0041617

Zivot_001_504

17.8.2020

19.28

Strรกnka 1

KEITH RICHARDS JAMES FOX ร IVOT Euromedia Group

Zivot_001_504

17.8.2020

19.28

Stránka 2

Keith Richards LIFE Copyright © 2010 by Mindless Records, LLC All rights reserved Translation © 2011, 2020 by Alexandra Fraisová The author is grateful for permission to quote lyrics from the following songs: „(I Can’t Get No) Satisfaction.“ Written by Mick Jagger & Keith Richards. © 1965 Renewed, ABKCO Music, Inc. www.abkco.com. Used with permission. All rights reserved. „Get off of My Cloud.“ Written by Mick Jagger & Keith Richards. © 1965 Renewed, ABKCO Music, Inc. www.abkco.com. Used with permission. All rights reserved. „Gimme Shelter.“ Written by Mick Jagger & Keith Richards. © 1970 Renewed, ABKCO Music, Inc. www.abkco.com. Used with permission. All rights reserved. „Gimme Shelter.“ Written by Mick Jagger & Keith Richards. „Yesterday’s Papers.“ Written by Mick Jagger & Keith Richards. © 1967 Renewed, ABKCO Music, Inc. www.abkco.com. Used with permission. All rights reserved. „Salt of the Earth.“ Written

by Mick Jagger & Keith Richards. © 1969 Renewed, ABKCO Music, Inc. www.abkco.com.

Used with permission. All rights reserved. „As Tears Go By.“ Written by Mick Jagger, Keith Richards & Andrew Oldham. © 1964 Renewed, ABKCO Music, Inc. Renewed U. S. © 1992 and all publicationrights for U.S.A. and Canada – ABKCO Music, Inc. / Tro-Essex Music Inc. Used by permission. International c secured. „Can’t Be Seen.“ Written by Mick Jagger & Keith Richards. Published by Promopub B.V. „Torn and Frayed.“ Written by Mick Jagger & Keith Richards. Published by Colgems-EMI Music Inc. „Casino Boogie.“ Written by Mick Jagger & Keith Richards. Published by Colgems-EMI Music Inc. „Happy.“ Written by Mick Jagger & Keith Richards. Published by Colgems-EMI Music Inc. „Before They Make Me Run.“ Written by Mick Jagger & Keith Richards. Published by Colgems-EMI Music Inc. „All About You.“ Written by Mick Jagger & Keith Richards. Published by Colgems-EMI Music Inc. „Fight.“ Written by Mick Jagger, Keith Richards & Ron Wood. Published by Promopub B.V. and Halfhis Music. „Had It with You.“ Written by Mick Jagger, Keith Richards & Ron wood.

Published by Promopub B.V. and Halfhis Music. „Flip the Swith.“ Written by Mick Jagger & Keith Richards. Published by Promopub B.V. „You Don’t Have to Mean it.“ Written by Mick Jagger & Keith Richards. Published by Promopub B.V. „How Can I Stop.“ Written by Mick Jagger & Keith Richards. Published by Promopub B.V. „Thief in the Night.“ Written by Mick Jagger, Keith Richards & Pierre de Beauport. Published by Promopub B.V. and Pubpromo Music.

ISBN 978-80-242-6713-5

Zivot_001_504

17.8.2020

19.28

Strรกnka 3

Pro Patricii

Zivot_001_504

17.8.2020

19.28

Strรกnka 4

Zivot_001_504

17.8.2020

19.28

Stránka 5

1. KAPITOLA

Ve které mû policajti nechali zajet ke krajnici v Arkansasu pfii na‰em americkém turné v roce 1975 a následoval distanc.

P

roã jsme o víkendu na Den nezávislosti zastavili na obûd v arkansaském Fordyce v podniku 4-Dice? A zrovna toho dne? Pfies v‰echno, co jsem po deseti letech jeÏdûní po takzvaném Biblickém pásu v Americe vûdûl? Fordyce je maliãké mûsto. Rolling Stones jsou na policejních v˘vûskách po cel˘ch Spojen˘ch státech. KaÏd˘ polda nás chce dostat za cokoli, co se namane, získat si tím pov˘‰ení a jako správn˘ patriot Ameriku tûch anglick˘ch hezounÛ zbavit. Rok 1975 byl dobou brutality a konfliktÛ. Od na‰eho posledního amerického turné v roce 1972, které proslulo jako STP, byl na Stones vyhlá‰en otevfien˘ hon. Ministerstvo zahraniãí zaznamenalo v˘trÏnosti (to je pravda), obãanskou neposlu‰nost (taky pravda), nepovolen˘ sex (aÈ uÏ to znamená cokoli) a násilí po cel˘ch Spojen˘ch státech.

A za v‰ecko jsme mohli my, byÈ jsme jenom muzicírovali. Podnûcovali jsme mládeÏ ke vzpoufie, kazili jsme Ameriku, a oni rozhodli, Ïe nás uÏ nikdy nenechají po USA jezdit. V Nixonov˘ch ãasech to byla váÏná politická vûc. Osobnû nahnal svoje nahánûãe a ‰pinavé triky a ‰pinavé triky na Johna Lennona, o kterém si myslel, Ïe by ho mohl pfiipravit o zvolení. Jak oficiálnû oznámili na‰emu právníkovi, my byli ta nejnebezpeãnûj‰í rocková kapela na svûtû.

V pfiedchozích dnech nás bájeãn˘ právník Bill Carter sám vysekal z dost velk˘ch potíÏí, které na nás chystaly policejní sloÏky v Memphisu a San Antoniu. Teì jsme byli ve Fordyce, malomûstû s 4837 obyvateli, které mûlo ve ‰kolním znaku nûjakého divného ãerveného brouka. A tohle mûsto nad námi chtûlo vyhrát. Carter nás varoval, abychom Arkansasem vÛbec neprojíÏdûli a rozhodnû se nevzdalovali od mezistátních dálnic. Pfiipomínal, Ïe Arkansas se nedávno po5

Zivot_001_504

17.8.2020

19.28

Stránka 6

KEITH RICHARDS

kou‰el prosadit zákon, kter˘ by rock and roll úplnû zakázal. (Moc rád bych ten návrh zákona vidûl: „Kde se hlasitû a vytrvale hraje na ãtyfii doby...“) A my se tu teì prohánûli men‰ími silniãkami ve zbrusu novém Ïlutém Chevroletu Impala. V cel˘ch Spojen˘ch státech by se asi nena‰lo hloupûj‰í místo, kde zastavit s auÈákem naloÏen˘m drogami, neÏ tahle konzervativní jiÏanská komunita zemûdûlsk˘ch dûlníkÛ, která rozhodnû nevítá cizince, co vypadají tak moc jinak.

Se mnou v autû sedûli Ronnie Wood, Freddie Sessler, coÏ byla neuvûfiitelná postava, mÛj pfiítel a skoro otec, kter˘ v tomhle vyprávûní je‰tû sehraje mnoho rolí, a Jim Callaghan, dlouhá léta ‰éf na‰í ochranky. Jeli jsme ‰est set ãtyfiicet kilometrÛ z Memphisu do Dallasu, kde jsme mûli mít následující den v Cotton Bowlu dal‰í vystoupení. Jim Dickinson, jiÏansk˘ kluk, kter˘ hrál na klavír ve skladbû „Wild Horses“, nám fiíkal, Ïe krajina mezi Texasem a Arkansasem za takovou projíÏìku stojí. A my mûli letadel plné zuby.

Z Washingtonu do Memphisu jsme si pfii letu zaÏili peklo, kdyÏ jsme se najednou – za stra‰ného jekotu a breku – propadli o pár tisíc metrÛ. Fotografka Annie Leibovitzová se pra‰tila o strop do hlavy, pasaÏéfii líbali pfiistávací plochu, kdyÏ jsme dosedli a vystoupili. Já chodil v tom letadle dozadu s neobvykl˘m odhodláním konzumovat rÛzné látky, protoÏe jak jsme se tak v tûch nebesích zmítali, nechtûl jsem to nechat nazmar. V blbém letadle, starém Starshipu Bobbyho Shermana.

Tak jsme teì jeli autem a my s Ronniem se zachovali obzvlá‰È pitomû. Ve‰li jsme do motorestu s názvem 4-Dice, tam jsme se posadili a objednali si a pak jsme ‰li na záchod. Abychom se tro‰ku nahodili, rozumíme? Oba jsme se sjeli. Lidi ani jídlo se nám v tom podniku zrovna dvakrát nezamlouvali, tak jsme se drÏeli co nejvíc na záchodû, chechtali se a dávali si dál. Sedûli jsme tam snad ãtyfiicet minut. A tohle se tam dole, alespoÀ v té dobû, nikdy nedûlalo. To bylo na v‰em nejlep‰í a nejsmû‰nûj‰í. Obsluha zavolala policajty.

KdyÏ jsme vyjíÏdûli, stálo stranou ãerné auto bez poznávací znaãky.

Jakmile jsme vyrazili a ujeli tak dvacet metrÛ, ozvaly se sirény a objevilo to blikavé svûtlo, a uÏ nám mífiili bouchaãkou do obliãeje.

Mûl jsem dÏínovou pelerínu se spoustou kapes, kde jsem mûl poschovávanou trávu. Fet byl v‰ude. I ve dvefiích toho auta, staãilo odtáhnout panel, a na‰li jste igelitové pytlíky plné koksu a trávy, peyotlu a meskalinu. PaneboÏe, jak se z tohohle vyvlíkneme? Hor‰í dobu jsme si na zabásnutí vybrat nemohli. Byl zázrak, Ïe nás vÛbec pusti6

Zivot_001_504

17.8.2020

19.28

Stránka 7

ÎIVOT

li do StátÛ na to turné. Víza jsme dostali jenom podmíneãnû a kaÏd˘ policejní sbor v kaÏdém velkém mûstû to dobfie vûdûl. Poslední dva roky to na dálku zafiizoval s ministerstvem zahraniãí a imigraãním úfiadem Bill Carter. A jednou z jasn˘ch podmínek urãitû bylo, Ïe nás nezavfiou za drÏení narkotik. Carter se za to zaruãil.

Já v té dobû nebral Ïádn˘ tûÏk˘ matro‰, na turné jsem byl ãist˘.

A mohl jsem to v‰ecko strãit do letadla. Dodne‰ka nechápu, proã jsem se vÛbec obtûÏoval tahat v‰echno to svinstvo s sebou a riskovat.

V Memphisu mi toho lidi nastrkali spousty a já to nechtûl dát pryã, ale mohl jsem to pfiece strãit do letadla a jet ãist˘. Proã jsem si to auto naloÏil jako nûjak˘ dealer? MoÏná jsem letadlo zaspal. Vím, Ïe jsem hodnû dlouho oddûloval ty panely ve dvefiích, abych tam v‰echno nacpal. Ale peyotl stejnû do mého repertoáru nepatfií.

V kapsách peleríny byl ha‰i‰, tabletky Tuinalu, nûjak˘ koks. Policajty jsem pfiivítal tím, Ïe jsem pelerínou máchl a vyhodil prá‰ky i ha‰ do kfioví. „Nazdárek, pane policisto.“ (Máchnutí.) „Ajaj! Poru‰il jsem nûjak˘ místní zákon? To mi prosím vás odpusÈte. Jsem Angliãan. Jel jsem po ‰patné stranû silnice?“ A uÏ couvali. A vy jste se ãásti drog zbavili. Ale jenom ãásti. Uvidûli na sedadle leÏet loveck˘ nÛÏ a pozdûji se rozhodli brát to jako dÛkaz „ukr˘vání zbranû“, hajzlové jedni. A pak nás donutili jet za nimi na parkovi‰tû nûkde pod radnicí. Cestou nás pofiád sledovali, takÏe urãitû vidûli, jak jsme dal‰í zboÏí vyházeli po cestû.

KdyÏ jsme dojeli do garáÏí, auto na‰tûstí hned neprohledali. „Tak fajn,“ fiekli Ronniemu, „vy pÛjdete do auta a pfiinesete v‰echny va‰e vûci.“ Ronnie mûl jenom malou kabelku nebo nûco takového, ale je‰tû staãil nacpat v‰echen matro‰, co jsme mûli, do krabiãky papírov˘ch kapesníkÛ. „Je to pod sedadlem fiidiãe,“ fiekl mi, kdyÏ vylezl.

Pak jsem k autu ‰el já. Nemûl jsem tam sice nic, ale musel jsem se tváfiit, Ïe tam nûco mám, abych se mohl o tu krabici postarat. Jenom jsem nevûdûl, co s ní mám sakra dûlat, tak jsem ji jenom trochu zmuchlal a nacpal pod zadní sedadlo. Pak jsem vylezl a prohlásil, Ïe tam vlastnû nic nemám. Nechápu, proã to auto nerozebrali na kusy.

To uÏ vûdûli, koho dostali. („No páni, koukejte, máme tu pár skuteãn˘ch hvûzd, co?“) Ale pak najednou jako by nemûli ponûtí, co si s tûmi mezinárodními hvûzdami, co je zadrÏeli, poãít. Teì museli povolat posily z celého státu. NejenÏe netu‰ili, z ãeho nás mají obvinit.

Také vûdûli, Ïe se snaÏíme sehnat Billa Cartera, a to je muselo hodnû zneklidnit, protoÏe tohle byl CarterÛv píseãek. Vyrostl v sousedním 7

Zivot_001_504

17.8.2020

19.28

Stránka 8

KEITH RICHARDS

mûsteãku Rector a znal v‰echny zamûstnance kaÏdé policejní sloÏky ve státû, kaÏdého ‰erifa, kaÏdého Ïalobce, v‰echny politické ‰piãky.

MoÏná uÏ zaãínali litovat, Ïe se o svém úlovku zmínili novináfiÛm.

Pfied soudní budovou se pomalu shlukovali zástupci médií z národního zpravodajství – jedna dallaská televizní stanice najala letadlo, aby se na místo pfiíbûhu dostala jako první. Byla sobota odpoledne a oni volali do Little Rocku, aby jim zástupci státu poradili, co a jak. Místo aby nás zavfieli a nechali tu zprávu obûhnout cel˘ svût, drÏeli nás volnû v „ochranné vazbû“ v kanceláfii policejního náãelníka, coÏ znamenalo, Ïe jsme mohli pár krokÛ udûlat. Kde je Carter? Úfiady byly na svátek zavfiené, mobily tehdy je‰tû nebyly. Chvíli trvalo, neÏ ho na‰li.

My se mezitím snaÏili v‰eho zbavit. Byli jsme napûchovan˘. Já jel v 70. letech na ãistém farmakoksu, zboÏí pfiímo z laboratofií, a jel jsem v nûm ve velkém. ·el jsem s Freddiem Sesslerem na záchod, dokonce ani tam nás poldové nedoprovázeli. „JeÏí‰ikriste,“ takhle Freddie zaãínal kaÏdou vûtu, „já jsem fakt napakovanej.“ Mûl lahviãky s Tuinalem. A byl tak nervózní, Ïe to má spláchnout do záchodu, aÏ mu jedna lahviãka vypadla a ty podûlané tyrkysovoãervené pilule se rozsypaly v‰ude kolem. Pfiitom se zároveÀ snaÏil splachovat koks. Já pfiihodil ha‰ a trávu, spláchl to, ale ten zatracen˘ matro‰ se nechtûl poddat, bylo tam hroznû moc trávy, a tak jsem to splachoval pofiád dokola a pak uÏ jenom vím, Ïe se mi do kabinky pfiikutálely prá‰ky.

SnaÏil jsem se je sbírat a házet do záchodu a vÛbec, jenÏe to ne‰lo, protoÏe mezi mnou a Freddiem byla je‰tû jedna kabinka, takÏe padesát prá‰kÛ zÛstalo leÏet na zemi v té prostfiední kukani. „JeÏí‰ikriste, Keithe.“ „Jenom klid, Freddie, tady uÏ jsem posbíral v‰ecko, mበv‰ecky od sebe?“ „Myslím, Ïe jo, myslím, Ïe jo.“ „Fajn, tak pÛjdem do té prostfiední a zbavíme se toho zbytku.“ Prostû se to na nás sypalo. Bylo to k neuvûfiení. KaÏdá kapsa, kaÏdé místo, kam jste se podívali... Nemûl jsem ani tu‰ení, kolik koksu u sebe tahám!

Problém byl s Freddieho kuffiíkem, kter˘ zÛstal v kufru auta. Zatím byl zavfien˘. Vûdûli jsme, Ïe kokain je i tam. Nemohli ho nenajít. S Freddiem jsme se rozhodli, Ïe se ho na tohle odpoledne strategicky zbavíme a budeme tvrdit, Ïe jsme ho jenom nabrali na stopu, ale rádi mu, kdyÏ to bude tfieba, poskytneme sluÏby na‰eho právního zástupce, aÏ se koneãnû objeví na scénû.

8

Zivot_001_504

17.8.2020

19.28

Stránka 9

ÎIVOT

Kde byl vÛbec Carter? Dost dlouho nám trvalo posbírat síly, zatímco populace Fordyceu bobtnala, aÏ to zaãínalo vypadat na srocení se davu. Lidi z Mississippi, Texasu, Tennessee – v‰ichni se pfiijíÏdûli podívat na tu srandu. Dokud nenajdou Cartera, nemohlo se nic dít. Byl na turné, takÏe nûkde poblíÏ, jenom mûl zrovna na jeden den zaslouÏené volno. Proto byl ãas pfiem˘‰let, jak jsem se mohl pfiestat hlídat a zapomenout na pravidla. Neporu‰uj zákon a nenech se zabásnout. V‰ichni poldové, a hlavnû ti na Jihu, mají po ruce slu‰nou sbírku na první pohled legálních trikÛ, jak tû sebrat, kdy se jim zachce. A mÛÏou tû zavfiít aÏ na devadesát dnÛ, Ïádn˘ problém. Proto nám Carter pofiád fiíkal, aÈ se drÏíme mezistátních silnic. Biblick˘ pás b˘val tehdy mnohem sevfienûj‰í.

Pfii tûch prvních ‰ÀÛrách jsme pokr˘vali spousty kilometrÛ. Podniky u silnic b˘valy vÏdycky dost zajímavé místo. A museli jste na nû b˘t pfiipravení – a pofiádnû. Mohli jste tfieba zastavit v hospodû na odpoãívadle kamionÛ v pÛlce ‰edesát˘ch let nûkde hluboko na Jihu nebo v Texasu. Bylo to tam mnohem nebezpeãnûj‰í neÏ nûkde ve mûstû. Ve‰li jste dovnitfi a tam byli samí ti stafií dobfií chlapáci, a vám pomalu docházelo, Ïe tady se asi zrovna dvakrát pfiíjemnû nenajíte, kdyÏ kolem vás jsou samí bouráci s tetováním a jizvami. „No, asi bych si dal tohle s sebou, prosím,“ pípli jste nervóznû. ¤íkali nám „holky“, protoÏe jsme mûli dlouhé vlasy. „Jak se vede, holky? Zatanãíte si se mnou?“ Vlasy..., takové maliãkosti, o kter˘ch byste nikdy nefiekli, Ïe mÛÏou zmûnit celé kultury. V nûkter˘ch ãástech Lond˘na na nás reagovali stejnû jako tam na Jihu. „Ahoj, milánku,“ a takové ty kecy.

KdyÏ se ohlíÏím zpátky, vlastnû se do nás pofiád nûkdo naváÏel, ale tehdy jsme o tom tak nepfiem˘‰leli. Zaprvé to celé bylo pro nás nûco nového a ãlovûk si doopravdy neuvûdomí, jak˘ efekt to na nûj mÛÏe ve skuteãnosti mít. Pomalu si na to zvykne. Zjistil jsem, Ïe staãilo, aby v takové chvíli uvidûli kytary a poznali, Ïe jsme muzikanti, a hned to bylo v pohodû. TakÏe na odpoãívadle je lep‰í vzít si kytaru s sebou. „Zahraje‰ nám, synku?“ Nûkdy jsme to opravdu udûlali, vytáhli jsme kytary a zazpívali za veãefii.

Ale staãilo pfiekroãit koleje na druhou stranu mûsta, a dostali jste to pravé vzdûlání. KdyÏ jsme hráli s ãern˘mi muzikanty, starali se o nás. „Hele, nechce‰ si to dneska v noci rozdat? Holka z tebe bude nad‰ená. Nic takového jako ty v Ïivotû nevidûla,“ fiíkali. Vítali nás, dali nám najíst a sex. Bílá strana mûsta byla mrtvá, ale za tratí to Ïilo.

KdyÏ jste vûdûli, jak na to, bylo to v pohodiãce. Neuvûfiitelná ‰kola.

9

Zivot_001_504

17.8.2020

19.28

Stránka 10

KEITH RICHARDS

Nûkdy jsme dûlali dvû i tfii show za den. Nebyla to dlouhá vystoupení; odehráli jsme dvacet minut, pÛl hodinky tfiikrát za den a ãekali, aÏ na nás pfiijde zase fiada, protoÏe to byly vût‰inou revuální pofiady, s ãernochy, amatéry, místními bíl˘mi hvûzdiãkami, s ãímkoli – a kdyÏ to bylo dál na jihu, b˘valo to prostû nekoneãné. Jedno mûsto a stát za druh˘m. ¤íká se tomu dálniãní horeãka. KdyÏ jste zrovna vzhÛru, ãuãíte na bílé lajny uprostfied silnice a kaÏdou chvíli nûkdo prohodí: „Potfiebuju na hajzl.“ Anebo: „Mám hlad.“ Tak vlezete do tûch divadélek u silnice a udûláte krátkou show. U men‰ích silnic v Karolínách, Mississippi a podobnû. Potfiebujete se uÏ akutnû vyãurat, uvidíte nápis „MuÏi“ a tam stojí nûjak˘ ãern˘ chlápek a prohlásí: „Jen pro barevné.“ A vás napadne: „VÏdyÈ oni mû diskriminují!“ Jedete kolem mal˘ch hospod, odkud pumpuje neuvûfiitelná muzika a z oken jde aÏ pára. „Hele, zastavme tu.“ „Mohlo by to b˘t nebezpeãné.“ „Ale no tak, sly‰í‰ ten náfiez?“ A tam hrála kapela, nûjaké trio, tfii velcí ãerní prevíti a pár koãek tanãilo na pódiu s dolarov˘mi bankovkami v kalhotkách. A vy jste tam ve‰li a najednou v‰ecko zmrtvûlo, protoÏe jste byli první bílí, co tam kdy kdo vidûl, a oni vûdûli, Ïe mají pfiíli‰ velkou energii, aby to pár bíl˘ch chlápkÛ mohlo nûjak zmûnit. Zvlá‰È kdyÏ jsme ani nevypadali jako místní. TakÏe jsme je zaãali zajímat a zapadli mezi nû. A potom jsme se museli vydat zase na cestu. Sakra, klidnû bych tam vydrÏel celé dny! Museli jste zase vyjet a krásné ãerné Ïenské vás maãkaly mezi sv˘mi prsy. Vy‰li jste ven, byl z vás cítit pot a parfémy, nalezli jste do auta dobfie naãichlí a v pozadí je‰tû znûla hudba. Myslím, Ïe pár z nás umfielo a dostalo se do nebe, protoÏe rok pfiedtím jsme takhle obráÏeli lond˘nské kluby a ‰lo nám to docela dobfie, ale hned ten následující rok jsme byli najednou na místû, o kterém jsme si nikdy nemysleli, Ïe ho dosáhneme. Byli jsme v Mississippi. Hráli jsme tuhle hudbu a lidi nás docela brali, ale teì jsme to najednou pfiímo d˘chali. Chcete b˘t velk˘ bluesman a v pfií‰tí chvíli jím krucinál jste, dfiepíte pfiímo mezi nimi a hned vedle vás stojí Muddy Waters. Dûje se to tak rychle, Ïe ani nestaãíte registrovat v‰echno, k ãemu jste se nachom˘tli. To vám dochází aÏ pozdûji, jako záblesky vzpomínek, protoÏe je toho prostû moc. Jedna vûc je hrát písniãku Muddyho Waterse. A druhá hrát s ním.

10

Zivot_001_504

17.8.2020

19.28

Stránka 11

ÎIVOT

Billa Cartera koneãnû na‰li v Little Rocku, kde si uÏíval grilovaãku v domû jednoho kamaráda, kter˘ byl náhodou soudce, coÏ byla uÏiteãná shoda okolností. Najal si letadlo a byl u nás za pár hodin, a toho soudce vzal s sebou. CarterÛv soudcovsk˘ kamarád znal státního policajta, kter˘ mûl prohledat auto; fiekl mu, Ïe podle jeho názoru nemá policie Ïádné právo to udûlat, a varoval ho, Ïe má s prohlídkou poãkat, dokud se tam sám nedostane. V‰echno ztuhlo na dal‰í dvû hodiny.

Bill Carter se uãil na kampaních místních politikÛ, na kter˘ch dûlal, kdyÏ chodil na vysokou, proto znal skoro kaÏdého dÛleÏitého ãlovûka v tomhle státû. A lidi, pro které pracoval v Arkansasu, se pomalu stávali jednûmi z nejmocnûj‰ích demokratÛ ve Washingtonu.

Jeho uãitelem byl Wilbur Mills z Kensettu, pfiedseda rozpoãtového v˘boru Snûmovny reprezentantÛ, druh˘ nejmocnûj‰í ãlovûk po prezidentovi. Carter pocházel z chudého prostfiedí, v dobách korejské války se pfiidal k letectvu, to mu zaplatilo ãásteãnû studia na právech, a kdyÏ tyhle prachy do‰ly, pfiidal se k tajné sluÏbû a skonãil tím, Ïe hlídal Kennedyho. Ten den v Dallasu nebyl – byl zrovna na v˘cvikovém kurzu –, ale jinak b˘val s Kennedym v‰ude, plánoval mu cesty a znal v‰echny klíãové postavy v kaÏdém státû, kter˘ Kennedy nav‰tívil. Stál blízko u zdroje dûní. Po Kennedyho smrti byl vy‰etfiovatelem Warrenovy komise a potom si otevfiel vlastní právnickou praxi v Little Rocku, kde se stal nûãím jako lidov˘m advokátem. Mûl koule. Byl vá‰nivû oddan˘ vládû práva, tomu, aby se v‰echno dûlalo správnû, Ústavû – a dûlal na tohle téma pro policii semináfie. Dal se na advokacii, protoÏe uÏ mûl plné zuby toho, jak policajti zneuÏívají moc a pfiekrucují zákony, jak mi fiíkal. A poãítal mezi nû skoro kaÏdého policajta, kterého na turné s Rolling Stones potkal, a skoro v kaÏdém mûstû. Carter byl nበpfiirozen˘ spojenec.

Jeho staré kontakty ve Washingtonu byly trumf, kdyÏ nám v roce 1973 odmítli dát víza na ‰ÀÛru po Americe. KdyÏ Carter pfiijel pozdûji v tom roce kvÛli nám poprvé do Washingtonu, zjistil, Ïe tam pfievládá Nixonovo rozhodnutí, které prosáklo byrokracií aÏ na nejniωí stupínky. Oficiálnû mu sdûlili, Ïe Stones uÏ nikdy po Spojen˘ch státech jezdit nebudou. NejenÏe jsme byli nejnebezpeãnûj‰í rocková kapela na svûtû, podnûcovali jsme nepokoje, dopou‰tûli se závaÏn˘ch pfieãinÛ a pohrdali zákonem, navíc se v‰ichni vztekali, Ïe se Mick objevil na pódiu obleãen˘ za str˘ãka Sama, ve vlajce s hvûzdami a pruhy. UÏ to samo o sobû staãilo, aby mu odmítali povolit vstup do zemû.

11

Zivot_001_504

17.8.2020

19.28

Stránka 12

KEITH RICHARDS

Byl to vopruz! Museli jste si dávat pozor, aby na vás neútoãili z téhle strany. Briana Jonese sebrali, protoÏe zvedl, tu‰ím, v pÛlce ‰edesát˘ch let v Syracuse ve státû New York americkou vlajku, která se povalovala v zákulisí. Dal si ji pfies rameno, ale jeden rÛÏek se dot˘kal zemû.

UÏ bylo po pfiedstavení a my se chystali odejít, ale policajt, co tam mûl dohled, nás v‰echny nahnal do kanceláfie a zaãal na nás jeãet: „Vláãet vlajku po zemi! ZnevaÏujete mÛj národ, to je protistátní akt!“ A pak tu byl ten mÛj záznam – tomu jsem uniknout nemohl. A taky v‰ichni vûdûli – copak o mnû snad novináfii psali nûco jiného?, Ïe jsem závisl˘ na heroinu. Ve Velké Británii mû v fiíjnu 1973 odsoudili za drÏení drog, ve Francii to zvládli uÏ v roce 1972. KdyÏ Bill Carter zaãal s tou svou kampaní, zrovna se rozjíÏdûla aféra Watergate – pár Nixonov˘ch pohÛnkÛ uÏ zabásli a Nixon mûl brzy padnout s Haldemanem, Mitchellem a ostatními – nûktefií z nich pfiitom byli osobnû zapojení spolu s FBI do toho tajného taÏení proti Johnu Lennonovi.

Carter mûl na imigraãním úfiadu jednu v˘hodu, byl jedním z nich, pfiicházel z právního prostfiedí, uznávali ho, protoÏe dûlal pro Kennedyho. Nasadil tón typu „já dobfie vím, kluci, jak se cítíte“, a prohlásil, Ïe chce jenom dosáhnout sly‰ení, protoÏe si nemyslí, Ïe k nám stát pfiistupuje férovû. A takhle se dostal dovnitfi, po mnoha mûsících pomal˘ch krÛãkÛ. Pozornost vûnoval hlavnû lidem na niωích pozicích, o nichÏ vûdûl, Ïe mÛÏou v‰echno zablokovat nejrÛznûj‰ími administrativními pfiekáÏkami. Já absolvoval lékafiské testy, abych dokázal, Ïe jsem ãist˘, dûlal to stejn˘ doktor v PafiíÏi, kter˘ mi dal potvrzení, Ïe jsem ãist˘, uÏ mockrát pfiedtím. Potom Nixon rezignoval. A Carter poÏádal jednoho vysoce postaveného úfiedníka, aby se setkal s Mickem a udûlal si závûr sám, Mick si pochopitelnû navlékl oblek a toho chlápka totálnû okouzlil. Mick je mimofiádnû pfiizpÛsobiv˘. Proto ho tak miluju.

DokáÏe vést filozofickou debatu se Sartrem v jeho matefi‰tinû.

S místními to prostû umí. Carter fiíkal, Ïe nepoÏádá o víza v New Yorku nebo Washingtonu, ale v Memphisu, kde je to klidnûj‰í. A v˘sledkem byl parádní obrat. Víza a povolení jsme najednou dostali pod jednou podmínkou: Ïe Bill Carter pojede na té ‰ÀÛfie se Stones a osobnû se vládû zaruãí, Ïe nedojde k Ïádnému pobufiování a Ïe se na turné neobjeví Ïádné protiprávní aktivity. (PoÏadovali, aby s námi jel i doktor – coÏ byla trochu fiktivní postava, která se objeví ve vyprávûní pozdûji a stane se obûtí té ‰ÀÛry, protoÏe si bude brát vzorky lékÛ a uteãe s jednou groupie.)

12

Zivot_001_504

17.8.2020

19.28

Stránka 13

ÎIVOT

Carter je ujistil, Ïe turné bude fiídit ve stylu tajn˘ch sluÏeb, spoleãnû s policií. A jeho dal‰í kontakty taky zaruãovaly, Ïe dostane tip, kdyby policie plánovala zátah. To nám mockrát zachránilo kÛÏi.

Od ‰ÀÛry v roce 1972 pfiituhlo, pfiibylo totiÏ demonstrací a protiváleãn˘ch protestÛ, a k tomu ten Nixon. Prvním dÛkazem bylo 3. ãervna San Antonio. Tohle bylo to turné s obfiím nafukovacím ptákem. Zvedal se nad jevi‰tûm, kdyÏ Mick zpíval „Starfucker“. Byla to paráda, jenomÏe jsme za to zaplatili pozdûji, protoÏe Mick chtûl potom uÏ rekvizity na kaÏdém turné, aby jimi pfiekryl svoji nejistotu.

V Memphisu jsme velkolepû dostávali na pódium slony, jenÏe nakonec nám probofiili rampy a na zkou‰kách v‰ude po jevi‰ti nadûlali, takÏe jsme je potom vynechali. S tím ptákem jsme pfii prvních vystoupeních v Baton Rouge Ïádn˘ problém nemûli. Ale pfiilákal policajty, ktefií se uÏ vzdali snah zabásnout nás za nûco v hotelu, na cestû anebo v ‰atnû. Jediné místo, kde na nás mohli, bylo na scénû.

VyhroÏovali, Ïe Micka zatknou, jestli se ten veãer pták zase vztyãí.

A v‰ichni se zasekli. Carter varoval, Ïe dûcka jim arénu snad vypálí.

Nakonec usoudil, Ïe dûcka zas tak Ïhavá nebudou. Nakonec se tedy Mick pfiání úfiadÛ podfiídil a pták se v San Antoniu nevztyãil.

V Memphisu zase policajti hrozili, Ïe Micka seberou za slova písniãky „Starfucker“. Carter jim v tom zabránil, kdyÏ vyrukoval s playlistem místní rozhlasové stanice, kter˘m dokázal, Ïe skladba se hraje uÏ dva roky bez jak˘chkoli protestÛ. Carter v‰echno sledoval a byl odhodlan˘ bojovat o kaÏdou píì, kdyÏ vidûl, Ïe se policie v jakémkoli mûstû pokou‰ela poru‰ovat zákon, chovala se protiprávnû, snaÏila se zadrÏovat bez pfiíkazu a dûlat prohlídky bez opodstatnûného dÛvodu.

KdyÏ se Carter koneãnû dopravil do Fordyceu – se soudcem v patách –, uÏ se v policejních záznamech staãilo nûco ocitnout. Mûsto obsadily zásahové jednotky, rozestavûly se zátarasy na cestách, aby nemohli pfiijíÏdût dal‰í lidé. Policie chtûla otevfiít kufr auta, protoÏe byli pfiesvûdãení, Ïe tam najdou drogy. Napfied mû mû obvinili z nebezpeãného fiízení, protoÏe mi zaskfiípaly pneumatiky a odlétl od nich ‰tûrk, kdyÏ jsem vyjíÏdûl z parkovi‰tû pfied restaurací. Dvacet metrÛ nebezpeãného fiízení. Obvinûní ãíslo dvû: „Ukr˘val“ jsem zbraÀ, ten loveck˘ nÛÏ. Ale k tomu, aby mohli podle práva otevfiít kufr, se potfiebovali vytasit s nûjak˘m „opodstatnûn˘m dÛvodem“, coÏ znamená, 13

Zivot_001_504

17.8.2020

19.28

Stránka 14

KEITH RICHARDS

Ïe museli mít nûjak˘ dÛkaz nebo odÛvodnûné podezfiení, Ïe byl spáchán zloãin. Jinak by to bylo protiprávní prohledání, takÏe i kdyby nûco na‰li, dÛkaz by neobstál. Mohli by ten kufr otevfiít, kdyby vidûli kontraband ve chvíli, kdy se dívali okénkem dovnitfi do auta, ale oni nic nevidûli. Tahle záleÏitost s „opodstatnûn˘m dÛvodem“ vyprovokovala v prÛbûhu odpoledne mnohé slovní potyãky mezi rÛzn˘mi zástupci státu. Carter ze v‰eho nejdfiív jasnû prohlásil, Ïe mu to pfiipadá jako obvinûní vycucané z prstu. Polda, co mû zastavil, chtûl vymyslet nûjak˘ opodstatnûn˘ dÛvod, a tak tvrdil, Ïe z okénka cítil závan marihuany, kdyÏ jsme odjíÏdûli z parkovi‰tû, coÏ byl pro nû také dÛvod k otevfiení kufru. „To si snad myslí, Ïe jsem spadl z vi‰nû?“ zufiil Carter pfied námi. Policajti se snaÏili tvrdit, Ïe za tu minutku, co jsme ode‰li z restaurace a vyjeli z parkovi‰tû, jsme mûli dost ãasu, abychom si zapálili jointa a zahulili auto natolik, Ïe to bylo cítit na metry. Proto nás zatkli, jak prohla‰ovali. UÏ jen to samo niãilo jakoukoli dÛvûryhodnost policejních dÛkazÛ. Carter to v‰e probral s rozzufien˘m náãelníkem, jehoÏ mûsto bylo momentálnû v obleÏení. Vûdûl ov‰em, Ïe kdyÏ nás ve Fordyceu zadrÏí, mÛÏe zastavit nበuÏ vyprodan˘ koncert následující veãer v Cotton Bowlu v Dallasu. V náãelníkovi Billu Goberovi vidûl Carter, a vidûli jsme to i my, archetypálního poldu zemûdûlské bílé oblasti, verzi m˘ch kamarádÛ z policejní stanice v Chelsea, která se pfiesunula sem do Biblického pásu, vÏdy pfiipraveného upravit si v˘klad zákona a zneuÏít moc. Gober se cítil Rolling Stones osobnû dotãen – jejich obleãením, úãesy, tím, co pfiedstavovali, jejich hudbou a pfiedev‰ím tím, co vnímal jako vzpírání se autoritám. Neposlu‰nost. Dokonce i Elvis pfiece fiíkal: „Ano, pane.“ Ale tihle dlouhovlasí spratci? Proto Gober ten kufr otevfiel, pfiestoÏe ho Carter varoval, Ïe ho poÏene aÏ k Nejvy‰‰ímu soudu. A teprve pak to byla síla. Sranda k popukání.

KdyÏ jste pfiejeli fieku z Tennesse, takfika suchého státu, do Západního Memphisu, kter˘ je v Arkansasu, na‰li jste v krámech s chlastem prodávat v podstatû naãerno pálenou whiskey v hnûdém papírovém pytlíku. S Ronniem jsme se v jednom krámku pustili ze fietûzu, skoupili jsme kaÏdou bizarní fla‰ku bourbonu se skvûlou etiketou, jako byl Flying Rock, Fighting Rock, Grey Major, i malé fla‰tiãky s tûmi exotick˘mi, ruãnû psan˘mi názvy. Mûli jsme jich v kufru nûjak˘ch ‰edesát. TakÏe najednou nás podezfiívali, Ïe vlastnû pa‰ujeme chlast. „Ale ne, my to koupili a zaplatili to.“ Myslím, Ïe je tolik chlastu zmátlo. Tohle jsou sedmdesátá léta a ochlastové pfiece ne14

Zivot_001_504

17.8.2020

19.28

Stránka 15

ÎIVOT

hulí, tehdy se to takhle rozdûlovalo. „AspoÀ jsou to chlapi a pijí whiskey.“ Potom na‰li Freddieho kuffiík, kter˘ byl zamãen˘, a on jim tvrdil, Ïe zapomnûl kombinaci. Proto kuffiík otevfieli násilím a samozfiejmû tam na‰li dvû malé krabiãky farmaceutického kokainu. Gober si myslel, Ïe nás má, nebo aspoÀ Freddieho.

Nûjakou dobu trvalo, neÏ na‰li soudce, protoÏe uÏ bylo pozdû veãer. KdyÏ soudce dorazil, vracel se z golfového hfii‰tû, kde trávil cel˘ den popíjením, takÏe teì byl slu‰nû mimo.

To uÏ z toho byla totální komedie, absurdní fra‰ka, groteska s keystonsk˘mi stráÏníky. Soudce se posadil na svoje místo a rÛzní právníci a policajti se ho snaÏili pfiinutit, aby vnímal jejich verzi v˘kladu zákona. Gober chtûl, aby soudce vydal pfiíkaz k prohlídce.

Ten objev kokainu byl podle práva a my mohli b˘t v‰ichni zadrÏeni za poru‰ení zákona – a mohli nás zamknout do bánû. Na tomto bodû zákona v tu chvíli visela budoucnost Rollling Stones, aspoÀ ta v Americe.

Co následovalo, jsem sly‰el od jin˘ch a pozdûji také od samého Billa Cartera. Líp to vyprávût nedokáÏu, Perry Mason aÈ promine.

Obsazení: Bill Gober. Policejní náãelník. Mstiv˘, rozãilen˘.

Soudce Wynne. Pfiedsedající soudce ve Fordyceu. Velmi opil˘.

Frank Wynne. Îalující prokurátor. SoudcÛv bratr.

Bill Carter. Znám˘, agresivní právník trestního práva, zastupující Rolling Stones. Narozen v Arkansasu, v Little Rocku.

Tommy Mays. Îalující prokurátor. Idealistick˘, ãerstvû z právnické ‰koly.

Dal‰í pfiítomní: soudce Fairley. Pfiiveden Carterem, aby dosvûdãil férovost jednání a udrÏel ho na svobodû.

Pfied soudní síní: Dva tisíce fanou‰kÛ Rolling Stones, ktefií se tlaãí na barikády pfied radnicí a provolávají: „PusÈte Keithe. PusÈte Keithe.“ Uvnitfi soudní sínû: Soudce: Já teda myslím, Ïe tu soudíme poru‰ení zákona. Poru‰ení zákona, pánové. Vyslechnu si obvinûní. Pane Ïalobce?

Mlad˘ prokurátor: Va‰e Ctihodnosti, je tady problém s dÛkazy.

Soudce: Omluvte mû na vtefiinku. Pfiestávka.

15

Zivot_001_504

17.8.2020

19.28

Stránka 16

KEITH RICHARDS

[Zmatek v soudní síni. Jednání je na deset minut pfieru‰eno.

Soudce se vrací. Vydal se pfies ulici koupit si malou láhev bourbonu, neÏ zavfiou v deset veãer krám. Láhev ukr˘vá v ponoÏce.]

Carter [telefonuje s Frankem Wynnem, soudcov˘m bratrem]: Franku, kde jsi? Rad‰i sem pfiijì. Tom je oÏralej. Jo, fajn, jasnû.

Soudce: Pfiistupte, pane... ééé..., prostû pfiistupte.

Mlad˘ prokurátor: Nemyslím, Ïe to podle práva smíme, Va‰e Ctihodnosti. Nemáte oprávnûní je zadrÏet. Myslím, Ïe je musíme pustit.

Policejní náãelník [k soudci, five]: To sakra máme. Vy chcete ty hajzly nechat jít? Hele, soudce, já pak snad zatknu i vás. A jasnû Ïe to udûlám. Jste pod vlivem. Na vefiejnosti jste opil˘. Nejste zpÛsobil˘ sedût v soudcovském kfiesle. Jste ostudou na‰í obce.

[SnaÏí se ho popadnout.]

Souce [jeãí]: Ty sviÀáku jeden. Dej ty ruce pryã! VyhroÏuje‰ mi, já tû odsud nechám... [Zaãnou se po‰Èuchovat.]

Carter [pfiistoupí, aby je odtrhl]: Ale no tak! Jenom klídek, ho‰i.

PfiestaÀte se prát. Zaãnûme jednat. Teì není ãas tasit, ha ha.

Máme venku televizi a svûtov˘ tisk. Nebude to vypadat dobfie.

Víte, co tomu fiekne guvernér. Tak to vyfie‰me. Myslím, Ïe bychom se mohli dobrat k nûjaké dohodû.

Soudní úfiedník: PromiÀte, soudce, máme tu BBC Ïivû ve zprávách z Lond˘na. Chtûjí s vámi hned mluvit.

Soudce: No jo. Omluvte mû na minutku, chlapci. Hned jsem u vás.

[Cvakne si z láhve.]

Policejní náãelník [stále jeãí]: Podûlanej cirkus! K ãertu s vámi, Cartere, tihle kluci poru‰ili zákon. Na‰li jsme v tom zatracen˘m autû kokain. Co je‰tû chcete? Já je prostû zavfiu a hotovo. Tady budou hrát podle pravidel, plácnu je pfies prsty tak, aby je to zabolelo. Kolik ti vÛbec platí, ty HooverÛv kluku? Jestli nedostanu jasn˘ rozhodnutí, Ïe ta prohlídka byla podle práva, zatknu klidnû i soudce za to, Ïe je na vefiejnosti oÏral˘.

Soudce [je sly‰en v projevu k BBC]: No jo, no, byl jsem v Anglii ve druh˘ svûtov˘. Pilot bombardéru, 385. bombardovací. Posádkou v Great Ashfieldu. Mûl jsem se tam fakt parádnû... Miluju Anglii.

Hrál jsem golf. Hrál jsem tam na pár bájeãn˘ch hfii‰tích...

Wennnworth? No jo. Hele, aÈ vás v‰ecky taky informuju, udûláme s tûmi kluky tiskovku a vysvûtlíme trochu postup, jak se Rolling Stones dostali do na‰eho mûsta a tak.

16

Zivot_001_504

17.8.2020

19.28

Stránka 17

ÎIVOT

Policejní náãelník: Já je sem dostal a taky je tu udrÏím. Chci ty královniãky, ty ‰a‰ky hezky sebrat. Kdo si myslí, Ïe jsou?

Carter: Vy chcete vyprovokovat vzpouru? Vidíte to venku? Mávnûte jedin˘mi náramky, a ztratíte nad tím davem kontrolu. Tohle jsou Rolling Stones, prokristapána.

Policejní náãelník: A ti va‰i chlapeãci pÛjdou hezky za mfiíÏe.

Soudce [vrátil se z interview]: Co se dûje?

SoudcÛv bratr [odvádí ho stranou]: Musíme se poradit, Tome.

Nemáme Ïádn˘ právní dÛvod je drÏet. Zaplatíme za to pfií‰ernou cenu, jestli se nebudeme v tomhle pfiípadu drÏet do puntíku zákona.

Soudce: To já vím. Jasnû. Jo, ano. Pane Cartere. V‰ichni pfiistupte.

V‰echny to rozhorlení opustilo, s v˘jimkou náãelníka Gobera. Prohlídka neodhalila nic, co by mohli legálnû pouÏít. Nemûli nás z ãeho obvinit. Kokain patfiil stopafii Freddiemu a byl objeven protiprávnû.

Státní policie teì stála pfieváÏnû na Carterovû stranû. Právníci dlouze ‰pitali a radili se, aÏ se dohodli se soudcem. Velmi jednodu‰e.

Soudce si chtûl nechat ten loveck˘ nÛÏ a smáznout tohle obvinûní – dodne‰ka mu nÛÏ visí v soudní síni. SníÏí nebezpeãné fiízení na pfiestupek, coÏ vydá jenom na blokovou pokutu, za kterou zaplatím 162,50 dolaru. S padesáti tisíci v hotovosti, které s sebou pfiivezl, zaplatil Carter i kauci pût tisíc za Freddieho a kokain a v‰ichni se dohodli, Ïe Carter nechá tohle obvinûní stáhnout právnick˘mi kroky pozdûji – aby Freddie byl taky voln˘ a mohl odjet. Ale je‰tû tu byla poslední podmínka. Museli jsme uspofiádat tiskovou konferenci, neÏ odjedeme, a nechat se vyfotit v objetí se soudcem. S Ronniem jsme uspofiádali tiskovou konferenci rovnou ze soudní lavice. Mûl jsem na sobû teì hasiãskou pfiilbu a natoãili mû, jak klepu kladívkem a oznamuju tisku: „Pfiípad uzavfien.“ Síla!

To byl klasick˘ stoneovsk˘ v˘sledek. Úfiady, které nás zadrÏely, si nemohly nikdy moc vybírat. Chcete je zavfiít, nebo se s nimi vyfotíte a je‰tû jim dáte doprovod na motorkách, aby se jim líp odjíÏdûlo?

Dopadalo to tak i tak. Ve Fordyceu jsme vyvázli s odfien˘ma u‰ima, ale i s motodoprovodem. Státní policie nás eskortovala mezi davy lidí na leti‰tû asi ve dvû ráno, kde uÏ nahfiívalo motory na‰e ãekající letadlo vybavené zásobami Jacka Danielse.

17

Zivot_001_504

17.8.2020

19.28

Stránka 18

KEITH RICHARDS

V roce 2006 se politické ambice guvernéra Huckabeeho z Arkansasu, kter˘ se chtûl v primárkách postavit do ãela republikánské prezidentské nominace, roztáhly natolik, Ïe mi zaruãil pardon za pfiestupek star˘ tfiicet let. Guvernér Huckabee si o sobû taky myslí, Ïe je kytarista. Mám dojem, Ïe má dokonce kapelu. Vlastnû tu nebylo co pardonovat. Ve Fordyceu k Ïádnému zloãinu nedo‰lo, ale na tom nesejde. Pardon jsem dostal. Ale co se hergot stalo s tím autem?

Nechali jsme ho v garáÏi nacpané trávou. Rád bych vûdûl, kde to v‰echno skonãilo. MoÏná ty panely nikdy neodmontovali. MoÏná s autem pln˘m mafiky je‰tû pofiád nûkdo jezdí.

18

Zivot_001_504

17.8.2020

19.28

Strรกnka 19

Zivot_001_504

17.8.2020

19.28

Strรกnka 20

S Doris, Ramsgate, Kent, srpen 1945

Zivot_001_504

17.8.2020

19.28

Stránka 21

2. KAPITOLA

VyrÛstám jako jedináãek na dartfordsk˘ch blatech. Jezdím s rodiãi, Bertem a Doris, o prázdninách tábofiit do Dorsetu.

DobrodruÏství s dûdou Gusem a panem Thompsonem Wooftem. Gus mû uãí první akordy. Uãím se sná‰et náfiez ve ‰kole a pozdûji poráÏím ‰ikanujícího kluka na dartfordské technice. Doris mi cviãí u‰i Djangem Reinhardtem a pfies Radio Luxembourg objevuju Elvise. Mûním se ze zpûváãka v kostelním sboru ve ‰kolního rebela a vyhazují mû.

D

louhá léta jsem spal v prÛmûru dvakrát do t˘dne. To znamená, Ïe jsem byl pfii vûdomí minimálnû na tfii Ïivoty. A pfied nimi tu bylo moje dûtství, které jsem si odbyl na v˘chod od Lond˘na, v Dartfordu u fieky TemÏe, kde jsem se narodil. Dne 18. prosince 1943. Podle slov mé matky Doris se to stalo pfii náletu.

Hádat se nemÛÏu. UÏ není s k˘m. Ale první záblesk vzpomínek mám na to, jak leÏím na trávû u nás na dvorku a ukazuju na letadlo na modrém nebi nad námi a Doris fiíká: „Spitfire.“ Válka uÏ skonãila, ale tam, kde jsem vyrÛstal, jste zatoãili za roh a vidûli obzor, pustou pláÀ, trávu a moÏná tak jeden dva domky jak z Hitchcockov˘ch filmÛ, které zázraãnû pfieÏily. Na‰e ulice dostala pfiím˘ zásah nûmeckou raketovou stfielou, ale my u toho zrovna nebyli. Doris fiíkala, Ïe ta raketa poskakovala po dláÏdûní a zabila v‰echny z obou stran na‰eho domu. V post˘lce mi pfiistála jedna, dvû cihly. Byl to dÛkaz, Ïe po mnû Hitler jde. A pak pfie‰el na plán B. Máma si potom zaãala myslet, Ïe Dartford je tro‰ku nebezpeãn˘, dobrá to du‰e.

Doris se s Bertem, m˘m otcem, pfiistûhovala na Morland Avenue v Dartfordu z Walthamstowu, aby byli blíÏ k mé tetû Lil, Bertovû sestfie, zatímco byl Bert povolan˘ do války. Lilin manÏel byl mlékafi a pfiesunuli ho sem pracovnû. KdyÏ pak bomba dopadla na tenhle 21