zlom Rendlicek 3.vydani.qxp_Sestava 1 17.09.21 9:30 Stránka 1
RENATA RADUŠEVA HERBER
K
OUZELNÝ RENDLÍČEK NAŠICH BABIČEK Z pokladnice našich předků
zlom Rendlicek 2.korektura NOVA_Sestava 1 6/18/13 3:17 PM Stránka 7
Úvod Příjem potravy u lidí se řídí smysly a pocity. Pocity hladu, chuti, žízně, to vše závisí na souhře trávicích potřeb a na nervové regulaci. Člověk dovede zhruba regulovat příjem potraviny a nápojů, neumí však často určit, které druhy potravin má s ohledem na své zdraví používat a kterých se vyvarovat. Nedovede rovněž určit potřebu vitamínů. Dokonce i množství potravy a nápojů určuje člověk nepřesně. Při různých nervových poruchách může zmíněná regulace příjem potravy buď neúměrně zvyšovat (kde převažují pocity chorobného hladu), anebo snižovat (kde převažují pocity chorobného nechutenství). Z toho vyplývá, že člověk musí svůj příjem potravy regulovat ještě jinak než jen pouhou chutí – musí se řídit rozumem! V dávnověku velekněží a duchovní radili a poučovali prostého člověka co jíst, jak pracovat s půdou, jak chovat dobytek, kdy podle postavení Slunce a hvězd nastolit půst a kdy zase hodovat, kdy zasít obilí, kdy sklízet. Vše mělo jasná pravidla. Tito velekněží se ztratili i se svou moudrostí v dějinách lidstva. Dnes si myslíme, že jsme na vrcholu civilizace. Máme počítače, internet, mobilní telefony, umíme létat do vesmíru a umíme nemocné srdce vyměnit za zdravé, máme solární topení atd. Co však v otázkách vlastní výživy často postrádáme je rozum, dostatek znalostí, pravdivých informací a hlavně sebekázně. Jednotlivé státy se stále snaží o zvyšování životní úrovně obyvatelstva, ale v oblasti a způsobu výživy jsou na velmi nízké úrovni. Státní orgány stěží zajistí kvalitní hygienické normy potravin. Kontroly stavu potravin jsou namátkové a nedostatečné, informace o správné výživě nudné, nahodilé, nesystémové, nepříliš důvěryhodné. Chybí oficiální
7
zlom Rendlicek 2.korektura NOVA_Sestava 1 6/18/13 3:17 PM Stránka 8
koncepce, prevence, výchova k odpovědnosti za vlastní zdraví. To vede k nepravidelnosti ve stravě, přejídání, závislosti na různých jídelnách, fast foodech, instantních a konzervovaných potravinách, sladkostech. Stále častěji se objevují aféry s potravinami – pesticidy v čaji či olejích, plísně v mouce, zahnívající maso na pultech supermarketů, náhražky místo kvalitních výchozích surovin ve snaze co nejvíce zlevnit a ušetřit. Seznam je nekonečný. Odborníci neřeší, jestli má obyvatelstvo dostatečný denní přísun například vitamínů, minerálních a dalších látek důležitých k růstu dětí a regeneraci dospělých. Není to jejich problém. Dnes už naštěstí nejsme odkázáni jen na nařízení institucí, ale na svůj vlastní rozum. A když ho nemají ti nejvyšší, musíme ho mít my. Vhodná strava je součást zdravého a plného života, a rozhodně neplatí klišé, že „co je zdravé, je nechutné“. Je proto zapotřebí, aby každý zodpovídal sám za sebe, posbíral zbytky selského rozumu do hrsti a stal se „strůjcem vlastního zdraví“. Můžeme si dovolit ve výživě vlastní revoluci a rebelii a vzepřít se nezájmu a neodbornosti. Opřít se můžeme o vědomosti, rozum a osvědčené zkušenosti našich předků. Stačí si jen osvojit pár základních pravidel. Říká se, že člověk jí, aby žil, a nežije, aby jedl. S tím bych si dovolila do jisté míry nesouhlasit. Je důležité jíst s chutí a zájmem, připravovat jídla pestře a barevně, uměřeně svým potřebám (i peněžence), tedy raději méně, ale kvalitní, zapojit při přípravě a servírování jídla fantazii – vždyť je to tvůrčí činnost a člověk „jí i očima“.
8
zlom Rendlicek 2.korektura NOVA_Sestava 1 6/18/13 3:17 PM Stránka 9
Potřeba živin Všude se dočtete, že člověk je součástí přírody a podléhá jejím zákonům. My však nepodléháme jen přírodním zákonům, ale i vlastním, lidským. Nemůžeme jen tak z přírody přijmout potravu, aby ji naše tělo nezpracovalo a nepřeměnilo: začne trávení, vstřebávání, využívání v organismu, spalování a vylučování. Některé živiny obnovují tkáně, krev, buňky a nezužitkované složky se z těla vylučují. Do těchto dějů mocně zasahuje nervová soustava. Ta má vliv na schopnost práce každého orgánu v těle. Reguluje množství a složení živin, které dodává orgánům, tkáním a buňkám v těle, i jejich spotřebu kyslíku. Do těla pomocí potravy vstupují chemické látky a lidské tělo je neustále zpracovává, přeměňuje a nervová soustava řídí stav výživy jednotlivých orgánů a tkání. Proto je tak důležitá správná a vyvážená strava. Tělo pak dokáže stále regenerovat (regenerace je návrat do původního stavu), tedy vlastně omlazovat. Určitě se nemýlím, když řeknu, že všichni chceme být mladí a zdraví. Čím méně přijmeme škodlivin, tím méně má tělo práce s jejich likvidací a nic nadbytečného se neukládá. Výživa je naše osobní léčba. Minimálně 3x denně jíme a 3x denně se i léčíme. Například dna – to je typické metabolické onemocnění spojené s nadváhou, nevhodnou stravou, pitím alkoholu, kouřením a dalšími civilizačními zlozvyky. Důsledkem je zvýšená tvorba kyseliny močové, které se tělo za normálních poměrů zbavuje močí. Vysoká hladina této kyseliny v krvi vede k tomu, že ji tělo nedokáže dosti rychle vyloučit, nadbytečná kyselina krystalizuje a ostré krystalky se ukládají v kloubech a jiných tkáních, kde vyvolávají zá-
9
zlom Rendlicek 2.korektura NOVA_Sestava 1 6/18/13 3:18 PM Stránka 10
chvatovitě zánět provázený otoky a prudkou, silnou bolestí. Každý den jíme potraviny, které překyselují tělo, a tak postupně zhoršují toto onemocnění (o němž člověk po dlouhý čas ani nemusí vědět). Náhle pak vypukne dnavý zánět, vyšetření u lékaře i nasazení chemické léčby, a už jsme chyceni do pasti našeho zdravotnictví. Přitom stačí dietně se omezit a správně vyživit tělo a vyléčíme se. A jsme zase u toho, co již bylo řečeno na začátku – u zdravého selského rozumu a poučenosti, uměřenosti v jídle, u sebekázně, u vnesení určitého rytmu a řádu do života – to vše funguje jako preventivní štít před poškozováním našeho zdraví. Prevence je červená nit táhnoucí se touto knihou, na ni budeme narážet, jí se budeme věnovat. Nebudu vás zatěžovat složitými praktikami v gastronomii, vegetariánstvím a počítáním kalorií. Seznámím vás s osvědčenými praktikami našich předků, s jednoduchými recepty a příklady.
10
zlom Rendlicek 2.korektura NOVA_Sestava 1 6/18/13 3:18 PM Stránka 11
Řád života Lidské tělo potřebuje pro život denní dávku vitamínů, minerálních látek a enzymů. Jsou v každém živém organismu, řídí a udržují životní funkce. Žádný člověk, žádné zvíře, žádná rostlina bez nich nemohou existovat, tak jsou pro život na Zemi důležité. Víte, že denní potřeba vitamínu C je závislá na věku a fyzické námaze? Sáhněte si do svědomí a pravdivě si odpovězte, kolik vitamínu C jste dnes nebo včera ze stravy dostali do těla. A tak můžeme pokračovat dál, a v tom je ten problém. Jsme už tak zhýčkaní, že většinou jíme, co nám chutná, nebo jen, abychom se rychle nasytili, protože nemáme čas. A už se vezeme po dráze oslabení organismu s následkem pozdějšího onemocnění. Nejdříve si musíme uvědomit, že vše na planetě utváří Slunce. Kde je slabý sluneční svit, je země zamrzlá, plná ledu. Kde je sluneční svit nejintenzivnější, je poušť. Pak je pásmo, kde se střídá čtvero ročních období. Všude žijí lidé. Během tisíců let se přizpůsobili okolním podmínkám a v lidové stravě jsou patrná přísná pravidla, která bylo třeba dodržovat, aby místní lidé přežili. Jakékoli zjednodušení nebo obejití pravidel je mohlo stát život. Ze školy všichni víme, že Slunce ovlivňuje život na naší planetě. Zkuste zakrýt na pár dnů pampelišku květináčem. Bez slunce ve tmě vybledne a ztratí spoustu výživných látek. Utrhnuté nezralé ovoce, které přirozeně nedozrálo na slunci, nikdy nebude mít takovou výživnou hodnotu jako ovoce zralé. Bude nechutné, bez vůně a s nízkým obsahem vitamínů. Přirozený sluneční svit dává hodnotu plodům, v kůži člověka, a suchozemských obratlovců vůbec, se vlivem ultrafialového záření ze slunečních paprsků tvoří vitamín D.
11
zlom Rendlicek 2.korektura NOVA_Sestava 1 6/18/13 3:18 PM Stránka 12
Biorytmus roku Žijeme v mírném klimatickém pásmu a každý rok prožíváme střídání období – jara, léta, podzimu a zimy. Střídá se období tepla a hojnosti s obdobím chladu a skromnosti. Jistě jste si povšimli, že v průběhu těchto ročních období se mění délka dne a noci, liší se rovněž také délka stínů vrhaných na zem, sluneční paprsky dopadají na Zemi pod různým úhlem a Slunce vychází a zapadá v létě na trochu jiném místě než v zimě. Tyto periodické změny vyplývají ze změn vzájemného postavení Země a Slunce v průběhu dne a v průběhu roku. Na tyto změny reaguje veškerý život na planetě, rostlinné, živočišné, lidské organismy.
JARO Vše je opět podmíněno Sluncem. Jakmile se v zimě začne od února prodlužovat sluneční svit a den přibude o jednu hodinu čtyřicet minut, reaguje na to příroda. Více světla podněcuje zvířata k páření. I můj kastrovaný kocour Merlin začne být v tomto období neklidný a více si vynucuje pozornost. Příroda se začíná probouzet. To se děje i u člověka. Na jaře vládnou na jídelníčku klíčky, zelené natě, první ovoce a zelenina.
Únor a březen – játra Biologické jaro člověka startuje 2. února na Hromnice. Začíná se probouzet jaterní systém a játra se v tomto
12
zlom Rendlicek 2.korektura NOVA_Sestava 1 6/18/13 3:19 PM Stránka 13
období zregenerují. V druhé polovině února je dobře začít s jarními očistnými kúrami zaměřenými právě na játra. Do jídelníčku přidáváme více kvašené zeleniny, například syrové kysané zelí, kvašené šťávy, pickles – krátkodobě kvašenou zeleninu, kvašené okurky, kyšku. Začínáme nakličovat semena a syrové klíčky přidáváme do jídel. Všechny tyto potraviny obsahují tolik důležité enzymy a ulehčují činnost jater.
Únor, březen a duben – žlučník V únoru nebo v březnu, na Popeleční středu, začíná čtyřicetidenní půst. Popeleční středa je stejně jako Velikonoce pohyblivý křesťanský svátek, 46. den (respektive 40. den, neboť neděle se nepočítají) před Velikonoční nedělí. Postní doba není jen záležitost křesťanů, ti ji převzali od pohanů. Pohani – staří Slované a Germáni – neustále pozorovali postavení Slunce a přesně věděli, že tato doba před jarní rovnodenností před Velikonocemi je nejvhodnější doba půstu – bezmasého období. V tomto období se zvířata páří, aby přivedla na svět potomky, proto bylo pro lidi nemyslitelné sníst to, co je pak druhou zimu živilo. Nevyčistili si jen tělo, ale i hlavu. Postní doba vždy byla dobou pokory, soucitu, poklidu, meditací a modliteb. Vše vrcholilo Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem a Bílou sobotou. Ukončením postní doby je Hod boží velikonoční. Za tuto dobu se tělo pročistí a nabere novou životní sílu. Slunce je už v rovnodennosti, den se prodlužuje a země se začíná více oteplovat. Příroda i člověk dostávají větší sílu. Podívejte se například na takový klíček, který se musí prodrat kamením a zeminou, tak ho slunce přitahuje, dokáže i zvednout kostičku chodníku nebo prorazit asfalt u krajnice cesty, tolik má vitální síly. Pokud tyto klíčky sníte, dostanete ji do těla i vy.
13
zlom Rendlicek 2.korektura NOVA_Sestava 1 6/18/13 3:19 PM Stránka 14
Duben a květen – krev V dubnu začínají rašit první zelené natě. Klíčky už se ze země vytáhly a objevují se první zelené lístky. Zelené natě v jídelníčku blahodárně působí na krev; začíná období očisty krve a obnovy a zlepšení krevního řečiště. Je velmi důležité mít v pořádku krev a krevní oběh – krev zásobuje každý sval a orgán v našem těle výživnými látkami a kyslíkem. V přírodě se objeví první kopřivy, pro tělo tak cenné, ale když se na zahrádce rozmnoží, tolik zatracované byliny. Dodnes si vzpomínám, jak jsem chodila s rukavicí na jaře na první kopřivy pro kačenky a kuřátka. Nedej bože, když byla rukavice děravá. Hned mně dávala mladá jarní kopřiva najevo, jak je silná, ruka mě celá pálila. Pak tatínek nasekal kopřivy a smíchal je se šrotem. Kačenky nejprve vyzobaly kopřivy, v krmítku zůstal jen šrot. Maminka zase přidávala kopřivy do nádivky a do jarních polévek. Když jsem je nechtěla jíst, vždycky mi říkala: „Vzpomeň si na kačenky a kuřátka, jak je mají rády. Zvířátka nejsou hloupá, vždycky vědí, co mají jíst, aby byla zdravá a veselá. Kdybychom jim nedávali kopřivy, byla by menší a mohla by onemocnět.“ Další jarní rostlinkou je česnek medvědí. Nenápadná rostlina, kterou najdeme jenom na jaře na kraji lesa a u potoků. Lístky, hlavně rozemnuté, jsou cítit po česneku; trháme je opatrně, bez kořínků, aby vyrašily i příští rok. Česnek medvědí má dezinfekční účinky na celý zažívací trakt – od jazyka až po konečník – a povzbuzuje imunitní systém. Přidává se do jarních salátů, polévek nebo nakrájený na chleba s máslem. Na zahrádce první vyraší pažitka. To je ohromný zdroj vitamínu C! Obsahuje sirné látky, které stahují z krve tuky a cukr. Přidává se syrová do polévek, salátů, míchaných vajíček, sype se na vařené brambory, na namazaný chleba apod. Jarní cibulka také patří mezi první velké zdroje vitamínu C, které nám příroda na jaře nabízí. Má stejné účinky jako pažitka a používá se taky syrová.
14
zlom Rendlicek 2.korektura NOVA_Sestava 1 6/18/13 3:19 PM Stránka 15
Květen a červen – srdce Od druhé poloviny května a v červnu začínají dozrávat třešně májovky, ředkvičky, první jahody. Příroda je důmyslná, a tak nám své plody nabízí i ve tvaru srdce. Srdeční očistné kúry neznáme. Srdce je sval a svaly aktivujeme fyzickou námahou. Srdce potřebuje skvělou kondici těla a ještě příznivé city, proto je přiřazeno měsíci květnu, krásnému měsíci, kdy vše kvete a voní. Je to čas lásky. Nemusíme se hned zamilovat do partnera, ale spíš si dopřát drobné radosti obyčejného života, když pozorujeme mláďata, rozkvetlou louku nebo běhající veselé děti, chodit na procházky a setkávat se s přáteli.
LÉTO V létě je sluneční aktivita nejintenzivnější. Je to čas hojnosti. Příroda nabízí spoustu kvalitních plodů, které se postupně v tomto období urodí, je plná barev, vůní a chutí. V horkém létě snížíme v jídelníčku bílkoviny a více zařazujeme ovoce a zeleninu, které postupně dozrávají. Určitě nás více osvěží v horkém dni zeleninový salát než „knedlozelo-vepřo“.
Červen a červenec – cévy V druhé polovině června se tělo soustředí na regeneraci cév – tepen a žil, proto je vhodné zařadit do jídelníčku kúry na její podporu. V tomto období začínají dozrávat jahody, rybíz, angrešt, maliny, borůvky, obsahující prospěšné látky právě pro cévy (rutin, vitamín C atd.), proto tyto plody jíme co nejčastěji. Teplé počasí nám rovněž dovolí osvěžovat nohy a ruce v potoce, kde studená voda povzbudí krevní oběh.
15
zlom Rendlicek 2.korektura NOVA_Sestava 1 6/18/13 3:19 PM Stránka 16
Červenec a srpen – svaly V druhé polovině léta dozrávají peckoviny – meruňky, broskve, slívy, švestky, dále melouny a obilniny. V létě se v teplém počasí hodně potíme a s potem ztrácíme z těla draslík. Peckoviny nám ho pomáhají doplňovat. V největším horku nejvíce trpí lidé s vysokým krevním tlakem a se srdečními potížemi; přísun draslíku snižuje vysoký krevní tlak, riziko cévní mozkové příhody, poskytuje úlevu při svalových křečích a posiluje srdeční sval a svaly na těle.
Srpen a září – tenké a tlusté střevo Sluníčko už vykonalo svou letní pouť a začíná postupně ubývat dne. Obilí je sklizeno a začínají dožínkové slavnosti. Je zřejmé, že za krátkou dobu přijde ochlazení a člověk bude muset do jídelníčku více přidávat rostlinné bílkoviny, které tělo ohřívají. Nedostatek bílkovin způsobuje zpomalení růstu, hubnutí, bledost kůže, ztrátu podkožního tuku, deprese, průjmy a snižuje tělesnou teplotu. Před nástupem zimy si naši předkové něco podobného nemohli dovolit, ohrožovalo by je to na životě. Celozrnné obilniny a výrobky z nich, luštěniny, neloupaná rýže apod. obsahují hodně minerálních látek, vitamínů a hlavně vlákniny. Vláknina je pro toto období nejdůležitější, protože podporuje činnost tenkého střeva. Vláknina rozpustná ve vodě je silně bobtnavá, tím zvětšuje objem střevního obsahu a zpomaluje jeho pohyb v horní části trávicí soustavy, takže tělo může postupně vstřebávat výživné látky. Reguluje vstřebávání tuků, brzdí vstřebávání sacharidů z tenkého střeva do krve, čímž brání kolísání hladiny krevního cukru, nabaluje na sebe žlučové kyseliny a cholesterol. Rozpustná vláknina je hlavně v jablkách a hruškách, které se v tomto období sklízejí, spolu s nerozpustnou vlákninou je pak v dalších druzích ovoce, různé zelenině, celozrnných obilninách, luštěninách apod.
16
zlom Rendlicek 2.korektura NOVA_Sestava 1 6/18/13 3:19 PM Stránka 17
Nerozpustná vláknina navozuje pocit sytosti, změkčuje stolici v dolní části střeva a jemně mechanicky dráždí jeho stěnu, kterou prokrvuje a aktivuje k činnosti (podporuje střevní peristaltiku čili udržuje obsah střev v pohybu, a tím zabraňuje zácpě). Opět se pak lépe vstřebávají výživné látky, střevo se lépe čistí a vyprazdňování je pravidelné.
PODZIM Začíná podzim. Slunce je opět v rovnodennosti a jeho síla slábne. Dozrávají poslední plodiny, sklízíme je, jíme a přebytky uchováváme na zimní období. S přibývajícím chladem a snižováním intenzity světla se příroda začíná postupně ukládat k odpočinku, byliny zatahují, stromy shazují listy. Jakmile přijde mráz, vegetativní procesy se ukončí.
Září a říjen – žaludek Na podzim se nejvíce ozývá žaludek. Kdo trpí na žaludeční vředy, ví, o čem tady píšu. Hodně lidí si stěžuje na nevolnost, tlaky, křeče nebo bolesti v oblasti žaludku, pálení žáhy. Abychom žaludek posílili, obrátíme se opět na přírodu. Co nám nabízí? Na zahrádce najdeme zelí, celer, mrkev, brambory. Jsou to plodiny alkalického charakteru a sníží kyselost žaludečních šťáv. Zkuste namíchat jeden decilitr šťávy z kysaného zelí s půl deci celerové šťávy a vypijte 3x denně půl hodiny před jídlem třetinu dávky. Další den si připravte čerstvou dávku, kúra trvá 7–9 dnů. Je to účinná přírodní léčba žaludečních vředů a ještě snižuje hladinu cholesterolu. V říjnu se sklízí len. Lněná semínka obsahují spoustu slizů, které chrání a posilují žaludeční a střevní sliznici. Jednu čajovou lžičku lněného semene namočte přes noc do dvou deci studené vody a utvořený sliz ráno vypijte na lačno.
17
zlom Rendlicek 2.korektura NOVA_Sestava 1 6/18/13 3:19 PM Stránka 18
Říjen a listopad – slinivka břišní
a slezina Slunce každým dnem slábne, den je kratší o další hodinu. Vegetace zasychá, opadávají listy. Na zahradě už nic k jídlu není, proto se zaměříme na kořenovou zeleninu a na to, co jsme na zimu uskladnili. Veškeré síly z nadzemních částí se u rostlin stáhly do půdy, do kořenů. Podobné to je i u člověka. Životní síla se stahuje do orgánů, a nejvíce v tomto období posilujeme slinivku a slezinu. Obě jsou nepárové. Slezina je polyfunkční orgán, ale lze bez něj i žít. Je součástí imunitní obrany organismu, slouží k syntéze protilátek, recyklaci železa, jako krevní filtr zachycující a likvidující zanikající červené a bílé krvinky, bakterie a jiné škodliviny, jako rezervoár krve. Alternativní medicína hlásá, že ve slezině sídlí síla lidského ducha. Žijeme na zemi, a tak orgány životní síly – slezinu a slinivku – posilujeme kořenovou a hlíznatou zeleninou: mrkví, červenou řepou, bulvovým celerem, petrželí a další zeleninou se zásobními orgány, hlavně cibulí. Před každým jídlem snězte malý kousek některé z těchto zelenin, srovná tělo do mírně zásadité hodnoty a prospěje zmíněným orgánům. V tomto období omezte hlavně živočišné tuky, cukr a alkohol. Slinivka břišní, pankreas, je mimořádně důležitý orgán, žláza s vnitřní a vnější sekrecí, a podílí se na mnoha funkcích organismu. Podle alternativní medicíny ovlivňuje i funkce sliznic všude v těle. Vnější sekrece spočívá ve vylučování směsi rozličných enzymů do dvanáctníku, kde napomáhá trávení. Významnou vnitřně sekretorickou (endokrinní) funkcí je tvorba hormonů, především životně důležitého inzulínu a glukagonu, které regulují hladinu cukru v krvi a vstup cukrů do buněk. V říjnu a v listopadu velice často podléháme nachlazení, nosní sliznice jsou zanícené, a to podle lidové moudrosti skrytě oznamuje, že je oslabená slinivka, proto ji podpoříme dietou. Slinivka má ráda horké a hořké; léčivý je čaj nebo tinktura z hořce žlu-
18
zlom Rendlicek 2.korektura NOVA_Sestava 1 6/18/13 3:19 PM Stránka 19
tého. Koupit se dají v prodejnách s bylinkami, tinkturu si lze připravit vlastní. 50 g drceného kořene hořce přelijte 40% čistým lihem (vodkou), nechte 14 dnů vyluhovat za občasného protřepání, pak přeceďte do tmavé láhve. Užívejte jednu čajovou lžičku před jídlem.
Listopad a prosinec – plíce V listopadu a prosinci je podzim v plné síle. Počasí je chladné a hlavně větrné. Ovzduším proudí mnoho studeného vzduchu. V biorytmu orgánů jsou v tomto období orgánem vzduchu plíce. Plíce v chladném počasí otužujeme. Po třiceti minutách pohybu venku vyzkoušejte dechové cvičení nebo nafukujte balonek, je to příjemná zábava hlavně pro děti. Cvičte ze začátku nanejvýš pár minut a postupně přidávejte až na deset minut. Záněty průdušek také spadají do oblasti sliznic, a když jste předešlý měsíc posílili slinivku dietním omezením a vhodnou bylinkou, určitě to oceníte v období plic a průdušek. Když k tomu přidáte otužování, ocení to váš dýchací systém a bude odolnější proti zánětům. Nejvíce trpí teplotními rozdíly sliznice dýchacího ústrojí. Přecházíme-li z místnosti o teplotě 22 oC ven, kde je okolo nuly, a pak zase do teplé místnosti, sliznice se silně překrví a nedokážou zdolat teplotní rozdíly, a když jsou oslabené, zanítí se. Proto je tolik důležité otužování, které propagoval již před sto lety páter Kneipp. Otužilá sliznice dokáže lépe čelit infekci.
ZIMA Začíná zima. Slunce zesláblo a naši předci věřili, že za zimního slunovratu (zpravidla nastává 21. prosince) Slunce umírá a pak se osm dní znovu rodí. V křesťanských svátcích máme 25. prosince Hod boží vánoční – svátek narození Ježíše. U vánočních rituálů stále silně vnímáme také pohan-
19
zlom Rendlicek 2.korektura NOVA_Sestava 1 6/18/13 3:19 PM Stránka 20
skou dobu. Zavěšování jmelí, ozdobený zelený stromek (starogermánské kmeny jím uctívaly boha Wotana, Keltové boha Slunce), cukrovinky jako symboly síly a hojnosti. Chvojky se věšely i do chléva, aby zvířata měla sílu a zdraví. Pečené cukroví bylo pro skřítky země, aby byli k nám milostiví, jako projev vděku, že nás nepostihl požár, povodeň, vichřice. Příroda už spí, je jako mrtvá, působí jen zemní energie. Na povrchu země rostou přes zimu kadeřávek a růžičková kapusta, nejmrazuvzdornější z košťálovin, čerstvý zdroj vitamínů, minerálních látek, stopových prvků. V bezmrazých prostorách se přes zimu uchovává další zelenina (z košťálovin zelí a hlávková kapusta, kořenová zelenina, brambory, cibuloviny) a různé plody, které jsou schopné zimu přežít – jablka a hrušky, dýně. Významné jsou nasušené bylinky, natě, obilí, luštěniny, houby, různé ovoce. V zimním období nejvíce chybí tělu enzymy, proto člověk začal jako první upravovat potraviny mléčným kvašením. Kvasil plody a šťávy z plodů. Každý národ má své tradiční kvašené potraviny. Čína miso (což je pasta z kvašeného ječmene, sójových bobů, rýže), v Polsku zelí a okurky, v Rusku se hodně kvasily houby (i nejedlé) a chleba ve vodě. Staří Slované kvasili hlavně březovou šťávu, kterou uskladňovali v uzavřených dřevěných sudech a popíjeli po celou zimu. Dnes nejvíce používáme kysané zelí, které obsahuje hodnotné enzymy, ale také vitamíny, hlavně vitamín C, a minerální látky. Přes zimní sezonu by měl každý člověk sníst okolo 15 kg kysaného zelí, to je jednu polévkovou lžíci denně.
Prosinec až leden – močový měchýř Počasí je nevypočitatelné. V tomto období je nejcitlivější močový měchýř. Hlavně pozor na promočení nohou, zpocená záda a pak prochladnutí; můžete lehce dostat zánět močových cest a močového měchýře. Chraňte močový měchýř a ledviny teplým oblečením. Krátké bundičky a sukýnky si raději nechte na léto,
20
zlom Rendlicek 2.korektura NOVA_Sestava 1 6/18/13 3:19 PM Stránka 21
v zimě se nevyplatí. Sice to hodně ženám sluší, ale pak ty následky – chronické záněty močového měchýře za to nestojí. Močový měchýř nejvíce posílíte otužováním už v létě. Co se v létě naučíte, v zimě poslouží. Opět doporučuji otužování podle pátera Kneippa, které je nejdokonalejší, nenásilné a nezatěžuje nás ani časově, a hlavně se osvědčilo statisícům lidí. Na zánět močových cest a měchýře je nejúčinnější lichořeřišnice větší. Funguje jako přírodní antibiotikum proti různým kmenům bakterií, které jsou hlavními původci těchto zánětlivých onemocnění. Dokáže pomoci i v boji proti zlatým stafylokokům, streptokokům, salmonelám a vleklým zánětům dýchacích cest. Lichořeřišnice je léčivá celá. V letním období můžeme použít listy a květy do salátů – mají příjemnou kořenitou, lehce pálivou chuť. V zimě si v obchodě s bylinkami koupíme tinkturu ze semen, která kromě protizánětlivých účinků povzbuzuje imunitní systém a léčí i kašel, nebo použijeme semena jako taková a rozdrcená je přidáváme do pomazánek nebo jimi posypeme chleba s máslem.
Leden a únor – ledviny Jsme na konci ročního cyklu. Slunce je velice slabé a jeho denní svit pomaloučku přibývá. V tomto čase se nejvíce zaměříme na ledviny. Ledviny mají rády teplo. Chráníme je teplým oblečením a povzbuzujeme teplými nápoji. Do jídelníčku zařadíme ledvinové čaje, které povzbuzují jejich funkci. Jestliže venku prochladneme, doma si uděláme horkou koupel, nejlépe z ovesné slámy, ta většinou ledviny uklidní. Zaměříme se hlavně na přísun vitamínů a udržení tělesného tepla. To nám zajistí křen, zázvor a skořice – nejen prohřejí celé tělo, ale organismus zbavují hlenů. Stačí jen čtvrt čajové lžičky těchto malých zázraků a okamžitě ucítíme příjemné teplo. Křen štípe i v nose, a tím posiluje nosní sliznice a prokrvuje čelní dutiny, což je v mrazivém počasí zapotřebí. Nejvíce na to reagují právě ti, kdo mají oslabenou nosní sliznici.
21
zlom Rendlicek 2.korektura NOVA_Sestava 1 6/18/13 3:19 PM Stránka 22
Biorytmus roku z hlediska potravy Jaro – klíčky, první natě, první ovoce a zelenina Léto – jíme, co roste a dozrává kolem nás v bujné vegetaci
Podzim – jíme, co právě sklízíme Zima – jíme, co jsme sklidili a uskladnili Z toho je zřejmé, že například rajčata, okurky, papriky, brokolice, květák, jahody, maliny, broskve patří jenom do letního období. Žila jsem 30 let na vesnici. Když jsem pěstovala rajčata, sklízela jsem je ještě za teplého podzimu i v říjnu. Jakmile se více ochladilo a sluníčko nemělo už takovou intenzitu, ztratila chuť, nedozrála, zčernala. Dala mi prostě najevo, že už skončila jejich vegetace a že si na nové musím počkat do příštího roku. Naši předci nemuseli rozlišovat letní a zimní plodiny. Vše bylo jasně dané. Bez civilizace se jim vlastně žilo lépe. Dnešní civilizace a komerční tlak pěstitelů nás vede k deziluzi. Moderní pěstování letní zeleniny a ovoce v zimě ve sklenících nebo jejich převoz z teplých krajin do chladných není nic jiného než snaha vydělat peníze. Ovoce a zelenina, které nevyrostly ve svém biorytmu, tedy v létě na slunci, nemohou mít stejnou výživovou hodnotu, musí se chemicky ošetřovat, aby se podnítilo zrání. A volí se takové odrůdy, které vydrží transport (a kvalita jejich chuti je brána jako podružná). Nemusíme být chemici ani biologové a hned poznáme rozdíl v chuti a vůni této zeleniny a ovoce. V zimě broskve chutnají jako řepa a vůbec nevoní. V létě miska broskví provoní celý byt, a když se zakousnete, vytéká sladká šťáva. Dost často ve své praxi slýchávám právě v zimě:
22
zlom Rendlicek 2.korektura NOVA_Sestava 1 6/18/13 3:19 PM Stránka 23
„Jím hodně ovoce a zeleniny a často se nachladím, a to jím i vitamíny z lékárny.“ „A jakou zeleninu jíte?“ ptám se. „No rajčata, okurky, papriky a ještě pomeranče a mandarinky.“ „ V zimě v lednu v únoru? To je špatné!“ „A tak co mám jíst?“ „Přece zimní zeleninu a ovoce.“ „Která to je?“ „Zelí, mrkev, červená řepa, kysané zelí, křen, jablka…“ „AHA!“ Je to smutné, jak hloupneme, před dvaceti lety to bylo všem jasné. Ještě se nevyměnila generace a ztrácíme moudrost, která tady byla po tisíciletí. Pokud se nebudeme stravovat v biorytmu, nepomůžou nám ani chemické vitamíny. A tropické ovoce? To je také iluze, kterou jsme krmeni. Jezte hodně pomerančů, abyste nebyli nemocní. Potravinářský průmysl ví, že jsou oblíbené, a tak všude narážíme na vody obarvené do oranžové barvy připomínající pomeranč. Většinou tyto vody pomeranče ani neviděly. Opět iluze. Pomeranče a mandarinky dozrávají v teplých krajinách na hodně teplém slunci. Ochlazují organismus, což je pro tyto kraje logické. V horku je příjemné se ochladit. Do chladné Evropy v zimě se dovážejí nezralé. A pokud ovoce nedozraje na slunci, ztrácí potřebné látky, je bez chuti a vůně. A pomeranče ještě k tomu ochlazují. Když v lednu v mrazech pak jíme pomeranče, abychom si zvýšili imunitu, tak se jedině ochladíme a překyselíme. Kyselé prostředí milují viry a bakterie, a tak rychleji sjedeme do chřipky. Naopak takový zelný salát s křenem nás prohřeje a povzbudí imunitní systém a my v chladném období odoláme. A tropické ovoce? Když pojedete na dovolenou v létě do jižních států, ochutnejte tam místní pomeranče. Ucítíte krásnou vůni a pocítíte lahodnou sladkou chuť, které se opravdu nedají srovnat s kupovaným pomerančem v zimě v Evropě. Ještě k tomu vás příjemně ochladí. A tak je to i s mandarinkami, banány, kiwi, citrony atd.
23
zlom Rendlicek 2.korektura NOVA_Sestava 1 6/18/13 3:19 PM Stránka 24
Držte se raději zeleniny a ovoce, které uzrávají na našem území. To je nám určeno vzhledem k biorytmu a počasí na tom či onom území. Proto se liší způsob života v horách, v nížinách, na severu nebo na jihu. Na to upozorňoval už Paracelsus v 16. století. Všiml si dokonce, že určitá bylina v Německu nemá stejné léčebné vlastnosti jako ta samá bylina v Belgii. Každá země, každý kraj má v plodinách a v bylinách rozdílné hodnoty obsahových látek. Pokud chceme přijímat ty nejvhodnější, měli bychom to respektovat. Má to logiku, stačí se jen zamyslet. Tradiční strava určitého kraje je pro místní obyvatele nejoptimálnější. Dnes se bohužel vytrácí česká tradiční kuchyně. Nahrazují ji moderní fast foody, čínská kuchyně plná glutamanu, italská či řecká kuchyně. Když se zamyslíme, je to hodně rozdílná strava od naší české. Chybí kysané zelí, luštěniny, kroupy, jáhly, pohanka, křen, brambory, mrkev, celer, kyška, tvaroh, petržel, jablka, sušené ovoce, vlašské ořechy a další. Pizza, bezvaječné těstoviny, hamburgery nepatří do naší stravy ani do našeho kraje, leda pro zpestření.
Biorytmus dne
›
› 24