KoMpAkTnÍ OvOcNÉ KeŘe
Rez ovocnych drevin_052-077.indd 53
30.09.20 20:02
KOMPAKTNÍ OVOCNÉ KEŘE
RyBÍZ A AnGrEŠT FoRmY A ZÁKlAdNÍ pOpIs
Rybíz roste většinou jako kompaktní keř s několika rovnocennými kmínky, resp. hlavními výhony, které se stále obnovují z pupenů na bázi keře. Keř je hustě rozvětvený a často stejně široký i vysoký – přesně tak, jak se na správný keř sluší. Zcela jinak vypadají stromkové rybízy, kde koruna vyrůstá na téměř jeden metr vysokém útlém kmínku (obrázek vpravo). Místo šetří také úzké sloupovité odrůdy a pěstování rybízu na drátěném špalíru nebo jako živý plot. Zelenkavá hroznovitá květenství s nádechem dožluta nebo dočervena se objevují od dubna do května. Časně rozkvétající květy mohou být poškozeny pozdními mrazíky. Rybízy patří do čeledi meruzalkovitých. Kromě rybízů tam patří také meruzalka srstka neboli srstka angrešt, který se dá popsat velmi podobně jako rybíz. Jeho květy se otevírají ve stejnou dobu, ale se svým zvonkovitým tvarem jsou o něco nápadnější. U původního druhu se vyskytují na větvích trny, ty ovšem u některých novějších odrůd díky šlechtění zcela chybí.
ho pak odrůdy 'Blanka' a 'Versailleský bílý'. Všechny jsou k dispozici také ve stromkové formě nebo jako sloupovitě rostoucí; osvědčená sloupovitá odrůda je 'Trajan'. Plody černého rybízu (Ribes nigrum) jsou trpčí, ale výborné např. do marmelád a šťáv. Výběr odrůd je o něco menší, ale i zde se dají najít všechny zmíněné formy.
DrUhY A OdRŮDy
Řada lidí si ráda pochutná na sladkokyselých plodech červeného rybízu (Ribes rubrum var. domesticum). Ke stejnému druhu patří i bílý rybíz, který většinou bývá sladší. Kompaktně rostou např. odrůdy 'Rolan' a 'Rovada'; u bílé54
Rez ovocnych drevin_052-077.indd 54
30.09.20 20:02
K nejmenším keřům patří 'Lowberry Little Black Sugar' (s poměrně sladkými plody) a pozdní 'Cassissima Late Night'. Sloupovitě roste třeba odrůda 'Kieroyal'. Plody angreštu (Ribes uvacrispa) bývají podle odrůdy buď zelené, žluté, nebo červené. K nejnižším keřům patří 'Captivator' (téměř bez trnů) a 'Redeva'. Sloupovitou formu mají mimo jiné odrůdy 'Invicta' a 'Mucurines'. Při výběru angreštu dejte pozor na různé doby zrání; kromě toho si všímejte odolnosti odrůdy proti houbovým chorobám, jako je padlí nebo antraknóza.
SÍLa pLoDŮ I ČeRvEnÝ RyBÍZ MÁ vE SvÝcH PlOdEcH HoDnĚ ViTaMiNŮ, AnToKyAnŮ A MiNeRÁLnÍcH LÁTeK. aLe ČErNÝ RyBÍZ Ho jEŠTĚ pŘeDČÍ, zEjMÉNa PoKuD JdE O ViTaMiN C, kTeRÉHo MÁ aŽ PĚTkRÁT VÍCe – aBsOlUtNÍ VÝŽiVoVÁ bOmBa! SiLnOu sTrÁnKoU AnGrEŠTu zAsE Je tO, ŽE ObSaHuJe DŮLeŽiTÉ vItAmInY SkUpInY B.
55
Rez ovocnych drevin_052-077.indd 55
30.09.20 20:02
KOMPAKTNÍ OVOCNÉ KEŘE
56
Rez ovocnych drevin_052-077.indd 56
30.09.20 20:02
StAnOvIŠTĚ a pŮdA
Rybízu i angreštu se daří na slunci a v polostínu. Černý rybíz ovšem nejlépe dozrává na plném slunci. Chráněné místo je vhodné především pro raně kvetoucí odrůdy. Pro rybízy je dobrá propustná, humózní a mírně kyselá půda. Zejména nízké odrůdy se dají snadno pěstovat také v nádobě.
VÝSaDbA A PÉČe
Rybízy i angrešty se prodávají převážně kontejnerované, takže je lze vysazovat prakticky kdykoli; nejlépe ovšem na podzim nebo na jaře. Angrešty (obrázek na předchozí stránce) se sázejí stejně vysoko, jako byly vysazené v kontejneru, červený a bílý rybíz raději o několik centimetrů hlouběji, černý rybíz dokonce
KrÁtCe a pŘeHlEdNĚ VeLiKoSt: KeŘe: VÝŠkA 0,6–2 M, ŠÍŘkA 0,6–1,5 M; sTrOmKoVÉ FoRmY: vÝŠKa 0,8–2,2 M, ŠÍŘkA AŽ 1,2 m; SlOuPoViTÉ FoRmY: vÝŠKa aŽ 1,8 M, ŠÍŘkA AsI 0,6 M. OpYlEnÍ: sAmOsPrAŠNÉ. DoBa sKlIzNĚ: AsI Od sV. jAnA (24. ČErVnA), PoZdNÍ oDrŮdY AŽ dO PoLoViNy sRpNa. SkLÍZÍ Se dObŘe vYbArVeNÉ oVoCe. PŘEd sKlIzNÍ zRaLoSt VyZkOuŠÍMe kOnZuMaCÍ NĚKoLiKa pLoDŮ.
o celou dlaň. Tímto způsobem se podpoří pozdější tvorba nových hlavních výhonů. To platí samozřejmě jen pro keříkové formy, ne pro stromkové nebo sloupovité. Sloupovité a stromkové formy hned po výsadbě vyvažte k opoře. Hnojení by mělo probíhat každoročně, když začnou keře obrážet. Jak rybízy, tak angrešty koření mělce, a proto by se měly v době sucha vždy důkladně zalévat. V každém případě se doporučuje mulčování (od poloviny května).
JaK PrOvÁdĚt ŘEz
Základem keře rybízu by mělo být ideálně 8–12 hlavních výhonů, u angreštu 6–10 výhonů. Zpočátku se těsně u báze odstraní jen přebytečné mladé výhony. Asi po 4 letech se odstraňují vždy 2–4 nejstarší hlavní výhony, na nichž se netvoří prakticky už žádný plodný boční obrost. Ty se pak nahradí silnými novými výhony z báze. Červený rybíz a angrešt plodí hlavně na dvouletých až tříletých krátkých bočních výhoncích; nesmí se tedy prosvětlovat příliš brzy. Černý rybíz naopak nejlépe plodí na dlouhých jednoletých až dvouletých výhonech, takže u něj je častější a silnější zpětný řez vhodný. Pokud pěstujete keře sloupovitě, pak se u rybízu a angreštu ponechávají nejvýše 3 hlavní výhony, které se také nahradí novými výhony z báze po 4–5 letech. Nejlépe plodí většinou nejmladší, jednoleté boční výhony, které se zakracují na 20–30 cm, pokud je to potřeba. Jakmile odplodí, seříznou se v následující pozdní zimě nebo v předjaří na 1,5 cm krátké čípky. Z nich znovu obrazí mladé plodné výhony.
57
Rez ovocnych drevin_052-077.indd 57
30.09.20 20:02
KOMPAKTNÍ OVOCNÉ KEŘE
MaLiNÍK FoRmY A ZÁKlAdNÍ pOpIs
Divoké maliny rostou prakticky všude v Evropě na mýtinách a pasekách. Divoce rostoucí maliník, botanickým názvem ostružiník maliník (Rubus idaeus), je původním druhem našich šlechtěných zahradních malin. U některých odrůd došlo zčásti také ke křížení s americkým maliníkem. Maliny jsou polokeře. To znamená, že jejich výhony, nazývané pruty, brzy po odplození seschnou a nahradí je nové pruty vyrůstající z kořenů. Pruty mají často drobné trny, některé odrůdy jsou beztrnné. Na krátkých bočních výhonech se od května do července otevírají hezké bílé květy, z nichž se záhy vyvinou plody.
OdRŮDy
U letních malin mladé pruty nejprve přezimují a rozkvétají až v příštím roce od května. Přibližně od poloviny června bohatě plodí, Ovšem sklizeň se soustředí jen do několika týdnů. Proto nejsou příliš vhodné pro pěstování v nádobě. K výjimkám patří kompaktně rostoucí hrnkové odrůdy jako 'Ruby Beauty'. U podzimních malin jako 'Aroma Queen' vykvétají mladé pruty ve stejném roce, v němž vyrazí ze země, a to od června nebo července. Plody jsou zralé ke sklizni většinou od srpna do října. Menší podzimní odrůdy vhodné do nádob jsou např. 'Lowberry Little Red Princess' a 'BonBonBerry Yummy'.
KrÁtCe a pŘeHlEdNĚ VeLiKoSt: KeŘe vÝŠKa 1–2 M, ŠÍŘkA 0,4–1,2 M. OpYlEnÍ: sAmOsPrAŠNÉ. DoBa sKlIzNĚ: LeTnÍ MaLiNy Od pOlOvInY ČeRvNa, PoDzImNÍ MaLiNy oD SrPnA. sKlÍzÍ Se dObŘe VyBaRvEnÉ OvOcE. pŘeD SkLiZnÍ ZrAlOsT VyZkOuŠÍMe kOnZuMaCÍ NĚKoLiKa pLoDŮ.
StAnOvIŠTĚ a pŮdA
Stejně jako u jiného ovoce i tady platí, že polostín je možný, ale slunce je lepší. Důležitá je propustná, humózní, nejlépe mírně kyselá půda. Maliny nesnášejí trvalé zamokření, ale trpí také při větším suchu. Horší půdu je třeba před výsadbou důkladně vylepšit. Nebo je možné navršit val z kvalitní zeminy a kompostu až 40 cm vysoký, v němž budou rostliny kořenit.
VÝSaDbA A PÉČe
Maliníky, i ty v kontejnerech, je nejlepší sázet na jaře nebo na podzim. Je možné je pěstovat na vysokých tyčkách nebo na jednoduchém špalíru.
58
Rez ovocnych drevin_052-077.indd 58
30.09.20 20:02
Stačí 2–3 příčně napnuté dráty do výšky cca 1,6 m. Rozestupy mezi rostlinami při výsadbě by měly být 0,4–0,5 m. Hnojí se na jaře, když rostliny obrážejí. Protože maliník koření mělce, je důležitá rovnoměrná půdní vlhkost a doporučuje se mulčovat. Některé odrůdy silně odnožují, odnože je třeba pravidelně v časném létě odstraňovat.
JaK PrOvÁdĚt ŘEz
U letních maliníků se odstraňují pruty z předchozího roku, které odplodily, a sice hned po sklizni a přímo u země. Z nových mladých pru-
tů se jich ponechává 10–12 na běžný metr a ty se vyvážou ke špalíru. Pruty podzimních maliníků se odříznou ještě v pozdním podzimu nebo následujícím předjaří kompletně u země. Pokud pěstujete maliník v nádobě, můžete několik prutů ponechat a zakrátit. Pak již následující léto bude něco málo ke sklizni. Odrůda 'Twotimer Sugana' zvládá i dvojí bohatou sklizeň za sezonu: Plodí jak na prutech z minulého roku, tak z aktuálního roku. Tady se odstraňují pouze ty pruty, které již odplodily, a je lhostejné, jestli v létě nebo na podzim.
SÍLa pLoDŮ MaLiNy jSoU VeLmI PrOsPĚŠnÉ ZdRaVÍ. ObSaHuJÍ hOdNĚ vItAmInŮ A MiNeRÁLnÍcH LÁTeK, NaPŘ. ŽeLeZo A FlAvOnOiDy. KrOmĚ OdRŮD S ČeRvEnÝmI A ŽlUtÝmI PlOdY ExIsTuJÍ I OdRŮDy s ČErNÝMi PlOdY, jAkO Je 'bLaCk jEwEl'.
59
Rez ovocnych drevin_052-077.indd 59
30.09.20 20:02
KOMPAKTNÍ OVOCNÉ KEŘE
OsTrUŽInY roku hezké bílé až růžové květy a nakonec také plody.
OdRŮDy
FoRmY A ZÁKlAdNÍ pOpIs
Mnoho lidí zná plané ostružiníky (Rubus fruticosus) z procházek nebo běhání po lese. Jedná se o keře s až metr dlouhými výhony hustě pokrytými ostny, které často vytvářejí nepropustné houštiny. Odrůda, která má vlastnosti původních ostružiníků, je tradiční 'Theodor Reimers': odolná, velmi výnosná – ale velmi náročná na prostor. Alternativou jsou odrůdy jako 'Black Satin', které pocházejí z amerických planých ostružiníků. Ty rostou spíše vzpřímeně, mají málo ostnů nebo vůbec žádné a také málokdy odnožují. Výhony, které vyrůstají opakovaně ze země, se označují pruty. Na jejich bočních větévkách se objevují většinou od května následujícího
Rané odrůdy zrají od poloviny července, např. trnitá 'Choctaw'; pozdní od poloviny srpna do začátku října, např. beztrnná 'Black Satin'. Polorané jsou beztrnné odrůdy 'Asterina', 'Loch Ness' ('Nessy') – a zejména populární 'Navaho'. Ta roste vzpřímeně jako keř a dá se snadno pěstovat u kůlu i bez podpůrné konstrukce. Dnes od ní existují i dříve plodící variety s o něco většími plody, např. 'Navaho Bigandearly'. Ještě méně místa potřebují zakrslé odrůdy, maximálně metr vysoké, např. 'Black Cascade' a 'BrazelBerry Baby Cakes'. Jsou ideální pro pěstování v nádobě. Další zvláštností jsou odrůdy „Primocane“, resp. podzimní ostružiníky jako 'Direttissima Montblanc' a 'Primocane Reuben'. Nesou plody již na mladých jednoročních prutech. Ovšem dozrávají většinou až v září/říjnu. Při nepříznivém počasí je pak sklizeň černých plodů malá, ale plody jsou chutné.
StAnOvIŠTĚ a pŮdA
Ostružiníku se dobře daří i v polostínu, ale plody, které dozrály na slunci, chutnají zkrátka lépe. Vyhovuje mu běžná zahradní půda, důkladně zpracovaná, s přidáním kompostu. Tam, kde se
60
Rez ovocnych drevin_052-077.indd 60
30.09.20 20:03
častěji vyskytují studené větry, je vhodné pro výsadbu vybrat chráněné místo.
VÝSaDbA A PÉČe
Nejvhodnější dobou pro výsadbu ostružiníků, které jsou citlivější na mráz, je pozdní jaro nebo časný podzim. Pro většinu odrůd je vhodným způsobem pěstování u špalíru, který bude až 1,8 m vysoký se 3 či 4 pevnými dráty, příčně napnutými mezi kůly. Pruty silně rostoucích odrůd jako 'Thornless Evergreen' se k drátům vyvazují vodorovně. Potřebují z obou stran až 3 m místa, tedy 6 m na rostlinu. Slaběji rostoucí odrůdy, např. 'Loch Ness', je možné vést po špalíru vějířovitě. K tomu stačí rozestupy mezi rostlinami 2 m, u vzpřímeně rostoucích odrůd 'Navaho' dokonce 1 m.
KrÁtCe a pŘeHlEdNĚ VeLiKoSt: KeŘe vÝŠKa 1,5–2,5 M, ŠÍŘkA PoDlE ZpŮsObU PĚStOvÁnÍ 3–6 M, vZpŘÍMeNÉ, SlOuPoViTĚ RoStOuCÍ oDrŮdY JeN AsI 1 M; ZaKrSlÉ FoRmY VÝŠkA I ŠÍŘkA KoLeM 1 M. OpYlEnÍ: sAmOsPrAŠNÉ. DoBa sKlIzNĚ: Od pOlOvInY ČeRvEnCe dO ŘÍJnA. oStRuŽiNy JsOu pLnĚ ZrAlÉ, kDyŽ Se ČErNĚ VyBaRvEnÉ PlOdY SnAdNo OdDĚLuJÍ oD KvĚtNÍHo LŮŽkA.
61
Rez ovocnych drevin_052-077.indd 61
30.09.20 20:03
KOMPAKTNÍ OVOCNÉ KEŘE
Odrůdy „Primocane“, které plodí na jednoletých prutech, potřebují rozestupy 1,5–2 m a rovněž se pěstují vějířovitě. Mladé rostliny se sázejí tak, aby kořenový bal byl pokrytý vrstvou půdy 3–5 cm vysokou. Po výsadbě se pruty seříznou na cca 30 cm. Dobré zásobování vodou je důležité nejen po výsadbě, ale také později během tvorby plodů. Osvědčilo se hnojení na jaře a mulčování rostlin od poloviny května. V pozdním podzimu je vhodné překrýt bázi mladých prutů zeminou a listím, tak ostružiník lépe přečká studenou zimu.
JaK PrOvÁdĚt ŘEz
V zásadě rozlišujme dva „typy“ prutů: mladé pruty, které čerstvě vyrazily ze země a které budou plodit teprve v následujícím roce, a loňské pruty, které budou plodit a dávat úrodu již toto léto. Abychom se vyhnuli změti prutů na konstrukci, existují různé způsoby, jak pruty „roztřídit“. Nejjednodušší řešení je vyvázat všechny mladé pruty k jedné straně a všechny loňské (plodící) pruty ke druhé straně. U odrůd pěstovaných ve vějíři je vhodné ponechat 6–8 mladých prutů a stejný počet loňských (plodících) prutů, u vodorovně vyvazovaných odrůd stačí většinou 3–4 pruty. V pozdním létě přicházejí na řadu nové boční výhony mladých prutů. Ty je třeba zakrátit na šířku dlaně. Na jaře následujícího roku se ještě jednou seříznou, a to na 1–2 pupeny.
Odplozené loňské pruty je možné vyříznout u země již na podzim. Je ale jistější počkat až do jara, protože tyto pruty přes zimu chrání mladé výhony. U mladých prutů, které vyrážejí ze země, vyřízněte nadbytečné. Sloupovitě se pěstují zejména vzpřímeně rostoucí odrůdy 'Navaho'. U nich se nechávají vyrůst 1–3 pruty do výšky a pak se vyvážou k dlouhým tyčkám. První rok se tyto pruty nezakracují, jinak by se na vrcholku vytvářely shluky bočních výhonů. Příští jaro je možné je bez problémů zakrátit na požadovanou výšku. Pak se zakracují i boční výhony na 1–3 pupeny. Z mladých výhonů vyrážejících ze země se vybere několik prutů,
62
Rez ovocnych drevin_052-077.indd 62
30.09.20 20:03
SÍLa pLoDŮ OsTrUŽInY JsOu sKuTeČnÉ ViTaMiNoVÉ bOmBy s mImOŘÁdNĚ VySoKÝM ObSaHeM PrOvItAmInU A A ViTaMiNu c. PoSiLuJÍ iMuNiTnÍ SyStÉm vŠeCh, KdO Je KoNzUmUjÍ, sVÝMi vItAmInY, MiNeRÁLnÍmI LÁTkAmI A AnToKyAnY, dÍkY NiMŽ mAjÍ PlOdY ČeRnOfIaLoVoU BaRvU.
které budou plodit v následujícím roce, a ostatní se odstraní. U odrůd „Primocane“ neboli podzimních ostružiníků je vhodné vějířovité vedení se 4–6 pruty. Ty se seřezávají až na jaře, a to podle odrůdy a rady prodejce, na 20–40 cm. Z bočních pupenů pak vyrážejí nové pruty, které plodí na podzim stejného roku.
63
Rez ovocnych drevin_052-077.indd 63
30.09.20 20:04
KOMPAKTNÍ OVOCNÉ KEŘE
BoRŮVkA SÍLa pLoDŮ BoRŮVkY BÝVaJÍ PoVaŽoVÁNy zA AbSoLuTnÍ JeDnIČKu mEzI OvOcEm. SkUtEČNĚ oBsAhUjÍ PlEjÁdU ZdRaVÍ PrOsPĚŠnÝcH ViTaMiNŮ, LÉČiVÝCh aNtOkYaNŮ A AnTiBaKtErIÁLnÍcH TŘÍsLoViN. FoRmY A ZÁKlAdNÍ pOpIs
Z našich drobných lesních borůvek (brusnice borůvka, Vaccinium myrtillus) se také některé odrůdy nabízejí k prodeji. Většina zahrádkářů ovšem dává přednost až 2 m vysokým kanadským borůvkám (brusnice chocholičnatá, Vaccinium corymbosum) s většími a sladšími plody. Jsou vyšlechtěné z amerických divokých borůvek a od května kvetou hezkými bílými květy ve tvaru zvonku.
OdRŮDy
Řada vyšlechtěných odrůd borůvek dorůstá výšky a šířky jen 0,5–1 m, např. 'Blautropf', 'Bluetta', 'Hortblue Petite', 'Northcountry' a 'Ruby Beauty'.
StAnOvIŠTĚ a pŮdA
Kanadské borůvky mají rády slunce, ale daří se jim a plodí i v polostínu. Květy, které se objevují časně zjara, mohou být poškozeny pozdními mrazíky. Borůvky potřebují kyselou půdu, s hodnotou pH mezi 3,5 a 5 (viz str. 16). Na vápenitých půdách budou listy stále více žloutnout, keře budou neduživější a výnosy menší a menší. Někdy pomůže zapracovat do půdy několik pytlů zeminy pro rododendrony. Hodně vápenitou půdu je ovšem lepší úplně vyměnit. Méně nákladná je výsadba do nádoby, která se naplní vhodnou zeminou.
64
Rez ovocnych drevin_052-077.indd 64
30.09.20 20:04
VÝSaDbA A PÉČe
Vybírejte nejlépe dobře vyvinuté, asi tříleté rostliny v kontejnerech, které mají více bočních výhonů. Pro výsadbu je nejvhodnější podzim a jaro. Odrůdy normální velikosti potřebují rozestupy mezi rostlinami asi 1,5–2 m; kompaktním odrůdám stačí 0,8–1,2 m. Jáma pro výsadbu by měla být minimálně 80 cm široká a 40–50 cm hluboká. Pokud je okolní půda hodně vápenitá, jámu pro jistotu vyložte jezírkovou nebo mulčovací fólií. Pro pěstování v nádobě se doporučuje pro začátek květináč o objemu 20–30 litrů; po opakovaném přesazení později nádoba o objemu až 50–70 litrů. Květináč by měl mít velký odtokový otvor, resp. více otvorů, a také by měl stát na vyvýšené podložce, aby voda mohla dobře odtékat. Borůvky koření mělce, takže by během období růstu měly mít stále mírně vlhký substrát, ale
KrÁtCe a pŘeHlEdNĚ VeLiKoSt: VÝŠkA 1,2–2 M, ŠÍŘkA AŽ 1,5 m; KoMpAkTnÍ OdRŮDy vÝŠKa 0,4–1,2, ŠÍŘkA 0,5–1 M. OpYlEnÍ: sAmOsPrAŠNÉ, AlE PŘI OpYlEnÍ JiNoU OdRŮDoU Je vÝrAzNĚ vĚtŠÍ sKlIzEŇ. DoBa sKlIzNĚ: Od ČErVeNcE Do zÁŘÍ. sKlÍzÍ Se pOsTuPnĚ, NĚKoLiKrÁt a jEn dObŘe VyZrÁlÉ PlOdY.
nesmí být přemokřený. Zalévat je lepší dešťovou vodou než tvrdou vodou z vodovodu. Na jaře je třeba dodat rostlinám živiny ve formě speciálního hnojiva pro borůvky nebo rododendrony. Dobrým mulčovacím materiálem je jehličí, dubové listí, piliny a mulčovací kůra. Nezvané hosty z řad ptactva odradí ochranné sítě, rozprostřené včas před sklizní.
JaK PrOvÁdĚt ŘEz
Keře borůvek řez prakticky nepotřebují. Ideální počet je 5–8 hlavních výhonů. Teprve od čtvrtého roku se každoročně vyřízne jeden nebo dva nejstarší hlavní výhony hned u země, aby je mohly nahradit nové, mladé výhony. 65
Rez ovocnych drevin_052-077.indd 65
30.09.20 20:04
KOMPAKTNÍ OVOCNÉ KEŘE
TeMnOpLoDeC (aRoNiE) FoRmY A ZÁKlAdNÍ pOpIs
Temnoplodec neboli aronie pochází ze Severní Ameriky a také se mu říká černý jeřáb. Jde o menší až středně velké keře. Příležitostně se prodávají také jako „stromky“ s výškou kmene cca 1 m. Jak vyplývá už z jejich názvu, plody jsou černé, podobné borůvkám, a dozrávají od srpna. Chuť mají trpkou, sladkokyselou a obsahují hodně vitaminů, léčivých antokyanů, polyfenolů a tříslovin. Vynikající jsou do marmelád, ovocných šťáv a společně s jiným ovocem i do smoothies. Keře kvetou v květnu/červnu bílými květy složenými do okolíku. Květy s oblibou vyhledávají včely, což později vede k bohaté úrodě. Jsou opadavé, s rokem se loučí nádhernou podzimní červení listů a znovu obrážejí na jaře.
OdRŮDy
Temnoplodec černoplodý (Aronia melanocarpa) má několik kvalitních ovocných odrůd, jako jsou 'Aron', 'Hugin' a 'Viking'. 'Nero' je odrůda s velkými plody, vyšlechtěná z temnoplodce třešňolistého (A. x prunifolia) a pro milovníky zahrádkaření patří již ke klasice. Temnoplodec planikolistý (A. arbutifolia), odrůda 'Brilliant', nemá černé, nýbrž zářivě červené plody.
VÝSaDbA A PÉČe
Výsadba probíhá na podzim nebo na jaře, kontejnerované dřeviny lze sázet i v létě. Temnoplodce více či méně silně vyhánějí z kořenů výmladky, ale zřídkakdy s nimi bývají problémy. V případě nutnosti je možné do půdy dát kořenovou bariéru, podobně jako např. u bambusů.
KrÁtCe a pŘeHlEdNĚ VeLiKoSt: KeŘe vÝŠKa 1–2 M, ŠÍŘkA 0,8–1,5 M. OpYlEnÍ: sAmOsPrAŠNÉ. DoBa sKlIzNĚ: Od sRpNa dO PoLoViNy ŘÍjNa, KdYŽ jE DuŽiNa UvNiTŘ vYbArVeNÁ tMaVĚ AŽ fIaLoVoČeRvEnĚ.
66
Rez ovocnych drevin_052-077.indd 66
30.09.20 20:04
Na jaře stačí přidat do půdy trochu kompostu nebo hnojiva pro ovocné keře. Zálivka je nutná jen při dlouhotrvajících suchých a teplých týdnech, zejména během tvorby plodů. Škůdci nebo choroby se prakticky nevyskytují. V pozdním létě ovšem bývá třeba chránit úrodu sítěmi proti ptákům.
JaK PrOvÁdĚt ŘEz
Pokud se mladé keře silněji větví, zakraťte časně zjara všechny hlavní výhony asi o třetinu. Jinak stačí, když se odstraní příliš hustě nebo nevhodně rostoucí výhony, později také přestárlé boční větve. K prosvětlení je možné od 3. nebo 4. roku po výsadbě u země odříznout nejstarší hlavní výhony a zbývající nahoře trochu zakrátit.
KeŘe rOsToU Na sLuNeČnÝcH A PoLoStInNÝCh sTaNoViŠtÍcH, jSoU MrAzUvZdOrNÉ a vYlOŽEnĚ NeNÁRoČnÉ. DaŘÍ sE JiM V KaŽdÉ NoRmÁlNÍ pŮdĚ, KtErÁ NeNÍ pŘÍLiŠ MoKrÁ NeBo vÁpEnItÁ. TeMnOpLoDeC Je mOŽNÉ pĚsToVaT TaKÉ vE VeLkÉ NÁDoBĚ.
67
Rez ovocnych drevin_052-077.indd 67
30.09.20 20:05
KOMPAKTNÍ OVOCNÉ KEŘE
ZiMoLeZ KaMČAtSkÝ FoRmY A ZÁKlAdNÍ pOpIs
Zimolez kamčatský neboli sibiřská či kamčatská borůvka. Pro tohoto nováčka mezi ovocnými keři existuje řada jmen. Botanicky se nazývá Lonicera kamtschatica a je příbuzný se stálezeleným zimolezem lesklým (Lonicera nitida), oblíbeným okrasným keřem. Zimolez kamčatský shazuje listí již v časném podzimu, zato ale začíná pučet již v teplých týdnech pozdní zimy. Od konce března se roz-
víjejí žlutobílé květy ve tvaru převislých zvonků, často ještě na neolistěných větvích. Květy si bez problémů poradí i s teplotami několik stupňů pod nulou.
OdRŮDy
Již nějakou dobu se dají koupit odrůdy kamčatské borůvky s velkými a chutnými plody, např. 'Amur', 'Balaleika', 'Eisbär', 'Kalinka',
68
Rez ovocnych drevin_052-077.indd 68
30.09.20 20:05
KrÁtCe a pŘeHlEdNĚ VeLiKoSt: KeŘe vÝŠKa 1–2 M, ŠÍŘkA 0,8–1,2 M. OpYlEnÍ: pRo oPyLeNÍ pOtŘeBuJÍ DaLŠÍ OdRŮDu. DoBa sKlIzNĚ: Od kOnCe kVĚTnA Do pOlOvInY ČeRvNa. OpRaVdU ChUtNÉ, SlAdKÉ pLoDy sKlÍzEjTe TePrVe aSi tÝdEn pOtÉ, cO Se VyBaRvÍ Do mOdRa, PŘEd sKlIzNÍ Je oChUtNeJtE.
'Maitop' a 'Myberry Farm'. Tyto „ruské“ odrůdy kvetou tak brzy, že je opylují hlavně odolní čmeláci a divoké včely. Jako alternativu vyšlechtil jeden švýcarský pěstitel „Erst beere“ (první plody) s odrůdami 'Blue Pagoda' a 'Blue Sea'. Pocházejí z japonské varianty zimolezu a kvetou o něco později, takže se na opylení mohou podílet i včely medonosné, které jsou citlivější vůči chladu.
StAnOvIŠTĚ a pŮdA
Kamčatské borůvce se daří na slunci i v polostínu a je velmi odolná vůči mrazu. Vezme zavděk každou normální půdou a toleruje i vápenitá stanoviště. Kamčatské borůvky se dají pěstovat i ve velkých nádobách.
VÝSaDbA A PÉČe
Keře, které jsou v nabídce většinou kontejnerované, se dají sázet téměř po celý rok, nejlepší termín je na podzim. Rozestupy při výsadbě by měly být 1,2–1,5 m. Kořeny jsou spíše měl-
SÍLa pLoDŮ KaMČAtSkÉ BoRŮVkY JsOu SlAdŠÍ nEŽ kAnAdSkÉ BoRŮVkY, MaJÍ mÉnĚ TrPkÝcH KoMpOnEnTŮ. ZaTo mAjÍ VySoKÝ oBsAh ViTaMiNŮ b a c, AlE TaKÉ aNtIoXiDaNtŮ OcHrAŇUjÍcÍcH BuŇkY.
ké a silně rozvětvené, takže výsadbová jáma by měla mít ideálně šířku 40–60 cm. Je třeba si uvědomit, že jsou nutné alespoň 2 či 3 exempláře různých odrůd, které se vzájemně opylují. U později kvetoucích Erstbeere je opylení možné pouze mezi exempláři ze stejné série odrůd (např. 'Blue Hokkaido'). Péče je jednoduchá: Po vyrašení přidáváme hnojivo na ovocné keře, půdu neustále mulčujeme (s výjimkou doby květu), při suchu zaléváme a úrodu chráníme tím, že včas rozprostřeme sítě proti ptákům.
JaK PrOvÁdĚt ŘEz
Nejdříve ze všeho je nutné vypěstovat keř s 8–10 středně silnými hlavními výhony, přebytečné mladé výhony se odstraní dole u země. Teprve po 4–5 letech je možné odstranit 2 nebo 3 nejstarší hlavní výhony, které už doplodily. Tyto staré výhony je možné nahradit silnějšími novými výhony z báze – to vše nejlépe provedeme hned po sklizni. 69
Rez ovocnych drevin_052-077.indd 69
30.09.20 20:05