Malá tajemství přírody Co můžeš pozorovat v lese, u rybníka i v městském parku
Jana Dobroruková, Luděk J. Dobroruka Ilustroval Petr Rob
Mala tajemstvi prirody_blok prelomeno_2020.indd 1
16.05.21 15:50
Milý čtenáři a čtenářko! Ještě než jsme začali psát tuto knížku, tak jsme si tě představovali. Kdo jsi? Kolik ti je let? Zajímáš se už dlouho o přírodu, chodíš snad dokonce do odborných kroužků? Nebo se ti prostě jen líbí v lese, na louce, u rybníka? Knih o přírodě je celá řada. Jak ale napsat takovou, aby tě zaujala, ať už jsi kdokoli? A tak jsme vzpomínali, co bavilo nás, když jsme byli malí. Jen jsme se v přírodě dívali? Kdepak! Všechno jsme chtěli vzít do ruky a pokud možno odnést domů a pozorovat zblízka. Rozhodli jsme se proto, že ti nejen poradíme, co a jak v přírodě sledovat, ale i na co si opravdu lze sáhnout, co je vhodné si vzít domů a hlavně jak se o to pak starat. Ovšem domácí chov přichází v úvahu samozřejmě jen tehdy, získáš-li souhlas rodičů. Doufáme, že najdeš v této knížce dost nápadů, ze kterých si vybereš. Všechny jsou v souladu se zákony na ochranu přírody, takže – pokud budeš přírodu zkoumat tak, jak ti nabízíme – nemůžeš ji narušit. A to je velmi důležité. Dobrý ochránce přírody ji musí co nejlépe poznat. Protože čím hlouběji pronikneš do zákonitostí a tajů přírody, tím víc ji budeš mít rád. A co máme rádi, tomu přece neublížíme! Patříš k těm, kteří už svůj zájem zaměřují určitým směrem? Specializuješ se na něco? Možná že tě přilákala krása motýlů či brouků a sbíráš je. Preparace hmyzu je práce nesmírně zajímavá. Ale pozor! Sběratel, který má na zřeteli jen svou sbírku, může napáchat v přírodě velké škody. Proto se zachovej jako skutečný přírodovědec a vyhledej odborníka, který ti poradí, co lze a co nelze do sbírky zařadit a jak ji uspořádat. Pod jeho vedením můžeš vytvořit hodnotnou kolekci, která bude sloužit k poznávání krás přírody i ostatním. Ale
i když máš už vyhraněný zájem, nemávni rukou nad ostatními našimi nápady. Všude najdeš něco zajímavého, a navíc získáš lepší představu o nejrůznějších vztazích a spojitostech v přírodě. A teď to hlavní: Jak budeš tuto knížku číst? To není zbytečná otázka! Nepředstavujeme si totiž, že si ke knížce sedneš a postupně ji přečteš od A do Z, kapitolu po kapitole, až se dostaneš k rejstříku. My bychom tě chtěli naučit s naší knížkou opravdu pracovat. Nejdříve ji prolistuj a přečti si text k obrázkům, které tě zaujaly. Tím získáš povšechnou představu o tom, co v knížce najdeš. Pak ti doporučujeme vyhledat obsah, pozorně si přečíst názvy kapitol a jednu si vybrat. Máš už ji přečtenou? A všemu nebo skoro všemu rozumíš? Takže teď už víš, nejen o čem kniha je, ale i jak je napsaná. Můžeš posoudit, do jaké míry se nám podařilo se s tebou domluvit. Další kapitoly si už vybírej, jak chceš, podle toho, co tě zrovna v přírodě zajímá a na co se chceš zaměřit. Není důležité, jestli přečteš celou knihu za měsíc nebo za rok. Ale pokud se k některým přečteným kapitolám po návštěvě přírody vrátíš a porovnáš výsledek své práce s naším návodem, splní se tím naše představy. Byli bychom rádi, kdyby naše knížka byla jiskrou, která v tobě zapálí plamen nového poznání. Albert Einstein řekl, že „radost vidět a rozumět je nejkrásnější dar přírody“. Proto jsme tuto knihu napsali.
3
Mala tajemstvi prirody_blok prelomeno_2020.indd 3
16.05.21 15:50
Obsah Seznamujeme se s přírodou
6
Život ve vodě
42
Než vyjdeme do přírody Počasí Lupa, dalekohled, přírodovědný zápisník – důležití pomocníci na přírodovědné vycházce Co a jak zaznamenáváme v terénu Kde co roste, leze, běhá
6 9
12 14 18
Ke zkoumání života v rybníku nestačí jen plavky… Vodní rostliny Jak se pohybují vodní živočichové Dovolená u moře
42 45 48 51
Hmyz a jiná drobná zvířátka
54
Les tvoří stromy
21
Lesní patra Vývoj stromu Měření výšky stromů Kůra
21 24 27 30
Metody odchytu Jak hmyz rozeznává barvy? Ochranná přizpůsobení hmyzu Zajímavosti pavoučích sítí Jak se pohybují plži? Drobní obyvatelé lesa Ulity měkkýšů
54 57 60 63 66 69 72
Zelené rostliny
33
Nenápadná krása Plavuně, přesličky, kapradiny Mapování rostlinných společenstev
33 36 39
Ptáci
75
Pozorování ptáků Ptačí cesty Poznáváme ptáky v přírodě
75 78 81
4
Mala tajemstvi prirody_blok prelomeno_2020.indd 4
16.05.21 15:50
Co v přírodě jíst a nejíst
105
Jedlé houby Nejedlé a jedovaté houby Jedlé plody Jedovaté plody
105 108 111 114
Savci a jiní obratlovci
84
Pozorujeme savce Jak chytit drobné savce Stopy zvířat Pátrání skoro detektivní
84 87 90 93
Co a jak nám pomáhá při práci
117
Lupa, dalekohled, mikroskop Co, čím a jak fotografovat Kdo ti poradí?
117 120 122
Příroda ve městě
96
Doporučená literatura
124
Rejstřík
125
Městská zeleň Ptáci ve městě Savci ve městě
96 99 102
5
Mala tajemstvi prirody_blok prelomeno_2020.indd 5
16.05.21 15:50
Seznamujeme se s přírodou Baví tě si hrát? A umíš si hrát? Vy mladší určitě. A vy starší si myslíte, že už jste z toho vyrostli? V tom případě jste na omylu, protože člověk by si měl umět hrát po celý život. Tedy – kdo si chce hrát, ať čte dál. A ostatní? Ti si budou muset najít ke čtení něco jiného. Protože my si teď právě začínáme hrát – na pohádku: „Byl jeden král a byl tak rozumný, že i všem živočichům rozuměl, co si povídali.“ Která česká pohádka takhle začíná? Správně, Zlatovláska. Kdo z nás by při jejím čtení nezatoužil být oním králem, nebo ještě lépe Jiříkem, který díky své neposlušnosti také rozuměl řeči zvířat? Teď si určitě říkáš: „Ale to se může stát jen v pohádce!“ Představ si, my tě chceme přesvědčit o opaku. Nezveme tě na hostinu z kouzelné ryby nebo hada a rozhodně se během okamžiku zázračně neproměníš. Ale pokud pozorně přečteš a pochopíš, co ti tato knížka nabízí, a pokusíš se poznávat přírodu, s překvapením najednou zjistíš, že se ten zázrak stal. Že lze – alespoň částečně – rozumět zvířatům, rostlinám, celé přírodě. Stačí k tomu jen dobrá vůle, snaha pochopit vše živé kolem sebe a samozřejmě i trpělivost při získávání znalostí. Protože bez základních vědomostí o životě organismů se neobejdeš. Ale neboj se, nebude to žádné učení – mučení, jen tě postupně seznámíme s tím nejnutnějším, co potřebuješ znát, abys živým tvorům doma i v přírodě lépe rozuměl.
Než vyjdeme do přírody Žádný organismus nežije v přírodě sám, nezávisle na svém okolí. Studiem vzájemných vztahů mezi organismy a mezi organismy a neživým prostředím, které je obklopuje, se dokonce zabývá speciální vědní obor – ekologie ekologie. Vysvětlíme si nejprve několik základních ekologických pojmů. Biosféra je vše živé na Zemi, jinak řečeno je to živý obal Země.
Společenstvo neboli biocenóza je soubor vzájemně závislých organismů. Můžeš třeba zkoumat společenstvo živočichů dutého stromu nebo společenstvo všech organismů v lese. Ekosystém je tvořen určitým prostředím a všemi společenstvy organismů, která v něm žijí. Zahrnuje tedy živou i neživou složku přírody v daném místě se všemi vzájemnými vztahy. Mluvíme o ekosystému rybníka, louky atd. Stanoviště neboli biotop je prostředí charakteristické pro určitý druh organismů. Například biotopem leknínu jsou stojaté nebo mírně tekoucí
6
Mala tajemstvi prirody_blok prelomeno_2020.indd 6
16.05.21 15:50
K ekosystému rybníka patří dno, voda, rostliny a živočichové
ekosystém, biotop a lokalita. A pokud náhodou zapomeneš, co který výraz znamená, stačí si nalistovat na tuto stránku. Teď se spolu podíváme na základní vztahy v přírodě. Víš, co je hlavním zdrojem energie na Zemi? Ano, je to Slunce. Většina organismů žije jen proto, že dokáže nějakým způsobem využít sluneční energii. Přijímat sluneční energii a dále ji využívat umí především zelené rostliny. Nazýváme je producenti, protože vyrábějí (produkují) složitými ducenti chemickými pochody – fotosyntézou – organické látky. Proto jsou zelené rostliny základním článkem potravních vztahů, kterým se říká potravní Schéma potravního řetězce: slunce dodává energii rostlině; rostlina = producent housenka = konzument I. řádu pěnice = predátor krahujec = predátor (konzumenti vyšších řádů)
uhynulého krahujce rozkládají destruenti
rosnatka okrouhlistá
vody v rovinatých krajích, tetřívek u nás obývá – i když již vzácně – řídké lesy, kde v podrostu rostou borůvky, brusinky nebo jiné bobule. Naleziště neboli lokalita je ve srovnání s biotopem zcela určité místo výskytu nějakého druhu organismů. Je ti jasný rozdíl mezi biotopem a lokalitou? Tak například biotopem masožravé rostliny rosnatky okrouhlolisté jsou rašeliniště. Jednou ze známých lokalit rosnatky je Černohorská rašelina na Černé hoře v Krkonoších. Tak vidíš, již rozumíš tak složitým výrazům, jako jsou biosféra, biocenóza,
řetězce. Na zelené rostliny navazují býložravci – konzumenti I. řádu, řádu pak následují masožravci – konzumenti II. a vyšších řádů. řádů Aktivně lovící predátory. Vše pak konzumenty označujeme za predátory uzavírají rozkladači – destruenti, dekompozitoři, dekompozitoři například larvy much, žížaly, plísně, bakterie, kteří využívají energii z odumřelých těl organismů, rozkládají je až na látky anorganické, které přecházejí do půdy. Z půdy je opět získávají do svých těl rostliny a kruh se uzavírá. Stejně zjednodušené schéma, jen s malými obměnami, platí i pro vodní prostředí. 7
Mala tajemstvi prirody_blok prelomeno_2020.indd 7
16.05.21 15:50
Parazitismus: kokotice přebírá živiny Z boku zploštěné tělo umožňuje bleše z těla hostitele, nevytváří si je sama snadný pohyb v husté srsti živočichů
Kromě toho existují zvláštní potravní závislosti, jako je parazitismus – získávání potřebných látek z živého těla hostitele bez jeho okamžitého usmrcení (klíště-liška) – nebo různé formy symbiózy symbiózy, tedy vzájemně výhodného soužití dvou organismů (bakterie trvale obývající naše trávicí ústrojí). Zajímavé jednostranně výhodné společenství je komenzalismus, kdy výhody získává jen jeden organismus, zalismus ale druhému přitom ani neškodí, ani neprospívá (chrobák, který pro výživu svých larev využívá trus býložravců). Za normálních podmínek jsou v určitém ekosystému potravní řetězce v rovnováze. Příroda sama dokáže během několika let srovnat výkyvy, jako je třeba přemnožení drobných hlodavců nebo
Symbióza: mravenci nosí mšice na čerstvé větvičky a lízají jejich sladké výkaly
některého druhu hmyzu – pokud ovšem člověk již zásadně nenarušil přírodní rovnováhu svou činností. Měj stále na paměti: Člověk již dávno přestal být součástí přírodních společenstev a téměř každá jeho činnost přírodu pozměňuje, či přímo ohrožuje. Ale přitom pochopil, že bez přírody nemůže žít. Začal ji tedy chránit – vlastně před sebou samým. Nejprve však je třeba přírodu a vztahy v ní poznat, jinak jeho snaha může mít zcela opačný účinek. A proto choď do přírody, ne sice jako domů, ale jako na návštěvu k někomu, koho si vážíš a koho máš rád. Chovej se tiše, skromně, méně mluv, víc poslouchej a pozoruj. Ať po tvé návštěvě nezůstane v přírodě ani stopa! U známých by sis přece také nedovolil převrátit
Podhoubí klouzku žije v symbióze s kořeny modřínu Člověk ohrožuje svou činností přírodu
8
Mala tajemstvi prirody_blok prelomeno_2020.indd 8
16.05.21 15:50
byt vzhůru nohama. Nebo snad ano? V tom případě nechoď raději ani k přátelům, ani do přírody. Připravíš se tím však o možnost porozumět lépe všemu kolem sebe.
Počasí „Na mapě vidíme tlakovou níži nad východní Evropou, v jejímž týlu proudí na naše území chladný vzduch od Atlantiku.“ Většina z nás – ty asi nejsi výjimkou – se při sledování informací o počasí se zájmem podívá na obrazovku, kde se to hemží spoustou různých čar a šipek. Také komentář je zajímavý, ale jen málokdo si podle toho dokáže odvodit, jak bude zítra. To si raději počkáme na mapu republiky, kde uvidíme na různých místech sluníčko, obláček nebo déšť či vločku a k tomu příslušné údaje o teplotě. Podle toho se příští den oblečeme – a pak svorně nadáváme, když někdy předpověď nevyjde. Přitom bychom měli místo nadávání
studená fronta teplá fronta okluzní fronta (vzniká splynutím teplé a studené fronty)
tiše žasnout nad přírodními živly, které člověk i s veškerou vysoce vyvinutou technikou jen stěží poznává a chápe. Proto bez reptání mokni, když předpověď hlásila slunečno, a obdivuj se přírodě. Lidé se již od pradávna pokoušeli objevit nějaké zákonitosti, podle kterých by dokázali předpovídat počasí. Nepoužívali k tomu žádné přístroje, jen se pozorně dívali kolem sebe a svá zjištění si předávali z generace na generaci. Vzniklo tak mnoho více či méně spolehlivých lidových pranostik, ale všechny svědčí o tom, jak dříve uměl člověk pozorovat přírodu. Uvědomuješ si, že vlaštovky létají před deštěm nízko nad zemí? Že před bouřkou vše v přírodě nápadně ztichne a komáři bodají jako vzteklí? Určitě znáš povzdechy dospělých: „Bolí mě záda, koleno, ruka – bude změna počasí!“ Jak je vidět, příroda má na nás silný vliv i teď, kdy jsme se od ní oddělili hradbou silnic, ulic a zdí. A víš, co se říká o rosničce? Prý předpovídá počasí! Dříve ji lidé často chovali doma, a když lezla po žebříčku nahoru, očekávali, že bude pěkně. Kdo je to vlastně meteorolog? Meteorolog je vědec, který se zabývá vědou zvanou meteorologie. Už je ti to jasné? Aha, ty nevíš, co je to ta meteorologie! Tak tedy: název meteorologie pochází z řečtiny a znamená vědu o dějích mezi oblohou a zemí. Dnešní výklad je už méně poetický: je to věda, která vysvětluje fyzikální jevy probíhající v ovzduší. Zkoumá tlak vzduchu, jeho teplotu a vlhkost, vítr, trvání slunečního svitu, teplotu a stav půdy, sněhovou pokrývku a mnoho dalších meteorologických prvků. Samotná meteorologie se dělí ještě na další odvětví a jedna její část zkoumá meteorologické prvky vzhledem k předpovědi počasí. Vraťme se k úryvku z meteorologických zpráv: Co je to ta tlaková níže? níže Víš, že naši Zemi obklopuje vzduch a tlačí na zemský povrch celou svou hmotností. Tomuto jevu říkáme tlak vzduchu. vzduchu Čím vyšší je vrstva vzduchu, tím je vyšší tlak. S výstupem do výšky, třeba do hor, se nad námi 9
Mala tajemstvi prirody_blok prelomeno_2020.indd 9
16.05.21 15:50
a
b
Vznik teplé (a) a studené (b) fronty
snižuje vrstva vzduchu a tlak je nižší. Na tlak vzduchu ale působí mnoho dalších vlivů. Teplý vzduch je lehčí než studený, vlhčí vzduch je těžší než suchý. Různá teplota vzduchu je způsobena nerovnoměrným ohříváním zemského povrchu. Stačí si jen uvědomit, jak je na rovníku a jak na pólech, a je ti jasné, že by sis podle teploty vzduch Základní typy oblaků jsou:
řasa
z tropů a ze severu rozhodně nepopletl. Kromě toho můžeš i na mnohem menším území pozorovat změny v teplotě vzduchu. Co myslíš, bude teplejší vzduch nad lesem, nebo nad holým kopcem? Krásně to vyjádřil v knížce Malované počasí Ondřej Sekora. Příčinou změn tlaku vzduchu je také pohyb vzduchových hmot. Vzduchové masy se pohybují různou rychlostí, studený polární vzduch se setkává s teplým tropickým, jednotlivé proudy se prolínají. Jak vidíš, není to tak jednoduché. Zkus si ale zapamatovat, že pro oblast nízkého tlaku vzduchu – tlakovou níži – je typické oblačné počasí se srážkami. Naopak tlaková výše
kupa teplý vzduch
sloha (čili vrstevnatý oblak)
studený vzduch
bouřkový mrak
10
Mala tajemstvi prirody_blok prelomeno_2020.indd 10
16.05.21 15:50
Předpovídáme počasí:
Oblaky
Jiné jevy
Počasí
jemné řasy
kolem slunce a měsíce je velké kolo
blíží se teplá fronta: prší nebo sněží, v létě se ochladí, v zimě oteplí
kupovité oblaky ze SZ, Z nebo JZ
vítr sílí
blíží se studená fronta; přeháňky a bouřky, pak ochlazení
červánky
světlé pruhy od slunce pronikají temnými mraky, daleké hory jsou zdánlivě blízko
nestálé
nízké kupy, tvoří se před polednem, večer se rozpouštějí
vítr je ráno slabý, přes den zesiluje, ustálené počasí k večeru slábne, vzniká rosa
je provázena bezoblačným, suchým a bezvětrným počasím. V létě je horko, v zimě mrazivo. A co to znamená, když slyšíš, že přes naše území přechází teplá nebo studená fronta? Zkusíme si to trochu objasnit. Fronta je rozhraní mezi teplým tropickým a studeným polárním vzduchem. Někdy se rychleji pohybuje teplá vzduchová hmota, zatlačuje studenou, ale protože je lehčí, vystupuje přitom do výšky, kde se ochlazuje. Současně vznikají mohutné oblaky a trvalé srážky. Tím se projevuje teplá fronta. Studená fronta naopak vzniká, když je studený vzduch rychlejší než teplý, teplý ustupuje a těžší studený vzduch proniká pod teplý. Teplý vzduch je vytlačován vzhůru, ochlazuje se a opět vznikají oblaky, ale srážky nejsou trvalé, přicházejí v přeháňkách. Asi si říkáš, jaký je v tom rozdíl? Ať tak nebo onak, stejně prší. Ale při přechodu studené fronty máš přece jen naději, že přeběhneš suchý mezi přeháňkami. Stále se zmiňujeme o oblacích. Určitě sis všiml, že není oblak jako oblak. Možná poznáš „beránky“ nebo bouřkový mrak, ale to by meteorologovi nestačilo. Oblaky se dělí do mnoha druhů podle tvaru a výšky, ve které se vyskytují. Na obrázcích vidíš alespoň některé z nich.
Asi se ptáš, proč jsme tě zahrnuli takovou spoustou údajů. Jednak si myslíme, že je to docela zajímavé, jednak – hádej, co teď budeme dělat? Zahrajeme si na rosničku. Nepolezeš sice po žebříčku, ale tvoje předpověď bude určitě spolehlivější. Přečti si pozorně záznamy v tabulce a zkus provádět podle těchto čtyř bodů pravidelná pozorování. Záznamy vždy srovnej s předpovědí počasí v rozhlase či v televizi. Nezapomeň si také poznamenat, jaké počasí pak skutečně bylo.
Zajímavost Proč v oblastech bohatých na lesní porosty, vodní plochy a mokřady nehrozí sucho? Správná odpověď tě určitě napadne. Z lesních porostů, vodních ploch a mokřadů se vypařuje množství vodní páry, která se pak vrací na zem v podobě srážek. A navíc se při vypařování vody z rostlin ochlazuje vzduch, tvoří se mlha a mraky, krajina se nepřehřívá. Jak vidíš, může člověk svou neuváženou činností, kdy vykácí lesy a odvodní mokřady, negativně ovlivnit i počasí.
11
Mala tajemstvi prirody_blok prelomeno_2020.indd 11
16.05.21 15:50
Lupa, dalekohled a přírodovědný zápisník – důležití pomocníci na přírodovědné vycházce Vybavíš si, jak vypadá lupa? A dalekohled? V tom případě určitě také víš, na co jsou. Pomocí lupy objevujeme netušené krásy a zajímavosti na drobných objektech, žasneme nad strukturou i zcela běžných útvarů, jako jsou kůže, vlas či rybí šupina. Dalekohled propůjčuje našemu oku dalekozrakost a umožňuje sledovat zřetelněji i vzdálené objekty. Lupa i dalekohled patří mezi základní technické pomůcky přírodovědce, jsou nezbytné pro pozorování v terénu. Abychom je mohli využít, musíme se s nimi nejprve dobře seznámit a naučit se je používat. Pokud tě zajímají technické údaje, nalistuj nejprve kapitolu Lupa, dalekohled, mikroskop a pak se vrať k těmto řádkům. Lupu znáš asi ze školy. Možná, že se ti dostala do rukou už dříve, ale po jejím přiblížení k různým předmětům se k tvému zklamání neobjevilo nic zas tak podivuhodného. Ale pozor, záleží na správném použití lupy. Uvědom si, že kdyby člověk se slabým zrakem neměl brýle na očích, ale pokoušel se je při čtení držet nad knihou, moc by si nepomohl. Zkus tedy zacházet s lupou jako s brýlemi: Přilož ji k oku a pomalu k ní přibližuj zvolený předmět, třeba vlastní prst, až ho uvidíš zcela ostře a zřetelně. Stejným způsobem si prohlížej různé části těla rostlin a ulovený hmyz. Vždyť mnoho nepatrných živočichů vypadá pod lupou tak, že by to vyděsilo i spisovatele vědecko-fantastických románů! Přesvědč se o tom. Pro běžná pozorování vyhovuje lupa zvětšující 8–10×. Tak jako je lupa nepostradatelnou pomůckou pro entomologa entomologa, přírodovědce, který studuje hmyz, je dalekohled nezbytnou součástí výbavy každého ornitologa. Ornitolog zkoumá ptáky a má jen málokdy možnost je vzít do ruky.
Teprve lupou objevíme krásu nepatrných brouků: krytohlav na jestřábníku
Právě dalekohled mu umožňuje nahlížet zblízka do života ptáků, aniž by je rušil. Dobře zacházet s dalekohledem vyžaduje ovšem určitý cvik. Kdo se poprvé podívá dalekohledem do koruny stromu, aby si přiblížil ptáčka, kterého tam vidí, najde většinou jen spoustu listí a větví a nic víc. Pro začátek si prohlížej dalekohledem větší objekty – blízké i vzdálené keře a stromy, tovární komín i hromadu kamení. Tak si pomalu zvykneš na to, že vidíš v dalekohledu jen malý kousek prostředí bez okolních orientačních bodů. Teprve pak zkus „ulovit“ do zorného pole dalekohledu nějakého živočicha. Zadívej se na něj a poté rychle, ale tak, abys neuhnul pohledem, přilož k očím dalekohled. Nedej se odradit prvními neúspěchy! Pokud ti to nepůjde, můžeš si pomoci i tím, že nejprve najdeš nápadné orientační body. Podívej se znovu na strom pouhým okem a třeba si spočítej, na které větvi odspodu, vpravo nebo vlevo od kmene pták
12
Mala tajemstvi prirody_blok prelomeno_2020.indd 12
16.05.21 15:50
Řemen dalekohledu máme vždy okolo krku
Zápisník je důležitý při pozorování nejen v přírodě, ale i doma
sedí. Pak vezmi dalekohled, najdi si kmen, počítej větve a až najdeš tu správnou, pomalu ji prohlížej, až svého ptáčka najdeš. Pokud ovšem mezitím neuletěl. Jindy si všimneš pokroucené nebo zlomené větve a podle toho se také můžeš orientovat. A hlavně – zkoušej to znova a znova! Až dokážeš rychle a bez problémů najít živočicha na stromě nebo v keři, pokus se o to nejtěžší – sleduj běžícího zajíce, letícího ptáka, prostě zvíře v pohybu. To je vrchol umění v zacházení s dalekohledem!
Lupu držíme těsně u oka
A teď – co je to přírodovědný zápisník? Řekneš si: hloupá otázka! Prostě je to zápisník, kam si píšeš, co jsi viděl v přírodě. Ale tak úplně jednoduché to přece jen není. Zkus si vzít nějaký notýsek a zapisovat do něj, co kolem sebe vidíš. Nikam nedojdeš, i když za chvíli popíšeš celý sešit. Asi přece jen bude dobré se trochu zamyslet nad tím, co, kdy, jak a do čeho zaznamenat, aby vznikl opravdový přírodovědný zápisník, který se stane tvým pomocníkem. Začneme tím posledním – do čeho zapisovat. Zkus si pro začátek na pozorování v přírodě pořídit malý sešit formátu A5 v tvrdších deskách, nejlépe čtverečkovaný. Není ani moc velký, ani moc malý, desky slouží jako podložka a čtverečky tvoří síť, která ti umožní nejen rovně psát, ale i dobře vystihnout poměr částí kresleného objektu. Pro pozorování a kreslení doma nebo v laboratoři si zaveď jiný sešit, větší, nelinkovaný. A teď – co a jak zapisovat a kreslit? Rozhodni se, čemu budeš při své vycházce přednostně věnovat svou pozornost. To ale neznamená, že si nesmíš poznamenat nic jiného. Nyní si představ, že jeden den budeš pozorovat a zaznamenávat průběh tření akvarijních rybek a druhý den si uděláš poznámky o vycházce do podzimního lesa. Jak se budou oba zápisy lišit? Přestaň na chvíli číst a zamysli se nad tím. Správ13
Mala tajemstvi prirody_blok prelomeno_2020.indd 13
16.05.21 15:50
ně, poznámky z prvního dne pozorování musí být velmi podrobné, pozorovaný děj budeš zapisovat téměř ustavičně nebo v malých pravidelných časových úsecích. Samozřejmě nesmí chybět datum a u každé části zápisu čas pozorování. Druhý den při vycházce do lesa si nejdřív zapíšeš datum, hodinu, počasí a trasu a pak budou následovat jednotlivá pozorování s přesnějším popisem místa podle toho, na co ses zaměřil. Možná, že si zapíšeš či zakreslíš jen to, co tě zaujme, nebo budeš přednostně sledovat ptáky, stopy zvěře, zaznamenávat druhy stromů apod. Tvé záznamy budou stručné, heslovité, žádné slohové cvičení, ale přitom čitelné. A ještě něco: Do zápisníku zapisuj obyčejnou nebo propisovací tužkou, případně perem – to je jedno, pokud ti zápisník nezmokne. Z mokrého papíru přečteš nejlépe zápis obyčejnou měkkou tužkou. Ale kresli zásadně obyčejnou měkkou tužkou a měj, hlavně ze začátku, po ruce gumu. Jak se vlastně do přírodovědného zápisníku kreslí? Každý přece neumí kreslit pěkné obráz-
ky. Nauč se proto kreslit jen jednoduché náčrtky, podle kterých pak zkus doma určit, jakého ptáka jsi viděl, čí stopa byla otištěna v bahně nebo jaká zajímavá houba rostla na pařezu. Nelze přece trhat, chytat a přinášet domů vše, co na místě nepoznáš. Tak se správný ochránce přírody nechová!
Co a jak zaznamenáváme v terénu Nyní už víš, jak si máš dělat poznámky do přírodovědného zápisníku, a nyní si to zkusíš v přírodě. Pro začátek půjdeme na vycházku s tebou a budeme ti radit, na co se zaměřit a co zapsat z toho, co kolem sebe uvidíš. Nejprve se rozhodni, čemu se budeš hlavně věnovat. Je jaro, květen – dobře, půjdeme do lesa pozorovat ptáky. Máš vše, co budeš potřebovat? Na krku dalekohled, v kapse mobil nebo na ruce hodinky pro určení času, přes rameno batůžek. Ukaž, co
Obrázky kreslíme jednoduché a dostatečně velké
14
Mala tajemstvi prirody_blok prelomeno_2020.indd 14
16.05.21 15:50
šípek
trnka
v něm máš! Zápisník, lupu, obyčejnou a propisovací tužku, gumu, kapesní nůž, několik igelitových sáčků a skleniček. Nezapomeň na svačinu! Výborně, můžeme vyrazit. Ale kam? Máme se nechat překvapit? Souhlasíme, veď nás. K blízkému lesu nás zavedla pěšina v polích. Vezmi zápisník a začni své dnešní poznámky. 15. května, 8.30 hod, slunečno les mezi obcemi Vrchoviště a Březno Počkej, nespěchej tak, k lesu patří přece i jeho okraj! Zapiš si, které dřeviny zde rostou.
bez hroznatý
Kraj smrkového lesa s porostem šípku, trnky a bezu hroznatého. Dobře, všechny keře už máš správně určené. Teď si sedni na mez, vezmi dalekohled a pozorně prohlížej křoví. Určitě uvidíš nějaké ptáky už tady. Podíváme se na tvůj zápis: Sýkora modřinka a malý hnědý ptáček se zvednutým ocáskem, hlasitě zpívá. Nakresli ho! Pěšina nás vede dál do lesa. Pohybuj se tiše a pomalu, poslouchej a dívej se. Vidíš? Tamhle něco běhá po stromě. Podívej se dalekohledem a vše si zaznamenej. Vysoký smrkový les bez podrostu, po kmeni šplhá brhlík. brhlík
Dobře, jdeme dál. Slyšíš? Který pták se takhle ozývá? Zapiš si to. Ozývá se sojka.
sýkora modřinka
Vpravo od cesty leží padlý strom. Zkus odloupnout kousek kůry. Chodbičky pod kůrou a na holém 15
Mala tajemstvi prirody_blok prelomeno_2020.indd 15
16.05.21 15:50
kmeni jsou dílem nějakého kůrovce. Zakresli si jejich tvar a vezmi si do sáčku kousek kůry. Podle tvaru chodbiček se můžeš později pokusit určit s pomocí odborné literatury, který druh kůrovce to byl. Ano, máš pravdu, kůrovec není pták, ale i když tě dnes zaujali ptáci, lze si snad všimnout i jiných zajímavostí, ne? Navíc v přírodě vše souvisí se vším, řada ptáků si na kůrovcích pochutná, a ty je proto můžeš pozorovat. Mezi stromy přelétl nějaký barevný pták. Přibliž se a pozorně si prohlédni jeho zbarvení. Poznáš ho? Je to samec, nebo samice? Strakapoud velký, samec.
Paseka s porostem maliníku, ostružiníku a bezu hroznatého. Teď zůstaň chvíli tiše sedět na kraji paseky a pozoruj ji. Vidíš? Do velkého keře vlétl nějaký pták a už zase letí pryč. Dobře si keř prohlédni dalekohledem. Uprostřed je nějaký chomáč – ano, hnízdo! Ale odtud je špatně vidět. Přistup pomalu blíž a schovej se v blízkém houští. Připrav si poznámky a vše zapisuj. Hnízdo v bezu hroznatém, na náčrtku paseky označené křížkem. 9.15 – kos-samec usedl na větvičku, drží něco v zobáku, seskočil k hnízdu, je slyšet pípání, kos odlétá 9.18 – samice, nese žížalu 9.20 – přilétli oba, samec drží bílého motýla, nejprve seskočila k hnízdu samice, pak samec, vzápětí odlétají 9.23 – samec, krmí, odlétá 9.36 – samice se zelenou housenkou, krmí, odlétá Výborně, ještě si zakresli umístění hnízda v keři. Pokud budeš chtít i nadále sledovat krmení, víš už, kde hnízdo je. Ale nechoď k němu blízko. Počkej, až budou mláďata vyvedena, a pak si teprve prohlédni jeho stavbu.
strakapoud
Je vidět, že už další rady nepotřebuješ. Pozoruj dál, zapisuj a my se ti budeme jen dívat přes rameno. Co máš zapsáno? Nad pasekou krouží dravec větší než vrána. Ozývá se kukačka.
Správně. Samice se od samce liší tím, že má černé temeno i týl. A kam nás dál vede pěšina? Otvírá se před námi pěkná paseka prohřátá sluncem. Postav se tak, aby byla ze tvého stanoviště dobře přehledná, a udělej si jednoduchý náčrtek. Význačné skupiny keřů označ kroužkem.
Pokud tvé pozorování na pasece skončilo, pokračuj dál do lesa. Kudy vede cesta? Vysoký smrkový les bez podrostu, cesta je místy rozbahněná, v bahně jsou otisknuty stopy různých zvířat (viz nákres). Malý hnědý ptáček běhá po kmeni ve spirále vzhůru do koruny stromu.
16
Mala tajemstvi prirody_blok prelomeno_2020.indd 16
16.05.21 15:51
studánka s mechem rašeliníkem
Ozývají se pěnkavy, slyším tři. Vlevo od cesty je studánka, kolem roste mech rašeliník, ze studánky vytéká potůček a teče podle cesty. V rozštípnutém pařezu je zaražena šiška, většina šupin leží kolem – strakapoud vyzobával ze šišky semínka. Okraj lesa s porostem ostružiníku a trnky, v křoví se ozývá pěnice, má světlou spodní stranu těla. 10.15 – konec vycházky.
šiška zpracovaná strakapoudem
si, jací živočichové obývají většinou prostředí, kam se chceš vypravit, jaké rostliny tam převážně rostou, a prohlédni si jejich obrázky v atlase. Po takové přípravě budeš při poznávání organismů ve volné přírodě určitě úspěšnější.
Tak, milý přírodovědče, dnes jsme s tebou moc spokojeni. Doma si vezmi příslušné atlasy a za „čerstvé paměti“ se pokus určit, co bylo pro tebe v lese neznámé, a doplň své poznámky. Pokud si nebudeš vědět rady, obrať se na svého učitele nebo vedoucího přírodovědného kroužku. Jistě ti rádi pomohou. Kamarády a kamarádky seznam se vším, co tě v lese zaujalo. A ještě ti doporučujeme připravit se na svou příští vycházku co nejlépe. Zjisti
Co máš zakresleno ve svém zápisníku?
17
Mala tajemstvi prirody_blok prelomeno_2020.indd 17
16.05.21 15:51
Kde co roste, leze, běhá Příroda! Řekni rychle tři slova, která se ti vybaví! Už je máš? Nezapomeň je a čti dál. Budeme hádat. Vybavilo se ti asi nějaké zvíře nebo zvířata vůbec, nějaká rostlina, les nebo louka, někdo si možná vzpomněl na vodu, vzduch. Kdo si ale vybavil pojmy půda, hory, skály, horniny? Pokud se mezi tvými třemi výrazy některý z těchto pojmů nebo jim podobný objevil, jsi pašák! A jestli ne, nevadí, o to víc se zamysli nad dalšími řádky. Je velmi těžké rozhodnout, která složka přírody je nejdůležitější – a je to i zbytečné. Příroda představuje nedílný celek, jehož všechny části se vzájemně podmiňují. Lehčí je už odpověď na otázku: Byly dřív rostliny, živočichové, půda nebo horniny? Je ti určitě jasné, že živočichové nemohou existovat bez rostlin, rostliny bez půdy (myslíme zejména rostliny suchozemské), půda vzniká z hornin a z odumřelých těl organismů. Proto musely horniny existovat dříve než půda a živé organismy. Horniny, které tvoří pevnou zemskou kůru, Horniny začaly vznikat v dobách, kdy vznikala sama Země. Jejich stáří je úctyhodné a význam obrovský. Podle původu dělíme horniny na vyvřelé, usazené a přeměněné. Vyvřelé (žula nebo čedič) vznikly utuhnutím magmatu, žhavé tekuté hmoty z nitra Země. Usazené (pískovec, hlíny, sůl kamenná, vápenec) se utvořily usazováním různých částic na souši i ve vodě a přeměněné (rula, svor) vznikly – jak vyplývá z názvu – přeměnou jiných hornin působením vysokého tlaku a teploty. Povrch Země, tedy horniny, jsou od svého vzniku silně ovlivňovány. Působí na ně hlavně slunce, vítr, voda, mráz, sníh, led, různé organismy a také člověk. Všichni tito vnější geologičtí činitelé postupně horniny rozrušují a uvolněné částice jsou základem pro vznik půdy. Co je to vlastně půda? Je tak samozřejmá, že o ní
nijak nepřemýšlíme, a přece na jejích vlastnostech závisí náš život. Půda – jak zní definice – je zvětralá, oživená část kůry zemské, obsahuje složku neživou a živou. Neživá složka se skládá z anorganických látek, jako jsou písek, jíl, voda, vzduch, a z organických látek, které tvoří odumřelé části organismů a vlastní humus. Humus jsou organické látky vzniklé rozkladem těl organismů. Jeho obsah v půdě významně ovlivňuje její úrodnost, a to tím, že zvyšuje schopnost ukládat živiny, zadržovat vodu a zlepšovat možnost provzdušnění. Živá složka je tvořena půdními mikroorganismy, hlavně bakteriemi a plísněmi. Dále žijí v půdě žížaly, různí členovci (například roztoči, chvostoskoci, stonožky, hmyz), drobní obratlovci, patří sem i podzemní části rostlin. Zvětráváním hornin vznikají částice, které se liší hlavně zrnitostí. Vytvářejí se z nich půdy různých vlastností, ty zhruba dělíme na lehké (písčité), střední (hlinité) a těžké ( jílovité). Ovšem málokde se vyskytuje půda čistě hlinitá, písčitá nebo jílovitá. Na území České republiky jsou většinou zastoupeny různé přechody – půdy písčito-hlinité, hlinito-jílovité. V přirozených podmínkách člověk jednotlivé druhy půd jen málo ovlivňuje, ale o to více na ně působí ostatní půdotvorní činitelé – rostlinný kryt, členitost terénu, podnebí. Některé rostliny nejsou úzce vázány na určitý druh půdy a daří se jim v různých podmínkách. Těžko bychom ale hledali rostlinu, která roste stejně dobře na všech druzích půd. Dobrý botanik proto dokáže podle druhů rostlin usuzovat, v jaké půdě rostou. Vybrali jsme náhodně několik druhů rostlin z hlediska jejich nároků na půdu. Na jílovitých půdách mimo lesy často roste podběl lékařský, v lesích pak přeslička lesní. Další jarní rostlina, sněženka podsněžník, je běžná na jílovitých a hlinitých půdách, stejně jako plazivá bylina vrbina penízková nebo naše přísně chráněná orchidej – střevíčník pantoflíček. Na kamenitých
18
Mala tajemstvi prirody_blok prelomeno_2020.indd 18
16.05.21 15:51