0042529

Ruze_miluji_cesnek_001_256

5.5.2021

14.41

Louise Riotteová RÛÏe milují ãesnek Praktické rady pro zahrádkáfie Ikar

Stránka 1

Ruze_miluji_cesnek_001_256

5.5.2021

14.41

Stránka 2

Louise Riotte ROSES LOVE GARLIC Copyright © 1975, 1998 by Storey Communications, Inc. Originally published in the United States by Storey Publishing, LLC. All rights reserved Translation © 2001, 2021 by Eva Jeníková ISBN 978-80-242-7452-2

Nakladatelství peãlivû zváÏilo a ovûfiilo rady obsaÏené v knize, ale nemÛÏe za nû pfievzít záruku. Neodpovídá ani za osobní, vûcné a majetkové ‰kody.

Poznámky pfiekladatelky jsou uvedeny v hranat˘ch závorkách.

Z anglického originálu Roses Love Garlic, vydaného nakladatelstvím Storey Books ve Vermontu v roce 1998, pfieloÏila Eva Jeníková Redigovala Marie Michálková Odpovûdná redaktorka Leona Macháãková Technická redaktorka RÛÏena Hedrichová Poãet stran 256 Vydala Euromedia Group, a. s., v edici Esence, NádraÏní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2021 jako svou 12 127. publikaci Obálku zhotovila Jana ·Èastná Sazba TYPA, spol. s r. o., Praha Tisk FINIDR, s. r. o., âesk˘ Tû‰ín Vydání tfietí www.euromedia.cz Na‰e knihy na trh dodává Euromedia – kniÏní distribuce, NádraÏní 32, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetov˘ch knihkupectvích www.booktook.cz a www.knizniklub.cz

Ruze_miluji_cesnek_001_256

5.5.2021

14.41

Stránka 3

Obsah

Svût je pln˘ kvûtin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Kvûtinová nauka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Královna kvûtin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 Stromy a kefie pro radost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 Popínavé rostliny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 Îivot rostlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 Která rostlina kam patfií? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 Kvûtiny a byliny pro smí‰ené zahrady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 Zahradní tipy a techniky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 Zahradní tvorové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155 Pûstujeme divoké druhy ze semen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169 Domácí potû‰ení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173 Nevadnoucí krása su‰en˘ch kvûtin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 180 Barvy z pfiírody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 185 Kosmetické pfiípravky a vÛnû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197 Tradiãní léky ze svûta rostlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204 Dal‰í nápady pro milovníky rostlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 211 Rostliny a lidé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 219 Severské druhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 224 Plány smí‰en˘ch zahrad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 227 Rejstfiík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 247

Ruze_miluji_cesnek_001_256

5.5.2021

14.41

Stránka 5

5

Svět je plný květin Lidé na celém svûtû milují kvûtiny, aÈ uÏ se jedná o divoké druhy nebo o ty neju‰lechtilej‰í odrÛdy. Kvûtiny se vût‰inou pouÏívají k okrase, ãasté je i vyuÏití k léãebn˘m úãelÛm, také v‰ak pro podporu rÛstu a k ochranû jin˘ch rostlin. Co jsou to vlastnû kvûtiny?

Botanici pouÏívají spí‰e termín kvetoucí rostliny. Kvetoucí rostliny se skládají z kofienÛ, stonkÛ, listÛ a kvûtÛ, které v‰ak mohou b˘t u nûkter˘ch druhÛ velice drobné a nenápadné. Mezi kvetoucí rostliny tedy patfií napfiíklad trávy, rÛÏe, lilie, jablonû nebo tfieba duby.

Kvetoucí (nedfievnaté) byliny se vût‰inou dûlí podle obvyklé délky svého Ïivota. Jednoletky pfieÏívají pouze jeden rok, dvouletky Ïijí dva roky a pofiádnû kvetou aÏ ve druhém roce. Trvalky rostou déle neÏ dva roky a zaãínají kvést druh˘m rokem. Kvetoucí dfieviny – stromy a kefie – Ïijí obvykle celá léta.

AÈ tak ãi onak, pro Ïivot na Zemi jsou kvûtiny a kvetoucí rostliny nepostradatelné. Poskytují nám potravu, na které jsme Ïivotnû závislí. Témûfi v‰echno obilí, ovoce a zeleninu, kter˘mi se Ïivíme, produkují kvetoucí rostliny. Kofieny fiepy a mrkve, listy salátu, semena hrá‰ku nebo fazolí, ovoce jabloní a broskvoní i mladé v˘honky chfiestu, které jíme, to v‰echno jsou ãásti kvetoucích rostlin.

Artyãoky, brokolice a kvûták jsou nerozvitá kvûtenství. Kvetoucími rostlinami se Ïiví i domácí zvífiata – krávy, ovce a vepfii – která jsou dal‰ím zdrojem na‰í potravy. âasem lidé objevili celou fiadu zpÛsobÛ, jak rostliny vyuÏívat.

Kvûty smetanky a ãerného bezu se pouÏívají k v˘robû vína.

K ochucování mnoha pokrmÛ se zase pouÏívá hfiebíãek, coÏ jsou pupeny tropického stromu hfiebíãkovce. Nakládané pupeny kaparovníku se také pfiidávají jako pikantní pfiísada do pokrmÛ.

Ruze_miluji_cesnek_001_256

6

5.5.2021

14.41

Stránka 6

RÛÏe milují ãesnek

Mnoho rostlin se proslavilo pfiíjemnou vÛní, nebo také nepfiíjemn˘m zápachem. Pfiíkladem prvého mÛÏe b˘t vÛnû rÛÏí.

Naopak odporn˘m puchem, pfiipomínajícím zahnívající mr‰inu, se vyznaãuje jihoamerick˘ podraÏec velkokvût˘. V prvé fiadû jsou v‰ak rostlinná aromata, aÈ uÏ jsou ãlovûku pfiíjemná nebo ne, lákadlem pro opylovaãe.

Ke svému rÛstu potfiebuje vût‰ina rostlin pÛdu. Ale existují i druhy, které mohou rÛst na vûtvích stromÛ a Ïivit se ze vzduchu, nebo jiné, které se vzná‰ejí ve vodû jezer, potokÛ a fiek. PÛvabn˘mi kvûtinami se mohou py‰nit dokonce i horké, suché pou‰tû. Zde se rostliny objevují jako mávnutím kouzelného proutku v prÛbûhu a po skonãení období de‰ÈÛ. Rychle vykvétají a vytváfiejí semena, aby mohla pfií‰tí rok v pravou chvíli vyrazit dal‰í generace. Snad jedin˘mi oblastmi, kde se rostlinám nedafií, jsou zalednûné ãásti Arktidy a Antarktidy.

Nûkteré vodní kvûty jsou tak drobounké, Ïe je uvidíme jedinû pod mikroskopem. Opaãn˘m pfiíkladem je obfií raflézie, nejvût‰í kvûtina svûta, která roste v Malajsii a Indonésii. Její kvûty mohou napfiíã mûfiit aÏ okolo jednoho metru!

Velmi zajímavé jsou zpÛsoby vzájemného pÛsobení rÛzn˘ch druhÛ kvetoucích rostlin, které rostou pohromadû. Právû toto vzájemné pÛsobení je tématem, o kterém hloubûji pojednává tato kniha.

Smíšené kultury Za pûstováním ve smí‰en˘ch kulturách se neskr˘vají Ïádné ãáry.

Jedná se o jednoduchou a praktickou metodu, která vyuÏívá znám˘ch zásad pfii plánování zeleninov˘ch nebo kvûtinov˘ch zahrad. Urãité zpÛsoby pûstování rostlin ve smí‰en˘ch kulturách se pouÏívaly v prÛbûhu snad celé historie zemûdûlství.

První evrop‰tí osadníci v Americe zjistili, Ïe domorodci pûstují kukufiici spoleãnû s d˘nûmi. V Nizozemsku se zase v 19. století kolem zeln˘ch polí bûÏnû vysazovalo konopí, které odpuzovalo ‰kodlivé mot˘ly bûlásky. Také v pfiírodû pfieÏívá úspû‰nû spousta rostlinn˘ch druhÛ pohromadû, v jakémsi spoleãenství. Místo aby byly jednotlivé odrÛdy a variety oddûlené, rostou rÛzné druhy v tûsné blízkosti, bok po boku. Tak si mohou vzájemnû poskytovat potfiebn˘ stín, vytváfiet oporu pro popínavé rostliny nebo produkovat kompost a Ïiviny, které zlep‰ují vlastnosti pÛdy. Naopak jiné rostliny mohou odpuzovat, a tím zabraÀovat siln˘m, agresivním druhÛm, aby úplnû ovládly stanovi‰tû.

Zemûdûlci odedávna vyuÏívali rostliny z ãeledi bobovit˘ch, napfiíklad jetel nebo vojtû‰ku, k obohacení pÛdy dusíkem. Dusík, fixovan˘ luskovinami a dal‰ími druhy, v‰ak sousední rostliny

Ruze_miluji_cesnek_001_256

5.5.2021

14.41

Stránka 7

Svût je pln˘ kvûtin

7

nemohou vyuÏít ihned. UvolÀuje se teprve poté, co luskovina nebo její ãást odumfie a rozloÏí se v pÛdû. Stejnou funkci mÛÏe v kvûtinové zahradû plnit vlãí bob (lupina), ale i dal‰í rostliny z ãeledi bobovit˘ch.

Nûkteré doprovodné rostliny poskytují ostatním druhÛm mechanickou pomoc. Kofieny velk˘ch rostlin mohou naru‰it pÛdu a usnadnit pronikání kofiínkÛ men‰ích druhÛ. To je dÛleÏité zejména v tûÏk˘ch pÛdách. Hluboké kÛlové kofieny smetanky a dal‰ích rostlin také vyná‰ejí k povrchu minerály a umoÏÀují jejich vyuÏití okolním rostlinám, jejichÏ kofieny nezasahují tak hluboko.

Velké rostliny (sluneãnice nebo topolovka) poskytují stín a ochranu proti vûtru nebo zadrÏují vláhu, kterou vyuÏijí drobné druhy rostoucí v okolí. V pfiírodû mohou kefie ochraÀovat kmen stromu, v jehoÏ blízkosti vyrÛstají, proti zvífiatÛm. Strom naopak kefie zastiÀuje, a tím je chrání proti nájezdÛm plevelÛ.

Dal‰ím klíãov˘m prvkem vyuÏívan˘m ve smí‰en˘ch kulturách je kontrolovaná soutûÏ mezi rostlinami, tzv. kompetice. Jednou z nejucelenûj‰ích forem smí‰ené kultury je zahrada obroubená lemem z vícelet˘ch rostlin. Zahradu bychom totiÏ mûli navrhovat nejen s ohledem na její barevnost, strukturu, v˘‰ku porostu a posloupnost kvetení jednotliv˘ch druhÛ, ale také vzhledem ke zmínûné kontrolované kompetici. Té dosáhneme pomocí vhodného prostorového i v˘‰kového uspofiádání. Vût‰í rostliny poskytují men‰ím ochranu; pozornost v‰ak musíme vûnovat agresivním druhÛm. Ty je tfieba sledovat, aby nevytlaãily pomaleji rostoucí rostliny.

Je známo, Ïe není moudré sázet pohromadû druhy náchylné ke stejn˘m nemocem a ‰kÛdcÛm. Napfiíklad orlíãky pfiitahují svilu‰ky, a proto bychom je nemûli vysazovat v blízkosti kvûtin, jako tfieba rajãat, na kter˘ch si tento roztoã také rád pochutnává.

Víme rovnûÏ, Ïe kofieny urãit˘ch stromÛ vyluãují toxické látky, ãímÏ zabraÀují sv˘m vlastním semenÛm vyklíãit v jejich blízkosti.

Je to jejich zpÛsob, jak oslabit nebo úplnû odstranit konkurenci.

Na druhé stranû v˘mû‰ky kofienÛ jifiinek chrání okolní rostliny tím, Ïe pomáhají proti nûkter˘m druhÛm hlístÛ.

Smí‰enou kulturu mÛÏeme snadno vytvofiit z rÛzn˘ch druhÛ skalniãek. V‰em se jim totiÏ dafií na such˘ch, slunn˘ch místech, a tak je pfiírodní podmínky nutí vyrÛstat pohromadû.

UÏ Indiáni vûdûli, Ïe se d˘ním dafií ve spoleãnosti kukufiice a naopak. Je to proto, Ïe tûmto plodinám vyhovují stejné podmínky a pfiitom mají ãasovû posunuté hlavní období rÛstu. Proto pfiíli‰ nesoutûÏí o svûtlo, o vodu ani o Ïiviny. Dobr˘mi spoleãníky jsou si navzájem takové rostliny, kter˘m se dafií ve stejn˘ch podmínkách, které v‰ak kofiení v rÛzn˘ch pÛdních profilech.

Ruze_miluji_cesnek_001_256

8

5.5.2021

14.41

Stránka 8

RÛÏe milují ãesnek

Takov˘mi rostlinami jsou napfiíklad afrikán a narcis, pfiiãemÏ afrikány navíc odpuzují urãit˘ druh hlístÛ, ktefií napadají cibulky.

A takto mÛÏeme pokraãovat fiadou dal‰ích pfiíkladÛ vzájemného „souÏití“. Jestfiábníky nelze (v kultufie) vypûstovat ze semínka, pokud do kvûtináãe zároveÀ nezasadíme jinou rostlinu. Podobnû je to i s rostlinami z rodu Castilleja, coÏ jsou pÛvabné severoamerické kvûtiny, a navíc velké lákadlo pro kolibfiíky. K tomu, aby semena vyklíãila, se vût‰inou pouÏívá tráva Bouteloua gracilis [druh such˘ch americk˘ch pastvin, tzv. modrá tráva].

Následující kapitoly nabízejí podrobnûj‰í pohled na nûkteré kvûtiny a rostliny – pûstované i divoké, známé i neznámé. Doufám, Ïe se vám tyto druhy zalíbí a nauãíte se je vyuÏívat.

Ruze_miluji_cesnek_001_256

5.5.2021

14.41

Stránka 9

9

Květinová nauka

Aksamitník, afrikán (Tagetes) Aksamitník, zvan˘ „rostlina Slunce“, je uÏiteãn˘ nejen v okrasné, ale i v zeleninové zahradû.

Odpuzuje totiÏ ‰kodlivé hlísty, háìátka.

Osvûdãuje se zejména pfii ochranû chryzantém, mûsíãku a jifiinek. Pokud se na jejich spodních listech objeví tmavé skvrny, znamená to, Ïe se na nich Ïiví právû háìátka.

Aksamitník vzpfiímen˘, „afrikán“ (Tagetes erecta) Lidové pojmenování afrikán je ponûkud nevhodné; aksamitník totiÏ pochází z Mexika. Pûstitelé ho ãasto pouÏívají jako aksamitník neboli afrikán krycí plodinu pfiedtím (nejménû tfii mûsíce pfiedem), neÏ vysadí cibulky narcisÛ. DokáÏe totiÏ zbavit pÛdu hlístÛ, ktefií by mohli tyto cibulky napadnout.

Pro svoji schopnost odpuzovat ‰kÛdce se aksamitník pûstuje rovnûÏ okolo jabloní, nebo ve ‰kolkách okolo stromkÛ pouÏívan˘ch k roubování a oãkování. Zasadíme-li jej v blízkosti rÛÏí, napaden˘ch urãit˘m druhem hlístÛ, zaãnou opût dobfie prospívat a rÛst.

Aloe (Aloe vera) V˘taÏek z aloe je v˘znamné ãistû pfiírodní léãivo. Kvûtenství aloe niãím zvlá‰tním nevyniká. Skládá se z drobounk˘ch kvítkÛ, které vyrÛstají na velice dlouhém stonku. Rod Aloe má více neÏ 200 druhÛ a patfií do ãeledi liliovit˘ch. Z ufiíznut˘ch listÛ vytéká ‰Èáva, kterou lze pouÏít k o‰etfiení jizev stromÛ pfii profiezávání. O jejích léãiv˘ch

Ruze_miluji_cesnek_001_256

10

5.5.2021

14.41

Stránka 10

RÛÏe milují ãesnek

vlastnostech dnes máme fiadu informací. V˘taÏky z této rostliny se pouÏívají v fiadû kosmetick˘ch pfiípravkÛ a snad nejznámûj‰í jsou její hojivé úãinky na popáleniny. ·Èáva z aloe je v‰ak léãivá i pfii vnitfiním pouÏití.

Alpínky, vysokohorské rostliny Alpinské druhy poznají Ïe uÏ pfiichází jaro a prorazí si cestu zbytky snûhov˘ch závûjí. Aby mohly proniknout na povrch, produkují své vlastní teplo, ãímÏ zpÛsobují tání snûhu. Jeden druh ptaãince, Stellaria decumbens, se vyskytuje dokonce v Himálaji, ve v˘‰ce pfies 6000 m n. m.

Amsonie (Amsonia salicifolia, A. tabernemontana) Amsonie jsou neobvyklé a nepfiíli‰ známé trvalky, které se vysazují jako solitéry nebo podél dlouh˘ch záhonÛ. Mají obloukovitû zahnuté stonky, pfiipomínající vrbu, a úzké lesklé listy. V kvûtnu a ãervnu rozkvétají trsy kvûtÛ zvlá‰tní, ocelovû modré barvy, které vypadají jako drobné hvûzdiãky. Snesou i plné oslunûní, nejlépe se jim v‰ak dafií v polostínu, zejména v teplém podnebí. Jsou velmi odolné proti vûtru, a proto mohou rÛst i v takov˘ch oblastech, jako je mofiské pobfieÏí, napfiíklad na jihozápadû Spojen˘ch státÛ. Amsonie rostou velmi pomalu a jsou odolné proti napadení hmyzem i proti chorobám, ale jejich stonky obãas vyÏadují oporu.

Andûlika, dûhel (Angelica archangelica) Andûlika, dekorativní a velmi rozloÏitá, zaujímá místo nejvût‰í pûstované zahradní rostliny. PfiestoÏe je to dvouletka, mÛÏete ji pûstovat fiadu let. Staãí, kdyÏ budete pravidelnû odstfiihovat kvûty.

Jakmile z nich totiÏ necháte vyvinout semena, matefiská rostlina zahyne. Kandované stonky andûliky se pouÏívají v cukráfiství, vyuÏívá se i specifické chuti a vÛnû plodÛ a z kofienÛ a semen se získává olej pouÏívan˘ v medicínû i lidovém léãitelství. Suchá semena ‰patnû klíãí.

An˘z (Pimpinella anisum) An˘z, rostlina z ãeledi mifiíkovit˘ch, je bíle kvetoucí letniãka. Pokud jsou jeho semena pfiíli‰ suchá, ‰patnû klíãí. Z tohoto dÛvodu je lep‰í pûstovat nové rostliny z vlastních, ãerstvû sklizen˘ch semen. âerstvá semena jsou také mnohem lep‰ím kofiením, aÈ uÏ je pfiidáme do perníku, su‰enek, nebo jakéhokoliv jiného peãiva. Zelené listy se pouÏívají ke zdobení salátÛ.

An˘z mnohem lépe klíãí a roste, ale i kvete, pûstujeme-li jej pohromadû s koriandrem. An˘zov˘ olej pfiitahuje ryby.

Ruze_miluji_cesnek_001_256

5.5.2021

14.41

Stránka 11

Kvûtinová nauka

11

Arburus precatorius Arburus pochází z Indie, turisté v‰ak ‰ífií jeho semena po celém svûtû.

Tvrdá, jasnû ãervená nebo oranÏová semena vypadají velmi pûknû, obsahují v‰ak abrin, jeden z nejprud‰ích znám˘ch jedÛ. Pfiesto se pouÏívají k v˘robû rÛÏencÛ a náhrdelníkÛ, náramkÛ i dûtsk˘ch hraãek.

Artyãok (Cynara scolymus) Historie pûstování této elegantní trvalky sahá aÏ do 16. století.

Artyãok je pfiíbuzn˘m kardu (artyãoku kardového), kter˘ byl v minulosti velmi oblíben˘. Artyãok dává pfiednost podnebí s chladnûj‰ími léty a ãast˘mi mlhami. Pokud jej necháte vykvést, doãkáte se nádhern˘ch velk˘ch kvûtÛ podobn˘ch kvûtÛm bodláku.

Jedlé pupeny jsou uznávanou pochoutkou, a díky nim se artyãok fiadí mez ãtyfii nejdraωí druhy zeleniny.

Asparágus (Asparagus plumosus) Asparágus patfií do ãeledi liliovit˘ch. Je to kfiehká rostlina se vzpfiímen˘mi, pfievisl˘mi nebo popínav˘mi stonky a úzk˘mi lístky, které pfiipomínají jehliãí. Jeho vûtévky se s oblibou pouÏívají pfii aranÏování kvûtin. Pro pûstování v kvûtináãi je ideální druh A. sprengeri, kter˘ se vyznaãuje dlouh˘mi vûtven˘mi stonky, obalen˘mi úzk˘mi lísteãky, a také drobn˘mi bíl˘mi kvítky, které jsou po odkvûtu vystfiídány ãerven˘mi bobulkami. Dal‰í ãasto pûstovan˘ druh, A. medeoloides, má husté, drobounké olistûní.

A. officinalis se pûstuje jako zelenina – chfiest neboli „‰pargl“.

Balsamorhiza sagittata Prá‰ek ze stonkÛ a listÛ balzamorhizy pÛsobí toxicky na m‰ice.

Semena jsou jedlá a podle knihy Nelsona Coona se dají opraÏit, rozemlít a pfiimísit do mouky na peãení chleba.

Baptisia australis Baptisia je velmi pohledná víceletá rostlina, kterou mÛÏeme pouÏít jako základ do vytrval˘ch lemÛ. Její modrozelené listy zÛstávají dekorativní po celou sezonu, kvete pozdû zjara a v létû. Její záfiivû modré kvûty, podobné kvûtÛm hrachoru, tvofií pfievislé klasy dosahující délky 20–30 cm. Nádhernû se vyjímá ve spoleãnosti máku v˘chodního (Papaver orientale), nejlépe roste na odvápnûn˘ch pÛdách na slunn˘ch stanovi‰tích.

Bavlník, okrasn˘ (Gossypium) Tato asi 60 cm vysoká rostlina má rÛÏové pupeny a smetanovû zbarvené kvûty, které jsou pozdûji vystfiídány bíl˘mi tfiapeãky bavlny.

Ruze_miluji_cesnek_001_256

12

5.5.2021

14.41

Stránka 12

RÛÏe milují ãesnek

Begonie, kysala (Begonia) Begonie existují v celé fiadû rÛzn˘ch odrÛd. Známe begonie s oddenkem nebo s tlust˘mi ãi vláknit˘mi kofieny. Nûkteré z nich se pûstují kvÛli ozdobn˘m listÛm, napfiíklad B. massoniana ‘Iron Cross’ a dal‰í, ménû známé odrÛdy. V‰echny begonie se dají pûstovat v kvûtináãích, truhlících nebo v zavû‰en˘ch ko‰ích. Jejich nárokÛm nejlépe vyhovuje substrát ze 2 dílÛ zeminy, 1 dílu listovky nebo ra‰eliny, pÛl dílu dobfie rozloÏené mrvy a tro‰ky písku. PfiibliÏnû na litr ra‰eliny pfiidejte téÏ ‰petku kostní mouãky. UdrÏujte dostateãnou vlhkost vzduchu a chraÀte rostliny pfied pfiíli‰ ostr˘m sluncem.

Begoniím prospívá, zasadíme-li je do truhlíkÛ nebo kvûtináãÛ pohromadû s bouloní (Achimenes), která vyÏaduje stejnou péãi.

Obû rostliny ve stínu krásnû pokvetou.

Berlandiera lyrata Berlandiera je rozvûtvená bylina se svûtle Ïlut˘mi kvûty, které se podobají kopretinám a voní jako ãokoláda. Spodní strana kvûtních lístkÛ má hnûdé Ïilky. Pod kvûtem vyrÛstají velké zelené listeny, díky kter˘m se su‰ená Berlandiera v˘bornû hodí k aranÏování.

Bohy‰ka (Hosta) Pro bohy‰ku [je známá téÏ pod názvem Funkia] jsou typické v˘raznû zbarvené, voÀavé kvûty, které se pfiekrásnû vyjímají v fiezan˘ch kyticích. Velmi pûknû vypadají i její nápadnû lesklé listy. Druh H. crispula pochází z Japonska. Má asi 5 cm velké nálevkovité kvûty levandulové barvy a vroubkované listy. Nesná‰í silné vûtry.

Borovice, rÛzné druhy (Pinus spp.)

Borová pryskyfiice dokáÏe zacelit tunely, které vytváfií v ovoci obaleã jableãn˘.

Brachycome iberidifolia Tento druh pochází z Austrálie. Vypadá pûknû na skalkách spolu s máky a rozchodníkem nebo v lemech. Pûstujte spí‰e v bohat‰ích porostech. Název vznikl z fieckého brachys, krátk˘, a comus, chlup, chm˘r.

Brambofiík, cyklámen (Cyclamen) Brambofiíky jsou drobné, hlíznaté rostlinky, pocházející ze Stfiedozemí. Vynikají exotickou krásou, ale nejlépe rostou pfii niωích teplotách. Slovo Cyclamen vzniklo z fieckého kyklos, kruh. Oznaãení získal brambofiík podle kvûtních stopek, které se u nûkter˘ch druhÛ po odkvûtu stáãejí do kruhu. Tím tyto druhy zaji‰Èují, Ïe se jejich semena (tobolky) bezpeãnû dostanou dolÛ na zem.

Ruze_miluji_cesnek_001_256

5.5.2021

14.41

Stránka 13

Kvûtinová nauka

13

NeumisÈujte brambofiíky do blízkosti jak˘chkoli orchidejovit˘ch rostlin. Produkují totiÏ plyn etylen, kter˘ niãí orchideje a jejich kvûty.

Na druhou stranu je brambofiík velmi cenûn˘, protoÏe dokáÏe hubit parazity ovocn˘ch stromÛ. Úãinnou látkou je v tomto pfiípadû saponin, kter˘ se nachází v hlízách a pÛsobí jak v ãerstvém stavu, tak su‰en˘.

Broméliovité Víte, jak snadno pfiimût bromélie ke kvetení? Staãí, kdyÏ je na pût dnÛ pfiekryjete igelitov˘m sáãkem, do kterého zároveÀ vloÏíte jablko. Známou rostlinou z ãeledi broméliovit˘ch je ananas. Typické bromélie jsou také Aechmea, Billbergia, Cryptanthus, Nidularia, Tillandsia a Vriesia. Pokud nemáte pfiíli‰ prostorn˘ byt, zkuste miniatury. Drobné druhy bromélií patfií mezi mé oblíbence a nejradûji mám rod Cryptanthus. Napfiíklad druh znám˘ pod jménem C. vivitattus minor má listové rÛÏice o prÛmûru jen 8–10 cm.

Tuhé, koÏovité listy vyrÛstají pfiitisknuté k zemi a okraje kaÏdého z nich jsou zakonãené drobn˘mi trny. Pokud po nich jemnû pfiejedete ukazováãkem, máte pocit, jako kdyÏ vás sv˘m drsn˘m jazykem olízne koãka.

Listy jsou podélnû pruhované, jejich barvy se mûní v závislosti na stáfií a vnûj‰ích podmínkách. Vût‰inou se jedná o kombinaci zelené s ãervenou nebo rÛÏovou. Cryptanthus má zvlá‰tní, bíle zbarvené kvûty, které vyrÛstají ze stfiedu dospûlé rostliny. Odtud také pochází jeho název. [Latinsky crypta, fiecky krupté znamená kryptu, sklepení; anthos znamená v fieãtinû kvûtinu.]

Brutnák lékafisk˘ (Borago officinalis) Brutnák je jedna ze severoamerick˘ch [i na‰ich] bûÏn˘ch rostlin.

V Americe se jeho listy a kvûty jiÏ tradiãnû pouÏívají jako pfiísada do nápoje zvaného claret-cup [chlazen˘ stfiik z kofienûného a slazeného ãerveného vína] a do fiady dal‰ích, zejména nealkoholick˘ch nápojÛ, kter˘m dodává jemnou okurkovou vÛni a svûÏí pfiíchuÈ. Modré kvûty se také su‰í a pfiidávají do vonn˘ch smûsí, tzv. potpourri. Brutnák je jednoletka a dá se snadno pûstovat ze semínek, která se vysévají na jafie do bûÏné zahradní zemû.

Brutnák má povzbudivé úãinky, pro které se pouÏíval po celá staletí k léãebn˘m úãelÛm, ale i k pfiípravû rÛzn˘ch likérÛ a dal‰ích nápojÛ. Vysoké mínûní o jeho úãincích mûl i Plinius, podle nûho brutnák „ãiní ãlovûka ‰Èastn˘m a vesel˘m“. Dne‰ní bylinkáfii v‰ak pfied dlouhodobûj‰ím uÏíváním brutnáku varují.

Brutnák k Ïivotu potfiebuje slunné místo; modré zbarvení kvûtÛ je nejkrásnûj‰í, pokud roste na chud˘ch pÛdách.

Ruze_miluji_cesnek_001_256

14

5.5.2021

14.41

Stránka 14

RÛÏe milují ãesnek

Castilleja Castilleja je víceletá rostlina ze Stfiední Ameriky. Její stonky jsou témûfi 0,5 m vysoké. Okolo drobn˘ch, nenápadn˘ch kvítkÛ vyrÛstají velké, v˘razné, jasnû ãervené nebo oranÏové listeny, které se podobají skuteãn˘m listÛm. C. je parazit, kter˘ se Ïiví na kofienech okolních rostlin. TûÏko se pfiesazuje, ale dá se vypûstovat ze semene. Musíme v‰ak do téhoÏ kvûtináãe vysadit i jinou rostlinu.

Semena dokáÏe povzbudit ke klíãení americká tráva druhu Bouteloua gracilis. [Tzv. modrá tráva.]

MÛÏeme je vysévat v blízkosti rostlin ‰alvûje nebo trsÛ bûÏn˘ch travin. Castilleja má dlouhou dobu kvetení a její kvûty lákají kolibfiíky.

castilleja, takzvan˘ „indiánsk˘ ‰tûtec“

Catananche caerulea Klasovitá kvûtenství druhu Catananche tvofií dokonale chrpovû modré kvûty, vyráÏející ze stfiíbfiitû zeleného listoví. Kvete od poãátku ãervna do konce srpna. Catananche se v˘bornû hodí do fiezan˘ch kytic, aÈ uÏ ãerstvá nebo su‰ená. Je to zejména díky krásné modré barvû jejích kvûtÛ, kterou si dlouho uchovávají. Catananche vysazujte na sluneãná místa a do dobfie propustné pÛdy, obãas potfiebuje zmladit.

Celík vonn˘ (Solidago odora) Rod celík zahrnuje více neÏ stovku druhÛ.

[NejbûÏnûj‰ím je celík zlatob˘l – Solidago viraurea.] PouÏívají se k barvení, podle síly nálevu dávají od hofiãiãného aÏ po tmavû olivov˘ odstín. Druh S. odora, kter˘ svou vÛní pfiipomíná an˘z, se pouÏívá k pfiípravû bylinn˘ch ãajÛ. Listy se sbírají v dobû kvetení a pouÏívají se v ãerstvém stavu i su‰ené.

Celík má také léãivé úãinky. Indiáni pouÏívali tuto bûÏnou rostlinu k léãbû bolestí v krku a proti bolestem vÛbec. Léãitelé jej doporuãují dodnes jako diaforetikum (povzbuzující pocení) pfii nachlazení a ka‰li, celík zlatob˘l a také jako podpÛrn˘ prostfiedek pfii revmatismu. Nakonec – rodové jméno Solidago vlastnû znamená „já zceluji“ – hojím. [A odtud pochází i ãesk˘ název celík.]

Celíku b˘vá neprávem pfiipisována senná r˘ma a podobné alergie.

Skuteãn˘m viníkem ale je ambrózie, která kvete ve stejnou dobu.

Ruze_miluji_cesnek_001_256

5.5.2021

14.41

Stránka 15

Kvûtinová nauka

15

Cereus, svícÀák, „královna noci“ (Cereus greggii) Îádné povídání o noãních kvûtinách se neobejde bez zmínky o tomto zvlá‰tním kaktusu americk˘ch pou‰tí. Na jeho ‰tûtinat˘ch, zkroucen˘ch stoncích se za tmy otevírají kvûty, povaÏované za jedny z nejúÏasnûj‰ích na svûtû.

Cereus kvete jenom v noci, vût‰inou o pÛlnoci, a jeho krásné kvûty i zahnuté kvûtní stopky vydávají nádhernou vÛni. Nad krásou voskovû bíl˘ch kvûtÛ s jemnû narÛÏovûl˘mi okvûtními lístky se tají dech. Jakmile v‰ak odkvetou, zaãne se rostlina ,,bavit na vበúãet“.

Odkvetlé kvûty visí schlíple k zemi a trochu pfiipomínají pafiátky ãerstvû zabitého kufiete, zatímco rÛÏové plátky opadávají ze Ïlut˘ch trubkovit˘ch stonkÛ jako ‰pinavá pefiíãka.

Cibuloviny Lze pûstovat celou ãasovou ‰kálu cibulovin – od snûÏenky, která vyráÏí brzy zjara, aÏ po lilie, kvetoucí pozdû na podzim.

Záhony a lemy. MÛÏete vyzkou‰et barevné kombinace hyacintÛ dohromady s rÛÏov˘mi nebo bíl˘mi chudobkami, s mace‰kami urãit˘ch odstínÛ nebo s pomnûnkami. Záhon tulipánÛ tvofií skuteãnou barevnou paletu, zvlá‰tû pokud jej olemujeme mace‰kami. Musíme v‰ak pro nûj zvolit pfiimûfienou velikost.

Skalky. Malé cibuloviny rozzáfií a ozvlá‰tní skalku, a to pfiedev‰ím na jafie. První se objevují snûÏenky; pak nûkteré druhy krokusu v bíl˘ch, Ïlut˘ch a fialov˘ch odstínech; hned nato následují drobné kosatce Iris reticulata [tento drobn˘ kosatec je znám˘ také pod názvem kosateãek (Iridodictyum reticulatum)], které mají tmavû nachové kvûty s oranÏov˘m Ïilkováním. Mohu doporuãit i modfienec (Muscari), ladoniãku (téÏ snûhosvit, Chionodoxa), ladoÀku (Scilla) nebo narcisy (Narcissus minimus, N. bulbocodium a N. triandrus).

Aby cibuloviny v zimû kvetly. Narcisy, stejnû jako nûkteré lilie, jsou nenároãné a kvetou nejdfiíve. Pokud je zasadíte v záfií do misky plné oblázkÛ a budete je zalévat, pokvetou na Den díkÛvzdání [ve Spojen˘ch státech se slaví ãtvrt˘ ãtvrtek v listopadu a v Kanadû druhé úter˘ v fiíjnu]. âím pozdûji je zasadíte, tím déle bude trvat, neÏ vykvetou. Nûkteré hyacinty (napfi. Hyacinthus orientalis) a pfiedev‰ím zakrslé druhy ve Ïluté, rÛÏové a modré barvû, rostou dobfie v miskách s vermikulitem nebo ve speciálním substrátu pro cibuloviny, kter˘ se dá zakoupit v zahradnictví. Cibulky narcisÛ by mûly b˘t pfied vysazením pfiedchlazené. Pokud nejsou, postavte zakryté misky s cibulemi ven, dokud nepfiejdou prvním siln˘m mrazem. Po odkvûtu je potfieba odstfiihnout uvadlé kvûty nebo rovnou cel˘ stonek, aby se rostlina zbyteãnû nevysilovala tvorbou semen. NeÏ cibulky znovu vysadíte, tentokrát pro letní okrasu na venkovní záhon, lehce nakypfiete pÛdu vidliãkou nebo motyãkou.

Ruze_miluji_cesnek_001_256

16

5.5.2021

14.41

Stránka 16

RÛÏe milují ãesnek

Aklimatizace cibulovin. Nûkteré cibuloviny rostou a kvetou po fiadu let venku, v divok˘ch, pfiírodních podmínkách, a jediné, co potfiebují, je Ïivná pÛda. Na severních svazích ãasto rostou celé generace snûÏenek. Venku také rostou a rozmnoÏují se modfience.

Stejnû tak i ladoÀky a ladoniãky (snûhosvity). Holé pÛdy bez porostu oÏivují a zkrá‰lují krokusy. Narcis (Narcissus poeticus) sázejte poblíÏ vody. LadoÀky (Scilla hispanica) v jemn˘ch odstínech bílé, rÛÏové a modré oÏiví ponurou zeleÀ kapradin na vlhk˘ch, stinn˘ch místech.

Narcisy se aklimatizují pomûrnû snadno, aãkoliv se v trávû nerozrÛstají tak rychle, jako kdyÏ je pûstujeme v záhonu. Pohled na velkokvûté narcisy v travnatém svahu je skuteãnû okouzlující.

Citlivka vadnoucí, mimóza (Mimosa pudica) Citlivka své jméno získala podle toho, Ïe pfii mechanickém podráÏdûní nebo pfii zv˘‰ené oblaãnosti svinuje listy. [âasto se chybnû pouÏívá net˘kavka nedÛtklivá, kter˘ v‰ak patfií rostlinû Impatiens noli-tangere.] Jedná se o jeden z nejpozoruhodnûj‰ích pfiípadÛ fyziologické odezvy, se kter˘m se mÛÏeme v rostlinné fií‰i setkat. Tato „ustra‰ená“ rostlina vyuÏívá mechanismu, kter˘ zareaguje vÏdy, kdyÏ se nûjak˘ brouk, mravenec nebo ãerv pokusí dostat na její jemné listy. Jakmile se vetfielec dotkne ostruhy, vfieteno se vztyãí, na nûm rostoucí lístky se sbalí a útoãník se díky nenadálému pohybu buìto svalí dolÛ z vûtévky, nebo je zahnán na zbûsil˘ ústup. âechrava, tavolín (Astilbe) Latinsk˘ název byl pravdûpodobnû odvozen od fieckého slova „nezáfiiv˘“, které vystihuje vzhled jeho matn˘ch lístkÛ. Vytrvalé odrÛdy jsou vhodné jako lemy a na skalky; mezi nejkrásnûj‰í patfií kultivary, které jsou oznaãovány rodov˘m jménem Spiraea, tavolník. âemefiice ãerná (Helleborus niger) âemefiice je vytrvalá bylina, která se v zahradách ãasto pûstuje kvÛli kvûtÛm. Ty se objevují jiÏ uprostfied zimy nebo v chladnûj‰ích oblastech brzy zjara. Kvûty ãemefiice jsou velké v prÛmûru asi 5 cm, bílé nebo rÛÏovobílé, s vûkem tmavnou aÏ do purpurova. Kvûtní stopka má hnûdoãernou barvu a obsahuje léãivé látky, které se získávají ke komerãnímu vyuÏití. Oddenek je silnû jedovat˘. Snad aby varoval pfied poÏitím, vydává pfii rozfiíznutí nebo rozlomení nepfiíjemn˘ zápach a má hofikou, nakyslou pfiíchuÈ. Jedovaté jsou i listy, které mohou pfii dotyku vyvolat koÏní problémy.

Ruze_miluji_cesnek_001_256

5.5.2021

14.41

Stránka 17

Kvûtinová nauka

17

âernucha (Nigella) âernucha je okouzlující modrá, fialovomodrá nebo bílá letniãka, vhodná do lemÛ, ve kter˘ch vypadá po nûkolik t˘dnÛ opravdu nádhernû. Rostliny, kter˘m necháte dost prostoru, kvetou lépe a déle, neÏ pokud jsou namaãkané na jednom místû. âiãorka (Coronilla) âiãorka je skvûl˘ prostfiedek na ochranu pÛdy pfied erozí na strm˘ch svazích a také k hubení neÏádoucích plevelÛ. Rychle se mnoÏí kofienov˘mi v˘bûÏky, které vysílá do v‰ech stran, nad zemí i pod ní.

Má pûkné listy a v sezonû i spoustu rozko‰n˘ch rÛÏov˘ch kvûtÛ. Její pol‰táfiovité porosty dosahují v˘‰ky do 60 cm.

Denivka (Hemerocallis) Denivka patfií po dlouhá léta mezi nejãastûji pûstované trvalky.

Obvykle se velmi snadno mnoÏí rozsazováním trsÛ na podzim.

Jednotlivé trsy by se v‰ak nemûly dûlit ãastûji neÏ jednou za dva aÏ tfii roky.

Dal‰í moÏností jak denivku mnoÏit, jsou nové rostlinky, které vyrÛstají na matefiské rostlinû. Tomuto zpÛsobu rozmnoÏování se fiíká viviparie. Drobné, ale Ïivotaschopné mladé rostlinky, ov‰em zatím bez kofiínkÛ, vyráÏejí kolem kvûtní stopky mezi zakrnûl˘mi listy. Pokud se tyto rostlinky nedostanou na zem, zahynou. Jejich prostfiednictvím chce pfiíroda zfiejmû zajistit rozmnoÏení i v pfiípadû, Ïe se kvûtní stopka ulomí a kvût spadne na denivka zem. Pomozte trochu pfiírodû! KdyÏ rostlina odkvete a stopky zaãínají usychat, odstfiihnûte jednotlivé rostlinky se stonkem dlouh˘m 5 cm.

Zasaìte je do kvûtináãkÛ s kvalitním substrátem, aby byla spodní ãást kaÏdé rostlinky tûsnû pod povrchem pÛdy. UdrÏujte pÛdu vlhkou a nové rostliny brzy zapustí kofiínky. KdyÏ mají dostateãnû vyvinut˘ kofienov˘ systém, mÛÏete ji pfiesadit do zahrady.

Pokud je ve va‰í zahradû svah nebo terasa, kterou nemÛÏete sekat, zkuste tam pûstovat denivky v kombinaci s kosatci. Jejich kofieny zpevní pÛdu a jejich postupnû rozkvétající kvûty (kosatce pokvetou jako první) vám budou zpfiíjemÀovat celé léto. Denivky mohou rÛst dokonce i pod ofie‰áky, protoÏe jim, na rozdíl od mnoha jin˘ch druhÛ, nevadí juglon. [Juglon vzniká reakcí chemické látky, která je obsaÏena v listech a zelen˘ch slupkách ofie‰ákÛ, s kyslíkem. Je to

Ruze_miluji_cesnek_001_256

18

5.5.2021

14.41

Stránka 18

RÛÏe milují ãesnek

právû juglon, kter˘ zpÛsobuje hnûdé zbarvení kÛÏe pfii loupání ofiechÛ.]

Spousta lidí neví, Ïe se dá z denivky pfiipravit chutn˘ pokrm.

Pupeny a kvûty, podu‰ené na másle s trochou soli, chutnají v˘bornû samotné nebo se dají pfiidat k pokrmÛm z cukiny ãi rajãat. MÛÏete je také obalit v tûstíãku a osmaÏit. Dokonce je mÛÏete usu‰it a uchovat je pro pozdûj‰í pouÏití do polévek a k du‰enému masu.

Desmodium gyrans, tzv. „telegrafní rostlina“ Tato pÛvodem indická rostlina patfií mezi bobovité neboli vikvovité.

Má trojãetné listy, z nichÏ prostfiední je ováln˘ a asi 5 cm dlouh˘, zatímco 2 postranní listy mûfií jen nûco pfies 1 cm. Listy jsou vût‰inou v neustálém pohybu – stfiídavû se zvedají a klesají, ale nepravidelnû.

Pohyby listÛ b˘vají pfiirovnávány k telegrafním signálÛm. Rostliny, zejména mladé, jsou nejpohyblivûj‰í brzy po ránu. Jejich pohyby urãitû upoutají kaÏdého, koho pozvete do své zahrady.

Semena této jednoleté rostliny vysévejte do kvûtináãÛ s písãitou pÛdou. Lze mnoÏit také kofienov˘mi fiízky.

Diefenbachie (Dieffenbachia) Tato stálezelená rostlina se ãasto pûstuje ve sklenících, ale také jako okrasa v bytech nebo v restauracích ãi dal‰ích vefiejn˘ch prostorách.

Nejãastûji se setkáme s druhy D. picta a D. seguine, kter˘m se dafií v jiÏnûj‰ích oblastech dokonce i venku. Kvûty jsou drobné, plody jsou duÏnaté bobule.

V‰echny druhy diefenbachií obsahují v listech a ve stoncích jehlicovité krystaly ‰Èavelanu vápenatého. Diefenbachie je jedovatá, Ïv˘kání ãástí rostliny zpÛsobuje doãasnou ztrátu fieãi. PodráÏdûní ústní dutiny mÛÏe b˘t dokonce smrtelné v pfiípadû, kdyÏ zadní ãást jazyka silnû napuchne a ucpe hrdlo.

Dierama Jméno této rostliny je odvozené z fieckého slova dierama, trycht˘fi, trubka, které vystihuje tvar jejích kvûtÛ, zavû‰en˘ch jednotlivû na dlouh˘ch, ‰tíhl˘ch stoncích. Dierama je vytrvalá rostlina, která vzhledem ke svému jihoafrickému pÛvodu nesná‰í mokré, chladné zimy. Proto se v severnûj‰ích oblastech pûstuje jako pokojová rostlina.

Digitaria sanguinalis Tento plevel roste na kysel˘ch pÛdách a poukazuje na jejich rostoucí kyselost. Plevele jsou skuteãn˘mi specialisty a jejich sledování nám toho mÛÏe spoustu fiíci o pÛdû, na které rostou.