Issuu

Miroslav Šašek

Martin Salisbury

Miroslav Šašek konzultant edice: quentin blake editorka: claudia zeff

obsahuje

119

ilustrací

PŘEDNÍ OBÁLKA Úvodní ilustrace z To je Paříž, 1959 ZADNÍ OBÁLKA Miroslav Šašek ve svém ateliéru, 1961 FRONTISPIS Obálka k To je Paříž, 1959 NAHOŘE Ilustrace na titulní straně knihy Novely, 1947 STRANA 112 Závěrečná ilustrace z To je historická Británie, 1974 MIROSLAV ŠAŠEK Copyright © Thames & Hudson, 2021 Published by arrangement with Thames & Hudson, London, Illustrations by Miroslav Šašek © 2021 Miroslav Šašek Foundation This edition first published in Czech Republic in 2021 by Euromedia Group, a. s., Prague Czech edition © 2021, Euromedia Group, a. s. Translation © Lucie Kellnerová Kalvachová, 2021 ISBN 978-80-242-7362-4 Martin Salisbury Miroslav Šašek Z anglického originálu Miroslav Šašek, vydaného nakladatelstvím Thames & Hudson v Londýně v roce 2021, přeložila Lucie Kellnerová Kalvachová Redigovala Olga Černá

Odpovědná redaktorka Jana Kubínová Technická redaktorka Lenka Gregorová Počet stran 112 Vydala Euromedia Group, a. s., v edici Universum, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2021 jako svou 12 055. publikaci Sazbu zhotovilo a obálku podle originální předlohy upravilo TYPOSTUDIO, s. r. o., Praha Vytištěno v Číně Vydání první www.euromedia.cz Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetových knihkupectvích www.booktook.cz a www.knizniklub.cz www.universum.cz

obsah

Úvodem 6 Dětství a vzdělání 8 Třicátá léta a válka 11 Do exilu 18 Zrod série To je… 29 Nová rodina 50 Narůstající věhlas 55 Úspěch a sláva 68 Časy se mění 74 Další projekty 90 Poslední roky 101 Poznámky 108 Výběrová bibliografie 108 Chronologie 109 Poděkování 109 Poděkování k ilustracím 109 Autoři 110 Rejstřík 110

Úvodem Oko umělce emigranta může být mimořádně pozorné a pronikavé a často nám pomůže uvidět zdánlivě známé věci, jako bychom se na ně dívali poprvé. Vzorce a rytmy každodenního života, které už starousedlík ani nevnímá, si až cizinec s vizuálním apetitem dokáže vychutnat a řádně docenit. Na mysl přichází úžasný New York Saula Steinberga, Londýn Felixe Topolskiho nebo Paříž Ronalda Searlea. Miroslava Šaška vyhnal z rodného Československa komunistický převrat v únoru 1948 a Šašek už se nikdy do své rodné země nevrátil. Také z jeho světoznámé série To je…, slavící úspěch v mnoha zemích a v mnoha jazycích po celém světě, nevyšel v Československu za autorova života ani jediný titul. Šaškova popularita a uznání, kterým se těšil v tolika různých částech světa, k jeho vlastním krajanům nepronikly. Naštěstí se situace změnila po pádu Berlínské zdi v roce 1989, takže další generace českých dětí už se mohou z unikátních obrazových reportáží tohoto vlivného výtvarníka radovat také. Během patnácti let, počínaje rokem 1959, M. Šašek, jak se vždy podepisoval, navštívil a vypodobnil na stránkách obrázkových knížek osmnáct destinací v různých částech světa. Chtěl přitom dětským čtenářům nabídnout nejen vnější dojem z navštívených měst, zemí a institucí, ale také prožitek, který si z nich odnesl. Nešlo mu jen o nejslavnější památky a scenérie, zajímala ho i pestrost a osobitost každodenního života a kultury. Ty se snažil zachytit a zprostředkovat hlavně výtvarně, prostřednictvím svých typických ilustrací vytvářených tužkou a akvarelovými barvami. Šaškovy obrázky jsou hravé a plné děje a v souladu s dobovým vkusem hojně využívají kontrastu velkého a malého, lidských výtvorů a díla přírody, typografického a ornamentálního. Šaškova schopnost nahlížet do životů jiných lidí a míst jemným, velmi lidským zrakem a vtisknout jim svůj vlastní okamžitě rozpoznatelný grafický rukopis měla velmi významný vliv na uměleckou grafiku a mnoho dalších oblastí komerční vizuální kultury 20. a počátku 21. století. Šaškovy mimořádně úspěšné velkoformátové publikace mají nevyhnutelně určující vliv na naše vnímání jeho díla,

na protější straně Miroslav Šašek v ateliéru, 1961

miroslav šašek

ale zdá se, že Šašek jako umělec mohl nabídnout ještě víc. Paralelně se známějšími „cestopisy“ tvořil po celou dobu také olejomalby. Tato plátna, často velmi rozměrná, odrážejí poměrně odlišný, tišší a snad i pochmurnější pohled na svět. A víme také, že ve zralém věku pracoval na vlastních projektech, v nichž figurovaly nejrůznější zvířecí postavy a z nichž prosvítala ještě umělečtější osobnost. Máme proto důvod se domnívat, že časová vytíženost jdoucí ruku v ruce s komerčním úspěchem Šaškovi znemožnila, aby důkladněji prozkoumal další možnosti kreativního vyjadřování. Miroslav Šašek jako člověk zůstává do značné míry obestřený tajemstvím. Ale skrze stránky knih se můžeme alespoň přiblížit k tomuto záhadnému exulantovi a světoběžníkovi, který v hotelových pokojích v různých koutech světa bral do ruky tužku a štětec, aby celé generace dětí i dospělých mohly „zažít“ to, co zažil on. Činil tak s vtipem, šarmem a lehkostí, díky nimž jsou jeho knížky přitažlivé i v době, kdy cestovat může téměř každý a fotografií i filmů z kteréhokoli místa naší planety můžeme mít, kolik se nám zachce.

Dětství a vzdělání Miroslav Šašek se narodil Aloisovi Šaškovi a jeho ženě Anně Marii, rozené Novákové, 16. listopadu 1916 na pražském Žižkově. Byl jejich první dítě a na svět přišel první rok po svatbě. Jako malý prožil s mladší sestrou Věrou nějaký čas v Sedlčanech, jižně od Prahy. Otec Alois tam pracoval jako úředník v pojišťovně, ale když v roce 1926 ve svých 41 letech zemřel na zápal plic, tak se jeho žena Anna Marie s oběma dětmi odstěhovala zpátky na Žižkov a vrátila se ke své práci česko-německé korespondentky. Desetiletý Miroslav neboli Mirek, jak mu říkali kamarádi, tak vyrůstal ve svérázné dělnické čtvrti plné křivolakých uliček, která si dodnes uchovala punc bohémství a nevázanosti. Už odmalička Miroslav rád kreslil a chtěl se stát umělcem. Na reálce v kreslení exceloval, ale v ostatních předmětech se mu nijak zvlášť nedařilo. Rozhodl se

na protější straně Ilustrace z knihy To je Londýn, 1959

miroslav šašek

studovat umění, ale příbuzní se báli, že život umělce je příliš ošidný a nejistý. Přemlouvali mladého kreslíře, aby šel cestou kompromisu a studoval architekturu. Miroslav jejich přání vyhověl a nastoupil na prestižní České vysoké učení technické, jednu z nejstarobylejších institucí svého druhu ve střední Evropě. Mohl se tak dál věnovat kreslení i malování a zároveň i praktickému aplikovanému umění architektury. Jeho učitelem malby se stal Otakar Blažíček, slavný autor horských krajin a detailně propracovaných klasických interiérů. Intenzivní a náročné stadium na ČVUT dalo Šaškovi pevný formální základ v kreslení a naučilo ho rozumět umělým i přírodním formám. Během této fáze vzdělávání zřejmě Šašek vedle svého nadšení pro umění propadl ještě jedné vášni, a to vzduchoplavbě. Věnoval velké množství času plachtění na větroních na kopci Raná nedaleko Loun, asi padesát kilometrů severozápadně od Prahy. Nepochybně ho zajímalo také konstruktérství a velkou část z jeho raných ilustrací představují nákresy ke knihám typu Jak se létá na křídlech větru z roku 19381 nebo později složité technické diagramy k Výcviku plachtaře (1946).2 A snad není příliš opovážlivé se domýšlet, že i tento zájem o stroje a konstrukce se podílel na postupném formování výrazového stylu, s nímž je dnes jméno Šašek spojováno.

Třicátá léta a válka

na protější straně Miroslav a Věra Šaškovi v Praze, cca 1922–1923

Šašek svá studia na ČVUT nedokončil. Jak přibývalo zakázek od různých českých nakladatelských domů, volně přešel na práci „námezdního“ ilustrátora. Ilustroval komiksy, časopisy, noviny i knihy. Zároveň se již tehdy projevila jeho vášeň pro cestování a během třicátých let navštívil celou řadu zemí v Evropě a severní Africe. V rodinném archivu se dochoval doporučující list opravňující k domněnce, že Šaškovy cesty se mohly zčásti uskutečnit díky spolupráci s cestovní společností Wagons-Lits / Thomas Cook. Nelze však říci, zda Šašek tuto práci vykonával na částečný úvazek při studiu, nebo až později, když studium zcela opustil a mohl se věnovat práci naplno.

Tak či tak, 17. listopad 1939 znamenal konec studia i pro všechny Šaškovy spolužáky. Studenti se totiž bouřili proti nacistické okupaci, a když proti nim německá policie zasáhla a smrtelně postřelila jednoho ze studentských vůdců Jana Opletala, protesty zesílily natolik, že říšský protektor Konstantin von Neurath nechal české vysoké školy zavřít. Policejní velitel Karl Hermann Frank pak ještě nechal devět studentů popravit a 1 200 dalších poslal do koncentračních táborů. Nevíme, zda Šašek opustil školu dobrovolně, či nikoli, ale později už se ke studiu nevrátil. Doporučující list datovaný 5. října 1939 a napsaný na hlavičkovém papíru zaměstnavatele, potvrzuje, že Šašek pro firmu Wagons-Lits / Thomas Cook pracoval od 8. února do 30. září 1939 jako „expediční úředník“ a že část této doby strávil detašován v Bratislavě. Dále pak list praví: Během své činnosti osvědčil se jako prvotřídní expedient ve styku s cestujícím obecenstvem, jmenovitě s cizinci, jelikož ovládá dobře češtinu, němčinu, francouzštinu a angličtinu. Je dobře obeznámen s agendou spacích a jídelních vozů, v prodeji jízdních lístků všech druhů, jakož i v agendě vystěhovalectví a lodních lístků. Pro nedostatek práce za nynějších okolností byl pan Šašek, jakožto nejmladší v kanceláři, nucen opustiti jemu svěřené místo. Litujeme jeho odchodu a doporučujeme jej každému zaměstnavateli co nejvřeleji.3 Přestože „nynější okolnosti“ nacistické okupace zatím umožňovaly, aby alespoň některé aspekty života v Praze pokračovaly v nezměněné podobě, na budoucnost země i na Šaškovu kariéru měly zásadní a dalekosáhlý vliv. Víme jen málo o tom, jak Šašek trávil čas a jak si obstarával obživu během válečných let, ale lze předpokládat, že je strávil v Praze. Většina Čechů, pokud nebyli židovského nebo romského původu, zde mohla žít v prvních letech nacistické okupace poměrně normálně. Obchody byly dobře zásobované a zem spravovala společně s okupanty také česká vláda pod vedením oslabeného