0042052

František Emmert / TGM

Obsah 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

kapitola kapitola kapitola kapitola kapitola kapitola kapitola kapitola kapitola kapitola kapitola kapitola kapitola kapitola kapitola kapitola kapitola kapitola kapitola kapitola kapitola kapitola kapitola kapitola kapitola

Původ a dětství . . . . . . . . . . . . . . 7 Gymnazista . . . . . . . . . . . . . . . 14 Studentem ve Vídni . . . . . . . . . . . 21 Charlotta Garrigue Masaryková . . . . . 28 Docentem ve Vídni . . . . . . . . . . . 38 Pražský pobyt . . . . . . . . . . . . . . 44 Spor o rukopisy . . . . . . . . . . . . . 51 Poslanecké období . . . . . . . . . . . . 57 TGM a Němci . . . . . . . . . . . . . 63 TGM a Slovensko . . . . . . . . . . . . 68 Případ Polná . . . . . . . . . . . . . . . 74 Zájem o Rusko a slovanofilství . . . . . 78 Státoprávní otázka a léta v exilu . . . . 86 Herbert Masaryk . . . . . . . . . . . . 102 Olga Masaryková-Revilliodová . . . . 105 Rok 1918 . . . . . . . . . . . . . . . . 109 Prezidentské období . . . . . . . . . . 121 Hovory s TGM . . . . . . . . . . . . . 137 Alice Masaryková . . . . . . . . . . . 143 Přátelé a spolupracovníci . . . . . . . 148 Zámek v Lánech . . . . . . . . . . . . 158 Prezident Osvoboditel . . . . . . . . . 164 Manželé Benešovi . . . . . . . . . . . 170 Jan Masaryk . . . . . . . . . . . . . . 176 Odchod a odkaz TGM . . . . . . . . . 183

— 5 —

TGM_zlom_pokor_upravy.indd 5

9/29/14 5:31 PM

František Emmert / TGM

1. kapitola

Původ a dětství Zakladatel Československa a jeden z nejvýznamnějších českých a slovenských myslitelů 19. a 20. století Tomáš Garrigue Masaryk vzešel z velmi skromných poměrů. Narodil se 7. března 1850 v Hodoníně, v etnograficky vyhraněném regionu Moravské Slovácko, ve kterém tehdy převažovaly výrazně slovenské jazykové i kulturní vlivy nad moravskými. Ač se Masaryk narodil na jižní Moravě, vždy se v nejužším národnostním vymezení považoval za Slováka. Mezi jeho předky nefigurovali žádné známé osobnosti ani příslušníci vyšších společenských tříd. Již v raném věku poznal sociální nespravedlnost a v rodném kraji dokonce ještě i pozůstatky feudalismu, což se později odrazilo při formování jeho filozofických a politických názorů, zejména v jeho zcela zásadním odmítání monarchismu jako formy vlády.

Rodinné zázemí mělo zřejmě vliv i na utváření jeho pozdějších postojů k národnostní a státoprávní otázce. Pocházel ze smíšené rodiny, ve které se mluvilo slovensky a německy. Národní identitu vnímal spíše na občanském a nikoliv čistě etnickém principu a před úzkými národními zájmy vždy kladl jako prioritu obecné zásady občanské společnosti.

Jeho otec Jozef pocházel z obce Kopčany u Holíče, která leží na slovenské straně moravsko-slovenské hranice. Narodil se 25. února 1823 v chudé rolnické rodině. Do matriky byl zapsán maďarsky jako Josephus Maszarik.

V dětství se naučil pouze číst. Psaní si osvojil až v panských službách, ve kterých pracoval nejčastěji jako kočí. Podle vzpomínek TGM byl prostým venkovanem spjatým s půdou a přírodou. Většinu života prožil na jižní Mo-

— 7 —

TGM_zlom_pokor_upravy.indd 7

9/29/14 5:31 PM

František Emmert / TGM

ravě: moravský Hodonín a slovenská Holíč tehdy tvořili jedno panství. V té době se dokonce na Hodonínsku a Holíčsku hovořilo jedním dialektem, který byl součástí slovenštiny.

Ve zdejším kraji se poměrně často vyskytovala příjmení odvozená od slovenského slova masar – řezník. Nejčastěji se do matrik zapisovala ve zdrobnělinách jako Masárik, Masařík, Masařek, Masaryk (doslovně Řezníček) nebo i Massar, Masař apod. Podoba zapsaného příjmení se měnila i mezi jednotlivými generacemi. Má se zato, že většina nositelů těchto příjmení na Moravském Slovácku a na slovenském Holíčsku zřejmě byla ve vzdáleném příbuzenském vztahu. Vzhledem k tomu, že Jozef Masaryk pocházel z prostých poměrů, podařilo se jeho předky v matrikách dopátrat pouze do přelomu 17. a 18. století k jeho pradědečkovi Janu Masarykovi, který žil ve slovenské obci Radimov, rovněž nedaleko Holíče.

Masarykova matka Terezie, rozená Kropáčková, byla o deset let starší než otec. Pocházela z materiálně o něco lepších poměrů. Narodila se v Hustopečích, v městečku na jižní Moravě, ve kterém tehdy převažoval německý vliv. Její český pradědeček se do Hustopečí přistěhoval z Králova Pole u Brna. Od jeho generace se Kropáčkovi ženili s místními Němkami a přijali německou identitu. Dokonce i Masarykova matka se cítila být spíše Němkou než Češkou, ačkoliv své děti později vychovávala ve slovenštině, v jazyce svého manžela. Podle vzpomínek prý po celý život kladla důraz na svůj městský původ, přestože žila na slováckém venkově. Oblékala se odlišně než venkovské ženy a její chování údajně nepostrádalo určité panské způsoby.

Také si ponechala německou bibli a až do konce života se modlila německy.

Masarykovi rodiče se seznámili v Hodoníně, kde oba pracovali v panských službách. Manželství uzavřeli 15. srpna 1849. Jozefovi tehdy bylo dvacet šest let, Terezii třicet šest. O sedm měsíců později se jim narodil první syn: Tomáš. Později měli další dva syny, Martina (*1852) a Ludvíka (*1854), a také dceru, která však krátce po narození zemřela.

V roce 1852, kdy malému Tomáši Masarykovi nebyly ještě ani dva roky, se rodina přestěhovala z Hodonína do nedaleké obce Mutěnice. Avšak po roce se vrátila zpět. Znovu se stěhovala v roce 1856. Tehdy se šestiletý Tomáš ocitl ve slovácké vesničce Čejkovice, ve které strávil následujících pět let života. A právě na tuto obec měl TGM nejvíce vzpomínek a nazýval ji

— 8 —

TGM_zlom_pokor_upravy.indd 8

9/29/14 5:31 PM

František Emmert / TGM

Otec. Jozef Masaryk pocházel ze slovenské Holíče. Po většinu života pracoval jako kočí v panských službách (Hanuš Schwaiger)

Matka. Terezie Masaryková, rozená Kropáčková, pocházela z Hustopečí.

Byla o deset let starší než její manžel Jozef.

Považovala se za Němku a měšťanku, přestože většinu života prožila na Moravském Slovácku jako kuchařka v panských službách (Hanuš Schwaiger)

— 9 —

TGM_zlom_pokor_upravy.indd 9

9/29/14 5:31 PM

František Emmert / TGM

Stavení v Čejči. Zde Masarykovi bydleli v letech 1865 a 1866. Dům ale nebyl v jejich vlastnictví. Patřil vrchnosti, u které rodiče sloužili (Michal Domanský)

Rodný dům. V tomto domě v Hodoníně se Tomáš Masaryk v roce 1850 narodil

— 10 —

TGM_zlom_pokor_upravy.indd 10

9/29/14 5:31 PM

František Emmert / TGM

Čejkovice

Mutěnice

— 11 —

TGM_zlom_pokor_upravy.indd 11

9/29/14 5:31 PM

František Emmert / TGM

svým „dětským domovem“. Jeden rok (v letech 1858 a 1859) přitom žil také v blízké obci Čejč.

TGM později vzpomínal, že vyrůstal jako „typický slovácký hoch“. Byl prudší a vznětlivější povahy, zatímco jeho dva bratři se projevovali mírněji.

Prý své bratry rád „komandoval“ a v chlapeckém pojetí nad nimi cítil převahu.

Mladý Masaryk se od rodiny brzy odpoutal, když v jedenácti letech odešel studovat do Hustopečí. Ačkoliv s rodiči i bratry udržoval i v dalších letech kontakt, přesto jeho vazba na rodinu nebyla příliš výrazná. Rodiče později žili v obci Klobouky u Brna a v Hustopečích, kde jsou pochováni.

Bratr Ludvík se rovněž usadil v Hustopečích, kde v letech 1880 až 1894 provozoval tiskárnu a vydával německo-jazyčný lokální týdeník Auspitzer Wochenblatt.

„Či rodinným či rodovým pôvodem som Slovák.“ TGM o své národnostní identitě.

■■ Moravské Slovácko Etnografická oblast Moravské Slovácko leží mezi městy Uherské Hradiště, Uherský Brod, Kyjov, Hodonín a slovenskou hranicí. Dodnes zůstává vyhraněným regionem s osobitou lidovou kulturou a odlišným nářečím. Jedná se o oblast s nejvyšší mírou religiozity (katolictví) v České republice. Na jejím území leží většina bývalých sídlišť tzv. Velké Moravy, poutní místo Velehrad i národopisně významná Strážnice. Národnostní cítění na Moravském Slovácku je dnes téměř výhradně české (moravské), avšak ještě na počátku 20. století se zdejší obyvatelé považovali spíše za Slováky. Sám TGM vzpomínal na to, že jako dítě nevnímal rozdíly mezi „moravskými a uherskými Slováky“. Na přelomu 30. a 40. let 20. století dokonce působila na Moravském Slovácku nacionalistická organizace Národopisná Morava, která požadovala připojení regionu k tehdy nezávislému Slovensku.

— 12 —

TGM_zlom_pokor_upravy.indd 12

9/29/14 5:31 PM

František Emmert / TGM

■■ Čejč s francouzskou minulostí V letech 1858 a 1859 pobýval mladý Tomáš Masaryk v obci Čejč, rovněž ležící v oblasti Moravského Slovácka. Původními obyvateli obce ale nebyli moravští Slováci, nýbrž francouzští kolonisté. V Čejči se dodnes v hojné míře vyskytují příjmení francouzského původu. Ve druhé polovině 18. století se v téměř liduprázdné obci usadilo asi padesát rodin z Francie, které byly habsburskou císařovnou Marií Terezií pozvány původně k osídlení Uher čerstvě osvobozených od Turků (zejména území dnešního rumunského Banátu), ale nakonec jim byla poskytnuta neobdělávaná půda na jižní Moravě. V průběhu 19. století přestali francouzští obyvatelé Čejce užívat francouzštinu, počeštili si jména a zcela splynuli s okolními obyvateli. Sám TGM na obyvatele Čejče vzpomínal jako na typické moravské Slováky.

FÁMY O PŮVODU TGM Národnostní i rodinný původ TGM se stal předmětem mnohých nepodložených fám a pomluv, a to už během jeho působení na pražské univerzitě v 80. a 90. letech 19. století. Národní radikálové mu vytýkali jeho „neslovanský původ“, zejména pak německou matku a německy mluvící příbuzné (bratra Ludvíka).

Když v případu Polná vystoupil proti antisemitismu, okamžitě mu byl přiřčen také údajný židovský původ, byť zcela nepodloženě.

Po jeho zvolení prezidentem zase kolovala fáma, že je prý rodově spřízněný s Habsburky.

— 13 —

TGM_zlom_pokor_upravy.indd 13

9/29/14 5:31 PM

František Emmert / TGM

2. kapitola

Gymnazista

V září roku 1861 nastoupil jedenáctiletý Tomáš Masaryk na dvouleté reálné gymnázium v Hustopečích. Ve studiích ho podporovali příbuzní matky, u kterých bydlel. Začalo tak studentské období jeho života, které o patnáct let později završil doktorátem na filozofické fakultě ve Vídni. Právě během studií se formovaly jeho názory na základní otázky, kterými se později zabýval již jako renomovaný filozof, vědec, pedagog a politik: krize náboženství, sociální otázka a socialismus, národnostní otázka a státoprávní uspořádání, občanská společnost a republikánství. Aby mohl začít studovat, potřeboval tehdy vedle podpory a zázemí rodiny také svolení vrchnosti, o které musel jeho otec Jozef v Hodoníně požádat. Mladý Masaryk to chápal jako pozůstatek feudalismu.

Vyučovacím jazykem reálného gymnázia v Hustopečích byla němčina, přestože v té době existovaly i české školy. TGM později vzpomínal, že němčina mu údajně dělala jisté potíže, protože byl z domova zvyklý mluvit spíše slovensky. Současně je ale pravdou, že jako dospívající nepřikládal národnostní otázce téměř žádný význam. Podstatně silněji vnímal sociální otázku a otázku dělbu moci ve státě. Cítil se Slovákem a za spádové město Moravy zcela přirozeně považoval Vídeň. Praha pro něj zůstávala čímsi vzdáleným a krajany z Čech vnímal trochu jako cizince. Tento pocit v něm přetrvával dokonce i během jeho pozdějšího vídeňského pobytu, přestože se v té době již plně zapojil do českého národního hnutí.

— 14 —

TGM_zlom_pokor_upravy.indd 14

9/29/14 5:31 PM

František Emmert / TGM

Po absolvování reálky v roce 1863 se Masaryk vrátil domů, avšak jen nakrátko. Brzy odjel do Vídně do učení v uměleckém zámečnictví. Po několika týdnech z Vídně utekl. Doma nastoupil do učení k vesnickému kováři, u kterého vydržel půl roku. V následujícím školním roce 1864-1865 působil jako učitelský praktikant v Čejkovicích. Bylo mu tehdy čtrnáct let.

V té době se sblížil s místním kaplanem Františkem Satorou, v jehož kostele ministroval. Katolický duchovní si všiml mimořádného nadání mladého chlapce a rozhodl se ho podporovat ve studiích. Díky jeho finanční pomoci mohl v září roku 1865 nastoupit na gymnázium v Brně a pokračovat v dalším cyklu gymnaziálních studií.

Satora měl na mladého hocha velký vliv: projevoval sociální cítění a současně opravdovou zbožnost (tzv. křesťanský socialismus), rebeloval proti vrchnosti a jako farář nepostrádal odvahu. Patnáctiletý Masaryk se na jeho radu přihlásil na gymnázium ve Strážnici (které v 17. století navštěvoval i J. Á. Komenský). Na jaře roku 1865 skládal přijímací zkoušky. Byl přijat, avšak do Brna. V září začal studovat na tehdy jediném brněnském gymnáziu (sídlilo na dnešním nám. Komenského v centru města). Vyučovacím jazykem zde byla opět němčina. A právě tady se mladý Masaryk poprvé setkal s projevy nacionalismu. Byl svědkem nejrůznějších slovních i fyzických strkanic mezi německými a českými studenty. Vystupoval od počátku na české straně.

Díky vynikajícímu prospěchu získal stipendium, z něhož si mohl alespoň z části hradit pobyt v moravské metropoli. Přivydělával si doučováním spolužáků z bohatších rodin (doučování a soukromá výuka pro něj zůstali hlavním zdrojem příjmů až do konce jeho vídeňského pobytu v roce 1882).

Doučoval především německy mluvící studenty z převážně židovských rodin.

Během druhého roku brněnských studií se Masaryk sblížil s rodinou rakouského policejního ředitele Antona Le Monniera, která se do Brna přistěhovala ze Salcburku. Doučoval jejich syna Františka, který byl o čtyři roky mladší a trpěl zdravotními problémy. Jako hofmeister (tj. domácí vychovatel) ho kromě výuky také doprovázel do školy a na procházky po městě.

Mezi ním a rodinou Le Monnierů se vytvořilo silné osobní pouto. Zvláště paní Le Monnierová si Masaryka oblíbila jako zastánce a přítele jejího syna.

Ač byl Tomáš Masaryk vynikajícím studentem, jeho brněnský pobyt byl

— 15 —

TGM_zlom_pokor_upravy.indd 15

9/29/14 5:31 PM

František Emmert / TGM

Třináctiletý gymnazista. Masaryk po absolvování reálného gymnázia

— 16 —

TGM_zlom_pokor_upravy.indd 16

9/29/14 5:31 PM

František Emmert / TGM

Hustopeče. V tomto domě bydlel Tomáš Masaryk v době svých studií v Hustopečích

— 17 —

TGM_zlom_pokor_upravy.indd 17

9/29/14 5:31 PM

František Emmert / TGM

František Satora. Kaplan z Čejkovic, který měl na mladého Masaryka velký vliv. Finančně ho podporoval na studiích

— 18 —

TGM_zlom_pokor_upravy.indd 18

9/29/14 5:31 PM

František Emmert / TGM

poznamenán častými konflikty s profesory. Jeden z výstupů s ředitelem gymnázia v roce 1869 vyústil v tzv. consilium abeundi, čili upozornění, že bude z gymnázia vyloučen, pokud neodejde sám. Avšak pro TGM nebyl vynucený odchod z brněnského gymnázia prohrou. Spíše naopak. Rodina Le Monnierových se právě stěhovala do Vídně a nabídla mu, aby šel s nimi.

A tak devatenáctiletý Masaryk přichází do hlavního města podunajské monarchie, aby v něm dokončil gymnaziální studia a pokračoval ve studiu na filozofické fakultě. Otevřela se před ním podstatně slibnější perspektiva, než která by ho čekala v provinčním Brně.

TGM JAKO POLYGLOT Masarykovým rodným jazykem byla slovenština. Gymnaziální i univerzitní studia absolvoval v němčině, která mu z domova rovněž nebyla úplně cizí. Stejně dokonale ovládal také češtinu a později i angličtinu. Již od gymnázia mluvil velmi dobře francouzsky a četl latinsky a starořecky. Antické klasiky studoval v originále. Naučil se rovněž obstojně polsky a rusky.

V obou jazycích byl schopen vést akademické přednášky.

Kromě toho se učil také maďarštinu. Ač to zní neuvěřitelně, TGM ovládal na komunikativní úrovni deset jazyků.

■■ Proč musel Masaryk odejít z brněnského gymnázia?

Masaryk se dostával do ostrých konfliktů a sporů s profesory už od začátku brněnských studií. Po čtyři roky nad ním držel ochrannou ruku profesor Adam, který rozpoznal jeho mimořádný talent. Avšak v květnu roku 1869 Adam z gymnázia odešel (nastoupil do funkce školního inspektora). Téměř vzápětí následoval další z řady Masarykových výstupů před ředitelem školy A. Kriechenbauerem, který tentokrát vyústil v jeho nucený odchod z ústavu.

Později Masaryk uváděl tři různé verze, proč musel odejít. Tvrzení, že příčinou údajně byly pouze projevy jeho českého vlasteneckého cítění, zřejmě nebude nejpřesnější. Zcela jistě to nebyl

— 19 —

TGM_zlom_pokor_upravy.indd 19

9/29/14 5:31 PM

František Emmert / TGM

jediný důvod, pokud v jeho vyloučení vůbec hrál nějakou roli. Jako další příčinu TGM později jmenoval časté absence u svaté zpovědi, povinné pro studenty gymnázia. V Hovorech s TGM (K. Čapek) ale přiznává, že za odchodem stála jeho studentská láska Antonie, se kterou se scházel, za což byl v ředitelně kárán. Ředitel prý musel povolat školníka, když se mladý student během hádky údajně chopil pohrabáče.

„Vědění jest moc. Pravdou k právu.

Nic není velké, co není pravdivé.“ TGM.

— 20 —

TGM_zlom_pokor_upravy.indd 20

9/29/14 5:31 PM