Reset_ekonomiky.indd 3
03.08.2021 9:28:24
RESET EKONOMIKY Po pandemii covidu-19 čekejte nečekané Aleš Michl Text © Aleš Michl, 2021 Cover photo © Michael Tomeš, 2021 ISBN 978-80-242-7689-2
Reset_ekonomiky.indd 4
03.08.2021 9:28:24
OBSAH kapitola první Logika Číny.................................................... 7 kapitola druhá Deník restartu............................................... 26 kapitola třetí Problém tří těles.......................................... 169 kapitola čtvrtá Kdysi nejmocnější....................................... 202 kapitola pátá Reset........................................................... 218
Reset_ekonomiky.indd 5
03.08.2021 9:28:24
Kapitola první
LOGIKA ČÍNY Sedím na polorozpadlém gauči v kavárně ve staré čtvrti Čchung-čchingu. Vnitrozemí, střed Číny. Květen 2016. Počtvrté v Číně. Poprvé v jejím největším městě. Žije tady 30 milionů lidí, více než v Šanghaji nebo Pekingu. Mám za sebou cestu přes tržiště s potravinami. Trh měl část mokrou – podle vody, která byla v kýblech, kastrolech, kádích. Voda přetékala na podlahu a vytvářela kaluže. Prodávaly se tady ryby a vše další, co jsem ani nepoznal. Pak měl trh část s ovocem a zeleninou. A zvláštní to stánky s exotickými zvířaty, tygřím masem a tak. Kvůli nečistotě se nedalo koupit nic. Nepomáhala ani ta voda, kterou se také oplachovaly pulty a podlahy. Čínské čtvrti v New Yorku nebo Londýně byly proti tomu luxus. O pár ulic dál byl supermarket s baleným masem a potravinami. Nedaleko celá ulice značkového zboží. Víc lidí bylo ale na trhu než v supermarketu. Čchung-čching je sedm hodin vlakem od Wu-chanu. V Číně malá vzdálenost. Ve Wu-chanu se buď ze zvířete na člověka, anebo z laboratoře a pak z člověka na člověka začala koncem roku 2019 šířit nemoc covid-19. Více než rok poté byl původ viru stále nejasný. Odborný článek 7
Reset_ekonomiky.indd 7
03.08.2021 9:28:24
publikovaný v březnu 2021 v časopise Technology Review americké univerzity MIT1 zveřejnil různé názory vědců, bez jasného závěru. Je zde také zmíněn názor týmu expertů Světové zdravotnické organizace, který byl do Wu-chanu vyslán. Podle jejich reportu z března 2021 jsou také všechny možnosti původu viru stále na stole – ale nejpravděpodobnějším původcem jsou nakažená zvířata, která se na trh ve Wu-chanu mohla dostat z farem v provincii Jün-nan.2 Tato provincie je šest hodin vlakem na jih. Chovají se tam ve velkém exotická zvířata jako cibetky, dikobrazi, luskouni, psíci mývalovití nebo bambusové krysy. Pak putují na trhy, kde se porcují a maso se pak prodává. Na jihovýchodě Číny je pak město Fo-šan, odkud se koncem roku 2002 začalo šířit onemocnění SARS. A i tady hrálo roli tamní tržiště s exotickými zvířaty. Byli na něm k prodeji třeba i netopýři. Byla tam kupa lidí, co šla nakupovat nebo se jen navzájem potkat. A byl tady na mokré části trhu i prodejce ryb, který po onemocnění nakazil personál místní nemocnice. A ten pak další lidi… V Čchung-čchingu jsem si na snídani v hotelu nabíral z hrnce vývar z celé slepice. Koukala na mě hlava i pařáty. Když jsem zamíchal sběračkou v hrnci, byl vidět oškubaný kur komplet. Vypadalo to hrozně, ale jíst to šlo. K ohlodávání slepičích pařátů jsem při snídani odvahu nenašel. Prý je to ale pochoutka. Čchung-čching je historickým centrem provincie S’-čchuan. Nepatří mezi bohaté regiony jako ty kolem Šanghaje a Pekingu. Zato pekelně rychle roste. Tehdy a vlastně i teď tam probíhají dvě revoluce: ekonomická a urbanistická. Čína se mění z exportní velmoci na konzumní SCHMIDT, C. Did the Coronavirus Leak from a Lab? These Scientists Say We Shouldn’t Rule It Out. MIT Technology Review [online]. 18 March 2021. Dostupné z: https://www.technologyreview.com/2021/03/18/1021030/coronavirus-leak-wuhan-lab-scientists-conspiracy/ 1
WHO. WHO-convened Global Study of Origins of SARS-CoV-2: China Part. Joint WHO-China Study 14 January – 10 February 2021 [online]. 2021. Dostupné z: https://www. who.int/publications/i/item/who-convened-global-study-of-origins-of-sars-cov-2-china-part 2
8
Reset_ekonomiky.indd 8
03.08.2021 9:28:24
ekonomiku. V megaměstě tehdy hospodářství rostlo nejrychleji z celé Číny. Urbanistická revoluce pak spočívala v tom, že když jsem vyhlédl z oken kavárny, viděl jsem obří jeřáby. A také rozestavěnou dálnici. Pár nosných pilířů pro budoucí velký most zapíchnutých v řece. A spoustu třicetipatrových paneláků těsně před dokončením. Dříve bych v tomhle podhorském městě ve středu Číny pozoroval jen pole, farmáře a řemeslníky. Když jsem vyšel z kavárny, prošel jsem staré město během 15 minut. Projít nové město nemáte šanci. Dohromady zabírá aglomerace 82 tisíc kilometrů čtverečních, víc než Česká republika. Bloudí tam i taxikáři, neboť vznikají nové zóny a rezidence, do nichž se lidé teprve stěhují. A hotely, kam začínají pozvolna jezdit obchodníci a turisté. Čchung-čching byl po část 30. a 40. let minulého století provizorním hlavním městem Číny. Nyní patří mezi top 10 megaměst na světě s nejrychleji rostoucí ekonomikou.3 To strana rozhodla, že právě tady, na horním toku řeky Jang-c’-ťiang, vznikne obří aglomerace. Komunisté sem začali centrálně lákat nové průmyslové podniky, aby stavěly továrny. A k nim sestěhovali z vesnic lidi. Aby se omezil vznik extrémně chudinských čtvrtí a slumů jako v Brazílii či Indii, jsou potřeba ty paneláky. Pro bohatší zase vznikají nové rezidenční zóny a nákupní centra. Příběhů se k novodobé historii Čchung-čchingu váže víc. Odehrál se tu velký politický skandál. Dlouholetý starosta města a bývalý čínský ministr obchodu Po Si-laj dostal doživotní trest za korupci. Byl pánem města. Začal kampaní nazvanou „zpívej rudě, znič černé“ a skončil s odsouzením za mučení podnikatelů, úplatky a zpronevěru. Další příběh, na který tady narazíte, je, že jeden místní podnikatel koupil továrnu BMW-Chrysler v Brazílii, nechal ji celou DOBBS, R. et al. Urban world: Mapping the Economic Power of Cities. McKinsey & Co [online]. 1 March 2011. Dostupné z: https://www.mckinsey.com/featured-insights/ urbanization/urban-world-mapping-the-economic-power-of-cities# 3
9
Reset_ekonomiky.indd 9
03.08.2021 9:28:24
rozmontovat, dovezl ji do Čchung-čchingu a postavil znovu. Největšího výrobce počítačů na světě Foxconn získali tak, že jednu jeho továrnu prostě přetáhli jiné provincii. Přilákali rovněž obří chemický koncern BASF a kupu dalších oborů. Přes Jang-c’-ťiang se klenou obrovské mosty. Do města starosta nechal přivézt a vysadit tisíce stromů, aby se více zelenalo. To vše ale není nic proti největšímu vodnímu projektu na světě, obrovské přehradě a elektrárně Tři soutěsky. Sama má výkon jako 11 českých Temelínů. Díky ambiciózním infrastrukturním projektům jsou Číňané schopní mezinárodní přepravy na špičkové úrovni po vodě, železnici, dálnici i letecky. A to stále rychleji. Nákladní vlak do německého Duisburgu jezdíval 16 dnů, nyní zvládne trasu o tři dny rychleji. Lodí trvá dovézt kargo kolem 36 dnů. V době mé návštěvy v roce 2016 byl starostou ekonom Chuang Čchi-fan. Nabízel investorům pozemky, připravenou infrastrukturu i nízké daně. Přiznával, že s ekologií je megaměsto zatím na štíru, ostatně řeka se jednou u průmyslového parku zbarvila úplně do červena. Průmyslové parky jsou ale pro Čínu důležité – lidé tady nacházejí práci. Stejný příběh známe z východu Číny. V roce 2013 jsem navštívil čínská megaměsta Ťia-sing, Nan-ťing, Chang-čou a Šanghaj. V průmyslovém městě Ťia-sing jsem byl v továrně společnosti Lynx Innovation. Montují tam displeje, jaké vídáte v obchodech, hlavně v Americe, a jsou na nich reklamy na výrobky Sony, Nintenda či Coca-Coly. Lynx Innovation dříve zaměstnávala v průmyslovém parku u Ťia-singu dělníky za 900 jüanů měsíčně. V roce 2013 jim musela nabízet při náboru minimálně 2000, jinak by na něj nikdo nedorazil. Firmy jako Lynx tak musely začít počítat, zda se jim nárůst mezd v delším období vyplatí, nebo zda uvažovat o přesunu výroby. Tím, jak šly, vlastně stále jdou, platy na východě Číny nahoru, mají firmy dvě alternativy. Zaprvé jít do centra Číny, třeba do 10
Reset_ekonomiky.indd 10
03.08.2021 9:28:24
Čchung-čchingu, kde se stejný příběh odehrává se zpožděním proti východu. Další možností by bylo přesunout se do ještě levnější destinace mimo Čínu, například do Koreje, na Tchaj-wan či do Mexika. Ředitel vývoje Lynx Innovation David Annett vyprávěl, že do centra Číny šel, protože pracovní síla je tam stále levnější než na východě. Ale zase měl problém sehnat na místě kvalitní manažery. „Lynx zde zůstane,“ říkal mi přesvědčeně Annett. Jeho důvody jsou vlastně vysvětlením toho, proč v Číně v budoucnosti sice nebudou továrny přibývat tak rychle jako dříve, ale nebudou ani radikálně mizet. Lynx Innovation vyrábí i přes růst mezd s marží přes 50 procent. To se jí daří proto, že dokáže růst celkových provozních nákladů udržet do pěti procent ročně (i když mzdy rostou rychleji) a toto tempo vyrovnávat produktivitou. V regionu má řadu dodavatelů, takže například Annett může během dne kontaktovat až 100 firem, které jsou vzdáleny jen hodinu jízdy autem, a nutit je ke slevám. „Kdo porozumí mentalitě Číňanů, může se spolehnout na to, že pracují dobře. Během týdne jsem tak schopen s jejich pomocí našemu zákazníkovi vyrobit prototyp displeje podle jeho přání,“ popsal ředitel vývoje. Ťia-sing je dalším důkazem megatrendu stěhování lidí v Číně z vesnic do měst. Za lepším životem. Všude rostou mrakodrapy, kde bydlí noví obyvatelé. Na jednom místě jich je třeba 50 vedle sebe. V době mé cesty jich bylo hodně prázdných, ale s tím si nelámal nikdo hlavu. Protože všichni sázeli na to, že urbanizace bude pokračovat dál. Že lidé budou dál proudit za prací z vesnic do měst a budou potřebovat bydlet. Obvykle se do měst stěhují celé rodiny, ale časté je i to, že se za prací a novým životem vydávají jednotlivci. Na ulici je lze poznat jednoduše. Mají sbalený kufr a míří k vrátnicím průmyslových parků žádat o práci. Když ji dostanou, získají zpravidla i bydlení. V dalším čínském megaměstě na východě, v osmimilionovém Nan-ťingu, vzdáleném dvě hodiny cesty vlakem od Šanghaje, mi dělaly 11
Reset_ekonomiky.indd 11
03.08.2021 9:28:24
průvodkyně asi dvacetileté Bella a Samantha. Mladí Číňané běžně v kontaktu s cizinci z Evropy nebo Ameriky používají své druhé jméno – anglické. Protože mluví dobře anglicky, přivydělávají si tím, že cizince městem provedou a vysvětlí reálie. Kontakt na ně mi dali na recepci. Ráno mě vyzvedly na snídani v hotelu a vyrazili jsme na jejich univerzitu, do továrny, do centra i okolí. Obě dámy pro mě byly symbolem nové generace Číňanů. Rodina Belly se před 10 lety přestěhovala z vesnice Čou-tchang do Nan-ťingu. Dostat se jednou do města byl pro ně životní sen. Když pak chtěla Bella bydlet sama, v centru Nan-ťingu si pronajaly byt s kamarádkami. Opět, i ony se do megaměsta přestěhovaly za prací. Vzdělání na městské univerzitě pro ně znamená šanci na to, že nebudou muset tolik pracovat rukama a více si vydělají. Peníze jim pak zaručí lepší život, než jaký žily na vesnici. Ukazovaly mi i matematické učebnice. Patří k povinné výbavě studentů čínských univerzit. V jedné z učebnic byl tento příklad:
Přeloženo do češtiny, úloha zněla: Auto o hmotnosti 5 t přejíždí most tvaru paraboly. Jak velkou normálovou silou bude auto působit na konci mostu, jede-li konstantní rychlostí 21,6 km/h? Rozpětí mostu je 10 m, výška oblouku je 0,25 m. Nespočítal jsem to. Vyřešil to za mě Jakub Lístek z české Akademie věd, kterému jsem to poslal mailem. Na dvě stránky A4. Vyšlo mu, že správná 12
Reset_ekonomiky.indd 12
03.08.2021 9:28:24
odpověď je 45 259,907 N při uvažované hodnotě tíhového zrychlení 9,81 m·s-2. Touha uspět, mít univerzitu a biflování vůbec nesou Číňanům jedno velké plus i jedno velké minus. Plusem je, že podle nejrespektovanějších mezinárodních srovnávacích testů PISA jsou v matematice a ve vědě nejlepší na světě. Na špici jsou i v celkovém porozumění a zpracování čteného textu, tedy ve čtenářské gramotnosti. Srovnávací testy PISA dělali žáci v roce 2018. Byli ve věku 15–16 let, ze 79 zemí, 4–8 tisíc žáků z každé země. Výsledky mezinárodních srovnávacích testů z matematiky, vědy a porozumění textu (PISA 2018): 1.
Čína
555 bodů
3.
Macao (Čína)
525
2.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
Singapur
Hongkong (Čína) Estonsko Kanada Finsko Irsko
Jižní Korea Polsko
Švédsko
Nový Zéland USA
Velká Británie Japonsko Austrálie
Tchaj-wan (Čína) Dánsko Norsko
Německo
Slovinsko
549
524
523
520
520
518
514
512
506
506
505
504
504
503
503
501
499
498
495
13
Reset_ekonomiky.indd 13
03.08.2021 9:28:24
22.
Belgie
493
24.
Portugalsko
492
23.
25.
Francie Česko
493
490
Zdroj: OECD – Programme for International Student Assessment (PISA), 20184
Samantha musela projít sadou zkoušek označovaných jako 3+2+X, aby se dostala na Čeťiangskou univerzitu. Číslo tři znamená zkoušky z čínštiny, matematiky a angličtiny. Další dva předměty si musela vybrat z historie, politologie, zeměpisu, fyziky, chemie a biologie. A X označuje, že na závěr ji otestovali ještě ze všeobecných znalostí. Až bude mít diplom, neznamená to, že má vyhráno a dostane zaměstnání snů. Bude mít sedm milionů konkurentů – tolik má ročně Čína absolventů univerzit. Problémem je, že třetině z nich hrozí, že budou delší dobu bez práce. Čínská ekonomika brzdila i před epidemií covidu-19, která zasáhla svět v roce 2020. Například v roce 2019 rostla ekonomika o 6,1 procenta. Co se může zdát dost, bylo pro Čínu nejpomaleji za posledních 30 let. Dříve nová pracovní místa vznikala tak, jak se postupně měnilo hospodářství od specializace na zemědělství směrem k průmyslu. Jenže průmysl na kancelářské pozice postupně přestal masově nabírat. A Samantha a její spolužáci nemají nic jistého. Řada z nich vzala místo s platem nižším, než má dobrý dělník v továrně. Hodně absolventů touží pracovat pro stát nebo národní giganty v bankovnictví nebo v energetice, ale i na těchto místech je přetlak. I proto Čína staví technologické parky. Země si dala cíl, že chce předstihnout Indii v outsourcingu a vůbec v technologických a telekomunikačních službách. Národní komise vytipovala lokality, třeba město Wu-si. A staví zde OECD. How Did Countries Perform in PISA 2018? Results (Volume I): What Students Know and Can Do. OECD iLibrary [online]. 2018. Dostupné z: https://doi. org/10.1787/28450521-en 4
14
Reset_ekonomiky.indd 14
03.08.2021 9:28:24
technologické huby. Jsou to taková města ve městech, která nahrazují areály, jež neměly budoucnost. V parku máte bydlení, sportoviště, restaurace, ale hlavně firmy jako Microsoft, China Telecom, IBM, iSoftStone a také 100 tisíc nových pracovních míst. Třeba indická společnost NIIT tu má školicí středisko. Ze 100 čínských univerzit si stahuje talenty, v technologickém parku je doladí a následně je na podnosu naservíruje firmám. A pro Microsoft dělají třeba správu všech jeho systémů. Pracovníci to jsou mladí, jejich věkový průměr se pohybuje kolem 25 let. Motivuje je u toho například plakát s fotkou zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga, který jsem viděl nalepený na dveřích jedné kanceláře. V technologickém parku si pronajmete kanceláře za 35 jüanů za metr čtvereční, a pokud nechcete s mládežníky bydlet, za hodinu jste rychlovlakem v Šanghaji. Připadá vám to všechno umělé, že ano? Je to umělé. Ale jim to funguje. Rozvoj měst přináší nejen pohodlnější život Číňanům, ale pomáhá udržovat alespoň v nějakých otáčkách i celou čínskou ekonomiku. A tak zatímco dříve čínská propaganda nabádala lidi ke spoření, současná reformující se Čína má před obchodními domy nápisy vybízející k utrácení. Přesvědčil jsem se o tom na jihu Číny, v Kchun-mingu, kde jsem byl v roce 2012 na ekonomické konferenci. Nad vchodem do místního obchodního domu visel velký nápis přející všem „veselé nakupování“. Když jsem vyjel za centrum Kchun-mingu do odlehlejší čtvrti, viděl jsem kvanta nových paneláků. Nikdo v nich nebydlel. Popojel jsem taxíkem o kus dál a vidím další nové baráky. A zase. Region kolem Kchun-mingu sousedí se státy jihovýchodní Asie. Oblast spadá do provincie Jün-nan, přesně té, kterou WHO označila za oblast s chovem exotických zvířat mířících pak na trh ve Wu-chanu. Když jsem tam byl, žádnou farmu jsem neviděl, ale také jsem ji nehledal. Spíš mě zaujalo, jak celý region má vizi být obchodní spojkou mezi Čínou a jihovýchodní Asií. Staví proto nové letiště, železnice, dálnice, hotely… 15
Reset_ekonomiky.indd 15
03.08.2021 9:28:24
I můj hotel byl nově postavený. Na pokoji jsem měl tehdy na části obrovského zrcadla v koupelně televizi. Shodou okolností, když jsem ji zapnul, v tom roce 2012 na tom zrcadle jsem v přímém přenosu viděl, jak tehdejší prezident Evropské centrální banky Mario Draghi chtěl dostat eurozónu z krize a řekl: „Uděláme cokoliv, aby eurozóna přežila. A věřte mi, bude to stačit.“5 K tomuto výroku se ještě vrátím… Hotel postavili vedle prodejny Ferrari. Mé oblíbené sportovní boty Nike tady dokážou prodat dráž než v Praze. Člověk si té koncentrace bohatství všimne. Netvrdím však, že celé město bylo o luxusu. Ani náhodou. Mapa mých cest do Číny
1. CESTA, 2011
Čchang-čchun
Peking
3. CESTA, 2013 Nan-ťing 4. CESTA, 2016 Šanghaj Wu-chan Čchung-čching Ťia-sing Chang-čou 2. CESTA, 2012 Kchun-ming Fo-šan
První pacient se SARS, listopad 2002
První identifikovaný pacient s covidem-19, prosinec 2019
DRAGHI, M. Speech by Mario Draghi, President of the European Central Bank at the Global Investment Conference in London [online]. 26 July 2012. Dostupné z: https://www. ecb.europa.eu/press/key/date/2012/html/sp120726.en.html 5
16
Reset_ekonomiky.indd 16
03.08.2021 9:28:24
Jak Čína vlastně funguje, jak to všechno zapadá dohromady, jsem pochopil na své první cestě, v roce 2011 v Pekingu a Čchang-čchunu. Na stanici metra Ťi-šuej-tchan v Pekingu jsem měl sraz s osmadvacetiletým právníkem jménem Su I. Měl s sebou přítelkyni. Říkali, že tuhle část města mají rádi, protože chodí randit do nedaleké Pizza Hut. „Jinak na běžné jídlo zajdeme alespoň dvakrát týdně do KFC,“ říká mi Su I. Takže Pizza Hut je asi jiný level než KFC, říkám si. Americká firma Yum!, respektive její značky KFC a Pizza Hut, platila v Číně za příklad úspěšného pronikání západních firem na čínský trh. Začaly brzo, v roce 1987. Nechaly čínským manažerům volnou ruku. Ke kuřeti si tu tak můžete dát omáčku v pekingském stylu nebo tofu. Mají širokou síť v tisíci městech. Dnes už KFC nemá takové dominantní postavení na trhu. Dohání jej McDonald’s a řetězec Dicos, vlastněný firmou Ting Hsin. Z Pekingu jsem tehdy ještě zajel do Čchang-čchunu na severovýchodě země. Pro ekonoma nutná zastávka. Je to kolébka automobilismu v Číně. Tady se vyrobilo první čínské auto a kamion. Nyní zde z továren vyjíždějí značky jako Audi, Volkswagen nebo Toyota… A rovněž těmto západním modlám vyrostla v Číně konkurence. Zrodila se kupa místních automobilek – SAIC, Changan Automobile, Geely, Dongfeng Motor, FAW, BAIC, Great Wall Motors, Chery, JAC nebo China National Heavy Duty Truck Group… Ještě před 50 lety by všechny tyhle kuřatárny a motorárny byly v čínských městech na nic. Obyvatelstvo by na ně nemělo. V zemi byl mezi roky 1959 a 1961 hladomor. Před 250 lety ale naopak Číně patřil svět. Od počátku novověku až do počátku 19. století se Čína přetahovala s Indií o post největší ekonomiky světa. Pro Čínu to bylo období dlouhodobé hospodářské prosperity. Rostla města, obchod. Velké námořnictvo admirála Čeng Cheho bylo nejmocnější na světě. Pak to postupně skončilo. Čína prohrála války o kontrolu námořního obchodu. Toho se zmocnili Američané, Britové, Japonci… Namísto činorodého obchodu Číňané postupně centralizovali moc. Nabubřela administrativa a propukla korupce. Uzavřeli se do sebe. 17
Reset_ekonomiky.indd 17
03.08.2021 9:28:24
Bylo bráněno zámořskému obchodu. Knihy byly jen pro učence, nikoliv pro běžného člověka. Panovníci už nebyli pokrokoví. Čína nebyla schopna uskutečnit jakékoliv reformy, které by mohly zabránit úpadku ekonomiky. A začala ztrácet tržní podíly. V roce 1750 měla Čína podíl 32,8 procenta na světovém průmyslu. V roce 1900 už jen 6,2 procenta. Data o HDP se dají dohledat ještě starší – v roce 1000 měla Čína podíl na světovém HDP 23 procent, v roce 1900 už jen 11 procent.6 Zatímco v Evropě a Americe byla průmyslová revoluce, v Číně byla ekonomická a sociální krize. Nové nápady a technologie najednou byly na Západě, případně v Japonsku. A Čína je nebyla ani schopna přebrat. Místo toho se propadala do koloniálního područí Británie. Následovala řada lidových povstání a bojů. Pak Čínu sjednotili komunisté. Od roku 1949 byl nejvýznamnější osobností v nově vzniklé komunistické Čínské lidové republice Mao Ce-tung. Ještě v roce 1961 se čínský HDP snížil o 27 procent a v zemi byl hladomor. Teprve když byli na dně, začali se Číňané měnit, reformovat. Nechali za sebou uzavřenost. V roce 1972 Čína oficiálně zahájila diplomatické vztahy s Japonskem. V témže roce navštívil Čínu americký prezident Nixon a čínsko-americké vztahy se postupně normalizovaly. V roce 1978, dva roky po smrti Maa, vicepremiér Teng Siao-pching oficiálně oznámil vládní podporu nových investic a vůbec otevřenost Číny. Rozvoj Číny nebyl tehdy financován zadlužováním, nebyl postaven na půjčkách ze zahraničí, ale na přímých zahraničních investicích. Číňané se tak místo dluhů otevřeli novým zahraničním firmám, které zde začaly stavět s čínskými partnery nové továrny. Čína postavila svou novou ekonomiku na kumulaci kapitálu a na úsporách. Šli na to selským rozumem – firmám připravovali průmyslové zóny. V roce 1980 Čína vytvořila čtyři zvláštní ekonomické oblasti v Šen-čenu na hranicích s Hongkongem, v Ču-chaji na hranicích s Macaem, Šan-tchou a Sia-menu. V roce 1984 bylo navíc pro BOLT, J., VAN ZANDEN, J. L. The Maddison Project: Collaborative Research on Historical National Accounts. The Economic History Review. 67(3), 2014 627–651. 6
18
Reset_ekonomiky.indd 18
03.08.2021 9:28:24