0041819

Tanec je vasen_01 az 208.qxp_Sestava 1 23.07.21 15:16 Stránka 3

titulní

Zdeněk Chlopčík, Milan Degen, Jitka Škápíková Milan Degen Zdeněk Chlopčík TANEC JE VÁŠEŇ

Jitka Škápíková

Lehkým tanečním krokem od historie po současnost

logo Euromedia Group/Universum

Lehkým tanečním krokem od historie po současnost

Tanec je vasen_01 az 208.qxp_Sestava 1 23.07.21 15:16 Stránka 5

Obsah Zdeněk Chlopčík: „Kdo umí chodit, naučí se i tančit“

9

Od magických rituálů pravěkých lovců k prvním tancům

11

Zdeněk Chlopčík: Tanec v páru

27

Tance letem světem

29

Zdeněk Chlopčík: Tanec v každém věku aneb Když se muž tanci brání

49

Moderní tance

53

Walz

60

Tango

62

Valčík

64

Slowfoxtrot

66

Quickstep

69

Samba

71

Rumba

73

Cha-cha

74

Paso doble

75

Jive

78

Zdeněk Chlopčík: Tanec a děti

81

Tanec v čase minulém a minulý čas v tanci, to vše v české kotlině

83

Polka

88

5

Tanec je vasen_01 az 208.qxp_Sestava 1 23.07.21 15:16 Stránka 6

Tanec je vášeň

Zdeněk Chlopčík: Tanec a mládež

99

Tanec první poloviny dvacátého století v srdci Evropy

101

Foxtrot

109

Zdeněk Chlopčík: Jak učit tanec

115

Osobnosti českého tanečního nebe

119

Zdeněk Chlopčík: Když muž se ženou tančí

129

Moderní tance druhé poloviny dvacátého století ve světě i u nás

133

Zdeněk Chlopčík: Tanec mě provází celým životem

149

Světové taneční hvězdy

151

Zdeněk Chlopčík: Sportovní tanec

165

Soutěžní společenský tanec – taneční sport

167

Zdeněk Chlopčík: Tanec a společenská etiketa – muž gentleman

183

Tanec a móda, tanec a etiketa

185

StarDance

197

O autorech

201

Literatura

205

6

Tanec je vasen_01 az 208.qxp_Sestava 1 23.07.21 15:16 Stránka 11

OD MAGICKÝCH RITUÁLŮ PRAVĚKÝCH LOVCŮ K PRVNÍM TANCŮM

Tanec je vasen_01 az 208.qxp_Sestava 1 23.07.21 15:16 Stránka 12

Tanec je vasen_01 az 208.qxp_Sestava 1 23.07.21 15:16 Stránka 13

Od magických rituálů pravěkých lovců k prvním tancům

Říká se, že umíš-li mluvit, umíš i zpívat, umíš-li chodit, umíš i tančit. Tanec provází lidstvo po tisíciletí. Důkazem toho, že počátky tance jsou spojeny už s našimi pravěkými předky, jsou kresby tančících postav v jeskyních, které obývaly právě první lidské společnosti.

Opičí tanec na indonéském ostrově Bali

Starověcí Egypťané tančili při různých náboženských i dvorních slavnostech, tance provázely i astronomické události, oslavovaly a uctívaly rozvodněný Nil. Kněží a kněžky za doprovodu harf a píšťal předváděli velkolepé taneční pohyby, jimiž vypravovali významné události ze života bohů. Během pohřebních obřadů pak egyptské ženy tancem vyjadřovaly smutek nad ztrátou blízkého člověka. Postupem času se do tanců vkrádala ladnost, cit a ustálené pohybové variace.

Petroglyfy nacházející se v okolí švédského Tanumshede zachycují rituální tanec

Tanec byl součástí kultury odedávna. Lidé jím přivolávali dobrý osud, ale tančili i pro radost a potěšení. Kdysi dávno na úsvitu dějin se začaly rodit obřadní rituály na počest lovu, smrti, počasí či plodnosti. A tanec byl jejich součástí. Naši dávní prapředkové údajně tancem napodobovali zvíře, které toužili ulovit.

A pokud byl jejich lov úspěšný a naplnil očekávání hladové tlupy, byl důvod úlovek oslavit. Tancem, jak jinak.

Tři hudebnice z hrobky Nakht, Théby

13

Tanec je vasen_01 az 208.qxp_Sestava 1 23.07.21 15:17 Stránka 14

Tanec je vášeň

dají například taneční figury, jež zdobí vázy a ostatní nádoby z tohoto období. V té době se tanec stal i významnou součástí veřejného života.

Náboženské a spiritistické rituály, například přivolávání deště či vymítání zlých duchů, pomalu ustupovaly do pozadí a tanec začal být vnímán jako způsob zábavy.

Starověcí Řekové znali různé druhy bojových tanců, které sloužily jako magická ochrana před nepřítelem. Tancem byli oslavováni bohové Apollon a Dionýsos. Mladé dívky svými tanečními choreografiemi zahajovaly olympijské hry a v neposlední řadě se tance stávají významnou součástí antického divadla. To, že Řekové byli skutečně nadšení tanečníci, doklá-

Tanec Néreoven, asi 560 př. n. l.

Řecká tanečnice

Tanečníci a muzikanti z hrobky v Tarquinii, 5. stol. př. n. l.

14

Tanec je vasen_01 az 208.qxp_Sestava 1 23.07.21 15:17 Stránka 15

Od magických rituálů pravěkých lovců k prvním tancům

v Africe jako tanec rodiček. Při berberském kmenovém porodním rituálu se všechny ženy shromáždily ve velkém stanu, zatímco muži čekali venku. Ženy rodičku obklopily a v kruzích tančily tanec, při kterém neustále opakovaly břišní pohyby, dokud žena neporodila. Břišní tanec patří také do orientálních harémů pro potěchu jejich pánů.

K nejstarším tancům se řadí orientální, převážně břišní tance. Starověké kultury věřily, že úrodu, plodnost a život bez živelních pohrom mají v rukou velké matky – bohyně. Proto byly dívky v orientálních kulturách vysílány do chrámů, aby zde tančily těmto božstvům na počest, a to se zvláštním důrazem na břicho jako symbol plodnosti. Břišní tanec mohl vzniknout také

Jean-Léon Gérôme: Břišní tanec, 1863

Středověk tanci příliš nepřál. Křesťanství vnímalo tanec a světské zábavy vůbec jako nástroj ďábla, který svádí lidskou mysl k hříšné tělesnosti a pomíjivosti pozemského bytí, odvádí ho od Boha, víry a pokory.

Bernt Notke: Tanec smrti, malba z kostela sv. Mikuláše v Tallinnu

15

Tanec je vasen_01 az 208.qxp_Sestava 1 23.07.21 15:17 Stránka 16

Tanec je vášeň

Tanec byl symbolem prostopášnosti, smyslnosti či rozvernosti. Přesto se dál tančilo na svatbách, různých oslavách nebo pohřbech a krajem putovali potulní kejklíři, kteří svá vystoupení doplňovali o taneční prvky. Kromě toho lidé věřili, že pomocí tance mohou zahnat i mor či jiné smrtící epidemie.

Renesance je obdobím rozkvětu umění všech žánrů, tanec nevyjímaje. K tancům té doby už mají historikové i primární písemné prameny, přesto je rekonstrukce konkrétních choreografií velmi nesnadná.

Nejstarší taneční manuály pocházejí z Itálie z poloviny patnáctého století, další návody se poměrně brzy objevily v Anglii a Francii, později se rozšířily i do jiných zemí. Pracovně je můžeme rozdělit do tří skupin: tance po kruhu či v rámci procesí, do nichž se zapojovali všichni přítomní; tance pro menší počet párů, u kterých část společnosti tančí; tance pro podívanou komponované v rámci dvorských slavností.

K oblíbeným renesančním tancům patřil tourdion, pavana, gagliarda či courante, který pak získal v baroku trochu odlišnou podobu.

Taneční slavnost, polovina 15. století

A tance se také stále více stávaly součástí dvorských slavností.

Renesanční tanec basse danse, ca 1602 (Cesare Negri) Středověká malba hudebníků

16

Tanec je vasen_01 az 208.qxp_Sestava 1 23.07.21 15:17 Stránka 17

Od magických rituálů pravěkých lovců k prvním tancům

Nejstarší tance, kdo a jak je tančil Tourdion Francouzský tanec z první poloviny šestnáctého století. Melodie, na kterou se tančil, je dodnes živá a oblíbená. U nás je dobře známá česká verze, a to hit skupiny Spirituál kvintet pod názvem Batalion či Markytánka.

Zmínka o tourdionu se poprvé objevila ve sbírce tanců Orchésographie, jejímž autorem byl Thoinot Arbeau, 1589

Pavana Pomalý ceremoniální tanec španělsko-italského původu, jemuž se také říkalo „paví tanec“, patřil k hlavním a nejoblíbenějším tancům šestnáctého století a byl populární ve vyšší společnosti po celé Evropě. Počátkem století následujícího však vyšel z módy. Pavana, majestátní párový tanec, bývala zahajovacím tancem na plesech, tančívala se při slavnostních příležitostech, svatbách, hrávala se i na pohřbech. Krokově je velmi jednoduchá, o to náročnější je její mimořádně vznešené a důstojné provedení. K tomu napomáhá pohyb, kterému Italové říkají pavoneggiare, což ve volném překladu znamená nadouvati se jako páv – možná právě odtud vznikl název.

Ilustrace flanderského rukopisu Roman de la Rose (Guillaume de Lorris)

17

Tanec je vasen_01 az 208.qxp_Sestava 1 23.07.21 15:17 Stránka 18

Tanec je vášeň

Gagliarda Její odpůrci ji líčili jako „naprosto komické škubání nohama“ a pochybovali o tom, že by se taková ztřeštěná móda mohla udržet déle než pár let. Mýlili se, samozřejmě. Veselý, rozverný, skočný tanec italského původu se udržel v kurzu více než jedno století a podmanil si celou kulturní Evropu. Snad nejpopulárnější tanec 16. století tanečníkům umožňoval dobře se pobavit a zároveň se blýsknout taneční dovedností. Zběhlí tanečníci si sami vymýšleli své vlastní efektní variace. Ostatně, slovo gagliardo v italštině znamená totéž co bujarý, silný, statný, švarný, urostlý a také mužný.

Je doloženo, že gagliarda patřila k nejoblíbenějším tancům anglické královny Alžběty I. (1533–1603).

Marie Anne de Cupis de Camargo tančí, asi 1730 (Nicolas Lancret)

Courante Pod tímto názvem se skrývají dva rozdílné francouzské tance ze dvou různých epoch. V šestnáctém století byla courante tancem veselým, skočným, s pantomimickou částí, v níž pán po společném úvodním tanci dámu opouští, pak se k ní vrací a uchází se o její přízeň a pozornost. Barokní courante v sedmnáctém století je však zcela jiná. Je to tanec vznosný, pomalý a důstojný, říkalo se mu doktorský tanec. Barokní courante byla určena pro sólový pár, tančívala se na plesech. Jako první tančil zpravidla královský pár a po něm postupně další páry, opět sólově, podle svého hierarchického postavení ve společnosti.

Královna Alžběta I. tančí se svým důvěrníkem Robertem Dudleyem, hrabětem z Leicesteru (autor pravděpodobně Marcus Gheeraerts, dvorní malíř Alžběty I.)

18

Tanec je vasen_01 az 208.qxp_Sestava 1 23.07.21 15:17 Stránka 19

Od magických rituálů pravěkých lovců k prvním tancům

které se přísně dodržovaly a byly určující například pro zdvořilostní vztahy mezi muži a ženami, pro způsoby konverzace či snímání klobouku. Z Francie se menuet rozšířil po celé Evropě, nadšené tanečníky našel i v Čechách, kde se posléze tančila spíše jednodušší varianta zvaná minet (nebo menuet starých Čechů).

Menuet Dvorní párový tanec francouzského původu, doslova „malý krok“, byl oblíbený po celé sedmnácté a osmnácté století. Název mu přisoudil hudební skladatel Jean-Baptiste Lully, který choreografii tance a k ní patřičnou hudbu vymyslel a své dílo představil králi Ludvíku XIV. Ten si menuet doslova zamiloval.

S velkou oblibou ho tančil v rámci dvorských baletů. Věnoval se mu prakticky denně, menuet byl pro něj jakýmsi druhem sportu. Když král zestárl a nemohl už menuetu stačit, nařídil, aby byl prováděn v pomalejším tempu.

V barokní hudbě plnil menuet kromě funkce společenské i didaktickou. Jednotlivé taneční kroky byly totiž spojeny s určitými floskulemi, Karnevalová scéna – menuet (Giovanni Domenico Tiepolo)

Slavné skladby: Jean-Baptiste Lully a jeho menuety Jean-Baptiste Lully se narodil ve Florencii. Jeho talent nebylo možné přehlédnout. Hrál na kytaru, na housle, skvěle tančil. Pak přesídlil do Francie a ve dvaceti letech vstoupil do královských služeb jako tanečník, hudebník, dirigent a skladatel. Komponoval pro Krále Jean-Baptiste Lully Slunce hudbu k baletům i ke komediím kolegy Molièra, vymýšlel (Paul Mignard) choreografii, výpravu, kostýmy. Až do své smrti – k nelibosti ostatních hudebníků – rozhodoval o všech hudebních produkcích ve Francii. Z menuetu vytvořil skutečně uměleckou formu. Lully zemřel v pětapadesáti letech. Tak vášnivě dirigoval Te Deum na počest krále svou holí s kovovým bodcem, že si propíchl palec u nohy. Dostal do něj sněť. Odmítl nechat si prst amputovat a gangréna ho zabila.

19

Tanec je vasen_01 az 208.qxp_Sestava 1 23.07.21 15:17 Stránka 20

Tanec je vášeň

Krátký odskok do historie baletu, protože vše souvisí se vším Umělecký balet vznikl přibližně před pěti sty lety. Zlaté časy pro něj přineslo období renesance. V tomto směru se proslavila především Itálie. Kateřina Medicejská se roku 1547 stala francouzskou královnou. Pořádala velkolepá taneční představení, jimž se říkalo dvorní balet, protože v nich tančili sami dvořané.

Ludvík XIV. v Baletu noci (Ballet de la nuit, 1653)

Francouzský král Ludvík XIV. (1638–1715) byl nadšeným tanečníkem. V představení Ballet de la nuit (Balet noci) ztělesňoval samotné Slunce. V roce 1661 založil francouzský kardinál Mazarin historicky první školu tance, v níž byly poprvé popsány základní baletní kroky i pět základních baletních pozic. Proto veškeré baletní názvo-

Představení dvorního baletu v Tuilerijském paláci v roce 1573 na počest polských vyslanců, kteří přišli navštívit vévodu z Anjou, syna Kateřiny Medicejské a pozdějšího francouzského krále Jindřicha III. Mezi šestnácti tanečnicemi je i Kateřinina dcera Markéta z Valois

20

Tanec je vasen_01 az 208.qxp_Sestava 1 23.07.21 15:17 Stránka 21

Od magických rituálů pravěkých lovců k prvním tancům

sloví pochází z francouzštiny, stejně jako samotné slovo balet.

Postupem času se balet přesunul z královských paláců do divadel. V roce 1760 přišel JeanGeorges Noverre s baletním představením, které vzniklo na základě příběhu. Tento první příběh měl název La Fille mal gardée (Dívka špatně střežená neboli Marná opatrnost) a v některých divadlech se tančí dodnes.

Královský komický balet (Ballet Comique de la Reine, 1582, Jacques Patin)

Portrét Jeana-Georgese Noverreho (Jean Baptiste Perronneau)

Několik osobností klasického baletu, které se zapsaly do dějin Francouzský tanečník Marius Petipa přišel v roce 1847 do Ruska.

Zde vytvořil proslulá představení jako například Šípkovou Růženku.

V roce 1909 založil Sergej Ďagilev soubor Les Ballets Russes a angažoval do něj největší ruské hvězdy, které mohl najít – Annu Pavlovu, Tamaru Karsavinu či Vaclava Nižinského. Soubor si zcela podmanil Evropu i zaatlantický svět a na poli jevištního tance započal téměř kulturní revoluci.

Moderní balet vznikl v Americe z popudu Isadory Duncan. Tato tanečnice, inspirována starověkým Řeckem, vytvořila svůj vlastní originální a neopakovatelný styl moderního tance. Odhodila klasický kostým Primabalerína Tamara Karsavina v legendární inscenaci baletu Pták Ohnivák roku 1910

21

Tanec je vasen_01 az 208.qxp_Sestava 1 23.07.21 15:17 Stránka 22

Tanec je vášeň

i střevíčky, tančila v tunice, bosá a s rozpuštěnými vlasy, což byla pro tehdejší publikum šokující novinka.

Ve třicátých letech minulého století vyvinula Martha Graham novou taneční techniku, když začala záměrně používat neobratné, jakoby pravoúhlé pohyby. Její tvorba znamenala začátek nové éry v moderním výrazovém tanci.

Martha Graham s průkopníkem amerického moderního tance Tedem Shawnem, 1921

Bosý tanec Isadory Duncan, začátek 20. století (Arnold Genthe)

Marius Petipa (*11. března 1818 – †14. července 1910) Profesionální tanečník, baletní mistr, pedagog. A zejména nejvýznamnější choreograf všech dob. Jeho tvůrčí přínos měl pro vývoj baletu zásadní význam. Pocházel z umělecké rodiny, matka byla herečka, otec známý baletní mistr a učitel. Malý Marius od dětství cestoval s rodiči po Evropě a první baletní lekce dostával od svého otce. Když mu bylo devět let, poprvé vystoupil v baletním představení na jevišti.

Působil v Nantes, Paříži, New Yorku, Bordeaux a nakonec v Madridu.

Nejspíš by v Madridu zůstal delší dobu, ale zapletl se do vztahu s man-

22

Marius Petipa kolem roku 1895

Tanec je vasen_01 az 208.qxp_Sestava 1 23.07.21 15:17 Stránka 23

Od magických rituálů pravěkých lovců k prvním tancům

želkou markýze Chateaubrianda z francouzského vyslanectví, a když byl vyzván na souboj, raději urychleně odjel do Paříže. Ani zde dlouho nevydržel a z podobných důvodů musel na jaře 1847 opět odjet. Tentokrát do Petrohradu. Odchod, možná původně zamýšlený jako dočasný, zásadně změnil jeho život i vývoj carského ruského baletu. Marius Petipa do konce devatenáctého století bezesporu vytvořil z petěrburského baletního souboru nejlepší balet na světě a toto dědictví si nese balet Mariinského divadla přes všechny politické peripetie dvacátého století dodnes. Vytvořil více než padesát baletů. Tři nejslavnější: Don Quijote (1869), Šípková Růženka, jinak též Spící krasavice (1890), Louskáček (1892).

Pierina Legnani (1863–1923), primabalerína carského divadla v Petrohradě.

Fotografie neznámého autora z prvního jednání slavné inscenace baletu Raymonda (Alexandr Glazunov) Mariuse Petipy z roku 1898

Sergej Ďagilev (*31. března 1872 – †19. srpna 1929) Impresário ruského baletu, mecenáš i kritik umění původně zamýšlel studovat práva v Petrohradu, skončil však na konzervatoři s cílem uplatnit se jako zpěvák a hudební skladatel. Lekce kompozice navštěvoval u slavného Nikolaje Rimského-Korsakova, ten ho však velmi brzy vyhodil – pro nedostatek talentu. Ďagilev to ale nevzdal a v uměleckém světě setrval. Do dějin baletu vstoupil jako osobitý Sergej Ďagilev, 1910 manažer souboru Les Ballets Russes, tedy Ruské balety (1909–1929). Úspěch souboru stál z velké části na vynikajících umělcích, které Ďagilev angažoval, ale i na jeho znalosti umění v kombinaci s manažerským talentem. Spolupracoval se spoustou významných hudebníků i výtvarníků, například s Igorem Stravinským. Ten pro soubor složil balety Pták Ohnivák a Petruška (1911) a o dva roky později vtrhnul do dějin tance i hudby se Svěcením jara. Premiéra vzbudila odpor a posměch a Stravinský z divadla musel utéct.

Jen o pár let později už sklízel úspěch a nadšení. Ďagilev byl vizionář, ale také sebejistý a tvrdý šéf. Odmítal ustoupit ze svých požadavků – několikrát kvůli tomu stál před bankro-

23

Tanec je vasen_01 az 208.qxp_Sestava 1 23.07.21 15:17 Stránka 24

Tanec je vášeň

tem – a také ho nikdo nedonutil plavit se přes moře, jelikož měl panickou hrůzu z vody a cestování lodí, takže nemohl například odjet na turné do Jižní Ameriky. Zemřel v Benátkách na následky cukrovky. Jeho hrob se nachází jen kousek od místa posledního odpočinku Igora Stravinského.

Podporovatelé souboru Les Ballets Russes: zleva třetí stojí Tamara Karsavina, vedle ní Vaclav Nižinský, Igor Stravinský, Alexandre Benois a Sergej Ďagilev

Isadora Duncan (*26. května 1877 – †14. září 1927) Světoznámá tanečnice se narodila v San Francisku. Její soukromý život byl dramatický a bohatý na skandály i tragédie.

Byla matkou tří dětí: jedno měla s divadelním režisérem Gordonem Craigem, druhé s Parisem Singerem, synem majitele továrny na šicí stroje, třetí dítě zemřelo při porodu. Když jednou děti jely se svou chůvou kolem Seiny, automobilu vysadil motor. Šofér vystoupil, aby ho opravil, zapomněl však zatáhnout brzdu. Vůz sjel do řeky a chůva i děti se utopily. Po této tragédii se tanečnice ukryla na několik týdnů v přímořských lázních spolu s herečkou Eleonorou Duse a jejich vztah byl patrně víc než jen přátelský. Často pobývala v Moskvě, kde plánovala Isadora Duncan jako první víla založit taneční školu pro malé děti. Navíc ji přitahovalo bolše- ve Snu noci svatojánské vické hnutí, a přijala dokonce ruské občanství. Tam také poznala o sedmnáct let mladšího ruského básníka Sergeje Jesenina a v květnu 1922 se vzali.

Jejich vztah byl bouřlivý a manželství záhy skončilo. Prostopášník, chuligán, skandalista a bohém Jesenin se dokonce dopustil bigamie – aniž se rozvedl, oženil se s vnučkou Lva Nikolajeviče Tolstého. Isadora Duncan sešla ze světa za velmi bizarních okolností: tragicky zahynula při projížďce kabrioletem, když se její dlouhý vlající šál zamotal do kola. Avšak ani Jesenin neskončil dobře – spáchal sebevraždu.

24