KAPITOLA 1
Jeď! Jeď jeď jeď! Sakra. Proč najednou dodržuje rychlost? Dělá to, jenom když sám nespěchá. Tři pruhy se mění ve čtyři. V protisměru totéž. Širokánská cesta, před sto lety vyprojektovaná s americkou velkorysostí, jako geneticky zmutovaná housenka. Článkovaná semafory, který samozřejmě svítěj zásadně červeně. Co je to za zákon, že zelenou vlnu maj vždycky ti v protisměru? Až se budem ze zimáku vracet, hladkej průjezd mít zase nebudem, vsadím se, že budem přiskakovat od jedný křižovatky ke druhý jak nadržený žáby. Ale to už mi bude jedno. „Tati, prosím, můžeš přidat? Měl jsem tam být před půl hodinou. Už určitě začali.“ Samotnýho mě překvapuje, jak mírně zní můj hlas. Na jednu stranu mě to těší, protože „schopnost ovládat emoce je jedním ze znaků dospělosti“. Ale kruci, zrovna dneska mám první trénink v novým týmu a fakt nechci přijít pozdě! 5
Smecka_09_(imprimatur).indd 5
08.09.2020 13:02:23