ROSTLINY R NA
TMAVÁ MÍSTA Jak vybírat a pěstovat stínomilné pokojové rostliny
Lisa Eldred Steinkopfová Fotografie H E AT H E R S AU N D E R S OVÁ
Úvod 6
K A PITOL A 2
Zálivka a hnojení 22
K A PITOL A 1
Osvětlení 8
K A PITOL A 4
Profily rostlin 52
K A PITOL A 3
Údržba rostlin 38
Rejstřík 158
O autorce 160
Poděkování 160
Úvod Toužíte po nějaké zeleni ve svém životě? Neuspokojily vaši potřebu pěstovat něco živého umělé rostliny, kterými jste si vyzdobili svůj dům či byt? Jsou totiž dobré jen jako lapače prachu. Možná si teď nemůžete dovolit adoptovat štěně, kotě nebo rybičku, ale rádi byste o něco pečovali a „mluvili“ s tím. V tom uspěchaném a stresovém světě, v němž teď žijeme, nemusí mít každý možnost projít se v parku, kde je hojnost živé zeleně. Pokud žijete v temném stinném bytě nebo ve městě, kde vám vysoké budovy blokují sluneční světlo, může to být ještě náročnější. Na vašem pracovišti nejspíš také chybí jakékoli přírodní prvky. Tak proč si nevzít přírodu do svého domácího prostředí ve formě několika zelených přátel? Pokojové rostliny dodají krásu vašemu domovu, ale především z něj také něco odstraňují. Vědec
6
pracující pro NASA, doktor B. C. Wolverton, dokázal, že rostliny umí z okolního vzduchu odstraňovat škodlivé chemické látky, takzvané těkavé organické látky (VOC). Tyto látky pocházejí z věcí, které máme doma: z nátěrů, nábytku, koberců a elektroniky. Dobrá zpráva je, že jedna pokojová rostlina odstraňuje tyto chemické látky na ploše skoro deset metrů čtverečních. Rostliny také pomáhají snižovat krevní tlak a přispívají k vašemu pocitu štěstí. Jsem si jistá, že jakmile jste se tuto dobrou zprávu dozvěděli, určitě jste pospíchali koupit nějakou rostlinu v přesvědčení, že vám vyčistí vzduch, sníží krevní tlak a učiní šťastnými vás i všechny kolem – jen abyste po pár týdnech zjistili, že nejste šťastní vy ani vaše rostlina, protože pomalu umírá. Jak může taková skomírající rostlina
čistit znečištěný vzduch nebo vám zvednout náladu? Jste zarmoucení, že z vás nikdy nebudou zahradníci. Ani náhodou. Ale já vám chci říct, že z vás mohou být zahradníci a zahradnice. Stačí si všímat potřeb vašich rostlin a plnit je ve správnou dobu. Primárním faktorem při výběru rostlin je světlo, které určuje, zda bude vaše rostlina sotva přežívat nebo prosperovat. Často si lidé kupují světlomilné rostliny a umisťují je do stínu – a naopak. Dokonalým příkladem je sukulentová mánie, která se zmocnila naší země – většina lidí, zvlášť ti žijící v severních oblastech, jednoduše nemá doma dostatek světla, které sukulenty potřebují k tomu, aby se jim dobře rostlo a žilo.
Tato kniha shrnuje péči o plejádu rostlin, kterým se daří v prostředí s menší až střední intenzitou osvětlení. Také vám nabídne tipy, jak maximálně využít světla, které máte, ale i jak vylepšit a doplnit vaši hladinu osvětlení jednoduchým elektrickým zařízením. Najít rostlinu, které se bude ve vašich světelných podmínkách dařit, není tak těžké, jak byste mysleli. Důležité je si to ale nastudovat, než si nějakou rostlinu koupíte. Tak čtěte dál a vyberte si ideální rostlinu pro svůj domov!
7
K APITOLA 1
Osvětlení Osvětlení je klíčové pro úspěšné pěstování jakékoli rostliny. Světlo v jakékoli formě, přirozené či umělé, je vlastně výživou pro vaše rostliny. Ty totiž dokážou „jíst“ jedině tehdy, když na jejich listy dopadá dostatek světla. Když rostlina přijímá světlo, vodu a oxid uhličitý, přeměňuje je na svou výživu. Tento proces se odehrává v zelených buňkách obsahujících chlorofyl a nazývá se fotosyntéza. To nejlepší na tom pro nás a veškerý život na Zemi je, že vedlejším produktem fotosyntézy je kyslík. Kdyby nebylo rostlin, život na Zemi tak, jak ho známe, by neexistoval.
SLUNEČNÍ SVĚTLO Proberme si nejdříve světlo, které nám všem proudí okny do bytů: sluneční světlo. v některých domácnostech je více světla než v jiných – to záleží na dispozici vašeho domu či bytu a počtu oken. Pokud je světlo klíčové pro zdraví rostlin, jak poznat, kde je ho dost, aby rostliny mohly spokojeně přežívat? Pokud je v místnosti dostatečná intenzita světla na čtení knihy, pak stačí i pro přežití stínomilných rostlin. Možná máte doma víc světla, než si uvědomujete, a můžete pěstovat širokou škálu rostlin. Nejprve musíte zjistit množství světla ve své domácnosti a z jakého směru přichází. Je důležité vědět, zda vaše okna směřují na východ, západ, sever nebo jih. Většina domů a velkých bytů má okna na vícero světových stran. Pokud však bydlíte v malém bytě, možná máte okna jen na jednu světovou stranu. Pokud si nerozumíte s kompasem, můžete snadno určit, zda vaše okna směřují na východ nebo na západ podle toho, kde vychází a zapadá slunce. Pokud slunce nikdy nevidíte, vaše okna pravděpodobně směřují na sever. Když vám slunce naopak svítí do pokoje celé odpoledne, máte okna na jih. Střešní okna jsou považována za pátý zdroj slunečního světla, protože do místnosti proniká světlo navíc, které doplňuje světlo proudící okny na zdech. Jste klikaři, pokud máte doma střešní okna! A teď si projdeme jednotlivé směry proudění slunečního světla a pro které rostliny jsou vhodné.
10
K A PI TO L A 1
Východ Okno směřující na východ bývá pro rostliny nejlepší. Východní okno propouští jemné a chladivé ranní světlo. Slunce stoupá nad obzor, a jeho paprsky proto osvětlují i vzdálené kouty pokoje. Když slunce vystoupá výš, osvětlená plocha pokoje je menší. Africké fialky, kapradiny, begonie, maranty, aglaonemy a řada dalších druhů má ráda východní světlo. U východních oken umisťujte stínomilné rostliny dál okna. Okenní parapet u východního okna je vhodný pro rostliny vyžadující světlo střední až silné intenzity.
Západ Světlo u západního okna je téměř stejné jako u východního, ale západní slunce vystavuje vaše rostliny větší intenzitě tepla. Na parapetu západního okna se bude dařit světlomilným rostlinám. Západní světlo také dopadá v podobném úhlu jako světlo vycházejícího slunce, takže východní i západní okna mohou zásobovat světlem i rostliny umístěné dál v pokoji. Pokud však má rostlina ráda menší nebo střední intenzitu světla, nedávejte ji na parapet západního okna, protože tam může být vystavená příliš prudkému světlu a velkému teplu. U západních oken se daří kaktusům a dalším sukulentům, ale i tilandsiím, tchýninu jazyku, fíkovníku a řadě kvetoucích rostlin. Díky úhlu slunečních paprsků ke konci dne mohou jeden až jeden a půl metru od západního okna růst a prosperovat aglaonemy, lopatkovce a další stínomilné rostliny.
Východní okno propouští jemné ranní světlo. V tomto prostředí se daří kapradinám, zelenci, šplhavnici, africkým fialkám a begoniím.
Západní světlo může vyhovovat kaktusům a dalším sukulentům, ale i tilandsiím. Jelikož světlo zapadajícího slunce proniká dost hluboko do bytu, dál od okna se
může dařit stínomilným rostlinám, jako je aglaonema. Pokud máte okno na jih nebo okno, které propouští hodně světla, ale vy byste chtěli pěstovat stínomilné
Jih Jižní okna propouštějí do místnosti nejvíce světla během celého dne – toto intenzivní světlo ocení kaktusy a většina ostatních sukulentů. V letních měsících stojí slunce vysoko na obloze a sluneční světlo svítí téměř kolmo dolů, takže jeho paprsky nedosáhnou moc daleko do místnosti. Pokud zatáhnete závěsy nebo umístíte květiny kousek dál od jižního okna, řadě stínomilných rostlin 12
K A PI TO L A 1
rostliny, roletami a žaluziemi můžete snížit intenzitu propouštěného světla na přijatelnou úroveň, aby byly stínomilné rostliny spokojené.
se tu bude také dařit. Pokud však stínomilnou rostlinu umístíte příliš blízko u jižního okna a bez ochrany před světlem, může ji to spálit a zahubit. V zimě stojí slunce níže na obloze, takže sluneční světlo dopadá na okno v jiném úhlu. Východní a západní světlo se v zimě nemění tolik jako to jižní. Rostlinám preferujícím nízkou až střední intenzitu světla se může v zimních měsících dařit lépe u jižních oken.
Sever Na severní okna nikdy nedopadá přímé sluneční světlo. Obecně se tu může dařit jen listovým rostlinám, jako je kořenokvětka, filodendron, zamiokulkas a šplhavnice. Tyto rostliny rostou v přírodě na zemi v deštných pralesích, kde žijí ve stínu vyživovány jen nepatrnou intenzitou světla. Kvetoucí rostliny se obvykle k severním oknům nehodí, pokud nepřidáte nějaké elektrické světlo, které doplní to sluneční (viz str. 17). Pokud míváte večer běžně rozsvícenou stolní lampičku, to malé doplňkové množství světla může dovolit rostlinám náročným na světlo růst i u severního okna. Dokonce vám tu mohou kvést i africké fialky a další kvetoucí rostliny.
Pátý směr Střešní okna jsou považována za pátý zdroj slunečního světla. Vnášejí do místnosti další světlo přímo seshora, které se po místnosti posouvá podle pohybu slunce na obloze a může umožňovat růst široké škále rostlin. Musím vás však varovat, že ať svítí světlo ze střešních oken kamkoli, bude intenzivní. I když na rostliny nedopadá příliš dlouhou dobu, může některé stínomilné rostliny popálit.
Přízemní byty Pokud bydlíte v přízemním bytě, může vám dovnitř svítit méně světla než do bytů nad vámi. Ale ještě není vše ztraceno. Pokud jsou okna umístěná vysoko na stěně, blízko u stropu, jsou vhodnou volbou zavěšené rostliny. Můžete dát poličku pod okno, aby fungovala jako nízko umístěný parapet, a použít ji pro své rostliny. Získáte tak navíc určité soukromí, aniž byste museli během dne zatahovat žaluzie a rolety. Kupte si stromkovitou pokojovou rostlinu, jako je například vysoký dračinec, jehož listy rostou do výše okna. Pokud se vám do bytu dostává alespoň trochu světla, vždy se najde rostlina, která tam přežije. Také může pomoci, když přidáte nějaké malé dodatečné osvětlení.
Mnohým rostlinám se daří ve slabém osvětlení severního okna. Zleva doprava: zamiokulkas, hnědovka, šplhavnice a na zemi aglaonema.
O s v ě tl e n í
13
Světelné faktory Možná s nadšením objevíte, že máte okno směřující na jih, ale světlo pronikající do místnosti není tak jasné, jak jste doufali, a váš světlomilný kaktus, kterému by se tu mělo dařit, sotva přežívá. Všimli jste si té masivní převislé římsy nad vaším oknem? Nebo té markýzy, která byla na okna nainstalovaná, aby sluneční světlo nevyšisovalo koberec v místnosti? A co ten mohutný strom, který roste venku před oknem? Všechny tyto faktory určují množství světla, které projde oknem dovnitř. Pokud venku roste opadavý strom – který na podzim shazuje listí –, budete mít v místnosti víc světla v zimních měsících než v létě. Pokud je to stálezelený strom, tedy jehličnan, budete mít uvnitř stín po celý rok. A co ta velká budova vedle vás, která vám úplně zakrývá slunce? Pokud má tmavou fasádu, bude světlo absorbovat; pokud však má fasádu světlou, bude část slunečního světla odrážet do vašich oken. Všechny tyto faktory určují množství světla proudícího do vašeho pokoje a množství světla dopadajícího na listy vašich rostlin. O vhodných způsobech, jak do místnosti dostat víc světla, si přečtěte na straně 20.
DRŽTE SE DÁL OD ROSTLIN S ŽÍHANÝMI LISTY
Tato maranta je umístěná mimo okno v oblasti s nedostatečným osvětlením. Zrcadlo však odráží světlo z nedalekého okna, a dodává tak rostlině světla trochu víc.
14
K A PI TO L A 1
Miluji rostliny s žíhan mi listy a rostliny, které mají listy různ ch barev. Mohou b t zelené a bílé nebo zelené a žluté – nebo dokonce červené, žluté, zelené a oranžové na jedné rostlině, jako je tomu u krotonu. Problém je, že tyto rostliny potřebují více světla než jednobarevně zelené rostliny. Pokud máte doma jen skromné světlo, vyvarujte se rostlin s žíhan mi listy, i když se vám líbí. Bez dostatečného světla se žíhání z listů vytratí a vám zbude jen obyčejná zelená rostlina.
Pokud rostlinu pravidelně neotáčíte, bude se naklánět směrem ke světlu a poroste nakřivo. Otočte rostlinu při každém zalévání o 90 stupňů, aby rostla rovně a vzpřímeně.
Fototropismus Pokud zjistíte, že se vaše rostliny naklánějí směrem k oknu, je možné, že trpí fototropismem. Možná vám to zní jako nějaká nemoc, ale není to tak. U většiny oken přichází světlo jen z jediného směru a vaše rostlina pochopitelně poroste za světlem. Tento problém se dá snadno vyřešit tak, že rostlinu při každém zalévání otočíte o čtvrt kruhu. Pokud si všimnete, že se rostlina mezi zálivkami výrazně naklání, můžete ji otáčet častěji. Pokud je rostlina příliš velká na to, abyste ji zvládali otáčet často, umístěte ji na podložku s kolečky, abyste s ní mohli snadněji manipulovat. Po otočení se rostlina obvykle narovná, ale pokud je to rostlina s dřevnatým stonkem jako fíkus, může jí už mírné zakřivení stonku zůstat napořád – tudíž je nutné rostliny často otáčet, abyste tomu předcházeli.
informací o jejím pěstování. Pokud cedulka neobsahuje i obrázek rostliny, raději si název rostliny najděte na internetu, abyste si byli jistí, že si kupujete rostlinu, jejíž jméno je na štítku. Někdy se v zahradnictví nebo zahradním centru štítky omylem prohodí. Etiketa na květináči může uvádět, zda rostlina potřebuje silné, jasné, střední a nepřímé světlo či částečné zastínění. Jaký je mezi těmito charakteristikami rozdíl a co znamenají? V některých případech je to jen různé označení pro totéž. Následující tabulka vysvětluje některé běžné popisky náročnosti na světlo uváděné na etiketách. TYP SVĚTLA
OKNO
Silné, jasné, přímé, plné
Jižní nebo západní
Střední, nepřímé, částečně zastíněné, stinné
Východní nebo kousek dál od jižního nebo západního okna
Štítky
Slabé, částečně zastíněné, stinné
Když chcete zjistit, zda máte pro vámi vybranou rostlinu dostatek světla, hledejte na květináči štítek a přečtěte si informace o jejím pěstování. Často se tam uvádějí jen obecné informace, jako že se jedná o tropickou nebo pokojovou rostlinu. Z toho se dozvíte jen to, že v severních oblastech nepřežije venku. Nicméně cedulka, která uvádí konkrétní název rostliny, například africká fialka nebo parožnatka, bude uvádět i více konkrétních
Severní nebo kousek dál od východního nebo západního okna; výrazně dál od jižního okna
Pokud rostlinu postavíte na místo v souladu s informacemi uvedenými na štítku, a přesto zjistíte, že se jí nedaří, může to být tím, že tam pro ni není správná intenzita světla. Jak poznáte, že rostlina nemá dost světla nebo ho má příliš? Čtěte dál. O s v ě tl e n í
15
Tato stínomilná rostlina byla umístěna ven na příliš slunné místo a kvůli tomu došlo ke spálení jejích listů. Pokud přemisťujete pokojové květiny ven, dělejte to postupně a nejdřív je dejte někam do stínu. Většina stínomilných rostlin nesnáší moc dobře být venku vystavená plnému slunci.
Příliš mnoho, nebo příliš málo? Naše rostliny mohou trpět, pokud mají příliš málo nebo příliš mnoho světla. Jaké indikátory byste měli sledovat? Nejdříve si probereme příliš málo světla. Prvním indikátorem je fototropismus, který jsme probírali na straně 15. Druhým znamením je, že nové listy budou bledé a malé. V případě kaktusů a dalších sukulentů se mohou rostliny natahovat za světlem, a ztratit tak svůj tvar. Pokud máte rostlinu, která by měla normálně kvést, jako je africká fialka nebo orchidej, ale už rok vám nekvetla, možná nemá dostatek světla. Pokud se vám rostlina z nějakého nejasného důvodu hroutí, zkontrolujte její kořenový bal. Substrát může být promáčený a kašovitý, protože rostlina neměla dost světla, aby kořeny dokázaly vstřebat veškerou dodávanou vodu. Rostliny při silnějším osvětlení přijímají více vody. Více si o tom řekneme v další kapitole. 16
K A PI TO L A 1
Možná vás nenapadlo, že by rostlina mohla mít nadbytek světla, ale mnohé rostliny preferují střední až slabé světlo. Světlo, které by bylo přímé a soustředěné na rostlinu po větší část dne, by na ni mělo nepříznivé účinky. Pokud se rostlině dostává přemíry světla nebo tepla, může extrémně uvadat. Pokud to zaregistrujete, posuňte rostlinu kousek dál od okna a doufejte, že se vzpamatuje. Někdy rostlina reaguje na příliš silné světlo tím, že listy stáčí dolů podél květináče, aby unikly světlu (podobně jako upír). Pokud byla rostlina ve stínu a přemístíte ji na silně osvětlené místo, může dojít ke spálení jejích listů. Tyto listy už se nevzpamatují a nevrátí se jim původní barva. Naopak rostlina může mít důsledkem příliš silného osvětlení kompaktní a zakrslý vzrůst. Příliš málo i příliš mnoho světla může vést k uhynutí rostliny, pokud tuto situaci včas nenapravíte. Věnujte svým rostlinám pozornost, a když je budete bedlivě sledovat, pochopíte, co se vám snaží naznačit.
CO JE TO AKLIMATIZACE? Aklimatizace je proces, kter m rostlina prochází, když si zvyká na jiné podmínky, než v jak ch vyrostla. Pokojové rostliny se pěstují na Floridě, v Kalifornii a na dalších místech s intenzivnějším slunečním svitem, než je v severních oblastech. Pěstitelé je často zakr vají stínicí tkaninou, aby imitovali slabší osvětlení v našich domovech. V podstatě tak začínají proces jejich aklimatizace, ale i s touto péčí mohou rostliny negativně reagovat na přemístění do tlumeného osvětlení vaší domácnosti. Když si rostlinu přinesete
domů, nejdříve ji dejte blíž k oknu a postupně ji posouvejte směrem k místu, kde ji chcete mít. Rostlinám může trvat pár t dnů, než si zvyknou na vaše domácí podmínky. Možná jim během té doby opadá i pár listů, ale pokud je dáte na místo, které jim poskytuje potřebné světlo, měly by se přizpůsobit a dobře růst. Kromě jiné intenzity světla se rostliny potřebují aklimatizovat i na nižší vzdušnou vlhkost ve vaší domácnosti – o tom si přečtete víc na straně 34.
UMĚLÉ OSVĚTLENÍ Pokud zjistíte, že nemáte dost slunečního světla pro pěstování rostlin, vždy máte možnost doplnit ho dodatečným zdrojem světla – umělým osvětlením. dokonce i v pokoji bez oken nebo s okny, která dovnitř nepropouštějí dostatek světla pro pěstování rostlin, můžete pěstovat množství rostlin díky elektrickému osvětlení. Existuje řada možností od malých a jednoduchých zařízení po větší závěsná světla, která budou dobře ladit s vaším interiérovým designem.
Zářivkové osvětlení je nejběžnější typ světla, které lidé používají k doplnění slunečního světla u rostlin. Existují různé typy zářivek včetně lineárních zářivek T-5 nebo T-8. Řada pěstitelů používá zářivky typu T-8, protože jsou energeticky úspornější. Nainstalovala jsem si jednoduché a levné zářivky s délkou 45 centimetrů pod linku, aby mi na kuchyňské desce mohly téměř neustále kvést africké fialky, hned vedle kávovaru. Lepší už to snad být nemůže. Mnozí pěstitelé afrických fialek používají světla, aby se jejich rostliny neohýbaly a kvetly téměř neustále; pěstitelé kaktusů a sukulentů je používají, aby jejich rostliny nebledly, což by zničilo přirozený proces růstu daného druhu. Lidé běžně pěstují rostliny výhradně pod umělým osvětlením, aby jim O s v ě tl e n í
17
dodali správnou intenzitu světla a vytvořili tak správné podmínky pro plné využití jejich růstového potenciálu. LED osvětlení je nejnovější metodou osvětlení rostlin a je energeticky mnohem šetrnější než zářivky. Přestože LED osvětlení je ve srovnání se zářivkami relativně dražší, vydrží mnohem déle a spotřebuje méně energie, jelikož nemusí být zapnuté tak dlouho, aby mělo na rostliny ten správný účinek. Řada nových kuchyní je vybavená LED osvětlením, instalovaným pod linkou. Existují také pěstební světla, která se dají připevnit kamkoli na poličku, nebo dokonce k monitoru počítače, abyste mohli pěstovat rostliny, kdekoli se vám zachce. Žárovky jsou příliš horké a neposkytují rostlinám kompletní světelné spektrum pro řádný růst. Pokud však ve večerních hodinách necháte poblíž rostlin rozsvícenou lampičku, toto světlo navíc také umožní vašim rostlinám lépe růst. Pro větší efekt můžete večer rostlinu podsvítit bodovým světlem umístěným na zemi. Bude tak házet zajímavé stíny na strop, ale jinak vaší rostlině nepomůže lépe růst. Chlorofyl, který využívá energii světla k syntéze sacharidů, je umístěn převážně na horní straně listů, takže když rostlinu nasvítíte seshora, podpoříte tím fotosyntézu. V této knize se budeme zabývat zejména rostlinami, které se dají pěstovat za minimálního přísunu světla. Pokud vám do pokoje proudí úžasné jižní světlo a pěstujete kaktusy a další sukulenty, možná si řeknete, že tuto knihu nepotřebujete. Ale pokud chcete pěstovat rostliny i na konferenčním stolku na druhé straně pokoje, tato kniha vám pomůže vybrat takové druhy, kterým se bude dařit i v tomto slabším osvětlení.
18
K A PI TO L A 1
Nepodceňujte světlo vycházející z obyčejné stolní lampičky ve večerních hodinách. Může vašim rostlinám dodat to potřebné povzbuzení, aby se jim dařilo.
Pokud máte špatně osvětlené místo, kde byste přesto chtěli mít rostliny, vyzkoušejte lampu se speciálním pěstebním osvětlením. Levnou pěstební sestavu si můžete vytvořit jednoduše pomocí pěstební žárovky a obyčejné lampičky s klipem.
15 ZPŮ SOBŮ, JAK PODPOŘIT SLUNEČNÍ SVĚTLO VE VAŠÍ DOMÁCNOSTI
1
Umyjte si okna! Víte, kolik špíny se nachytá na vaše okna? Smog, déšť a nečistoty ze vzduchu se usazují na skle, a snižují tak množství světla, které proniká dovnitř. To platí obzvlášť pro ty, kdo žijí v oblastech s nedlážděn mi cestami; poblíž polí, kde se oře, sází a sklízí; nebo v oblastech s vysokou mírou smogu. Je nutné okna m t častěji než jednou do roka a obzvlášť nutné je um t je na podzim, kdy přemisťujete do bytu rostliny, které byly přes léto venku. Jakmile je vrátíte do svého méně osvětleného interiéru, budou potřebovat co nejvíce světla.
4
20
Pokud je na vašich oknech barevná fólie či papír kvůli soukromí, odstraňte je.
K A PI TO L A 1
Zde je několik způsobů, jak zintenzivnit stávající sluneční světlo bez použití elektrických pěstebních světel.
2
Rostliny otírejte. Stačí vzít houbičku a obyčejnou vodu a otřít prach, zvířecí srst a špínu nahromaděnou na listech rostlin, a limitující tak množství světla pronikajícího do rostlinn ch buněk. Pokud je to možné, dejte rostliny do umyvadla nebo do vany a hezky jemně je osprchujte. Když rostliny zbavíte špíny, poděkují vám.
5
Odstraňte mark zy na oknech. Blokují hodně světla přicházejícího dovnitř, což je samozřejmě jejich účel. Když ale okna zaplníte rostlinami, zabrání blednutí koberce, takže mark zy nebudete potřebovat.
3
Odstraňte závěsy a žaluzie. To možná není nejvhodnější v ložnici nebo v koupelně, ale když okna dostatečně zaplníte květinami (jako já), nebudete muset okna už ničím zakr vat. Nebo alespoň udržujte tyto krycí doplňky čisté, aby se dovnitř dostávalo co nejvíc světla. Nezapomeňte během dne rolety vytahovat, aby na rostliny dopadalo co největší množství světla.
6
Vymalujte stěny bytu světlou barvou. Světlejší barva lépe odráží světlo, takže stěny budou odrážet více světla na rostliny. (Pokud bydlíte v podnájmu, nezapomeňte si vyžádat souhlas majitele.) Vyhněte se černé, námořnické modři, tmavě fialové a podobn m barvám.
7
8
9
10
11
12
13
14
Rozmístěte po místnosti zrcadla odrážející světlo z oken. Místnost bude působit větším dojmem a dodá vašim rostlinám dodatečné světlo. Pokud můžete, rozvěste po stěnách zajímavá starožitná zrcadla, která budou odrážet spoustu světla.
Pokud renovujete nebo stavíte příjezdovou cestu, dejte přednost betonu před asfaltem, protože beton je světlejší (reflexní) a bude vám do oken odrážet více světla.
Pokud potřebujete nová okna, zvažte pořízení oken větších, střešních nebo dalších speciálních oken, která budou vašim rostlinám dodávat víc světla.
Čistěte sítě do oken. Sítě chytají prach, pyl a další částice unášené větrem, které mohou blokovat světlo. Pokud je to možné, odstraňte na podzim všechny sítě z oken a vraťte je tam až na jaře, protože mohou až o 30 procent omezovat množství světla pronikajícího do místnosti, a to i když jsou čisté.
Pokud děláte kolem domu terénní úpravy, vyberte si keře, které v budoucnu příliš nevyrostou. Nechala jsem si před okny nižší keře, protože se snažím vybírat druhy, které nebudou moc vysoké, aby mi na rostliny v domě proudilo co nejvíc světla.
Neinstalujte a nemontujte okna s barevn mi skly nebo s matn m sklem v místech, kde chcete pěstovat květiny.
Pokud vám před domem rostou stromy, neporadím vám, abyste je pokáceli. Nicméně je můžete zastřihnout. Můžete stromy selektivně prořezat, aby se vám do místnosti a do zahrady dostalo víc světla. Najděte si spolehlivou firmu, která vám stromy a keře odborně prořeže.
Když venku uvidíte své sousedy se vzorníky, jak vybírají barvu na fasádu domu, nezapomeňte se do toho vložit a přimluvit se za bílou nebo jinou světlou barvu. Odrazem ze zdí se do bytu dostane víc světla pro dobro vašich rostlin.
15
Pokud bydlíte v oblasti, kde v zimě b vá sníh, využijte toho! Bílá sněhová pokr vka odráží množství světla, které se dostává do vašich oken. To je nedocenitelná věc během tmav ch zimních dní.
O s v ě tl e n í
21
K APITOLA 2
Zálivka a hnojení Jakmile najdete místo se správným osvětlením, kde se bude vašim rostlinám dařit, musíte se rozhodnout, kdy a jak moc budete rostliny zalévat. Příliš silná nebo příliš slabá zálivka bývají nejčastějším zabijákem rostlin, protože pro mnohé z vás je dost těžké určit, kdy rostlina potřebuje vodu. Také často převažuje mylná představa, že ten problém vyřešíte dodáním hnojiva. Přestože to je důležitý faktor, který musíte při péči o rostliny zvážit, ten hnojivý prášek není zázračným všelékem, jak se propaguje. Pojďme si vysvětlit a rozbít mýty obklopující tyto dva faktory důležité pro vypěstování zdravé rostliny. Není tak těžké určit, kdy a jak moc zalévat a hnojit své pokojové rostliny, jak byste mysleli.
ZÁLIVK A ROSTLIN Problém s rozhodováním, kdy a jak moc rostliny zalévat, má původ v nálepkách na květináčích, které si lidé často špatně vyloží. Než se rozhodnete držet se informací
na štítku, zvažte faktory, které ovlivňují to, jak rostlina vstřebává vodu. Na štítku může například stát, že máte dávat své rostlině hrnek vody jednou týdně, ale tyto instrukce neberou v úvahu vliv počasí – možná je zrovna ve vaší oblasti chladné a oblačné počasí, takže vaše rostlina takovou žízeň nemá. Nebo pokud jste rostlinu umístili někam, kde má méně potřebného světla, pak nemusí potřebovat tolik vody, jak se píše na etiketě. Použijte návod na štítku jen jako startovací bod, a ne jako pevně dané pravidlo. Místo pravidelného zalévání květin, jak se doporučuje, bych navrhovala rostliny pravidelně kontrolovat. Pokud v létě používáte klimatizaci nebo v zimě topíte, snižuje se tím vlhkost vzduchu, takže rostliny rychleji vysychají; v takovém období mohou rostliny krátkodobě potřebovat více vody, než si zvyknou na nové podmínky. Jak už jsem zmínila, týden oblačného a chladnějšího počasí sníží množství vody, které rostlina v daném období využije. A naopak týden slunného a horkého počasí zvýší množství vody využívaného rostlinami. Zvažte tyto faktory, když kontrolujete své rostliny, a rozhodněte se, zda jim vodu dodat.
24
K A PI TO L A 2
Kdy zalévat Existuje několik způsobů jak zkontrolovat, zda vaše rostliny potřebují vodu. Mnoho lidí nedá dopustit na vlhkoměr, jehož sonda se zapíchne do substrátu v květináči a naměřená hodnota se ukáže na číselníku. Díky tomu se dozvíte, zda je substrát vlhký, nebo suchý. Tato měření však mohou být někdy nepřesná, protože je ovlivňuje obsah solí v substrátu, jež pocházejí často z reziduí hnojiv. Jinou alternativou je zvednout nádobu s rostlinou po zalití, abyste ji potěžkali, když je půda dobře hydratovaná. Když rostlinu po týdnu zkontrolujete a znovu potěžkáte, poznáte rozdíl ve váze. Pokud vám přijde výrazně lehčí, pravděpodobně je načase ji opět zalít. Pokud vám přijde stejně těžká nebo jen o malinko lehčí, žádnou vodu nepřidávejte. Já často poznám, zda rostlina potřebuje vodu, už pouhým pohledem. Rostliny, které potřebují vodu, mívají světlejší zelenou barvu než normálně – a to platí obzvlášť u kapradin. Tato schopnost „číst“ rostliny se ale objeví, až když s nimi pracujete delší dobu.
Pokud si nejste jistí, jak určit, zda vaše rostlina potřebuje zálivku, zvedněte po zalití květináč a potěžkejte ho. Až ho potěžkáte příště a bude mnohem lehčí, poznáte, že rostlina potřebuje vodu.
Pokud je vaše rostlina povadlá, může to být známkou toho, že má nedostatek vody. Přesto nejdřív zkontrolujte substrát v květináči, než vodu přidáte, protože vadnutí často také indikuje, že je rostlina přelitá. Pokud jste rostlinu nechali zaschnout a povadnout, mohlo dojít k poškození kořenů do takové míry, že odumřely a už nedokážou vodu vstřebávat. Můžete mít nutkání květinu zalít, když ji uvidíte v takovém stavu, ale přidání vody jí v této fázi nepomůže – uschlé kořeny teď navíc začnou ještě tlít ve vodou přesyceném substrátu a vaše rostlina už se nejspíš nevzpamatuje. Rostlina totiž povadne i v případě, že jí kořeny uhnily kvůli přelití. Když vyjmete rostlinu z kořenáče a zjistíte, že je přelitá a má černé a změklé kořeny – ale musím vás varovat, že můžou i silně páchnout –, je tu ještě nějaká naděje na záchranu? Pokud se zdá, že v zelených částech rostliny je stále nějaký život, můžete mít ještě šanci ji zachránit. Omyjte z kořenů zbytky substrátu a podívejte se, jestli nenajdete nějaké zdravé kořeny. Odřízněte změklé odumřelé kořeny a rostlinu zasaďte do čerstvého substrátu. Řada rostlin se po občasném povadnutí vzpamatuje a ztratí jen pár listů, avšak tato metoda by se neměla používat jako standardní indikátor, že vaše rostlina potřebuje vodu. Nejlepší způsob jak určit, zda rostlina potřebuje zalít, je prosté zapíchnutí prstu do substrátu. Pokud cítíte vlhkost u prvního či druhého kloubu, není nutné přidávat vodu. Pokud je však substrát suchý, vodu přidejte. Nicméně jestli máte rostlinu ve větším a hlubším květináči, nestačí zkontrolovat horních pár centimetrů, protože to není dobrý indikátor vlhkosti substrátu. Ten může být na povrchu suchý, ale v dolních částech nádoby stále dost vlhký. Zkontrolujte substrát hlouběji v květináči zapíchnutím dlouhého kolíku nebo tyčky. Zabořte je co nejhlouběji do substrátu a chvíli je tam nechte, jako když pícháte špejli do koláče, abyste zkontrolovali, zda těsto není syrové; pokud vám na konci tyčky ulpí vlhký či mokrý substrát, zalévání odložte. Květinu zalijte, až bude tyčka jen malinko vlhká, abyste substrát nenechali úplně vyschnout. 26
K A PI TO L A 2
Jak moc zalévat Zjistili jste, že rostlina potřebuje zalít, ale nevíte jak moc? Pokud je to kaktus nebo jiný sukulent, potřebuje jen náprstek, že? To jsem si také myslela v obavě, že bych je mohla přelít. Anebo pokud je nějaká rostlina velký pijan, tak ji můžete nechat stát ve vodě, ne? Odpověď na obě otázky zní ne. Měli byste zalévat všechny rostliny bez ohledu na druh stejně: dokud nezačne z otvoru dole v květináči vytékat voda. Klíčem k této metodě zalévání je však množství času, které uplyne mezi zálivkami. Kaktus nebo jiný sukulent může vydržet do další zálivky několik měsíců, ale kapradina nebo lopatkovec se musí zalít už po pár dnech. Rostlina by neměla mít v podmisce vodu déle než 30 minut, abyste měli jistotu, že absorbovala veškerou vodu, kterou potřebuje. Pokud poté v misce zůstane nějaká voda, vylejte ji. Je-li rostlina příliš těžká na to, abyste ji dokázali nadzvednout, odsajte přebytečnou vodu z misky pipetou.
Zalévání shora Zalévání shora je nejběžnější metoda zalévání rostlin. Jednoduše to znamená nalít vodu na substrát nahoře v květináči. Pokud zaléváte rostlinu shora, ujistěte se, že vodu nalijete rovnoměrně na celou plochu substrátu, tedy ne stále jen na jedno místo – to je obzvlášť důležité u velkých květníků. Voda se musí dostat ke všem kořenům; když ji nalijete jen na jedno malé místo, kořeny v ostatních částech květináče mohou uschnout a odumřít. Vaše rostlina může trpět, i když si myslíte, že ji zaléváte dostatečně, protože se voda nedostane do všech částí jejího kořenového systému.
Tento šplhavník jeví známky uvadání kvůli nedostatečnému zavlažování, protože se jeho listy začínají kroutit. Když ho zalijete, listy by se měly zase narovnat.
Svěšené listy této monstery jsou dobrým indikátorem toho, že rostlina potřebuje vodu. Jakmile ji zalijete, listy by měly opět ožít.
Z á li v ka a h n o j e n í
27
„CACHEPOT“ Když koupíte nádobu bez spodního otvoru nebo pokud je vaše nádoba starožitná a příliš cenná na to, abyste do ní vrtali díru, je lepší ji použít jako „cachepot“ (to je francouzsk v raz pro „schovat květináč“). To je prostě jak si obal pro květináč bez spodního otvoru, do něhož umístíte rostlinu i s jejím obalem ze zahradnictví. Když chcete rostlinu zalít, vyjměte ji z cachepotu, zalijte, nechte vodu vstřebat a pak rostlinu vraťte zpátky. Tím eliminujete veškeré problémy, které by mohly vzniknout, kdybyste rostlinu nechali stát ve vodě.
Pokud necháte rostlinu extrémně vyschnout, substrát se může odchlípnout od stěn květináče. Když ale pak rostlinu ponoříte do vody nebo ji zalijete do podmisky, bude moct vodu nasát a substrát se opět zavodní.
28
K A PI TO L A 2
ZACHYCENÍ VYTÉKAJÍCÍ VODY
Ponoření
Když zaléváte rostliny, voda bude vytékat odtokov m otvorem ve dně květináče. Tak je to také zam šleno. Nádoby se dají často koupit s příslušnou miskou, ale většina keramick ch nádob je nemá. Můžete si přikoupit levné a tenké i silnější plastové podmisky nebo keramické misky. Pokud máte větší rostlinu, s níž byste těžko manipulovali bez vozíku či bez pomoci nějaké silné osoby, kupte si misku na kolečkách. Já vyhledávám v obchodech s použit m zbožím a garážov ch v prodejích skleněné popelníky, tácky nebo mělké zapékací mísy, které m m rostlinám dodají trochu půvabu.
Pěstitelé při pěstování pokojových rostlin často používají jako substrát rašelinu, která se odchlípne od stěn kořenáče, jakmile substrát úplně vyschne. Když to nastane, voda stéká po stěnách květináče a nevstřebává se do substrátu. Voda poté vyteče odtokovým otvorem a vůbec substrát nezavlaží. Chcete-li substrát znovu zvlhčit, ponořte květináč do nádoby s vodou. Možná budete muset plastové květináče něčím zatížit, aby je voda nenadnášela. Ponoření do vody by mělo způsobit, že substrát nabobtná a znovu květináč zaplní. Pokud však substrát nepřilne zpět až ke stěnám květináče, možná bude načase rostlinu přesadit a použít jinou zeminu, nebo přidat trochu substrátu, aby se vyplnily mezery u stěn květináče.
Zalévání do podmisky Někteří lidé své rostliny rádi zalévají zespodu. Nalijí vodu do podmisky a nechají rostlinu, aby ji nasála. Že je tento proces kompletní, to poznáte, když je horní vrstva substrátu vlhká; pokud není, přidejte do podmisky víc vody, dokud není substrát vlhký. Tato metoda zaručuje, že budou vodou nasycené všechny části květináče, protože vidíte, že vlhkost pronikla do celého substrátu. Jakmile rostlina nasaje veškerou vodu, kterou potřebuje, přebytečnou vodu vylejte. Nenechávejte delší dobu přebytečnou vodu v misce v naději, že ji rostlina nakonec nasaje svým kořenovým systémem. Zalévání do podmisky funguje dobře, ale pokud do vody přidáte hnojivo, může dojít k nahromadění solí, které mohou být pro rostlinu škodlivé. Jednou za měsíc propláchněte zeminu shora, abyste se přebytečných solí zbavili. Zalijte rostlinu vodou jako při zalévání seshora, čímž vyplavíte přebytečné soli odtokovým otvorem a vymyjete ze substrátu nežádoucí látky.
Zalévání během dovolené Pokud odjíždíte minimálně na týden, asi bude nutné najít způsob, jak udržovat rostliny zavlažené, zatímco budete pryč. Obvykle je nejlepší řešení, pokud máte nějaké přátele nebo příbuzné, kterým můžete věřit, že se budou držet vašich instrukcí a postarají se vám o rostliny. Nebo můžete být kreativní a umístit rostlinu vedle umyvadla s vodou a natáhnout šňůru nebo tkaničku z umyvadla do substrátu v květináči – voda se tak dostane k rostlině a bude ji udržovat zavlaženou. Můžete také rostlinu zakrýt průsvitným plastovým sáčkem, jako je obal na oblečení z čistírny, abyste udrželi vysokou vlhkost vzduchu a zachovali svou rostlinu hydratovanou. Použijte kolíky a tyčky, aby se plast nedotýkal listů – v podstatě rostlině vytvoříte takový fóliovník. Přesuňte rostliny dál od okna a zdroje světla, zatímco budete pryč, aby absorbovaly méně světla a tepla, a potřebovaly tak méně vody. Každá rostlina je jedinečná a má jiné nároky na zavlažování. Berte v potaz počasí a roční dobu, ale i další okolnosti, které by mohly ovlivňovat množství vody, které rostlina v té době potřebuje. Z á li v ka a h n o j e n í
29
Udržet rostlinu dobře zavlaženou, aniž byste ji přelili nebo zalévali málo, se vám může zdát jako náročný úkol. Pokud však budete své rostliny často kontrolovat a sledovat znamení, která vám dávají, zjistíte, že zalévání je snadná a radostná činnost.
SLEDUJTE, KDY ROSTLINY ZALÉVÁTE S těmi našimi rušnými životy může být těžké pamatovat si, kdy jste kterou rostlinu zalili či pohnojili. Vím to z vlastní zkušenosti. Proto si to píšu do kalendáře; můžete si to zapisovat i do rostlinného zápisníku nebo diáře. Já mám doma dekorační „washi“ pásku s tematikou rostlin a kreslím si i vlastní skici rostlin do svého deníku. Také jsem se naučila zaznamenávat přesazování rostlin zapisováním dat na plastový štítek, který zapíchnu do květináče. Použijte obyčejnou tužku, jelikož většina ostatních druhů per a fixů může časem vyblednout.
Když jedete na dovolenou, zavlažování pomocí „knotu“ namočeného ve vodě je dobrý způsob, jak rostlinu hydratovat. Vložte konec šňůry nebo tkaničky do substrátu a druhý konec ponořte třeba do dřezu s vodou. Šňůra nasaje vodu, a bude tak substrát zavlažovat.
30
K A PI TO L A 2
HNOJENÍ ROSTLIN („VITA MÍNOVÁ“ INJEKCE) Světlo je pro rostliny zdrojem potravy mnozí lidé se domnívají, že když rostlině
dodají hnojivo, je „nakrmená“, ale já považuji hnojení rostlin za přijímání denní dávky vitamínu – na rozdíl od lidí však rostliny nepotřebují hnojit každý den. Často se doporučuje hnojit rostliny jednou měsíčně. Tato domněnka je v souladu s přesvědčením, že rostliny by se měly zalévat jednou týdně, ať to potřebují, nebo ne. Zásadní pravidlo je hnojit rostliny při každé čtvrté zálivce, z čehož pramení to dogma hnojení jednou měsíčně. Ve skutečnosti může ke čtvrté zálivce docházet dříve nebo později než jednou za měsíc, a to v závislosti na rostlině, její nádobě, faktu, zda kořeny vyplňují nádobu, na počasí a roční době. Navrhuji, abyste místo stoprocentní dávky hnojiva při každé čtvrté zálivce použili 1/8 až 1/4 koncentrace hnojiva při každé zálivce. Díky tomu bude rostlina těžit z pravidelného přísunu živin místo jedné velké dávky najednou. Jaké hnojivo použijete, to je čistě na vás. Když kupujete hnojivo, všimněte si tří výrazných číslic na jeho obale. Ty uvádějí, které makroživiny a v jaké koncentraci hnojivo obsahuje. Někteří zahradníci toto označení popisují jako „nahoru, dolů a celkově“. První číslice představuje dusík (N), což je živina důležitá pro zelené neboli „horní“ části rostliny; pomáhá rostlině vytvářet nové výhony. Prostřední číslice představuje fosfor (P), který rostlině pomáhá vytvářet silné kořeny („dolů“) a kvetoucím rostlinám pomáhá tvořit pestřejší, větší a déle kvetoucí
Můžete si vybrat z množství forem a druhů hnojiv, organických i anorganických. Shora ve směru hodinových ručiček: tekutá rybí emulze, pomalu se uvolňující granule, ve vodě rozpustné modré krystaly a pomalu se uvolňující tyčinky.
Z á li v ka a h n o j e n í
31
květy. Hnojivo však nepomáhá rostlině vykvést – to dokáže jen správné množství světla. Poslední číslice představuje draslík (K), který je důležitý pro „celkové“ zdraví rostliny. Pomáhá rostlině odolávat nemocem a podporuje její odolnost vůči suchu a chladu. Například nádoba s hnojivem nesoucí označení 20-20-20 obsahuje 20 procent dusíku, 20 procent fosforu a 20 procent draslíku. Zbylých 40 procent tvoří menší množství mikroživin a nějaké plnidlo, které drží směs pohromadě ve formě využitelné pro rostliny.
Typy hnojiv Můžete si vybrat ze dvou typů hnojiv – organických a anorganických (syntetických). Oba mají své výhody i nevýhody a oba jsou přínosné pro zdraví vašich rostlin, pokud se aplikují správně. Nejdříve si probereme anorganické formy. Ty dodávají živiny do rostliny rychle, ale pokud se jich použije příliš velké množství, mohou popálit listy, a ovlivnit tak celou rostlinu. Asi nejznámějším anorganickým hnojivem jsou syntetické krystalky (obvykle modré barvy), které se odměří do odměrky a poté nasypou do vody, v níž se rozpustí a již obarví namodro. To je takzvané vodorozpustné hnojivo. Snadno se sežene a používá, a proto to bývá oblíbená volba. Anorganické hnojivo může mít také podobu koncentrované tekutiny, která se může přidat do vody, aby se dosáhlo té správné koncentrace, nebo má formu granulí, které se aplikují do substrátu a po přidání vody se rozpustí. Další typ hnojiva je pravděpodobně už v substrátu vaší rostliny, když ji koupíte – je to pomalu se uvolňující hnojivo v podobě drobných kuliček. Bývají barevné (nejčastěji modré, zelené nebo krémové), takže si jich snadno všimnete, když je pěstitelé přidají do substrátu. Tyto kuličky jsou uzavřené v obalu, který se pomalu rozpouští, když rostlinu zaléváte, takže se uvolňuje malé množství hnoji32
K A PI TO L A 2
Pokud jsou listy rostliny bledé s tmavým žilkováním, jako na tomto obrázku, nebo tmavé s vybledlým žilkováním, bude zřejmě nutné rostlinu přihnojit, protože trpí nedostatkem živin.
va. Říká se jim také hnojiva s postupným uvolňováním, jelikož vydrží v substrátu až tři měsíce, během nichž do rostliny uvolňují hnojivo postupně a v malém množství. Pokud si zakoupíte rostlinu s těmito kuličkami v substrátu, nejspíš nebude nutné ji pár měsíců hnojit. Pomalu se uvolňující hnojivo pro pokojové rostliny mívá také podobu tyčinek. Ty se zatla-
čí do substrátu v pravidelných rozestupech po okraji květináče; množství použitých tyčinek závisí na velikosti nádoby. Jelikož je však hnojivo soustředěné na jednom místě, může dojít k poškození okolních kořenů a hnojivo se nedostane do celého kořenového balu. Dalším typem jsou organická hnojiva, což znamená, že jsou získávána z pozůstatků živých organismů. Organická hnojiva uvolňují živiny do rostliny pomalu. Oblíbenou formou hnojiva je rybí emulze, která se dá kombinovat s výtažkem z chaluh, krevní moučkou nebo žížalím trusem. Organická hnojiva se rozkládají pomalu a je menší pravděpodobnost, že vaši rostlinu poškodí, pokud přeženete dávkování nebo pokud zůstanou jejich zbytky na povrchu listů. Můžete si pár druhů hnojiv vyzkoušet, než najdete to, které se pro vaše rostliny hodí nejlépe. Existují i hnojiva pro konkrétní rostliny, například pro kaktusy a jiné sukulenty, ale i pro africké fialky. Nemusíte je u těchto rostlin používat, ale obsahují správné dávky jednotlivých živin pro danou skupinu rostlin, takže odpadá váhání při výběru správného hnojiva.
Kdy a jak moc hnojit Jak často byste měli hnojit? Jak jsem zmiňovala na straně 31, můžete hnojit při každé čtvrté zálivce stoprocentní dávkou hnojiva nebo použít 1/8 až 1/4 dávky při každém zalévání. Jelikož pokojové rostliny rostou uvnitř bytu, nedoporučuji používat plnou dávku hnojiva. Nikdy nepodlehněte domněnce, že více znamená lépe, a neaplikujte víc hnojiva, než stojí na obale. Také byste měli hnojit jen v období, kdy rostlina roste aktivně – zhruba od března do září v závislosti na tom, v jaké oblasti žijete. Jakmile na jaře uvidíte na rostlině nové výhonky, začněte se svým režimem hnojení. A když se na podzim začnou krátit dny, odložte hnojení zase až
do jara. Když jsou dny kratší, růst rostlin se zpomaluje, takže nepotřebují tolik živin, a nemusejí je tedy z přidaného hnojiva využít. Přehnojováním můžete navíc svou rostlinu vážně poškodit, nebo i zahubit. Při přehnojení obvykle dojde k popálení listů, takže částečně zčernají a odumřou. Pokud odumře jen část přehnojené rostliny, můžete propláchnout substrát vodou, a vyplavit tak přebytečné hnojivo. Rostlina se pak může opět vzpamatovat. Pokud vaše rostlina trpí, může vás lákat sáhnout po hnojivu ve snaze jí pomoct, ale slabá rostlina by se vůbec hnojit neměla. Raději zjistěte, v čem je problém a jak ho řešit. Pokud má rostlina hodně žlutých listů nebo skvrny na listech, případně ztrácí životní sílu, je namístě zvážit, zda ji neumístit někam jinam. Možná potřebuje víc světla nebo jiný režim zalévání. Možná trpí plísní či nějakou nemocí, která se musí léčit. Zajděte s fotografií listů své rostliny do zahradního centra a odborníci by vám tam měli pomoct určit, co vaše rostlina potřebuje. Všechny žluté listy odstraňte – už nikdy znovu nezezelenají. Pokud jsou listy světlejší, než by měly být, a mají tmavé žilkování nebo jsou tmavé se světlým žilkováním, vaše rostlina zřejmě potřebuje dávku hnojiva, protože to naznačuje, že jí chybí živiny potřebné k udržení zelené barvy listů. Pokud chcete, aby vaše rostliny byly zdravé a vypadaly dobře, musíte jim věnovat pozornost. Pokud je necháváte strádat v koutě a považujete je jen za součást výzdoby, a nikoli za živé organismy, nebuďte překvapení, když se objeví problémy. Pokud chcete na určité místo jen nějakou dekoraci, možná budou lepší umělé květiny. Nabídněte svým rostlinám správné osvětlení, vodu a hnojivo – a užasnete, jak dobře vypadají!
Z á li v ka a h n o j e n í
33
KLIM A A ATMOSFÉR A Naše rostliny s námi začnou žít poté, co opustí pěstitelské zařízení s téměř dokonalými podmínkami. jediným úkolem pěstitelské školky je vypěstovat
co nejzdravější a nejkrásnější rostlinu pro maloobchodní prodej, takže jí tam poskytnou optimální množství vody, hnojiva i péče. Poté se rostliny převážejí do obchodu a my si je odnášíme domů, kde se o ně také snažíme co nejlépe postarat. Ale ani tak jim nemůžeme nabídnout optimální podmínky, které potřebují. Pojďme si tyto podmínky probrat a říct si, se dají zlepšit.
Teplota Rostliny se obvykle pěstují v mnohem teplejších podmínkách, než na jaké jsme zvyklí my. Přesto se jim obvykle v domácnosti daří při teplotách, které jsou příjemné i nám – mezi 15 až 24 stupni. Pokud na noc stáhnete termostat, také tím rostlinám pomůžete, protože v noci preferují pokles teploty o zhruba pět stupňů.
Vlhkost vzduchu Vzduch v našich domácnostech v zimě může být jako na Sahaře – jak pro naši kůži, tak pro naše rostliny. Většina pokojových rostlin pochází z tropických oblastí, kde se vzdušná vlhkost pohybuje mezi 80 až 90 procenty. V našich vyhřívaných domácnostech může být ale vlhkost vzduchu v zimě dokonce jen 20 procent. Rostlinám se daří lépe, když mají dostatečnou vzdušnou vlhkost, ale jak toho dosáhnout? Mnozí lidé se spoléhají na ruční rozprašovač, ale ten dokáže zvýšit vlhkost vzduchu jen dočasně. Rozprašovače také mohou zanechat přebytečnou vodu na listech, což může přispívat k rozvoji nemocí. Ideální by bylo 34
K A PI TO L A 2
přidat k vašemu topení nebo rostlinám zvlhčovač. Pokud to není možné, umístěte rostliny blíž k sobě, aby si zvýšily vlhkost ve svém okolí. Pokud máte jen pár rostlin, kterým by se nedařilo ve stejných světelných podmínkách, můžete zvýšit vlhkost vzduchu umístěním květináčů na tác s oblázky. Použijte podmisku, která je větší než ta, na níž máte květináč s rostlinou, a vysypte ji drobnými oblázky. Zalijte oblázky vodou tak, aby byly těsně ponořené, a pak na ně umístěte podmisku a květináč s rostlinou. Květináč můžete dát i přímo na kamínky, pokud rostlina nebude stát ve vodě. Jak se voda z tácu vypařuje, tato pára se dostává do vzduchu kolem rostliny, a zvyšuje tak jeho vlhkost. Nejlepších výsledků dosáhnete, když budete mít na tácu s kamínky neustále vodu.
Cirkulace vzduchu Možná vám přijde divné bavit se o cirkulaci vzduchu ve vaší domácnosti, ale stagnující vzduch vašim rostlinám nepomáhá. Proudící vzduch pomáhá odpuzovat mikroby, posiluje stonek rostliny a osušuje listy, čímž se minimalizují šance na rozvoj nemocí. Otevřete občas u vašich rostlin okno nebo použijte elektrický větrák. Malé množství proudícího vzduchu pomůže udržet zdraví vašich rostlin. Nejzdravější rostliny jsou ty dobře zalévané, umístěné na vlhkém místě a přijímající pravidelnou dávku hnojiv. Zdravá rostlina lépe odolává škodlivému hmyzu a nemocem; rostlina bez pravidelné péče s větší pravděpodobností přiláká roztoče či hmyz a podlehne nemoci. Cílem je mít rostlinu, o niž je snadné se starat, která vypadá zdravě a je krásnou ozdobou vašeho domova. Poskytnutí těch správných podmínek vám zajistí, že budete mít na mnoho let zdravé a atraktivní rostliny.
Může se hodit mít větrák, který zlepší cirkulaci vzduchu, jelikož rostliny nemají rády nehybný vzduch. Nůžky jsou nedocenitelné pro zastřihávání nezvladatelných rostlin, provázek je ideální pro svazování naklánějících se rostlin a tácky s oblázky jsou důležité pro zvýšení vlhkosti vzduchu. Chcete-li zvýšit vzdušnou vlhkost v okolí svých rostlin, umístěte je na tácek s oblázky zalitými vodou. Ujistěte se ale, že rostlina nestojí ve vodě, aby nezačala hnít.
Z á li v ka a h n o j e n í
35