0042668

ODEMČENÝ VESMÍR STEPHEN A LUCY

HAWKINGOVI Ilustroval Jan Bielecki

Odemceny vesmir_I-XII_Uvod.indd 3

21.10.2022 8:44:52

Dívejte se vzhůru na hvězdy, a ne dolů na nohy.

Stephen Hawking

Odemceny vesmir_I-XII_Uvod.indd 5

21.10.2022 8:44:52

Obsah Předmluva První část: Na počátku Vznik vesmíru (prof. Stephen Hawking) Cesty vesmírem (prof. Bernard Carr) Stejnorodost ve vesmíru Teorie všeho Velký třesk Rozpínání vesmíru Má život původ na Marsu? (dr. Brandon Carter) Jak vznikl život?

Historie života (prof. Michael J. Reiss) Genetika (prof. Ammar Al Chalabi)

2 5 13 16 23 31 34 47 50 56

Druhá část: Co to je Země?

Co tvoří Zemi?

62 Jak dlouhý je „den“ na Zemi?

64 Zlatovlásčina oblast 66 Pozemské oceány (prof. Rosalinda E. M. Rickabyová) 68 Sopky na Zemi, v naší Sluneční soustavě i mimo ni (prof. Tamsin A. Matherová) 80 Z čeho se skládá Země?

88 Srážky částic 91 Neurčitost a Schrödingerova kočka 102 M-teorie – jedenáct dimenzí!

107 Stavební kameny života (dr. Toby Blench) 110 Popírači vědy, šiřitelé hoaxů a odpůrci očkování (dr. Sophie Hodgettsová) 117 Třetí část: Zkoumání vesmíru Seskoky z vesmíru Noční obloha Náš Měsíc

Odemceny vesmir_I-XII_Uvod.indd 7

124 128 130

21.10.2022 8:44:52

Světlo a hvězdy 134 Sluneční soustava 136 Merkur 144 Venuše 146 Mars 148 Jupiter 152 Saturn 157 Uran 164 Neptun 166 Pluto 168 Menší a nejmenší 170 Exoplanety 171 Alpha Centauri 172 55 Cancri 174 Andromeda 176 Vesmírné družice 179 Teorie mnoha vesmírů (prof. Thomas Hertog) 185 Čtvrtá část: Temné stránky Odvrácená strana Měsíce 192 Temná stránka vesmíru (dr. Paul Davies) 196 Temná hmota a temná energie 201 Co potřebuješ vědět o černých dírách (prof. Stephen Hawking) 206 Singularity 215 Všude tma 217 Černé díry (Sasha Hacová) 221 Pátá část: Život ve vesmíru Proč létáme do vesmíru? (prof. Stephen Hawking) 228 Je život na Marsu reálný?

233 Stavba rakety k letu na Mars (Allyson Thomasová) 234 Jak by se žilo na Marsu (Kellie Gerardiová) 238 Lidé ve vesmíru 243 Pohled z výšky (dr. Richard Garriott de Cayeux) 251 Drakeova rovnice 258 Lety ve stavu beztíže 261

Odemceny vesmir_I-XII_Uvod.indd 8

21.10.2022 8:44:52

Nepilotované lety do vesmíru 264 Komety 273 Světlo a jeho cesty vesmírem 275 Navazování kontaktů s mimozemšťany (dr. Seth Shostak) 278 Šíření zvuku ve vesmíru 283 Je tam někdo? (lord Martin Rees) 286 Šestá část: Cestování časem… Červí díry a cestování časem (dr. Kip S. Thorne) 294 Prostor, čas a relativita 300 Cestování časem a záhada pohybujících se hodin (prof. Peter McOwan) 304 Sedmá část: … Pohled do budoucnosti!

Můj robot, tvoji roboti (prof. Peter McOwan) 314 Roboti a etika (dr. Kate Darlingová) 324 Umělá inteligence (dr. Demis Hassabis) 328 Etika a umělá inteligence (Carissa Vélizová) 334 Co je to počítač?

340 Univerzální Turingův stroj 350 Co počítač nedokáže?

354 Kvantové počítače (dr. Raymond Laflamme) 358 3D tisk (dr. Tim Prestidge) 362 Samořiditelná auta 368 Problémy naší planety 370 Jídlo v budoucnosti (dr. Marco Springmann) 374 Naděje politiky… jsi ty! (Andy Taylor) 380 Města budoucnosti (Beth Westová) 385 Internet: soukromí, identita a informace (Dave King) 392 Klimatické změny (Nitya Kapadia) 399 Mory, pandemie a zdraví planety: od filmu Nákaza ke covidu-19 (dr. Mary Dobsonová) 407 Doslov 423 Slovníček 425 Rejstřík 431 Poděkování 439

Odemceny vesmir_I-XII_Uvod.indd 9

21.10.2022 8:44:52

Předmluva Celý život jsem měla to obrovské štěstí, že jsem se mohla stýkat s význačnými vědci a inovátory – přáteli a kolegy svého otce Stephena. Trávila jsem s nimi čas, povídala si a kladla jim otázky. Tatínek byl vynikající vědec, který si uvědomoval, jak důležité je mluvit o své práci formou lidem srozumitelnou. Byl přesvědčený, že všichni mají právo vědět, čemu se vědci věnují a k čemu je to dobré. Ve školním věku pro mě bylo naprosto přirozené ptát se a dostávat odpovědi. Někdy jsem jim nerozuměla, musela jsem o nich přemýšlet nebo mě dokonce rozčilovaly. Vše mi ale vysvětlovali lidé, kteří věděli, o čem mluví.

Poslouchala jsme je, doptávala se na podrobnosti a měla pocit, že stačí natáhnout ruku a dotknu se velkolepého vesmíru.

Až v dospělosti mi došlo, že takovou možnost jako já opravdu hned tak někdo nemá. Při práci mi vždy šlo hlavně o jedno.

Chtěla jsem se o obrovské životní štěstí, které spo­čívalo v setkávání se všemi těmi nesmírně zajímavými, výjimečnými, tvůrčími, geniálními a veselými lidmi, podělit s ostatními.

Snažila jsem se ho proto zprostředkovat v knihách. Na začátku byla výborná otcova esej v naší první společné knize Jirkův tajný klíč k vesmíru, po něm do téhle i všech dalších dílů série o Jirkovi přispěla a problémy osvětlila řada báječných vědců a odborníků, kteří dokážou vlastní výzkumy a náplň celoživotní práce přiblížit mladým čtenářům.

Dnes jsou samozřejmě na rozdíl od mého dětství informace daleko dostupnější, díky internetu je máme doslova na dosah ruky. Jak nás to ovlivňuje? A jak poznáš, zda je to, co se dočteš

Odemceny vesmir_I-XII_Uvod.indd 10

21.10.2022 8:44:52

na internetu, pravda? S tatínkem jsme si při společném psaní uvědomili, že s pomocí „rodiny“ odborníků a vědců dokážeme informace proměňovat ve znalosti.

V knize Odemčený vesmír máš všechny skvělé popu­lárně naučné texty a faktografické informace pěkně pohromadě.

Zařadili jsme do ní i několik nových článků o tématech, která mě vždy zajímala, například o genetice nebo mnohovesmíru, a také dosud nevydaný text o černých dírách. Autoři textů z po­sledních dílů řady se zabývají mimo jiné etikou umělé inteligence nebo problémem popírání vědy, naše vůbec nej­mladší přispěvatelka píše o změnách klimatu a o tom, jaké to je být teenagerem v době globálního oteplování.

Zdá se to tak dávno, co nás s tatínkem poprvé napadlo napsat příběh o dobrodružstvích malého kluka, který spadne do černé díry. K první společné knize nás inspirovala otázka položená otci na jedné narozeninové oslavě. Touha napsat knihu, která by na otázku odpověděla, nás vyslala na spisovatelskou dráhu. Dnes, nad sedmou a poslední knihou, vám mohu upřímně říct, že jsem nikdy netušila, kam může člověka pokládání otázek zavést. V knize Jirkův tajný klíč k vesmíru píše Aniččin tatínek, vědec Erik, knihu pro děti s názvem „Průvodce pro uživatele vesmíru“. A přesně tím tenhle svazek je.

Je mi potěšením a ctí tě na cestě k poznávání vesmíru do­ provázet. Pokud už čtenářem či čtenářkou našich knih jsi, moc ti děkuji! A pokud ne, naskoč na palubu vesmírné lodi a připrav se k odletu! Hodně štěstí při všech vesmírných dobrodružstvích a nezapomeň: černým dírám se na svých cestách zdaleka vyhýbej...

Lucy Hawkingová

Odemceny vesmir_I-XII_Uvod.indd 11

21.10.2022 8:44:52

První část

Na počátku

Odemceny vesmir_1-60_Cast prvni.indd 1

21.10.2022 10:37:19

Vznik vesmíru prof. STEPHEN HAWKING

Odemceny vesmir_1-60_Cast prvni.indd 2

21.10.2022 10:37:20

O

vzniku vesmíru existují nejrůznější teorie. Obyvatelé středoafrického království Bakuba například věří, že na začátku byla jen tma, voda a velký bůh Bumba. Jednoho dne Bumbu rozbolelo břicho a vydávil Slunce. To vysušilo část vod a objevila se pevnina. Bumbu však bolesti nepřecházely a on vyzvrátil ještě Měsíc, hvězdy a několik živočichů – leoparda, krokodýla, želvu a nakonec člověka.

V jiných částech světa se zase vyprávějí jiné příběhy. Lidé se odjakživa snažili najít odpovědi na zásadní otázky:

• Proč tady jsme?

• Kde jsme se tu vzali?

Před nějakými sto lety na ně odborníci poprvé nabídli vědecky podložené odpovědi. Zjistili, že ostatní galaxie se od nás vzdalují. Vesmír se rozpíná a vzdálenost mezi galaxiemi se zvětšuje. Jinak řečeno, v minulosti byly galaxie blíže u sebe.

Před necelými 14 miliardami let měl tedy vesmír daleko vyšší teplotu a hustotu. Počátek rozpínání vesmíru nazýváme velkým třeskem.

Po velkém třesku se vesmír začal rozpínat čím dál rychleji.

Tento jev nazýváme inflací, tedy stejným slovem, jaké používáme pro rostoucí ceny zboží v obchodech. V porovnání se zvyšováním cen byla ale inflace na začátku existence vesmíru mnohem prudší. O inflaci v obchodech mluvíme jako o vysoké, když se ceny během jednoho roku zdvojnásobí. Vesmír však tehdy během setiny sekundy zdvojnásobil svoji velikost mnohokrát.

3

Odemceny vesmir_1-60_Cast prvni.indd 3

21.10.2022 10:37:20

Díky inflaci nabyl obrovských rozměrů, byl plochý a velmi hladký. Rovnoměrné rozložení však nebylo absolutní: mezi jednotlivými místy existovaly drobné odchylky v hustotě. V raném vesmíru způsobovaly nepatrné rozdíly v teplotách, které můžeme pozorovat i nyní v tzv. kosmickém mikrovlnném pozadí. Díky těmto odchylkám se některé oblasti vesmíru rozpínaly o něco pomaleji. Po nějaké době jejich rozpínání ustalo, zhroutily se a vytvořily galaxie a hvězdy. Za svou existenci tedy vděčíme právě zmíněným odchylkám. Kdyby byl raný vesmír dokonale hladký, žádné galaxie ani hvězdy by nevznikly a nezrodil by se život.

Velký třesk Teorie velkého třesku je teorie nebo soustava teorií o vzniku vesmíru. Vědci se snaží své představy podložit důkazy. Většina vědců teorii velkého třesku přijímá.

4

Odemceny vesmir_1-60_Cast prvni.indd 4

21.10.2022 10:37:21

Cesty vesmírem prof. BERNARD CARR Fakulta fyziky a astronomie, Queen Mary University of London

J

eště než se na nějakou cestu vůbec vydáme, pojďme si vysvětlit, jak slovům „cesta“ a „vesmír“ rozumíme. Pojmem „vesmír“ ve skutečnosti označujeme „vše, co existuje“. Dějiny astronomie můžeme zároveň brát jako knihu, v níž se v každé další kapitole vesmír zvětšuje. Význam slova „vše“ se tedy postupem času mění.

Většina kosmologů dnes přijímá teorii velkého třesku, podle níž vznikl vesmír přibližně před 14 miliardami let z obrovsky zhuštěného stavu. Znamená to, že vždy dohlédneme pouze do vzdálenosti, kterou od velkého třesku urazilo světlo. Touto vzdáleností je definována velikost pozorovatelného vesmíru.

Jak tedy chápat ono „cestování“? Nejprve si musíme objasnit rozdíl mezi nahlížením do vesmíru a cestováním vesmírem.

5

Odemceny vesmir_1-60_Cast prvni.indd 5

21.10.2022 10:37:21

Nahlížení mají v popisu práce astronomové, a jak uvidíme, jde mimo jiné o pohled zpět v čase. Na cesty vesmírem se vydávají astronauti. Já však mám na mysli ještě cestování v jiném slova smyslu. Při letech ze Země až k hranicím pozorovatelného vesmíru v podstatě kopírujeme dějiny lidských představ o velikosti vesmíru. Pojďme se teď na všechny tři způsoby cestování podívat podrobněji.

Cesta zpět v čase Astronomové získávají informace z elektromagnetických vln, které se pohybují rychlostí světla (300 000 km za sekundu).

Ta je sice extrémně vysoká, limity však má. Astronomové často vyjadřují vzdálenost dobou, za kterou ji překoná světlo. Například od Slunce se k nám světlo dostane za několik minut, od další nejbližší hvězdy mu to ale trvá několik let, od nejbližší velké galaxie (Andromedy) pak miliony let a od nejvzdálenějších galaxií mnoho miliard let.

Zaměříme-li tedy pozorování do větších vzdáleností, nahlížíme zároveň do hlubší minulosti. Galaxii vzdálenou 10 mi­lio­nů světelných let vidíme ve stavu, v jakém byla před 10 miliony let. Cesta vesmírem v tomto smyslu tedy není jen cestou prostorem, ale také návratem v čase až k samotnému velkému třesku.

Vše zpětně až k velkému třesku však pozorovat nemůžeme. Raný vesmír byl velmi horký, proto se v něm vytvořila neprostupná mlhovina z částic. Postupným rozpínáním se 6

Odemceny vesmir_1-60_Cast prvni.indd 6

21.10.2022 10:37:21

ochlazoval a teprve přibližně po 380 000 letech od velkého třesku se mlhovina rozplynula. Přesto si můžeme na základě dostupných teorií udělat představu, jak vesmír vypadal ještě předtím. Čím více do minulosti vesmíru jdeme, tím vyšší je jeho hustota a teplota, proto své hypotézy stavíme na teoriích z oboru zvaného fyzika vysokých energií. O dávných podobách vesmíru nám poskytnou poměrně přesný obraz. Člověk by se mohl domnívat, že cestování časem velkým třeskem skončí. Vědci se však dnes snaží pochopit i fyzikální procesy probíhající před samotným vznikem vesmíru, neboť mechanismus, který stvořil náš vesmír, by v zásadě mohl stvořit i jiné. Někteří lidé se například domnívají, že vesmír prochází cykly rozpínání a smršťování, čímž vznikají další a další vesmíry. Jiní jsou přesvědčeni, že náš vesmír je jen jednou z mnoha „bublin“ rozmístěných v prostoru. Oba názory spadají do „teorie mnohovesmíru“.

Cesta prostorem Fyzické cestování vesmírem je z důvodu náročnosti na čas mnohem větší výzvou. Fyzik Albert Einstein formuloval dvě významné teorie o prostoru a čase. Ve své speciální teorii relativity (z roku 1905) říká, že se žádná kosmická loď nemůže pohybovat rychleji než rychlostí světla. Přeletět celou galaxii by jí trvalo – alespoň z pohledu pozorovatele na Zemi – minimálně 100 000 let a proletět celým vesmírem 10 miliard let. Ve speciální teorii relativity však Einstein také předpovídá, 7

Odemceny vesmir_1-60_Cast prvni.indd 7

21.10.2022 10:37:21

že pokud jsou pozorovatelé v pohybu, čas jim plyne pomaleji, samotným astronautům by tedy cesta mohla uběhnout daleko rychleji. Kdyby se člověk dokázal pohybovat rychlostí světla, neuplynul by během cesty dokonce žádný čas!

Rychlosti světla žádná vesmírná loď dosáhnout nedokáže, postupným zrychlováním by se ale mohla k maximální rychlosti přiblížit: v lodi by pak uplynul mnohem kratší čas než na Zemi. Pokud by se loď například pohybovala se stejným zrychlením, s jakým vlivem gravitace dopadají tělesa na povrch Země, cesta napříč naší galaxií Mléčné dráhy by pravděpodobně trvala jen nějakých 30 let. Astronaut by se tedy mohl vrátit na Zem ještě za svého života, jeho vrstevníci by ale už v té době byli dávno po smrti. Pokud by opustil galaxii a stále větší rychlostí cestoval celých sto let, mohl by se teoreticky dostat až k hranicím v současnosti pozorovatelného vesmíru!

V další své teorii, obecné teorii relativity (z roku 1915), popsal Einstein ještě neuvěřitelnější možnosti. Astronauti by jednou mohli využívat například červí díry nebo warp pohon, nám dobře známé ze Star Treku či jiných oblíbených sci-fi seriálů, čímž by dosáhli ještě větších rychlostí a po návratu by tu své přátele ještě zastihli. To se však zatím pohybujeme v říši obrovských spekulací.

Časop

rostorové

kontinuum

MOŽNÉ C E S TO VÁ N Í ČASEM

ESTY KÉ C U C I S ÍR KLA ESM DO V

Odemceny vesmir_1-60_Cast prvni.indd 8

21.10.2022 10:37:21

Cesta dějinami lidských představ o vesmíru Staří Řekové pokládali za střed vesmíru Zemi a byli přesvědčeni, že planety, Slunce a hvězdy se nacházejí poměrně blízko nás. Geocentrický názor (z řeckého geos = Země) byl vyvrácen v 16. století, kdy Mikuláš Koperník ukázal, že Země a ostatní planety rotují kolem Slunce (řecky helios). Heliocentrický obraz v této podobě však neměl dlouhého trvání. Několik desetiletí po Koperníkovi Galileo Galilei zjistil pomocí dalekohledu, který vynalezl, že Mléčnou dráhu – tehdy považovanou jen za světelný pás na obloze – tvoří velké množství hvězd podobných Slunci. Tento objev jednak připravil Slunce o jeho výsadní postavení, jednak značně rozšířil hranice do té doby známého vesmíru.

V 18. století byl všeobecně přijat názor, že Mléčná dráha (Galaxie) je kotoučem hvězd, které drží pohromadě gravitace.

Většina astronomů se však stále domnívala, že mezi Mléčnou dráhou a vesmírem stojí rovnítko. Tento galaktocentrický názor přetrval až do století dvacátého. V roce 1924 změřil Edwin Hubble vzdálenost k nejbližší velké galaxii (Andromedě) a zjistil, že se musí nacházet daleko za Mléčnou dráhou.

To znamenalo další výrazný posun našich představ o velikosti vesmíru!

V následujících letech získal Hubble údaje o několika desítkách blízkých galaxií. Vyplynulo z nich, že se všechny galaxie pohybují směrem od nás, a to rychlostí úměrnou vzdálenosti mezi námi. Dobře si to můžeme ilustrovat, když si rozpínání 9

Odemceny vesmir_1-60_Cast prvni.indd 9

21.10.2022 10:37:22

vesmíru představíme jako nafukování balonku, na který jsme předtím nakreslili jednotlivé galaxie. Rozpínání vesmíru popisuje Hubbleův-Lemaîterův zákon, u kterého byla ověřena platnost do vzdálenosti desítek miliard světelných let, tedy pro prostor obsahující stovky miliard galaxií. Své představy o velikosti vesmíru jsme tedy opět museli zásadně poupravit!

Z kosmocentrického pohledu (cosmos = vesmír) je tento poslední posun ve vnímání velikosti vesmíru považován za konečný. Rozpínání vesmíru totiž znamená, že čím dále do minulosti jdeme, tím jsou k sobě galaxie blíže, až nakonec splynou. Pak dále roste hustota až k velkému třesku před 14 miliardami let. Nikdy nedohlédneme dále než do vzdálenosti, kterou od té doby urazilo světlo. V poslední době jsme však uskutečnili zajímavá pozorování. Očekávali bychom, že rozpínání vesmíru se vlivem gravitace bude zpomalovat, ovšem ukazuje se, že ve skutečnosti dochází k pravému opaku. Z teorií, které tento jev vysvětlují, vyplývá, že náš pozorovatelný vesmír by mohl být součástí mnohem větší „bubliny“. A celá tato bublina by mohla být jen jednou z mnoha dalších bublin!

A co dál?

Všechny tři naše cesty – cesta zpět v čase, cesta napříč vesmírem a cesta po stopách dějin lidského myšlení – mají tedy společný konečný bod: vesmíry, které nemůžeme pozorovat.

Můžeme do nich nahlížet pouze prostřednictvím teorií a navštěvovat je jen ve své fantazii!

10

Odemceny vesmir_1-60_Cast prvni.indd 10

21.10.2022 10:37:22

Albert Einstein (1879–1955) Fyzik a matematik Albert Einstein se narodil v Německu, rodina se ale přestěhovala nejdříve do Itálie a poté do Švýcarska. O vědu se zajímal od raného dětství – v pěti letech ho nadchl kompas a skutečnost, že ručička ukazuje stále stejným směrem. Ve dvanácti letech si sám osvojil znalosti algebry a geometrie.

V roce 1905 ve věku šestadvaceti let publikoval tři vědecké práce. Jedna z nich nesla název „O elektrodynamice pohybujících se těles“, známější je ale jako „speciální teorie relativity“. O deset let později, v roce 1915, formuloval svoji „obecnou teorii relativity“.

Jako Žid se Einstein v prosinci 1932, měsíc před nástupem Adolfa Hitlera do funkce kancléře, vzdal německého občanství. Odešel do USA a prožil tam zbytek života. Byl pacifista, protestoval proti atomové bombě, toužil po míru mezi všemi národy a jedné celosvětové vládě.

V roce 1921 získal Nobelovu cenu za fyziku. Mnozí ho považují za největšího matematika a fyzika všech dob.

11

Odemceny vesmir_1-60_Cast prvni.indd 11

21.10.2022 10:37:23

Einsteinovy teorie Speciální teorie relativity Vše ve vesmíru se pohybuje. Relativita popisuje souvislosti mezi prostorem, časem a pohybem. Ve své speciální teorii relativity Einstein předpovídá, že rychlost světla ve vakuu je pro všechny pozorovatele stejná, ať je zdroj světla v jakémkoli pohybu. Pro pozorovatele vůči sobě v rovnoměrném pohybu také platí stejné fyzikální zákony. Teorie přináší několik zajímavých závěrů, například ten, že energie a hmotnost jsou zaměnitelné a že nic se nemůže pohybovat rychleji než světlo. Z této teorie vychází Einsteinova slavná věta:

E = mc2 Obecná teorie relativity Tato teorie se týká gravitace. Einstein tvrdí, že hmota v prostoru deformuje prostor kolem sebe – zakřivuje ho. Právě zakřivení je tím, co považujeme za gravitaci. Geometrie, jak ji běžně známe, funguje ale pouze pro rovinné útvary, nelze ji aplikovat na zakřivený prostor. Obecná teorie relativity popisuje, jak gravitace ovlivňuje čas i prostor.

12

Odemceny vesmir_1-60_Cast prvni.indd 12

21.10.2022 10:37:23

Stejnorodost ve vesmíru Ch

ceme-li aplikovat obecnou teorii relativity na vesmír jako celek, vycházíme obvykle z následujících před-

pokladů:

• •

Všechna místa ve vesmíru by se měla chovat stejně (homogenita).

Vesmír by měl všemi směry vypadat stejně (izotropie).

Na jejich základě dojdeme k obrazu vesmíru, který:

• • •

je v prostoru homogenní, má prvopočátek ve velkém třesku a následně se rovnoměrně rozpíná.

13

Odemceny vesmir_1-60_Cast prvni.indd 13

21.10.2022 10:37:23

Takový obraz má silnou podporu i v astronomických pozorováních, tedy v tom, co ve vesmíru vidíme dalekohledy umístěnými na Zemi i ve vesmíru.

Prostorová stejnorodost vesmíru však nemůže být absolutní, protože v takovém případě by nic jako galaxie, hvězdy, sluneční soustavy, planety nebo lidé nemohlo existovat. Srážky prvních shluků plynu a temné hmoty a následný vznik hvězd a planet díky působení fyzikálních zákonů není možné vysvětlit jinak než tím, že dokonalou jednoVíce litost narušily drobné vlnky. informací Protože plyn a temná hmota jsou na počátku o temné hmotě téměř homogenní a protože věříme, že všude najdeš na stranách platí stejné fyzikální zákony, domníváme se, že 20 a 191. i ostatní galaxie vznikají obdobným způsobem.

Ve vzdálených galaxiích by se tedy měly vyskytovat typy hvězd, planet, asteroidů a komet podobné těm, které můžeme pozorovat v naší Mléčné dráze.

Dosud nám není úplně jasné, odkud se drobné vlnky na počátku vzaly. Podle v současnosti nejpravděpodobnější teorie je vyvolaly mikroskopické kvantové vibrace. Ty zesílily během velmi prudkého úvodního rozpínání vesmíru zvaného inflace, které proběhlo v nepatrném zlomku první sekundy po velkém třesku.

14

Odemceny vesmir_1-60_Cast prvni.indd 14

21.10.2022 10:37:24

Edwin Hubble (1889–1953) Americký astronom Edwin Hubble na škole vynikal v atletice, dobré známky měl ale s výjimkou pravopisu i z ostatních předmětů. Jako astronom působil na observatoři Mount Wilson v Kalifornii. V roce 1923 pozoroval obrovským Hookerovým dalekohledem o průměru 2,5 m mlhovinu v Andromedě. Objevil zvláštní druh hvězd, tzv. cefeidy, díky kterým zjistil, že mlhovina v Andromedě je od Země vzdálena 900 000 světelných let. Jelikož poloměr naší Galaxie je 52 850 světelných let, bylo jasné, že musí ležet mimo Mléčnou dráhu a že je ve skutečnosti Galaxií v Andromedě. Tento první objev jiné galaxie naznačil, že vesmír se skládá z mnoha dalších galaxií. Některé z nich později objevil také Hubble. Vypracoval systém klasifikace galaxií podle tvaru a zjistil, že čím je galaxie od Sluneční soustavy dále, tím rychleji se pohybuje.

Později sice vědci pomocí výpočtů přišli na to, že Andromeda je od nás vzdálená dva miliony světelných let, přesto byl Hubbleův objev průlomový a dokázal, že Andromeda se nachází mimo naši Galaxii.

15

Odemceny vesmir_1-60_Cast prvni.indd 15

21.10.2022 10:37:25

Teorie všeho

U

ž od začátku dějin se lidé rozhlížejí, snaží se pochopit ty úžasné věci, které kolem sebe vidí, a ptají se:

• Co je to za věci?

• Proč se pohybují a proměňují právě takhle?

• Byly tu vždycky?

• Co nám říkají o důvodech naší existence na Zemi?

Vědecky podložené odpovědi jsme schopni nabízet teprve v po­sledních několika stoletích.

16

Odemceny vesmir_1-60_Cast prvni.indd 16

21.10.2022 10:37:25