0042559

alpami na kole_001-101.qxp_Sestava 1 04.05.21 13:05 Stránka 3

Alena Zárybnická

Alpami na kole

alpami na kole_001-101.qxp_Sestava 1 04.05.21 13:05 Stránka 5

Tatínkovi, naučil mě vnímat vzduch i hory a jezdit na kole bez „bacha-koleček“…

alpami na kole_001-101.qxp_Sestava 1 04.05.21 13:05 Stránka 6

alpami na kole_001-101.qxp_Sestava 1 04.05.21 13:05 Stránka 7

SNY SE NEMUSÍ PLNIT HNED… STAČÍ, KDYŽ SE ZDAJÍ! „Pěkné místo, ale nic pro mě!“ Věta, kterou jsem komentovala cyklistické fotografie alpských sedel či výhledy na jezera, ledovce a čtyřtisícovky. V duchu jsem se zlobila na své 2,5litrové plíce a litovala, že na tom nejsem aspoň průměrně, když už ne rovnou dobře. Hlodalo to ve mně hodně a dlouho. A prohlodalo se! Touha byla až tíživá a motivace mocná… Naštěstí!

I po více než deseti letech na kole mám tempo stále velmi vlažné a výjezdy i sjezdy po „rolling stones“ zůstávají v kategorii „neoblíbené“. Pořád vítězí úsporná a neriziková varianta jízdy – často nikoli na kole, ale s kolem (tlačeným, taženým, vlečeným, neseným…). Pot, svalovka, šrámy, modřiny, sem tam kotrmelec, ale…

Na kole či s kolem jsem se podívala do míst, která mi dávají smysl. Za to jsem (a budu) kolu i svému tehdejšímu partnerovi vděčná. Ať už byly (a jsou) moje cesty jakkoli krkolomné a klikaté, jsem ráda, že jsem vyjela, resp. vykročila. A když to zrovna teď z nějakého důvodu nejde všechno podle plánu, sněme a těšme se – dokud víme na co či na koho, má život smysl. Cestování a láska za to stojí!

I na malé cestě nás může potkat velká radost!

Alena P. S. Bylo fajn vrátit se při skládání střípků v čase zpátky. Ne proto, abych něco změnila, ale abych to zažila ještě jednou! Aspoň na fotografiích a ve vzpomínkách…

Díky všem, kteří jste taky mačkali spoušť, když já jsem zrovna šlapala. Lapili jsme chvilky prchavé.

A čistou krásu hor. Děkuju!

ALPAMI NA KOLE: Rakousko – Tyrolsko, Východní Tyrolsko, oblast Lienz

alpami na kole_001-101.qxp_Sestava 1 04.05.21 13:05 Stránka 8

alpami na kole_001-101.qxp_Sestava 1 04.05.21 13:05 Stránka 9

Pod střechou Rakouska Je jen málo míst na světě, kde je krajina tak rozmanitá jako ve Východním Tyrolsku. Od majestátných vrcholů Vysokých Taur přes vápencové štíty Lienzských Dolomit až po palmy na slunečném náměstí v Lienzi – to všechno nabízí na relativně malém území Osttirol.

V regionu je víc než 500 km oficiálních cyklotras – od jednoduchých podél Drávy až po těžké přejezdy přes vysokohorská sedla. Každopádně ať pojedete kudykoli, můžete se těšit víc než parádními panoramaty.

Aby ne, když je kolem přes 250 třítisícových vrcholů. Jeden hezčí než druhý!

Všem samozřejmě vévodí 3 798 m vysoký Groβglockner, nejvyšší hora Rakouska ležící na pomezí Východního Tyrolska a Korutan.

ALPAMI NA KOLE: Rakousko – Tyrolsko, Východní Tyrolsko, oblast Lienz

alpami na kole_001-101.qxp_Sestava 1 04.05.21 13:05 Stránka 10

10

Lienz Pomineme-li slavnou panoramatickou Groβglocknerstraβe, můžete z Česka do Lienzu přijet buď Felbertauernským tunelem přes Matrei in Osttirol podél řeky Isel, anebo přes Salzburg a Spittal an der Drau podél Drávy. Kulturní, hospodářské a sociální centrum Východního Tyrolska, kde žije skoro 12 000 obyvatel, leží přímo v místě, kde se Isel vlévá do Drávy. Možná jste Lienzem projížděli a pamatujete si kruhový objezd na silnici E66 mezi Sillianem a Steinfeldem, která se kříží s cestou na Matrei in Osttirol. Severně od téhle křižovatky je historické centrum města s impozantním zámkem Liebburg, klášterem Františkánů (Franziskanerkloster) a kostelem Antoniuskirchle. Údolí Drávy bylo právě v těchto místech osídleno už v dobách římské říše – jen 4 km od centra Lienze leželo město Aguntum. Ve středověku sídlila na hradě Bruck šlechta z Gorice, od roku 1500 pak Maxmilián I. Habsburský, který spojil oblast kolem Lienzu s Tyrolskem.

Pohoří Východního Tyrolska Dnes tvoří Východní Tyrolsko 33 obcí, ležících ve Vysokých Taurách, Villgratenských horách a Lienzských Dolomitech. Většina z nich sídlí na slunné straně Alp. Villgratenské hory (někdy označované taky jako Defereggengebirge) kromě Východního Tyrolska částečně zasahují i do Jižního Tyrolska – tedy do Itálie. Rozkládají se západně od Lienzu a jejich nejvyšší vrchol, 2 962 m vysoká Weiβe Spitze, leží severně od Sillianu mezi Innervillgratenem a St. Jakob in Defereggen. Někdy bývají přiřazovány k Vysokým Taurám – k nejdelšímu a nejmohutnějšímu horskému systému rakouské části Východních Alp. Ten se zjednodušeně řečeno rozkládá severně od Lienzu. Necelá třetina toho pohoří je součástí největšího národního parku v Alpách – Národního parku Vysoké Taury, a to včetně nejvyšší rakouské hory Groβglockneru. Zatímco Vysoké Taury jsou převážně z krystalické břidlice a žuly, Lienzské Dolomity, které leží na jih od Lienze, tvoří vápenec a dolomit. Jsou nejkrásnější a nejvyšší součástí většího celku – tzv. Gailtalských Alp. Jejich nejvyšší vrchol Grosse Sandspitze leží vzdušnou čarou jen 8 km jihovýchodně od Lienze. Na 2 770 m vysoký vrchol nevede normální chodecká výstupová cesta, ale dvě ferraty. Část jedné z nich i neustále

zasněženým žlabem. Rozhodně stojí za to – i když zadarmo tenhle výstup rozhodně není. Výchozím bodem je Dolomitenhütte nebo výš ležící Karlsbaderhütte. Mimochodem, právě na Dolomitenhütte se dá vyjet na kole – to si rozhodně nenecháme ujít.

Na soutoku Drávy a Iselu Dvě největší východotyrolské řeky se stékají přímo v Lienzi – daleko větší Isel tu vtéká do Drávy. Ta pramení na území Jižního Tyrolska v Itálii – v Karnských Alpách mezi Toblachem a Innichenem. Hned po 12 kilometrech ale řeka vtéká do Východního Tyrolska a údolím Hochpustertal směřuje do Lienze. Vede podél ní slavná Drávská cyklostezka. Po celkem 720 km se Dráva vlévá do Dunaje – je tedy ve srovnání s Islem výrazně delší řekou. Ten se do Drávy vlévá po necelých 60 km – přitéká Virgentalem a Iseltalem od severozápadu do města. I podél této řeky vede z Matrei in Osttirol cyklostezka. Ovšem Isel milují hlavně vodáci – pro rafting i kanoistiku jsou tu ideální podmínky.

Jak se tu kdysi žilo Záleží jen na vás, jestli si pro ubytování ve Východním Tyrolsku vyberete historické centrum města nebo poklidnou vesničku někde v okolí – buď na rovině v těsném okolí Lienze, nebo na některém ze svahů v okolí. Možná je varianta bydlení v rovině příjemnější kvůli návratům – po dlouhé túře se nemusíte trápit výšlapem do kopce, naopak se pohodlně „vyjedete“ pár kilometry po rovince. Výhledy na okolní hory jsou nádherné třeba z Tristachu – malé obce ležící kousek na jih od Lienze. Ať už se ubytujete kdekoli, v Tristachu se zastavte v případě, že si rádi prohlížíte historické fotografie. Na skoro každém domě visí rámeček a v něm pohled na místo, dům a někdy i rodinu, která tady žila před desítkami let. Když si přečtete odstaveček z historie, můžete jen žasnout nad tím, co všechno naši předci dokázali a jak těžký byl kdysi život na úpatí Lienzských Dolomitů.

Mimochodem, základy některých domů tu stojí už 500 let.

alpami na kole_001-101.qxp_Sestava 1 04.05.21 13:05 Stránka 11

11

ALPAMI NA KOLE: Rakousko – Tyrolsko, Východní Tyrolsko, oblast Lienz

alpami na kole_001-101.qxp_Sestava 1 04.05.21 13:05 Stránka 12

12

Inspirace? Slavní sportovci, Dolomitenmann a Alban Lakata Z Východního Tyrolska pochází nejen slavní malíři, například Albin Egger-Lienz nebo Franz Walchegger, ale hlavně sportovci – především lyžaři. Třeba Josef „Pepi“ Stiegler, rodák přímo z Lienzu, byl olympijským šampionem a mistrem světa ve slalomu v roce 1964. Narodil se tu i dvojnásobný medailista z MS a OH lyžař Anton „Jimmy“ Steiner či mistr světa a olympijský vítěz Fritz Strobl. Výraznou osobností Lienze je Werner Grissmann – medailista z MS ve sjezdu, ale i automobilový závodník. Je držitelem zápisu do Guinessovy knihy rekordů za rychlostí rekord pro sériová vozidla ve 24hodinovém závodě. Najel tehdy s kolegy neuvěřitelných 6 175 km, průměrnou rychlost měli přes 267 km/h. Proč o něm mluvím? Werner Grissmann je totiž zakladatelem slavného Dolomitenmanna, nejtěžšího etapového závodu na světě, který od roku 1987 pravidelně startuje na náměstí v Lienzi. Závodí čtyřčlenné týmy složené z běžce, paraglidisty, kajakáře a bikera. Sportovci, kteří v tomhle neoficiálním mistrovství světa v extrémních sportech dokázali několikrát zvítězit, patří k legendám. Nejvíc vítězství má na svém kontě biker Roland Stauder, autor legendárního Stonemana, a kajakář Harald Hudetz. Šestinásobným vítězem je paraglidista Wendelin Ortner, kajakář Thomas Hilger a náš biker Kristián Hynek. Dvakrát (v roce 2007 a 2009) vyhrál Dolomitenmanna i biker Alban Lakata, leinzský rodák a patriot, dodnes aktivní závodník. Byla to troufalost, požádat ho o rozhovor. Klaplo to tak snadno, že se mi chtělo věřit na zázraky. Schůzku jsme si dali přímo v historickém centru. Na Hauptplatz jsou v létě příjemné zahradní kavárny, všechny s výhledem na slavný zámek Liebburg, kde dnes sídlí radnice. Mezi ostatními

hosty poznáte na dálku jeho šibalské oči, usměrňované přirozenou disciplínou. Je skromný, klidný, zaujatý a vytrvalý… Už jen tohle z něj dělá skvělého sportovce. Přezdívka Albanator je bezpochyby velmi trefná. A není to žádný cyklistický střízlík – měří 184 cm!

Biker Alban Lakata „Jsem jako dostihový kůň. Dostanu startovní číslo a pomalá jízda prostě nepřichází v úvahu!“ Jeho jméno na startovních listinách budí stále velký respekt soupeřů. O bikerovi s nesmírnou svalovou vytrvalostí se mluví jako o „nesmrtelném“. Je trojnásobným mistrem světa v maratonu, jednou byl na mistrovství světa stříbrný. Dvakrát vyhrál mistrovství Evropy, šestkrát zvítězil v maratonu na mistrovství Rakouska. A dvakrát byl členem vítězného týmu na slavném závodu Dolomitenmanovi. V létě roku 2019 oslavil čtyřicetiny.

O konci kariéry evidentně neuvažujete!

To je pro nás sportovní fanoušky dobrá zpráva!

Cítím se lépe než

kdykoli předtím. A i objektivně – mám lepší výsledky při tréninku.

Co vás motivuje? Vždyť už jste vyhrál skoro všechno, co se vyhrát dá…

Prostě mě to baví. V zimě trénuju na skialpech. Tenhle komplexní pohyb je skvělou kompenzací pro jinak docela jednostranné kolo. A vždycky se celou zimu těším, až si zase sednu na kolo. I po těch letech!

Pořád zkoušíte nové věci – například ve stravě. Hlídáte si, co jíte?

Dneska o výsledku rozhoduje každý detail –

alpami na kole_001-101.qxp_Sestava 1 04.05.21 13:05 Stránka 13

kdekoli je možné cokoli vylepšit, zkouším, jak se to projeví. Jestli to má i pro mě rozhodující vliv. A podle toho se pak zařídím. Četla jsem, že měníte i posed. Když máte nejeto přes 400 000 km, čekala bych, že už jste se na kole „usadil“. Ale rozumím – každý detail na novém kole může hrát roli.

Přesně tak, musím se cítit naprosto pohodlně. A mít pocit, že kolo ovládám za co nejmenšího úsilí. Škoda ztrácet síly! Každý watt se počítá!

Když jezdíte ve dvojici – třeba s Kristiánem Hynkem –, máte pomalejší start a rychlý závěr?

Jako starý pardál vím, jak moje tělo funguje – čím jsem starší, tím je rozdíl větší. Prostě musím začít s rozvahou a pak přidat!

A jaké slovíčko z češtiny jste se od Kristiána naučil?

UF! HEDEM! Uf! Jedem! Skvěle! Máte báječnou paměť.

Kristián byl skvělý parťák!

Na kole jste začínal stejně jako on, relativně „pozdě“ – ve 22 letech. Vaše děti, předpokládám, jezdily dřív, než chodily.

Opakují to, co dělá jejich tatínek. A i moje žena je absolventka tělovýchovy, a pokud jí péče o děti dovolí, sportuje ráda. Mají příklad v nás obou. A je fajn, že je to baví. Jestli budou jednou závodit, to je ve hvězdách.

Trenéra a rádce budou mít po ruce! Až jednou

Ano, měří přes 2 km. Jsou tam skoky i mosty a vlny. Převýšení je přes 350 m. A v roce 2019 přibyly dvě další trasy. Ze Sternalmu vede červený trail Petera Sagana a ten má v jedné své části i černou variantu, která se jmenuje výstižně „Vítejte v džungli“.

On byl i u toho, když se park otevíral.

Přesně tak! Je to fenomén! Všestranný borec.

Ve všech ohledech. Opravdu ve všech! Však mi rozumíte…

Rozumím! Kterou trasu máte vy osobně nejraději? Asi těžká otázka…

Ano, všude to mám rád! Na některých trasách trénuju vytrvalost, jinde techniku, jinam se chodím jen tak projet.

To umíte? Umíte se kochat?

Učím se to!

nebudete aktivně závodit, je pro vás varianta, že byste se věnoval trenérství?

Jedna z mnoha. Pořád se soustředím na závody a trénink. Nabídky registruju, ale vyhodnocovat je budu až v okamžiku, kdy to bude aktuální. A do té doby může přijít cokoli.

Obecně, cyklistů přibývá – nejen těch, kteří jezdí na cyklostezkách a na elektrokolech, ale i těch v terénu. Předpokládám, že tady ve Východním Tyrolsku to není jinak.

Samozřejmě. Na cestovním ruchu stojí část naší ekonomiky. Ale co je hlavní – máme co nabídnout! I když tady budete měsíc, pořád si můžete vybírat nové a nové varianty tras.

A tak, jak se budete tréninkem zlepšovat, budete mít radost, že se snadněji dostanete do míst, která jste předtím znali třeba jen z fotek. Anebo tam, kde jste nedávno přijeli ještě na pokraji sil, dorazíte a plánujete, kam si trasu protáhnout. Variant je tady bezpočet.

Kam určitě musíme vyjet, abychom si mohli říct: „Jo, v Lienzu jsme viděli to nejhezčí“!

Jak dlouho tady budete?

Tři dny.

Jej… Tak to zajeďte na Dolomitenhütte, na Lienzer Hütte a na Hochsteinhütte.

Na Hochsteinu je bikepark, že? A první trail, který tam v roce 2017 postavili, pojmenovali po vás. Startuje u Moosalmu?

Nemůže být lepšího rádce, chceme-li si ve Východním Tyrolsku projet na kole to nejlepší. Stačí jen jeho tréninkové trasy vydělit minimálně třemi, radši čtyřmi a nepočítat s tím, že se domů vrátíme stejně rychle jako on – tak za tři hodinky. Na celý den by to mohlo být tak akorát.

13

ALPAMI NA KOLE: Rakousko – Tyrolsko, Východní Tyrolsko, oblast Lienz

alpami na kole_001-101.qxp_Sestava 1 04.05.21 13:05 Stránka 14

PRVNÍ TRASA DOLOMITENHÜTTE V LIENZSKÝCH DOLOMITECH Skalní vyhlídka Znáte-li fotografie Dolomitenhütte, je jasné, že ji chcete vidět i na vlastní oči. Ze skalního ostrohu jsou opravdu nádherné výhledy. Když k chatě přijíždíte zezadu, zdá se docela nenápadná a obyčejná. Jakmile ale vstoupíte na její terasu, jako byste se ocitli někde úplně jinde.

Z výšky 1 620 m n. m. je vidět do údolí Galitzenbachu, v pozadí jsou štíty Lienzských Dolomitů, kterým dominuje 2 717 m vysoký Spitzkofel.

Historie chaty Lokalitu pro chatu vybral na začátku třicátých let minulého století Josef Amort, chatař z Karlsbaderhütte – nechal ji postavit na svém oblíbeném místě, na cestě mezi Lienzem a právě Karlsbaderhütte.

I pohled na ni samotnou je fascinující – jako hnízdo je přilepena na

14

skálu. Kdysi byla otevřena jen v zimě, až později se podařilo přesvědčit úřady, aby povolily i letní provoz. Od roku 2007 provozuje chatu Juraj Oleš se svou manželkou Scarlet. Ano, Juraj je původem ze Slovenska. A právě on inicioval v roce 2012 stavbu pokojů s fenomenálním výhledem, podobným, jako je z terasy restaurace.

alpami na kole_001-101.qxp_Sestava 1 04.05.21 13:05 Stránka 15

Po silnici k mýtu Z Tristachu vyjeďte směrem na Lavant. Asi po 2 km odbočte doprava – z roviny Drávy tu asfaltka začíná stoupat lesem. Kdybyste po dalším kilometru, tedy na třetím od začátku trasy, jeli rovně, dojedete k Tristacher See, pokud odbočíte vlevo, jste na cestě směrem k Dolomitenhütte. Silnice dál stoupá k mýtině u Kreithofu. A právě tady je mýto, které musíte zaplatit, pokud byste snad jeli nahoru autem nebo na motorce.

Druhá polovina výšlapu Právě tady jsme v polovině cesty – jak do vzdálenosti, tak do výškových metrů. Přes sebou máme ještě 5 km a asi 500 metrů do kopce.

Po pravé ruce máme zalesněný Rauchkofel s vysílačem na vrcholu, po levé straně se nám otevírají panoramata Dolomitů. Jen kousek od chaty je parkoviště a po dalších asi 300 m jízdy po rovině jsme na místě. Odkládáme kola, procházíme kolem dobíjecí stanice pro elektrokola a pak restaurací na terasu. Ani se nestačíme nadechnout, a už slyšíme melodickou slovenštinu. Každopádně stojí-li vás pomalu tisícimetrový výstup příliš mnoho sil, můžete snadno kalorie doplnit. Meruňkové knedlíky se sladkou strouhankou a máslem či klasický Apfelstrudel s vanilkovou polevou – inu, skvělá kuchyně!

Odměna Kdyby se neblížily přeháňky, zůstali bychom na terase sedět až do západu slunce. Měly jsme s sebou světla i čelovku, tak nebyl důvod nezůstat. První kapky nás ženou zpátky do údolí. Naštěstí ta nejintenzivnější část přeháňky přešla po protějším hřebeni – a nám se cestou dolů zase vyjasnilo. Fajn, aspoň si sjezd můžeme užít – nahoru to bylo vcelku náročné, tak si odměnu zasloužíme!

Fakta o trase 1 1800 m 1600 m 1400 m 1200 m 1000 m

16 km

14 km

12 km

10 km

8 km

6 km

4 km

0 km

600 m

2 km

800 m

Délka trasy Převýšení Nejvyšší bod trasy Povrch trasy Čas výstupu Čas sestupu Čas po rovině Obtížnost trasy

18 km cca 1 000 m 1 622 m n. m. asfalt, šotolina cca 2 hodiny cca 0,5 hodiny cca 0,5 hodiny lehká

15

ALPAMI NA KOLE: Rakousko – Tyrolsko, Východní Tyrolsko, oblast Lienz

alpami na kole_001-101.qxp_Sestava 1 04.05.21 13:05 Stránka 16

DRUHÁ TRASA LIENZER HÜTTE VE VYSOKÝCH TAURÁCH Nejjižnější část Národního parku Vysoké Taury Národní park Vysoké Taury zasahuje nejen na území Východního Tyrolska, ale taky do Salcburska a Korutan. Vyhlášen byl už v roce 1981 jako první národní park v Rakousku. Žije tu na 10 000 živočišných druhů, roste 1 800 druhů rostlin. Ovšem právě ve Východním Tyrolsku leží jeho nejjižnější část – skupina Schobergruppe. Třítisícovou hranici tady přesahuje 53 vrcholů. Na svém severu navazuje Schobergruppe na nejvyšší část pohoří Vysoké Taury a celého Rakouska, na skupinu Glockner (Glocknergruppe).

Debanttal Hlavním centrálním údolím Schobergruppe je 16 km dlouhý Debanttal. Moc turistů v údolí potoka Debentbach nepotkáte. Zato zvěři se tu daří. Jeleni, kamzíci, orli i rysové, ti všichni si klidné místo vybrali jako svůj domov. Na rozsáhlých pastvinách se hospodaří, sotva sleze sníh. Jedinou horskou chatou v Debanttalu je Lienzer Hütte. Leží v závěru údolí – v nadmořské výšce 1 977 m n. m.

do Nuβdorfu. Tady začíná silnice stoupat. Čeká nás 17 km a přes 1 300 výškových metrů do pomalu 2 000 m n. m. To je pořádná porce. Navíc okolní hřebeny jsou zrovna zahaleny do mraků, takže motivace trochu chybí. Je tedy třeba přepnout na automat a šlapat.

A taky doufat, že předpověď vyjde. Kolem poledne se to má protrhávat.

Lienzer Hütte Přes Nuβdorf do Debanttalu Z Tristachu přejedeme Drávu a míříme zatím po rovině na sever –

16

Stoupáme po silnici, ta vede skoro do 1 700 m n. m. Tady, na asi třináctém kilometru od Nuβdorfu, je parkoviště, dál už se autem nesmí.

alpami na kole_001-101.qxp_Sestava 1 04.05.21 13:05 Stránka 17

K chatě zbývají asi 3 km po šotolině a okolní kopce konečně začínají odkopávat oblačnou peřinu. Hmmmm, to se hned tak nevidí! Vjíždíme do Národního parku Vysoké Taury. Jen na chvilku zastavujeme u kamenné kaple u Hofalmu a s výhledy na okolní třítisícovky dojíždíme přes můstek nad potokem Mirnitzbach přímo k chatě. Přespat tu může najednou až 100 lidí – ve dvoulůžkových či rodinných pokojích anebo v klasickém matratzenlageru. Je tu relativně chladno, tak rychle polévku a vymyslet cestu zpátky. Nepojdeme totiž stejně.

Kolem střediska Lienz – Zettersfeld Asi 25 km od startu, tedy pod parkovištěm odbočujeme po cyklostezce vpravo, vracet se budeme po R107, výš po úbočí Schoberlköpflu, kolem lyžařského areálu Lienz – Zettersfeld. Přidáme si sice asi 150 výškových metrů k už tak dost poctivé porci, ale otevírají se odtud výhledy jak na Vysoké Taury, tak i na protější Lienzské Dolomity. Jakmile hodinky ukážou třicátý kilometr, máme vyhráno.

Odtud je to už jen dolů. Přes Grafendorf, okrajovou část Lienze, sjíždíme do města. Máme chvíli na to, abychom si projeli historické centrum a mrkli na soutok Islu s Drávou – je kousek od nádraží. Odtud je to do Tristachu po rovině něco přes 2 km. Máme za sebou přes pomalu 45 km a hodinky ukazují skoro 1 500 m výškových.

Fakta o trase 2 2200 m 1800 m 1400 m

40 km

30 km

20 km

0 km

600 m

10 km

1000 m

Délka trasy Převýšení Nejvyšší bod trasy Povrch trasy Čas výstupu Čas sestupu Čas po rovině Obtížnost trasy

43 km cca 1 500 m 1 981 m n. m. šotolina, asfalt cca 3 hodiny cca 1 hodina cca 1 hodina středně těžká

17

ALPAMI NA KOLE: Rakousko – Tyrolsko, Východní Tyrolsko, oblast Lienz

alpami na kole_001-101.qxp_Sestava 1 04.05.21 13:05 Stránka 18

TŘETÍ TRASA HOCHSTEINHÜTTE VE VILLGRATENSKÝCH HORÁCH Kolem hradu a bikeparku Ještě jedno pohoří Východního Tyrolska chceme stihnout. A kromě toho Hochsteinhütte byla mezi těmi místy, která nám doporučoval Alban Lakata. Míříme tedy do lyžařského areálu Hochstein.

V létě tu lanovky jezdí jak k malé zoologické zahradě, lanovému parku a rozhledně, tak i k bobové dráze. A taky pro bikery, kteří se chtějí projet po trailu Albana Lakaty či Petera Sagana. Přes město projíž-

18

díme po cyklostezce, mimo hlavní tahy. U benzinové pumpy při výjezdu směrem na Matrei in Osttirol odbočujeme vlevo k hradu Bruck. Odtud je to k Hochsteinhütte 10 km a skoro 1 400 výškových metrů. V mapě je trasa označena jako R121 Hochsteinrunde.