0042724

Odkaz Hawthornů_kor2.qxp_Sestava 1 12.09.22 17:30 Stránka 3

JENNIFER LYNN BARNES

ODKAZ HAWTHORNŮ

Odkaz Hawthornů_kor2.qxp_Sestava 1 12.09.22 17:30 Stránka 7

KAPITOLA 1

V

ypravuj mi ještě jednou, jak jste prvně hráli v parku ty šachy.“ Jamesonovu tvář osvětlovala jen svíčka, ale i v tom příšeří jsem viděla, jak mu tmavozelené oči září.

Nic – a nikdo – nedokázal Jamesonovi Hawthornovi rozpumpovat krev tak jako záhada. „Stalo se to hned po mámině pohřbu,“ začala jsem. „Pár dní, možná týden.“ Byli jsme spolu v tunelech pod Hawthorne House – sami, aby nás nikdo jiný neslyšel. Neuplynul ještě ani měsíc od chvíle, co jsem poprvé vstoupila do tohoto honosného texaského sídla, a teprve před týdnem jsme vyřešili záhadu, proč jsem se tady ocitla.

Pokud jsme ji skutečně vyřešili. „S mámou jsme se chodily do parku projít.“ Zavřela jsem oči, abych se mohla pořádně soustředit na fakta, a ne na to, jak vášnivě Jameson hltá každé mé slovo. „Říkala tomu Hra na bezcílnou procházku.“ Ta vzpomínka pořád bolela. Otevřela jsem oči. „Pár dní po pohřbu jsem prvně šla do parku bez ní. Když jsem se blížila k jezírku, uviděla jsem nějaký shluk lidí. Na chodníku ležel se zavřenýma očima muž zabalený v potrhaných dekách.“ „Bezdomovec.“ Jameson už tohle všechno slyšel, ale přesto se na mě soustředil s intenzitou laseru. „Lidi si mysleli, že je mrtvý – nebo hrozně opilý. Pak se posadil.

Všimla jsem si, jak se davem prodírá policista.“

„

7

Odkaz Hawthornů_kor2.qxp_Sestava 1 12.09.22 17:30 Stránka 8

„Ale ty ses k němu dostala první,“ dokončil Jameson místo mě.

Nespouštěl ze mě oči, koutky úst se mu maličko zvedaly. „A vyzvala jsi ho k partii šachů.“ Tenkrát jsem nečekala, že Harry tu nabídku přijme, tím méně, že vyhraje. „Pak jsme hráli každý týden,“ pokračovala jsem. „Někdy i dvakrát nebo třikrát. Nikdy mi neprozradil víc než svoje jméno.“ Doopravdy se nejmenoval Harry. Lhal. A proto jsem nyní tady v tunelech s Jamesonem Hawthornem. Proto se na mě začal znovu dívat jako na záhadu, na hádanku, kterou může vyřešit on a jenom on.

Nemohla to být náhoda, že miliardář Tobias Hawthorne odkázal svůj obrovský majetek cizí holce, která znala jeho „mrtvého“ syna. „Víš jistě, že to byl Toby?“ zeptal se Jameson. Vzduch napětím skoro praskal.

V poslední době už jsem si nebyla jistá skoro ničím jiným.

Před třemi týdny jsem byla normální holka, která taktak vystačí s penězi a jen se zoufale snaží přežít střední školu, získat stipendium a vypadnout. A pak jsem zničehonic dostala zprávu, že jeden z nejbohatších mužů v zemi zemřel a uvedl mě ve své poslední vůli. Tobias Hawthorne mi odkázal miliardy, skoro celý svůj majetek – a já neměla ponětí proč. S Jamesonem jsme strávili dva týdny luštěním hádanek a stop, které nám starý pán zanechal.

Proč já? Kvůli mému jménu. Kvůli datu mého narození. Nebo proto, že Tobias Hawthorne vsadil všechno na tu málo pravděpodobnou možnost, že nějak dokážu dát jeho rozpadlou rodinu zase dohromady.

Přinejmenším k takovému závěru nás zřejmě měla dovést poslední hra starého pána. „Vím to jistě,“ odpověděla jsem Jamesonovi rozhodně. „Toby žije. A jestli to tvůj dědeček věděl – a to vůbec není jasný –, ale jestli to věděl, tak musíme zároveň předpokládat, že si mě buď

8

Odkaz Hawthornů_kor2.qxp_Sestava 1 12.09.22 17:30 Stránka 9

vybral proto, že jsem Tobyho znala, nebo že naše setkání dokonce sám nějak nastrojil.“ Jestli jsem se o nebožtíku miliardáři Tobiasi Hawthornovi něco dozvěděla, tak to, že dokázal zařídit skoro cokoli a zmanipulovat skoro každého. Miloval hádanky, rébusy a hry.

Přesně jako Jameson. „A co když to tenkrát v parku nebylo poprvé, co ses s mým strýcem setkala?“ Jameson udělal krok ke mně a energie z něj přímo sálala. „Přemýšlej o tom, Dědičko. Říkalas, že dědeček tě viděl jen jednou, když ti bylo šest let, a že to bylo v jídelně, kde tvoje máma dělala servírku. Slyšel celý tvoje jméno.“ Avery Kylie Grambs. Když se to šikovně přeskládá, vyjde z toho A Very Risky Gamble – Hodně riskantní sázka. Takovéhle jméno by muž jako Tobias Hawthorne rozhodně nezapomněl. „Přesně tak,“ kývla jsem. Jameson teď stál těsně u mě. Trochu moc těsně. Všichni Hawthornové byli magnetické osobnosti. Výjimečné. Uměli být neodolatelní – a Jameson toho dokázal skvěle využívat, aby dostal, co chtěl. A teď ode mě něco chce. „A proč můj dědeček, miliardář z Texasu, který měl na výplatní listině celý houf špičkových kuchařů, jedl v zapadlý jídelně v malým městečku v Connecticutu, o kterým nikdy nikdo neslyšel?“ Kolečka v hlavě se mi roztočila. „Myslíš, že něco hledal?“ Jameson se vychytrale usmál. „Nebo někoho. Co když starý pán hledal Tobyho, a našel tebe?“ Slovo tebe vyslovil takovým zvláštním způsobem. Jako bych byla někdo. Jako bych byla důležitá. Ale tohle všechno už jsme s Jamesonem měli jednou za sebou. „A všechno ostatní je jen na odvedení pozornosti?“ zeptala jsem se a odvrátila pohled. „Moje jméno. Fakt, že Emily zemřela o mých narozeninách. Záhada, kterou nám tvůj dědeček nachystal – to všechno byla jen lež?“ Jameson na Emilyino jméno nezareagoval. Když řeší záhadu, nedokáže jeho pozornost rozptýlit nic – dokonce ani ona ne. „Lež,“ opakoval. „Nebo zavádějící informace.“

9

Odkaz Hawthornů_kor2.qxp_Sestava 1 12.09.22 17:30 Stránka 10

Vztáhl ruku a odhrnul mi z obličeje pramen vlasů. Všechny moje nervy byly okamžitě ve střehu. Ucukla jsem. „Přestaň na mě tak koukat,“ napomenula jsem ho přísně. „Jak?“ zeptal se.

Založila jsem si ruce na prsou a probodla jsem ho pohledem. „Takhle ten svůj šarm vyšponuješ, jenom když něco chceš.“ „To zabolelo, Dědičko.“ S tímhle poťouchlým úsměvem byl Jameson tak přitažlivý, že by to mělo být trestné. „Chci od tebe jenom to, aby ses trošku prohrábla v paměti. Dědeček byl člověk, který přemýšlel čtyřrozměrně. Mohl mít víc než jeden důvod, proč si tě vybral. Proč zabíjet dvě mouchy jednou ranou, říkal vždycky, když jich můžeš zabít dvanáct?“ Ten hlas a způsob, jakým se na mě pořád ještě díval, by mě snadno dokázaly přimět, abych se nechala unést. Těmi možnostmi. Tou záhadou. Jím.

Jenže já nejsem z těch, kdo udělají stejnou chybu dvakrát. „Možná se pleteš.“ Odvrátila jsem se. „Co když tvůj dědeček nevěděl, že Toby žije? Co když si naopak Toby uvědomil, že mě starý pán sleduje? A zvažuje, že mi odkáže celý svoje jmění?“ Harry, jak jsem ho znala, byl sakra dobrý šachista. Možná to tenkrát v parku nebyla náhoda. Možná si mě našel sám. „Něco nám uniká,“ prohlásil Jameson a znovu popošel o krůček ke mně. „Nebo možná,“ řekl mi polohlasem přímo do zátylku, „si něco necháváš pro sebe.“ V tom se nepletl. Neměla jsem ve zvyku vyložit všechny karty na stůl – a Jameson Winchester Hawthorne ani nepředstíral, že je důvěryhodný. „Mně je to jasný, Dědičko.“ To jeho maličko křivé pousmání jsem přímo slyšela. „Jestli to chceš hrát takhle, tak proč to neudělat trochu zajímavější?“ Znovu jsem se obrátila čelem k němu. Když jsme si takhle zblízka hleděli do očí, bylo těžké si nevzpomenout, že když Jameson políbí holku, není to vůbec váhavé. Není to jemné. A není to

10

Odkaz Hawthornů_kor2.qxp_Sestava 1 12.09.22 17:30 Stránka 11

opravdové, připomněla jsem sama sobě. Byla jsem pro něj jen kousek skládanky, nástroj, který mohl využít. Pořád ještě jsem kousek skládanky. „Ne všechno je hra,“ namítla jsem. „A možná,“ odsekl Jameson se zářícíma očima, „že v tom je právě problém. Možná proto tady v těch tunelech den za dnem protáčíme kolečka naprázdno. Den za dnem to všechno znovu probíráme, a nic nás nenapadá. Protože to není hra. Zatím. Hra má pravidla. Hra má vítěze. Možná, Dědičko, že k vyřešení záhady Tobyho Hawthorna potřebujeme trošku motivace.“ „Motivace jakýho druhu?“ zeptala jsem se podezíravě. „Co takhle sázka?“ Jameson povytáhl obočí. „Když na to přijdu první já, tak mi budeš muset odpustit a zapomenout na tu moji drobnou chybu v úsudku, když jsme vyřešili Black Wood.“ Black Wood. Tam jsme přišli na to, že jeho bývalá holka zemřela na moje narozeniny. Tam poprvé začalo být jasné, že si mě Tobias Hawthorne nevybral proto, že bych byla nějak výjimečná.

Vybral si mě kvůli tomu, co to udělá s nimi.

A Jameson mě potom totálně zasklil. „A když vyhraju já,“ odsekla jsem a dívala jsem se přitom přímo do těch zelených očí, „tak musíš zapomenout na to, že jsme se kdy líbali – a nikdy už se mě nesmíš pokoušet okouzlit natolik, abych to zopakovala.“ Nevěřila jsem mu, ale zároveň jsem nevěřila sama sobě v jeho společnosti. „Dobře, Dědičko.“ Jameson se posledním krokem ocitl těsně vedle mě. Sehnul se a zašeptal mi přímo do ucha: „Tak hrajem.“

11

Odkaz Hawthornů_kor2.qxp_Sestava 1 12.09.22 17:30 Stránka 12

KAPITOLA 2

S

ázka byla uzavřená a my s Jamesonem jsme se v tunelech rozešli každý jiným směrem. Hawthorne House je obrovský, rozlehlý a tak velký, že dokonce ani po třech týdnech jsem ho ještě neviděla celý. To místo by člověk mohl zkoumat celé roky, a pořád by neznal všechny detaily, všechny skryté chodby a tajné skrýše – a to ani nepočítám podzemní tunely.

Já mám to štěstí, že se rychle učím. Vzala jsem to od sportovního křídla tunelem pod hudební sál, pak pod zimní zahradu a odtamtud skrytým schodištěm do Velké síně. A v ní jsem našla Nashe Hawthorna, jak se jakoby nic opírá o kamenný krb. A čeká. „Ahoj mládě.“ Nash ani nemrkl, ačkoli jsem se tam objevila zdánlivě odnikud. Nejstarší z bratrů Hawthornových vůbec budil dojem, že by se klidně o ten krb opíral dál, i kdyby se kolem něj začalo celé sídlo řítit. Nash by nejspíš i samotnou smrt pozdravil jen nadzvednutím kovbojského klobouku. „Ahoj,“ odpověděla jsem. „Graysona jsi asi neviděla, co?“ zeptal se Nash s tak nápadně texasky protahovaným přízvukem, že to znělo skoro lenivě.

To ale nic neměnilo na faktu, jak na mě jeho otázka zapůsobila. „Ne,“ odpověděla jsem stručně a s neutrálním výrazem.

Grayson a já jsme se jeden druhému vyhýbali. „A asi taky nevíš nic o tom, o čem si povídal s naší matkou, než se vystěhovala, viď?“

12

Odkaz Hawthornů_kor2.qxp_Sestava 1 12.09.22 17:30 Stránka 13

Skye Hawthornová, mladší dcera Tobiase Hawthorna a matka všech čtyř jeho vnuků, se mě pokusila nechat zabít. Člověk, který spoušť skutečně stiskl, seděl momentálně zavřený ve vězeňské cele, ale Skye musela opustit Hawthorne House. A Grayson ji k tomu přinutil. Vždycky tě budu chránit, řekl mi. Ale tohle… my… to nejde, Avery. „Nemám tušení,“ prohlásila jsem vyrovnaně. „Já si to myslel.“ Nash na mě mrknul. „Tvoje sestra a tvoje právnička tě hledají. Ve východním křídle.“ Tohle prohlášení bylo mnohem méně nevinné, než by se zdálo. Moje právnička je jeho bývalá snoubenka a moje sestra je…

Vlastně jsem nevěděla, co teď Libby a Nash jsou. „Díky,“ řekla jsem. Ale když jsem zamířila po klikatém schodišti do východního křídla Hawthorne House, nehledala jsem Libby ani Alisu. Vsadila jsem se s Jamesonem a měla jsem v úmyslu vyhrát. První zastávka: pracovna Tobiase Hawthorna.

V pracovně byl mahagonový psací stůl a za stolem celá stěna plná trofejí, patentů a knih se jménem Hawthorne na hřbetě – ohromující vizuální připomínka, že na bratrech Hawthornových není absolutně nic obyčejného. Dostali ty nejlepší možné příležitosti a starý pán očekával, že budou výjimeční. Ale nepřišla jsem sem zírat na trofeje.

Místo toho jsem usedla za stůl a otevřela tajnou přihrádku, kterou jsem ne tak dávno objevila. Byly v ní desky. A v těch deskách byly moje fotografie. Spousta fotografií, za mnoho let. Po tom osudovém setkání v jídelně mě měl Tobias Hawthorne pořád pod dohledem. Jen kvůli mému jménu? Nebo měl jiný motiv?

Prolistovala jsem fotografie a tři z nich vytáhla. Jameson měl v těch tunelech pravdu. Skutečně jsem si něco nechávala pro sebe. Na těchhle fotografiích byl i Toby, ale v obou případech z něj fotograf zachytil jen temeno hlavy.

Poznal Tobias Hawthorne Tobyho zezadu? Nebo si „Harry“ uvědomil, že nás někdo fotí, a odvrátil se od aparátu záměrně?

13

Odkaz Hawthornů_kor2.qxp_Sestava 1 12.09.22 17:30 Stránka 14

Jako stopa to nebylo nic moc. Celá složka dokazovala v podstatě jen jedno: že mě Tobias Hawthorne sledoval ještě dřív, než se „Harry“ objevil. Prolistovala jsem fotografie až ke kopii svého rodného listu. Podpis mé matky byl úhledný. Otcův podpis tvořila zvláštní směs psacích a tiskacích písmen. Tobias Hawthorne podtrhl otcův podpis a mé datum narození: 18. 10. Čím je významné to datum, to jsem věděla. Jak Grayson, tak Jameson milovali dívku jménem Emily Laughlinová. Její smrt – 18. října – je rozdělila. A starý pán chtěl, abych je já zase nějak dala dohromady. Ale proč Tobias Hawthorne podtrhl i otcův podpis? Ricky Grambs je mizera. Nezáleželo mu na mně ani tolik, aby zvedl telefon, když máma umřela. Kdyby to bylo na něm, skončila bych v pěstounské péči. Upřeně jsem hleděla na jeho podpis, jako bych se snažila z něj vymačkat nějaký smysl. Proč ho Tobias Hawthorne podtrhl?

Nic. Někde v koutku mysli jsem slyšela matčin hlas: Mám tajemství, řekla mi dávno předtím, než mě Tobias Hawthorne zahrnul do své poslední vůle, o tom dni, kdy ses narodila.

Ať tím myslela cokoli, teď je mrtvá a já se to už nedozvím. Jistě jsem věděla pouze to, že nejsem Hawthornová. I kdyby otcovo jméno na rodném listě nebylo dostatečný důkaz, testy DNA už potvrdily, že hawthornovskou krev nemám.

Proč si mě Toby našel? A našel si mě vůbec? Myslela jsem na to, co říkal Jameson – jak jeho dědeček nezabíjel jednou ranou dvě, ale dvanáct much. Znovu jsem prolistovala složku a snažila jsem se v ní najít alespoň nějaký smysl. Co mi uniká? Musí tu být něco – Ozvalo se zaklepání na dveře a hned pak se klika pohnula.

Chvatně jsem fotografie shrábla a celou složku vrátila do tajné přihrádky. „Tady jste.“ Alisa Ortegová, advokátka, byla přímo ztělesnění profesionality. Nadzvedla obočí – tomuhle výrazu jsem už sama

14

Odkaz Hawthornů_kor2.qxp_Sestava 1 12.09.22 17:30 Stránka 15

pro sebe říkala „Alisin pohled“ – a zeptala se: „Předpokládám správně, že jste na ten zápas zapomněla?“ „Na zápas,“ opakovala jsem. Nebyla jsem si jistá, o jakém zápasu mluví. Měla jsem pocit, že zápasím už od chvíle, kdy jsem prvně překročila práh Hawthorne House. „Fotbalový zápas,“ upřesnila Alisa s dalším Alisiným pohledem. „Následující část vašeho vstupu do texaské společnosti. Teď když Skye opustila Hawthorne House, je váš obraz v očích veřejnosti ještě důležitější než dřív. Musíme mít narativ pod kontrolou. Tohle je příběh o Popelce, nikoli skandál – a to znamená, že vy musíte tu Popelku hrát. Veřejně. Tak často a tak přesvědčivě, jak to jde. Počínaje tím, že dnes večer využijete svou vlastnickou lóži.“ Vlastnickou lóži. Konečně se mi rozsvítilo. „Zápas,“ opakovala jsem znovu, protože mi to začínalo docházet. „Zápas Národní fotbalový ligy. Protože vlastním fotbalový tým.“ To bylo pořád ještě tak naprosto šokující, že se mi skoro podařilo nemyslet na druhou část toho, co Alisa říkala – to o Skye.

Uzavřela jsem s Graysonem dohodu, že nikomu nepovím, jakou roli sehrála jeho matka v pokusu o mou vraždu. On na oplátku slíbil, že věc vyřídí.

A splnil to. „Ve vlastnické lóži je čtyřicet osm míst,“ zahájila Alisa přednášku. „Seznam hostů se začíná připravovat celé měsíce předem.

Výhradně VIP. Tady nejde jen o fotbal; předplácíte si tím místa u mnoha různých stolů. Pozvánky jsou mimořádně žádané – mezi politiky, celebritami, řediteli velkých firem. Nechala jsem Orena prověřit všechny, kdo jsou na dnešním seznamu, a budeme tam mít profesionálního fotografa, který pořídí pár šikovných strategických snímků. Landon připravila tiskovou zprávu, která vyjde hodinu před zápasem. Zbývá tedy už jen jediná starost…“ Alisa větu taktně nedokončila.

Ušklíbla jsem se. „Já?“

15

Odkaz Hawthornů_kor2.qxp_Sestava 1 12.09.22 17:30 Stránka 16

„Tohle je pohádka o Popelce,“ připomněla znovu Alisa. „Co myslíte, že by si Popelka vzala na sebe na první zápas NFL?“ To měl být nejspíš chyták. „Něco takového?“ objevila se ve dveřích Libby. Měla na sobě mikinu Lone Stars, k ní i odpovídající šálu, rukavice a boty.

Modré vlasy si svázala do dvou culíků s velikými modro-zlatými mašlemi.

Alisa se nuceně usmála. „Ano,“ řekla mi. „Něco takového – bez té černé rtěnky, černého laku na nehty a obojku.“ Libby je nejspíš ta nejveselejší gotička na světě a Alisa není z jejího stylu oblékání dvakrát nadšená. „Jak jsem říkala,“ pokračovala významně Alisa, „dnešek je důležitý. Avery bude hrát Popelku pro kamery a já si popovídám s našimi hosty, abych lépe zjistila, jak si s nimi stojíme.“ „Jak si s nimi stojíme v čem?“ zeptala jsem se. Znovu a znovu mi tvrdili, že poslední vůle Tobiase Hawthorna je nezrušitelná.

Pokud vím, Hawthornova rodina se už o to přestala i pokoušet. „Nikdy neuškodí mít na své straně pár silných hráčů,“ objasnila Alisa. „A chceme, aby si naši spojenci oddechli.“ „Doufám, že neruším.“ Nash se tvářil, jako kdyby na nás narazil náhodou – jako by mě sám nevaroval, že mě Alisa a Libby hledají. „Pokračuj, Lee-Lee,“ vyzval mou právničku. „Říkalas, že si má někdo oddechnout? „Potřebujeme, aby se vědělo, že Avery nehodlá nic obracet vzhůru nohama.“ Alisa se Nashovi vyhýbala pohledem, asi jako se člověk nedívá do sluníčka. „Tvůj dědeček měl investice, obchodní partnery, politické vztahy – tyhle věci je potřeba pečlivě vyvažovat.“ „Tím nám chce sdělit,“ vysvětlil mi Nash, „že potřebuje lidi přesvědčit, že firma McNamara, Ortega a Jones má situaci plně pod kontrolou.“ Situaci? pomyslela jsem si. Nebo mě? Vůbec se mi nelíbila představa, že mám být něčí loutka. Přinejmenším teoreticky by měla

16

Odkaz Hawthornů_kor2.qxp_Sestava 1 12.09.22 17:30 Stránka 17

firma pracovat pro mě. Zároveň mi to něco připomnělo. „Aliso?

Vzpomínáte si, jak jsem vás žádala, abyste poslali peníze tomu mýmu známýmu?“ „Harry, viďte?“ řekla Alisa, ale měla jsem silný pocit, že její pozornost je momentálně rozdělená mezi tři věci: mou otázku, velké plány na večer a to, jak se Nashovi nadzvedly v koutcích rty, když postřehl, jak je Libby oblečená.

Aby se moje právnička soustřeďovala hlavně na to, jak se její bývalý kouká na mou sestru, to bylo vážně poslední, co jsem mohla potřebovat. „Ano. Už jste mu ty peníze dokázali nějak poslat?“ zeptala jsem se. Nejsnazší způsob, jak získat odpovědi, by bylo najít Tobyho – dřív než Jameson.

Alisa odtrhla pohled od Libby a Nashe. „Bohužel,“ prohlásila rázně, „moji lidé nedokázali po vašem Harrym najít ani stopu.“ Obracela jsem si v hlavě, co to může naznačovat. Toby Hawthorne se objevil v parku pár dní po matčině smrti, a ani ne měsíc po tom, co jsem odešla, byl pryč. „Tak,“ prohlásila Alisa a sepnula ruce před sebou, „teď k tomu oblečení…“

17

Odkaz Hawthornů_kor2.qxp_Sestava 1 12.09.22 17:30 Stránka 18

KAPITOLA 3

N

ikdy v životě jsem neviděla zápas v americkém fotbale, ale davu reportérů, kteří přepadli moje SUV, sotva jsme zastavili před stadionem, jsem to jako nová majitelka Texas Lone Stars pochopitelně nemohla dost dobře prozradit. Tím méně jsem mohla přiznat, že tričko v týmových barvách se spadlými rameny a kovově modré kovbojské boty, co mám na sobě, mi připadají asi tak autentické jako maškarní kostým. „Stáhněte okénko,“ poradila mi Alisa, „usmějte se a křikněte: ‚Lone Stars, do toho!‘“ Nechtěla jsem stáhnout okénko. Nechtěla jsem se usmívat.

Nechtěla jsem nic křičet – ale udělala jsem to. Protože tohle byla pohádka o Popelce a já byla její hvězda. „Avery!“ „Avery, podívejte se sem!“ „Jak se těšíte na první zápas v roli nové majitelky?“ „Povíte nám něco k těm zvěstem, že jste napadla Skye Hawthornovou?“ Moc dlouhým mediálním výcvikem jsem neprošla, ale stačilo to, abych si zapamatovala jedno hlavní pravidlo: když na mě reportéři začnou pálit otázky jako kulomet, neodpovídat. V podstatě jediné, co jsem směla říct, bylo, že jsem nadšená a vděčná, ohromená a uchvácená tím nejúžasnějším možným způsobem.

A tak jsem se ze všech sil snažila vyzařovat nadšení, vděčnost

18

Odkaz Hawthornů_kor2.qxp_Sestava 1 12.09.22 17:30 Stránka 19

a úžas. Na zápas dnes přijde skoro sto tisíc lidí. Další miliony jich budou koukat po celém světě a budou týmu fandit. Mému týmu. „Lone Stars, do toho!“ křikla jsem. Už jsem chtěla zase zavřít okénko, ale jen jsem se prstem dotkla tlačítka, někdo se vydral z davu. A nebyl to reportér.

Můj otec.

Ricky Grambs se ke mně celý život choval lhostejně, pokud si na mě vůbec vzpomněl. Neviděla jsem ho přes rok. Ale teď, když jsem zdědila miliardy?

Pochopitelně že se tu objevil.

Otočila jsem se k němu – a k reportérům – zády a okénko jsem zavřela.

Neprůstřelné SUV zmizelo do soukromé garáže pod stadionem. „Ave?“ řekla váhavě Libby. Ona má pořád sklon myslet si o lidech to nejlepší – včetně muže, který ani pro ani jednu z nás nikdy neudělal nic dobrého. „Věděla jsi, že tu bude?“ zeptala jsem se jí tiše. „Ne!“ ujistila mě Libby. „Přísahám!“ Kousla se do spodního rtu, až si rozmazala černou rtěnku. „Ale chce s tebou jen mluvit.“ Jo, to se vsadím.

Oren, šéf mojí ochranky, který seděl za volantem, zaparkoval SUV a klidně pronesl do svého sluchátka: „Máme situaci u severního vchodu. Jen sledovat, ale chci kompletní zprávu.“ Být miliardář a mít ochranku plnou bývalých příslušníků zvláštních jednotek má jednu příjemnou stránku: šance, že by mě zase někdo zaskočil, je prakticky nulová. Zahnala jsem všechny pocity, které ve mně Rickyho objevení vyvolalo, a vystoupila jsem z auta do útrob jednoho z největších stadionů na světě. „Tak, jdeme na to,“ prohlásila jsem. „Jen tak mimochodem,“ řekla Alisa, když vystoupila také, „firma je víc než schopná si s vaším otcem poradit.“ Tohle zas byla příjemná stránka faktu, že jsem jediná klientka multimilionové právnické firmy.

19

Odkaz Hawthornů_kor2.qxp_Sestava 1 12.09.22 17:30 Stránka 20

„Jste v pohodě?“ naléhala Alisa. Nebyla citlivka, takže se spíš snažila odhadnout, jestli se mnou dneska nebudou problémy. „Jo, jsem,“ ujistila jsem ji. „Proč by neměla být?“ Ten hlas – tichý a hladký – se ozval z výtahu za mnou. Obrátila jsem se a poprvé za sedm dní jsem se dívala přímo na Graysona Hawthorna. Měl světlé vlasy a ledově šedé oči a lícní kosti tak ostré, že by se mohly počítat mezi zbraně. Přede dvěma týdny bych tvrdila, že to je ten nejsebevědomější, nejnamyšlenější a nejarogantnější idiot, s jakým jsem se kdy setkala.

Co bych o Graysonu Hawthornovi řekla teď, tím jsem si jistá nebyla. „Proč by Avery neměla být v pohodě?“ opakoval rázně a vystoupil z výtahu. „Venku se objevil můj nemožný otec,“ odpověděla jsem neochotně. „Ale to nic.“ Grayson se na mě chvíli díval a zabodával se mi pohledem do očí. Pak se obrátil na Orena: „Představuje nějaké nebezpečí?“ Vždycky tě budu chránit, přísahal mi. Ale tohle… my… to nejde, Avery. „Nepotřebuju, abys mě chránil,“ sdělila jsem Graysonovi rázně. „Před Rickym se dokážu snadno ochránit sama. Na to jsem odborník.“ Minula jsem Graysona a vkročila do výtahu, ze kterého právě vystoupil.

Nejlepší trik pro opuštěné lidi je nedovolit si toužit po tom, kdo odešel.

Když se minutu nato dveře výtahu otevřely ve vlastnické lóži, vystoupila jsem s Alisou po jednom a Orenem po druhém boku a po Graysonovi jsem se ani neohlédla. Vzhledem k tomu, že mi přijel naproti výtahem, už tady pochopitelně musel být. Nejspíš už živě konverzoval s důležitými lidmi. Beze mě. „Avery! Tak přece jste přišla.“ Zara Hawthornová-Calligarisová měla na krku jemnou šňůru perel a ten její neupřímný úsměv

20