0042156

Jan Lebeda

Pohádky skřítka

Medovníčka Ilustrovala Veronika Balcarová

3

1Pohadky skritka Medovnicka_Final_text.indd 3

30.08.2021 9:49:33

Úvod

D

aleko od města, ukrytá mezi kopci, leží prázdninová vesnice. Žijí v ní samé hodné babičky a hodní dědečkové, ke kte-

rým jezdí kluci a holčičky na prázdniny i na soboty a neděle.

5

1Pohadky skritka Medovnicka_Final_text.indd 5

30.08.2021 9:49:34

Proto se jí říká prázdninová.

Hned za vesnicí je veliký rybník. Roste v něm rákosí a orobinec, ze kterého vyčuhují hnědé doutníky. Kluci je trhají a dělají, jako když je kouří.

Ale je to opravdu jenom jako.

Protože kdo doopravdy kouří, ztrácí sílu a bývá velmi nemocný. Ony to také nejsou opravdové doutníky, ale zvláštní květy toho orobince.

A tak je nakonec přinesou babičce, která je umístí do vázy. To je ale paráda!

Na vodě plavou divoké kachny, občas sem zaletí i čáp. Večer se z rybníka ozývá žabí kuňkání a skřehotání, občas se nad 6

1Pohadky skritka Medovnicka_Final_text.indd 6

30.08.2021 9:49:34

hladinu vymrští kapřík a s hlučným plácnutím dopadne zpět do vody. Ovšem děti se v tom rybníku koupou hlavně ve dne, protože večer tu piští hejna komárů, kteří nepříjemně bodají.

Za rybníkem je louka a potom už jenom les. Táhne se do dáli, je široký a hluboký, konce nedohlédneš ani kdybys vylezl na nejvyšší borovici. Stromy tu tiše stojí jeden vedle druhého, vyhřívají se na sluníčku a vzpomínají na doby, kdy byly ještě malými stromečky. Když zafouká vítr, je po klidu. Stromy mávají svými větvemi, uklánějí se na všechny strany a šumí radostí, že se konečně mohou trochu protáhnout. Jenom ten vítr nesmí být příliš silný, aby je nepolámal.

Zvířátka mají stromy ráda. Po větvích stromů stékají kapky deště, takže pod nimi není tolik mokro. Proto si tu našel svůj pelíšek zajíc. O několik stromů dál leží srnka. Ve stráni pod smrkem si vyhrabala svoji noru liška, a kdybychom šli velmi potichu dál, určitě bychom našli víc takových zvířátek. Nejen pod stromy, ale i přímo v nich. Třeba veverky si ve stromě najdou nějakou dutinu a udělají si v ní svůj domeček. Nebo datlové a strakapoudi, ti si takové dutiny přímo vyklovávají svými zobáky. Jejich klepání se ozývá po celém lese. I ostatní 7

1Pohadky skritka Medovnicka_Final_text.indd 7

30.08.2021 9:49:35

ptáčkové si ve větvích stromů staví svoje hnízda a vychovávají zde svoje mladé.

Hned za prvním kopcem je v lese paseka. To je místo, kde lesní dělníci vykáceli staré stromy a nové stromky ještě nestačily vyrůst. Zato se tady daří sladkým malinám a ostružinám. Musíme si však dávat pozor, protože na pařezech se tu rádi vyhřívají hadi. Jsou užiteční, nesmíme je zabíjet, ale mají v zubech jed a jejich kousnutí je nebezpečné. Mohli bychom po něm i umřít.

Uprostřed paseky stojí osamělý mohutný dub. To je strom, na kterém rostou žaludy. Lesníci ho tu ponechali, aby z něj každým rokem sklízeli žaludy a sázeli je do země po celém lese.

Na zemi hned mezi silnými kořeny toho dubu si postavil svoji chaloupku skřítek Medovníček. Byl to malý mužíček, který ale nenosil plnovous jako ostatní skřítkové. Měl bystré, černé oči a zdravé, červené tváře, protože často užíval med. Proto i jeho kabátek a dlouhé kalhoty měly medovou barvu. Na hlavě nosil čepici žlutou, jako když rozkvete pampeliška, a jeho boty byly zelené, aby se hodily k trávě i mechu. Měl takové hezké jméno, protože byl kamarád se všemi včelami. A také proto, že ve své chaloupce měl hrneček, který byl stále plný medu. A nejen to.

8

1Pohadky skritka Medovnicka_Final_text.indd 8

30.08.2021 9:49:35

9

1Pohadky skritka Medovnicka_Final_text.indd 9

30.08.2021 9:49:35

Kolem pasu měl připevněnou taštičku se skleničkou, kterou vždycky naplnil medem, když se někam vydal na cestu. Med je léčivý a Medovníček tou sladkostí pomáhal všem zvířátkům i ptáčkům, kteří jeho pomoc potřebovali. Byl to hodný skřítek a všichni ho měli rádi. A také byl kouzelný, protože když nechtěl, aby ho ostatní viděli, změnil se třeba v muchomůrku nebo v pařízek či větvičku na stromě. To si ho pak nikdo nevšiml, ale on dobře viděl všechno kolem sebe.

10

1Pohadky skritka Medovnicka_Final_text.indd 10

30.08.2021 9:49:35

Jak Medovníček zachránil včeličku

B

ylo léto. Sluníčko vesele hřálo, až se šišky na stromech teplem otevíraly a vypouštěly do světa svá semínka. Ta pa-

dala z výšky a točila se jako malé vrtulky. Stačil jenom malý 11

1Pohadky skritka Medovnicka_Final_text.indd 11

30.08.2021 9:49:36

větříček a zavál je daleko od stromu.

Tak to má být.

Vyrůstaly z nich nové stromečky po celém lese.

Na pasece to vonělo malinami a bylo takové ticho a takový klid, že i ptáčkové zapomněli zpívat. Medovníček poobědval lžičku medu a zapil ho troškou vody, kterou si každý den nosil ze studánky pod pasekou. Potom se natáhl do mechu před svojí chaloupkou, že se bude opalovat. Ale kdepak! Slunce se za chvilku schovalo za husté dubové větve a skřítek ve stínu tvrdě usnul. Chrupal a odfukoval, až si okolní kytičky myslely, že přišli dřevorubci a někde kácejí stromy. „Pomoc, pomoc!“ zaslechl Medovníček slabý hlásek, ale řekl si, že se mu to jenom zdálo. Obrátil se na bok a zase usnul.

12

1Pohadky skritka Medovnicka_Final_text.indd 12

30.08.2021 9:49:36