0041450

yška a sedm M postýlek Susanna sernová

Marco Somà

Překlad Vendula Pazderová

Dny v Zeleném lesíku byly poklidné, někdy až skoro jednotvárné. Zvířátka si pochutnávala na lesních plodech, procházela se po palouku, svlažovala se v jezeře, skákala z větvičky na větvičku a dřímala ve stínu stromů.

Onoho léta se však začalo v některých příbytcích dít cosi nečekaného.

Nejdříve si toho všiml Králíček. S prvními slunečními paprsky vyskočil z postele a utíkal si připravit snídani. V bedýnce na mrkev objevil poklidně spící Myšku. „Myško! Tys mě ale vylekala. Co tu děláš?“ „Promiň, Králíčku! Včera v noci jsem nemohla usnout a chtěla jsem to zkusit v jiné postýlce.“

Následujícího rána se totéž opakovalo v Červenčině domečku. Lenivě se probudila a vstala, aby se vyparádila.

V prádelníku objevila Myšku, která spala tvrdě jako pařez. „Vstávej, Myško! Co děláš v tuhle hodinu u mě doma?“ „Moc se omlouvám, Červenko! Včera v noci jsem nemohla usnout a chtěla jsem to zkusit v jiné postýlce.“

Den nato přišla řada na Jelena. Když vstal, uvědomil si, že má jednu stranu hlavy těžší než druhou. Podíval se do zrcadla a objevil Myšku, jak spí zavěšená na jednom z jeho parohů. „Jejda, co mi děláš na hlavě, Myško?“ „Omlouvám se, Jelene! Včera v noci jsem nemohla usnout a chtěla jsem to zkusit v jiné postýlce.“