0041722

ListnatÊ dřeviny od A do Z

1200zahrad_pokoj_kytek_034-171.indd 35

15.06.20 15:56

36

V: 10–15 Š: 5–10

D: 5–10 Š: 5–10

V

V: 6–7 Š: 5

D: 10–15 Š: 10–15

V

Acer campestre

Acer japonicum

Javor babyka Sapindaceae, mýdelníkovité

Javor japonský Sapindaceae, mýdelníkovité

Původ: Evropa (včetně České republiky), Malá Asie.

Habitus: Rozkladitý, vzpřímený, často vícekmenný, koruna okrouhlá. Borka šedohnědá, jemně podélně rozpraskaná. Větévky často s korkovými lištami.

Listy: Dlanitě členěné s 3 až 5 laloky, ve vstřícném postavení, do 10 cm.

Květy: Zelené květy v latách; V. Plody: Křídlaté dvounažky, tedy uspořádané ve dvojicích, hnědé, dlouhé 3 cm. Poltivý plod.

Stanoviště: Teplé, vápnité půdy; snáší sucho.

Využití: Obdělávané pozemky, lesní okraje, živé ploty (i stříhané), zahrady, parky, kraj ulic.

Odrůdy: 'Elsrijk', oválná koruna, dobrý strom do ulic.

Poznámka: Žluté podzimní zbarvení.

Původ: Horské lesy v Japonsku.

Habitus: Široký velký keř.

Listy: Světle zelené, dlanitě členěné se 7–11 laloky, dlouhé 10–15 cm, červené podzimní zbarvení.

Květy: Červenožluté, málo nápadné; V. Plody: Křídlaté dvounažky, chlupaté. Poltivý plod.

Stanoviště: Humózní půdy s nízkým obsahem vápníku, v polostínu.

Využití: Jednotlivě do předzahrádek a na terasy.

Odrůdy: 'Aconitifolium', zářivě červené podzimní zbarvení (na snímku). 'Aureum', žluté, na podzim oranžově zbarvené listy, choulostivá.

Poznámka: Potřebuje chráněné polohy.

1200zahrad_pokoj_kytek_034-171.indd 36

15.06.20 15:56

37

V: 8–10 Š: 4–5

D: 3–5 Š: 4–6

V

V: 10–15 Š: 6–10

D: 15–20 Š: 15

III–IV

Acer monspessulanum

Acer negundo

Javor montpeliérský, j. francouzský Sapindaceae, mýdelníkovité

Javor jasanolistý Sapindaceae, mýdelníkovité

Původ: Jižní Evropa, západní Asie, středozemní oblast; v ČR neofyt, přechodně zavlečený.

Habitus: Vysoký, do stran rozložitý strom. Borka tmavá, mělkými podélnými prasklinami rozdělená na políčka.

Listy: Dlanitě členěné s 3 laloky, hrubě kožovité, široké 3–6 cm, žluté podzimní zbarvení.

Květy: Chocholíky nažloutlých květů, převislé; V. Plody: Křídlaté, světle hnědé dvounažky, uspořádané rovnoběžně.

Stanoviště: Suchá a teplá místa na vápenci.

Využití: Slunné polohy v zahradách a parcích.

Poznámka: Ideální pro klima vinařských regionů.

Původ: Východní a Střední Amerika; v ČR neofyt.

Habitus: Rychle rostoucí, často vícekmenný, dřevo lámavé. Borka šedá, podélně rozpraskaná.

Listy: Lichozpeřené s 5 až 9 lístky, žluté podzimní zbarvení, letorosty ojíněné.

Květy: Dvoudomý; převislé hrozny květů, vykvétá před rašením listů, samčí květy růžové; III–IV. Plody: Křídla dvounažek ohnutá nazpět, v hustých svazečcích. Poltivý plod.

Stanoviště: Slunná až polostinná, s humózními, mírně vlhkými půdami.

Využití: Solitérně na větších zahradách a v parcích v blízkosti vody.

Odrůdy: 'Aureo-Variegatum', žlutozelené listy.

'Flamingo', listy zelenobílé, při rašení růžové.

'Odessanum', po celý rok žluté listy, slaběji vzrůstná.

Poznámka: Hrozí lámání, nebezpečný do ulic.

Vzhledem k invaznímu statusu raději nevysazujte.

1200zahrad_pokoj_kytek_034-171.indd 37

15.06.20 15:56

172

1200zahrad_pokoj_kytek_172-184.indd 172

15.06.20 15:54

Množení 173

Množení

(připravil Andreas Bärtels)

■ Jehličnaté dřeviny

Abies: Výsev v listopadu až prosinci nebo po pozdních mrazech od poloviny května, semena před výsevem na jaře stratifikujte po dobu 2–4 týdnů při teplotách mezi 2 až 5 °C. Množení odrůd roubováním do boku (postranním plátováním) v únoru až březnu při teplotách od 14 do 18 °C pod fóliovým tunelem uvnitř, většinou na jedli bělokorou (A. alba).

Množení zakrslých forem pomocí řízků, které lze odebrat v pozdním létě s vyzrálými výhony nebo na jaře právě v době, kdy se začínají nalévat pupeny.

Araucaria araucana: Výsev pod sklo při teplotách od 20 do 22 °C, semena jednotlivě do květináčů nebo do buněk sadbovače, položte je vodorovně, nebo zastrčte špičkou šikmo dolů.

Cedrus: Výsev začátkem května, zpravidla pod sklo. Semena nechte předem 6–12 hodin naklíčit nebo je 1–2 měsíce stratifikujte v chladu.

Množení odrůd roubováním do boku (postranním plátováním), zpravidla v říjnu uvnitř pod fóliovým tunelem.

Chamaecyparis: Semena usušte v sušárně, pak je uskladněte a od března vysévejte pod sklo, jemná semena překryjte jen tenkou vrstvou substrátu.

Množení většiny odrůd probíhá pomocí řízků od poloviny září do poloviny listopadu nebo v únoru až březnu při teplotě půdy maximálně 16 °C. Odrůdy, u nichž je množení řízkováním obtížné, se od prosince do dubna nebo v období od srpna do září roubují technikou postranního plátování, pod sklem, často na dvouleté semenáče cypřišku Lawsonova (C. lawsoniana).

1200zahrad_pokoj_kytek_172-184.indd 173

Cryptomeria japonica: Výsev v březnu až dubnu, zpravidla pod sklo, semena nechte předem 12–24 hodin naklíčit ve studené vodě.

Množení odrůd pomocí řízků odebraných v září až říjnu nebo s využitím zimního roubování. ×Cupressocyparis leylandii: Pomocí řízků v září nebo v únoru až březnu při teplotách půdy maximálně 15 až 18 °C. Odebrané řízky na bázi po straně nařízněte a postavte je na 4–12 hodin do roztoku s růstovým stimulátorem.

Ginkgo biloba: Výsev dováženého osiva v dubnu pod sklo, ne zřídka jednotlivě do květináčů nebo komůrek sadbovače. Semena před tím stratifikujte 4 týdny v chladu nebo nechte 24 hodin naklíčit.

Juniperus: Výsev na podzim bezprostředně po sklizni nebo na jaře po chladové stratifikaci, kterou je nutné zahájit ihned po sklizni.

Množení odrůd od konce července do září pomocí řízků, odebraných pokud možno z mladých mateřských rostlin, při teplotách půdy maximálně 16 °C. Některé odrůdy jalovců J. ×pfitzeriana, J. scopulorum a J. virginiana je nezbytné v pozdním létě naroubovat.

Larix: Výsev na podzim nebo po jednoměsíční chladové stratifikaci koncem dubna až začátkem září na venkovní záhon.

U hybridů, zakrslých a převislých forem množení roubováním v zimě pod sklo na podnože modřínů L. kaempferi a L. decidua, zasazené v nádobách.

Metasequoia glyptostroboides: Výsev v únoru až březnu pod sklo po jednoměsíční chladové stratifikaci.

15.06.20 15:54

174 Množení

Množení odrůd pomocí řízků odebraných z dlouhých výhonů kolem poloviny června, když začínají výhony na bázi dřevnatět.

Microbiota decussata: Pomocí řízků odebraných v září až říjnu nebo v únoru z vyzrálých vrcholů výhonů.

Picea: Výsev v březnu až dubnu na venkovní záhon, semena před výsevem stratifikujte 4–6 týdnů v chladu.

Množení odrůd se zakrslým vzrůstem většinou prostřednictvím řízků od srpna do října nebo od února do dubna při teplotách půdy od 12 do 15 °C; k tomuto účelu se zpracovávají tohoroční výhony s bází z dvouletého dřeva.

Silně vzrůstné odrůdy roubováním do boku (postranním plátováním), převážně v srpnu, většinou na podnože smrku ztepilého (P. abies) v nádobách.

Pinus: Výsev v březnu až dubnu na venkovní záhon, semena předem (v závislosti na druhu a čerstvosti osiva) po dobu 1 až 4 měsíců stratifikujte v chladu.

Množení odrůd roubováním do boku (postranním plátováním) od ledna do září na podnože různých druhů v nádobách; optimální teplota půdy kolem 13 až 14 °C. Pseudotsuga menziesii: Výsev zpravidla na jaře na venkovní záhon v chráněných polohách, semena předem na 24 hodin namočte; ještě vlhká uložte zhruba na 4 týdny při 2 °C. Množení odrůd roubováním do boku (postranním plátováním) v zimě pod sklo.

Sciadopitys verticillata: Výsev na jaře pod sklo, semena předtím 3 měsíce stratifikujte buď v teple při 17 až 20 °C, nebo v chladu mezi 1 až 10 °C. Množení odrůd pomocí řízků v červenci až srpnu nebo v únoru až březnu.

Sequoiadendron giganteum: Výsev v březnu až dubnu pod sklo, semena před-

1200zahrad_pokoj_kytek_172-184.indd 174

tím stratifikujte asi 10 týdnů při 4 °C. Množení odrůd prostřednictvím řízků v polovině září nebo s využitím roubování v zimním období.

Taxodium distichum: Výsev v březnu až dubnu, většinou pod sklo, semena předtím stratifikujte 2–3 měsíce při 3 °C. Taxus baccata: Výsev po stratifikaci trvající 12–18 měsíců na podzim nebo v březnu až dubnu do venkovní půdy, pod sklo či venkovní tunel.

Množení hybridů a odrůd většinou prostřednictvím řízků od února do dubna nebo v období od října do prosince.

Roubováním do boku (postranním plátováním) se množí hlavně odrůda tisu červeného T. baccata 'Dovastoniana'.

Thuja occidentalis: Výsev většinou v dubnu až květnu na venkovní záhony, semena předtím stratifikujte 4–6 týdnů při 4 °C. Množení odrůd pomocí řízků, odebraných pokud možno z mladých mateřských rostlin, v září až říjnu při teplotách půdy nepřesahujících 18 °C. Thujopsis dolabrata: Výsev od března do dubna, zpravidla pod sklo.

Množení odrůd pomocí řízků z vrcholových výhonů mladých mateřských rostlin v období od září do října.

Tsuga canadensis: Výsev v březnu až dubnu na zastíněné venkovní záhony, semena předtím stratifikujte 1–4 měsíce při 1 až 5 °C. Množení odrůd probíhá napěstováním řízků od září do listopadu nebo v období února až března při teplotách půdy v rozmezí 12–15 °C. Xanthocyparis nootkatensis: Semena před výsevem vždy stratifikujte po dobu 1 měsíce v teple při teplotách v rozmezí 20–30 °C a následně v chladu při 4 °C.

15.06.20 15:54

Množení 175

■ Listnaté dřeviny

Acer: Výsev do venkovní půdy, u javorů druhů A. campestre a A. negundo bezprostředně po sklizni, u jiných druhů v září až říjnu nebo v březnu až dubnu po stratifikaci při 3 až 5 °C trvající 4–6 měsíců.

Množení odrůd pomocí očkování venku v období od června do srpna do výšky nasazení koruny na podnože stejného druhu, nebo ručním roubováním v letní či zimní sezoně.

Množení odrůd javoru japonského (A. japonicum) a j. dlanitolistého (A. palmatum) roubováním do boku (postranním plátováním) v červenci až srpnu nebo v únoru až březnu na nádobové podnože A. palmatum ve skleníku či pod fóliovým krytem.

Actinidia arguta: Výsev na podzim nebo po chladové stratifikaci semen na jaře pod sklo.

K množení se dá využít také napěstování dřevitých nebo letních řízků.

Aesculus: Výsev do venkovní půdy na podzim nebo po vlhkém chladném uskladnění při 5 °C do fóliových pytlů na jaře. Semena položte pupkem dolů do připravených rýh.

Množení odrůd očkováním v časném jaru do křížového řezu nebo roubováním do boku (postranním plátováním) s použitím odlistěných vrcholků výhonů v červenci až srpnu.

Množení jírovce drobnokvětého (A. parviflora) je možné i pomocí kořenových řízků a kopčením.

kovní půdy, překryjte pouze tenkou vrstvou substrátu.

Množení odrůd roubováním v zimě pod sklo.

Amelanchier: Plody skliďte před plným dozráním, semena vymyjte, stratifikujte 3–4 měsíce při 2 až 3 °C, v březnu až dubnu vysejte do venkovní půdy.

K množení odrůd muchovníku hladkého (A. laevis) s velkými plody se využívá očkování nebo roubování v zimním období.

Aralia elata: Semena ihned vymyjte, nechte oschnout, v listopadu až prosinci stratifikujte. V březnu až dubnu následujícího roku vysejte.

Arctostaphylos uva-ursi: Výsev semen na podzim nebo na jaře pod sklo do beden se substrátem, který má hodnotu pH v rozmezí 4,0 až 4,5.

Množení odrůd pomocí řízků v období od prosince do února.

Aristolochia macrophylla: Výsevem, po uskladnění semen v suchu, na jaře do teplé, vyhřáté půdy pod sklo.

Aronia melanocarpa: Semena skliďte před dozráním v červnu až červenci, vysejte bezprostředně po vymytí z plodů či na jaře po stratifikaci trvající 3–4 měsíce v chladu.

Akebia quinata: Semena okamžitě po sklizni vymyjte z plodů, vysejte na podzim nebo po stratifikaci trvající 3–4 měsíce na jaře pod sklo.

Berberis: Semena po sklizni okamžitě vymyjte z plodů, stratifikujte 4–6 měsíců, v březnu až dubnu vysejte do venkovní půdy.

Množení stálezelených odrůd pomocí vrcholových a stonkových řízků v září až říjnu při teplotách půdy 16 až 17 °C. Množení opadavých odrůd pomocí bylinných řízků v období od července do srpna; zakořeňují i bez půdního topení pod fóliovými stany.

Alnus: Semena vyluštěte, uložte v suchém vzdušném prostoru, v březnu vysejte do ven-

Betula: Výsev záhy po sklizni nebo po uskladnění v suchém vzdušném prostoru

Ailanthus altissima: Výsev na podzim nebo po stratifikaci semen trvající 3–4 měsíce při 3 až 5 °C na jaře.

1200zahrad_pokoj_kytek_172-184.indd 175

15.06.20 15:54

Záhonové a balkonové rostliny od A do Z Beet- und Balkonpflanzen von A bis Z

1200zahrad_pokoj_kytek_366-484.indd 373

15.06.20 15:41

374

VII–X

–

VII–VIII

vrstva listí

Acroclinium roseum

Agapanthus praecox

Smilek zelenohlavý růžový Asteraceae, hvězdnicovité

Kalokvět africký, k. kapský Amaryllidaceae, amarylkovité

Původ: Západní Austrálie; subtropický. Nyní Rhodanthe chlorocephala subsp. rosea.

Habitus: Bohatě větvený, vzpřímený. Jednoletý.

Listy: Modravě zelené, kopinaté, 2–4 cm, střídavé, olistěná lodyha.

Květy: Úbory, 3–4(–6) cm v průměru, trubkovité květy žluté, jazykovité suchomázdřité, bílé, růžové, červené.

Výška/výška za květu: 15/20–60 cm.

Plodenství: Z nažek s chmýrem.

Stanoviště: Propustné půdy na plném slunci; suchomilný druh.

Využití: Sušené květy.

Množení: Výsevem pod sklo od III, květináče s písčitou humózní zeminou; od konce IV ven.

Pěstování: Výsadba od V. Upozornění: Na usušení ostříhat kvetoucí stonky, než plně vyzrají; zavěsit úbory dolů.

Původ: Jižní Afrika: Východní Kapsko; mírný pás, mediteránní.

Habitus: Vzpřímený, listy převislé. Trvalka s dužnatými kořeny.

Listy: Leskle zelené, dvouřadé, úzké, dlouhé až 60 cm, široké 3 cm, stálezelené.

Květy: Modré či bílé, nálevkovité, 3–4 cm, ve složeném okolíku.

Výška/výška za květu: 40–60/70–80 cm.

Plody: Tobolky s černými semeny.

Stanoviště: Propustné půdy, teplá místa na plném slunci.

Množení: Dělením, výsevem s předpěstováním na jaře. Klíčení trvá 15–21 dní.

Pěstování: Humózní zemina bohatá na živiny s jílem. Vydatně zalévat a hnojit. Přezimovat na světle při 1–5 °C; udržovat suché, ale nesmí vyschnout; venku chránit listím.

1200zahrad_pokoj_kytek_366-484.indd 374

15.06.20 15:41

375

I–X

studený skleník

V–X

–

Agastache mexicana

Ageratum houstonianum

Agastache mexická Lamiaceae, hluchavkovité

Nestařec americký, n. mexický Asteraceae, hvězdnicovité

Původ: Mexiko; submediteránní až subtropický.

Habitus: Vzpřímený, rozložitě větvený. Vytrvalá bylina, pěstuje se hlavně jako jednoletka.

Listy: Mdle zelené, srdčité, dlouhé 4–7 cm, ve vstřícném postavení.

Květy: Zygomorfní, pyskaté, 6–8 mm, lila růžové, také modré či bílé, v klasech, aromaticky voní.

Výška/výška za květu: 40–60 cm.

Plody: Tvrdky.

Stanoviště: Propustné půdy, slunná.

Využití: Předzahrádky a terasy, pastva pro včely.

Množení: Dělením na jaře. Výsevem v předjaří.

Počítejte 1200 semen na 1000 rostlin.

Pěstování: Humózní půdy či jednotná zemina.

Přezimovat na světle při 12–15 °C.

Původ: Střední a Jižní Amerika; subtropický, tropický.

Habitus: Vzpřímený, rozložitě větvený. Jednoletý.

Listy: Zelené, srdčité, 4–6 cm, hebce chlupaté, ve vstřícném postavení.

Výška/výška za květu: 15–50/20–60 cm.

Květy: Úbory, 3–5 mm, modré, růžové, bílé, v koncové chocholičnaté latě, 4–6 cm.

Plodenství: Průměr 1 cm, drobné nažky s chmýrem.

Stanoviště: Hlinité půdy, slunná a teplá.

Množení: Výsevem v I–III, klíčení trvá 8–14 dní.

Odběrem řízků v III. Pěstování: Od poloviny V vysaďte ven; dobře zalévejte a hnojte.

Upozornění: Náchylné na výskyt smutnic a svilušek.

1200zahrad_pokoj_kytek_366-484.indd 375

15.06.20 15:41

376

IV–X

vrstva listí

VII

vrstva listí

Alcea rosea

Alstroemeria aurea

Topolovka růžová, proskurník topolovka Malvaceae, slézovité

Alstroemerie zlatá Alstroemeriaceae, alstremerkovité

Původ: Východní Středozemí; mediteránní; v ČR jako neofyt, zdomácnělý.

Habitus: Vzpřímený, rychle rostoucí. Pěstována jako jednoletá až vytrvávající (zpětný řez), zpravidla dvouletá.

Listy: Matně zelené, okrouhlé až srdčité, 10–15 cm, ve střídavém postavení.

Květy: Miskovité, pětičetné, 6–10 cm v průměru, růžové, bílé nebo žluté, jednoduché či plné, v hroznech.

Výška/výška za květu: 80–200 cm.

Plody: Diskovité plody rozpadající se na jednosemenné plůdky (merikarpia).

Stanoviště: Slunné až polostinné, propustné.

Využití: Jednotlivě či malé skupiny, rostlina selských zahrad, náchylná na rzi.

Množení: Výsevem v předjaří, často také samovýsevem. Klíčení trvá 14–21 dní.

Pěstování: Humózní zemina bohatá na živiny.

Původ: Chile; subtropický.

Habitus: Rozvolněný, vzpřímený, tvoří trsy. Trvalka.

Listy: Zelené, kopinaté, dlouhé 35–50 cm, široké 3 cm, střídavé.

Květy: Nálevkovité, velké až 5 cm, oranžovočervené se žlutou; okoličnatá květenství.

Výška/výška za květu: 50/100 cm.

Plody: Trojchlopňové tobolky.

Stanoviště: Propustné nevápnité půdy, na slunných místech.

Využití: Vhodná spíše pro oblasti s mírnými zimami.

Množení: U odrůd většinou dělením oddenků na jaře (udržení stálosti barev). Jinak výsevem.

Klíčení trvá 14–21 dní.

Pěstování: Propustné půdy.

Upozornění: Přesazujte jen zřídka. Známá jako lilie Inků.

1200zahrad_pokoj_kytek_366-484.indd 376

15.06.20 15:41

377

VII–IX

–

Alternanthera bettzickiana Alternanthera, plevuňka Amaranthaceae, laskavcovité Původ: Tropická Amerika; tropický.

Habitus: Rozložitě větvený. Jedno- až dvouletá.

Listy: Vejčité, dlouhé 6–9 cm, střídavé, žlutá nebo červená kresba, stálezelené.

Květy: Bílé, paprsčitě souměrné, malé, 1–2 mm, v málo nápadných klasech.

Výška/výška za květu: 10–30 cm.

Plody: Nenápadné nažky.

Stanoviště: Propustné humózní půdy, plné slunce až polostín.

Využití: K osázení hrobů.

Množení: Řízky na podzim, z přezimovaných rostlin na jaře.

Pěstování: Napěstovat v jednotné zemině, od poloviny V výsadba ven. Choulostivá na mráz, zpravidla jednoletá. Zaštipování povzbudí větvení.

1200zahrad_pokoj_kytek_366-484.indd 377

VII–X

–

Amaranthus caudatus Laskavec ocasatý Amaranthaceae, laskavcovité Původ: Tropická Jižní Amerika; subtropický až tropický; v ČR neofyt, přechodně zavlečený.

Habitus: Vzpřímený, rozložitě větvený, později převislý. Jednoletý.

Listy: Zelené, vejčité, dlouhé 5–25 cm, ve střídavém postavení, stálezelené.

Květy: Paprsčitě souměrné, 1–2 mm, okvětí bílé, červené, zelené, hnědé; převislé lichoklasy.

Výška/výška za květu: 50–100 cm.

Plodenství: Z nenápadných tobolek.

Stanoviště: Slunná místa, humózní půdy.

Využití: Jednotlivě i skupiny na zahradách a v parcích, přitahuje motýly.

Množení: Přímým výsevem ven od konce IV. Pěstování: Propustné půdy.

Upozornění: Řezané květy sklizené po plném rozvinutí vydrží obzvláště dlouho.

15.06.20 15:41

541

V: 0,8 (až 2)

II–V

studený skleník

V: 3–4

III–V

studený skleník

Citrus madurensis

Citrus reticulata

Citroník madurenský, „kalamondin“ Rutaceae, routovité

Mandarinka obecná, mandarinkovník sladký Rutaceae, routovité

Původ: Citrus reticulata × Fortunella margarita.

Habitus: Vzpřímený, hustě větvený strom.

Habitus: Malý strom se širokou korunou, vzpřímený, rozvolněný, výhony otrněné.

Listy: Stálezelené, eliptické, 4–6 cm, střídavé.

Květy: Bílé, paprsčitě souměrné, 4 až 5 paprsků, 1–1,3 cm, žluté tyčinky, vonné.

Plody: Tmavě oranžové vejcovité bobule, velké 3–5 cm, zralost X–I, kyselé, jedlé.

Stanoviště: Světlá až slunná, vzdušná, přes léto na zahradě.

Využití: Nádoby, okrasný stromek do pokoje, zimní zahrady, oranžerie. Studené skleníky.

Množení: Roubováním na Poncirus trifoliata.

Pěstování: Jednotná zemina či PRS, substrát s nízkým obsahem vápníku (pH 4,5–5,5), úsporná zálivka nevápenitou vodou, ale nesmí vyschnout; každé 2 týdny hnojivo pro citrusy.

1200zahrad_pokoj_kytek_485-666.indd 541

Původ: Jihovýchodní Asie; subtropický.

Habitus: Malý strom se širokou korunou, vzpřímený, hustý vzrůst.

Listy: Stálezelené, lesklé, eliptické, dlouhé 4–5 cm, střídavé.

Květy: Bílé, paprsčitě souměrné, 4 až 5 paprsků, 1–2 cm, vonné; chocholíky; samoopylení.

Plody: Oranžové bobule (mandarinky), velké 5–6 cm, velmi šťavnaté, sladké.

Stanoviště: Světlá až slunná, vzdušná.

Využití: Nádobová rostlina pro oranžerie, zimní zahrady. V létě venku, přes zimu studený skleník.

Množení: Roubováním, zpravidla na citronečník trojlistý (Poncirus trifoliata).

Pěstování: Jednotná zemina, nižší hodnota pH, zálivka vodou s nízkým obsahem vápníku.

Nesnáší zamokření.

15.06.20 15:36

542

V: 8–13

II–IV

studený skleník

Citrus sinensis Pomerančovník čínský, citroník čínský Rutaceae, routovité Původ: Čína; subtropický.

Habitus: Malý strom se širokou korunou, vzpřímený, hustý vzrůst.

Listy: Stálezelené, lesklé, vejčité, dlouhé 7–10 cm, střídavé.

Květy: Bílé, paprsčitě souměrné, 4 až 5 paprsků, 2–3 cm, vonné, v chocholících.

Plody: Oranžovočervené bobule (pomeranče), 7–12 cm, velmi šťavnaté, sladké, celoročně.

Stanoviště: Světlá až slunná, vzdušná.

Využití: Nádobová rostlina pro oranžerie, zimní zahrady. Přes léto venku. Není zimovzdorný, v zimě studený skleník.

Množení: Roubováním, zpravidla na citronečník trojlistý (Poncirus trifoliata).

Pěstování: Jednotná zemina, nižší hodnota pH, zalévejte vodou s nízkým obsahem vápníku.

Nesnáší zamokření.

1200zahrad_pokoj_kytek_485-666.indd 542

V: 0,5

III–VII

vyhřívaný skleník

Clerodendrum thomsoniae Blahokeř Thomsonové, klerodendron Lamiaceae, hluchavkovité Původ: Západní Afrika; tropický.

Habitus: Rychle rostoucí ovíjivý druh. Není-li omezován, dorůstá výšky 2–5 m.

Listy: Stálezelené, vejčité, dlouhé 12–17 cm, plstnatě chlupaté, vstřícné.

Květy: Paprsčitě souměrné, 2 cm, červené, bílý kalich; koncové chocholíky velké až 15 cm.

Plody: Bobule, kulovité.

Stanoviště: Světlá, ale bez vystavení polednímu slunci, teplota nejméně 18 °C. Využití: Uzavřená květinová okna, zimní zahrady, skleníčky.

Množení: Řízky v II–III, po zakořenění zaštípněte vrcholky.

Pěstování: Jednotná zemina, stále mírně vlhká, jednou týdně hnojte. Období klidu XII–I.

15.06.20 15:36

543

V: 0,6–0,8 VK: 0,4–0,5

II–V

studený skleník

V: 0,8–1

–

temper. skleník

Clivia miniata

Coccoloba uvifera

Řemenatka červená, „klívie“ Amaryllidaceae, amarylkovité

Hroznatec obecný, hroznovník obecný Polygonaceae, rdesnovité

Původ: Jižní Afrika: Natal; subtropický.

Habitus: Trsnatá trvalka, vzpřímená až převislá s dužnatými kořeny.

Listy: Tmavozelené, čárkovité, dlouhé 40–50 cm, stálezelené, dvouřadě uspořádané.

Květy: Oranžovočervené, zvonkovité, paprsčité, 6–8 cm; nápadné koncové okolíky, dlouhé až 20 cm, na dlouhých stvolech.

Plody: Tobolky, kulovité, zralé červené.

Stanoviště: Světlá, vzdušná, přes léto i venku.

Období klidu v zimě: 2 měsíce při 10–15 °C v suchu (nutné pro založení květních pupenů).

Využití: V pokoji V–IX, podmínky studeného skleníku, přes léto i venku jako nádobová rostlina; polostinná místa.

Množení: Dělením na jaře, oddělením zakořeněných postranních výhonů.

Pěstování: Humózní zemina s přídavkem jílu.

Původ: Amerika; tropický.

Habitus: Vícekmenný malý strom s hustou korunou.

V domovině dosahuje výšky 5–8 m.

Listy: Zelené s červenou střední žilkou, okrouhlé, 15–20 cm, stálezelené, střídavé.

Květy: Bledě žluté, nenápadné, v klasnatých květenstvích dlouhých 15 cm. Objevují se jen v teplých zemích.

Plody: Bobule velké 1 cm, podobné hroznům, v našich podmínkách se netvoří.

Stanoviště: Světlá a vzdušná, v zimě nad 15 °C. Využití: Nádobová rostlina pro zimní zahrady, potřebuje hodně prostoru.

Množení: Vrcholovými řízky na jaře.

Pěstování: Směs z kompostové zeminy, rašeliny a hrubozrnného písku. Zalévejte střídmě.

Zvláštnost: Plody jsou jedlé.

1200zahrad_pokoj_kytek_485-666.indd 543

15.06.20 15:36

656

V: 2–5

VI–IX

vyhřívaný skleník

V: 1–1,5 VK: 0,8–1

II–VIII

vyhřívaný skleník

Stephanotis floribunda

Strelitzia reginae

Věncovec květnatý Apocynaceae, toješťovité

Strelície královská Strelitziaceae, strelíciovité

Původ: Madagaskar; subtropický, tropický.

Tzv. madagaskarský jasmín.

Habitus: Silně rostoucí popínavý druh.

Listy: Leskle tmavozelené, vejčité, dlouhé 7–9 cm, stálezelené, vstřícné.

Květy: Bílé, paprsčitě souměrné, hvězdicovité, s trubkou dlouhou 2–3 cm, vonné; lichookolíky v paždí listů.

Plody: Dvoudílné měchýřky, vzácně.

Stanoviště: Světlá, ale ne slunná, teplá.

Využití: Okenní parapety, zimní zahrady.

Množení: Řízky v časném létě; aplikujte stimulátor pro zakořeňování.

Pěstování: Jednotná zemina, nikdy ji nenechte vyschnout, zalévejte měkkou vodou. Každé 2 týdny hnojte.

Zvláštnost: Nutná opora k popínání (kostra).

Upozornění: Pozor na listové mšice a svilušky.

Původ: Jižní Afrika: Kapsko; subtropický, mediteránní.

Habitus: Vzpřímená, trsnatá, víceletá rostlina s oddenky.

Listy: Přízemní, modrozelené, dlouze řapíkaté, až 30 cm široké a 1 m dlouhé.

Květy: Zygomorfní, 15 cm, blankytně modré s výraznými oranžovými listeny, na vrcholu metrového stvolu.

Plody: Trojpouzdré tobolky, zdřevnatělé, semena s míškem (arillus).

Stanoviště: Teplé, slunné terasy.

Využití: Celoročně v nádobách či vysazené ve skleníku. Přezimovat v teplém skleníku. Významná květina k řezu.

Množení: Dělením oddenků na jaře. Výsev je možný, ale zdlouhavý.

Pěstování: Jednotná zemina ED 73 s pískem, hodně vody.

1200zahrad_pokoj_kytek_485-666.indd 656

15.06.20 15:37

657

V: 0,3–0,4 VK: 0,2–0,3

IV–IX

temper. skleník

V: 1–3

–

vyhřívaný skleník

Streptocarpus, kultivary

Syngonium podophyllum

Tořivka Gesneriaceae, podpětovité

Syngonium Araceae, árónovité

Původ: Vyšlechtěný. Původní druhy pocházejí z Jižní Afriky. Subtropický.

Habitus: Vytrvalá růžicovitá bylina s převislými listy.

Listy: Přízemní, stálezelené, široce kopinaté, drsně chlupaté, zelené, dlouhé až 30 cm, široké 10 cm.

Květy: Dvoustranně souměrné, nálevkovité, šířka 3–5 cm, modré, bílé, růžové, červené (podle odrůdy); vrcholíky na dlouhých stopkách nad listy.

Plody: Tobolky.

Stanoviště: Polostinná až světlá, teplá.

Využití: Nádobová rostlina pro světlé prostory, zimní zahrady, květinová okna.

Množení: Výsevem v zimní sezoně, klíčí na světle; listy rozříznutými podél střední žilky, které řezem položíte na substrát.

Pěstování: Humózní substráty.

Původ: Střední Amerika; tropický.

Habitus: Vzpřímený, rozvolněný, popínavý keř s příchytnými kořeny.

Listy: Stálezelené, šípovité, dlouhé 15–30 cm, zelené, střídavé. Ve stáří variabilní, velké a prstovité.

Květy: Drobounké, zygomorfní, v palicích s listenem (toulcem), v kultuře vzácně.

Plody: Palicovitá plodenství s bobulemi (velmi vzácně).

Stanoviště: Světlá, ale bez přímého slunce, stále vlhká a teplá.

Využití: Popínavá a závěsná rostlina pro teplé prostory.

Množení: Řízky v V–VIII. Pěstování: Humózní substrát, jednotná zemina, při vyšší vzdušné a půdní vlhkosti, každé 2 týdny hnojte.

1200zahrad_pokoj_kytek_485-666.indd 657

15.06.20 15:37

658

V: 6–20

–

vyhřívaný skleník

V: 2–6

VIII–X

vyhřívaný skleník

Tetrastigma voinieranum

Thunbergia grandiflora

Tetrastigma Vitaceae, révovité

Thunbergie velkokvětá Acanthaceae, paznehtníkovité

Původ: Severní Vietnam: Tonkin; tropický.

Habitus: Rychle rostoucí, dřevnatějící liána. Letorosty mohou být dlouhé až 5 m.

Listy: Tmavě zelené, dlanitě pětidílné, na okraji zubaté, široké 20–30 cm, stálezelené, střídavé.

Květy: Zelené, drobné paprsčitě souměrné, čtyřdílné čnělky (jméno), nenápadné a vzácně.

Plody: Bobule, velmi vzácně.

Stanoviště: Světlá až polostinná, vlhké teplo.

Využití: Jen do skleníků (profi skleníky) a velkých zimních zahrad na stabilní konstrukce. Vyšší nároky na prostor. Známa také jako tonkinská réva.

Množení: Řízky V–IX, při odběru nesmějí být ještě zdřevnatělé.

Pěstování: Hlinito-humózní substrát, také jednotná zemina ED 73, stále vlhké; potřebuje hodně vody a hnojiva.

Původ: Indie; tropický, subtropický.

Habitus: Bujně rostoucí popínavý keř.

Listy: Stálezelené, vejčité, dlouhé 10–20 cm, zelené, v křižmostojném postavení.

Květy: Světle modré se žlutým ústím, dvoustranně souměrné, nálevkovité, 4–7 cm, v lehce převislých hroznech.

Plody: Tobolky.

Stanoviště: Světlá, i plné slunce, teplá.

Využití: Popínavá rostlina do větších nádob pro zimní zahrady. Teplé skleníky, choulostivá na mráz.

Množení: Bylinné řízky v časném létě zastrčte do substrátu.

Pěstování: V humózních substrátech v teplém vlhkém prostředí. Substrát nenechte ani v zimě vyschnout.

1200zahrad_pokoj_kytek_485-666.indd 658

15.06.20 15:37