0041891

NI COL A S W R I GHT

ˇ OPERACE NEJVETŠÍ

ˇ VÁLKY DRUHÉ SVETOVÉ

Nejvetsi_operace_2SV.indd 3

31.03.2021 15:49 Výtažková černá

Originally published in English under the title Missions of World War II © Worth Press Ltd, Bath, England, 2020 Czech Edition © Euromedia Group, 2021 Translation © Lumír Mikulka, 2021 Poděkování autora: Poděkování za pomoc náleží Susan Boydové Leesové, Declanu MacArdleovi, Louise MacArdleové a Paulu Russomovi.

Poznámka vydavatele: Byla vyvinuta maximální snaha ověřit všechny informace předkládané v této knize. Vydavatel nenese odpovědnost za škody způsobené chybami v údajích a nezaručuje se za nic, co je v knize vysloveno nebo naznačeno. Vydavatel uvítá připomínky a opravy od čtenářů zaslané na adresu worthpress@btconnect.com, k nimž bude přihlédnuto v budoucích vydáních. Podnikli jsme i všechny kroky, abychom zjistili držitele autorských práv a zajistili si souhlas s použitím ilustrací a dalšího materiálu. Vydavatel se chce omluvit za jakékoli neúmyslné chyby či opomenutí a rád je napraví v budoucích vydáních.

Fotografie použité v této knize jsou volnými díly, pokud není uvedeno jinak.

ISBN 978-80-242-7431-7

Vylodění amerických jednotek na Okinawě, 1945.

Nejvetsi_operace_2SV.indd 4

31.03.2021 15:49 Výtažková černá

5

OBSAH 1. BLESKOVÁ VÁLKA (1. září – 7. října 1939): vpád německých jednotek do Polska, jeho dobytí a akce, které zahájily druhou světovou válku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 2. BITVA O ATLANTIK (3. září 1939 – 8. května 1945): zoufalý boj s německými ponorkami s cílem zabezpečit severní Atlantik pro plavbu životně důležitých konvojů . . . . . . . 14 3. PÁD FRANCIE (12. května – 17. června 1940): porážka Francie, jíž přecházel malý či vůbec žádný odpor, a její potupná kapitulace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 4. DUNKERQUE (26. května – 4. června 1940): jak britské královské námořnictvo spolu s flotilou malých člunů zachránilo ze severofrancouzského pobřeží 338 000 převážně britských vojáků před rychle postupujícími německými jednotkami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 5. BITVA O BRITÁNII (10. července – 17. září 1940): britské královské letectvo odráží navzdory všem nepříznivým okolnostem mocnou německou luftwaffe, s jejíž pomocí se Hitler snažil donutit Brity, aby se mu podrobili . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 6. ODDĚLENÍ PRO ZVLÁŠTNÍ OPERACE – SOE (22. července 1940 – květen 1940): příslušníci SOE organizují řadu sabotážních akcí na území nacisty okupované Francie . . . . . . 33 7. OPERACE SEELÖWE (plánovaná na září 1940): jak byl zmařen Hitlerův ambiciózní plán na překročení Lamanšského průlivu s následnou invazí do Anglie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 8. OPERACE BARBAROSSA (22. června – 5. prosince 1941): Hitler posílá armádu do Sovětského svazu a neúspěšně se snaží podmanit si tuto obrovskou zemi. . . . . . . . . . . . . . . . 50 9. OPERACE FLIPPER (10.–18. listopadu 1941): odvážný, ale neúspěšný pokus britských jednotek commandos zabít Hitlerova nejúspěšnějšího a nejpopulárnějšího generála Erwina Rommela . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 10. PEARL HARBOR (7. prosince 1941): japonské bombardéry startující z letadlových lodí provádějí drtivý útok na americké Tichomořské loďstvo kotvící v havajském Pearl Harboru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 11. PÁD FILIPÍN (8. prosince 1941 – 8. května 1942): vpád japonských jednotek na Filipíny a jejich brutální okupace až do osvobození země americkými silami . . . . . . . . . . . . 73 12. PÁD SINGAPURU (7.–15. února 1942): jak japonské jednotky porazily Velkou Británii, když vpadly do ostrovní pevnosti Singapuru ze sousedního Malajska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 13. OPERACE CHARIOT (28. března 1942): útok britských commandos na německý suchý dok v okupovaném St. Nazaire ve Francii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 14. DOOLITTLŮV NÁLET (19. dubna 1942): první americký útok na japonská města. . . . . . . . . . 85

Nejvetsi_operace_2SV.indd 5

31.03.2021 15:55 Výtažková černá

6

Největší operace 2. světové války

15. OPERACE ANTHROPOID (27. května 1942): českoslovenští odbojáři organizují atentát na Reinharda Heydricha, brutálního nacistického vládce protektorátu Čechy a Morava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 16. BITVA U MIDWAY (4.–7. června 1942): americké námořnictvo poráží v Tichém oceánu úderný svaz japonských letadlových lodí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 17. OPERACE FRANKTON (7.–12. prosince 1942): britští commandos útočí na německá nákladní plavidla v okupované Francii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 18. OPERACE GUNNERSIDE (16.–27. února 1943): norské speciální jednotky provádějí sabotáž v německém závodu na těžkou vodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 19. OPERACE CHASTISE (16.–17. května 1943): bombardéry královského letectva provádějí údery na řadu strategických přehradních hrází. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 20. BITVA U KURSKA (4.–13. července 1943): Sovětský svaz poráží Německo v největší tankové bitvě všech dob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 21. OPERACE EICHE (12. září 1943): němečtí výsadkáři osvobozují diktátora Benita Mussoliniho z italského vězení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121 22. OPERACE PRAMEN (20.–22. září 1943): trpasličí ponorky královského námořnictva napadají německou bitevní loď Tirpitz ukrytou v norském fjordu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 23. OPERACE FORTITUDE (prosinec 1943 – 6. června 1944): komplexní plán na oklamání nacistů ohledně místa spojeneckého vylodění ve Francii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132 24. DEN D (6. června 1944): vylodění Spojenců ve Francii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 25. OPERACE VALKÝRA (20. července 1944): statečný, avšak k nezdaru odsouzený pokus německých armádních důstojníků odstranit Hitlera . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144 26. OPERACE MARKET GARDEN (17.–25. září 1944): americké a britské výsadkové jednotky se neúspěšně pokoušejí obsadit řadu životně důležitých mostů na dolním Rýnu . . . . . . . . . . . 149 27. BITVA V ARDENÁCH (16. prosince 1944 – 15. ledna 1945): ofenzíva německých jednotek na západní frontě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155 28. BITVA O IWODŽIMU (19. února – 26. března 1945): jak americká námořní pěchota zdolala fanatický odpor Japonců a dobyla strategicky významný tichomořský ostrov . . . . . . . . 161 29. BITVA O BERLÍN (16. dubna – 2. května 1945): sovětské jednotky obsazují německé hlavní město . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168 30. ATOMOVÁ VÁLKA (6.–9. srpna 1945): americká letadla svrhávají atomové bomby na japonská města Hirošimu a Nagasaki . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175 Bibliografie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182

Nejvetsi_operace_2SV.indd 6

31.03.2021 15:55 Výtažková černá

7

1. kapitola

BLESKOVÁ VÁLKA (1. září – 7. října 1939)

Přesně v 4.45 ráno 1. září 1939 zahájila postarší německá bitevní loď Schleswig -Holstein palbu proti polské posádce na Westerplatte u města Gdaňsk na břehu Baltského moře. Ve stejné době začaly vlny střemhlavých bombardérů s ničivými nálety na polské pozice, zatímco 62 divizí wehrmachtu o síle zhruba milion mužů, podporovaných skoro třemi tisíci tanky a velkým množstvím dalších obrněných vozidel, vpadlo do Polska přes 2800 km dlouhé hranice.

Polské ozbrojené síly se bránily statečně.

Nasazena byla dokonce i jízda vyzbrojená šavlemi a kopími. Poláci ale byli již záhy přemoženi a museli se stahovat před rychle postupujícími německými jednotkami. Bombardéry zatím útočily na silnice, železniční tratě, mosty a města a všude rozsévaly hrůzu mezi obyvatelstvem.

Cílem jejich útoků se stala rovněž polská letiště.

Mnoho polských letadel bylo zničeno už na zemi, a než den skončil, přestalo polské letectvo prakticky existovat.

Když se zpráva o německém útoku dostala do světa, vyvolala šok a pobouření, zejména pak

Nejvetsi_operace_2SV.indd 7

Německé jednotky pochodující Varšavou.

na straně vlád Velké Británie a Francie. Adolf Hitler, který vládl v Německu od chvíle, kdy byl 30. ledna 1933 jmenován kancléřem, se ohrazoval, že vydal svým jednotkám rozkaz ke vstupu

31.03.2021 15:49 Výtažková černá

8

Největší operace 2. světové války

Němečtí vojáci odstraňují 1. září 1939 závoru na hraničním přechodu Sopoty–Gdyně.

na polské území ve snaze bránit se, a tvrdil, že jediné, o co mu šlo – přinejmenším zpočátku, byla ochrana velkého počtu německých občanů „utlačovaných“ v Gdaňsku. Ode dne, kdy se chopil moci, se Hitler netajil tím, že chce opětovně sjednotit Němce v jednom státě, bez ohledu na to, kde žijí. Gdaňsk tak pro něj byl dobrou záminkou k útoku.

Gdaňsk (německy Danzig) byl ve skutečnosti od počátku 19. století součástí Německa. V roce 1920, po porážce Němců v první světové válce, se stal polosuverénním městským státem pod ochranou Společnosti národů, s právem Poláků

Nejvetsi_operace_2SV.indd 8

užívat zdejší přístav. Oficiálně se nazýval Svobodné město Gdaňsk.

Britský premiér Neville Chamberlain si velice záhy uvědomil rozměry německých akcí proti Polsku a uvedl ozbrojené síly své země do plné pohotovosti. O den později učinil totéž i francouzský ministerský předseda Édouard Daladier.

Chamberlain byl Hitlerovým počínáním zvláště rozmrzen, neboť před necelým rokem, 30. září 1938, podepsal společně s Daladierem, italským diktátorem Benitem Mussolinim a Hitlerem dokument, který vstoupil do dějin jako Mnichovská dohoda.

31.03.2021 15:49 Výtažková černá

Blesková válka

Za to, že mu bylo dovoleno provést bez jakéhokoli odporu anexi československých Sudet obývaných třemi miliony lidí německého původu, slíbil Hitler, že tím skončí jeho územní požadavky v Evropě. Chamberlain tvrdil, že Mnichovská dohoda bude „mírem pro naši dobu“. Přední politik Winston Churchill, který dlouhodobě považoval Hitlera a nacisty za hrozbu, byl zděšen. „Anglie dostala na výběr mezi válkou a hanbou,“ konstatoval stroze. „Zvolila si hanbu – a bude mít válku.“ Necelých 24 hodin po podpisu dohody poslal Hitler své jednotky do Československa, aby okupovaly Sudety. Vlády Británie a Francie, které mu tento krok schválily, mohly těžko cokoli namítat. Jejich zdánlivá spokojenost dostala nicméně tvrdý úder, když 15. března 1939 Německo ukončilo další existenci zbytku

Neville Chamberlain.

9

Československa obsazením Čech a Moravy, zatímco na Slovensku vznikl pod patronátem Němců Slovenský stát. Byly tím cynicky pošlapány podmínky Mnichovské dohody.

O týden dříve svolal Hitler nejvyšší představitele německých ozbrojených sil a oznámil jim, že jakmile se vypořádá s Československem, má v úmyslu podmanit si Polsko. To vše bylo součástí jeho celkového plánu získat nová území ve východní Evropě a zajistit německému obyvatelstvu Lebensraum – životní prostor.

V konečné fázi měl Hitler v plánu napadnout z Polska Sovětský svaz. Jelikož ale nechtěl, aby proti němu sovětský diktátor Josef Stalin zasáhl, až napadne Polsko, došlo mezi Německem a Sovětským svazem 23. srpna 1939 k uzavření paktu o neútočení. Obě strany se současně tajně dohodly, že si v jisté době, která neměla

Édouard Daladier.

Nejvetsi_operace_2SV.indd 9

31.03.2021 15:49 Výtažková černá

10

Největší operace 2. světové války

Hitler a Mussolini při podpisu Mnichovské dohody.

být příliš vzdálenou budoucností, navzájem rozdělí Polsko.

Již 31. března 1939 podepsali představitelé Velké Británie, Francie a Polska dokument garantující polskou nezávislost. 1. září Hitlerovy tanky, letadla a úderné jednotky přesto do Polska vpadly a Británie s Francií neměly na výběr: musely jednat.

V 9.00 dne 3. září dorazil britský velvyslanec v Berlíně sir Neville Henderson na německé ministerstvo zahraničí a předal tam britské ultimátum. Dokument požadoval, aby Hitler zahájil od 11.00 téhož dne stahování svých jednotek

Nejvetsi_operace_2SV.indd 10

z Polska, jinak Německo ponese důsledky svých činů. Když se o tomto kroku dověděl Hitler, byl ohromen. Očekával s jistotou, že Británie ani Francie, která rovněž předala Němcům ultimátum, navzdory dohodě z 31. března nepůjdou Polsku na pomoc.

Více se již mýlit nemohl.

Ostatní vysocí činitelé z Hitlerova okolí později vzpomínali, že byli šokováni stejně jako on. Hermann Göring, jehož Hitler ustavil svým nástupcem, měl údajně dost jasnozřivě poznamenat: „Jestli tuhle válku prohrajeme, ať nám je nebe milostivé.“

31.03.2021 15:49 Výtažková černá

Blesková válka

11

Německá bitevní loď Schleswig-Holstein bombarduje 1. září 1939 polské jednotky na Westerplatte.

V 11.15, když Britové nedostali na své ultimátum odpověď, pronesl Chamberlain historický rozhlasový projev, v němž informoval britskou veřejnost, že „tato země je nyní ve válce s Německem“. Později téhož dne prohlásil v poslanecké sněmovně: „Vše, čemu jsem ve svém veřejném životě věřil, se ocitlo v troskách.“ Poté vytvořil svůj první válečný kabinet.

Winstona Churchilla, který byl jeho tvrdým kritikem, jmenoval prvním lordem admirality, což byla funkce odpovídající ministrovi námořnictva, a Churchill ji zastával již jednou, v letech 1911–1915.

Nejvetsi_operace_2SV.indd 11

Francouzské ultimátum vypršelo v 17.00 a Daladier učinil totéž co Britové: vyhlásil Německu válku. Největší válečný požár, jaký měl kdy svět zažít, se právě rozhořel. To vše jen zhruba dvacet let po skončení první světové války označované svého času za válku, kterou měly všechny války skončit.

Ve chvílích, kdy ultimáta vypršela, už německé jednotky postupovaly tři dny Polskem a Hitler neměl naprosto v úmyslu stáhnout je zpět. Spočítal si, že dokáže Polsko zcela rozdrtit dřív, než stačí Británie a Francie dostatečně zmobilizovat své síly, aby mohly proti Německu zaútočit na

31.03.2021 15:49 Výtažková černá

12

Největší operace 2. světové války

Josef Stalin.

západní frontě. Ze všeho nejvíce spoléhal na rychlost, na taktiku známou jako Blitzkrieg neboli blesková válka.

Dne 4. září byly německé jednotky již osmdesát kilometrů hluboko na polském území a stále postupovaly vpřed. O dva dny později se dvě německé skupiny armád setkaly u Lodže v centrálním Polsku. Tím byla země v podstatě rozťata ve dví a velká část polské armády zůstala v pasti u německých hranic. 8. září již Hitler otevřeně jásal nad tím, že Británie ani Francie stále neprovedly nějakou zásadní vojenskou akci na pomoc Polákům. Jeho tanky již měly na dosah polskou metropoli Varšavu. Německé tankové jednotky se hnaly ohromující rychlostí napříč Polskem a během jediného týdne postoupily o více než 220 km.

Nejvetsi_operace_2SV.indd 12

V závěsu za motorizovanými útvary se dopouštěly některé vojenské útvary otřesných zvěrstev na polských civilistech, kteří uvázli ve směru jejich postupu. Vojáci vypalovali vesnice do základů a terorizovali obyvatelstvo, které v jejich očích tvořili pouze untermenschen (podlidé), nemající absolutně žádná práva.

Nikdo nebyl ušetřen. Lidé byli bez rozdílu mláceni, mučeni nebo masakrováni. Jednalo se o děsivý obraz toho, co mělo následovat později, až nacisté zkonsolidují svou moc nad podmaněnou zemí.

Do 16. září bylo již takřka celé Polsko dobyto.

Pouze Varšava, která byla dokonale obklíčená, se držela proti tvrdým útokům. Obránci odmítali veškeré výzvy ke kapitulaci a statečně pokračovali v boji. Němci odpovídali brutální silou a drtivou mocí svých zbraní. Město bombardovali ze země i ze vzduchu.

Polská vláda se ocitla v zoufalé situaci. Stále marně doufala, že jí na pomoc přijdou britské a francouzské jednotky. A když se již zdálo, že se situace nemůže už dál zhoršit, přišel úder z nečekané strany.

V 5.00 ráno 17. září vpadla na polské území sovětská vojska. Stalin jednal na základě dřívější tajné úmluvy uzavřené s Hitlerem, podle níž si měli Polsko rozdělit mezi sebe. V tomto okamžiku polské vládě došlo, že je vše ztraceno, a nastal úprk do Rumunska. Odtud se vládní představitelé dostali do Paříže a nakonec do Londýna, kde utvořili polskou exilovou vládu.

Navzdory očividně beznadějné situaci pokračovaly polské jednotky ve statečné obraně Varšavy a teprve 27. září seznaly, že nemá cenu klást další odpor. Na různých místech země ještě zůstávalo několik izolovaných ohnisek odporu, ale do 5. října bylo po všem.

31.03.2021 15:49 Výtažková černá

Blesková válka

Polsko bylo definitivně poraženo. Odhaduje se, že během pětitýdenní kampaně přišlo o život na 60 000 polských civilistů. Asi 70 000 polských vojáků padlo v boji nebo bylo pobito, 133 000 jich bylo zraněno a 700 000 skončilo v zajetí. Dalších 50 000 Poláků zemřelo během sovětského vpádu. Německé ztráty činily jen 11 000 zabitých a 44 000 raněných. Zahynula i necelá tisícovka sovětských vojáků a dvakrát tolik jich utrpělo zranění.

Odhaduje se, že až 100 000 polských vojáků dokázalo po pádu své země uprchnout do zahraničí. Mnozí z nich se dostali do Británie, kde se přidali ke spojeneckým silám a významně přispěli k vítězství ve válce.

Polsko mělo až do května 1945, kdy válka v Evropě skončila, čelit strašlivým útrapám způsobovaných nacisty i Sovětským svazem.

Bylo tomu tak i přesto, že od 22. června 1941 se Německo a Sovětský svaz ocitly navzájem ve válce. I po roce 1945 drželi Sověti zemi v železném sevření, z něhož se Polsko vymanilo až po rozpadu sovětského impéria v letech 1989–1990.

Nejvetsi_operace_2SV.indd 13

13

Německý letoun Heinkel He 111 bombarduje polskou Varšavu.

31.03.2021 15:49 Výtažková černá

14

2. kapitola

BITVA O ATLANTIK (3. září 1939 – 8. května 1945)

Ačkoli se to tak obecně nevnímá, nejdelším zápasem celé války byla bitva o Atlantik. Začala téhož dne, kdy byla válka Spojenci vyhlášena (3. září 1939), a trvala až do chvíle, kdy válka v Evropě skončila (8. května 1945). Britský premiér Winston Churchill později přiznal: „Jediná věc, která mi v průběhu války opravdu naháněla strach, byla hrozba německých ponorek.“

Byla to také jedna z německých ponorek, která ozbrojenou konfrontaci na moři odstartovala.

Dne 3. září v 19.40, tedy jen několik hodin poté, co Británie vyhlásila Německu válku, potopila U 30 britský osobní parník Athenia nacházející se asi 400 km západně od severního pobřeží Irska.

Loď plula ze Skotska do Kanady a v okamžiku, kdy byla torpédována, měla na palubě 1418 cestujících a členů posádky. Při útoku zahynulo

Parník Athenia.

Nejvetsi_operace_2SV.indd 14

31.03.2021 15:49 Výtažková černá

Bitva o Atlantik

117 lidí. Jelikož trvalo asi třináct hodin, než se loď potopila, všichni ostatní byli zachráněni britským námořnictvem a obchodními plavidly, která zareagovala na volání o pomoc.

Nevyprovokovaný útok na civilní loď, o níž kapitán ponorky tvrdil, že ji považoval za ozbrojené nákladní plavidlo, šokoval dokonce i Adolfa Hitlera. Do budoucna podobné útoky s okamžitou platností zakázal. Netrvalo však dlouho a koncem roku 1939 již dostaly německé ponorky víceméně volnost a mohly si volit cíle útoků dle libosti. Právě tehdy svým způsobem začala skutečná bitva o Atlantik, kterou Churchill charakterizoval jako „klíčový faktor po celou dobu války“.

Velká Británie coby ostrovní země byla nadmíru závislá na dovozu potravin, surovin a dalšího zboží včetně životně důležitých vojenských komodit. Britská obchodní flotila byla tehdy největší na světě. Tvořilo ji 4000 plavidel, z nichž 2500 se v kterémkoli okamžiku nacházelo někde na moři. Tato flotila zaměstnávala skoro 200 000 osob.

Většina nejpotřebnějšího zboží se do Británie dovážela přes Atlantik z USA. Bylo proto zásadní věcí neustále střežit lodní trasy, a to nejen před německými ponorkami podnikajícími nájezdy, ale také před hladinovými německými plavidly představujícími trvalou hrozbu. Královské námořnictvo se snažilo ze všech sil chránit konvoje, ale v době, kdy se nad Británií v polovině léta 1940 vznášela hrozba německé invaze, zůstávalo mnoho válečných lodí vázaných v domácích vodách a jen nemnoho se mohlo věnovat aktivnímu střežení konvojů. Znamenalo to, že nákladní plavidla často vyrážela na Atlantik bez doprovodu a stávala se snadnou kořistí zejména pro německé ponorky.

Nejvetsi_operace_2SV.indd 15

15

Invaze do Francie a její pád v květnu 1940 umožnil Němcům zřídit mnoho ponorkových základen ve větší blízkosti britských lodních tras. Ponorky nyní vyplouvaly do akcí ve skupinách od osmi do dvaceti, jimž se říkalo „vlčí smečky“, a jejich aktivita dál narůstala. Podnikaly rovněž útoky na hladině pod příkrovem noční tmy. Tím se dále komplikovala jejich detekce, protože ne všechny lodě královského námořnictva byly vybaveny radarem. Sonary, využívající zvukové vlny odrážené od okolních objektů, jsou účinné pouze tehdy, pokud je ponorka pod hladinou.

Mužem odpovědným za novátorskou strategii založenou na vlčích smečkách byl viceadmirál Karl Dönitz, ponorkový veterán z první světové války. Svými muži zbožňovaný admirál věřil, že ničím neomezovaná ponorková válka by

Viceadmirál Karl Dönitz.

31.03.2021 15:49 Výtažková černá