0042432

jizni stezka 01 az 248.qxp_Sestava 1 14.05.21 12:08 Stránka 3

Jan Hocek

Jižní stezka Českem od východu k západu

jizni stezka 01 az 248.qxp_Sestava 1 14.05.21 12:08 Stránka 4

jizni stezka 01 az 248.qxp_Sestava 1 14.05.21 12:08 Stránka 5

OBSAH Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Dálkové trasy ve světě – historie a současnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Turistické stezky v České republice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Via Czechia – Jižní stezka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Jak stezku absolvovat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

Moravskoslezské Beskydy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 1. etapa – Přes Jablunkovské mezihoří k prvním vrcholům Beskyd . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 2. etapa – Hraniční stezkou přes nejvýchodnější tisícovku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 3. etapa – Hřebenem Zadních hor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Javorníky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 4. etapa – Nejhezčí česko-slovenskou hřebenovkou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 5. etapa – Divočinou i kulturní krajinou Valašska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

Bílé Karpaty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 6. etapa – Mezi Lyským a Vlárským průsmykem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 7. etapa – Karpatskými lesy přes hřeben Javorníků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 8. etapa – Traverz Velkého Lopeníku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 9. etapa – K místům setkávání Čechů a Slováků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 10. etapa – Nejkrásnějšími orchidejovými loukami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

Dolnomoravský úval . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 11. etapa – Krajem jižního Slovácka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 12. etapa – Po stopách historie Velké Moravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 13. etapa – Přes Lednicko-valtický areál na Pálavu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82

jizni stezka 01 az 248.qxp_Sestava 1 14.05.21 12:08 Stránka 6

Mikulovská vrchovina a Dyjskosvratecký úval . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 14. etapa – Přes vápencová bradla Pálavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 15. etapa – Mezi obyčejnými vesnicemi středního Podyjí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 16. etapa – Kolem památek a vinohradů Znojemska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98

Českomoravská vrchovina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 17. etapa – Národním parkem Podyjí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 18. etapa – Po hradech a zámcích kolem Vranovské přehrady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 19. etapa – V nejzápadnějším výběžku Jihomoravského kraje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 20. etapa – Přes moravský Montserrat do Slavonic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 21. etapa – Krajinou České Kanady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122 22. etapa – Na pomezí Vysočiny a Třeboňska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126

Třeboňská pánev . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130 23. etapa – Půvabnou krajinou Třeboňska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134

Novohradské hory a Novohradské podhůří . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 24. etapa – Terčiným údolím do Novohradských hor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142 25. etapa – Kolem klauzurových rybníků a zaniklých skláren . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146 26. etapa – Povodím Horní Malše po Zemské cestě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 27. etapa – K jižnímu pólu České republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154

Šumava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158 28. etapa – K nejvýše položenému hradu Česka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162 29. etapa – Podél Schwarzenberského kanálu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166 30. etapa – Na nejvyšší horu české části Šumavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170 31. etapa – Po stopách zaniklých obcí Šumavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 174 32. etapa – Krajem Karla Klostermanna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178 33. etapa – Nejhezčí rozhled Šumavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182

jizni stezka 01 az 248.qxp_Sestava 1 14.05.21 12:08 Stránka 7

34. etapa – K nejmenšímu jezeru Šumavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186 35. etapa – V lesích Královského hvozdu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190

Všerubská vrchovina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194 36. etapa – Mezi Šumavou a Českým lesem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198

Český les

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202

37. etapa – Přes nejvyšší vrchol Českého lesa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 206 38. etapa – Hlubokými lesy Kolowratů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210 39. etapa – Českoleským pustoprázdnem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 214 40. etapa – Domovem čápa černého . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 218 41. etapa – Přes Dyleňský les . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222

Smrčiny a Chebská pánev . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 226 42. etapa – Krajem sopek a minerálních pramenů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 230 43. etapa – Ašským Švýcarskem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 234 44. etapa – Přes nejzápadnější rozhledny Česka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 238

jizni stezka 01 az 248.qxp_Sestava 1 14.05.21 12:08 Stránka 9

Předmluva Tradice turistiky v České republice sahá daleko do minulosti a naše země se může pochlubit bohatou sítí značených cest, jejíž hustota a preciznost v celosvětovém kontextu nemá obdoby. Přesto jsme dosud v Česku nenašli ucelenou dálkovou trasu, která by pěší poutníky nebo cyklisty provedla napříč celou zemí.

Proto vznikla tato publikace, ve které vám představujeme po Severní stezce druhou nejdelší dálkovou trasu – Jižní stezku – vedoucí pohraničními horami i jihomoravskými nížinami mezi nejvýchodnějším a nejzápadnějším bodem České republiky. Projekt dálkových stezek nese název Via Czechia a jeho cílem je nabídnout promyšlené a ucelené dálkové trasy pro pěší poutníky, cyklisty nebo lyžaře.

Přestože jednotlivá pohoří i nížiny, kterými prochází Jižní stezka, jsem v minulosti mnohokrát navštívil, celou trasu jsem prošel a projel na kole v roce 2020, abych zaznamenal její aktuální stav. Absolvování celé cesty mi mimo jiné přineslo zajímavý zážitek kontinuálního prostoupení celé naší země od východu po západ, uvědomil jsem si, že tisíc kilometrů není zase taková vzdálenost. Během cesty jsem vnímal nejenom krásu naší země, ale také měnící se krajinu, architekturu, nářečí, nabídku jídel nebo třeba piv. Část trasy jsem absolvoval sám, něco jsme prošli s manželkou a některé úseky jsme zvládli jako kompletní rodina s našimi dětmi.

Knihu můžete využít mnoha způsoby – jako obrazovou a informační publikaci z českých, moravských a slezských hor, jako průvodce pro absolvování celé trasy či její části nebo jako motivační a inspirativní dílo. Projít Jižní stezku a poznat tak přes tisíc kilometrů naší domoviny může pro někoho představovat fyzickou výzvu, pro jiného smysluplný cíl, nebo dokonce impulz k životnímu restartu. Jižní stezku není nutné projít celou naráz, rozdělil jsem ji do logických ucelených kapitol (úseků) podle jednotlivých pohoří, takže můžete postupovat „krok za krokem“ a absolvování Jižní stezky si rozdělit na celý rok nebo klidně i delší časový úsek.

Putování vlastními silami po krajině České republiky nabízí mimo jiné odpovědné a nízkonákladové cestování, ne vždy je totiž nutné létat za poznáním přes půl zeměkoule a největší překvapení často zažijete doslova za humny.

Věřím, že cestování naší krásnou přírodou vám přinese nejenom spoustu zážitků, ale také duševní odpočinek od všudypřítomného civilizačního shonu a nové podněty a energii do dalšího života.

Přeji vám příjemné čtení a pohodové putování!

Jan Hocek

9

jizni stezka 01 az 248.qxp_Sestava 1 14.05.21 12:08 Stránka 10

DÁLKOVÉ TRASY VE SVĚTĚ – HISTORIE A SOUČASNOST Obliba dálkových a poutních tras roste celosvětově. Tyto cesty dnes najdeme v mnoha zemích a další nové vznikají. Přitom zdaleka nejde jenom o historické poutní cesty, jako je například proslulá evropská Camino francés, hlavní trasa svatojakubské cesty do Santiaga de Compostela, jejíž tradice sahá tisíc let nazpět.

V minulosti představovala chůze základní způsob přesunu a pěší stezky tak byly hlavními komunikačními tepnami, kudy putovali lidé, zboží nebo informace. Za všechny jmenujme například známé incké stezky, severoamerické indiánské stezky, Hedvábnou stezku, spojující Asii se Středomořím, nebo starověké řecké a římské silnice.

Dálkové pěší stezky se v moderním pojetí zaměřují stále více na pohybo- Horský tábor na Snowman treku v Bhútánu, který je považován za nejtěžší túru světa. vou složku a na pobyt v přírodě. Duchovní obsah je sice stále důležitý, na rozdíl od tradičních poutních cest Great Himalaya Trail, který po svém dokončení má mít délku 4500 km ale ustupuje do pozadí. Takové stezky najdeme dnes na všech kontinen- a bude procházet Pákistánem, Nepálem, Indií, Bhútánem a Tibetem.

Zemí zaslíbenou pro pěší turisty je Nový Zéland s 3000 km dloutech vyjma Antarktidy a vedou divočinou, horami, podél pobřeží i zalidněnou nebo kulturní krajinou. Putují po nich pěší, cyklisté, lyžaři, vo- hou stezkou Te Araroa, vedoucí napříč celou zemí od mysu Cape dáci, musheři nebo jezdci na koních. Zájemcům pro inspiraci doporučuji Reinga až po městečko Bluff. Bohatou paletou dálkových tras se také svou knihu Nejhezčí túry světa, popisující celkem 18 světových treků, může pyšnit Japonsko, zmiňme například 1200 kilometrů dlouhou poutní cestu Shikoku Pilgrimage, procházející kolem 88 chrámů oskteré jsem prošel.

Pravděpodobně nejdelší světovou dálkovou stezkou je The Great Trail trova Šikoku.

V Evropě byl vytvořen celoevropský systém dvanácti dálkových pěv Kanadě, vedoucí na 24 000 kilometrech napříč celou Kanadou. Jako nejstarší dálková stezka v USA bývá uváděn 439 km dlouhý Long Trail ve státě ších tras (jsou značené E1–E12) a patnácti dálkových cyklistických tras Vermont, který byl vybudován v letech 1910–1930. Mezi další slavné seve- Eurovelo (EV1–EV15). Mezi nejhezčí evropské pěší stezky patří bezeroamerické stezky pak řadíme trojici cest v USA, zvanou též „Triple Crown“: sporu korsická trasa GR20, Tour du Mont Blanc, obkružující nejvyšší horu západní Evropy, nebo skotský West Highland Way. Z mnoha evAppalachian Trail, Pacific Crest Trail a Continental Divide Trail.

Nejdelší dálkovou pěší stezkou Jižní Ameriky je 3000 km dlouhý Grea- ropských poutních stezek uveďme (kromě již zmíněné svatojakubské ter Patagonian Trail, vedoucí divokou přírodou And z chilského San- cesty) 1900 km dlouhou cestu Via Francigena, vedoucí z Canterbury tiaga až do jižní Patagonie. do Říma.

Dlouhou tradici mezi sportovněji založenými lidmi mají dálkové trekinSvou dálkovou trasu mají také naši slovenští sousedé, Cesta hrdinov gové cesty v Asii, vedoucí horským a vysokohorským terénem v Himálaji SNP měří 770 km, vede z Dukelského průsmyku do Bratislavy a v krátkém nebo sousedním pohoří Karákóram. Tyto trasy vedou často mezi horskými úseku v Bílých Karpatech prochází i územím České republiky. Napříč Ravesničkami, po tradičních obchodních stezkách a částečně i po přístupových kouskem prochází 1200 km dlouhá trasa Zentralalpenweg. V sousedním cestách horolezeckých expedic k osmitisícovkám. Dominantní postavení drží Polsku najdeme stezku, která přibližně sleduje česko-polskou hranici, Nepál s bezpočtem nádherných tras – jmenujme alespoň dvě nejpopulárnější: 440 km dlouhá Hlavní sudetská magistrála vede z lázeňského města ŚwieEverest Base Camp Trek a Annapurna Circuit Trek. V bhútánském Hi- radów-Zdrój do Prudníka přes nejzajímavější části Sudet. Na našem území málaji pak najdeme údajně nejtěžší klasický světový trek, přes 300 km dlouhý ji známe z krátkého krkonošského úseku pod názvem Cesta česko-polSnowman Trek. Ambici stát se nejdelší dálkovou horskou stezkou světa má ského přátelství.

10

jizni stezka 01 az 248.qxp_Sestava 1 14.05.21 12:08 Stránka 11

TURISTICKÉ STEZKY V ČESKÉ REPUBLICE kova cesta, Máchova cesta, Zlatá stezka Zemí hradů, Klostermannova cesta a přeshraniční trasy Zlatá stezka, Vintířova stezka nebo již zmiňovaná Cesta česko-polského přátelství. Českou republikou dále procházejí Evropské dálkové stezky E3, E6 a E10, trasa E8 se našeho území dotýká u Znojma a její varianta je vedena i po našem území. Rovněž slovenská Cesta hrdinů SNP prochází přes naše území v oblasti Bílých Karpat.

Pěší turistika má v našich zemích dlouhou tradici, o nejstarší turistické cesty se zasloužila Pohorská jednota Radhošť ihned po svém založení roku 1884, kdy vybudovala kolem Radhoště menší síť tras, značených tvarovými značkami.

Pak už se ale vůdčí role ujal Klub českých turistů, jehož první turistická cesta byla vyznačena 11. května 1889 a vedla ze Štěchovic ke Svatojánským proudům. Původně měřila osm kilometrů, ale po vybudování slapské přehrady z ní zbyla přibližně polovina. Ve stejném roce vznikla i trasa z Berouna přes Svatý Jan pod Skalou na Karlštejn, která nese název Cesta Vojty Náprstka a představuje nejstarší dochovanou pěší trasu KČT. Od té doby vznikly na území České republiky tisíce kilometrů značených pěších, cyklistických a lyžařských tras. K 1. lednu 2020 si tak naši turisté mohli vybrat z 43 578 kilometrů pěších značených tras, 38 200 kilometrů cyklotras a přibližně 3000 kilometrů lyžařských tras (z toho 511 značených pásovým lyžařským značením).

Poutní cesty Nezastupitelné místo mezi dálkovými stezkami patří bezesporu duchovním poutním cestám. Na našem území také najdeme několik tras ze systému Svatojakubských poutních cest, směřujících do Santiaga de Compostela. V současnosti existují na našem území celkem tři hlavní varianty svatojakubských tras, které v maximální míře využívají stávajícího značení KČT, doplněného o tradiční obrázek svatojakubské mušle.

Uvnitř České republiky dále existují Cyrilometodějské stezky, které směřují čtyřmi různými trasami na Velehrad, do duchovního srdce Moravy. Stezky vedou například z Pusteven, Vranova, Svatého Hostýna nebo Svatého Kopečku u Olomouce. Dále zmiňme poutní cestu z Prahy do Staré Boleslavi a v roce 2019 byla otevřena zatím nejnovější poutní cesta Blaník–Říp, dlouhá 190 km.

Dálkové pěší trasy v České republice – historie a současnost Nejstarší dálkovou trasou vedoucí přes naše území byla tzv. Modrá hřebenovka (Kammweg), která vznikla v roce 1902 jako projekt německých turistických spolků Čech a v době své největší slávy se na našem území táhla z Krušných hor až po Jeseníky. Hřebenovka postupně dosáhla délky 1200 km a byla tak ve své době nejdelší turistickou trasou v Evropě, válka sice zapříčinila její zánik, avšak v poslední době dochází k jejímu obnovení. První dálková cesta vytvořená Klubem českých turistů vznikla roku 1912 na trase Praha–Brdy–Šumava.

Po druhé světové válce vznikly dvě dálkové značené trasy, které ale neměly dlouhého trvání. Strážní stezka tvořila podkovu od Znojma přes Šumavu, Krušné hory až po Jeseníky a Stezka svobody vedla z Dyleně přes Prahu až na Slovensko, kde navazovala na Cestu hrdinů SNP. V současnosti v České republice existují spíše regionální dálkové pěší trasy, z těch známějších jsou to například Zlatá stezka Českého ráje, Cesta bratří Čapků, Jirás- Hřebenová turistická cesta v Krkonoších

11

jizni stezka 01 az 248.qxp_Sestava 1 14.05.21 12:08 Stránka 12

VIA CZECHIA – JIŽNÍ STEZKA Kudy stezka vede

Dálková cesta Via Czechia – Jižní stezka, o které pojednává tato publikace, představuje po Severní stezce druhou nejdelší dálkovou trasu v naší zemi. Stezka přechází celou Českou republikou od nejvýchodnějšího po nejzápadnější bod, sleduje hřebeny východních a jižních pohraničních hor a překračuje většinu jejich nejvyšších vrcholů. Pokud tuto stezku zdoláte celou, tak ujdete pěšky nebo našlapete na kole celkem přes tisíc kilometrů a stanete přitom na nejvýchodnějším, nejzápadnějším i nejjižnějším místě České republiky.

Spolu se Severní stezkou tvoří Jižní stezka ucelenou, důkladně zmapovanou a popsanou trasu okolo Česka.

Jižní stezka je určena pěším poutníkům, cykloturistům nebo lyžařům.

Jako hlavní a základní trasa je vždy popsána pěší, kterou doplňují cyklistická a lyžařská varianta. Lyžařská trasa však není kontinuální, protože vynechává nižší polohy s nejistou sněhovou pokrývkou.

Základní pěší varianta Jižní stezky měří 1052 kilometrů a je rozdělena na 44 denních etap s průměrnou délkou 20–25 kilometrů, vždy s možností ubytování pod střechou. Cyklistická trasa měří 1080 km a je rozdělena na 12 úseků, pro lyžaře je k dispozici celkem 322 km běžkařských tras.

Naplánování, zmapování a vlastní absolvování stezky představovalo značné úsilí, jehož cílem bylo pečlivé vytipování nejzajímavějších tras a navštívených míst s ohledem na přírodní krásy, místní zajímavosti nebo kulturní a duchovní odkaz.

Absolvování celé Jižní stezky vás postupně provede 15 pohořími a zeměpisnými celky, navštívíte šest chráněných krajinných oblastí, dva národní parky a bezpočet přírodních rezervací a památek.

Jižní stezka je rozdělena na 12 úseků, tvořících logicky a geograficky ucelené části, jednotlivá pohoří nebo zeměpisné celky. Začátek i konec každého úseku je většinou dobře dostupný veřejnou dopravou, aby bylo snadné v daném uzlovém bodě putování zahájit, ukončit, případně na několik dní přerušit.

Celou trasu Jižní stezky lze absolvovat po pěších značených trasách Klubu českých turistů, jen výjimečně je trasa vedena po značených cyklotrasách nebo přeshraničních značených trasách. U některých etap lze podle zájmu zvolit alternativní vedení (na mapkách značeno modrou linkou), které většinou nabízí snadnější postup u náročnějších etap, případně odbočky k významným místům.

12

jizni stezka 01 az 248.qxp_Sestava 1 14.05.21 12:08 Stránka 13

Úseky Jižní stezky podle geomorfologických celků od východu k západu: Úsek/Pohoří

Délka pěší

Dní (etap)

Délka kolo

1. Moravskoslezské Beskydy

52 km

3

61 km

55 km

Nejvýchodnější bod ČR

Bumbálka

2. Javorníky

45 km

2

51 km

44 km

Bumbálka

Střelná

110 km

5

125 km

27 km

Střelná

Radějov

4. Dolnomoravský úval

83 km

3

85 km

–

Radějov

Mikulov

5. Mikulovská vrchovina a Dyjskosvratecký úval

80 km

3

80 km

–

Mikulov

Šatov

138 km

6

132 km

–

Šatov

Chlum u Třeboně

7. Třeboňská pánev

28 km

1

29 km

–

Chlum u Třeboně

Petříkov

8. Novohradské hory a Novohradské podhůří

93 km

4

100 km

34 km

Petříkov

Vyšší Brod

192 km

8

192 km

130 km

Vyšší Brod

Svatá Kateřina

33 km

1

31 km

–

Svatá Kateřina

Česká Kubice

133 km

5

129 km

32 km

Česká Kubice

Starý Hrozňatov

65 km

3

65 km

–

Starý Hrozňatov

Nejzápadnější bod ČR

1052 km

44

1080 km

322 km

3. Bílé Karpaty

6. Českomoravská vrchovina

9. Šumava 10. Všerubská vrchovina 11. Český les 12. Smrčiny a Chebská pánev Celkem

Délka lyže

Začátek

Konec

• Dobrá Voda – farní kostel Nanebevzetí P. Marie • U Svatého Kamene – poutní kostel P. Marie Sněžné • Maria Rast – poutní kaple P. Marie Sněžné, tzv. Odpočívající na kameni • Stožec – poutní kaple P. Marie (Stožecká kaple) • Srní – Hauswaldská kaple • Železná Ruda – Kostel P. Marie Pomocné z Hvězdy • Červené Dřevo – kostel P. Marie Bolestné • Tanaberk – Poutní kostel sv. Anny • Starý Hrozňatov – poutní areál Maria Loreto

Důraz byl rovněž kladen na spolehlivé nocování v pokud možno hezkém prostředí, proto každá etapa začíná a končí v místě s možností ubytování v penzionu, hotelu nebo horské chatě. Přibližně polovina etap umožňuje v cílovém místě nocovat pod stanem (tábořiště, kemp). Na mapkách jsou rovněž vyznačeny turistické přístřešky nebo studánky.

Křesťanská poutní místa Významnými body na Jižní stezce jsou křesťanská poutní místa, která se pro někoho mohou stát samostatnými cíli putování. Uvádíme taková, kterými buďto Jižní stezka přímo prochází, nebo která leží v bezprostřední blízkosti a lze je s mírnou úpravou trasy navštívit.

Mapové podklady a podrobné informace Délky a převýšení jednotlivých etap byly odečteny podle online nástroje mapy.cz, do délky a převýšení jsou započítány nejvýznamnější odbočky zobrazené na mapě a popsané v textu.

Kompletní podrobné mapové podklady najdete na webové stránce www.viaczechia.cz. Jedná se o online mapy, gpx soubory, přesné vedení pěších, cyklistických a lyžařských variant trasy Jižní stezky a další informace.

Je třeba mít na paměti, že podmínky putování se mohou v průběhu času měnit a tištěné informace tak mohou zastarat. Dochází například k otevírání nových rozhleden, turistických chat, úpravě povrchů cest nebo přeznačování turistických tras. Z tohoto důvodu doporučuji vždy mít u sebe aktuální mapu, ať už v tištěné, nebo online podobě.

Od východu k západu se jedná o tato místa (tučně jsou místa ležící přímo na hlavní trase): • Horní Lomná – poutní kostel sv. Kříže • Gruň – horská poutní kaple P. Marie Pomocné • Valašské Klobouky – kaple sv. Cyrila a Metoděje • Mikulov – Svatý kopeček • Hrad Bítov – hradní kaple Nanebevzetí P. Marie • Montserrat – filiální kostel P. Marie Montserratské • Slavonice – poutní kostel Božího Těla • Klášter – farní kostel Nejsvětejší Trojice • Chlum u Třeboně – farní kostel Nanebevzetí P. Marie

13

jizni stezka 01 az 248.qxp_Sestava 1 14.05.21 12:08 Stránka 14

Poutní místo Svatý Kopeček

14

jizni stezka 01 az 248.qxp_Sestava 1 14.05.21 12:08 Stránka 15

JAK STEZKU ABSOLVOVAT Popis Jižní stezky a jednotlivých etap je veden od východu k západu, nic ale nebrání vydat se na cestu i v obráceném směru.

Trasa Jižní stezky byla naplánována tak, aby ji bylo možné absolvovat rozličnými způsoby a každý si tak mohl najít pro sebe ideální formu putování. Kdo nechce celou cestu absolvovat najednou, může postupně zdolávat jednotlivé úseky podle svých časových možností nebo kondice. Každá denní etapa tak může být samostatným výletem. Jižní stezku lze projít celou najednou nebo „po kouskách“, pěšky či na kole, spát komfortně „pod střechou“ nebo stanovat na krásných místech. Můžete si tedy vybrat svou oblíbenou formu putování nebo kombinovat jednotlivé aktivity podle reliéfu krajiny či ročního období.

Základní varianta Jižní stezky je určena pro chůzi, jde totiž o nejpřirozenější způsob pohybu, který je rovněž nejohleduplnější k přírodnímu prostředí. Pěšímu putování je také přizpůsobena délka etap, která se pohybuje v průměru kolem 20–25 kilometrů, podstatnější je ale časová náročnost, která většinou představuje 6–8 hodin. Délky etap byly v rámci možností přizpůsobeny náročnosti terénu a také počtu zajímavostí po cestě tak, aby každá etapa byla zvládnutelná jako plnohodnotný celodenní výlet, včetně zastávek na oběd či prohlídky památek a pozoruhodných míst. Z toho důvodu jsou například etapy v náročných horských úsecích v průměru kratší, zatímco etapy vedoucí rovinatějším terénem a po kvalitních cestách naopak delší.

Vícedenní putování na horském kole

Cyklistickou variantu najdete v popisu každého úseku Jižní stezky, včetně mapy, upozornění na odlišné úseky oproti základní trase, doporučených alternativních tras a dalších informací. Celková délka cyklistické varianty Jižní stezky měří 1180 kilometrů.

Pro putování Jižní stezkou je nejvhodnější horské kolo, možné je většinou použít i tenčí „trekingové“ pláště nebo tzv. „gravel bike“. Trasa pro kola využívá značených cyklotras nebo širokých cest vhodných pro jízdu na kole (kvalitní lesní a polní cesty, svážnice, lesní silničky apod.) a v rámci možností vede mimo silnice s automobilovým provozem. Zejména kvůli ohleduplnosti k chodcům a respektu k přírodě se cyklistická trasa Jižní stezky vyhýbá úzkým pěšinám určeným spíše pro pěší turisty.

V nejvyšších pohořích (Moravskoslezské Beskydy, Javorníky, Bílé Karpaty, Šumava) vede cyklistická varianta z důvodu ochrany přírody mimo hlavní hřebenové partie.

V této souvislosti považujeme za vhodné uvést některá základní pravidla a omezení pro pohyb cyklistů v přírodě: V lesích je možno jezdit po lesních cestách a vyznačených trasách. V národních parcích je možné na kole jezdit pouze po silnicích, cestách uvnitř obcí a vyznačených cyklotrasách; stejné omezení se týká i národních přírodních rezervací (NPR). V ostatních chráněných územích (chráněné krajinné oblasti, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky) není pohyb cyklistů ze zákona omezen, nicméně režim cyklistiky může být lokálně upraven místními předpisy (například na tabulkách v terénu).

Cyklistická varianta U každé kapitoly je uvedena její cyklistická varianta, jejíž trasa je přizpůsobena pro pohyb na horském, případně trekovém kole. V rámci možností se cyklistická trasa shoduje s pěší nebo se od ní jen mírně odchyluje. Jednotlivé úseky cyklistické trasy nejsou striktně rozděleny na etapy, každý si tak jejich délku může přizpůsobit podle své zdatnosti.

Lyžařská varianta Rozsáhlé úseky Jižní stezky lze projet na lyžích. Trasy vedou většinou po značených a upravovaných běž-

15

jizni stezka 01 az 248.qxp_Sestava 1 14.05.21 12:09 Stránka 16

stavit stan v blízkosti ubytovacího zařízení. Tábořiště na soukromých pozemcích můžete také vyhledat pomocí webové stránky www.bezkempu.cz. Možnosti táboření jsou uvedeny v textu i souhrnné tabulce a vyznačeny na mapce každé etapy.

Bivakování Zajímavým způsobem putování je vyrazit „natěžko“ a přespávat v přírodě jen ve spacáku. Takový poutník nemusí vše dopředu rezervovat a užívá si svobody „jít, kam ho nohy zavedou“. Tento dobrodružnější způsob umožní nocovat na krásných místech, kde můžete nerušeně vnímat přírodu.

Při dodržení několika zásad lze legálně přespat víceméně kdekoli ve volné přírodě, ze zákona není nocování zakázáno ani v CHKO nebo většině našich národních parků. Pokud na místě setrváte za účelem jednorázového přenocování, nebudete stavět stan, rozdělávat oheň (tj. ani zapalovat plynový vařič), zanechávat odpad a jinak narušovat přírodu, nejedná se o táboření, ale o nocování. Výjimkou je národní park České Švýcarsko, kde je zakázáno i nocování. Rovněž nelze nocovat v přísných rezervacích a uzavřených oblastech (například kvůli rušení ohrožených zvířat), v uzavřených honitbách apod.

Nezávislí poutníci mohou pro vyhledání vhodných přístřešků využít například webu www.boudy.info nebo www.mapotic.com. Přehled studánek je možné nalézt například na webu www.estudanky.eu.

kařských tratích a dálkových magistrálách, které jsou vhodné i pro vícedenní putování. Mezi ideální pohoří pro přejezd Jižní stezky na běžkách patří Moravskoslezské Beskydy, Javorníky a Šumava.

V některých pohořích (například v Novohradských horách nebo v Českém lese) dálkové upravované trasy neexistují, zde spíše narazíte na prošlapané stopy nebo si užijete panenský sníh a prošlápnete si stopu vlastní. Do takových hor je proto lepší vyrazit na širších a robustnějších lyžích typu backcountry.

Celková délka lyžařské varianty Jižní stezky činí 322 kilometrů.

Vybavení na vícedenní pěší putování

Nocování

Dnes již není nutné vláčet při putování na zádech těžký batoh, moderní Jak již bylo uvedeno, každá etapa začíná a končí v místě, které nabízí mi- vybavení pro pobyt v přírodě je lehké, takže věci pro vícedenní putování nimálně jedno, někdy i více ubytovacích zařízení typu horská chata, pen- s přespáním v přírodě klidně mohou vážit dohromady méně než 8–10 kg, zion nebo hotel. Celou trasu Jižní stezky tak lze absolvovat „nalehko“ někteří jedinci jsou dokonce schopni „stlačit“ váhu i níž. Optimálně by s komfortním ubytováním pod střechou. Při plánování stezek Via Cze- naplněný batoh neměl být těžší než 10 % vaší tělesné hmotnosti. Níže chia byla věnována velká péče právě správnému výběru těchto „uzlových uvádím vlastní zkušenosti s vybavením na vícedenní pěší putování s nomíst“ tak, aby kromě spolehlivosti, solidního komfortu ubytování, mož- cováním v přírodě v českých „nezimních“ podmínkách. nosti stravování a další turistické infrastruktury nabízela něco navíc.

Místa pro nocování jsem pečlivě vybíral a většinu z nich osobně vyzkoušel a uvádím je u každé kapitoly i v závěrečném souhrnu jako doporučená. Všechna zmíněná ubytovací zařízení jsou přívětivá k poutníkům, umožňují ubytování na jednu noc, v naprosté většině včetně stravování.

Jedná se vesměs o penziony v hezké přírodě, horské chaty nebo místa s „geniem loci“. V některých lokalitách s velkým výběrem ubytovacích kapacit doporučené ubytování obvykle není uvedeno.

Během putování po Jižní stezce tak můžete složit hlavu například v mongolské jurtě, chatě na hřebenech hor, v historických chatách Klubu českých turistů nebo v komfortních butikových hotelích s wellness. Je ale třeba mít na paměti, že věci se mění, dobří chataři odcházejí, a tak se z dobrého místa může stát špatné (nebo naopak).

Přibližně polovina cílových míst disponuje možností stanování. Jde převážně o kempy a tábořiště ve vzdálenosti do 4 km od trasy nebo cílového místa, někde je umožněno po- Na kole lze uvézt výbavu na vícedenní výpravy.

16

jizni stezka 01 az 248.qxp_Sestava 1 14.05.21 12:09 Stránka 17

Spacák je jednou z nejdůležitějších věcí na vícedenní túry, bez kvalitního spánku si tělo neodpočine a po několika bezesných nocích přijde krize. Podstatné je zajistit tepelný komfort, osobně pro vícedenní putování po Česku používám lehký spacák z dutých vláken s komfortní teplotou 0 °C, který před navlhnutím chráním vodotěsným obalem.

Oblečení – nejlepší spodní prádlo je z merino vlny, která hřeje, i když je mokrá, a ani po několika dnech nošení bez praní nezapáchá, takže není nutné mít náhradní. Jako svrchní oděv se osvědčují tzv. softshellové bundy, které nabízejí univerzální využití do většiny podmínek. Zejména pro horské přechody má nezastupitelnou roli nepromokavá větrovka a kalhoty, v chladnějším ročním období i čepice a rukavice. Pokud cesty pokrývá sníh nebo jsou blátivé, využijete i návleky na boty.

Mapa – pro plánování používám podklady na serveru mapy.cz, které lze rovněž stáhnout offline do mobilu. Pro vlastní putování používám aktuální tištěné mapy, případně si vytisknu příslušné screenshoty.

Vybavení pro cyklistické putování Vícedenní putování na kole s sebou nese podobné dilema jako u pěšího putování – tedy jak moc zatížit bicykl, co jsem ještě schopen a ochoten uvézt a co nezbytně nepotřebuji. Klasické cyklistické brašny na zadním nosiči začíná vytlačovat moderní „bikepackingový“ způsob cestování.

Výhodou bikepackingu je univerzálnost a možnost naložit kolo podle množství výbavy. Odpadá tak nutnost vozit těžké ocelové nosiče, namísto toho se na kolo upínají menší lehké a vodotěsné brašničky.

Osobně mám vyzkoušeno vícedenní cestování se spaním pod střechou pouze s podsedlovou brašnou, malou brašnou do rámu a batůžkem na fototechniku.

Pokud počítáte s přespáváním v přírodě, budete vybavení potřebovat více, a je tedy vhodné přidat brašny na řídítka a představec.

Těžké věci se umisťují do rámových brašen, objemné do podsedlové brašny a lehké vybavení na řídítka. Důležité je také zajistit vodotěsnost brašen.

Vybavení pro lyžařské putování Vícedenní putování na běžkách má svoje nezaměnitelné kouzlo. Abyste si jej však užili ve zdraví, je třeba být dobře připraven a vybaven. Váha věcí nesených v batohu je na lyžích ještě důležitější než při pěším putování, protože příliš těžký batoh může výrazně zpomalit vaši rychlost a tím i absolvovanou vzdálenost.

Lyže pro vícedenní turistiku by měly být dostatečně robustní, aby unesly váhu navíc.

Vhodné jsou tzv. backcountry lyže, které jsou jakýmsi mezičlánkem mezi klasickými běžkami do strojové stopy a skialpinistickými lyžemi. Tyto lyže jsou širší než běžky, pevnější, mají telemarkový tvar (boční vykrojení) a ocelové hrany. Vyrábějí se v různých šířkách, přičemž v těch užších se ještě vejdete do stopy, zatímco v nejširším provedení už ne.

Boty většinou připomínají pohorky s profilovanou podrážkou, takže budete mít dobře fixovaný kotník a mělo by se vám v nich dobře chodit bez lyží. Hole můžete použít klasické na běžky s co největším talířkem, případně teleskopické nebo speciální na backcountry.

Vícedenní putování na běžkách

Ideální obuví na podmínky Jižní stezky jsou lehké trekingové boty s kvalitní podrážkou a pokud možno nepromokavou úpravou. Klasické pohorky využijete spíše v těžších úsecích, které představuje hřebenovka Moravskoslezských Beskyd, Javorníků, Bílých Karpat nebo některé úseky na Šumavě.

Vaření a jídlo – osobně na letních výpravách po Česku příliš „nevyvářím“, civilizace je většinou dostupná, v horách bývají otevřené kiosky, pít se dá z pramenů. Jiná situace ovšem nastává v zimním období, kdy tělo potřebuje více energie a kiosky bývají zavřené. Při táboření se mi osvědčil lehký plynový vařič, na kterém si připravím čaj, kafe nebo polévku, praktické jsou nejrůznější outdoorové „hotovky“. Někteří výrobci vyvinuli jídla, která dokonce ohřejete chemicky bez nutnosti mít vařič, což se může hodit při bivakování.

Voda má obyčejně větší důležitost než jídlo. Vybavte se lehkou plastovou lahví, kterou budete průběžně doplňovat z bezpečných zdrojů, v chladném období je příjemné mít s sebou termosku. Vodu z nejistých zdrojů lze filtrovat nebo dezinfikovat tabletami, studánky a prameny jsou vyznačeny v mapách u jednotlivých etap.

Zajištěné putování po stezkách Via Czechia Pokud chcete cestovat nalehko, bez starostí a plně si užívat putování po Jižní nebo Severní stezce, můžete využít profesionální podpory během přípravy i v průběhu putování. Dle zájmu lze zajistit tyto služby: • rezervace ubytování a dalších služeb • transport bagáže mezi hotely • vytipování vhodných úseků stezky • sestavení cestovního plánu na míru • průvodce Více informací a kontakt najdete na webu www.viaczechia.cz.

17

jizni stezka 01 az 248.qxp_Sestava 1 14.05.21 12:09 Stránka 18

18