Issuu

„Architektura, to není kreslení. Architektura se může psát – jako báseň nebo partitura.“ ADOLF LOOS, český architekt (1870–1933)

Objevte ty nejúžasnější sochy, monumenty, chrámy, mosty a starověká města. Od Stonehenge po Sagrada Família, od Velké čínské zdi po Burž Chalífa, po celém světě najdete zázraky lidského umu. Vydejte se spolu s námi na velkolepou výpravu za nejznámějšími architektonickými skvosty, které stvořila ruka člověka.

ISBN 978-80-242-6930-6

Doporučená cena 799 Kč

www.booktook.cz www.euromedia.cz www.knizniklub.cz

ZÁZRAKY LIDSKÉHO UMU

ZÁZRAKY LIDSKÉHO UMU ARCHITEKTURA OD POČÁTKU VĚKŮ DO SOUČASNOSTI

1 0 | ÚVOD

HLÍNA A TRÁMY

HLÍNA A TRÁMY Jak se lovci a sběrači postupně usazovali a začali se věnovat zemědělství, provizorní tábořiště se proměnila ve stálá sídliště, a to zřejmě již kolem roku 10 000 př. n. l. První stavitelé budovali svá díla z hlíny smíchané například se slámou kvůli zvýšení pevnosti. Střechy podepírali dřevěnými trámy.

▷ UMĚLE VYTVOŘENÝ KOPEC Jednou z největších umělých mohyl v Evropě je Silbury Hill z období kolem roku 2400 př. n. l., postavený z jílu a křídy. Nenašel se zde žádný hrob, takže jeho účel zůstává tajemstvím.

Kopce zeminy

Stavby z hlíny

Trámy

Stavby postavené jen z dusané zeminy snadno podléhají povětrnostním vlivům, takže se jen velmi málo pozůstatků takových sídlišť dochovalo dodnes. Tyto stavby většinou vydržely díky své mohutnosti. Nejčastěji se jedná o různé mohyly či valy. Všechny spojuje mimořádná velikost. Jsou to vlastně člověkem vytvořené kopce zeminy, dost obrovské na to, aby odolaly živlům. Najdeme je všude v severní a ve střední Evropě i v ruských a středoasijských stepích. Řada z nich pochází z doby bronzové (cca 3500–300 př. n. l.). Jejich funkce je téměř vždy spojena s pohřbíváním a archeologové v nich často nacházejí kostry a pohřební předměty. Jednou z nejrozměrnějších mohyl v Evropě je Leeberg nedaleko rakouského Großmuglu z období asi 600–500 př. n. l. I ta se však jeví jako drobeček v porovnání s mohylou v Bin Tepe v západním Turecku, postavenou kolem roku 560 př. n. l. S výškou 60 m se řadí mezi největší mohyly vůbec.

Některé z nejstarších obyvatelných staveb byly postaveny ze směsi hlíny a dobytčího trusu zpevněné slámou nebo koňskou srstí. Někdy se tato hmota nanášela na rám z větví nebo propleteného rákosí. Rozdíl mezi používáním jen hrud hlíny se slámou a vyráběním cihel ze stejného materiálu se možná nezdá zásadní, ale pevnost pálených cihel a jejich univerzální použití umožnily lidem stavět mnohem větší a složitější budovy. Nejstarší obří stavby z nepálených cihel, takzvaných vepřovic, vznikaly ve starověké Mezopotámii (v dnešním Iráku). Zikkurat v Uru (viz str. 243), postavený kolem roku 2100 př. n. l., je obří stupňovitá pyramida, která se zřejmě tyčila do výše přes 30 m. Mezopotámská civilizace později vynalezla glazované cihly, kterými zdobila budovy například ve svém hlavním městě Babyloně. Hlína zůstává jedním z nejdostupnějších základních materiálů. Snadno se získává i zpracovává, vydrží, nehoří a je levná. Proto se nepálené hliněné cihly používají dodnes.

Podle archeologických dokladů se v Evropě dřevo používalo ke stavění obydlí již v období let 6000–5000 př. n. l. Řada pozůstatků dlouhých domů z této doby se našla v Podunají, přesněji v severozápadním Maďarsku, severním Rakousku a jižním Německu. Vesnice tvořilo vždy několik takových dlouhých obdélníkových staveb, jejichž střechy spočívaly na dubových kůlech. V jediné místnosti domu bydlelo zřejmě 20–30 osob. Když lidé později objevili kovy, například bronz a železo, a dokázali si vyrábět nástroje k řezání a tvarování dřeva, začalo se při stavbách uplatňovat mnoha dalšími způsoby. Starověcí Egypťané, Řekové a Římané využívali nařezané a otesané dřevo zejména při stavbě krovů. Římané později vyvinuli techniku hrázdění, která dřevěné konstrukce využívala k vyztužení stavby. Vrcholu hrázdění dosáhlo ve středověku, kdy tesaři vytvářeli neuvěřitelně složité, propracované a často překrásné kompozice dřevěných trámů k podepření střech paláců, kostelů a katedrál.

Lepené dřevěné konstrukce používané při stavbě moderních výškových budov jsou silné jako ocel, ale mnohem lehčí.

| 11

vepřovice z hlíny a slámy

Sem náleží monumentální otevřený krov ve Westminster Hall, slavnostním sále Westminsterského paláce v Londýně. Jedná se o největší středověký trámový krov v severní Evropě. Ve Skandinávii zase vznikaly úchvatně důmyslné roubené kostely postavené na konstrukci z dřevěných sloupů. Přibližně v téže době začali nesmírně složité a propracované dřevěné konstrukce stavět i Číňané. Příkladem je 67 m vysoká pagoda chrámu Fogong postavená v roce 1056 bez jediného hřebíku či šroubu. Trámy se na stavbách používají dodnes, protože jsou odolné, obvykle snadno dostupné, obnovitelné a relativně nenáročné na výrobu. Architekti experimentují s novými způsoby použití dřeva a snaží se co nejlépe využít jeho nízkou hmotnost a velkou pružnost, jak ukazují velmi ambiciózní konstrukce dřevěných mrakodrapů. ohnuté tyče tvořící obloukovou střechu

nanesená hliněná mazanina

trámové krokve

dřevěný rám

NEJSTARŠÍ STAVBY Domy podobné včelím úlům postavené z hliněných cihel a omítnuté hlínou můžete dodnes spatřit v jihovýchodním Turecku a ve střední Sýrii.

hliněná omítka

dřevěná pletenina

VEPŘOVICE

PLETENINA A MAZANINA

△ STARÉ STAVBY Z VEPŘOVIC Směs hlíny a slámy se vtláčela do forem a následně sušila, aby vznikly pravidelné cihly (vepřovice). Hotová stavba z cihel se pak omítala další hlínou, jako v indiánském pueblu Taos v Novém Mexiku.

△ KOŠATINOVÉ STAVBY Odnepaměti se při výstavbě používala vypletená rohož z dřevěných lišt nebo proutí (pletenina/košatina) napnutá mezi svislé sloupky a pokrytá směsí hlíny a slámy. Tudorovský dům na obrázku byl postaven právě takto.

svislé tyče podpírají konstrukci střechy DLOUHÝ DŮM

△ DLOUHÝ DŮM Pradávné dlouhé domy, jako je tato stavba dochovaná ve skanzenu Ganondagan ve státě New York, si severoamerické indiánské kmeny, zejména Irokézové na severovýchodě USA, stavěly až do 19. století.

trámový práh HRÁZDĚNÁ KONSTRUKCE

△ HRÁZDĚNÁ KONSTRUKCE V oblastech, kde není nouze o dřevo, se nejběžnější stavební technikou stalo hrázdění, zejména díky nízkým nákladům a univerzálnímu využití. Trámovou konstrukcí se proslavil například dům Paula Reverea v Bostonu.

1 0 | ÚVOD

HLÍNA A TRÁMY

Kopce zeminy

Stavby z hlíny

Trámy

Lepené dřevěné konstrukce používané při stavbě moderních výškových budov jsou silné jako ocel, ale mnohem lehčí.

| 11

vepřovice z hlíny a slámy

nanesená hliněná mazanina

trámové krokve

dřevěný rám

NEJSTARŠÍ STAVBY Domy podobné včelím úlům postavené z hliněných cihel a omítnuté hlínou můžete dodnes spatřit v jihovýchodním Turecku a ve střední Sýrii.

hliněná omítka

dřevěná pletenina

VEPŘOVICE

PLETENINA A MAZANINA

svislé tyče podpírají konstrukci střechy DLOUHÝ DŮM

trámový práh HRÁZDĚNÁ KONSTRUKCE

Danube

OD PUEBEL K MRAKODRAPŮM

jezero Athabaska

k a š t í t

řin

av Huronské jezero

jezero Ontario

29 17

Pla

tte

0 Míle

250

24 14 18

ké

čs

11 13 31

usedlost Biltmore, největší dům v soukromém vlastnictví v USA, leží na pozemku o rozloze 16 260 m2

12 Socha svobody 13 Národní katedrála ve Washingtonu

Re d

i s sip

Koloradská plošina

iss

19 9

ří

Kansas 2

29 VĚŽ CN TOWER

Erijské jezero

Ill

Velká pánev

Michiganské jezero

mys Cod

dso

ře

V e l k á j e z e r a

500

250

27 Hořejší jezero

p l a n i n y

Km 0

k ý

k é e l

9 Mrakodrap Flatiron

v době svého vzniku v roce 1937 byl most Golden Gate nejvyšším a nejdelším visutým mostem na světě

8 Washingtonův monument

a čin so y v

NE WY OR K

SOUČASNÁ ARCHITEKTURA 1945–SOUČASNOST Rychlý růst ekonomiky a nový smysl života po druhé svě tové válce spolu s novými technologiemi vyvolaly vlnu alternativních přístupů k designu. Po moder nismu následovaly od 60. let postmo dernismus a pak současná architek tura. Americké spo lečnosti dávaly najevo své ambice výstavbou co nejvyšších ocelových mrakodrapů.

500

t o ma c

28 8 22

TON , D.C.

chew

Saskat

Z architektury původního amerického obyvatelstva zbyly v podstatě jen prehistorické mohyly různých tvarů na východě a puebla z nepálené hlíny na jihozápadě. Kolonizace východního a západního pobřeží od 17. do 19. století přinesla různé evropské styly i odolnější materiály.

7 Brooklynský most

11 Usedlost Biltmore

ní

KOLONIZACE ZANECHÁVÁ STOPY

6 Kapitol

10 Château Frontenac

jezero Manitoba Winnipežské jezero

5 Bílý dům

s ou

3 Hadí mohyla 4 Monticello

Mis

2 Útesový palác

Již

ry ho

1 Kaňon Chaco

é at

Vancouverův ostrov

Ambiciózní plány, spousta prostoru a vysoká hodnota spojovaná s regionální identitou – to jsou společné jmenovatele řady pozoruhodných staveb v Severní Americe. Architektura puebel z 1. století našeho letopočtu se dočkala znovuzrození ve 20. století v architektonickém stylu Santa Fe. Původní obyvatelé jihovýchodní části kontinentu stavěli až do příchodu Evropanů v 17. století velké vyvýšené terasy. Kolonisté zde rozvinuli typický americký styl inspirovaný antikou a ideály svobody a demokracie. Obrovská rozloha kontinentu jim dávala pocit, že se mohou rozmáchnout, a proto jsou severoamerické stavby často předimenzované. Stejný přístup pokračoval i během průmyslové revoluce a vedl k rozkvětu mrakodrapů. H L AV N Í M Í S TA

S ev erní Sask

Laure nti ns ká

Severní Amerika

OD PUEBEL K MRAKODRAPŮM

ra do r

Hu dson ů v z ál i v

Sobí jezero

ostrovy královny Charlotty

| 19

HI NG

Velké Otročí jezero

18 | SEVERNÍ AMERIKA

AS W

14 Nádraží Grand Central 15 Lincolnův památník 16 Jeffersonův památník 17 Mount Rushmore 18 Chrysler Building 19 Empire State Building 20 Hooverova přehrada 21 Most Golden Gate 22 Pentagon

STAVITELÉ PUEBEL 700–1200 n. l. Původní obyvatelé jihozápadní části dnešních Spojených států vytvářeli svá sídla – zvaná puebla – z kamene a hlíny. Používali vápencové bloky a cihly vyrobené z hlíny a vody. Puebla stavěli na několikapatrových terasách, přičemž každé další patro ustupovalo kousek dále za předchozí.

TVAROVANÉ MOHYLY 800 př. n. l. – 1500 n. l. Různé původní kmeny stavěly na význam ných místech obrovské mohyly z navršené zeminy, které sloužily jako vyvýšené terasy budov i jako pohřebiště. Některé postupně rostly po celá desetiletí, nebo dokonce staletí. Aby se předešlo sesuvům, mohyly se s dalšími patry rozšiřovaly.

23 Newyorský letištní terminál TWA 24 Guggenheimovo muzeum 25 Space Needle 26 Gateway Arch 27 Habitat 67

KAPITOL V NEOKLASICISTNÍM SLOHU cca 1775–1850 Nadšení z období americké revoluce se projevilo v neoklasicistní architektuře „nových“ Spojených států amerických. Když Thomas Jefferson, autor Deklarace nezá vislosti, rozhodl o fe derálním stavebním programu, zcela otevřeně prosazoval architektonický styl imitující antické Řecko a Řím jako symboly demokracie.

28 Památník obětem vietnamské války 29 Věž CN Tower

PRŮMYSLOVÁ ÉRA cca 1800–1914 Industrializace rychle přetvářela celý kon tinent a velkovýroba oceli změnila staveb nictví. Budovaly se významné inženýrské stavby, rozšiřovala se železnice a vznikala spousta architek tonických skvostů. Ocelová lana umožnila zavěšení mostů, ocelové nosníky se staly základním prv kem pro stavbu mrakodrapů.

MODERNISTICKÉ BETONOVÉ STAVBY cca 1910–1940 Do USA emigrovala řada význačných modernistických architektů, kteří zde vytvořili mnoho úchvatných staveb z betonu. Patent na předpjatý železobeton z roku 1928 znamenal vznik nové stavební technologie, jejíž možnosti se zdají nevyčerpatelné.

30 Koncertní síň Walta Disneyho 31 N árodní muzeum afroamerické historie a kultury

6 1

KAŇON CHACO

3 HADÍ MOHYLA

KAPITOL

9 MRAKODRAP FLATIRON

24 GUGGENHEIMOVO MUZEUM

Danube

OD PUEBEL K MRAKODRAPŮM

jezero Athabaska

k a š t í t

řin

av Huronské jezero

jezero Ontario

29 17

Pla

tte

0 Míle

250

24 14 18

ké

čs

11 13 31

usedlost Biltmore, největší dům v soukromém vlastnictví v USA, leží na pozemku o rozloze 16 260 m2

12 Socha svobody 13 Národní katedrála ve Washingtonu

Re d

i s sip

Koloradská plošina

iss

19 9

ří

Kansas 2

29 VĚŽ CN TOWER

Erijské jezero

Ill

Velká pánev

Michiganské jezero

mys Cod

dso

ře

V e l k á j e z e r a

500

250

27 Hořejší jezero

p l a n i n y

Km 0

k ý

k é e l

9 Mrakodrap Flatiron

v době svého vzniku v roce 1937 byl most Golden Gate nejvyšším a nejdelším visutým mostem na světě

8 Washingtonův monument

a čin so y v

NE WY OR K

500

t o ma c

28 8 22

TON , D.C.

chew

Saskat

7 Brooklynský most

11 Usedlost Biltmore

ní

KOLONIZACE ZANECHÁVÁ STOPY

6 Kapitol

10 Château Frontenac

jezero Manitoba Winnipežské jezero

5 Bílý dům

s ou

3 Hadí mohyla 4 Monticello

Mis

2 Útesový palác

Již

ry ho

1 Kaňon Chaco

é at

Vancouverův ostrov

S ev erní Sask

Laure nti ns ká

Severní Amerika

OD PUEBEL K MRAKODRAPŮM

ra do r

Hu dson ů v z ál i v

Sobí jezero

ostrovy královny Charlotty

| 19

HI NG

Velké Otročí jezero

18 | SEVERNÍ AMERIKA

AS W

14 Nádraží Grand Central 15 Lincolnův památník 16 Jeffersonův památník 17 Mount Rushmore 18 Chrysler Building 19 Empire State Building 20 Hooverova přehrada 21 Most Golden Gate 22 Pentagon

23 Newyorský letištní terminál TWA 24 Guggenheimovo muzeum 25 Space Needle 26 Gateway Arch 27 Habitat 67

28 Památník obětem vietnamské války 29 Věž CN Tower

30 Koncertní síň Walta Disneyho 31 N árodní muzeum afroamerické historie a kultury

6 1

KAŇON CHACO

3 HADÍ MOHYLA

KAPITOL

9 MRAKODRAP FLATIRON

24 GUGGENHEIMOVO MUZEUM

26 | SEVERNÍ AMERIKA

V. Severní Amerika

Brooklynský most Majestátní most byl ve své době zázrakem mostního inženýrství a dodnes Newyorčanům spolehlivě slouží. Ačkoli v době svého otevření byl nejdelším visutým mostem a prvním s ocelovými lany na světě, dnes není Brooklynský most v USA ani nejdelší, ani nejvyšší. Na jeho technickém provedení také nenajdeme nic mimořádného, není to dokonce ani jediný most přes úžinu East River. Rozhodně se ale jedná o jeden z nejslavnějších mostů světa a ikonu New Yorku, společně se Sochou svobody nebo Empire State Building. Most dlouhý 1825 m spojuje Manhattan se sousední čtvrtí Brooklyn.

Přes řeku S myšlenkou na přemostění úžiny East River přišel v roce 1852 německý přistěhovalec John Augustus Roebling (1806–1869). Práce začaly v roce 1869 pod vedením jeho syna Washingtona (1837–1926). Technicky vzato se jedná o visutý most, kde je mostovka zavěšena na hlavním laně pomocí svislých lan. Zároveň má ovšem prvky zavěšeného mostu, protože tíhu mostovky částečně nesou i vějířovitě uspořádaná podpůrná lana táhnoucí se z obou věží přímo k ní. Prezident Chester Arthur most oficiálně otevřel 24. května 1883 a přešel přes něj spolu s newyorským starostou Franklinem Edisonem. Most byl určen pro povozy a kolejovou dopravu. Uprostřed vede vyvýšená lávka pro chodce a cyklisty. Poslední vlak po něm přejel v roce 1944 a o šest let později ukončila provoz i tramvaj, která se o jízdní pruh dělila s automobily. Poté byl most přestavěn a dnes nabízí šest jízdních pruhů pro automobily. Autobusy a nákladní vozy po mostě kvůli výškovým a hmotnostním omezením jezdit nemohou.

△ SÍLA LANA Čtyři hlavní lana o průměru 40 cm nesoucí mostovku měří 1090 m. Každé je pevně spleteno z 21 000 jednotlivých drátů.

▷ NEBEZPEČNÁ PRÁCE Vysoko na pracovní lávce kontrolují dva muži rozestavěný Brooklynský most. Práce na konstrukci mostu byly velice nebezpečné – během stavby zahynulo nejméně 20 dělníků.

V květnu 1884 předvedl bezpečnost mostu „velký showman“ P. T. Barnum, když jej přešel se slavným Jumbem a 21 dalšími slony.

V ÝS TAV BA V Ě ŽÍ Dvojice neogotických věží Brooklynského mostu se tyčí do výšky 84,3 m. Jsou postaveny z vápence, žuly a rosendaleského cementu (přírodního cementu vyráběného ve státě New York od roku 1825). Při stavbě se nejprve na místa budoucích věží umístily dva kesony, obrovské borové zvony, na které se pak

západní věž manhattanská strana

vrstvilo zdivo, až se postupně ponořily na dno. Následně se do kesonů pumpoval stlačený vzduch, aby v nich mohli pracovat dělníci a odkopávat říční usazeniny, až kesony dolehly na skalní podloží. Potom byl prostor v kesonech vyplněn cihelnými sloupy a betonem.

východní věž East River

brooklynská strana

△ LÁVKA PRO PĚŠÍ Lana mostu tvoří spletitý síťový vzor, nejlépe viditelný z vyvýšené lávky pro chodce a cyklisty.

26 | SEVERNÍ AMERIKA

V. Severní Amerika

△ SÍLA LANA Čtyři hlavní lana o průměru 40 cm nesoucí mostovku měří 1090 m. Každé je pevně spleteno z 21 000 jednotlivých drátů.

V květnu 1884 předvedl bezpečnost mostu „velký showman“ P. T. Barnum, když jej přešel se slavným Jumbem a 21 dalšími slony.

západní věž manhattanská strana

východní věž East River

brooklynská strana

△ LÁVKA PRO PĚŠÍ Lana mostu tvoří spletitý síťový vzor, nejlépe viditelný z vyvýšené lávky pro chodce a cyklisty.

42 | SEVERNÍ AMERIKA

Chrysler Building

EMBLÉM MANHATTANU Newyorská dominanta, Empire State Building, stojí na Páté avenue v centrální části Manhattanu.

Mistrovské dílo ve stylu art deco, ozdoba newyorského panoramatu a první stavba vyšší než 300 m

V. Severní Amerika

Ve městě proslaveném mrakodrapy se mezi všemi v yjímá budova společnosti Chrysler na východní straně Manhattanu. Zatímco fasády většiny ostatních ničím nezaujmou, Chrysler Building je mistrovským dílem ve stylu art deco. Vytříbený styl a důmyslný design korunuje lesklá špička, která v noci září na newyorském nebi. Automobilová společnost Chrysler sice v budově sídlila, ale nikdy ji nevlastnila. Budovu nechal postavit zakladatel společnosti Walter Chrysler (1875–1940) a společnost v ní měla svou centrální kancelář od roku 1930 až do 50. let. Walterovi se mrakodrap tak líbil, že se rozhodl zaplatit výstavbu ze svých vlastních peněz, aby jej později mohly zdědit jeho děti. Podle návrhu Williama Van Alena měla být budova vysoká 318,9 m nejvyšší na světě. Během výstavby soupeřila o prvenství s jiným mrakodrapem, vznikajícím na blízké adrese Wall Street 40, ale v době otevření, 27. května 1930, svého cíle skutečně dosáhla. ◁ TAJNÁ ŠPIČKA Aby byla Chrysler Building vyšší než Wall Street 40, nechal architekt tajně postavit 38 m vysokou špičku a vyzdvihnout ji na vrchol „svého“ mrakodrapu.

△ ART DECO Chrliče na 31. poschodí mají vypadat jako tehdejší znak na kapotě automobilů Chrysler, stěny zdobí repliky disků a blatníků stejné značky.

V ÝŠ A V ÝŠ V květnu 1930, když se Chrysler Building otevřela, byla nejvyšší budovou světa, ale již 1. května 1931 ji předstihla Empire State Building. I tu poté překonala slavná dvojčata a pak nové Světové obchodní centrum.

417 m

541,3 m

381 m

Empire State Building Newyorská ikona postavená za pouhý jeden rok a 45 dní během „Závodů do nebes“ Chrysler Building (viz protější strana) by možná vyhrála soutěž krásy mrakodrapů, ale symbolem New Yorku se stala Empire State Building. Od svého otevření 1. května 1931 – pouhých 20 měsíců od podepsání smlouvy s architektonickou společností Shreve, Lamb & Harmon – se Empire State Building stala hlavním prvkem newyorské siluety a objevila se v nesčetných filmech a fotografiích. S výškou 381 m se pyšnila prvenstvím mezi výškovými budovami až do otevření Světového obchodního centra v roce 1970. Nejprve si však popularitu musela vydobýt, protože během prvního roku byla kvůli světové hospodářské krizi obsazena jen z 23 %. Newyorčané jí proto přezdívali „Empty State Building“ (angl. empty = prázdná).

318,9 m

Výzdoba ve stylu art deco

Chrysler Building

Empire State Building

World Trade Centre

One World Trade Centre

Budova o 102 podlažích se skládá z ocelové konstrukce opláštěné 10 miliony cihel a 660 tunami hliníku a nerezové oceli. Její stupňovitý, striktně moderní tvar ve stylu art deco doplňují detaily v interiéru, například stropní malby ve vstupní hale zdobené zlatými a hliníkovými plíšky a zobrazující mechanické zázraky moderní techniky. Exteriér budovy každý večer ožije v pronikavé záři světlometů.

P Ř I S TÁVACÍ S TA N I CE

V. Severní Amerika

Špička budovy dlouhá 61 m měla původně sloužit jako kotevní stožár pro vzducholodě. Cestující měli vyjet výtahem do 102. poschodí a tam se po nástupním můstku přesunout do čekající vzducholodi. Plán se však ukázal jako zcela naivní, protože žádná vzducholoď nikdy nedokázala na budově bezpečně přistát. Následně byla na vrcholek bývalého kotevního stožáru připevněna rozhlasová anténa.

kónická střecha výstupní patro

86. patro na patě kotevního stožáru

kruhový vnější balkon

EMPIRE STATE JAKO STANICE VZDUCHOLODÍ

◁ VÝZDOBA V LOBBY Stěnu vstupní haly zdobí hliníkový nástěnný obraz budovy – sice bez antény, ale s paprsky světla vycházejícími z vrcholu.

42 | SEVERNÍ AMERIKA

Chrysler Building

EMBLÉM MANHATTANU Newyorská dominanta, Empire State Building, stojí na Páté avenue v centrální části Manhattanu.

Mistrovské dílo ve stylu art deco, ozdoba newyorského panoramatu a první stavba vyšší než 300 m

V. Severní Amerika

△ ART DECO Chrliče na 31. poschodí mají vypadat jako tehdejší znak na kapotě automobilů Chrysler, stěny zdobí repliky disků a blatníků stejné značky.

417 m

541,3 m

381 m

318,9 m

Výzdoba ve stylu art deco

Chrysler Building

Empire State Building

World Trade Centre

One World Trade Centre

P Ř I S TÁVACÍ S TA N I CE

V. Severní Amerika

kónická střecha výstupní patro

86. patro na patě kotevního stožáru

kruhový vnější balkon

EMPIRE STATE JAKO STANICE VZDUCHOLODÍ

◁ VÝZDOBA V LOBBY Stěnu vstupní haly zdobí hliníkový nástěnný obraz budovy – sice bez antény, ale s paprsky světla vycházejícími z vrcholu.

76 | STŘEDNÍ A JIŽNÍ AMERIKA

MACHU PICCHU

Machu Picchu Úchvatná incká pevnost a chrámový komplex postavený vysoko na horském hřebeni nad řekou Urubamba v Peru Machu Picchu („Starý Kopec“) založil incký panovník Pachacútec Inca Yupanqui v polovině 15. století. Stojí na úchvatném místě vysoko v peruánských Andách, 80 km severozápadně od inckého hlavního města Cuzca. Opevněný komplex byl především posvátným místem zasvěceným bohu slunce Intimu, ale zároveň sloužil jako administrativní centrum celé oblasti. Rovněž zde žilo asi 1000 obyvatel (v době největšího rozmachu), bohatí ve šlechtických rezidencích, chudí dělníci ve skromných domcích v oddělené čtvrti na jihu a východě.

Sluneční chrám Budovy na Machu Picchu jsou vystavěny z precizně opracovaných žulových kvádrů v charakteristickém inckém stylu. Kameny na sebe velmi přesně navazují, aby se zdivo obešlo bez malty, a tvoří nepravidelné ▽ PEVNOST NA VRŠKU Město a terasy Machu Picchu se designem i konstrukcí skvěle přizpůsobují malebnému přírodnímu prostředí.

vzory, aby odolaly zemětřesením. Nejdokonaleji provedené zdi najdeme v horní části pevnosti určené k náboženským a astronomickým účelům, například na Chrámu tří oken nebo na Chrámu Slunce s věží zvanou Torréon, která sloužila jako jakási observatoř s okny nasměrovanými ke slunci o letním a zimním slunovratu a k souhvězdím významným pro inckou mytologii.

Vystavění mohutného opevněného komplexu na strmých svazích v oblasti s častým deštěm vyžadovalo neuvěřitelně rozvinutou schopnost plánování. Sídlo mělo propracovaný systém odvádění vody s různě tvarovanými kanály v opěrných zdech, které odváděly přívalovou vodu během bouří. Najdeme zde i jámy vyplněné štěrkem, které mohly sloužit naopak k zadržování vody. Bez těchto prvků by se stavby už dávno zhroutily. otvor u paty zdi

velké kamenné desky ODTOK MEZI RŮZNĚ VELKÝMI KAMENY

Ztracené a znovu nalezené Odlehlá poloha uchránila Machu Picchu před rabováním španělských conquistadorů. Město víceméně upadlo v zapomnění až do chvíle, kdy do oblasti v roce 1911 zavítal americký dobrodruh Hiram Bingham, aby zde hledal legendární „ztracené“ incké hlavní město. V rámci programu obnovy se dodnes podařilo opravit nebo rekonstruovat více než třetinu města.

◁ TORRÉON Do polokruhové věže Chrámu Slunce s astro nomicky nasměrova nými lichoběžníkovými okny se vstupovalo „Hadí branou“ v rovné stěně.

SYS T ÉM O DVO D N ĚN Í

Z. Jižní Amerika

otvor vytesaný do opěrné zdi

základní kameny ODTOK VYTESANÝ DO KAMENE

△ POHŘEBNÍ ARTEFAKTY Inčtí aristokraté byli pohřbíváni s hodnotnými předměty, jako je třeba tato zlatá figurka lamy nalezená na Machu Picchu.

otvor mezi základními kameny

kámen se šikmo stesanými okraji LICHOBĚŽNÍKOVÝ ODTOK

| 77

Incká pevnost Machu Picchu leží v nadmořské výšce 2430 m.

76 | STŘEDNÍ A JIŽNÍ AMERIKA

MACHU PICCHU

velké kamenné desky ODTOK MEZI RŮZNĚ VELKÝMI KAMENY

◁ TORRÉON Do polokruhové věže Chrámu Slunce s astro nomicky nasměrova nými lichoběžníkovými okny se vstupovalo „Hadí branou“ v rovné stěně.

SYS T ÉM O DVO D N ĚN Í

Z. Jižní Amerika

otvor vytesaný do opěrné zdi

základní kameny ODTOK VYTESANÝ DO KAMENE

△ POHŘEBNÍ ARTEFAKTY Inčtí aristokraté byli pohřbíváni s hodnotnými předměty, jako je třeba tato zlatá figurka lamy nalezená na Machu Picchu.

otvor mezi základními kameny

kámen se šikmo stesanými okraji LICHOBĚŽNÍKOVÝ ODTOK

| 77

Incká pevnost Machu Picchu leží v nadmořské výšce 2430 m.

9 6 | EVROPA

| 97

ARCHITEKTONICKÉ STYLY: KLASICKÝ

na vlysech s metopami (čtverhranné plochy mezi triglyfy) jsou většinou zobrazeny bojové scény

Spor Athény s Poseidónem athénští hrdinové

střechu podpírá dvoustupňová kolonáda triglyfy jsou kamenné bloky se třemi svislými drážkami používané v dórském stavebním řádu

západní a východní síň jsou stavebně odděleny

západní síň

nad frontony stojí na podstavcích ozdoby zvané akrotéria

východní obezděná síň (vnitřní místnost)

kladí, vodorovná část nad sloupy, bývá bohatě zdobená podle příslušného stavebního řádu

△ FRONTONY Fronton je trojúhelníkový prvek definovaný horní vodorovnou hranou kladí a koncem šikmé střechy. Většinou obsahuje sochařskou výzdobu: frontony na Parthenonu zobrazují zrození Athény nebo její rozepře s bohem Poseidónem.

architráv spočívá na hlavicích (horních zakončeních) dórských sloupů

koncová taška je ozdobena antefixem

kladí spočívá na sloupech

střecha pokrytá mramorovými taškami

palmeta má svůj původ ve starověkém Egyptě

všechny sloupy jsou sestaveny z válcových dílů spojených trny

Architektonické styly

KLASICKÝ

vytesaná z mramoru a pravděpodobně pomalovaná

Stavby starověkého Řecka a Říma jsou označovány jako klasická řádová architektura. Její principy se z náboženských budov postupně rozšířily i do jiných oblastí architektury, její nejčistší formou však zůstává chrám. Klasická řádová architektura se zrodila ve starověkém Řecku. Později ji převzali Římané, kteří ji rozvinuli a obohatili o vlastní prvky. Ve své nejzákladnější formě obsahuje přesně uspořádané soustavy svislých sloupů a vodorovných překladů podobné těm, které najdeme již dříve u starověkých Egypťanů a Mínojců. Řekové však řádu připsali nový význam a do struktury staveb vetkali symbolický jazyk s proporcemi odpovídajícími poměrům u lidské postavy. Klasickou řádovou architekturu dělíme do pěti základních stavebních řádů: k původním řeckým řádům dórskému, iónskému a korintskému se později přidaly toskánský a kompozitní. Jednotlivé řády se nejsnáze poznají podle různých typů sloupů, ale každý navíc používá jiné typické ornamenty a proporce u všech základních stavebních prvků – dříků a hlavic sloupů, podnože a kladí. Právě díky této důmyslné a podmanivé kombinaci strukturních a symbolických linií klasická řádová architektura nikdy neztratila své kouzlo.

hlavních mramorových sloupů bylo 46 metopy zobrazují skutečné i mytické bitvy

socha byla ze zlata a slonoviny

třístupňová podnož chrámu zvaná krepidóma

K L A S I CK É S LO U PY

portikus na obou stranách, vždy se šesti sloupy

▲ PARTHENON

Parthenon (viz str. 98–99) patří mezi nejvelkolepější díla klasické řádové architektury. Je nádherným příkladem čistého dórského řádu, dokonale harmonický a proporční. Jeho vnější symetrie se považuje za vrchol dórského stavitelství.

sochu Panenské Athény vytvořil pravděpodobně Feidiás

△ AKROTÉRION Akrotérion je architektonická ozdoba umístěná na vrcholu frontonu. Může mít různé formy – například tvar palmety (ornament znázorňující palmový list), poháru nebo sošky.

čtverhranný abakus na vrcholu

sloupy jsou kvůli korigování perspektivy mírně vyduté kvůli optice bývá poslední stupeň, stylobat, na krajích asi o 12 cm nižší než uprostřed

Řecké a římské klasické stavby nebyly původně tak bílé, jak je známe dnes – jejich stěny zdobily pestrobarevné malby.

hladký sloup bez kanelur

△ TOSKÁNSKÝ Toskánský sloup kodifikovala až italská renesance a jedná se vlastně o zjednodušený dórský sloup. Má hladký dřík a jednoduchou patku a hlavici.

hlavici zakončuje čtvercová deska zvaná abakus

sloup s asi 20 souběžnými drážkami zvanými kanelury

△ DÓRSKÝ Nejstarší a nejjednodušší z klasických architektonických řádů má kanelovaný sloup bez patky. Dekorativní prvky jsou až na vlysu.

ozdobné akantové listy

voluty na hlavici

voluty a akantové listy

štíhlý sloup

kanelovaný korintský sloup

štíhlý kanelovaný sloup

sloupy mají vždy patku

kruhová patka postavená na soklu

kruhová patka

△ IÓNSKÝ Iónský řád charakterizují voluty (spirály) na hlavici štíhlých kanelovaných sloupů. Používal se převážně ve starověkém Římě.

△ KOMPOZITNÍ Kompozitní řád vznikl v Římě a na hlavici sloupu kombinuje voluty iónského řádu a akantové listy korint ského řádu.

△ KORINTSKÝ Korintský sloup je nejzdobnější a vyhrazený pro důležité budovy. Hlavici zdobí styli zované listy paznehtníku (akantu).

9 6 | EVROPA

| 97

ARCHITEKTONICKÉ STYLY: KLASICKÝ

na vlysech s metopami (čtverhranné plochy mezi triglyfy) jsou většinou zobrazeny bojové scény

Spor Athény s Poseidónem athénští hrdinové

střechu podpírá dvoustupňová kolonáda triglyfy jsou kamenné bloky se třemi svislými drážkami používané v dórském stavebním řádu

západní a východní síň jsou stavebně odděleny

západní síň

nad frontony stojí na podstavcích ozdoby zvané akrotéria

východní obezděná síň (vnitřní místnost)

kladí, vodorovná část nad sloupy, bývá bohatě zdobená podle příslušného stavebního řádu

architráv spočívá na hlavicích (horních zakončeních) dórských sloupů

koncová taška je ozdobena antefixem

kladí spočívá na sloupech

střecha pokrytá mramorovými taškami

palmeta má svůj původ ve starověkém Egyptě

všechny sloupy jsou sestaveny z válcových dílů spojených trny

Architektonické styly

KLASICKÝ

vytesaná z mramoru a pravděpodobně pomalovaná

hlavních mramorových sloupů bylo 46 metopy zobrazují skutečné i mytické bitvy

socha byla ze zlata a slonoviny

třístupňová podnož chrámu zvaná krepidóma

K L A S I CK É S LO U PY

portikus na obou stranách, vždy se šesti sloupy

▲ PARTHENON

sochu Panenské Athény vytvořil pravděpodobně Feidiás

čtverhranný abakus na vrcholu

sloupy jsou kvůli korigování perspektivy mírně vyduté kvůli optice bývá poslední stupeň, stylobat, na krajích asi o 12 cm nižší než uprostřed

Řecké a římské klasické stavby nebyly původně tak bílé, jak je známe dnes – jejich stěny zdobily pestrobarevné malby.

hladký sloup bez kanelur

△ TOSKÁNSKÝ Toskánský sloup kodifikovala až italská renesance a jedná se vlastně o zjednodušený dórský sloup. Má hladký dřík a jednoduchou patku a hlavici.

hlavici zakončuje čtvercová deska zvaná abakus

sloup s asi 20 souběžnými drážkami zvanými kanelury

△ DÓRSKÝ Nejstarší a nejjednodušší z klasických architektonických řádů má kanelovaný sloup bez patky. Dekorativní prvky jsou až na vlysu.

ozdobné akantové listy

voluty na hlavici

voluty a akantové listy

štíhlý sloup

kanelovaný korintský sloup

štíhlý kanelovaný sloup

sloupy mají vždy patku

kruhová patka postavená na soklu

kruhová patka

△ IÓNSKÝ Iónský řád charakterizují voluty (spirály) na hlavici štíhlých kanelovaných sloupů. Používal se převážně ve starověkém Římě.

△ KOMPOZITNÍ Kompozitní řád vznikl v Římě a na hlavici sloupu kombinuje voluty iónského řádu a akantové listy korint ského řádu.

△ KORINTSKÝ Korintský sloup je nejzdobnější a vyhrazený pro důležité budovy. Hlavici zdobí styli zované listy paznehtníku (akantu).

PANTHEON / SLOUP MARKA AURELIA

| 1 05

J. Evropa

Sloup Marka Aurelia Majestátní oslava vítězných římských armád ilustruje starověké válečnictví v živých detailech. Sloup Marka Aurelia se vypíná do výše uprostřed náměstí Piazza Colonna v centru Říma. Byl vztyčen k oslavě vítězných tažení římského císaře proti „barbarským“ národům střední Evropy v letech 172–175 n. l. Samotný sloup nejspíše vznikl někdy mezi roky 176 a 193.

Příběh vítězství

Pantheon Nejlépe zachovalá památka starověkého Říma s největší nepodepřenou zděnou kupolí na světě

△ OKULUS Otvorem v samém vrcholku obrovské kupole proniká do Pantheonu přirozené denní světlo. Okulus lemují řady lichoběžníkových zahloubení neboli kazet. J. Evropa

G EO M E T R I CK Á D O KO N A LO S T

Původní Pantheon, chrám všech římských bohů, nechal postavit v roce 27 př. n. l. konzul Marcus Agrippa – významný státník, geniální vojevůdce, ale také velice plodný stavitel. O 150 let později, za vlády císaře Hadriána, nahradila původní stavbu budova, která se nám i přes řadu pozdějších úprav dochovala do dnešních dnů v pod statě ve stejné podobě, jakou měla v době dokončení kolem roku 125 n. l. Majestátní stavba v centru Říma od roku 608 oficiálně slouží jako katolický kostel.

Betonová stavba Budovu podobnou Pantheonu byste nikde jinde ve starověkém Římě nenašli. Návštěvníci procházejí obrovským portikem se 16 žulovými sloupy a gigantickými bronzovými

dveřmi do úžasného kruhového prostoru pod kazetovou kupolí. Otvorem ve vrcholu kupole zvaným okulus proniká dovnitř denní světlo, ale za vlhkého počasí také déšť. Kupole svědčí o mimořádných stavitelských schopnostech starověkých Římanů. Je postavena z betonu a bez jakýchkoli podpůrných prvků překlenuje prostor o průměru 43,3 m. Nikdo přesně neví, jakou metodou ji stavěli, ale jisté je, že se směrem k vrcholu ztenčuje, takže zároveň klesá její hmotnost – proto se kupole zvenku jeví mnohem plošší než zevnitř. Hmotnost kupole nesou 6 m silné betonové stěny obezděné lícovými cihlami. Kruhový interiér chrámu je bohatě zdoben mramorem a najdeme zde hroby malíře Raffaela a dvou italských králů.

Vnitřní prostor Pantheonu má tvar válce zakončeného polokulovou kupolí. Výška stěn pod kupolí se přesně rovná poloměru kupole, takže pokud bychom doplnili kupoli na celou kouli, vešla by se nám přesně do místnosti. Strop je ozdoben pěti řadami po 28 kazetách, které se směrem k vrcholu zmenšují. polokulová kupole kruhový vnitřní prostor pravoúhlý portikus

△ OBŘÍ PORTIKUS Stojíte-li před budovou Pantheonu, brání vám ve výhledu na kupoli impozantní portikus. Každý jeho sloup je 12,5 m vysoký a má obvod 4,5 m.

výška prostoru pod okulem je rovna průměru kupole

Dřík sloupu Marka Aurelia je sestaven z 28 kusů italského mramoru. Je 26,5 m vysoký, dutý a jeho nitrem stoupá spirálové schodiště o 200 stupních. Stavitel se nepochybně inspiroval jiným slavným římským pomníkem, Trajánovým sloupem postaveným roku 113. Stejně jako jeho vzor je i sloup Marka Aurelia ozdoben bohatými reliéfy, které postupují ve spi rále od patky až po hlavici. Reliéfy ve spodní polovině sloupu zobrazují Marka Aurelia v čele vojska při tažení proti Markomanům, zatímco horní polovina sloupu se soustředí na jeho vítězství nad Sarmaty. Jedna z nejslavnějších scén zachycuje příhodu z roku 172, kdy římské jednotky obklíčené nepřátelským vojskem umíraly žízní, ale zachránila je náhlá průtrž mračen. Reliéfy mají nedozírnou historickou hodnotu a poskytují nám podrobné informace o řím ském vojenském vybavení a technice, například že si Římané stavěli pontonové mosty. Na vrcholku sloupu se původně tyčily sochy císaře Marka Aurelia a jeho manželky Faustiny, ale ve středověku se ztratily a v roce 1589 je nahradila socha svatého Pavla. ◁ VÍTĚZNÝ OBLOUK Na vrcholu dnes stojí křesťanská socha, ale sloup oslavuje úspěchy římské armády na hranicích říše. Zobrazení bitev na reliéfech je graficky velmi přesné.

PANTHEON / SLOUP MARKA AURELIA

| 1 05

J. Evropa

Příběh vítězství

Pantheon Nejlépe zachovalá památka starověkého Říma s největší nepodepřenou zděnou kupolí na světě

△ OKULUS Otvorem v samém vrcholku obrovské kupole proniká do Pantheonu přirozené denní světlo. Okulus lemují řady lichoběžníkových zahloubení neboli kazet. J. Evropa

G EO M E T R I CK Á D O KO N A LO S T

Betonová stavba Budovu podobnou Pantheonu byste nikde jinde ve starověkém Římě nenašli. Návštěvníci procházejí obrovským portikem se 16 žulovými sloupy a gigantickými bronzovými

△ OBŘÍ PORTIKUS Stojíte-li před budovou Pantheonu, brání vám ve výhledu na kupoli impozantní portikus. Každý jeho sloup je 12,5 m vysoký a má obvod 4,5 m.

výška prostoru pod okulem je rovna průměru kupole

128 | EVROPA

129

Sloupový kostel v Heddalu

SZ. Evropa

Největší z umně vyřezávaných sloupových kostelů v Norsku a mistrovské dílo středověkého tesařství

△ „BISKUPSKÝ STOLEC“ V kněžišti kostela najdeme bohatě vyřezávané křeslo ze 13. století s motivy zvířecích hlav. Dřevořezba vypráví vikinskou pověst o Sigurdu Drakobijci převedenou do křesťanské alegorie.

▽ DŘEVĚNÉ VELEDÍLO Více než 800 let starý kostel stojí na konstrukci z dřevěných trámů. Jeho úchvatný vzhled podtrhují typické dřevěné šindele.

Téměř 25 m vysoký sloupový kostel v Heddalu je největší dochovaný norský sloupový kostel. Ve středověku vyrostlo v Norsku takovýchto rozměrných staveb, jejichž kostru tvoří silné dřevěné sloupy a na nich položené těžké vodorovné trámy, asi 1500, ale dodnes se jich dochovalo pouze 28.

Dřevěná historie Archeologové dokázali určit stáří kostela na základě analýzy trámů. Stromy na stavbu byly pokáceny před rokem 1196 a samotná stavba zřejmě probíhala přibližně v období vlády krále Sverra Sigurdssona (1177–1202), kdy se v zemi intenzivně budovaly kostely. V následujících stoletích byl kostel upravován, ale v roce 1939 proběhla rozsáhlá restaurace, která jej vrátila blíže jeho středověkému stavu. Detailní dřevořezby zvířecích motivů, listů a masek na čtyřech vyřezávaných portálech dochovaných na kostele v Heddalu svědčí o mimořádné vyspělosti středověkého řemesla. Některé z pokladů kostela byly převezeny do muzeí, ale oltářní obraz Ukřižování ze 17. století zůstal.

Katedrála v Uppsale

SZ. Evropa

P Ů D O RYS A S TAV BA

Největší a nejvyšší katedrála v severských zemích a sídlo švédského primase

Složitost vnějšího tvaru zakrývá jednoduchost půdorysu, který se drží obecné tradice křesťanských kostelů, jenom místo kamenných sloupů zde najdeme mohutné dřevěné sloupy zapuštěné do jam v zemi. Střecha i svisle poskládané prkenné stěny jsou zavěšeny na soustavě dřevěných rámů a trojúhelníkových konstrukcí. dřevěný sloup

hlavní loď

Výstavba katedrály v Uppsale začala kolem roku 1270, potom co dřívější katedrálu vzdálenou jen několik kilometrů zničil požár. Nepříznivé počasí, morové epidemie a nedostatek prostředků však stavbu značně zdržely, takže katedrála ještě nebyla hotová ani v době vysvěcení v roce 1435. Věže na západním konci přibyly v letech 1470–1489, v 17. století byly přestavěny, ale nedlouho poté, v roce 1702 vyhořely.

kněžiště apsida

Pozdější přístavba V roce 1885 provedl švédský architekt Helgo Zettervall, propagátor novogotického stylu, na katedrále rozsáhlé a ostře kritizované úpravy. Přidal vysoké špičky věží, které stavbu vytáhly do stejné výšky, jako je její délka, tedy 118,7 m. Po celá staletí probíhaly v katedrále korunovace švédských králů, až v roce 1719 se ceremoniál přesunul do katedrály sv. Mikuláše ve Stockholmu. Po reformaci bylo v uppsalské katedrále pohřbeno několik švédských králů a královen, biskupů a významných vědců, včetně botanika Carla Linného.

krytá chodba

△ NOVOGOTICKÉ ÚPRAVY „Korunovační klenba“ vysoká 27 m byla vyzdobena v 80. letech 19. století v novogotickém stylu. Při renovacích bylo odkryto několik původních středověkých fresek.

P O BA LT S K Á G OT I K A Katedrálu navrhovali francouzští mistři stavitelé, mezi jinými Étienne de Bonneuil. Má stejný křížový půdorys jako jiné gotické katedrály ze 12. století, vzhledem k nedostatku stavebního kamene však byla postavena z červených cihel, pouze sloupy v kněžišti a některé detaily jsou z obvyklejšího vápence. Tento ojedinělý styl se etabloval jako pobaltská nebo cihlová gotika. místo pomníku Carla Linného

▷ CIHLOVÁ KATEDRÁLA Katedrála v Uppsale je vystavěna především z cihel v pobaltském gotickém slohu, který můžeme vidět i jinde v severozápadní a střední Evropě, kde se nedostávalo stavebního kamene.

kaple Panny Marie

Kaple pokoje

hlavní oltář

128 | EVROPA

129

Sloupový kostel v Heddalu

SZ. Evropa

Největší z umně vyřezávaných sloupových kostelů v Norsku a mistrovské dílo středověkého tesařství

▽ DŘEVĚNÉ VELEDÍLO Více než 800 let starý kostel stojí na konstrukci z dřevěných trámů. Jeho úchvatný vzhled podtrhují typické dřevěné šindele.

Katedrála v Uppsale

SZ. Evropa

P Ů D O RYS A S TAV BA

Největší a nejvyšší katedrála v severských zemích a sídlo švédského primase

hlavní loď

kněžiště apsida

krytá chodba

kaple Panny Marie

Kaple pokoje

hlavní oltář