0041662

í v t s ž u r d dobro v poušti ilustrovala Emma McCannová

BearGrylls_02_125x200_CZ.indd 3

12.10.2020 15:41

Mladému dobrodruhovi, který čte tuto knihu poprvé.

Vyhlížej vždy dobrodružství s očima otevřenýma dokořán a své srdce naplň odvahou a odhodláním splnit si své sny.

BearGrylls_02_125x200_CZ.indd 5

12.10.2020 15:41

BearGrylls_02_125x200_CZ.indd 6

12.10.2020 15:41

1

HLOUPÁ HMYZÍ HAVĚŤ Sofie měla skvělý den. Proháněla se s ostatními hráčkami pětičlenného fotbalového družstva po hřišti a říkala si, že tohle je nejlepší tábor všech dob.

Hrála za tým Červených. Žlutí měli zdatnou obranu. Kdykoli se Červení probojovali s míčem hluboko do poloviny hřiště soupeřů, Žlutým se vždycky podařilo míče zmocnit a odkopnout jej zpátky. Pak se balonu 7

BearGrylls_02_125x200_CZ.indd 7

12.10.2020 15:41

opět ujali Červení a znovu s ním vyrazili ke Žlutým.

Takhle probíhala většina hry.

Do konce zbývalo pár minut a stav zápasu byl 0:0. Vtom Sofie zahlédla svoji příležitost. Ocitla se asi čtyři metry od branky.

Míč měla Chloe na druhé straně hřiště a Olivie, obránkyně Žlutých, přiskočila a snažila se ji o balon obehrát. Chloe jej zoufale vykopla a doufala, že všechno dobře dopadne.

Míč letěl obloukem k Sofii.

Sofie si akci skvěle načasovala.

Mohla by míč odehrát hlavičkou, jenže ty nebyly v utkání pět proti pěti dovolené. A tak v okamžiku, kdy balon začal klesat, vyskočila, zbrzdila míč hrudí a ten jí dopadl k nohám.

8

BearGrylls_02_125x200_CZ.indd 8

12.10.2020 15:41

Vzápětí ho dokopla hladkou střelou do sítě. „Gól!“ Sudí odpískala konec zápasu a Červení vyhráli 1:0. Fanoušci jásali. Žlutí soupeřům blahopřáli. „Příště!“ slibovala Olivie s úsměvem od ucha k uchu.

Sofie s Chloe se společně loudaly k postranní čáře, aby si vzaly věci.

Fatima, jejich spolubydlící ze stanu, je zpozorovala a přišla za nimi. „Nechceš se napít?“ nabídla Chloe Sofii láhev džusu.

Sofie po ní sáhla a koutkem oka při tom zahlédla pohyb. Vosa. Přilétla zničehonic.

Sofie se neudržela, s pištěním ucukla a omylem polila džusem Fatimu.

9

BearGrylls_02_125x200_CZ.indd 9

12.10.2020 15:41

Vosa odletěla. „No teda!“ Fatima vytřeštila oči na zmáčené tričko. „Promiň!“ vyhrkla Sofie. „Ty za nic nemůžeš,“ snažila se Fatima zachovat klid. „Nejsi sama,

10

BearGrylls_02_125x200_CZ.indd 10

12.10.2020 15:41

kdo se bojí vos.“ Znovu přelétla očima pohromu. „Jenže tohle bylo moje poslední čisté triko…“ „Půjčím ti některé ze svých,“ nabídla jí Sofie. „To nebude potřeba.“ „Ale jo, přinesu ti ho,“ trvala na svém Sofie.

Zamířila ke stanu a za chvíli zmizela z dohledu. Přes stromy k ní doléhaly hlasy. Děti se smály, bavily se a pokřikovaly – jako obvykle.

V okolí stanu bylo pusto. Sofii se samotné dovnitř moc nechtělo, málem vycouvala, ale vzpomněla si, jak horlivě Fatimu ujišťovala, že o nic nejde. Musí to triko najít.

11

BearGrylls_02_125x200_CZ.indd 11

12.10.2020 15:41

Srdce jí zběsile tlouklo a v ústech měla sucho.

Předklonila se, zhluboka se nadechla a rozepnula zip.

Všechno oblečení se povalovalo na hromádkách, jak je ráno nechaly.

Sofiiny věci ležely nejdál od vchodu, takže musela přelézt přes všechny ostatní. Zalovila v tašce. „Já vím, že budeš mít všechno mokré a špinavé,“ poznamenala maminka, „tak si toho raději vezmi víc.“ 12

BearGrylls_02_125x200_CZ.indd 12

12.10.2020 15:41

Prohrabala trička, až našla jedno, které bylo pro Fatimu vhodné.

Obrátila se k odchodu, a v tu chvíli se vyplnily její nejhorší obavy.

Plátěným vchodem vletěla do stanu bzučící tiplice, obří komár.

BearGrylls_02_125x200_CZ.indd 13

12.10.2020 15:41

BearGrylls_02_125x200_CZ.indd 14

12.10.2020 15:41

2

TIPLICE Sofie vyjekla a uskočila před hmyzem zpátky. Stan se zachvěl.

Snažila se ukrýt v rohu, aby byla co nejméně vidět. Tiplice se pohupovala ve vzduchu ze strany na stranu, jako by se snažila zahradit Sofii únikovou cestu. „Běž pryč,“ žadonila dívka. Muška neustoupila, nervózně poletovala, jako by se nemohla rozhodnout, 15

BearGrylls_02_125x200_CZ.indd 15

12.10.2020 15:41

jestli letět nahoru, dolů, nebo kam vlastně.

A pak najednou zmizela. Sofie ji na okamžik přestala sledovat a teď byla bezradná. Téměř jistě věděla, že tiplice neodlétla. Takže je pořád ve stanu. V prostoru mezi Sofií a vchodem. Usadila se na spacáku, na něčí pohozené mikině nebo botách. „Tak jo,“ řekla si v duchu Sofie a odhodlaně semkla rty. „Vždyť je to jen tiplice. Nenechám se zastrašit pavoukem s křídly.“ Nepřála si nic jiného, než aby tiplice zůstala ve stanu a ona mohla vyběhnout ven přidat se k ostatním.

Zatajila dech a chystala se odplížit ke vchodu. Pohnula rukou. Nic se nedělo. Pohnula nohou, pak 16

BearGrylls_02_125x200_CZ.indd 16

12.10.2020 15:41