René Decastelo
SLUNECNA 2 Pokračování vašich oblíbených příběhů
SLUNECNA 2.indd 1
03.12.2020 12:01:15
SLUNEČNÁ 1
NOVÉ ZAČÁTKY Týna si uklízí pokoj, pečlivě luxuje, a tak přeslechne zaklepání. Do místnosti vejde Julie. Týně nezbyde než vytáhnout šňůru vysavače ze zásuvky. Týna se na Julii otočí a ta jí zamává před očima obálkou s logem banky. „Dopis! Z banky!“ Týna po obálce sáhne, ale Julie z ní hned vytáhne dopis. Pak se na Týnu s úsměvem podívá a řekne: „Úvěr máme předschválený.“ Týna radostně zatne ruku v pěst… „Skvělý. Konečně se zbavím Sylvy se Štěpánem. Vyplatím ji a budu mít svatej pokoj.“ „Já bych se zas tak moc neradovala… Neříkej hop, dokud nepřeskočíš. Zapomnělas, že potřebuješ od Sylvy podpis?“ „Samozřejmě že ne, ale Sylva to podepíše. Musí, jestli chce, abych jí vyplatila její podíl.“ Julie si tak jistá není. „No…, abys nebyla překvapená.“ Janek si balí věci, což pozoruje o dveře se opírající Marek, který se viditelně nudí. „To jsi mě sem donutil přijet proto, abych se díval, jak si balíš věci?“ „Klid, Máro, seš tu proto, že se potřebuju dostat do Prahy. Jak jsem ti říkal, shořelo mi auto.“ Kdosi zalomcuje klikou, protože jak se o dveře opírá Marek, nejdou otevřít. Marek se ode dveří odlepí a do pokoje může vejít Vilda s telefonem u ucha. „Proč jste tu zavřený? Jestli chceš teda něco vědět, tak to vypadá sakra divně.“ Otočí se k Jankovi a pokračuje: „S autem je to zařízený, už ho odtáhli na parkoviště pojišťovny. Prej musí zjistit, jak to začalo hořet.“ Janek spokojeně kývne, pak otevře dveře do chodby a málem vrazí do kolem procházející Týny. Pozdraví se. Chladně. Ticho, které po pozdravu nastane, Janek 3
SLUNECNA 2.indd 3
03.12.2020 12:01:15
SLUNEČNÁ 2 přeruší informací, že jede do Prahy. Týna nechápe, proč jí to říká, a odchází. Janek se otočí na Vildu a Marka, který se výborně baví. Marek si hned rýpne: „Jen sleduju, jak Vildovi předvádíš, jak se chová ten vtírající blbeček.“ Vilda se směje. Sylva se líčí. U ní v pokoji stojí Týna a nadšeně hlásí: „Mám skvělou zprávu! Předschválili nám ten úvěr v bance. Stačí, když podepíšeš souhlas, a já tě vyplatím.“ Sylva se zarazí a otočí se na Týnu. „Počkej, počkej… Takhle jednoduchý to není. Situace se změnila. Mám pro tebe lepší nabídku.“ Týna tuší, že to bude problém, ale nechá Sylvu pokračovat. „Ale vůbec ne… Já jsem připravená vyplatit tebe. Nakonec jsem se rozhodla tady zůstat, mám tu kluka, Babu je tady doma.“ Týna nevěří vlastním uším. Sylva se spokojeně usmívá. „Já vím, že se tady staráš o tu partu zoufalců… A nejspíš se bojíš, co s nima bude, ale neboj, na to jsem myslela taky. Našla jsem ti za kopcem farmu na prodej – a za rozumný peníze. Vejdete se tam všichni, a ještě ti nějaký peníze zbydou.“ Týna vybuchne: „Děláš si ze mě srandu? To je plán Lídy, že jo?“ Týna se naštvaně otočí a odchází. „Ty seš taková mrcha, Sylvo.“ Sylva se vrátí k líčení. Janek vejde do prázdného sekretariátu. Hana tam přes banánové bedny položila prkno, takže to vypadá jako improvizovaný stůl. U něj má židli. „Koukám, že to tu začínáte zabydlovat.“ Hana se nesměje. „Bavíte se? Potřebuju se domluvit, jaký sem koupíme nábytek.“ Hana nedomluví, protože se otevřou dveře od zasedačky a z nich vyjde Roman. „Co jste říkala?“ Hana samozřejmě nemá důvod Romanovi odpovídat. Ale Janek ho hned vyhazuje. „Co kdyby ses vrátil do vaší zasedačky, Pupíku? Tohle jsou moje kanceláře…, takže tady by se ti zase mohlo něco stát.“ Janek udělá krok k Romanovi a ten v obavách couvne. „Tak se zase uklidni, přišel jsem se domluvit, kdy opustíš tyhle kanceláře. Stejně nebudeš mít na nájem. A když vypadneš hned, ušetříš si problémy.“ Janka to pobavilo. 4
SLUNECNA 2.indd 4
03.12.2020 12:01:15
Nové začátky „Ty si fakt myslíš, že nedám dohromady peníze na blbej nájem?“ Hana spokojeně říká Romanovi: „Ale my už máme nájem zaplacenej na celej příští rok. Říkala jsem si, že bude lepší, když v předstihu využiju opce a nájem prodloužím. V kartách mi vyšlo, že by se mohl objevit nějakej hajzlík a pokusit se Janka z kanceláře dostat.“ Roman se na Hanu naštvaně podívá. „To jako já?“ „Pokud se v tom poznáváte, tak asi jo, ale karty jméno neříkaly.“ Janek se vzpamatuje. „A teď vypadni z našich prostor, nebo tě prostě vyhodím.“ Janek udělá další krok směrem k Romanovi a ten zacouvá do zasedačky. Janek za ním zavře dveře. Pak se otočí na Hanu a zeptá se: „Kde jste vzala tolik peněz?“ „Něco jsem si našetřila. Myslím, že je to dobrá investice. No ne?“ Janek na Hanu mrkne. „Je! Tak teď musím sehnat peníze na nábytek.“ Hana přikývne. Sylva snídá, Běta připravuje v kuchyni snídani pro hosty. „Říkala mi Týna, že už nechceš vyplatit ze Slunečný.“ Sylva kývne. Běta hned přísně pokračuje: „Myslela jsem, že jste na tom byly domluvený.“ Sylva zdvihne oči k Bětě. „Domluvený ne. Byla to prostě jedna z možností.“ „Jo? Sama jsem tě slyšela, jaks jí řekla, že jí svoji půlku prodáš. Sylvo, neděláš doufám nic, s čím by tvůj táta nesouhlasil.“ „Táta už tady není. Takže těžko zjistíme, s čím by souhlasil a s čím ne.“ Běta jí rázně odsekne: „Třeba s tím, že budeš dělat podrazy na sestru, by nesouhlasil určitě. Sylvo, víš, že poznám, když lžeš. Znám tě od malička.“ Z hospody vchází do kuchyně veterinář. „Dobrý den, Běto, sháním Tonyho, potřeboval bych, aby mi pomohl s tou zraněnou krávou.“ Sylva dosnídala a chce z kuchyně odejít. Běta má nápad. „Ale třeba by vám mohla pomoct Sylva.“ Sylva se nechápavě otočí. „To mě jako zkoušíš nějak vytrestat? Za to, že jsem ségře neustoupila?“ „Sylvo, netrestám tě, normálně potřebujeme s něčím pomoct, a když chceš na statku zůstat…“ 5
SLUNECNA 2.indd 5
03.12.2020 12:01:15
SLUNEČNÁ 2 Sylva vykřikne: „Nečekala bych, že zrovna ty mě budeš takhle šikanovat.“ Sylva se otočí a z kuchyně naštvaně odejde. Běta se otočí na veterináře. „Tak se budete muset poohlídnout po Tonym, Martine.“ Veterinář je rád. Na stole v zasedačce leží smlouvy a Roman se jimi probírá. Mirka mu přinesla nějakou další složku. Roman mezitím vytáhne papír, co hledal. Do zasedačky vejde Linhart. „Proč se hrabeš v těch papírech?“ „Janek si prodloužil nájem těch svejch kanceláří. Tak zjišťuju, jestli na to má nárok.“ Roman posouvá smlouvu, co našel, před Linharta. „A co má bejt? Tobě tady vadí?“ Roman se nechápavě podívá na Linharta. „Tobě ne?“ „Samozřejmě že ne, Pupíku. Nezapomeň, že Janek je hlavně můj syn, takže je i tobě snad jasný, že budu chtít sledovat, co se vedle děje a jak můj syn vybuduje svoji novou firmu z nuly.“ Linhart nasadí ráznější tón, protože vidí, že Roman se tváří otráveně. „A ty se zklidni. Tohle není žádná válka, ale lekce. Pro vás pro oba. Sleduju i tebe, jak zafunguješ, když se na tebe přesune odpovědnost. Zatím mám pocit, že místo skutečný práce se věnuješ nějakejm kravinám. Co jsi už dneska stihnul udělat, kromě hrabání se ve starejch papírech?“ Roman je naštvaný, nechápe, proč to Linhart řeší, ale nahlas neřekne nic. Má z Linharta respekt. Na stole je rozložená mapa lesa patřícího ke Slunečné. Nad mapou se sklání Týna, Julie a Krpálek. Z ochozu jde po schodech dolů Sylva, které si zatím nevšimli. „Tohle všechno musíme vykácet, jinak se kůrovec rozleze i tam.“ Týna souhlasí. Vedle nich se ozve trochu nečekaně Sylvin hlas. „Co tu řešíte? Týna se na ni podívá. A rozhodne se jí odpovědět, i když ji štve: „Potřebujeme včas pokácet les na haštalský straně.“ Sylva se zašklebí. „Já s kácením nesouhlasím. A protože jsem vlastníkem poloviny všeho, tak snad do toho mám taky co mluvit.“ 6
SLUNECNA 2.indd 6
03.12.2020 12:01:15
Nové začátky „Sylvo, neblázni. Ten les je napadenej kůrovcem. Když ty stromy teď prodáme, tak za ně dostaneme aspoň nějaký peníze.“ Julie začíná být vytočená a vykřikne: „Už toho mám plný zuby, Sylvo. Proč děláš všechno naschvál? Tobě to přijde normální?“ Sylva ji ignoruje, otočí se a vrací se k pokojům, spokojeně se usmívá. A Julie musí Týnu držet, aby za ní neběžela. „Já ji asi zabiju.“ Julie se usměje a pronese: „Vraždy se plánujou potichu, tak to nekřič na celou hospodu.“ Ale Týna se tomu nezasměje, je zoufalá. Janek přechází sem a tam a nahlas přemýšlí. „Takže zejtra mám dvě schůzky, nebude to zrovna zlatej důl, ale máme možnost na tom slušně vydělat.“ Hana kývne. „Konečně bude na nábytek? Protože takhle prázdný kanceláře nepůsoběj zrovna reprezentativně.“ „Klid, Hani, na nábytek seženu peníze dřív. To nebude problém. Určitě nebude problém půjčit si od Marka, ale jednodušší bude něco prodat.“ Vilda se odlepí ode dveří. „Nevím, jestli není riskantní zbavovat se ledviny, protože nic jinýho, co by patřilo jen tobě, nemáš…, všechno ti sebral tatínek.“ Janek chvilku zaváhá, ale pak řekne: „Prostě prodám byt. Zatím bydlím na statku, občas můžu přespat u Vildy.“ Vildu tím pobaví. „Jako my dva v jedný posteli?“ „Máš gauč, tam se vejdu a bude to jen nouzovka. A za ten svůj byt dostanu určitě nejmíň deset milionů. Do začátku je budeme potřebovat.“ Hana s Vildou se na sebe podívají, ani jednomu se to nezdá jako dobrý nápad, ale s Jankem se nehádají. Běta sedí u stolu a dává si odpolední kávu a buchtu, společnost jí dělá profesor. „Dneska jsem teda utahaná. Budu se muset domluvit s Janou Kratinovou, jestli by mi nepřivezla zase na pomoc svoji mámu.“ Od dveří se ozve Týna. Zasměje se a prohodí: „Nebude potřeba, zařídila jsem ti jinou pracovní sílu. Pomocnici.“ Běta se starostlivě zeptá: „A máme na to?“ 7
SLUNECNA 2.indd 7
03.12.2020 12:01:15
SLUNEČNÁ 2 „Máme. Ona totiž nic nestojí.“ Do kuchyně vejde Sylva. Trochu podmračeně se na Týnu podívá. „Zase se chceš hádat?“ „Ne, Sylvo, nechci. Jen jsem přemýšlela a musím říct, že máš pravdu – máme všechno napůl.“ Sylva se na Týnu nechápavě podívá. Týna jí podá list papíru, který přinesla. „Když chceš napůl rozhodovat, musíš taky napůl pracovat. Tady jsem rozepsala směny.“ Sylva se baví. „To myslíš vážně? Já nebudu…“ Týna ji přeruší slovy: „Budeš muset, polovina je tvoje.“ Sylva si vylije vztek na Bětě. „Tos ji navedla ty, Běto? To je úplná náhoda, že ráno mě chceš hnát mezi krávy a teď přijde ségra s rozpisem směn.“ Běta s ní mluví rázně: „Já nikoho nenaváděla, jen už asi všem trochu vadí, že tu nic neděláš.“ Týna Bětu doplní: „Sylvo, s tím, že budeš makat na statku, jsem měla přijít už dávno, ale když jsem si myslela, že půjdeš zpátky do Prahy, nechtěla jsem tě s tím prudit.“ „Ale teď už chceš… V pohodě, já ten tvůj blbej rozpis budu klidně dodržovat.“ Sylva kuchyň naštvaně opustí. Týna za ní zavolá: „Za chvilku máš nástup v sýrárně.“ Běta s profesorem se po sobě podívají. Běta pak mrkne na Týnu a řekne: „Tohle je dobrej nápad.“ Róza otáčí čerstvé sýry na jednom z regálů. Ukazuje Sylvě, co má dělat. „Vidíš to? Takhle je to jednoduchý. Dvakrát denně je všechny otočíš.“ Sylva předstírá zájem. Róza jí uvolní místo. „No, tak teď ty, protože já musím ke kozám, tak se můžeš rovnou pustit do práce.“ Róza sýrárnu opustí. Sylva se za ní dívá, a když za ní zaklapnou dveře, s výraznou nechutí přejde ke stolku. Je jasné, že se jí do práce moc nechce, a tak vyloví telefon a jde někomu napsat. Pak se ozvou kroky – Róza se vrací. Otevře dveře a vidí Sylvu s mobilem. Sylva se ani nesnaží schovávat ho. „Co to děláš? Na mobilech je spousta bakterií, jak na něj saháš třeba i na záchodě. Můžeš to přenýst na sýry. Sylvo, když nebudeme dodržovat hygienu, můžeme klidně otrávit lidi, co si je koupěj.“ 8
SLUNECNA 2.indd 8
03.12.2020 12:01:15
Nové začátky Sylva na ni štěkne: „Přestaneš prudit, když si ten mobil schovám?“ Róza na ni zavolá: „Vezmi si nový rukavice.“ Róza sebere svetr, který tu zapomněla, a odchází pryč. Sylva toho má plné zuby. Jankovým bytem se prochází mladý realitní agent. V ruce drží desky a dělá si poznámky. Za agentem vejde ze šatny Janek. Realitní agent řekne: „Bydlení je to teda nádherný. To se u nás dlouho neohřeje. Můžu si udělat pár fotek?“ Janek pokrčí rameny. Realitní agent odloží desky s papírem na stůl a vytáhne z kapsy mobil. Ozve se zvonek. Janek jde otevřít a do bytu vejde Denisa. „Ahoj. Jsem ráda, že jsi doma.“ Janek jí naznačí, aby počkala, realitní agent docvakne poslední fotografii, strčí mobil do kapsy, sáhne po deskách a pochopí, že by měl jít. „Už jsem stejně skončil. Brzy se vám ozvu a na shledanou.“ Zaklapnou za ním dveře. Denisa se nechápavě podívá na Janka, ten se ale rovnou zeptá: „Co tu děláš?“ Denisa nasadí sladký úsměv. „Přišla jsem se usmířit, co jinýho? Teď mě potřebuješ víc než kdy jindy. Roman mi říkal, že tě vyhodili ze Solange a že jsi o všechno přišel. Co budeme dělat?“ Janek s úsměvem řekne: „Budeme? Něco vymyslím, ale pro začátek bych trval na našem rozchodu.“ Denisa vybuchne: „Děláš si srandu? Takže já celý ty roky snáším všechny tvoje výstřednosti, nechávám se využívat…“ Janek ji přeruší slovy: „Ale no tak, Deny, já se chtěl normálně rozejít v klidu, bez nějakejch scén. A posledně se zdálo, žes to pochopila: že to, co mezi náma bylo, je pryč.“ Denisa se nenechá jen tak odbýt a Jankovi odporuje: „To je paráda. Ty mi jen tak obyčejně řekneš, že je to pryč? A tím je to pro tebe vyřešený. Fakt seš takovej blbeček? Dochází ti, že jsem s tebou ztratila skoro šest let? A ty jen řekneš, že je to pryč? Kdybych tenkrát tlačila na svatbu, mohla jsem bejt tvoje žena.“ „A co chceš? Nemám ti co nabídnout.“ Denisa zavtipkuje: „Ale máš, třeba tenhle byt.“ „Ty chceš můj byt?“ „A nezasloužím si ho? Víš, kde jsem mohla bejt, kdybych s tebou nechodila? Ty roky mi nikdo nevrátí. Nikdy jsem po tobě nic nechtěla, protože jsem doufala, že budeme rodina. A tys mi to nikdy nevyvrátil.“ 9
SLUNECNA 2.indd 9
03.12.2020 12:01:15
SLUNEČNÁ 2 Janek chvilku zaváhá. Otočí se a přemýšlí, pak se rozhodne a řekne: „Víš co, máš pravdu. Zasloužíš si ho. Je to náplast za těch šest let, cos zbytečně ztratila s někým, kdo si tě ani nechce vzít.“ Janek položí klíče od bytu na stůl. Denisa kouká jako blázen, ale stejně dodá: „Nemysli si, že tímhle se to všechno smazalo…, že ses jako vykoupil.“ Janek otevře dveře a vyjde z bytu. Denisa za ním ještě zavolá: „Děláš velikou chybu.“ Ale už není nikdo, kdo by ji poslouchal. Do svého pokoje vejde z koupelny Týna a zarazí se, protože v křesle sedí Popelka. Upřeně ji pozoruje. Týna se posadí naproti němu. „Ahoj, tati.“ „Ahoj, holčičko, já tak nerad vidím, když se hádáte.“ „Myslíš, že mě to baví? Poraď mi, co mám dělat? Sylva mi dělá naschvály, provokuje, a kdybych ji nehlídala, tak nám to uškodí.“ „Třeba kdybys jí dala důvěru, všechno po ní nekontrolovala…“ Týna se zarazí. Odmlčí se. „No jo, máš pravdu. Připomněls mi, že jsem se ještě chtěla jít podívat do sýrárny, zkontrolovat práci po Sylvě.“ Popelka se zasměje a řekne: „Jestli něco zkazila, teď už to dohromady stejně nedáš. Teď bys už měla spát. Vynadat jí můžeš i ráno.“ Týna se nadechne, že ještě něco řekne, ale Popelka tu už není. Začíná další den na statku, v kuchyni se připravuje všechno na obědové menu, pracuje na něm Běta s Julií. Týna dělá u stolu nějaké papíry. Do kuchyně vrazí naštvaná Sylva s listem papíru v ruce. „To nemyslíš vážně, že ne?“ Sylva plácne papír na stůl před Týnu. „Tady je ten tvůj rozpis služeb. Já samozřejmě respektuju, že se dělíme o práci, ale na dnešek mám napsaný kozy. To po mně nemůžeš chtít.“ Týna klidně pokrčí rameny. „Systém služeb je spravedlivej. Střídáme se všichni na všech místech. Někoho baví víc to, někoho ono, ale dělat se holt musí všechno.“ „Já všechno dělat nebudu!“ Do kuchyně vejde Róza. „Holky, jak jste na tom s těma polívkama? Ti chlapi začínají bejt trochu nervózní.“ Běta chystá polévky a Týna se Sylvy chce zbavit, a tak jí jen oznámí: „Promiň, Sylvo, ale to se nedá nic dělat. Takhle to prostě funguje.“ 10
SLUNECNA 2.indd 10
03.12.2020 12:01:15
Nové začátky Sylva vykřikne: „Já u koz dělat nebudu. Za žádnou cenu.“ Róza jí dá nabídku: „A proč? Vždyť jsou ty kozy v pohodě. Já si to s tebou klidně vyměním. Jestli chceš jít radši na plac a obsluhovat.“ Sylva hodí na Týnu vítězný obličej. „Všechno budu dělat radši než dojit kozy.“ Běta nalila polévky. „No vida, jak se to všechno pěkně vyřídilo. Takže, Sylvo, vezmi tyhle čtyři talíře a odnes je chlapům.“ V sekretariátu přesouvá Hana s Vildou ke stěně postarší skřín, když vtom do kanceláře vejde nevyspalý Janek. Pozdraví se. Vilda si nepříliš vyspalého Janka prohlíží. Ale Hana jedná: „Nechcete si do kanceláře přesunout nějakej nábytek z bytu? Když ho budete prodávat? Třeba ta sedačka by se vám hodila.“ Janek chvilku zaváhá. „To asi nepůjde.“ Hana zdvihne oči. „Bože, hlavně mi neříkejte, že jste ten byt dal Denise.“ Janek se na ni v šoku podívá. „Jak to víte?“ „Já myslela, že se karty zbláznily, když mi to večer ukázaly.“ „Tak nezbláznily.“ Vilda skoro vybuchne: „Počkej, počkej…, tys jako fakt dal byt, poslední věc, která ti zbyla, Denise?“ Janek kývne. Vilda jen vyvalí oči. „Ty jí dáš byt za deset milionů a já jsem byl podle tebe šílenej, když jsem koupil Sylvě prsten za sto padesát tisíc?“ Janek pokrčí rameny. „Hele, nebudu ti vysvětlovat, proč jsem jí ho dal. Prostě si ho zasloužila. Ale mám auto, co jsem vyhrál na golfu za ‚hole in one‘ asi před rokem. Stálo celou dobu v garáži.“ Hana se začne smát a Janek se k ní přidá. „Janku, tohle až se dozví váš otec, tak máte po problému, protože ho sestřelí infarkt.“ Týna stojí uprostřed sýrárny a zírá na stůl, na kterém jsou v košíčcích vyskládány nevzhledné bochánky sýrů. Celá nešťastná u nich stojí Julie. 11
SLUNECNA 2.indd 11
03.12.2020 12:01:15
SLUNEČNÁ 2 „Já nevím, proč je Sylva nedala dozadu do chladu.“ Týna přejde ke stolu, k sýrům si přičichne. „To ani nemusím ochutnávat.“ Týna vytáhne z kapsy mobil. Vytočí číslo a přiloží si ho k uchu. „Jestli je na place, tak to nevezme.“ Ale Sylva hovor vzala. Týna kývne na Julii, hovor je přijat. „Sylvo, ne, nekontroluju tě. Jen se chci zeptat, prosím tě, co jsi s těma sýrama dělala? No, něco jsi udělat musela, když všechny zkysly. Víš, kolik nás to stálo peněz? Teda hlavně tebe, protože to je jen tvoje chyba.“ Týna koukne na telefon a zjistí, že Sylva hovor ukončila. „Položila to. Ale zaplatí, tohle si zaplatí.“ „Tak u toho chci bejt, až z ní budeš ty prachy dostávat.“ „Tak si to napracuje. Jako každej jinej.“ Julie se uchechtne. „A zkazí něco dalšího.“ Týna se na ni naštvaně podívá. Janek s Markem vcházejí do kanceláře, Marek se zarazí ve dveřích. „Ty ještě nemáš nábytek? Není zbytečný, abychom šli dál? Vestoje si to řekneme tady.“ Janek listuje složkou, kterou mu dal Marek. „A co si o tom chceš povídat? Já nemám prachy na investici do mediální agentury.“ „Ale třeba seženeš někoho, kdo by měl. A když se ti to povede, máš sedm procent z ceny jako provizi.“ Janek s úsměvem řekne: „Fajn, někoho mám, kdo by to chtěl. Ale chci osm procent, což znamená, že na tebe zbyde sedm. Víš, že tuhle taktiku jsi odkoukal ode mě. Takže mlč.“ Marek se zasměje a prohodí: „Fajn, máš osm.“ Janek se usměje, Marek se otočí a odchází. Janek se podívá na Hanu. „Zdá se, že peníze do začátku bychom měli. Až mi přistane provize z prodeje mediální agentury.“ Hana zvedne kartu peněz, která jí právě vyšla. Sylva sedí ve starostově domě u kávy. Lída před ni pokládá hrnek s kafem. „A nebudou tě hledat, když máš být v hospodě?“ „Skoro nikdo tam není a řekla jsem Bětě, že si jen něco vyřídím. Myslím, že během pár tejdnů můžeme mít statek celej.“ 12
SLUNECNA 2.indd 12
03.12.2020 12:01:15
Nové začátky Lída Sylvu pozoruje. „Jo? Nejsem si jistá, že s Týnou to bude takhle jednoduchý.“ „Ale bude, včera jsem omylem zničila celou várku sýrů. To mě trochu inspirovalo. A když takhle párkrát něco zničím, tak se Slunečná za chvilku dostane do problémů. Týna se jí bude muset zbavit.“ Lída se zachmuří. „To ti přijde jako dobrej nápad? Co budeme dělat se statkem, kterej nebude nic vydělávat a bude mít poškozenou pověst?“ Sylva se zasměje a řekne: „Zase ho zvedneme na nohy.“ „To je, Sylvo, mnohem těžší, než ho srazit dolů. Takže nic nesabotuj, ale normálně makej, aby všechno fungovalo. Chceme na tom vydělat, ne peníze do statku cpát.“ Sylva s tím, co jí Lída řekla, není spokojená. „Tak jo, příště vám zase budu něco říkat, abych se nechala zprdnout.“ Sylva se naštvaně otočí a odchází. Linhart přišel s vlastní kávou a teď stojí u Hany v kanceláři a usmívá se, Haně se to nelíbí. „Bavíte se dobře? Jestli se tady někdo zaručeně nebaví, tak je to Janek. Normálního tátu takový věci zajímají.“ Linhart chce něco odpovědět, ale pak si to rozmyslí. Raději si usrkne kávy. „Haničko, nemusím vám přece znovu vysvětlovat, že takováhle lekce je pro něj užitečná.“ „Lekce házení klacků pod nohy? V tom váš favorit Roman vyniká.“ „Pupíkovi jsem už vysvětlil, že tohle je lekce i pro něj, a když se bude soustředit na blbosti, hrozí, že příště skončí mimo firmu i on.“ „Roman je takovej vyčůranej hajzlík. A když cítí vaši oporu, tak se z něj stává velká svině. Říkám to jen proto, aby vám Roman nepřerostl přes hlavu.“ Hana poklepe na karty. Linhart se zasměje, s Hanou nesouhlasí. V hospodě začíná podvečerní špička. U jednoho stolu sedí Franta s Kratinou a Dolejšem a taky Řehák se Slaninou a Rokytou. Sylva s věncem piv v rukou má co dělat, aby stihla obsloužit aspoň část lokálu v nějakém rozumném čase. Štamgasti se Sylvinou nešikovností dobře baví. Sylva s plnýma rukama špinavého skla dorazí k výčepnímu pultu, za kterým se objevila Běta. „Ty chlapi si snad myslí, že mám osm rukou. Copak jsem chobotnice?“ „Klid. Všechno zvládneme. Já ti pomůžu čepovat.“
13
SLUNECNA 2.indd 13
03.12.2020 12:01:15
SLUNEČNÁ 2 Sylva stojí uprostřed kuchyně u starosty a mluví s Lídou, která jí naznačuje, aby si sedla. „Hele, tohle nejde. Nebudu si sedat, protože jsem fakt vytočená… A chci vědět, jakej je další plán. Potřebuju vědět, jak dlouho tam budu šaškovat.“ Lída nechápavě přimhouří oči. „Chápu, že to není úplně příjemný. Samozřejmě že máme plán, a když na něm mákneme, tak budeme bohatý. Jen to nebude hned a každá musíme něco obětovat.“ Sylva je vzteklá. „Zatím jsem to jen já. Takže chci slyšet, s čím počítáte. Jak chcete ségru donutit, aby nám svoji polovinu prodala? Protože jinak končím.“ Lída se na ni podívá. „Jak chceš, ale když to pár dní ještě vydržíš, tak už nebudeš muset do konce života pracovat. Maximálně dva tejdny.“ Sylva kývne a řekne: „Dobře, čtrnáct dní. A když se nic nezmění, tak prodám svoji půlku Týně a mizím do Prahy. Jasný?“ Lída kývne a Sylva se otočí a jde pryč. Když odejde, Lída si oddychne. Ale ozve se Zdeněk, který seděl na sedačce a četl si knihu: „To je naprosto snová snacha, dobře jsi Štěpánovi vybrala nevěstu. Tobě není blbý provdat svýho syna za tuhle línou mrchu, jen kvůli penězům.“ Lída ho ignoruje, nenechá se vytočit. Janek přišel k Týně do pokoje. Týna se vrátila z koupelny. Je připravená jít spát. „Víš, že už je dost pozdě na obchodní jednání.“ „Chtěl jsem s tebou mluvit dřív, ale nějak nebyl čas.“ „Hele, Janku, jestli si děláš nějaký naděje, tak tě rovnou pošlu pryč. Protože co se týče nás dvou, jsem pevně rozhodnutá.“ „Jsem tu, abych s tebou pokecal. Zdálo se mi, že dneska nemáš zrovna dobrou náladu a třeba se budeš chtít svěřit.“ „Není se s čím svěřovat. Všechno je naprostá klasika. Ségra mi leze na nervy, protože se rozhodla, že se nenechá vyplatit, a nic nedělá; taky se nejspíš spřáhla s Lídou, protože minimálně dvakrát za ní dneska běžela.“ Janek se usměje. Přiblíží se k Týně. „No, ale to netuší, jaký má proti sobě soupeře. My dva jsme silný, proto je porazíme.“ „Nechci rejpat, ale na tyhle chvástavý řeči moc nejsem, takže jestli máš nějakej plán, sem s ním.“ 14
SLUNECNA 2.indd 14
03.12.2020 12:01:15
Nové začátky „Zatím ne, ale už se mi něco rýsuje v hlavě.“ „Bojím se, jestli nejseš lepší na motivační řeči než na nějaký akce.“ Janek na okamžik zaváhá. Vypadá, že se chystá zvednout. „Jsou situace, ve kterých jsem akční dost.“ Týna ho zarazí. „Pokud tě napadlo, že se o něco pokusíš, tak se radši seber a běž k sobě do pokoje. Prosím.“ Janek chce něco říct, zadívá se na Týnu, ale ta zůstává vážná. Janek se tedy zvedne. „Dobrou noc.“ Janek odejde z pokoje a Týna se položí na postel. Je vidět, že jí na Jankovi pořád záleží.
15
SLUNECNA 2.indd 15
03.12.2020 12:01:15
SLUNEČNÁ 2
VILDA, NEBO JANEK? Janek dorazil do kuchyně. Týna pracuje u stolu, kontroluje faktury. „Koukal jsem se na možnosti stáčírny.“ „A chceš mi říct, že byla blbost ji zřizovat? To fakt nemusíš, už jsem na to přišla sama.“ Janek se zasměje a pokračuje: „Fajn, tím pádem můžu úvod přeskočit a jen nabídnout nějaké řešení. Sice se tím nepostaví statek na nohy, ale vydělá si na sebe a možná i něco zbyde. Koncept biopití je vlastně správně, jen místo, kde to chceš prodávat, je potřeba změnit.“ Týna si neodpustí vtípek: „O. k., teď se to neprodává skoro nikde, takže všechno bude změna.“ Janek pokračuje vážným tónem: „Sehnal bych menší lahve – ideálně ne plastový, ale něco ekobio – a pak bych to tlačil přes e-shop. A navíc do nich budeme plnit i ‚slunečné‘ mléko – což je kombinace čerstvého kravského a kozího mléka, jako malá svačinka pro lidi, co chtějí žít zdravě.“ Týna je k Jankovu návrhu skeptická: „No tak jo. Jen jestli si nedáváš velký cíle.“ Janek využije toho, že se Týna zvedla, postaví se jí do cesty a upřesňuje: „Cíle mám velký, ale určitý okolnosti mi je trochu brzděj. Třeba ty, protože se pořád bráníš přiznat si…“ Janek se blíží k Týně, vypadá to na polibek, Týna se tváří, že je na něj připravená, ale otevřou se dveře a dovnitř vtrhne Julie. „Týno, potřebuju tě…“ Zarazí se, protože jí dojde, co přerušila. Ale Týna se už probrala a zavolá na ni: „Pojď dál, Janek už stejně odchází.“ Janek je překvapený. „Neříkal jsi, že musíš dneska do Prahy a sehnat ty lahve a domluvit ten e-shop?“ Janek se usměje a odchází, Julie se mu na odchodu posunkem omlouvá. 16
SLUNECNA 2.indd 16
03.12.2020 12:01:16