0042524

květy červené | nanejvýše 4 květní lístky 1 | Žluťucha orlíčkolistá

Thalictrum aquilegiIfolium

Pryskyřníkovité Ranunculaceae V 40–120 cm květen–červenec vytrvalá Typické znaky Květy podobné štětičkám s mnoha dlouhými, fialovými nebo načervenalými tyčinkami.

Popis 4 malé žlutozelené okvětní lístky záhy opadávají. Stonek hranatý, lysý. Listy modrozelené, ojíněné, lístky okrouhlé až eliptické, hrubě a tupě zubaté nebo trochu zastřihované.

Výskyt Lužní a roklinové lesy, vlhké louky. Na mokrých, živinami bohatých, většinou vápnitých půdách. V ČR především v horách dost hojná.

Zajímavosti Vonné květy lákají hmyz. Podle časně opadajících okvětních lístků jsou považoztlustlá nitka tyčinky pod vány za přechod od květů s barevnými okvětními lístky, které jsou opylovány hmyzem, k nenáprašníkem padným květům opylovaným větrem. Optický účinek květů vyvolávají početné tyčinky.

Záměna Pokud nekvete, lze ji zaměnit orlíčkem obecným (s. 220), má však chlupatý stonek.

2 | Mák vlčí

Papaver rhoeas

Makovité Papaveraceae V 30–90 cm květen–červenec jednoletý slabě jedovatý Typické znaky Květy 5–8 cm velké se 4 korunními lístky. Makovice 1–2× delší než její šířka.

Popis Květy jednotlivé. Listy štětinatě chlupaté, 1–2× peřenoklané s úkroky většinou zubatými.

Roní bílou mléčnou šťávu.

Výskyt V obilí, u cest, na nádražích, na pustých místech, také vyséván na silničních náspech pro jejich ozelenění. Na půdách v létě vyhřátých, jílovitých, většinou vápnitých. Rozšířený. blizna Zajímavosti Každý květ vytvoří asi 2,5 milionů pylových zrn, která se uvolňují zvláště ráno do s 8–18 paprsky 10 hodin. Uvolňování pylu podporují čmeláci intenzivní vibrací, která je slyšitelná jako hlasité bručení. Rostlina obsahuje alkaloidy, nikoli však opium. Položíte-li si korunní lístek na dlaň a druhou dlaní ho přimáčknete, ozve se plesknutí.

3 | Mák pochybný

Papaver dubium

Makovité Papaveraceae V 30–60 cm květen–červenec jednoletý jedovatý Typické znaky Květy 2–5 cm velké, tobolka 2–4× delší než její šířka, kyjovitá, lysá.

Popis Korunní lístky někdy s černou skvrnou. Listy 1–2× peřenoklané. Mléčná šťáva bělavá, někdy na vzduchu žloutnoucí.

Výskyt V obilí, u cest, na náspech, hromadách štěrku, v lomech. V ČR roztroušený.

Zajímavosti Korunní lístky všech druhů máků jsou v poupěti zmačkané a zmuchlané. Narovnají se až po rozvití. Často již za půl dne opadají. kalich se uvolňuje jako „přilba“ Záměna V ČR rovněž roztroušený mák polní (P. argemone) má makovice se světlými štětinami.

4 | Mák setý

Papaver somniferum

Makovité Papaveraceae V 40–150 cm červen–srpen jednoletý jedovatý Typické znaky Modrozelená rostlina s květy velkými až 10 cm, většinou fialovými až bílými.

Popis Vzácně jsou korunní lístky i červené. Blizna má 5–12 paprsků. Listy lysé, nedělené.

Výskyt Na rumištích a pustých místech. Na jílovitých půdách bohatých živinami i bázemi. poraněný list Pochází ze západní Asie, někdy zplaňuje z kultur. s mléčnou šťávou Zajímavosti Mléčná šťáva z nezralých makovic poskytuje po zahuštění opium. To obsahuje alkaloidy, například morfin, který mírní bolesti a vyvolává návyk, kodein tišící kašel a papaverin, který uvolňuje svaly. Ve středověku byly malé děti někdy utišovány odvarem z makovic, nikterak nebezpečným (latinsky papa = dětská kaše). Zralá semena už žádné alkaloidy neobsahují, jsou oblíbenou přísadou do pečiva a lisuje se z nich makový olej. Sklízejte je však opatrně, tak, abyste nepřišli do kontaktu s mléčnou šťávou.

18

018-111_139653_SPOHN_CZ_hotovo.indd 18

14.03.2021 7:41

blizna má 4–10 paprsků

stonek pod květem přitiskle chlupatý

korunní lístky většinou s černou skvrnou

makovice skoro kulovitá

stonek pod květem odstále chlupatý

3 mák pochybný

mnohokvětá lata

listy objímají stonek

listy 2–3× zpeřené

2 mák vlčí

4 mák setý

1 žluťucha orlíčkolistá 19

018-111_139653_SPOHN_CZ_hotovo.indd 19

14.03.2021 7:41

květy červené | nanejvýše 4 květní lístky 1 | Šťovík menší

Rumex acetosella

Rdesnovité Polygonaceae V 10–30 cm květen–červenec vytrvalý slabě jedovatý Typické znaky Mnoho drobných květů v řídkém květenství se vzpřímenými postranními větvemi.

Popis Květy červené až nazelenalé, samčí a samičí květy většinou na různých rostlinách. Listy střídavé, 3–15× delší než jejich šířka. Chutnají kysele.

Výskyt Živinami chudé travnaté porosty a pastviny, náspy, lesní mýtiny, vřesoviště, pustá místa. Na kyselých, humózních, písčitých nebo rašelinných půdách. Ukazatel nedostatku živin a kyselosti půdy. okvětní lístky Rozšířený. přiléhají k plodu Zajímavosti V kyselých trávnících vyšších poloh a na písečných dunách je vítán jako pionýrská rostlina vyplňující mezery v porostu, na polích s kyselou půdou je naopak viděn nerad, protože zabírá místo. České jméno šťovík souvisí s praslovanským výrazem pro šťávu. Z nakyslého šťavnatého šťovíku se připravovaly pokrmy.

2 | Šťovík kyselý

Rumex acetosa

Rdesnovité Polygonaceae V 30–100 cm květen–červenec vytrvalý slabě jedovatý Typické znaky Spodní listy střelovité se špičatými, dolů směřujícími cípy.

Popis Květenství s postranními větvemi většinou jednoduchými, květy červené až zelené, samčí a samičí květy většinou na různých rostlinách.

Výskyt Louky bohaté i chudé na živiny, pastviny, okraje cest, břehy řek a potoků. Na bohatých, humózních samčí květ půdách. Ukazatel dusíku. Rozšířený. je široce otevřený Zajímavosti Často se vyskytuje masově a tvoří pak na loukách zvláště v květnu a červnu se svými červenými květy nápadný aspekt. Jeho kyselou chuť působí kyselina šťavelová a šťavelan draselný. Mladé listy lze používat jako přísadu do salátů a polévek. Větší množství však vyvolává průjem a zvracení a v organismu z něho vznikající šťavelan vápenatý může způsobit poškození ledvin.

3 | Kyčelnice cibulkonosná

Cardamine bulbifera, Dentaria bulbifera

Brukvovité Brassicaceae V 30–60 cm květen–červen vytrvalá Typické znaky V úžlabí horních listů vejčité až kulovité, hnědofialové pacibulky.

Popis Květy velké 1,5 až 2,5 cm, se 4 korunními lístky, v krátkém vrcholovém hroznu. Dolní listy se 3–7 lístky, horní nedělené. tmavě Výskyt Bukové a smíšené lesy s bylinným podrostem. Na vlhčích a živinami bohatých půdách, většinou na zbarvené pacibulky stinných stanovištích. Roztroušená.

Zajímavosti Tvoří podzemní oddenek, porostlý oddálenými dužnatými šupinami připomínajícími zuby.

Jen zřídka vytváří semena, rozmnožuje se hlavně pacibulkami, z nichž první stonek vyrůstá až po 3–4 letech. V ČR roste také kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a pouze na východní Moravě kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa).

4 | Pomořanka přímořská

Cakile maritima

Brukvovité Brassicaceae V 15–30 cm červenec–říjen jednoletá Typické znaky Dužnatě ztlustlá rostlina se čtyřčetnými květy, rostoucí v písku na mořském pobřeží.

Popis Vrcholové řídké hrozny květů se po odkvětu silně prodlužují, květy růžové až světle fialové, zřídka bílé. Listy nedělené až 2× peřenoklané.

Výskyt Na slaných písčitých půdách ve vodou oplachovaném pobřežním pásmu Severního a Baltského moře. Snáší sůl v půdě. V ČR neroste. korunní Zajímavosti Pomořanka patřila k prvním semenným rostlinám, které osídlily sopečný ostrov Surtsey po lístky dlouhé 0,6–1 cm jeho vzniku sopečnou erupcí v roce 1963. Má dvoudílné šešule. Jejich horní část se vzdušným pletivem je odplavena vodou a až 4 měsíce je schopna plavat na hladině, dolní část napřed zůstává na rostlině, později opadne na půdu a tam vyklíčí.

20

018-111_139653_SPOHN_CZ_hotovo.indd 20

14.03.2021 7:41

samičí květ s bliznami dvoudílné šešule

vnější okvětní lístky za plodu ohnuté zpět

pacibulky stonek větvený stonek nevětvený

stonkové listy objímavé

4 pomořanka přímořská

listy hrálovité nebo střelovité

spodní listy lichozpeřené

rostlina často načervenalá nebo namodralá

2 šťovík kyselý

1 šťovík menší

3 kyčelnice cibulkonosná 21

018-111_139653_SPOHN_CZ_hotovo.indd 21

14.03.2021 7:41

květy červené | nanejvýše 4 květní lístky 1 | Šicha černá

Empetrum nigrum

Šichovité Empetraceae V 15–45 cm duben–květen nízký keříček slabě jedovatá chráněná Typické znaky Hustě jehlicovitě olistěný keříček, vytvářející celé koberce.

Popis Květy asi 5 mm velké, nenápadné, v úžlabích listů. Plody velké 6–8 mm. Listy střídavé, úzce čárkovité, s podvinutým okrajem.

Výskyt Rašelinná vřesoviště, rašeliniště s borovicemi, porosty keříčků v horách nebo na pobřežích. Vlhké, živinami chudé, kyselé půdy. V ČR vzácná, silně ohrožená.

Zajímavosti Druhové jméno se vztahuje na sytě černou barvu plodů. Rády je požírají vrány. květ se Listy obsahují nepatrné množství alkaloidů. V severní Evropě lidé plody šichy pojídají, zvláště 3 růžovými když namrznou, nebo z nich připravují želé a kompoty. korunními lístky Záměna Jalovec obecný (s. 392) má vzrůst vyšší, jehlice delší, v trojčetných přeslenech.

2 | Klikva bahenní

Vaccinium oxycoccus, Oxycoccus palustris

Brusnicovité Vacciniaceae V 1–5 cm červen–srpen keříček chráněná Typické znaky Zdřevnatělé niťovitě tenké a řídce olistěné větve poléhají na rašelině nebo rašeliníku.

Popis 1–4 převislé, fialově růžové květy, velké asi 6 mm. Bobule červené, často žlutavě tečkované. Větve dlouhé až 80 cm. Listy dlouhé 0,5–1 cm, kopinaté, stálezelené, kožovitě tuhé.

Výskyt Vrchoviště. V kyselých půdách chudých na minerály, na vlhkých místech. V ČR ohrožený druh. tyčinky tvoří Zajímavosti Nejnižší u nás rostoucí keřík. Každý květ kvete až 18 dní, tak dlouho nekvete skoro trubku žádná z rostlin na našem území. Nakyslé plody zůstávají často na keříčcích i v zimě. Obsahují mnoho vitamínu C a hodí se na marmeládu, především po prvním mrazu.

3 | Vřes obecný

Calluna vulgaris

Vřesovcovité Ericaceae V 30–100 cm srpen–říjen nízký keř Typické znaky Metlovitý vzrůst, větve porostlé střechovitě se překrývajícími drobnými listy.

Popis Květy dlouhé asi 4 mm. Listy stálezelené, dlouhé 2–4 mm.

Výskyt Vřesoviště, živinami chudé pastviny, rašeliniště. Na kyselých, chudých, písčitých nebo rašelinných půdách. Rozšířený, místy tvoří rozsáhlá vřesoviště.

Zajímavosti V Německu mění vřes v růžová moře celé krajiny, tvoří tak krásné porosty – kalich je delší tzv. „rozkvetlé pláně“, např. Lüneburgské vřesoviště. Kořeny vřesu vylučují do půdy taniny a ponež koruna tlačují tak růst mykorhizních hub. Stromy, které jsou na společenství s těmito houbami odkázány, mohou proto vřesoviště osidlovat jen řídce nebo se zpožděním. Z větví vřesu se dříve zhotovovala košťata. Čaj z vřesu obsahuje třísloviny, působí proto slabě proti průjmu a pro obsah flavonoidů je i močopudný. Včely sbírají vřesový nektar, vzniká „vřesový med“.

4 | Vřesovec čtyřřadý

Erica tetralix

Vřesovcovité Ericaceae V 15–50 cm červen–září nízký keř chráněný Typické znaky Listy jehlicovité, ztuha brvité, květy vejčité až baňkovité.

Popis Květy dlouhé asi 7 mm, se 4 velmi krátkými cípy. Keřík s větvemi zčásti vzpřímenými a stálezelenými tupými listy, dlouhými 4–7 mm. řapíky listů Výskyt Rašelinná vřesoviště, vrchoviště a světlé smrčiny. Na mokrých, živinami chudých, kypřiléhají ke selých písčitých půdách. Na západě Německa je východní hranice jeho přirozeného rozšíření, stonku v ČR roste přirozeně jen na Šumavě a v Jizerských horách a je kriticky ohrožený.

Zajímavosti Na rozdíl od vřesu (viz výše) roste vřesovec jednotlivě nebo v řídkých skupinách, netvoří rozsáhlé porosty.

22

018-111_139653_SPOHN_CZ_hotovo.indd 22

14.03.2021 7:41

květenství hlávkovité

4 nazpět ohnuté korunní cípy okraj listu podvinutý

bobule až 1 cm velká

2 klikva bahenní listy v přeslenech po 3–4 květy jednotlivé v úžlabí listů

4 vřesovec čtyřřadý

listy stálezelené, dlouhé 4–5 mm

listy ve 4 řadách

1 šicha černá hrozny květů většinou jednostranné

3 vřes obecný 23

018-111_139653_SPOHN_CZ_hotovo.indd 23

14.03.2021 7:41

květy červené | nanejvýše 4 květní lístky 1 | Vřesovec pleťový

Erica carnea, Erica herbacea

Vřesovcovité Ericaceae V 15–30 cm leden–duben keříček chráněný Typické znaky Listy jehlicovité, lysé, špičaté, květy válcovité až úzce baňkovité.

Popis Jednostranné husté hrozny převislých květů, koruna růžová až masově červená, dlouhá 5–7 mm. Keříček s poléhavými větvemi. Listy 6–10 mm dlouhé, stálezelené.

Výskyt Často se pěstuje v zahradách. Planě roste ve světlých borech v alpském předhoří a v horách, v ČR ohrožený druh, vyskytuje se dost vzácně jen v jižních Čechách. Na středně suchých, většinou vápnitých půdách. Roste nejčastěji v řídkých skupinách.

Zajímavosti Semena jemná jako prášek, plochá, 1 gram jich obsahuje více než 3000. Květní koruna delší než kalich pupeny se tvoří již na podzim, květy snášejí mráz.

Záměna Vřesovec čtyřřadý (s. 22) má listy brvité, květy širší

2 | Brusinka, brusnice brusinka

Vaccinium vitis-idaea

Brusnicovité Vacciniaceae V 5–15 cm květen–srpen keříček Typické znaky Keříček se stálezelenými, na líci lesklými, na rubu tečkovanými listy.

Popis Květy po několika v krátkých převislých hroznech. Bobule červené. Keříček s řídkými vystoupavými větvemi. Listy dlouhé 1–3 cm, eliptické, tuhé. bobule Výskyt Borové a smrkové lesy, vřesoviště, rašeliniště. Na kyselých, živinami chudých půdách. s čtyřdílným Dost hojná, v ČR častější v horách. zbytkem kalicha Zajímavosti Bobulím říkají Švédové „červené zlato země“. Za syrova nejsou moc chutné, o to lépe chutnají jako zavařenina nebo šťáva. Listy obsahují arbutin, který působí dezinfekčně na močové cesty, a nahrazují v léčivých přípravcích listy medvědice.

Záměna Medvědice lékařská (s. 146) má květy s 5 cípy, plody nanejvýše se zbytkem čnělky, listy na rubu netečkované a nepodvinuté.

3 | Vlochyně bahenní

Vaccinium uliginosum

Brusnicovité Vacciniaceae V 30–100 cm květen–červenec nízký keř Typické znaky Větve na průřezu oblé, s modrozelenými listy. Bobule modré se světlou dužninou.

Popis Převislé, asi 5 mm dlouhé květy s většinou 4, vzácněji 5 cípy. Rozkladitý keř. Listy střídavé, až 2 cm dlouhé, opadavé, tuhé, celokrajné, tupé.

Výskyt Rašeliniště s borovicí a břízou, v horách porosty kosodřeviny. Vlhké, živinami chudé, kyselé půdy. Roztroušená, v ČR zvláště v pohraničních horách. bobule modrá, ojíněná Zajímavosti Požití bobulí ve větším množství může vyvolat stav podobný opilosti. Působí to houba hlízenka (Monilia megalospora), pravidelně napadající plody. Asi již staří Germáni pili při svých obřadech víno z vlochyně. Ve středověku sloužilo v severských oblastech jako mešní víno.

Záměna Borůvka (s. 44) má větve ostře hranaté. Bobule s modročervenou dužninou.

4 | Krvavec toten

Sanguisorba officinalis

Růžovité Rosaceae V 30–150 cm červen–září vytrvalý Typické znaky Vrcholové husté, tmavě hnědočervené, 1–3 cm dlouhé hlávky květů.

Popis Květy nemají korunu. Listy se 3–7 páry řapíčkatých, srdčitě vejčitých, až 5 cm dlouhých postranních lístků, lístky hrubě zubaté, na líci trávozelené, na rubu šedozelené.

Výskyt Vlhké louky, rašelinné a horské louky. V ČR rozšířený. květ se Zajímavosti Na rozdíl od krvavce menšího (s. 348) láká toten hmyzí opylovače. Oddenek obsa4 kališními hující třísloviny se v lidovém lékařství doporučoval proti průjmům a silnému menstruačnílístky mu krvácení. Od tohoto použití je odvozeno i vědecké jméno: sanguis – krev, sorbere – vsát, vstřebat.

24

018-111_139653_SPOHN_CZ_hotovo.indd 24

14.03.2021 7:41

prašníky vyčnívají z květu

4 krvavec toten

hlávky kulovité až vejčité

listy v přeslenech po 3–4 rub listů šedozelený

list lichozpeřený

1 vřesovec pleťový

květy zvonkovité, čtyřdílné

rub listu šedozelený

okraj listů ztlustlý nebo podvinutý

2 brusnice brusinka

květy podlouhle vejčité

3 vlochyně bahenní 25

018-111_139653_SPOHN_CZ_hotovo.indd 25

14.03.2021 7:41

květy červené | nanejvýše 4 květní lístky 1 | Lýkovec jedovatý

Daphne mezereum

Vrabečnicovité Thymelaeaceae V 40–120 cm březen–duben keř jedovatý Typické znaky Vonné květy se objevují přímo na větvích dříve než listy.

Popis Květy s tmavorůžovým, zřídka bílým kalichem, bez koruny. Listy krátce řapíkaté, kopinaté, celokrajné, na líci světlezelené, na rubu šedozelené.

Výskyt Lesy, zejména v roklích a u lesních potoků. Většinou na vápenci. V Německu dost častý, hlavně ve vápencových horských oblastech, chybí v severozápadní nížině. V ČR ustupuje.

Zajímavosti Bobule obsahují silně dráždivé jedovaté diterpeny, které v krku působí nucení na zvracení a silné záněty, na kůži působí zčervenání a puchýře. Požití bobulí vyvolává nevolnost, bušení srdce, poškození ledvin, dochází k šoku a kolapsu krevního oběhu. Konipasům a drozdům list dlouhý 3–8 cm jed neškodí, bobule požírají a rozšiřují tak jejich semena.

2 | Vrbovka chlupatá

Epilobium hirsutum

Pupalkovité Onagraceae V 80–150 cm červen–září vytrvalá Typické znaky Huňatě chlupatá rostlina se čtyřčetnými, 2–3 cm širokými květy v úžlabí listů.

Popis Květy sytě růžové až purpurově červené, blizna se 4 do kříže rozloženými laloky. Dolní listy vstřícné, horní zčásti střídavé, přisedlé.

Výskyt Potoky, příkopy, prameniště. I ve znečištěných vodách. Roztroušeně především ve vásemeno s dlouhými pencových oblastech na hlinitých půdách, v ČR dost hojná. Roste jednotlivě nebo ve skupinách. chlupy Zajímavosti Semena jsou lehčí než voda a plavou na hladině i několik týdnů. V 18. století se v Německu chlupy na semenech tohoto druhu a vrbovky úzkolisté (s. 28) používaly jako vycpávky polštářů a dek a zhotovovaly se z nich knoty a provázky. Spřádat se však tyto chlupy nedají.

3 | Vrbovka malokvětá

Epilobium parviflorum

Pupalkovité Onagraceae V 30–80 cm červen–září vytrvalá Typické znaky Stonek oblý, hustě odstále chlupatý, listy přisedlé, chlupaté, laloky blizny do kříže rozestálé.

Popis Květy v úžlabích horních listů, široké 6–9 mm, bledě až kalně růžové. Dolní listy vstřícné, horní střídavé, přisedlé, s drobnými žláznatými zoubky.

Výskyt Potoky, příkopy, prameniště, vlhké cesty. Na mokrých, živinami bohatých půdách, spíše blizna s laloky na světlých stanovištích. Roste většinou jednotlivě. V ČR roztroušená. rozestálými do kříže Zajímavosti Od jisté doby se tato rostlina používá v lidovém lékařství proti potížím, které se dostavují při benigním zvětšení předstojné žlázy (prostaty). U všech druhů vrbovek se stěna tobolky za zralosti rozštěpí po délce na 4 díly, ty se odkloní od sebe a uvolní tak početná semena, opatřená chomáčkem chlupů.

Záměna Vrbovka horská (Epilobium montanum) má listy řapíkaté, lysé.

4 | Vrbovka bahenní

Epilobium palustre

Pupalkovité Onagraceae V 10–50 cm červenec–září vytrvalá Typické znaky Listy úzké, jen 2–7 mm široké, stonek oblý, blizna hlavatá.

Popis V úžlabí horních listů 4–15 růžových květů, poupata často trochu převislá. Po odkvětu se tvoří niťovité výběžky. Stonek skoro nerozvětvený. výběžek Výskyt Narušená slatinná a pramenná rašeliniště, příkopy, mokré louky. Na mokrých, studese zimními pupeny ných půdách, bohatých na živiny, ale většinou chudých vápníkem. Hojná, zejména v silikátových oblastech.

Zajímavosti Na koncích výběžků vznikají zimní pupeny, z nichž příštího roku vyrostou nové rostliny. Tento druh pozvolna ustupuje kvůli odvodňování půd.

26

018-111_139653_SPOHN_CZ_hotovo.indd 26

14.03.2021 7:41

4 srdčitě vykrojené korunní lístky

1 lýkovec jedovatý

květy hlavně na vrcholech větví plody červené, bobulovité

3 vrbovka malokvětá

4 hluboce vykrojené korunní lístky

květy 4cípé okraj listů zubatý semeník vypadá jako tlustá květní stopka

list skoro celokrajný

okraj listu se zuby namířenými dopředu

2 vrbovka chlupatá

4 vrbovka bahenní 27

018-111_139653_SPOHN_CZ_hotovo.indd 27

14.03.2021 7:41

květy červené | nanejvýše 4 květní lístky 1 | Vrbovka čtyřhranná

Epilobium tetragonum

Pupalkovité Onagraceae V 30–100 cm červenec–srpen vytrvalá Typické znaky Stonek nezřetelně dvou- nebo čtyřhranný, blizna hlavatá, rostliny bez výběžků.

Popis Korunní lístky dlouhé 5–7 mm. Listy čárkovitě kopinaté, dlouhé až 8 cm a široké 2 cm.

Výskyt Příkopy, lesní cesty, prameniště, mokrá rumiště, okraje cest, zahrady, vinice. Trochu teplomilná. Na výživných, většinou i vápnitých půdách. Hojná. hluboce Zajímavosti V pylu vrbovek nejsou pylová zrnka jednotlivá, ale spojená po čtyřech do skupin vykrojené korunní lístky lepkavými vlákénky. Tak je zajištěno, že opylovač přenese do dalšího květu množství pylu.

Záměna Vrbovka růžová (Epilobium roseum) má převislá poupata. Vrbovka tmavá (Epilobium obscurum) tvoří olistěné výběžky.

2 | Vrbovka úzkolistá, vrbka úzkolistá

Epilobium angustifolium, Chamerion

angustifolium Pupalkovité Onagraceae V 60–120 cm červenec–srpen vytrvalá Typické znaky Dlouhé hrozny růžových až purpurových květů, dlouhých 2–3 cm.

Popis Květy jen zpočátku paprsčitě souměrné, blizna se 4 do kříže rozloženými laloky. Stonek vzpřímený, lysý, listy střídavé, na rubu modrozelené.

Výskyt Lesní světliny, mýtiny a polomy, lesní cesty, břehy. Na svěžích, většinou vápníkem chukvěty později dých půdách. Hojná. Většinou roste ve velkých porostech. dvoustranně souměrné Zajímavosti Jedna rostlina vytvoří mnoho tisíc semen, která mohou doletět do vzdálenosti až 10 km. V Rusku se z jejích listů připravuje „koptský čaj“, náhražka za černý čaj. Mladé listy a výhony se mohou připravovat jako zelenina. V lidovém lékařství se tato rostlina doporučuje proti zvětšení prostaty.

3 | Kokotice evropská

Cuscuta europaea

Kokoticovité Cuscutaceae V 30–150 cm červen–srpen jednoletá Typické znaky Rostlina podobná pavučině, bez listové zeleně, s vláknitými stonky.

Popis Květy zvonkovité, kalich často purpurově červený, koruna se 4, vzácně 5 cípy. Stonky levotočivé, žlutavě bílé až červeně naběhlé. Listy nepatrné, šupinovité.

Výskyt Žije jen paraziticky, většinou na kopřivách, někdy i na opletníku plotním nebo na pelyňku.

Většinou na vlhkých stanovištích, zvláště v údolích větších řek. V ČR roztroušená až místy hojná.

Zajímavosti Tato bezkořenná rostlina zapustí do svého hostitele savé kořínky a odebírá mu koruna dlouhá až vodu a živiny. Vláknitá klíční rostlina vyhledává hostitele krouživými pohyby svého vrcholu. Při4 cm tom vrchol roste dále a vzadu rostlina odumírá.

Záměna Kokotice povázka (Cuscuta epithymum, s. 168) roste na mateřídoušce nebo kručince.

4 | Máta vodní

Mentha aquatica

Hluchavkovité Lamiaceae V 20–80 cm červenec–říjen vytrvalá Typické znaky Květy v 1–3 hlávkovitých lichopřeslenech na vrcholu stonku. Po rozemnutí voní.

Popis Květy dlouhé 5–7 mm. Listy eliptické, hrubě zubaté.

Výskyt Břehy, příkopy, rákosiny, mokré a rašelinné louky. Na půdách bohatých bázemi a živinami, s moderovou formou humusu, na slunných až polostinných stanovištích. Hojná. koruna Zajímavosti Spolu s tužebníkem (s. 150) a sporýšem (s. 238) byla máta dříve posvátnou bylinou se 4 sko skoro ro stejně dlou- keltských druidů. Listy se hodí na čaje. Příjemnější chuť i vůni však má máta peprná (Mentha x pihými cípy perita), kříženec mezi mátou vodní a klasnatou.

Záměna Máta rolní (Mentha arvensis, s. 30) má lichopřesleny květů v úžlabí horních 6–12 párů listů.

28

018-111_139653_SPOHN_CZ_hotovo.indd 28

14.03.2021 7:41

1 vrbovka čtyřhranná

poupata vzpřímená

3 kokotice evropská

10–15 mm velké hlávky květů okraj listů ostře zubatý

tobolky nezřetelně čtyřhranné

stonek se ovíjí kolem hostitelské rostliny

rostlina chlupatá

zuby směřují dopředu

listy dlouhé 8–15 cm

2 vrbovka úzkolistá

listy vstřícné, křižmostojné

4 máta vodní 29

018-111_139653_SPOHN_CZ_hotovo.indd 29

14.03.2021 7:41