0042528

Mrkev - zlom 2015.qxd

21.4.2015

14.41

Stránka 1

Louise Riotteová M R K E V M I L U J E R A J â ATA Tajemství úspû‰ného zahrádkáfie Ikar

Mrkev - zlom 2021.qxd

9.2.2021

1.55

Stránka 2

Louise Riotte C A R R O T S L O V E T O M AT O E S Copyright © 1975, 1998 by Storey Communications, Inc. Originally published in the United States by Storey Publishing, LLC. All rights reserved Translation © 2001, 2021 by Zdenka Podhajská ISBN 978-80-242-7283-2

Z anglického originálu Carrots Love Tomatoes, vydaného nakladatelstvím Storey Books ve Vermontu v roce 1998, pfieloÏila Zdenka Podhajská Redigovala Marie Michálková Odpovûdná redaktorka Leona Macháãková Technická redaktorka RÛÏena Hedrichová Poãet stran 176 Vydala Euromedia Group, a. s., v edici Esence NádraÏní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2021 jako svou 12 016. publikaci Obálku zhotovila Jana ·Èastná Sazba TYPA, spol. s r. o., Praha Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání ãtvrté www.euromedia.cz Na‰e knihy na trh dodává Euromedia – kniÏní distribuce, NádraÏní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetov˘ch knihkupectvích www.booktook.cz a www.knizniklub.cz

Mrkev - zlom 2015.qxd

21.4.2015

14.41

Stránka 3

Obsah

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Zelenina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Bylinky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Plané rostliny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Trávy, obilniny a polní plodiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 Postup pfii pûstování ovoce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 Ofiechy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 Okrasné stromy a kefie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 Zahradní techniky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 Zlep‰ování pÛdních vlastností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 Ochrana proti ‰kÛdcÛm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 Jedovaté rostliny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136 Plánování zahrady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 Rejstfiík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172

Mrkev - zlom 2015.qxd

21.4.2015

14.41

Stránka 5

5

Úvod

Magie a mysterie doprovodn˘ch rostlin zajímala, ba dokonce fascinovala lidstvo po staletí. Je to ta ãást zahradniãení a svûta zahrady, která dosud skr˘vá mnohá tajemství. I dnes jsme jen na prahu poznání. Doufám, Ïe v nadcházejících letech se spojí vûdci, zahradníci a farmáfii a spoleãn˘m úsilím pomohou k posílení svûtov˘ch zásob potravin.

Rostliny, které se navzájem podporují v rÛstu, odpuzují hmyz nebo dokonce odpuzují jiné rostliny, mají velkou praktickou hodnotu. VÏdycky tomu tak bylo, ale my stále netu‰íme proã. Podíváme-li se na tento fascinující aspekt zahradniãení blíÏe, pfiinese nám to jak potû‰ení, tak velmi uÏiteãné informace. Vûfiím, Ïe tato kniha vám poskytne zajímav˘ materiál, na jehoÏ základû budete moci dále pracovat.

Pûstitelé zeleniny soudí, Ïe sdruÏené pûstování poskytuje mnoho v˘hod; jedna z nich je ochrana proti ‰kÛdcÛm. Hlavním nepfiítelem mrkve je pochmurnatka mrkvová, zatímco pórek napadá kvûtilka cibulová a molík ãesnekov˘. Av‰ak pûstujeme-li pórek a mrkev pospolu, silná a sv˘m zpÛsobem odli‰ná vÛnû partnerské rostliny

Mrkev - zlom 2015.qxd

6

21.4.2015

14.41

Stránka 6

Mrkev miluje rajãata

odpuzuje hmyz natolik, Ïe se ani nepokou‰í klást vajíãka na sousední rostlinu. Hledí se co nejrychleji vzdálit od tohoto pachu. Proto smí‰ené v˘sadby poskytují lep‰í ochranu pfied hmyzem neÏ monokultury, kde je v fiadách za sebou vysazeno mnoho rostlin stejného druhu. A kdyÏ rostliny onemocní, není, díky smí‰ené kultufie, situace tak závaÏná.

Je dÛleÏité mít na pamûti, Ïe ne v‰echny „ochranné“ botanické druhy pÛsobí rychle. Napfiíklad aksamitník, kter˘ je úãinn˘ vÛãi háìátkÛm, je tfieba pûstovat nejménû jednu celou sezonu, ãím déle tím lépe, protoÏe efekt se zesiluje, kumuluje. âlovûk by si ale mûl také uvûdomit, Ïe nûkteré doprovodné rostliny si navzájem sniÏují pfiirozené repelentní úãinky, jakmile se pûstují dohromady. Toto v‰echno najdete v této knize – „co s ãím pûstovat“ a „co s ãím nepûstovat“. Obojí je stejnû dÛleÏité pro úspû‰né zahradniãení.

Vzájemn˘ vliv jedné rostliny na druhou je dÛleÏit˘ i jinde, nejen v zelináfiské zahradû, ale také mezi stromy a kefii, stejnû tak mezi obilninami, travami a polními plodinami. Tyto vztahy mají vlastní kapitoly, napfi. kapitola bylinky, coÏ je skupina rostlin nejvíce pouÏívaná pro spoleãnou v˘sadbu.

Plané rostliny hrají podstatnou roli v rostlinn˘ch spoleãenstvech.

Nûkteré rostliny jsou akumulaãní – to jsou ty, které mají schopnost shromaÏìovat minerální látky z pÛdy. Ve sv˘ch pletivech dokáÏou uloÏit objem aÏ nûkoliksetkrát vût‰í neÏ je stejn˘ objem pÛdy. Takové rostliny, z nichÏ mnohé jsou povaÏovány za plevel, jsou uÏiteãné do kompostÛ, na zelené hnojení nebo na mulãování. Nûkteré vysílají své dlouhé kofieny aÏ do spodních vrstev pÛdy a pomáhají tak zlep‰ovat pÛdní podmínky a nûkteré jsou cenn˘mi ochránci zahradních rostlin. *** Ovocné stromy, ofie‰áky, drobné ovocné kefie, vãetnû prutovit˘ch ostruÏiníkÛ, tvofií zcela odli‰n˘ typ spoleãenstva. Pro mnohé z této skupiny v˘bûr správné doprovodné rostliny není jen záleÏitostí pomocnou, ale zcela zásadní. ZaÏili jste také takovou zku‰enost a rozãarování s ovocn˘m stromem, kter˘ krásnû rozkvetl, byl pln˘ vãel, ale ovoce nepfiinesl témûfi Ïádné? Pfiíãina samozfiejmû tkví v opylení. Pyl je jemn˘ prá‰ek v kvûtech, kter˘ je nezbytn˘ pro v˘voj plodÛ na rostlinû. Potfiebuje-li strom cizího opylovaãe a neroste-li v blízkosti opylovaã vhodného typu, není jisté, zda strom bude vÛbec nûkdy pofiádnû plodit. V kapitole o pûstování ovoce a ofiechÛ se snaÏím odkr˘t nûkteré záhady, které se zejména zaãínajícím zahrádkáfiÛm a sadafiÛm zdají b˘t pohromou.

Mrkev - zlom 2015.qxd

21.4.2015

14.41

Stránka 7

Úvod

*** Poznámka ke kapitole vûnované jedovat˘m rostlinám: Tato informace není mínûna jako hrozba, ale jako varování, protoÏe vût‰ina firem prodávajících pûstební materiál neuvádí v katalozích, které rostliny jsou jedovaté a jak moc. Neuvádûjí to dokonce ani nûkteré zahradnické encyklopedie.

Pfiípady úmrtí po otravû jedovat˘mi rostlinami jsou vzácné, ale stávají se. V této knize poukazuji na to, Ïe jedovaté rostliny jsou v zahradû uÏiteãné z nûkolika dÛvodÛ. Je v‰ak správné fiíci, Ïe nûkteré z bûÏnû pûstovan˘ch rostlin mohou b˘t nebezpeãné dûtem, dobytku nebo i vám sam˘m.

Mnohé z na‰ich nejmilej‰ích a nejozdobnûj‰ích rostlin jsou jedovaté – oleandr, narcis, ladoÀka, konvalinka, hyacint a straãka.

Dal‰í stejnû jedovaté rostliny jsou cenné v lékafiství nebo jako insekticidy. Je dobré vûdût to pfiedem. Pak budeme s jedovat˘mi rostlinami zacházet bezpeãnûji, protoÏe na rozdíl od jedovatého hmyzu a jin˘ch zvífiat, nejsou nikdy agresivní. Stále je máte pod kontrolou. *** Ve‰kerá doporuãení, která vám pfiiná‰í tato kniha o vysazování doprovodn˘ch rostlin, jsou pouh˘m zaãátkem.

Zaãlenila jsem také praktické informace o zpracování pÛdy a o zahradních technikách a nûkolik pfiíkladÛ zahradních rostlin, které vám pomohou, aby doprovodné rostliny pracovaly pro vás.

Vlastní experimentování vás pak zavede po mnoha objevn˘ch cestiãkách k nov˘m poznatkÛm.

7

Mrkev - zlom 2015.qxd

21.4.2015

14.41

Stránka 8

8

Zelenina

BaklaÏán, lilek vejcoplod˘ (Solanum melongena) Pfiítomností merlíku bílého nebo ãerveného získává lilek vejcoplod˘ lep‰í rezistenci vÛãi hmyzím ‰kÛdcÛm. Za suchého poãasí je mulãování a zalévání úãinnou prevencí vÛãi chorobnému vadnutí rostlin. Su‰en˘ kayensk˘ pepfi poprá‰en˘ na rostliny, dokud jsou je‰tû smoãené rosou, ochrání proti housenkám. Lilek vejcoplod˘ pûstovan˘ mezi zelen˘mi fazolemi bude chránûn vÛãi mandelince bramborové. Mandelinky vyhledávají lilek je‰tû radûji neÏ brambory, ale fazole je odpuzují.

Batáty (Ipomea batatas) Batáty mají vysokou energetickou hodnotu, jiÏ pfievy‰ují jen hrách a fazole. Trpí bûÏn˘mi chorobami, jako jsou plísnû a ãernání stonku; lze tomu pfiedejít zdrav˘m osivem a stfiídaním plodin. K˘chavice bílá pÛsobí proti hmyzu, kter˘ napadá listy. Problémem mohou b˘t háìátka. Nûkteré odrÛdy byly jiÏ vy‰lechtûny na rezistenci vÛãi hmyzu.

Pokud vám v˘sadbu batátÛ ohroÏují zajíci, postfiíkejte rostliny roztokem rybí emulze.

Brokolice (Brassica oleracea var. asparagoides) Podobnû jako ostatní pfiíbuzní z rodu brukví i brokolice se dafií vedle takov˘ch aromatick˘ch rostlin, jako je kopr, celer, hefimánek, ‰alvûj, máta a rozmar˘na a dobfie roste spolu s nûkter˘mi druhy zeleniny, jako jsou brambory, fiepa a cibule. Nepûstujte ji s rajãaty, tyãkov˘mi fazolemi a jahodníkem. Proti m‰icím, které napadají poupata pfied rozkvûtem, pouÏívejte pyrethrum (viz kapitola Ochrana proti ‰kÛdcÛm).

Mrkev - zlom 2015.qxd

21.4.2015

14.41

Stránka 9

Zelenina

9

JestliÏe zajíci plundrují va‰e záhony zelí, vysázejte mezi hlávky zelí jakoukoli cibulovitou rostlinu. MÛÏete je také poprá‰it popelem, drcenou aloí nebo kayensk˘m pepfiem. Zajíci se vyh˘bají také su‰ené krvi nebo krvavému masu.

Brukev (Brassica) Brukev zahrnuje nejen zelí, ale také kvûták, kapustu, kadefiávek, kedluben, brokolici, rÛÏiãkovou kapustu, ale i tufiín (kolník) a vodnici. I kdyÏ byly v‰echny tyto rostliny vy‰lechtûny sv˘m osobit˘m zpÛsobem, vhodné a nevhodné doprovodné rostliny, choroby a ‰kÛdci zÛstali stejní. Bûláska od nich odpuzuje yzop, tymián, pelynûk prav˘ a pelynûk brotan.

V‰em rostlinám z okruhu brukví velmi pomáhají aromatické rostliny nebo rostliny, které bohatû kvetou. Vhodn˘mi doprovodn˘mi rostlinami jsou celer, kopr, hefimánek, ‰alvûj, máta, rozmar˘na, cibule a brambory. Brukve nemají rády jahodník, rajãata a tyãkové fazole.

V‰echny brukve mají velké nároky na Ïiviny z pÛdy, proto je tfieba dodat jim hodnû kompostu nebo dobfie uleÏelého hovûzího hnoje, kter˘ zapracujeme do pÛdy pfied v˘sadbou. Tam, kde pÛda v horkém létû snadno vysychá, pouÏijeme mulãování a podle potfieby zaléváme.

Zelí a kvûták nejvíc trpí nádorovitostí brukve. Pokud se vyskytne, zkuste je pûstovat v jiné ãásti zahrady. Zryjte záhon do hloubky 30 cm a zapravte do pÛdy dávku dobfie rozleÏelého hnoje. Stfiídejte místo pro v˘sadbu brukví kaÏdé 2 roky.

Pokud zelí a brokolice nedûlají pûkné hlávky, je to známka toho, Ïe chybí fosfor a draslík. Nedostatek bóru b˘vá pfiíãinou vymírání stfiedu zelné hlávky.

Mrkev - zlom 2015.qxd

21.4.2015

14.41

Stránka 10

Mrkev miluje rajãata

10

Celer bulvov˘ (Apium graveolens rapaceum) Pfied v˘sadbou celeru je vhodné vysít vikev zimní, protoÏe rostliny potfiebují bohatou, dobfie zpracovanou pÛdu s vysok˘m obsahem drasla. Dobrou doprovodnou rostlinou je pór, kter˘ také miluje hojnost drasla v pÛdû. Stfiídáme fiádky celeru a póru nebo fazolu ‰arlatového.

Celer bulvov˘ nevyÏaduje takovou péãi jako fiapíkov˘ a naÈov˘ celer; kdyÏ kofieny zaãnou sílit, doporuãuje se odstraÀovat jemné kofiínky v horní ãásti bulvy a odhrnovat ji. Bulva se bude lépe vyvíjet a dosáhne lep‰í kvality. Mnoho postranních kofienÛ na bulvû v blízkosti rÛÏice listÛ zpÛsobuje nepravidelnost a hrubost duÏniny.

Celer vonn˘, mifiík celer (Apium graveolens) Roste dobfie spolu s pórem, rajãaty, kvûtákem a zelím, i kdyÏ se zdá, Ïe vzájemnou v˘hodu si poskytuje také celer a kefiíãkové fazole.

Jsou zahradníci, ktefií vûfií, Ïe pro celer je zvlá‰tû v˘hodné, kdyÏ se pûstuje v kruhu, protoÏe krajkovité, jemnû zvlnûné kofieny mohou vytvofiit lep‰í úkryt pro ÏíÏaly a mikroby. Celer a pór rostou lépe, kdyÏ se pûstují v mûlké prohlubni. šalotka

velšská cibule

pór

česnek

pažitka

Rostliny z podãeledi ãesnekovit˘ch jsou nejlep‰í pfiátelé zahradníka.

Mrkev - zlom 2015.qxd

21.4.2015

14.41

Stránka 11

Zelenina

11

¤epa a kedlubny se vhodnû doprovázejí. Obû plodiny mají stejné nároky na obdûlávání, ale odebírají v˘Ïivu z rÛzn˘ch úrovní pÛdy.

Uvádí se, Ïe celer obsahuje hormon s podobn˘mi úãinky jako inzulin. Doporuãuje se proto zejména diabetikÛm a pacientÛm s neslanou dietou jako v˘borné kofiení.

Jedineãn˘m typem je naÈov˘ celer, kter˘ vyhání mnoÏství tenk˘ch stonkÛ v trsu. Má mnohem v˘raznûj‰í vÛni a chuÈ neÏ bulvov˘ celer.

Ménû se pouÏívá pfii vafiení.

Celer neb˘vá napadán Ïádn˘mi ‰kÛdci a roste dobfie v kombinaci se v‰emi zahradními druhy zeleniny. Rostliny nejsou mrazuvzdorné; kofieny v‰ak nevymrzají a vyÏenou nové listy, jakmile pfiijdou první teplé dny na jafie. Listy se mohou su‰it jako kofiení na zimu.

Cibule (Allium cepa) Cibule a rostliny z ãeledi brukvovit˘ch se spolu dobfie sná‰ejí. Dobfie vychází také s fiepou, jahodníkem, rajãaty, salátem, saturejkou a hefimánkem (zfiídka), ale nesná‰í hrách a fazole. Ozdobní pfiíbuzní cibule jsou uÏiteãní ochránci rÛÏí.

ProtoÏe larvy ‰kodící na cibuli se stûhují z rostliny na rostlinu, kdyÏ jsou uspofiádány do fiady, radûji pûstujte rostliny cibule po celé zahradû.

Cukrovka (Beta vulgaris) ¤epa roste dobfie vedle kefiíãkov˘ch fazolí, cibule a kedlubnÛ, ale tyãkové fazole ji „vyvádûjí z míry“. RÛst fiepy omezuje bûlohofiãice setá a hofiãice polní. V „pfiátelském“ vztahu je k hlávkovému salátu a vût‰inû rostlin ãeledi brukvovit˘ch. âajot (Sechium edule) Tropická vytrvalá popínavá rostlina se v chladnûj‰ím podnebí pûstuje jako jednoletá. Na podzim plodí lahodné, svûtle zelené plody podobné hru‰kám. Je to rostlina jednodomá, musí se proto pûstovat dva exempláfie, jinak se nebude dafiit. Plody ãajotu se smetanovou omáãkou jsou pokrmem „pro bohy“. Na své zahradû je pûstuji

Mrkev - zlom 2015.qxd

12

21.4.2015

14.41

Stránka 12

Mrkev miluje rajãata

na plotû spolu s okurkami, obû plodiny prospívají neobyãejnû dobfie.

Zjevnû nemají Ïádné hmyzí nepfiátele a zdá se, Ïe ãajot ochraÀuje i okurky.

D˘Àovité (Cucurbitaceae) Dva nebo 3 kusy fiedkviãek vysazené do hrÛbku kaÏdé d˘nû nebo okurky je pomÛÏe ochránit pfied ‰kÛdci. ¤edkviãky nevytrhávejte, ani kdyÏ uÏ vytvofií semena. Lichofiefii‰nice ochrání d˘nû pfied hmyzem podobnû jako cigaretov˘ popel a jiné tabákové zbytky vloÏené k semenÛm pfii setí. Také d˘nû vysazovaná dfiíve nebo pozdûji neÏ obvykle, unikne po‰kození hmyzem. âasnû zrána, dokud slunce je‰tû pfiíli‰ nehfieje, jsou knûÏice (ãel. Pentatomidae) pomalé a v malé zahradû se mohou vysbírat.

Existují také d˘nû rezistentní vÛãi hmyzu.

Fazol kefiíãkov˘ (Phaseolus vulgaris) Rozli‰ují se podle barvy luskÛ. V‰em se bude dafiit v sousedství nûkolika rostlin celeru, asi tak jedna rostlina celeru na ‰est aÏ sedm rostlin fazolí.

Fazole jsou prospû‰né také okurkám. Je to oboustrannû v˘hodné.

RovnûÏ fazole kefiíãkové pûstované na fiádcích jahodníku se s nimi vzájemnû podporují, rostou mnohem rychleji, neÏ kdyÏ se pûstují oddûlenû.

Kefiíãkové fazole podpofií rÛst obilnin, pûstují-li se mezi jejich fiádky. Dobfie rostou se saturejkou zahradní, ale nemûly by se vysazovat do blízkosti fenyklu. Stejnû jako v‰echny ostatní fazole nemají rády cibuli.

Fazol mûsíãní, lima boby (Phaseolus limensis) Sousedství trnovníku akátu má pfiízniv˘ vliv na rÛst lima bobÛ. Jiné rostliny jim pomáhají v ochranû vÛãi hmyzu jen málo nebo vÛbec.

Nikdy lima boby neo‰etfiujte za vlhka, protoÏe antraknóza, pokud se tam vyskytne, by se mohla roz‰ífiit. Je-li v pÛdû dostatek vápníku a fosforu, nebezpeãí antraknózy a plísnû pravdûpodobnû nehrozí.

Fazol tyãkov˘ Tak jako ostatní fazole, i fazol tyãkov˘ prospívá s obilninami a saturejkou zahradní. Ale má i vyslovenû nerad nûkteré plodiny, jako jsou kedlubny a sluneãnice. Neroste dobfie ani s fiepou, ale v fiedkviãkách, zdá se, nachází zalíbení.

Fazole a boby (Phaseolus a Vicia faba) Bylo vypûstováno mnoho rÛzn˘ch druhÛ fazolí, kaÏd˘ se sv˘mi vlastními tradiãními „dobr˘mi“ a „‰patn˘mi“ spoleãníky. Av‰ak,

Mrkev - zlom 2015.qxd

21.4.2015

14.41

Stránka 13

Zelenina

13

Mot˘li sami o sobû ne‰kodí a navíc pomáhají opylovat rostliny.

Zato jejich housenky páchají velké ‰kody v sadech a na polních plodinách.

Pravdûpodobnû nejvíc ‰kodí bûlásek. Nejlépe ho odpudí yzop, máta, rozmar˘na, ‰alvûj, tymián a pelynûk brotan. obecnû fieãeno, v‰em se bude dafiit, kdyÏ mezi nimi poroste mrkev a kvûták, zejména mrkev pomáhá fazolím v rÛstu. Fazole rostou dobfie také s fiepou a podporují rÛst okurek a zelí.

Men‰í mnoÏství fazolí vysazen˘ch k póru a celeru pomÛÏe v‰em, ale kdyÏ se vysadí pfiíli‰ hustû, mají na sebe inhibiãní vliv, to znamená, Ïe v‰echny tfii druhy zeleniny porostou slabû. Aksamitník vysazen˘ mezi fiádky fazolí je ochrání pfied larvami hrachomorky.

Saturejka zahradní rostoucí se zelen˘mi fazolkami zlep‰í jejich vitalitu a chuÈ a ochrání je pfied hrachomorkou. V˘bornou pfiíchuÈ mají také boby vafiené se saturejkou.

Boby potlaãuje v rÛstu kaÏdá rostlina z pfiíbuzenstva ãesneku – ãesnek, ‰alotka nebo paÏitka – a také jim neprospívá místo v blízkosti meãíkÛ.

Bob zahradní je v˘born˘m spoleãníkem obilovin, jejichÏ stébla jsou mu oporou, která je vystaví blíÏe ke svûtlu. Na druhou stranu bob nejen Ïe ukotví rostlinku obilí pevnûji v pÛdû, ale pÛsobí také

Mrkev - zlom 2015.qxd

14

21.4.2015

14.41

Stránka 14

Mrkev miluje rajãata

jako ochrana pfied vûtrem. Fazole zvy‰ují rovnûÏ obsah dusíku v pÛdû, coÏ je pro obiloviny prospû‰né.

Hrách (Pisum sativum) Pro vût‰í úrodu se doporuãuje hrách a fazole o‰etfiit oãkovací látkou, pfiírodním baktericidním prostfiedkem, kter˘ je k dostání v zahradních centrech a na objednávku z katalogÛ semen (viz Inokulanty v kapitole Zlep‰ování pÛdních vlastností).

Hrách roste dobfie s mrkví, vodnicí, fiedkviãkami, okurkami, kukufiicí, fazolemi a bramborami, stejnû jako s mnoha aromatick˘mi bylinami. Nesná‰í cibuli, ãesnek a meãíky.

PÛdu kolem rostlin vÏdy dobfie zkypfiete a odplozené rostliny dejte na kompost. Dfievûn˘ popel rozpt˘len˘ kolem báze rostlin pÛsobí proti m‰icím.

Chfiest (Asparagus officinalis) PetrÏel pûstovaná s chfiestem posiluje obû rostliny. Chfiest se dafií také vedle bazalky, která je zase dobr˘m partnerem pro rajãata.

Rajãata ochrání chfiest proti chfiestovníãku, protoÏe obsahují látku zvanou solanin. A v pfiípadû, Ïe tûchto broukÛ bude velké mnoÏství, pfiilákají pfiirozené predátory, ktefií zredukují jejich poãet a postfiik nebude tfieba. Bylo zji‰tûno, Ïe chemická látka získaná z chfiestové ‰Èávy ochraÀuje rostliny rajãat pfied háìátky, vãetnû korkovitosti a zkrácení kofienÛ.

V zahradû pûstuji chfiest v jednom dlouhém fiádku. KdyÏ ãasnû zjara sklidím puky, vysázím rajãata do vedlej‰ího fiádku a zji‰Èuji, Ïe obû rostliny z tohoto sousedství mají prospûch. Pûstování rajãat také zabraÀuje zaplevelení chfiestu. Lodyhy chfiestu se nikdy nemají ofiezávat, a kdyÏ, tak aÏ na podzim, protoÏe kofieny potfiebují, aby jim dodávaly v˘Ïivu pro v˘vin v˘honÛ na pfií‰tí jaro.

Kadefiávek (Brassica oleracea acephala) Kadefiávek je v˘hodné pûstovat na fiádku stfiídavû s rajãaty, neboÈ poãet dfiepãíkÛ, hlavních ‰kÛdcÛ kadefiávku, v této kombinaci v˘znamnû ub˘vá. Je mnohem v˘Ïivnûj‰í neÏ hlávková kapusta a mrazem se jeho chuÈ je‰tû zlep‰í.

Kapusta listová (Brassica oleracea acephala) Tuto zimní kapustu je dobré pûstovat v podzimní zahradû a pokud ji jen trochu ochráníme, vydrÏí prÛmûrnou zimní teplotu.

Kapusta pÛjde dobfie do jedné fiádky se zimním zelím nebo brambory. Pokud se vysadí zaãátkem srpna, po fazolích nebo hrachu, bude pokraãovat v rÛstu aÏ do pfiíchodu velk˘ch mrazÛ.

Lehké mrazíky ji nezraní a dokonce zlep‰í chuÈ této zeleniny.

Mrkev - zlom 2015.qxd

21.4.2015

14.41

Stránka 15

Zelenina

15

Hofiãice rolní a listová kapusta rostou nûkdy jako plevel v ovsu.

Válcování je nejlep‰í metoda, jak se plevele zbavit. Dûlá se to brzy ráno, dokud jsou rostliny plné rosy. PruÏn˘ oves se opût narovná, ale hofiãice a kapusta se polámou.

Kedluben (Brassica oleracea var. gongyloides) Kedlubny mají prospûch z cibule a fiepy, aromatick˘ch rostlin a kupodivu do urãité míry také z okurek, protoÏe si nekonkurují v získávání pÛdních Ïivin. Nemají rády jahodník, rajãata a tyãkové fazole, zato pomáhají ochraÀovat zahradní rostliny pfied plevelem z ãeledi brukvovit˘ch.

Je to oblíbená zelenina, která potfiebuje spoustu vody, dobrou drenáÏ a dostateãnou zásobu kompostu. Nejlépe roste v polostínu.

Kfien (Armoracia rusticana) Kfien a brambory mají k sobû symbiotick˘ vliv, coÏ zpÛsobuje, Ïe brambory jsou zdravûj‰í a rezistentnûj‰í vÛãi chorobám. Kfien se vysazuje jen do rohÛ bramborové v˘sadby a kaÏd˘m rokem koncem vegetaãní sezony by se mûl vykopat, aby se neroz‰ífiil. Nezdá se, Ïe by kfien chránil proti mandelince bramborové, ale je úãinn˘ proti puch˘finíku (ãeleì Meloidae). Nálev z kfienu je vhodn˘ proti monilii na jabloních.

Kukufiice (Zea mays) Sladká kukufiice se dobfie dafií s bramborami, hrachem, fazolemi, okurkami a d˘nûmi. Hrách a fazole pomáhají kukufiici zlep‰it obsah pÛdního dusíku, kterého kukufiice spotfiebuje znaãné mnoÏství.

Melouny, d˘nû a okurky mají rády stín, kter˘ poskytuje kukufiice.

Podobnû lze pûstovat tyãkové fazole, které se otáãejí kolem lodyh kukufiice. Nepûstujte v‰ak rajãata blízko kukufiice, protoÏe jejich ‰kÛdci, housenky molÛ, jsou identické.

Experiment s nevonn˘m mûsíãkem ukázal, Ïe kdyÏ se pûstuje vedle kukufiice, Popillia japonica (hnûdozelen˘ brouk; dospûlec Ïere listy a plody; housenky Ïerou kofieny – pozn. pfiekl.) nepo‰kodí kvetoucí palice.

Experiment uvefiejnûn˘ v britském tisku New Scientist v roce 1970 konstatuje: „SníÏeného v˘skytu píìalkovit˘ch na kukufiici a souãasného zv˘‰ení úrody bylo dosaÏeno pûstováním plodiny spolu se sluneãnicí v mezifiádcích ... zároveÀ se sníÏilo mnoÏství broukÛ rodu Carpophilus na sluneãnicích, ve srovnání s monokulturami tûchto plodin. V nûkter˘ch pfiípadech bylo napadení sníÏeno více neÏ o polovinu.“ V˘zkumy ukázaly, Ïe odstraÀování „nápadníkÛ“ kukufiice by byla ztráta ãasu a navíc by to mohlo u‰kodit v˘voji klasÛ.

Mrkev - zlom 2015.qxd

16

21.4.2015

14.41

Stránka 16

Mrkev miluje rajãata

Kvûták (Brassicaceae var. botrytis) Bûláska (Pieris rapae) odpuzuje od kvûtáku nablízku pûstovan˘ celer, ale kvûták nemá rád rajãata ani jahody. Extrakt ze semen kvûtáku inaktivuje bakterie zpÛsobující ãernou hnilobu.

Meloun (Cucumis melo, Citrullus vulgaris) Stfiídání plodin je nejlep‰í zbraní proti zahradním ‰kÛdcÛm, ale nestfiídejte po sobû meloun, d˘ni a okurky, protoÏe jsou v‰echny z jedné ãeledi.

Jin˘m prostfiedkem je správné naãasování. Vût‰ina d˘Àovit˘ch rostlin není pfiíli‰ citlivá na bór; jakmile vyrostou ze stadia semenáãkÛ, vyzkou‰ejte proto dfiívûj‰í nebo pozdûj‰í v˘sadbu.

Zjistila jsem, Ïe okurky a d˘nû vysazené na podzim jsou témûfi bez hmyzích ‰kÛdcÛ.

Nevysazujte melouny blízko brambor, zato porostou dobfie s obilninami a sluneãnicí. Lidé vûfií, Ïe povíjnice nachová stimuluje klíãení semen melounu.

Melouny ochrání proti ãervÛm voskov˘ papír podloÏen˘ pod plody, stejnû jako popra‰ek sabadillou (viz Rostlinné insekticidy v kapitole Ochrana proti ‰kÛdcÛm). Listy melounu, bohaté na vápník, je dobré vloÏit do kompostu.

Je dobré pûstovat mrkev spolu s rajãaty, ale i s hlávkov˘m salátem, paÏitkou, cibulí, pórem, fiedkviãkami, rozmar˘nou a ‰alvûjí. VyloÏenû v‰ak nesná‰í kopr. Kofieny mrkve vyluãují látky blahodárnû pÛsobící na rÛst hrachu.

Mrkev - zlom 2015.qxd

21.4.2015

14.41

Stránka 17

Zelenina

17

Meloun vodní (Citrullus vulgaris) Meloun je vhodné sázet spoleãnû s brambory, zejména mulãujeme-li brambory slámou. Hybridní bezsemenn˘ meloun, kter˘ nevytváfií Ïádn˘ pyl, bude plodit lépe zasazen˘ s dobr˘m opylovaãem, jako je odrÛda ‘Sugar Baby‘. Vodní melouny potfiebují hodnû slunce, nepûstujte je proto spoleãnû nebo vedle vzrÛstnûj‰ích druhÛ zeleniny.

Mrkev (Daucus carota) Mrkev, aby byla sladká, potfiebuje pÛdu s dostatkem vápníku, humusu a drasla. Nadbytek dusíku zpÛsobuje nev˘raznou chuÈ mrkve, podobnû jako dlouhé teplé poãasí.

Cibule, pór a bylinky, jako je rozmar˘na, prav˘ pelynûk a ‰alvûj, pÛsobí jako dobré repelenty na pochmurnatku mrkvovou (Psila rosae), jejíÏ larvy ãasto napadají kofiínky mlad˘ch rostlin.

Neménû úãinnû pÛsobí i ãern˘ kofien (Scorzonera hispanica), zvan˘ téÏ hadí mord ‰panûlsk˘. PouÏijte do smí‰ené kultury.

Mrkev by se nemûla skladovat blízko jablek, aby nezhofikla.

Okra, ibi‰ek jedl˘ (Hibiscus esculentus) Rostlina pochází z tropÛ Starého svûta a pûstuje se pro zralé tobolky, naz˘vané okra nebo gumbo. Je to teplomilná rostlina, které se dafií v‰ude tam kde melounÛm a okurkám. Vysazuji 2 fiádky s r˘hou mezi nimi, kterou zakryji mulãovacím materiálem. Na severní stranû okry vysazuji fiádku zeleninov˘ch paprik a na jiÏní stranû fiádku lilku pepina. Je dobré v‰e pokr˘t mulãovacím materiálem po celé vegetaãní období. KdyÏ je poãasí su‰‰í, poloÏím do pfiíkopu hadici, do které pustím vodu a v‰echny tfii plodiny dobfie rostou.

Okurka (Cucumis sativus) Okurky jsou dobrou doprovodnou rostlinou kukufiice. Kukufiice chrání okurky pfied viry, které zpÛsobují chorobné vadnutí rostlin. Úzk˘ pruh okurek odpuzuje mravence.

Okurky mají rády také fazole, hrách, fiedkviãky a sluneãnice.

ProtoÏe dávají pfiednost polostínu, porostou dobfie v mlad˘ch sadech.

Doporuãuje se vysévat 2 nebo 3 semena fiedkviãky ke kaÏdé sazenici okurky, coÏ ji ochrání pfied plo‰ticemi. ·kÛdce mÛÏeme také chytat do pasti, coÏ je mûlká nádoba naplnûná do tfií ãtvrtin vodou, do níÏ nalijeme trochu stolního oleje. ¤edkviãky nevytahujte, ale nechte je rÛst co nejdéle, tfiebaÏe uÏ pokvetou a vytvofií plody.

Okurky napadené háìátky zkuste postfiíkat cukrem. Svafiím pÛl ‰álku cukru se 2 ‰álky vody, míchám, aÏ se cukr zcela rozpustí.

Nechám vychladnout a rozfiedím 3,5 l vody. Zdá se, Ïe cukr zabíjí

Mrkev - zlom 2015.qxd

18

21.4.2015

14.41

Stránka 18

Mrkev miluje rajãata

háìátka tím, Ïe je vysou‰í. Cukr také pfiiláká vãely, které zajistí opylení, coÏ vyústí v ohromnou úrodu okurek. JelikoÏ cukrov˘ postfiik je uÏiteãn˘, zkuste ho i kdyÏ nepozorujete pfiítomnost háìátek.

Houby jsou dal‰ím nepfiítelem háìátek. Tam, kde si myslíte, Ïe by se mohly vyskytnout, pfiidejte do pÛdy kompost, abyste zv˘‰ili obsah humusu.

Postfiik v˘luhem z paÏitky pomáhá proti plísni na okurkách, podobnû jako postfiik získan˘ z pfiesliãky rolní (Equisetum arvense) (viz Pfiesliãka v kapitole Plané rostliny).

Okurky nemají rády brambory a brambory pûstované blízko okurek jsou mnohem ãastûji napadány plísní. Pûstujeme proto tyto plodiny oddûlenû. Okurky se nedafií také v doprovodu aromatick˘ch rostlin.

Paprika (Capsicum spp.)

Je známo, Ïe chilli papriãky existovaly uÏ kolem roku 700 pfi. n. l., ale záhadou zÛstává, odkud pocházejí, pí‰e A. L. Greerová v knize Cuisine of the American Southwest. Také tvrdí, Ïe v‰echny chilli papriãky obsahují prvek nepfiedvídatelnosti a trvá na tom, Ïe ne kaÏdé mexické jídlo a kaÏdá chilli papriãka je pálivá. Pálivost rÛzn˘ch typÛ záleÏí na podnebí, v nûmÏ se pûstují.

Dávné jiho- a stfiedoamerické kultury pouÏívaly chilli pro lékafiské úãely, jako platidlo a jako trest pro neposlu‰né dûti. Chilli pomáhá pfii d˘chacích potíÏích, chrání proti nachlazení a léãí v‰e od bolesti zubÛ aÏ po koliku. Po odli‰ení lidové mystiky kolem chilli, zÛstávají nûkterá fakta stále platná: * Chilli papriãky jsou bohaté na vitaminy A a C. Asi 30 g su‰en˘ch chilli obsahuje dvojnásobek mnoÏství, které pokr˘vá denní potfiebu vitaminu A. * Chilli slouÏí jako pfiirozen˘ konzervaãní prostfiedek, zpomalující oxidaci tukÛ. * Chilli dodávalo osobitou chuÈ a vÛni jinak nev˘razn˘m pokrmÛm dávn˘ch obyvatel Jihozápadu Spojen˘ch státÛ. * Chilli lze pouÏít ke sníÏení obsahu soli v mnoha pokrmech nebo eliminovat sÛl úplnû pro pacienty s neslanou dietou.

Traduje se, Ïe Kolumbus objevil chilli v Karibské oblasti (tfiebaÏe ho naz˘val pepfi). A poté bylo chilli nad‰enû pfiijato cel˘m zbytkem svûta. Je ingrediencí seãuánské omáãky. Cajunská kuchynû (ze severoamerického státu Louisiana) a jihoafrická si oblíbily chilli pro jeho ostrou chuÈ. Jihozápadní a asijské pokrmy se stávají stále populárnûj‰í a lidé si Ïádají chilli papriãky.

Chilli se mohou vysévat pfiímo do pÛdy, kdyÏ pominou poslední