0041987

Malá tajemství přírody 2 Příroda doma a v blízkém okolí

Jana Dobroruková, Luděk J. Dobroruka a kol.

Ilustroval Petr Rob

Mala tajemstvi prirody II_blok.indd 1

25.04.22 18:34

Jana Dobroruková Luděk J. Dobroruka a kol.

Malá tajemství přírody 2 Příroda doma a v blízkém okolí Ilustroval Petr Rob Spoluautorky: Ing. Ivona Svobodová (Česká zemědělská univerzita) Ing. Lucie Starostová (Česká zemědělská univerzita) Odpovědná redaktorka Jana Kubínová Technický redaktor David Dvořák Ilustrace (ovce texel, plavák, česká červinka, koza kamerunská, koza hnědá, skotský náhorní skot, shetlandský pony, aberdeen angus, jersey, charolais) Eliška Kubínová Počet stran 128 Vydala Euromedia Group, a. s., v edici Pikola, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2022 jako svou 12 733. publikaci Grafická úprava a sazba Lenka Gregorová Tisk FINIDR, s. r. o., Český Těšín Vydání třetí, v Euromedia Group, a. s., první www.euromedia.cz Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetových knihkupectvích www.booktook.cz a www.knizniklub.cz www.knihyzpikoly.cz Text © Jana Dobroruková, Luděk J. Dobroruka, Ivona Svobodová, Lucie Starostová, 2022 Illustrations © Petr Rob, 2022 ISBN 978-80-242-8083-7

2

Mala tajemstvi prirody II_blok.indd 2

25.04.22 18:34

Milý čtenáři a čtenářko!

Dostává se ti do rukou druhý díl Malých tajemství přírody. V prvním dílu s podtitulem Co můžeš pozorovat v lese, u rybníka i v městském parku jsme tě seznámili se základními pomůckami pro práci mladého přírodovědce, s postupem, jak přírodu sledovat a pozorované jevy zaznamenávat. Šli jsme s tebou do lesa, kde jsme se věnovali i zajímavým, často opomíjeným rostlinám – mechům, plavuním, přesličkám a kapradinám. Měřili jsme s tebou výšku stromu a mapovali rostlinná společenstva. Seznámili jsme tě s vhodnými metodami odchytu drobných živočichů ve vodě i na souši, sledovali jsme s tebou ptáky i savce, a to jak ve volné přírodě, tak ve městech. V přírodě najdeš i mnoho plodů nebo hub. Musíš ale vědět, co je jedlé, co nejedlé, anebo dokonce jedovaté. Proto jsme napsali i kapitolu „Co v přírodě jíst a nejíst“. A pokud miluješ fotografování, snad se nám podařilo ti podat základní informace o tom, jak v přírodě fotografovat.

Možná si teď říkáš: Čím mě můžete ve druhém dílu Malých tajemství přírody ještě překvapit? Je samozřejmě skvělé pracovat přímo v přírodě, ale je určitě zajímavé si část přírody přinést domů a dále zkoumat. S naší pomocí se můžeš věnovat pěstování rostlin v bytě nebo na zahrádce, udělat si herbář, dovědět se zajímavosti o houbách. Drobné vodní živočichy lze sledovat v akváriu nebo zahradním rybníčku. A pokud ti to rodiče dovolí, naučíme tě, jak si doma zřídit takové mraveniště, ve kterém můžeš život mravenců pozorovat. Jak si založit chov žížal nebo připravit hnízda pro včely, vosy nebo čmeláky a zblízka je sledovat.

Pracuješ se dřevem a případně ti může někdo pomoct? Pak tě určitě zaujmou podkapitoly o výrobě krmítek a ptačích budek a o následném sledo-

vání jejich využití. Prostudujeme společně ptačí pera, vývržky a stará hnízda, vysvětlíme ti, jak se zachovat, když najdeš ptáče vypadlé z hnízda. Podle našich pokynů si můžeš zřídit terárium pro chov drobných obratlovců. Chováš doma želvu, drobného hlodavce, ptáka nebo rybičky? Máte doma kočku nebo psa? V tom případě si najdi v knížce kapitoly na toto téma. Navštěvuješ někdy zoo?

Vysvětlíme ti, co všechno lze na zvířatech v zoo pozorovat a tvůj pobyt tam se tak může pro tebe stát daleko atraktivnější. A i když nemáš doma koně ani jiné kopytníky, dozvíš se o jejich chovu mnoho zajímavého.

V úvodu prvního dílu jsme ti radili, jak máš tuto knížku číst. Ale co když první díl Malých tajemství přírody ještě nemáš? Tak ti pro jistotu naše rady zopakujeme. Nepředstavujeme si totiž, že si ke knížce sedneš a postupně ji přečteš od A do Z, kapitolu po kapitole, až se dostaneš k rejstříku.

My bychom tě chtěli naučit s naší knížkou opravdu pracovat. Nejdříve ji prolistuj a přečti si text k obrázkům, které tě zaujaly. Tím získáš povšechnou představu o tom, co v knížce najdeš. Pak ti doporučujeme vyhledat obsah, pozorně si přečíst názvy kapitol a jednu si vybrat. Máš už ji přečtenou? Všemu nebo skoro všemu rozumíš? Takže teď už víš, nejen o čem kniha je, ale i jak je napsaná.

Můžeš posoudit, do jaké míry se nám podařilo se s tebou domluvit. Další kapitoly si už vybírej, jak chceš, podle toho, co tě zrovna zajímá a na co se chceš zaměřit. Není důležité, jestli přečteš celou knihu za měsíc nebo za rok. Doufáme, že tě alespoň některé kapitoly zaujmou natolik, že je nejen přečteš, ale pustíš se podle nich do práce třeba na… ale to už necháme na tobě.

3

Mala tajemstvi prirody II_blok.indd 3

25.04.22 18:34

Obsah Les tvoří stromy

6

Kdy a jak roste strom Větvičky, pupeny Listy Dřevo v šikovných rukách

6 9 12 15

Zelené rostliny

18

Vše pro zachování druhu Rostliny rostou i v bytě Pěstování rostlin na zahrádce Hydroponie aneb Rostliny rostou i bez půdy Jak se dělá herbář?

18 21 24

Houby – říše malých organismů Zajímavosti o houbách

Mala tajemstvi prirody II_blok.indd 4

27 30 34 34

Život ve vodě

37

Sladkovodní akvárium Jak dýchají vodní živočichové Zahradní rybníček

37 40 43

Hmyz a jiná drobná zvířátka

46

Chov hmyzu Umělé mraveniště Hnízda pro včely, vosy a čmeláky Chov žížal Co řídí pohyb drobných živočichů

46 49 52 55 58

Ptáci

61

Krmítka a život kolem nich Vyrábíme budky Ptačí pera Ptačí vývržky Stará ptačí hnízda Co s nalezeným mládětem, s nemocným nebo zraněným ptákem?

61 64 67 70 74 77

25.04.22 18:34

Příroda ve městě

81

Hmyz v domácnostech

81

Máme doma zvíře

84

Jednoduché terárium Chceme chovat želvu Ptáci v klecích Domácí chov hlodavců Akvárium

84 87 90 93 95

Kočka a pes – členové rodiny

99

Kočka Pes

Mala tajemstvi prirody II_blok.indd 5

99 102

Pozorování zvířat v zoologických zahradách

106

Dorozumívání a sociální struktura zvířecích společenstev Základní životní projevy zvířat

106 109

Znáš velká hospodářská zvířata?

113

Skot, ovce, kozy, prasata Koně

113 118

Kdo ti poradí?

122

Doporučená literatura

124

Rejstřík

125

25.04.22 18:35

Les tvoří stromy Při toulkách přírodou určitě uvítáš možnost si zejména v parném letním dni odpočinout ve stínu velkého stromu.

Možná tě přitom napadne, kolika znaveným poutníkům už poskytl příjemný chládek, vždyť může stát na tomto místě i stovky let! Jeho mohutná koruna je samostatný ekosystém pro obrovské množství živočichů, listy, větve i kmen jim poskytují úkryt, prostor pro rozmnožování a potravu. Mohou to být jak zástupci bezobratlých živočichů, tak mnozí ptáci i savci. Je na místě se zamyslet nad tím, jak strom roste, ale také nad významem a zajímavostmi jeho částí.

Kdy a jak roste strom? Žijeme na severní polokouli v mírném pásu, pro který je typické střídání čtvera ročních období.

Všechny původní rostliny jsou tomuto podnebí přizpůsobené a přenášejí tuto schopnost z generace na generaci. Podívej se na obrázky okraje lesa!

Poznáš podle vzhledu dřevin, který obrázek představuje jarní, letní, podzimní a zimní pohled?

Čtvero ročních dob

Je to pro tebe určitě velmi snadný úkol, vždyť každá dřevina reaguje na určité období zcela typickými vnějšími projevy. Listí raší, vyvíjejí se květy a plody, opadává listí. Těmto změnám odpovídá mnoho změn uvnitř rostlin, které jsou ovšem skryty tvému pohledu. Dlouho před vyrašením prvních listů nebo před vývojem prvních květů začnou po zimním odpočinku probíhat v těle dřevin složité chemické pochody, při nichž se přeměňují zásobní látky a do pupenů putují látky potřebné pro vývin základů listů a květů. Na podzim, ještě dlouho po opadání listů, putují a přeměňují se v těle dřevin různé látky tak, aby strom nebo keř co nejlépe přečkal zimní období. Víš například, že u mnoha našich stromů s měkkým dřevem (u lípy, břízy a většiny jehličnanů) se v zimě přeměňuje úplně nebo částečně škrob na olej a na jaře opět olej na škrob? Jaký to má smysl? Olej je v buněčné tekutině rozptýlen v jemňoučkých kapičkách a tím snižuje její bod mrazu. Znamená to tedy, že buňky prosycené olejem jsou odolnější vůči nízkým teplotám.

Musí to vědět třeba i lesníci, aby mohli organizovat kácení stromů. Dřevo pokácené v zimě tedy obsahuje olej, je proto odolnější vůči dřevokazným houbám a je i výhřevnější než dřevo poražené na jaře. Ale vraťme se k první otázce: Kdy roste strom?

Odpověď zní: V teplejší části roku po zimním klidu,

6

Mala tajemstvi prirody II_blok.indd 6

25.04.22 18:35

Jak rostou stromy 110 jedle

100

borovice

90

bříza

80 70 60 50 40 30 20 10 cm 1. rok

2. rok

4. rok

v době, která se nazývá růstové období neboli vegetační doba. Ne všechny stromy mají vegetační dobu stejně dlouhou. Některé kvetou v předjaří, převážně v březnu, jako například líska, olše a mnohé vrby.

Listí břízy, habru, modřínu raší většinou ve druhé polovině dubna, počátkem května se rozvíjejí listy buku, dubu, jasanu, kolem poloviny května raší smrk, jedle, borovice. Tyto údaje jsou samozřejmě přibližné, záleží také na stanovišti a u většiny dřevin jsou i časné a pozdě rašící odrůdy, jak si můžeš ověřit při sledování vývoje pupenů v přírodě. Teprve po dokončení vývoje listů dřevina roste.

Jak roste strom? Již při pozorování vývoje semenáčků si určitě uvědomuješ, jak nesmírně

pomalu rostou stromy ve srovnání s bylinami.

Vždyť v prvním roce života naměříš u většiny stromečků jen několik centimetrů!

Podívej se na grafické vyjádření růstu některých dřevin v mládí. Například po prvním roce života rostou velmi rychle bříza a olše, kdežto jedle, smrk a dub mají roční přírůstky nápadně menší. V pozdějších letech se růst rychle rostoucích dřevin (bříza, olše, osika, akát) nápadně zpomaluje, zato pomalu rostoucí dřeviny mají v té době přírůstky větší. Při srovnání růstu dřevin s jejich světelnými nároky vyplývá, že rychle rostoucí dřeviny jsou náročné na světlo, pomalu rostoucí snášejí mnohem lépe zastínění. Rostliny se tak svým růstem přizpůsobily přirozeným podmínkám. Druhy vyžadující hodně světla musí růst tak rychle, aby přerostly, alespoň v prvních letech života, ostatní podrost.

I když strom roste po celý svůj život a stále vytváří nové větve, jeho výškový růst je konečný, v určitém období života se zastaví. Z našich stromů nejvýše vyrostou jehličnany, průměrně 30–50 m, většina listnatých stromů dosahuje 25–30 m výšky. Mezi jehličnany na naší planetě najdeme obry, kterým by naše největší stromy sahaly sotva do poloviny.

Jsou to například sekvoje v Kalifornii v Severní Americe nebo blahovičníky v Austrálii. Většina těchto obrů se také dožívá úctyhodného stáří, počítaného ne na stovky, ale na tisíce let! O stáří sekvojovce mamutího, jehličnanu příbuzného sekvoji, najdeme v literatuře fantastické údaje: dožívá se kolem 3 000 let, dokonce až 4 600 let!

Představ si, že ve 12. století před naším letopočtem, kdy mykénský vládce Agamemnon spolu s Achillem, Odysseem a dalšími vojevůdci obléhal podle pověsti maloasijské město Tróju, se současně v daleké Americe dral ze semene klíček obrovitého stromu, dodnes se tyčícího v kalifornských lesích.

7

Mala tajemstvi prirody II_blok.indd 7

25.04.22 18:35