0042694

MARIE

CURIE PRŮKOPNICE, NOSITELKA NOBELOVY CENY, OBJEVITELKA RADIOAKTIVITY

Dr. Richard Gunderman

001-005_Marie Curie_CZ.indd 1

08.06.21 13:06

MARIE CURIE Průkopnice, nositelka Nobelovy ceny, objevitelka radioaktivity Richard Gunderman Z anglického originálu Marie Curie, the Pioneer, the Nobel Laureate, the Discover of Radioactivity, vydaného nakladatelstvím Welbeck Publishing Group Limited, 20 Mortimer Street, London, ve Velké Británii v roce 2020, přeložil Manfred Strnad Redigoval Michal Večeřa Odpovědný redaktor Filip Hladík Technická redaktorka Halina Kaslová Bechyňová Počet stran 160 Vydala Euromedia Group, a. s. v edici Universum, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2021 jako svou 12 250. publikaci Sazba TYPOSTUDIO, s. r. o., Praha Vytištěno v Dubaji Vydání první www.euromedia.cz

Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz

Knihy lze zakoupit v internetových knihkupectvích www.booktook.cz a www.knizniklub.cz

Text © Richard Gunderman, 2020 Design © Welbeck Non-fiction Ltd., 2020 Translation © Manfred Strnad, 2021 All rights reserved ISBN 978-80-242-7522-2

001-005_Marie Curie_CZ.indd 2

08.06.21 13:06

OBSAH PŘEDMLUVA A PODĚKOVÁNÍ.................................................... 4

PIERROVA SMRT .....................................................80

VĚDA V OBDOBÍ PŘED DEVATENÁCTÝM STOLETÍM....6

TEMNÉ DNY ............................................................84

VĚDA V DEVATENÁCTÉM STOLETÍ.............................8

FRANCOUZSKÁ AKADEMIE VĚD ..............................88

MARIIN ODKAZ POLSKU ..........................................12

Paul Langevin......................................................94

NAROZENÍ A VZDĚLÁNÍ ...........................................18

LANGEVINOVA AFÉRA ...........................................100

PAŘÍŽSKÁ UNIVERZITA ...........................................24

SOLVAYOVA KONFERENCE.....................................104

Pierre Curie .........................................................30

Albert Einstein ................................................. 110

NAMLOUVÁNÍ A MANŽELSTVÍ .................................34

DOZVUKY AFÉRY .................................................. 116

NEVIDITELNÉ SVĚTLO .............................................38

ZOTAVENÍ .............................................................120

Becquerel ............................................................44

VÁLKA ..................................................................124

NAROZENÍ IRENY ....................................................50

VOJENSKÁ RADIOLOGIE ........................................128

RADIUM A POLONIUM..............................................54

MISSY MELONEYOVÁ ............................................134

TĚŽKÉ ROKY ...........................................................58

MARIE V AMERICE ................................................138

The Nobel Prize ...................................................64

IRENA A FRÉDÉRIC................................................142

NOBELOVA CENA ....................................................68

ÚMRTÍ MARIE .......................................................146

RADIUM: POZORUHODNÉ, ALE SMRTELNĚ NEBEZPEČNÉ .... 72

DĚDICTVÍ MARIE ...................................................152

PO NOBELOVĚ CENĚ................................................76

rejstřík ............................................................................156 kredity..............................................................................159

001-005_Marie Curie_CZ.indd 3

08.06.21 13:06

PŘEDMLUVA A PODĚKOVÁNÍ Od časů diskriminace a vyčlenění ze společnosti až po dobu, kdy získala prestiž, od úzkoprsých tradic až k úsvitu nové éry ženského vzdělávání a vědy. Takový je příběh Marie Curie. Začíná realitou Polska, kde byla neznámou ženou, a pokračuje v době, kterou prožívala v centru vzdělanosti. V Paříži získala celosvětovou slávu.

Nejprve zažila hluboké zoufalství, až se dočkala lásky. Později si musela znovu projít beznadějí a dostala se na začátek. Příběh Marie Curie je vyprávěním o jedné z největších postav vědy, o nejvýznamnější vědkyni, jaká kdy žila, a také o dosud největší dynastii v historii vědy. Dospěl jsem k názoru, že lidskou mysl, její charakter a představivost, nevytváří ani tak výuka a výzvy okolí, ale spíš jeho příklady a že příběhy – zejména životopisná vyprávění – v sobě obsahují velkou naději a příslib budoucnosti. Nezdá se pravděpodobné, že dosáhneme výšin jako Marie Curie, ale díky jejímu příběhu můžeme zjistit, co znamená neúnavně pracovat, když před sebou vidíme cíl. Můžeme v sobě objevit vytrvalost navzdory velkým nezdarům a porážkám, a především si uchovat svůj sen.

Za jejich trpělivost a podporu v mém pohroužení se do tohoto projektu bych rád poděkoval své ženě Lauře a všem našim dětem: Rebecce, Peterovi, Davidovi a Johnovi. Mnozí učitelé a kolegové z Wabash College, na University of Chicago, a Indiana University mi pomohli uchovat zanícení pro myšlenku tohoto projektu – podobně jako po mnoho let i mnozí přátelé. Příběh Marie Curie mi pomohl pochopit, že je přinejmenším stejně důležité s kým pracujeme, jako na čem pracujeme.

Pierre a Marie Curie v laboratoři

4

001-005_Marie Curie_CZ.indd 4

08.06.21 13:06

5

001-005_Marie Curie_CZ.indd 5

08.06.21 13:06

VĚDA V OBDOBÍ PŘED DEVATENÁCTÝM STOLETÍM DEVATENÁCTÉ STOLETÍ, VE KTERÉM SE MARIE CURIE NARODILA, NASTARTOVALO VĚDU DO OBDOBÍ ROZMACHU. MOŽNÁ PŘEDEVŠÍM KVŮLI TOMU, ŽE „VĚDA“ DO ZNAČNÉ MÍRY NAHRADILA TERMÍN PRO TAKOVÁ BÁDÁNÍ, KTERÁ PŘEVLÁDALA V PŘEDCHÁZEJÍCÍCH STOLETÍCH V RÁMCI „PŘÍRODNÍ FILOZOFIE“. A LIDÉ, KTEŘÍ SE JÍ VĚNOVALI, BYLI OZNAČOVÁNI JAKO „VĚDCI“.

Je obtížné pochopit rychlé změny ve vědeckém názoru na svět, které se v devatenáctém století odehrály, aniž bychom nejprve pochopili proměny, které se uskutečnily v předcházejících stoletích.

Ve fyzice Mikuláš Koperník (1473–1543) prokázal, že středem Sluneční soustavy není Země, ale Slunce. Johannes Kepler (1571–1630) ukázal světu, že planety obíhají kolem Slunce po eliptických drahách. K astronomickým objevům přispěl Galileo Galilei (1564–1642), který prosadil experiment jako základní rys vědeckých metod. Isaac Newton (1643–1727) představil své zákony pohybu a gravitace, když povýšil matematiku na významný nástroj pochopení světa.

V chemii Robert Boyle (1627–1691) pomohl alchymii – do té doby se soustředící na objevení elixíru mládí, přeměny základních kovů v cennější a výrobu univerzálního rozpouštědla – k přeměně ve skutečnou chemii. Od jeho dob začal tento obor usilovat o defi nice vlastností a pochopení struktury různých forem látek, které nyní nazýváme chemické

6

částice. Antoine Lavoisier (1743–1794), jenž zemřel pod gilotinou, založil moderní chemii a jako první pojmenoval vodík a kyslík.

V biologii a medicíně Andreas Vesalius (1514–1564) otevřel cestu nové éře anatomických bádání, když pobízel studenty, aby se sami pouštěli do pitvání. William Harvey (1578–1657) objevil krevní oběh.

Mikroskop umožnil Robertu Hookeovi (1635–1703) identifikovat buňky jako základní jednotky živých organismů.

Později byly objeveny jednobuněčné formy života, jako jsou bakterie, a zjistilo se, že mnohobuněčné formy, jako lidské bytosti, sestávají z obrovského množství buněk (dospělý jedinec přibližně z 50 bilionů).

Vpravo: Sir Isaac Newton, autor Godfrey Kneller (1689).

V Ě D A V O B D O B Í P Ř E D D E VAT E N Á C T Ý M S T O L E T Í M

006_079_Marie Curie_CZ.indd 6

08.06.21 12:48

V Ě D A V O B D O B Í P Ř E D D E VAT E N Á C T Ý M S T O L E T Í M

006_079_Marie Curie_CZ.indd 7

7

08.06.21 12:48

VĚDA V DEVATENÁCTÉM STOLETÍ DEVATENÁCTÉ STOLETÍ BYLO SAMO O SOBĚ NEUVĚŘITELNÝM VĚDECKÝM „HODOKVASEM“. MATEMATIKU OBOHATIL CARL GAUSS (1777–1855), JEDEN Z NEJVĚTŠÍCH MATEMATIKŮ VŠECH DOB. ZÁSADNĚ PŘISPĚL K ALGEBŘE, TEORII ČÍSEL A NEEUKLIDOVSKÉ GEOMETRII, COŽ POZDĚJI POSKYTLO ALBERTU EINSTEINOVI DŮLEŽITÝ ZÁKLAD PŘI FORMULACI TEORIE RELATIVITY.

Nahoře: James Maxwell

8

George Boole (1815–1864) zásadně přispěl k algebře a logice algebraickou strukturou zvanou Booleova algebra se dvěma binárními a jednou unární operací, čímž vydláždil cestu k počítačové vědě. Ve fyzice zkoumali Michael Faraday (1791–1867) a James Maxwell (1831–1879) nabité částice, a tím umožnili popis elektromagnetického pole.

Maxwell také zkoumal přenos tepla a zásadně přispěl k etablování termodynamiky jako samostatného oboru fyziky. Heinrich Hertz (1857–1894) experimentálně potvrdil Maxwellovy a Faradayovy teoretické předpoklady o šíření elektromagnetických vln a tím odstartoval cestu k vývoji bezdrátového spojení, což nakonec vyústilo v první radiové a televizní přijímače.

V chemii Dmitrij Mendělejev (1834–1907) na základě zkoumání atomů Johnem Daltonem (1766–1844) vytvořil periodickou soustavu prvků. Friedrich Wöhler (1800–1882) a další vědci založili obor organické chemie.

Vytvářeli stovky nových sloučenin a přišli s metodami, které sehrály klíčovou roli ve zkoumání chemických procesů u živých organismů, čímž položili základy biochemie.

Mezi tyto vytvořené sloučeniny patřily barviva, aspirin a dusíkatá hnojiva.

V Ě D A V D E VAT E N Á C T É M S T O L E T Í

006_079_Marie Curie_CZ.indd 8

08.06.21 12:48

Vlevo: Dmitrij Mendělejev v roce 1897

V Ě D A V D E VAT E N Á C T É M S T O L E T Í

006_079_Marie Curie_CZ.indd 9

9

08.06.21 12:48

Nahoře: Thomas Edison kolem roku 1922

10

V biologii Charles Darwin (1809–1882) uveřejnil své proslulé dílo O původu druhů, ve kterém tvrdí, že se populace živých tvorů vyvíjejí v průběhu generací procesem přirozeného výběru. John Snow (1813–1858) je mnohými považovaný za zakladatele epidemiologie, především díky práci při pátrání po zdroji nákazy během epidemie cholery v londýnském Soho v roce 1854. Louis Pasteur (1822–1895) prokázal, že přenosu chorob mohou zabránit vakcíny.

Vynálezci a objevitelé věnovali zvýšenou pozornost technologickým možnostem vzkvétající vědy. Ačkoli Thomas Edison (1847–1931) nevynalezl žárovku, i když ji zdokonalil a nechal si ji patentovat, vyrobil některé z praktických přístrojů, které z ní vycházely. Mezi jeho vynálezy a patenty (na jeho jméno je vedeno 2 332 patentů) patří například předchůdce gramofonu fonograf a kinematograf – první filmová kamera. Jako obchodník zřídil roku 1882 první komerční distribuční systém založený na stejnosměrném proudu.

Edisonův rival Nikola Tesla (1856–1943) vyrobil funkční indukční – asynchronní motor na střídavý proud, vysokofrekvenční transformátor a bezdrátovou komunikaci.

Na počátku 19. století byla vyrobena první parní lokomotiva (1804), postavena první veřejná železnice (1825), byl vyroben první elektrický motor (1829) a telegraf (1837).

Henry Bessemer (1813–1898) způsobil revoluci ve výrobě oceli konvertorem, pojmenovaném po svém vynálezci, což bylo první metalurgické zařízení umožňující velkovýrobu oceli ze surového železa (patent 1855). Do poloviny století páry spadá i rafinace ropy (1856), o něco později vynález dynamitu (1867), psacího stroje (1870), kulometu (1884), automobilu (1886) a švýcarského armádního nože (1894).

V Ě D A V D E VAT E N Á C T É M S T O L E T Í

006_079_Marie Curie_CZ.indd 10

08.06.21 12:48

ŽENY VE VĚDĚ Je pozoruhodné, že všechna dosud zmíněná jména vědců a vynálezců patří mužům. Ženy se do tohoto výčtu nedostaly z různých příčin. Za prvé – muži bývali od přírody považovaní za lépe uzpůsobené vědeckému bádání, zatímco od žen se očekávalo plnění zcela jiné role. Měly se spíš soustředit na chod domácnosti – výchovu dětí a práce spojené s vytvářením útulného domova. Vědecká činnost navíc ležela za hranicemi představivosti většiny tehdejších dívek a mladých žen.

Za druhé – formální vědecké vzdělání bylo ženám z velké části nedostupné. Teprve na počátku 19. století mohly ženy chodit do učených společností. Až později byly zakládány odborné školy a univerzity, kde mohly studovat i ženy. Nedostatek příležitostí ke vzdělávání způsobil, že mnohé schopné ženy nedostaly příležitost k získání základních znalostí a dovedností potřebných k vědecké práci.

Za třetí – přínos žen pro vědu byl podceňován a přehlížen. Tenhle fenomén přetrval až do 20. století.

Příkladem je například Joyce Bell Burnellová, která v roce 1967 objevila pulsary, ale Nobelovu cenu za fyziku za tento objev dostal její nadřízený. Jak Bell Burnellová objasnila, lidé si prostě neuměli představit, že by takové objevy mohl učinit někdo jiný než ve vědě zkušení muži. Ženám přece příslušela role „poskoků a podřízeného personálu, o kterém se nepředpokládalo, že bude samostatně myslet“.

Nicméně navzdory řečenému se Marie Curie narodila v době, kdy už ženy své schopnosti prokázaly a mnohokrát přispěly k vědeckým objevům. Hypatia z Alexandrie (asi 360–415) představovala ve své době významnou postavu matematiky a astronomie. Dorotea Bucca (1360–1436) desítky let vedla lékařskou fakultu na univerzitě v Bologni. Maria Merianová (1647–1717) výrazně přispěla k objevům v botanice a entomologii a Maria Agnesiová (1718–1799) byla první ženou v čele matematické fakulty na univerzitě.

Nahoře: Maria Agnesiová

V Ě D A V D E VAT E N Á C T É M S T O L E T Í

006_079_Marie Curie_CZ.indd 11

11

08.06.21 12:48

MARIIN ODKAZ POLSKU POCHOPIT SVĚT, DO KTERÉHO SE MARIE NARODILA, ZNAMENÁ NEJEN ZNÁT DĚJINY VĚDY, ALE TAKÉ HISTORII POLSKA. ZROZENÍ POLSKÉHO NÁRODA SE TRADIČNĚ SPOJUJE S DATEM 966, KDY VÉVODA MIESZKO PŘIJAL KŘESŤANSTVÍ.

A JEHO SYN BOLESLAV I. ZALOŽIL V ROCE 1025 KRÁLOVSTVÍ POLSKÉ.

Nahoře: Mapa současné Evropy

12

MARIIN ODKAZ POLSKU

006_079_Marie Curie_CZ.indd 12

08.06.21 12:48

V roce 1569 se Polsko spojilo s Litvou. Tahle konfederace se stala významnou evropskou mocností pozoruhodnou svým parlamentem, který tvořila šlechta, a také volbou králů.

Polsko se de facto stalo republikou.

Po protiruském povstání v roce 1772 došlo k okupaci části Polska, které si rozdělili jeho sousedé – Prusko, Rakousko a Rusko.

Reformátoři vytvořili v roce 1791 ústavu slibující rolníkům občanská práva, ale Rusko a Prusko tuhle liberalizaci zarazily, když poslaly na polské území svá vojska. Polsko se tak v roce 1793 stalo předmětem „druhého dělení“. Ozbrojené povstání roku 1794 skončilo porážkou a o rok později „třetím dělením“ Polska. Národ Polska zmizel z mapy Evropy.

Napoleonovi se hodila podpora Poláků, a tak v roce 1807 vytvořil Varšavské vévodství,

jenže po porážce Bonaparta všechno změnil Vídeňský kongres v roce 1815, když tohle území přiřkl Rusku. Odpor proti ruské nadvládě vyústil v roce 1830 v ozbrojené povstání, které však neuspělo. Další protiruská revolta vypukla v roce 1863. Znovu byla poražena, výsledkem byla anexe značné části polského území Ruskem. Získat nezávislost se dlouhodobě nedařilo. Polští vlastenci opakovaně soustředili své úsilí na podporu kultury, vzdělanosti a politické aktivity.

V době, kdy se v roce 1867 narodila Marie, polský národ už po několik desetiletí pociťoval útlak cizích zemí, zejména Ruska, směřující k potlačení jejich kultury. Ve veřejném prostoru oficiálně vládla ruština a němčina a polským dětem byla ve školách vtloukána do hlav ruská a německá kultura. Potlačovaná byla i katolická

Nahoře: Mapa Evropy v roce 1815

MARIIN ODKAZ POLSKU

006_079_Marie Curie_CZ.indd 13

13

08.06.21 12:48

církev. Vzedmula se nenásilná vlna nacionalismu s cílem zachovat a podporovat polskou identitu.

Program se nazýval „praca organiczna“ a jeho cílem byla podpora ekonomického rozvoje polských podniků a zemědělství.

Zaměřil se také na vzdělávání polského národa a zvýšení gramotnosti. Zakládaly se knihovny, mezi lidmi se rozšiřovala literární díla psaná polsky. Přívrženci tohoto programu neusilovali o vytvoření nového polského národa lidovým povstáním, spíš se zaměřili na pozvednutí kulturní vitality ve vědě, v rozvoji technologií a ekonomiky. Během života Marie několikrát Polsko navštívil dánský spisovatel Georg Brandes. Poskytl barvitý a rozsáhlý pohled na život obyčejných lidí v zemi ve druhé polovině 19. století. Polsko popsal jako národ, který je nejen odsouzený k smrti, ale je přímo „zaživa pohřben“. Napsal, že „se neustále probouzí a zvedá víko své rakve“. Jinými slovy se Poláci snažili zachovat si identitu všemi dostupnými prostředky.

Když Brandes cestoval vlakem do Varšavy, prohledávali ho ruští úředníci. Zabavili mu mnoho knih, přičemž obdržel potvrzení na odevzdání „sedmi kilogramů literatury“.

V kontrastu s „prozíravým a jednotným“ stylem Prusů popsal ruskou nadvládu jako „nekonzistentní, nesrozumitelnou, absurdní a často svěřenou do neohrabaných rukou“.

S úředníky diskutoval a proti zabavení knih vznesl několik argumentů. Rozumné odpovědi se nedočkal, jen projevu svévolné moci.

Brandes popsal Varšavu jako „hned vedle Paříže někdejší nejzářivější metropoli v Evropě“, ale postěžoval si, že je z ní teď sotva víc než „ruské provinční město“. Obvinil ruskou vládu, že se snaží pokořit hrdost tohoto hlavního města země, kterou si vláda nepřeje uznat, a používá

Vpravo: Georg Brandes, autor Peder Severin Krøyer (1900)

14

MARIIN ODKAZ POLSKU

006_079_Marie Curie_CZ.indd 14

08.06.21 12:48

MARIIN ODKAZ POLSKU

006_079_Marie Curie_CZ.indd 15

15

08.06.21 12:48

k tomu jakékoli prostředky. Z Polska zmizely všechny stopy demokracie a „ruské Polsko se stává zemí, kde volby nehrají v jakékoli oblasti veřejného života vůbec žádnou roli“. „Na univerzitách je polština absolutně zakázaná,“ charakterizoval Brandes poměry.

Stejně tak na úřadech, a polsky se dokonce nesmělo mluvit ani na ulicích. Nápisy byly jen v ruštině. Někteří kněží se při bohoslužbách nehodlali polštiny vzdát. Pokusy zavést ruštinu i do kostelů vedly k emigraci několika polských biskupů. Brandes vylíčil příhodu dvanáctiletého chlapce, který nechtěl mluvit rusky a svému spolužáku ve škole navrhl, aby „šli všichni společně domů“. Dostal za to trest čtyřiadvaceti hodin ve tmě na samotce.

Brandes popsal, jak se naučil psát a proplouvat ruskou cenzurou: Téměř všechny články jsou napsány tak, aby to podstatné nebylo na první pohled

zřejmé. Je třeba psát abstraktním a vágním jazykem – používat dvojsmysly. Veškerá polská veřejnost se učí číst mezi řádky... usilovně jsem se snažil hledat výrazy s dvojím významem; vytvářet představy, na první pohled nejasné, ale takové, aby čtenáři pochopili jejich skrytý význam; používal jsem rozvláčné obraty, jejichž skutečný význam se dal poznat, a přitom byly cenzurou nenapadnutelné… stal jsem se expertem v narážkách a odhadu možných důsledků.

Oba Mariini rodiče pocházeli z prostředí polské šlechty, které byly po porážce Polska odebrány veškeré tituly. Zabavený majetek se dostal do ruských rukou. Její dědeček prosazoval progresivní vize: děti rolníků mají mít stejný přístup ke vzdělání jako děti ze šlechtických rodin. Jeden z bratrů Mariiny matky byl poslán na Sibiř, další po dvou zraněních ve válce uprchl do Francie.

Władysław Skłodowski Otec Marie, Władysław Skłodowski, byl synem učitele a sám se vydal v jeho stopách, když se stal učitelem matematiky a fyziky. V průběhu života byl ředitelem několika škol pro chlapce. Ruský útlak po okupaci Polska zahrnoval i oblast vzdělání. Władysław Skłodowski se nemohl oficiálně věnovat laboratorní výuce a začal učit soukromě. Laboratorní vybavení používal doma. Jeho silný polský patriotismus nakonec vedl k úplné ztrátě zaměstnání, což rodinu uvrhlo do těžké finanční situace, kdy museli část svého bytu pronajímat.

Vpravo: Władysław Skłodowski, otec Marie Curie, na snímku se svými třemi dcerami v roce 1890

16

MARIIN ODKAZ POLSKU

006_079_Marie Curie_CZ.indd 16

08.06.21 12:48

Bronisława Skłodowska Matka Marie, Bronisława, chodila do jediné soukromé školy pro děvčata ve Varšavě. Stala se učitelkou a později i ředitelkou školy. Práce se však musela vzdát kvůli zhoršujícímu se zdraví.

V rodině se předpokládalo, že se všem dětem dostane vzdělání a nastoupí pracovní kariéru, která obohatí život jiných lidí, přestože tři z dětí byla děvčata. Bronisławě ovšem nebylo dopřáno stát se svědkem kariéry svého nejmladšího dítěte. Zemřela na tuberkulózu, když bylo Marii deset.

Vpravo: Bronisława Skłodowska, matka Marie, 1860

Ruské potlačování polské kultury mělo konkrétní dopady i na úsilí o vzdělávání členů vlastenecké rodiny Skłodowskich. Rodiče však dělali všechno, aby jejich děti navštěvovaly všechny dostupné školy, kde se jim

dostávalo pečlivého vzdělávání v jazycích, matematice a vědách. Studium polštiny, domácí kultury a dějin bylo ovšem nelegální.

Přesto se děti z rodiny Skłodowskich k takovému vzdělání dostaly – částečně ve škole, ale především doma.

MARIIN ODKAZ POLSKU

006_079_Marie Curie_CZ.indd 17

17

08.06.21 12:48

NAROZENÍ A VZDĚLÁNÍ MARIE SE NARODILA JAKO PÁTÉ A POSLEDNÍ DÍTĚ V LISTOPADU 1867. DALI JÍ JMÉNO MARIA (AŽ VE FRANCII SE PŘEJMENOVALA NA: MARIE) DOMA JÍ ŘÍKALI MAŇA. BYLA JEŠTĚ DÍTĚ, KDYŽ JÍ ZEMŘELA STARŠÍ SESTRA A POTOM I MATKA. SMUTEK VŠAK RODINU SEMKL. Ve škole Marie dobře prospívala, při ukončení střední školy, dívčí měšťanky v roce 1883, dokonce dostala zlatou medaili. Marie ovšem trpěla depresí, po jednom záchvatu ji otec poslal do klidnějšího prostředí na venkov. Strávila tam rok, až poté pokračovala ve studiu na gymnáziu.

Její starší bratr Josef se zapsal na medicínu do Varšavy, ale ona sama a její sestra Broňa neměly na univerzitní studium nárok. Pustily se tak do studia na „Uniwersytetu Latający“ – „Plovoucí univerzitě“, což byl ilegální vzdělávací ústav na území tehdy ovládaném Ruskem a nazýval se tak i kvůli častým změnám míst výuky i „plovoucím“ vyučovacím časům.

Důvodem byly okupační orgány, jejichž pozornosti bylo radno se vyhnout.

Studenti byli motivovaní nejen z pohledu osobního zvyšování vzdělání, ale chtěli také přispět k příznivější budoucnosti Polska – k jeho intelektuální a morální síle i odolnosti.

Marie a Broňa pochopily, že tento typ studia má své limity a nevede k univerzitnímu titulu.

Vymyslely plán, jak své vzdělání zkvalitnit.

Starší Broňu nasměroval na studia medicíny do Paříže, kde směly studovat ženy. Marie bude zatím v Polsku vydělávat a sestru finančně Nahoře: Josef Skłodowski, bratr Marie

18

Vpravo: Marie v roce 1883

N A RO Z E N Í A V Z D Ě L Á N Í

006_079_Marie Curie_CZ.indd 18

08.06.21 12:48

N A RO Z E N Í A V Z D Ě L Á N Í

006_079_Marie Curie_CZ.indd 19

19

08.06.21 12:48

podporovat. Později, až se Broňa postaví na vlastní nohy, přijede Marie za ní.

Marie začala vyučovat děti z poměrně zámožných rodin, ale brzy zjistila, že potřebuje získat pozici guvernantky.

Začala pracovat v bohaté rodině Žorawskich. Žili na venkově za Varšavou, a tak se dostala i k výuce dětí místních rolníků. Nejstarší potomek rodiny Kazimierz (1866–1953) se tehdy vrátil domů na prázdniny a krátce nato se Marie a Kazimierz do sebe zamilovali. Rozhodli se vzít, jenže jeho rodina si pro syna představovala výhodnější partii. Sňatku bránila.

Navzdory tomu zůstala Marie u Žorawskich další dva roky.

Vydělávala peníze a posílala je Broně.

Později popsala, jak se jí tehdy žilo: Lidé, kteří jsou vnímaví podobně jako já, musejí předstírat, co to jde. Dala bych polovinu života, abych byla znovu nezávislá a měla svůj vlastní domov.

Ve skutečnosti se až do svých čtyřiadvaceti úplně nevzdala naději na sňatek se Žorawskim.

Marie zůstala v Polsku dalších sedm let a po celou dobu dělala maximum pro své vzdělání.

O tehdejších složitých podmínkách napsala: Jasně si vzpomínám, že jsem si tehdy užívala družnou intelektuální a přátelskou atmosféru, i když byly naše finanční možnosti chabé a výsledky Nahoře: Marie a její sestra Broňa, 1883

20

N A RO Z E N Í A V Z D Ě L Á N Í

006_079_Marie Curie_CZ.indd 20

08.06.21 12:48

sotva významné. Přesto pořád věřím, že myšlenky, které nás tehdy inspirovaly, jsou jedinou možností, jak docílit skutečného sociálního pokroku. Nemůžete si myslet, že vytvoříte lepší svět, aniž byste nezušlechťovali jednotlivce. Proto musí každý z nás pracovat na sobě a současně sdílet všeobecnou odpovědnost za celé lidstvo. Je naše povinnost pomáhat těm, kterým můžeme být nejužitečnější.

Zatímco Marie pokračovala v práci a studiu v Polsku, jejímu otci se podařilo získat postavení, které mu umožnilo udržovat Broňu na studiích a současně splatit Marii její příspěvky na vzdělávání sestry. Broňa se vdala za polského lékaře a v roce 1890 pozvala Marii do Paříže.

Ta ale prozatím odmítla, sama potřebovala našetřit si dostatek prostředků na vlastní studium. Setře napsala:

KAZIMIERZ ŽORAWSKI Později si Žorawski vzal dceru matematika, která byla také vynikající pianistkou. Měli spolu tři děti.

V profesním životě to dotáhl na doktorát z matematiky na univerzitě v Lipsku a stal se děkanem fakulty na univerzitě v Krakově a nakonec přednášel jako profesor matematiky ve Varšavě. Za nacistické okupace Polska byl v průběhu Varšavského povstání zatčen a poslán do vězeňského tábora. Po válce ho zvolili za člena Polské akademie věd.

Vpravo: Kazimierz Žorawski, 1888

N A RO Z E N Í A V Z D Ě L Á N Í

006_079_Marie Curie_CZ.indd 21

21

08.06.21 12:48