0041581

D A N I E L A K R O L U P P E R O VÁ

STRAŠÍ NAŠI

ILUSTROVALA

LUCIE DVOŘÁKOVÁ

Tady starasi nasi_001 az 040.indd 3

20.10.20 15:09

SMUTNÝ ÚKOL ANETKA BYDLELA V NOVÉM STRAŠECÍ A CHODILA DO PRVNÍ TŘÍDY. JEDNOHO DNE PŘIŠLA ZE ŠKOLY CELÁ SKLESLÁ. KDYŽ JI UVIDĚLA MAMINKA OPERNÍ PĚVKYNĚ, PŘESTALA ZPÍVAT. ZPÍVALA SKORO POŘÁD, PROTOŽE MUSELA DOMA HODNĚ CVIČIT. TEĎ ALE ODBĚHLA OD STOJANU S NOTAMI A ANETKU OBJALA. „COPAK, BROUČKU?“ ZEPTALA SE STAROSTLIVĚ. „STALO SE NĚCO VE ŠKOLE?“ ( 5 )

Tady starasi nasi_001 az 040.indd 5

20.10.20 15:09

„JO,“ ZAMRAČILA SE ANETKA. „MÁME ZA ÚKOL NAMALOVAT SVOJI RODINU.“ OZNÁMILA MAMINCE TRUCHLIVĚ. „TO TI PŘECE PŮJDE SAMO,“ USMÁLA SE MAMINKA. ALE ANETKA SE MRAČILA DÁL. „JSME JENOM TŘI,“ VYSVĚTLOVALA SMUTNĚ. „TO JE MÁLO. PAVLÍNA MÁ DVĚ SESTRY, ČTYŘI TETY A PĚT BRATRANCŮ.

JIRKA ZASE DVA DĚDEČKY. JÁ NIC.“ „A CO MY DVA S TÁTOU?“ PODIVILA SE MAMINKA. „MY JSME NIC?“ „TO NE,“ UJISTILA MAMINKU ANETKA, „VY JSTE NĚCO. ALE MÁLO. KDY UŽ SE KONEČNĚ VRÁTÍ BABIČKA?“

( 6 )

Tady starasi nasi_001 az 040.indd 6

20.10.20 15:09

Tady starasi nasi_001 az 040.indd 7

20.10.20 15:09

ANETČINA BABIČKA ODJELA NA VÝLET DO CIZINY. STRAŠLIVĚ DALEKO. TAK DALEKO, ŽE SE TAM NEDONESL SIGNÁL MOBILU. ANETKA SI PROTO NEMOHLA S BABIČKOU ANI TELEFONOVAT. BABIČKA BYLA PRYČ UŽ DLOUHO A ANETCE SE PO NÍ MOC STÝKALO. S BABIČKOU BYLA TOTIŽ VELKÁ LEGRACE. „TAK KDY SE VRÁTÍ?“ MAMINKA ZNEJISTĚLA. „NO… UŽ BRZY. NEJSPÍŠ…“ „TO MI S TÁTOU ŘÍKÁTE POŘÁD,“ NAMÍTLA ANETKA. SMUTNĚ ODEŠLA DO SVÉHO POKOJE. MALOVAT SVOJI MALOU RODINU. PŘI MALOVÁNÍ SLYŠELA, ŽE SE MAMINKA VRÁTILA K PRÁCI. „MĚSÍČKU NA NEBI HLUBOKÉM…“ NESL SE DOMEM MAMINČIN KRÁSNÝ HLAS. ( 8 )

Tady starasi nasi_001 az 040.indd 8

20.10.20 15:09

ANETČINA MAMINKA BYLA VÝJIMEČNÁ. MAMINKU OPERNÍ PĚVKYNI V NOVÉM STRAŠECÍ NIKDO NEMĚL. ALE TO BYLA JEN CHABÁ ÚTĚCHA. ANETKA CHTĚLA VELKOU RODINU. KLIDNĚ BY SE SPOKOJILA S MAMINKOU PEKAŘKOU, NEBO TŘEBA I ZUBAŘKOU. JEN KDYBY SE VRÁTILA BABIČKA.

Tady starasi nasi_001 az 040.indd 9

20.10.20 15:09

NEČEKANÝ NÁVRAT NAJEDNOU ZAZVONIL ZVONEK. KDYŽ MAMINKA CVIČÍ, OTEVÍRÁ NÁVŠTĚVÁM VŽDYCKY ANETKA. NEJPRVE VYKOUKLA Z OKNA. ZA ZAHRADNÍ BRANKOU SE USMÍVALA KRÁSNÁ DÁMA. MĚLA SKVOSTNÉ ŠATY A VELKÝ KLOBOUK SE ŠIROKOU PENTLÍ. ZA NÍ SE VRŠIL KOPEČEK BACHRATÝCH KUFRŮ.

ANETKA SE ZARAZILA. POTOM VYKULILA OČI. A PAK SE NADŠENĚ ROZBĚHLA K BRANCE. ROZRAZILA VRÁTKA A SKOČILA TÉ PANÍ ROVNOU DO NÁRUČE. ( 10 )

Tady starasi nasi_001 az 040.indd 10

20.10.20 15:09