Issuu

severni stezka_001-145.qxp_Sestava 1 24.02.21 16:30 Stránka 3

Jan Hocek

severni stezka_001-145.qxp_Sestava 1 24.02.21 16:30 Stránka 4

severni stezka_001-145.qxp_Sestava 1 24.02.21 16:30 Stránka 5

OBSAH Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Dálkové trasy ve světě – historie a současnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Turistické stezky v České republice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Via Czechia – Severní stezka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Jak stezku absolvovat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

Smrčiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 1. etapa – Přes nejzápadnější rozhledny Česka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 2. etapa – Ašským Švýcarskem k hradu Vildštejn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 3. etapa – Přes Vysoký kámen do Kraslic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

Krušné hory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 4. etapa – Přes nejvyšší horu Kraslicka do kraje vřesovišť . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 5. etapa – Po stopách písničkáře a básníka Antona Günthera . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .42 6. etapa – Proslulé i méně známé krušnohorské vrcholy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 7. etapa – Hornickým regionem středního Krušnohoří . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 8. etapa – Kolem rašelinných rybníků na vrch Lesná . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 9. etapa – Loučenskou hornatinou k flájské přehradě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 10. etapa – Lesy i loukami východního Krušnohoří . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 11. etapa – Stezkami zapomenutého pohraničí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

Labské pískovce a České Švýcarsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 12. etapa – Přes nejvyšší stolovou horu Česka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 13. etapa – Po vyhlídkách Labského kaňonu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 14. etapa – To nejlepší z Českého Švýcarska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 15. etapa – Vyhlídky Jetřichovických stěn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86

severni stezka_001-145.qxp_Sestava 1 24.02.21 16:30 Stránka 6

Lužické hory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 16. etapa – Přes tři vyhlídkové vrcholy Lužických hor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 17. etapa – K nejhezčím skalním vyhlídkám Lužických hor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98

Ještědský hřbet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 18. etapa – Po stopách svatého Kryštofa, patrona poutníků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106

Jizerské hory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 19. etapa – Jizerskohorskými bučinami k poutnímu místu v Hejnicích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 20 etapa – Nejhezčí skalní vyhlídky Jizerských hor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 21. etapa – Do Harrachova obchůzkou kolem nejstarší rozhledny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122

Krkonoše . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 22. etapa – Mezi nejkrásnějšími vodopády Krkonoš . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130 23. etapa – Hřebeny i údolími k nejvýše položenému pivovaru Česka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 24. etapa – Málo známými hřebeny východních Krkonoš . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 25. etapa – Cestou bratří Čapků do Trutnova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .142

Broumovská vrchovina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146 26. etapa – Přes Jestřebí hory do Adršpachu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 27. etapa – Nejdivočejším skalním městem střední Evropy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154 28. etapa – Přes Broumovské stěny po benediktinských cestách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158 29. etapa – Jiráskovým krajem na Dobrošov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162

Orlické hory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166 30. etapa – Po Jiráskově cestě na Šerlich . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170 31. etapa – Hřebenovkou Orlických hor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 174 32. etapa – Od Zemské brány na Suchý vrch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178

severni stezka_001-145.qxp_Sestava 1 24.02.21 16:30 Stránka 7

Králický Sněžník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182 33. etapa – Česko-moravským pohraničím přes Kladskou kotlinu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186 34. etapa – Na jednu z našich nejkrásnějších hor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190

Rychlebské hory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194 35. etapa – Hřebenovkou borůvkových hor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198

Hrubý Jeseník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202 36. etapa – Nejstarší moravskou rezervací k poutní studánce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 206 37. etapa – Přes nejvyšší moravskou horu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210

Nízký Jeseník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 214 38. etapa – K největším vodopádům Nízkého Jeseníku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 218 39. etapa – V srdci Nízkého Jeseníku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222 40. etapa – Jesenická terra incognita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 226 41. etapa – Krajem břidlice a nádherných cest . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .230

Moravská brána a Podbeskydská pahorkatina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 234 42. etapa – Přes údolí Odry i na rozhledové vrcholy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 238

Moravskoslezské Beskydy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 242 43. etapa – Hřebenovkou Veřovických vrchů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 246 44. etapa – K sídlu mytického boha Slovanů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 250 45. etapa – Dva nejvyšší vrcholy v jednom dni . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 254 46. etapa – Podél česko-slovenské hranice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 258 47. etapa – Přes Jablunkovský průsmyk k nejvýchodnějšímu bodu ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 262

severni stezka_001-145.qxp_Sestava 1 14.04.21 11:38 Stránka 8

Děkuji za pomoc při přípravě publikace: RNDr. Zdeňkovi Kučerovi za konzultace k poutním místům a Ing. Pavlovi Přílepkovi za poskytnuté informace k pojmenovaným stezkám KČT.

severni stezka_001-145.qxp_Sestava 1 24.02.21 16:30 Stránka 9

Předmluva Tradice turistiky v České republice sahá daleko do minulosti a naše země se může pochlubit bohatou sítí značených cest, jejíž hustota a preciznost v celosvětovém kontextu nemá obdoby. Přesto jsme dosud v Česku nenašli ucelenou dálkovou trasu, která by pěší poutníky nebo cyklisty provedla napříč celou zemí. Proto vznikla tato publikace, ve které vám představujeme první dálkovou trasu – Severní stezku – vedoucí severními pohraničními horami mezi nejzápadnějším a nejvýchodnějším bodem České republiky. Celý projekt, jehož jsem autorem, nese název Via Czechia a jeho cílem je nabídnout promyšlené a ucelené dálkové trasy pro pěší poutníky, cyklisty nebo lyžaře. Přestože jednotlivá pohoří, kterými prochází Severní stezka, jsem v minulosti mnohokrát navštívil, celou trasu jsem prošel a projel na kole na jaře roku 2020, abych zaznamenal její aktuální stav. Absolvování celé cesty mi mimo jiné přineslo zajímavý zážitek kontinuálního prostoupení celé naší země od západu po východ, a uvědomil jsem si, že tisíc kilometrů není zase taková vzdálenost. Během cesty jsem vnímal nejenom krásu naší země, ale také měnící se krajinu, architekturu, nářečí, nabídku jídel nebo třeba piv. Část trasy jsem absolvoval sám, něco jsme prošli s mojí ženou a některé úseky jsme zvládli jako kompletní rodina s našimi dětmi. Knihu můžete využít mnoha způsoby – jako obrazovou a informační publikaci z českých, moravských a slezských hor, jako průvodce pro absolvování celé trasy či její části nebo jako motivační a inspirativní dílo. Projít Severní stezku a poznat tak přes tisíc kilometrů naší domoviny může pro někoho představovat fyzickou výzvu, pro jiného smysluplný cíl, nebo dokonce impulz k životnímu restartu. Severní stezku není nutné projít celou naráz, rozdělil jsem ji do logických ucelených kapitol (úseků) podle jednotlivých pohoří, takže můžete postupovat „krok za krokem“ a absolvování Severní stezky si rozdělit na celý rok nebo klidně i delší časový úsek. Putování vlastními silami po krajině České republiky nabízí mimo jiné odpovědné a nízkonákladové cestování, ne vždy je totiž nutné létat za poznáním přes půl zeměkoule a největší překvapení často zažijete doslova za humny. Věřím, že cestování naší krásnou přírodou vám přinese nejenom spoustu zážitků, ale také duševní odpočinek od všudypřítomného civilizačního shonu a nové podněty a energii do dalšího života. Přeji vám příjemné čtení a pohodové putování! Jan Hocek

severni stezka_001-145.qxp_Sestava 1 24.02.21 16:30 Stránka 10

DÁLKOVÉ TRASY VE SVĚTĚ – HISTORIE A SOUČASNOST Obliba dálkových a poutních tras roste celosvětově. Tyto cesty dnes najdeme v mnoha zemích a další nové vznikají. Přitom zdaleka nejde jenom o historické poutní cesty, jako je například proslulá evropská Camino francés, hlavní trasa svatojakubské cesty do Santiaga de Compostela, jejíž tradice sahá tisíc let nazpět. V minulosti představovala chůze základní způsob přesunu a pěší stezky tak byly hlavními komunikačními tepnami, kudy putovali lidé, zboží nebo informace. Za všechny jmenujme například známé incké stezky, severoamerické indiánské stezky, Hedvábnou stezku, spojující Asii se Středomořím, nebo starověké řecké a římské silnice. Dálkové pěší stezky se v moderním pojetí zaměřují stále více na pohybovou složku a na pobyt v přírodě. Duchovní obsah je sice stále důležitý, na rozdíl od tradičních poutních cest ale ustupuje do pozadí. Takové stezky najdeme dnes na všech kontinentech vyjma Antarktidy a vedou divočinou, horami, podél pobřeží i zalidněnou nebo kulturní krajinou. Putují po nich pěší, cyklisté, lyžaři, vodáci, musheři nebo jezdci na koních. Zájemcům pro inspiraci doporučuji svou knihu Nejhezčí túry světa, popisující celkem 18 světových treků, které jsem prošel. Pravděpodobně nejdelší světovou dálkovou stezkou je The Great Trail v Kanadě, vedoucí na 24 000 kilometrech napříč celou Kanadou. Jako nejstarší dálková stezka v USA bývá uváděn 439 km dlouhý Long Trail ve státě Vermont, který byl vybudován v letech 1910–1930. Mezi další slavné severoamerické stezky pak řadíme trojici cest v USA, zvanou též „Triple Crown“: Appalachian Trail, Pacific Crest Trail a Continental Divide Trail.

Nejdelší dálkovou pěší stezkou Jižní Ameriky je 3000 km dlouhý Greater Patagonian Trail, vedoucí divokou přírodou And z chilského Santiaga až do jižní Patagonie. Dlouhou tradici mezi sportovněji založenými lidmi mají dálkové trekingové cesty v Asii, vedoucí horským a vysokohorským terénem v Himálaji nebo sousedním pohoří Karákóram. Tyto trasy vedou často mezi horskými vesničkami, po tradičních obchodních stezkách a částečně i po přístupových cestách horolezeckých expedic k osmitisícovkám. Dominantní postavení drží Nepál s bezpočtem nádherných tras – jmenujme alespoň dvě nejpopulárnější: Everest Base Camp Trek a Annapurna Circuit Trek. V bhútánském Himálaji pak najdeme údajně nejtěžší klasický světový trek, přes 300 km dlouhý Snowman Trek. Ambici stát se nejdelší dálkovou horskou stezkou světa má Great Himalaya Trail, který po svém dokončení má mít délku 4500 km a bude procházet Pákistánem, Nepálem, Indií, Bhútánem a Tibetem. Zemí zaslíbenou pro pěší turisty je Nový Zéland s 3000 km dlouhou stezkou Te Araroa, vedoucí napříč celou zemí od mysu Cape Reinga až po městečko Bluff. Bohatou paletou dálkových tras se také může pyšnit Japonsko, zmiňme například 1200 kilometrů dlouhou poutní cestu Shikoku Pilgrimage, procházející kolem 88 chrámů ostrova Šikoku. V Evropě byl vytvořen celoevropský systém dvanácti dálkových pěších tras (jsou značené E1–E12) a patnácti dálkových cyklistických tras Eurovelo (EV1–EV15). Mezi nejhezčí evropské pěší stezky patří bezesporu korsická trasa GR20, Tour du Mont Blanc, obkružující nejvyšší horu západní Evropy, nebo skotský West Highland Way. Z mnoha evropských poutních stezek uveďme (kromě již zmíněné svatojakubské cesty) 1900 km dlouhou cestu Via Francigena, vedoucí z Canterbury do Říma. Svou dálkovou trasu mají také naši slovenští sousedé, Cesta hrdinov SNP měří 770 km, vede z Dukelského průsmyku do Bratislavy a v krátkém úseku v Bílých Karpatech prochází i územím České republiky. Napříč Rakouskem prochází 1200 km dlouhá trasa Zentralalpenweg. V sousedním Polsku najdeme stezku, která přibližně sleduje česko-polskou hranici, 440 km dlouhá Hlavní sudetská magistrála vede z lázeňského města Świeradów-Zdrój do Prudníka přes nejzajímavější části Sudet. Na našem území ji známe z krátkého krkonošského úseku pod názvem Cesta česko-polského přátelství.

Snowman Trek v Bhútánu je považován za nejtěžší túru světa.

severni stezka_001-145.qxp_Sestava 1 24.02.21 16:30 Stránka 11

TURISTICKÉ STEZKY V ČESKÉ REPUBLICE Pěší turistika má v našich zemích dlouhou tradici, o nejstarší turistické cesty se zasloužila Pohorská jednota Radhošť ihned po svém založení roku 1884, kdy vybudovala kolem Radhoště menší síť tras, značených tvarovými značkami. Pak už se ale vůdčí role ujal Klub českých turistů, jehož první turistická cesta byla vyznačena 11. května 1889 a vedla ze Štěchovic ke Svatojánským proudům. Původně měřila osm kilometrů, ale po vybudování slapské přehrady z ní zbyla přibližně polovina. Ve stejném roce vznikla i trasa z Berouna přes Svatý Jan pod Skalou na Karlštejn, která nese název Cesta Vojty Náprstka a představuje nejstarší dochovanou pěší trasu KČT. Od té doby vznikly na území České republiky tisíce kilometrů Hřebenová turistická cesta v Krkonoších značených pěších, cyklistických a lyžařských tras. K 1. lednu 2020 si tak naši turisté mohli vybrat z 43 578 kilometrů pěších značených tras, 38 200 kilometrů cyklotras a přibližně 3000 kilometrů lyžařských tras (z toho 511 značených pásovým lyžařským značením).

Cesta bratří Čapků, Jiráskova cesta, Máchova cesta, Zlatá stezka Zemí hradů, Klostermannova cesta a přeshraniční trasy Zlatá stezka, Vintířova stezka nebo již zmiňovaná Cesta česko-polského přátelství. Českou republikou dále procházejí Evropské dálkové stezky E3, E6 a E10, trasa E8 se našeho území dotýká u Znojma a její varianta je vedena i po našem území. Rovněž slovenská Cesta hrdinů SNP prochází přes naše území v oblasti Bílých Karpat.

Dálkové pěší trasy v České republice – historie a současnost Nejstarší dálkovou trasou vedoucí přes naše území byla tzv. Modrá hřebenovka (Kammweg), která vznikla v roce 1902 jako projekt německých turistických spolků Čech a v době své největší slávy se na našem území táhla z Krušných hor až po Jeseníky. Hřebenovka postupně dosáhla délky 1200 km a byla tak ve své době nejdelší turistickou trasou v Evropě, válka sice zapříčinila její zánik, avšak v poslední době dochází k jejímu obnovení. První dálková cesta vytvořená Klubem českých turistů vznikla roku 1912 na trase Praha–Brdy–Šumava. Po druhé světové válce vznikly dvě dálkové značené trasy, které ale neměly dlouhého trvání. Strážní stezka tvořila podkovu od Znojma přes Šumavu, Krušné hory až po Jeseníky a Stezka svobody vedla z Dyleně přes Prahu až na Slovensko, kde navazovala na Cestu hrdinů SNP. V současnosti v České republice existují spíše regionální dálkové pěší trasy, z těch známějších jsou to například Zlatá stezka Českého ráje,

Poutní cesty Nezastupitelné místo mezi dálkovými stezkami patří bezesporu duchovním poutním cestám. Na našem území také najdeme několik tras ze systému Svatojakubských poutních cest, směřujících do Santiaga de Compostela. V současnosti existují na našem území celkem tři hlavní varianty svatojakubských tras, které v maximální míře využívají stávajícího značení KČT, doplněného o tradiční obrázek svatojakubské mušle. Uvnitř České republiky dále existují Cyrilometodějské stezky, které směřují čtyřmi různými trasami na Velehrad, do duchovního srdce Moravy. Stezky vedou například z Pusteven, Vranova, Svatého Hostýna nebo Svatého Kopečku u Olomouce. Dále zmiňme poutní cestu z Prahy do Staré Boleslavi a v roce 2019 byla otevřena zatím nejnovější poutní cesta Blaník–Říp, dlouhá 190 km.

severni stezka_001-145.qxp_Sestava 1 24.02.21 16:30 Stránka 12

VIA CZECHIA – SEVERNÍ STEZKA Dálková cesta Via Czechia – Severní stezka, o které pojednává tato publikace, představuje nejdelší a zatím nejodvážněji vedenou dálkovou trasu v naší zemi. Stezka přechází celou Českou republikou od nejzápadnějšího po nejvýchodnější bod, sleduje hřebeny severních pohraničních hor a překračuje většinu jejich nejvyšších vrcholů. Pokud tuto stezku zdoláte celou, tak ujdete pěšky nebo našlapete na kole celkem přes tisíc kilometrů a stanete přitom na nejvyšším, nejnižším, nejzápadnějším i nejvýchodnějším místě České republiky. Stezky Via Czechia a priori nekopírují státní hranice, procházejí v co největší míře přírodou a horami. I proto ve Slezsku vede Severní stezka spíše jižní částí této oblasti. Hřeben Hrubého Jeseníku se zde stáčí do vnitrozemí a dále stezka sleduje nejzajímavější místa Nízkého Jeseníku a za údolím Odry navazuje na hlavní hřeben Moravskoslezských Beskyd. Severní stezka je určena pěším poutníkům, cykloturistům nebo lyžařům. Jako hlavní a základní trasa je vždy popsána pěší, kterou doplňují cyklistická a lyžařská varianta. Lyžařská trasa však není kontinuální, protože vynechává nižší polohy s nejistou sněhovou pokrývkou. Základní pěší varianta Severní stezky měří 1058 kilometrů a je rozdě-

lena na 47 denních etap s průměrnou délkou 20–25 kilometrů, vždy s možností ubytování pod střechou.

Kudy stezka vede Naplánování, zmapování a vlastní absolvování stezky představovalo značné úsilí, jehož cílem bylo pečlivé vytipování nejzajímavějších tras a navštívených míst s ohledem na přírodní krásy, místní zajímavosti nebo kulturní a duchovní odkaz. Absolvování celé Severní stezky vás postupně provede 18 pohořími a zeměpisnými celky, navštívíte osm chráněných krajinných oblastí, dva národní parky a bezpočet přírodních rezervací a památek. Severní stezka je rozdělena na 15 úseků, tvořících logicky a geograficky ucelené části, jednotlivá pohoří nebo zeměpisné celky. Začátek i konec každého úseku je většinou dobře dostupný veřejnou dopravou, aby bylo snadné v daném uzlovém bodě putování zahájit, ukončit, případně na několik dní přerušit. Celou trasu Severní stezky lze absolvovat po pěších značených trasách Klubu českých turistů, jen výjimečně je trasa vedena po značených cyklotrasách nebo přeshraničních značených trasách. U některých etap lze

severni stezka_001-145.qxp_Sestava 1 24.02.21 16:30 Stránka 13

Úseky Severní stezky podle geomorfologických celků od západu k východu: Úsek/Pohoří

Délka pěší

Dní (etap)

Délka kolo

Začátek

Konec

72 km

73 km

16 km

Nejzápadnější bod ČR

Kraslice

186 km

148 km

Kraslice

Tisá

3. Labské pískovce a České Švýcarsko

71 km

54 km

–

Tisá

Studený

4. Lužické hory

52 km

48 km

Studený

Jítrava

5. Ještědský hřbet

22 km

–

Jítrava

Chrastava

6. Jizerské hory

72 km

51 km

33 km

Chrastava

Harrachov

7. Krkonoše

70 km

89 km

74 km

Harrachov

Trutnov

8. Broumovská vrchovina

93 km

79 km

51 km

Trutnov

Dobrošov

9. Orlické hory

73 km

83 km

68 km

Dobrošov

Suchý vrch

10. Králický Sněžník

45 km

77 km

24 km

Suchý vrch

Kladské sedlo

11. Rychlebské hory

20 km

35 km

18 km

Kladské sedlo

Ramzovské sedlo

12. Hrubý Jeseník

41 km

78 km

44 km

Ramzovské sedlo

Sedlo Skřítek

13. Nízký Jeseník

102 km

105 km

–

Sedlo Skřítek

Fulnek

25 km

27 km

–

Fulnek

Svinec

114 km

129 km

108 km

Svinec

Nejvýchodnější bod ČR

1058 km

1140 km

632 km

1. Smrčiny 2. Krušné hory

14. Moravská brána a Podbeskydská pahorkatina 15. Moravskoslezské Beskydy Celkem

podle zájmu zvolit alternativní vedení (na mapkách značeno modrou linkou), které nabízí snadnější postup u náročnějších etap, případně odbočky k významným místům. Důraz byl rovněž kladen na spolehlivé nocování v pokud možno hezkém prostředí, proto každá etapa začíná a končí v místě s možností ubytování v penzionu, hotelu nebo horské chatě. Přibližně polovina etap umožňuje v cílovém místě nocovat pod stanem (tábořiště, kemp). Na mapkách jsou rovněž vyznačeny turistické přístřešky nebo studánky.

Délka lyže

Od západu k východu se jedná o tato místa (tučně jsou vyznačena místa ležící přímo na hlavní trase): • Sněžná u Kraslic – kostel svatého Jakuba Většího • Jáchymov – farní kostel sv. Jáchyma • Květnov – filiální kostel Navštívení P. Marie • Bohosudov – farní kostel Matky Boží Sedmibolestné • Jablonné v Podještědí – farní a poutní kostel sv. Vavřince a sv. Zdislavy • Hejnice – kostel Navštívení Panny Marie • Sněžka – kaple svatého Vavřince • Malé Svatoňovice – kostel Sedmi radostí Panny Marie a mariánská studánka • Hvězda u Broumova – kaple Panny Marie Sněžné • Rokole – kostel Panny Marie Rokolské

Křesťanská poutní místa Významnými body na Severní stezce jsou křesťanská poutní místa, která se pro někoho mohou stát samostatnými cíli putování. Uvádíme taková, kterými buďto Severní stezka přímo prochází, nebo která leží v bezprostřední blízkosti a lze je s mírnou úpravou trasy navštívit.

severni stezka_001-145.qxp_Sestava 1 24.02.21 16:30 Stránka 14

• Neratov – kostel Nanebevzetí Panny Marie • Králíky – Hora Matky Boží • Hrubý Jeseník – Vřesová studánka • Ruda – křížová cesta na Křížový vrch • Moravský Beroun – poutní kaple Nalezení sv. Kříže • Stará Voda – kostel sv. Anny a sv. Jakuba Většího • Spálov – Panna Maria ve skále • Fulnek – kostel Nejsvětější Trojice • Starý Jičín – kaple Panny Marie Lurdské • Rožnov pod Radhoštěm – kostelík svaté Anny ve Valašském muzeu v přírodě • Radhošť – kaple sv. Cyrila a Metoděje • Čeladná – poutní kaple sv. Cyrila a Metoděje, tzv. Cyrilka • Gruň – horská poutní kaple P. Marie Pomocné • Horní Lomná – poutní kostel sv. Kříže

Mapové podklady a podrobné informace

Poutní kaple Panny Marie Lurdské u Starého Jičína

Délky a převýšení jednotlivých etap byly odečteny podle online nástroje mapy.cz, do délky a převýšení jsou započítány nejvýznamnější odbočky zobrazené na mapě a popsané v textu. Kompletní podrobné mapové podklady najdete na webové stránce www.viaczechia.cz. Jedná se o online mapy, gpx soubory, přesné vedení pěších, cyklistických a lyžařských variant trasy Severní stezky a další informace. Je třeba mít na paměti, že podmínky putování se mohou v průběhu času měnit a tištěné informace tak mohou zastarat. Dochází například k otevírání nových rozhleden, turistických chat, úpravě povrchů cest nebo přeznačování turistických tras. Z tohoto důvodu doporučuji vždy mít u sebe aktuální mapu, ať už v tištěné, nebo online podobě.

severni stezka_001-145.qxp_Sestava 1 24.02.21 16:30 Stránka 15

JAK STEZKU ABSOLVOVAT Popis Severní stezky a jednotlivých etap je veden od západu k východu, nic ale nebrání vydat se na cestu i v obráceném směru. Trasa Severní stezky byla naplánována tak, aby ji bylo možné absolvovat rozličnými způsoby a každý si tak mohl najít pro sebe ideální formu putování. Kdo nechce celou cestu absolvovat najednou, může postupně zdolávat jednotlivé úseky podle svých časových možností nebo kondice. Každá denní etapa tak může být samostatným výletem. Severní stezku lze projít celou najednou nebo „po kouskách“, pěšky či na kole, spát komfortně „pod střechou“ nebo stanovat na krásných místech. Můžete si tedy vybrat svou oblíbenou formu putování nebo kombinovat jednotlivé aktivity podle reliéfu krajiny či ročního období. Základní varianta Severní stezky je určena pro chůzi, jde totiž o nejpřirozenější způsob pohybu, který je rovněž nejohleduplnější k přírodnímu prostředí. Pěšímu putování je také přizpůsobena délka etap, která se pohybuje v průměru kolem 20–25 kilometrů, podstatnější je ale časová náročnost, která většinou představuje 6–8 hodin. Délky etap byly v rámci možností přizpůsobeny náročnosti terénu a také počtu zajímavostí po cestě tak, aby každá etapa byla zvládnutelná jako plnohodnotný celodenní výlet, včetně zastávek na oběd či prohlídky památek a pozoruhodných míst. Z toho důvodu jsou například etapy v národních parcích České Švýcarsko a Krkonoše v průměru kratší, zatímco etapy vedoucí rovinatějším terénem a po kvalitních cestách naopak delší.

a v rámci možností vede mimo silnice s automobilovým provozem. Zejména kvůli ohleduplnosti k chodcům a respektu k přírodě se cyklistická trasa Severní stezky vyhýbá úzkým pěšinám určeným spíše pro pěší turisty. V národních parcích a nejvyšších pohořích (Krkonoše, Hrubý Jeseník, Beskydy) vede cyklistická varianta z důvodu ochrany přírody mimo hlavní hřebenové partie. V této souvislosti považujeme za vhodné uvést některá základní pravidla a omezení pro pohyb cyklistů v přírodě: V lesích je možno jezdit po lesních cestách a vyznačených trasách. V národních parcích je možné na kole jezdit pouze po silnicích, cestách uvnitř obcí a vyznačených cy-

Cyklistická varianta U každé kapitoly je uvedena její cyklistická varianta, jejíž trasa je přizpůsobena pro pohyb na horském, případně trekovém kole. V rámci možností se cyklistická trasa shoduje s pěší nebo se od ní jen mírně odchyluje. Jednotlivé úseky cyklistické trasy nejsou striktně rozděleny na etapy, každý si tak jejich délku může přizpůsobit podle své zdatnosti. Cyklistickou variantu najdete v popisu každého úseku Severní stezky, včetně mapy, upozornění na odlišné úseky oproti základní trase, doporučených alternativních tras a dalších informací. Celková délka cyklistické varianty Severní stezky měří 1140 kilometrů. Pro putování Severní stezkou je nejvhodnější horské kolo, možné je většinou použít i tenčí „trekingové“ pláště nebo tzv. „gravel bike“. Trasa pro kola využívá značených cyklotras nebo širokých cest vhodných pro jízdu na kole (kvalitní lesní a polní cesty, svážnice, lesní silničky apod.)

severni stezka_001-145.qxp_Sestava 1 24.02.21 16:30 Stránka 16

klotrasách; stejné omezení se týká i národních přírodních rezervací (NPR). V ostatních chráněných územích (chráněné krajinné oblasti, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky) není pohyb cyklistů ze zákona omezen, nicméně režim cyklistiky může být lokálně upraven místními předpisy (například na tabulkách v terénu).

Lyžařská varianta Rozsáhlé úseky Severní stezky lze projet na lyžích. Trasy vedou většinou po značených a upravovaných běžkařských tratích a dálkových magistrálách, které jsou vhodné i pro vícedenní putování. Mezi ideální pohoří pro přejezd Severní stezky na běžkách patří Krušné hory, Jizerské hory, Krkonoše, Králický Sněžník, Rychlebské hory a Hrubý Jeseník. V některých pohořích (například v Lužických horách nebo v Beskydech) dálkové upravované trasy neexistují, zde spíše narazíte na prošlapané stopy nebo si užijete panenský sníh a prošlápnete si stopu vlastní. Do takových hor je proto lepší vyrazit na širších a robustnějších lyžích typu backcountry. Celková délka lyžařské varianty Severní stezky činí 632 kilometrů.

Nocování na krásných místech – zde Luční bouda v Krkonoších

Během putování po Severní stezce tak můžete složit hlavu například v jednom z našich nejstarších hradů, v mongolské jurtě, na hřebenech hor, v historických chatách Klubu českých turistů nebo v komfortních butikových hotelích s wellness. Je ale třeba mít na paměti, že věci se mění, dobří chataři odcházejí, a tak se z dobrého místa může stát špatné (nebo naopak). Přibližně polovina cílových míst disponuje možností stanování. Jde převážně o kempy a tábořiště ve vzdálenosti do 4 km od trasy nebo cílového místa, někde je umožněno postavit stan v blízkosti ubytovacího zařízení. Možnosti táboření jsou uvedeny v textu i souhrnné tabulce a vyznačeny na mapce každé etapy.

Bivakování Zajímavým způsobem putování je vyrazit „natěžko“ a přespávat v přírodě jen ve spacáku. Takový poutník nemusí vše dopředu rezervovat a užívá si svobody „jít, kam ho nohy zavedou“. Tento dobrodružnější způsob umožní nocovat na krásných místech, kde můžete nerušeně vnímat přírodu.

Nocování Jak již bylo uvedeno, každá etapa začíná a končí v místě, které nabízí minimálně jedno, někdy i více ubytovacích zařízení typu horská chata, penzion nebo hotel. Celou trasu Severní stezky tak lze absolvovat „nalehko“ s komfortním ubytováním pod střechou. Při plánování Severní stezky byla věnována velká péče právě správnému výběru těchto „uzlových míst“ tak, aby kromě spolehlivosti, solidního komfortu ubytování, možnosti stravování a další turistické infrastruktury nabízela něco navíc. Místa pro nocování jsem pečlivě vybíral a většinu z nich osobně vyzkoušel a uvádím je u každé kapitoly i v závěrečném souhrnu jako doporučená. Všechna zmíněná ubytovací zařízení jsou přívětivá k poutníkům, umožňují ubytování na jednu noc, v naprosté většině včetně stravování. Jedná se vesměs o penziony v hezké přírodě, horské chaty nebo místa s „geniem loci“. V některých lokalitách s velkým výběrem ubytovacích kapacit doporučené ubytování obvykle není uvedeno.

Stanování na Severní stezce

severni stezka_001-145.qxp_Sestava 1 24.02.21 16:30 Stránka 17

Při dodržení několika zásad lze legálně přespat víceméně kdekoli ve volné přírodě, ze zákona není nocování zakázáno ani v CHKO nebo většině našich národních parků. Pokud na místě setrváte za účelem jednorázového přenocování, nebudete stavět stan, rozdělávat oheň (tj. ani zapalovat plynový vařič), zanechávat odpad a jinak narušovat přírodu, nejedná se o táboření, ale o nocování. Výjimkou je národní park České Švýcarsko, kde je zakázáno i nocování. Rovněž nelze nocovat v přísných rezervacích a uzavřených oblastech (například kvůli rušení ohrožených zvířat), v uzavřených honitbách apod. Nezávislí poutníci mohou pro vyhledání vhodných přístřešků využít například webu www.boudy.info nebo www.mapotic.com. Přehled studánek je možné nalézt například na webu www.estudanky.eu.

Horské kolo s bikepackingovými brašnami

Vybavení pro cyklistické putování

Vybavení na vícedenní pěší putování

Vícedenní putování na kole s sebou nese podobné dilema jako u pěšího putování – tedy jak moc zatížit bicykl, co jsem ještě schopen a ochoten uvézt a co nezbytně nepotřebuji. Klasické cyklistické brašny na zadním nosiči začíná vytlačovat moderní „bikepackingový“ způsob cestování. Výhodou bikepackingu je univerzálnost a možnost naložit kolo podle množství výbavy. Odpadá tak nutnost vozit těžké ocelové nosiče, namísto toho se na kolo upínají menší lehké a vodotěsné brašničky. Osobně mám vyzkoušeno vícedenní cestování se spaním pod střechou pouze s podsedlovou brašnou, malou brašnou do rámu a batůžkem na fototechniku. Pokud počítáte s přespáváním v přírodě, budete vybavení potřebovat více, a je tedy vhodné přidat brašny na řídítka a představec. Těžké věci se umisťují do rámových brašen, objemné do podsedlové brašny a lehké vybavení na řídítka. Důležité je také zajistit vodotěsnost brašen.

Dnes již není nutné vláčet při putování na zádech těžký batoh, moderní vybavení pro pobyt v přírodě je lehké, takže věci pro vícedenní putování s přespáním v přírodě klidně mohou vážit dohromady méně než 8–10 kg, někteří jedinci jsou dokonce schopni „stlačit“ váhu i níž. Optimálně by naplněný batoh neměl být těžší než 10 % vaší tělesné hmotnosti. Níže uvádím vlastní zkušenosti s vybavením na vícedenní pěší putování s nocováním v přírodě v českých „nezimních“ podmínkách. Spacák je jednou z nejdůležitějších věcí na vícedenní túry, bez kvalitního spánku si tělo neodpočine a po několika bezesných nocích přijde krize. Podstatné je zajistit tepelný komfort, osobně pro vícedenní putování po Česku používám lehký spacák z dutých vláken s komfortní teplotou 0 °C, který před navlhnutím chráním vodotěsným obalem. Oblečení – nejlepší spodní prádlo je z merino vlny, která hřeje i mokrá a ani po několika dnech nošení bez praní nezapáchá, takže není nutné mít náhradní. Jako svrchní oděv se osvědčují tzv. softshellové bundy, které nabízejí univerzální využití do většiny podmínek. Zejména pro horské přechody má nezastupitelnou roli nepromokavá větrovka a kalhoty, v chladnějším ročním období i čepice a rukavice. Pokud cesty pokrývá sníh nebo jsou blátivé, využijete i návleky na boty. Ideální obuví na podmínky Severní stezky jsou lehké trekingové boty s kvalitní podrážkou a pokud možno nepromokavou úpravou. Klasické pohorky využijete spíše v těžších úsecích, které představuje hřebenovka Krkonoš, Jeseníků a zejména Moravskoslezské Beskydy. Vaření a jídlo – osobně na letních výpravách po Česku příliš „nevyvářím“, civilizace je většinou vždy dostupná, v horách bývají otevřené kiosky, pít se dá z pramenů. Jiná situace ovšem nastává v zimním období, kdy tělo potřebuje více energie a kiosky bývají zavřené. Při táboření se mi osvědčil lehký plynový vařič, na kterém si připravím čaj, kafe nebo polévku, praktické jsou nejrůznější outdoorové „hotovky“. Někteří výrobci vyvinuli jídla, která dokonce ohřejete chemicky bez nutnosti mít vařič, což se může hodit při bivakování. Voda má obyčejně větší důležitost než jídlo. Vybavte se lehkou plastovou lahví, kterou budete průběžně doplňovat z bezpečných zdrojů, v chladném období je příjemné mít s sebou termosku. Vodu z nejistých zdrojů lze filtrovat nebo dezinfikovat tabletami, studánky a prameny jsou vyznačeny v mapách u jednotlivých etap. Mapa – pro plánování používám podklady na serveru mapy.cz, které lze rovněž stáhnout do mobilního telefonu v režimu offline. Pro vlastní putování používám aktuální tištěné mapy, případně si vytisknu příslušné screenshoty.

Vybavení pro lyžařské putování Vícedenní putování na běžkách má svoje nezaměnitelné kouzlo. Abyste si jej však užili ve zdraví, je třeba být dobře připraven a vybaven. Váha věcí nesených v batohu je na lyžích ještě důležitější než při pěším putování, protože příliš těžký batoh může výrazně zpomalit vaši rychlost a tím i absolvovanou vzdálenost. Lyže pro vícedenní turistiku by měly být dostatečně robustní, aby unesly váhu navíc. Vhodné jsou tzv. backcountry lyže, které jsou jakýmsi mezičlánkem mezi klasickými běžkami do strojové stopy a skialpinistickými lyžemi. Tyto lyže jsou širší než běžky, pevnější, mají telemarkový tvar (boční vykrojení) a ocelové hrany. Vyrábějí se v různých šířkách, přičemž v těch užších se ještě vejdete do stopy, zatímco v nejširším provedení už ne. Boty většinou připomínají pohorky s profilovanou podrážkou, takže budete mít dobře fixovaný kotník a mělo by se vám v nich dobře chodit bez lyží. Hole můžete použít klasické na běžky s co největším talířkem, případně teleskopické nebo speciální na backcountry.

Zajištěné putování po Severní stezce Pokud chcete cestovat nalehko, bez starostí a plně si užívat putování po Severní stezce, můžete využít profesionální podpory během přípravy i v průběhu putování. Dle zájmu lze zajistit tyto služby: • rezervace ubytování a dalších služeb • transport bagáže mezi hotely • vytipování vhodných úseků stezky • sestavení cestovního plánu na míru • průvodce Více informací a kontakty najdete na webu www.viaczechia.cz.

severni stezka_001-145.qxp_Sestava 1 24.02.21 16:30 Stránka 18