0041448

VIEWEGH_Leopold_zlom.QXD_Sestava 1 2/13/20 3:08 PM Stránka 5

Michal Viewegh

Převážně

.....

zd vo řil ý Leopold

VIEWEGH_Leopold_zlom.QXD_Sestava 1 2/13/20 3:08 PM Stránka 6

Copyright © Michal Viewegh, 2020 All rights reserved ISBN 978-80-249-4123-3

VIEWEGH_Leopold_zlom.QXD_Sestava 1 2/13/20 3:08 PM Stránka 7

Nedostatek humoru je neklamnou známkou myšlenkových scestí: svět je žert, chvílemi špatný, a jeho původce je Velký Humorista. Je už tak prastarou pověrou intelektuálů, že na světě něco změní, pokud to napíšou na papír. Žijeme ovšem v době klipové a udržet pozornost u textu delšího než dvě normostrany je věru těžké. Máločeho je také třeba tolik jako veselé mysli!

Stanislav Komárek

Hovnivál Scarabeus satyrus si vyrábí z trusu velkou kuličku, kterou potřebuje jako zásobu potravy pro svou larvu. Tlačí ji zadními končetinami a je při tom obrácen hlavou dolů, takže nevidí na cestu, avšak díky tomu, že k orientaci využívá světlo měsíce, na které je velmi citlivý, dokáže putovat po rovné dráze a neuhnout z přímého směru.

7

VIEWEGH_Leopold_zlom.QXD_Sestava 1 2/13/20 3:08 PM Stránka 9

PROLOG

Leopoldova zatím poslední cesta do Kobylis k psychiatrovi na jaře roku 2019 je poněkud komplikovaná: prakticky ihned po opožděném, a proto příslušně nervózním odjezdu ze Sázavy narazí na úzké lesní silnici na dva dlouze a složitě se vyhýbající kamiony, na dálnici ztratí dvacet minut čekáním v koloně, na Nuselském mostě se pak ve svém starém opelu prodírá ještě větší zácpou, než na jakou si už téměř zvykl, a těsně před cílem mu vozovku na dlouhou dobu zablokuje popelářský vůz.

Leopold nakonec čekání nevydrží a vykloní se z okénka. „Dobrý den, pánové. Můžete mě prosím nechat projet?“ Starší z popelářů rezolutně zavrtí hlavou. „To právě zrovna nemůžem!“ „Mám sezení u psychiatra!“ vysvětluje Leopold zoufale. „Už jsem tam měl víc než půl hodiny být!“ S tím psychiatrem to byla chyba, uvědomí si okamžitě, ale už je samozřejmě pozdě. Starší popelář si v klidu prohlíží vybledlý modrý lak Leopoldova prastarého, a na mnoha místech dokonce rezivějícího auta. Potom pomalu přitaká. „A víš, že TOBĚ to vlastně i věřim, kámo?“

9

VIEWEGH_Leopold_zlom.QXD_Sestava 1 2/13/20 3:08 PM Stránka 10

Schválně si dává na čas. Druhý popelář se spokojeně usmívá.

Kdyby oba tušili, že má psychiatrický dohled nařízený soudně, chovali by se možná obezřetněji, nebo přinejmenším zdrženlivěji, napadne Leopolda. „Jo! Kdybych si měl tipnout, k jakýmu doktorovi kdo jede,“ pokračuje s gustem první popelář, „u tebe bych si vážně vsadil na cvokaře!“ Leopold zadoufá, že ten rudý flek v rozkroku popelářových montérek je proboha jen kečup, a současně ho napadne, zda středně velká skvrna na cizích kalhotách, která nápadně připomíná krev, může v citlivém člověku vyvolat zkratové jednání. „Podle mě užs tam měl bejt dávno!“ přisadí si popelářův kolega.

Leopold si proti své vůli toho neomaleného chlapa představí v obrovské zorbingové kouli nad potemnělým kamenitým srázem.

V oné fantazii samozřejmě vidí i popelářův vyděšený výraz, ale přesto do té nafukovací koule oběma dlaněmi strčí.

Svým způsobem podobně jako hovnivál.

10

VIEWEGH_Leopold_zlom.QXD_Sestava 1 2/13/20 3:08 PM Stránka 11

KAPITOLA JEDNA

V pátek 27. července 2018 na sklonku dne – to jest v předvečer sobotního programového vrcholu hudebního festivalu Sázavafest ve Světlé nad Sázavou – sedí čtyřicetiletá učitelka Nela, její dvě čtyřicetileté přítelkyně (a zároveň i kolegyně ze školy) Dita a Sabina a v neposlední řadě i její sedmdesátiletá matka Hilda, bůhvíproč přezdívaná Audrey, ve vířivce uprostřed potemnělého, čerstvě posekaného trávníku před sázavským domem Nely a jejího pětapadesátiletého manžela Leopolda a předávají si cigaretu, v níž je marihuana promíchaná s tabákem v poměru jedna ku třem. Nela to nazývá homeopatickým brčkem. Dospívající děti všech tří pedagožek před pár dny odjely společně na tábor, a i proto mohou nyní všechny jak kouřit trávu, tak být nahé. Ano, já vím, že slovní spojení, či spíše už klišé v předvečer je obvykle vyhrazeno pro významné historické události, které v řádu milionů osudově ovlivňují lidské životy, a stejně tak chápu, že použít tento obrat v souvislosti s letním hudebním festivalem a čtyřmi nahými ženskými ve vířivce může působit poněkud přepjatě, ne-li dokonce zcela nevhodně… I mně je samozřejmě jasné,

11

VIEWEGH_Leopold_zlom.QXD_Sestava 1 2/13/20 3:08 PM Stránka 12

že tři dny života jedné čerstvé vdovy, jedné rozvedené ženy, jednoho nijak výjimečného manželského páru a jedné tchyně jsou jen nedůležitou kapkou v oceánu lidských dějin, nicméně humanisticky smýšlející spisovatel musí i tak mikroskopický příběh považovat za jedinečný a stejně tak věřím, že dostatečně empatický čtenář téhle sotva třídenní historce nakonec přizná právo na literární existenci. „Mohu přistoupit, zlatíčka? Nesu šampíčka!“ oznamuje nahým ženám už z dálky hlasitě Leopold (on sám má na sobě kostkované červeno-šedé trenýrky a bílý nátělník, který je mu trochu těsný, a zbytečně tak zvýrazňuje jeho lehce vystouplé bříško), neboť jednak se už od nepaměti snaží dodržovat základní pravidla slušného chování a za druhé stejně jako nemálo lidí, kteří s alkoholem začínali ještě za socialismu, není ani po letech života v tržní společnosti schopen odlišit běžný sekt, který nyní u vířivky servíruje, od pravého šampaňského, jež mimochodem nikdy v životě nepil, neboť si je ani dříve z platu učitele, ani nyní ze mzdy řadového novináře nemůže dovolit, a konečně protože za třetí odjakživa rád rýmuje. „Neneseš nám šampíčko, Poldo,“ ušklíbne se jeho tchyně Hilda, „ale lacinej sekt.“

12

VIEWEGH_Leopold_zlom.QXD_Sestava 1 2/13/20 3:08 PM Stránka 13

Pohledná dvacetiletá studentka pedagogické fakulty se v roce 1998 provdala za vcelku sympatického pětatřicetiletého novináře – a dneska je z ní lehce obézní čtyřicetiletá učitelka, která má za manžela obtloustlého plešatícího pětapadesátiletého kašpara, konstatuje v duchu.

Nela pod vodní hladinou – jako kdyby dokázala číst matčiny myšlenky – kriticky pozoruje své špeky a hned poté svou pozornost přesune na Poldovu počínající pleš. „Stejně si myslim, že je to šílenej nápad!“ pošeptá rychle Dita Sabině. „Že jedeme všechny… Tohle vždycky nakonec praskne!“ Leopolda Ditin šepot příslušně zneklidní a také Sabina si nenápadně pokládá ukazováček na rty. „Šup sem s ním!“ zvolá s hlasitým povzdechem Nela, která manželovo rýmování upřímně nesnáší, a významně pohlédne na obě své kamarádky (Dita je už víc než rok rozvedená a Sabina nedávno ovdověla). Neostýchejme se ani my nahoty všech přítomných žen, přistupme blíž a pozorně si je všechny virtuálně prohlédněme. Začněme u nejstarší Hildy: žádná z dam ve vířivce by samozřejmě něco takového nahlas nevyslovila (natož za všech okolností vždy zdvořilý Leopold), ale pravda je taková, že nahé opálené tělo sedmdesátileté Hildy

13

VIEWEGH_Leopold_zlom.QXD_Sestava 1 2/13/20 3:08 PM Stránka 14

skutečně nápadně připomíná jednu z oněch vysušených a svraštělých lidských mumií z plakátu ke kontroverzní výstavě Human Bodies. Plnoštíhlá, leč i tak stále atraktivní Nela je jen poněkud bledá – což zvláště vynikne ve srovnání s Ditou a Sabinou, které jsou až na bílé trojúhelníky na prsou a pod břichem úplně snědé, neboť se předevčírem vrátily ze společné týdenní dovolené na Mallorce. Prosvětlená hladina bublající vody, která všem čtyřem nahým ženám dosahuje zhruba ke krku, každou chvíli mění barvu – právě teď na červenou. Leopold prodejce vířivky kdysi žádal, aby časové intervaly barevných proměn byly delší, minimálně minutové, nebo ještě lépe dvouminutové, jenže jeho manželka Nela, která miluje časté a rychlé změny a pro niž je slovo trvalost synonymem pro nudu, si u technika, jenž jim přijel vířivku zprovoznit, prosadila nejrychlejší možné střídání barevných odstínů podvodního osvětlení, takže vířivka Leopoldovi dodnes připomíná cosi mezi maloměstskou diskotékou a matějskou poutí. „Zdá se mi to – nebo jsme až do tý Mallorky celej školní rok nepily?“ ptá se Dita řečnicky. „Nezdá,“ souhlasí Sabina. „Až do Mallorky jsme deset měsíců nepily! Ale tam jsme naštěstí všechno dohnaly!“ informuje jakoby trochu zlomyslně Leopolda.

14

VIEWEGH_Leopold_zlom.QXD_Sestava 1 2/13/20 3:08 PM Stránka 15

Nela si připomene letošní předčasné úmrtí Sabinina manžela Stanleyho. „Jo jo. Byl to smutnej školní rok! Tak ho pojďme spláchnout!“ vyzve své kamarádky a kolegyně, zatímco voda opět mění barvu.

Vraťme se na chvíli k onomu přecitlivělému pětapadesátníkovi s počínající pleší, lehce vystouplým břichem a náznakem dvojité brady (ale i chytrýma hezkýma očima): co dělá Leopold právě teď, v oné jedinečné červencové podvečerní chvíli, v níž ho zastihlo naše vyprávění? „Tak se to nese, má žena už se žízní třese!“ volá zrovna na čtyři nahé dámy ve vířivce.

Je to šašek, odsoudí ho v duchu jako už tolikrát jeho manželka Nela (byť možná trochu nespravedlivě). Jsem vdaná za kašpara, připomene si i dnes večer a potom si pomyslí: Tak tohle už je opravdu všechno, co od života ještě dostanu?

Mohla dopadnout i hůř, říká si v duchu Nelina matka Hilda, která si ovšem v posledních několika letech bůhvíproč nechává říkat Audrey, což Leopold tajně (nahlas by nic tak nezdvořilého samozřejmě neřekl) považuje za jeden z důkazů její počínající demence, neboť v ní žádnou podobnost se

15

VIEWEGH_Leopold_zlom.QXD_Sestava 1 2/13/20 3:08 PM Stránka 16

slavnou hvězdou Audrey Hepburnovou opravdu nezpozoroval – a jeho tchyně hlavně není herečka, nemluví anglicky a váží asi o půl metráku více.

Polda není krasavec, ale je chytrej a milej a já ho mám ráda, říká si v duchu šťastně Leopoldova milenka Sabina. Stanley byl hezčí a uměl to líp v posteli, ale zas nebyl tak inteligentní a fajn.

Než Polda, to už je lepší bejt rozvedená, uvažuje mezitím Dita. A než mít za manžela monstrum, jako je Bob, to už snad bejt radši mrtvá, ušklíbne se trpce.

Polonahý Leopold (na sobě má jen kostkované červeno-šedé trenýrky) kráčí bosý po čerstvě posekaném trávníku k malé, skoro neslyšně bublající, ale zevnitř osvětlené vířivce a opatrně balancuje s dřevěným podnosem, jemuž dominuje orosený plastový kbelík s lahví sektu tak laciného (a z jakéhosi důvodu dokonce ještě zlevněného), že si to snaživé objetí rozmočené ledové tříště ani tu malou skleněnou mističku, obsahující celkem tři rozčtvrcené jahody, snad ani nezaslouží… Na podnose dále stojí čtyři vysoké, a tudíž dost vratké, avšak zároveň spolehlivě nerozbitné plastové sklenice. Leopold si uvědomuje, že se mu na chodidla lepí navlhlá kratičká stébla trávy, a stejně tak už nyní ví, co od své

16

VIEWEGH_Leopold_zlom.QXD_Sestava 1 2/13/20 3:08 PM Stránka 17

ženy uslyší, až se vzápětí pokusí do vířivky vrátit. A nemýlí se. „Lásko?“ promluví na Leopolda z oparu páry stoupající do podvečerního soumraku jeho plnoštíhlá manželka Nela.

Silnými pažemi objímá okraj vířivky, ale oči má zavřené, aby byla ušetřena pohledu na manželovy pomačkané trenýrky.

Ale když to Sabině vyhovuje… pomyslí si jízlivě. „Ano, drahá?“ zareaguje okamžitě Leopold.

Nela vzdychne, otevře oči a s němou výčitkou postupně pohlédne na svou matku i na obě již trochu přiopilé kamarádky, které jí v oné těžké chvíli, kdy je nucena mluvit s tím komickým, obtloustlým chlapem s počínající pleší, neprojevily dostatek solidarity a soucitu. Leopoldovi je jasné, že o něm nejen jeho tajná milenka Sabina, ale díky manželčině bezmezné sdílnosti i manželčina kamarádka Dita a bezpochyby také manželčina matka Hilda alias Audrey vědí úplně všechno. Ano, i Dita, a dokonce i tchyně – stejně jako Nela a Sabina – bezpochyby dávno vědí, z čeho se on, Leopold, dětinsky raduje nebo proč se občas vzteká. Všechny přítomné ženy jsou zcela jistě zpraveny o tom, jak v noci chrápe, jak si přes den patlá zbytky vlasů alpecinem, jak močí (a občas počůrá prkénko), jak kadí a jak strašně někdy smrdí,

17

VIEWEGH_Leopold_zlom.QXD_Sestava 1 2/13/20 3:08 PM Stránka 18

a samozřejmě vědí i to, jak často, jak dovedně, či naopak neobratně šuká, co má v sexu rád a co mu bůhvíproč vadí. On své objektivní sexuální kvality může toliko (čím dál skeptičtěji) odhadovat, zatímco jeho tchyně (přestože milencem tchyně jaksi nikdy nebyl) přesně ví, jaké výkony v posteli podává... I tak ale Leopold svou ženu nyní pozoruje bez výčitek, s jakousi unavenou láskou, ba dokonce (jak si musí v duchu překvapeně přiznat) i s náznakem poněkud nerozhodné tělesné touhy. Nela si právě lehá na břicho čelem ke kruhové stěně vířivky, chytá se oběma rukama jejího okraje a celá splyne s hladinou, přičemž všem třem dalším přítomným ženám i svému manželovi nevyžádaně předvede nahý tučný zadek a masitá stehna, na nichž už opravdu nelze přehlédnout rozvinuté symptomy celulitidy (jejíž vskutku odpudivou finální podobu si Leopold může i dnes prohlédnout na stehnech a zadnici své obézní sedmdesátileté tchyně). Jako bych to snad byla já nebo Sabina, kdo jí toho tlustýho, přechytralýho chlapa vybral za manžela! ušklíbne se v duchu v reakci na Nelinu předchozí němou výčitku nedávno rozvedená Dita, která svou křehkou, snad až příliš pohublou nahotu skrývá před případnými Leopoldovými pohledy v bleděmodrých (toho času) vodních bublinách, zatímco před

18

VIEWEGH_Leopold_zlom.QXD_Sestava 1 2/13/20 3:08 PM Stránka 19

necelým rokem ovdověvší a logicky trochu zestárlá Sabina, jež před chvílí zděšeně zjistila, že na několik dlouhých vteřin úplně zapomněla zatahovat svůj lehce vystouplý podbřišek, sedí nyní naopak až křečovitě vzpřímeně: jednak aby Leopoldovi i všem třem přítomným ženám (zvláště té huse Nele) předvedla svá stále pěkná, překvapivě pevná prsa a pak aby všichni přítomní – samozřejmě včetně Leopolda a snad i prvních hvězd na šedomodré podvečerní obloze – laskavě uznali, že by byla věčná škoda, kdyby takhle pěkná ňadra zůstala na ocet jenom proto, že jim umřel manžel. „Ano, drahá?“ zopakuje Leopold trpělivě manželce.

Je voda dost vlahá? napadne ho okamžitě, ale má nepříjemný pocit, že tenhle nepříliš dokonalý rým už kdysi použil, a tak raději neřekne nic. „Jestli si k nám hodláš vlézt, tak si laskavě ty svý špinavý chodidla nejdřív ostříkej hadicí a na cestu sem si obuj kroksy!

Kolikrát ti mám říkat, že vířivka neslouží k tomu, aby si v ní chlapi myli haksny špinavý od trávy!“ vyčte mu Nela.

Leopoldovi je samozřejmě jasné, že se jeho žena před kamarádkami předvádí, ale i tak má zároveň nepříjemné tušení, že její chladný sarkastický tón výmluvně ilustruje onu strašlivou proměnu jejich někdejší lásky.

19

VIEWEGH_Leopold_zlom.QXD_Sestava 1 2/13/20 3:08 PM Stránka 20

„Ale Bob tam teda určitě nepřijede, že ne, Poldo?“ ujišťuje se dnes už potřetí Dita.

Bob je Leopoldův celoživotní kamarád a současně i Ditin bývalý manžel. „Ne. Pokud je mi známo, tak ne,“ zalže chladnokrevně Leopold. „Ptal ses ho?“ „Neptal, ale zároveň se mi jaksi nezmínil o tom, že by případný příjezd zvažoval.“ „To je sice hezký,“ řekne Bobova exmanželka kysele, „nicméně všichni moc dobře víme, že Bob je fantom, kterej svý záměry nikomu předem nesděluje…“ „A zřejmě proto je nesdělil ani mně,“ konstatuje suše Leopold. „Jestli si k nám hodláš vlézt, Poldo, tak se laskavě nejdřív osprchuj a ohol!“ rozšíří předchozí požadavek své dcery Leopoldova tchyně. „Nehodlám,“ odpoví manželce i tchyni zdánlivě klidně Leopold.

Doby, kdy se se svou ženou a jejími kamarádkami a kolegyněmi ze školy máchal nahý ve vířivce, už jsou dávno pryč – a všichni to vědí. Poté, co se Bob po loňském rozvodu

20

VIEWEGH_Leopold_zlom.QXD_Sestava 1 2/13/20 3:08 PM Stránka 21

odstěhoval, a poté, co Sabinin Stanley letos tragicky zemřel (a v neposlední řadě i poté, co se v Poldově vířivce kromě obou manželčiných kamarádek začala cachtat i její matka Hilda), společné koupání pro Leopolda definitivně skončilo. Jeden jediný rok – a najednou to bylo pryč. Leopoldovi náhle všechno připadalo skličující – jako třeba ten tátův holobyt, který po otcově smrti společně s Bobem kompletně vyklidili za pouhé dvě hodiny. Leopold se sice už dlouho snaží žít především přítomností (minulost je jak známo mrtvá a budoucnost ještě nenastala), ale přesto si občas – tak jako právě v této chvíli – bůhvíproč bolestivě připomene, jak se jako kluk během jediného dne ocitl se svými rodiči doslova na ulici…

Hned poté si – v pouhé časové spojitosti – uvědomí, že před pětadvaceti lety bylo jeho nynější manželce Nele teprve patnáct a chodila do deváté třídy nejmenované pražské základní školy, kde byl on, učitel Krušina, v listopadu roku 1993 ředitelem vyzván, aby několika desítkám dospívajících dětí u příležitosti výročí sametové revoluce připomněl její demokratické ideály – a nikoliv tedy proto, aby svými znalostmi, řečnickou dovedností a tenkrát ještě i jistým mladistvým šarmem okouzlil jednu jedinou žákyni… Chápu, že se to rodičům mladičkých dívek nebude líbit, ale pravda je taková,

21

VIEWEGH_Leopold_zlom.QXD_Sestava 1 2/13/20 3:08 PM Stránka 22

že si třicetiletý Leopold onu teprve patnáctiletou, ve všech ohledech spíše průměrnou, leč fyzicky nepřehlédnutelně dospělou Nelu řekněme… okamžitě zapamatoval.

Připadala mu výjimečná.

Ach bože, říká si po všech těch letech Leopold. Trocha vhodně rozmístěné tukové tkáně, a – světe, div se! – mladičké telátko se stává výjimečným.

Ano, Nela mu připadala dokonce tak jedinečná, že když byl Leopold v červnu roku 1997 (tj. o pouhé čtyři roky později) coby čtyřiatřicetiletý fejetonista Lidových novin pozván na Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, aby studentům českého jazyka a literatury přednesl jednu ze svých osobitých přednášek o novinářských žánrech (zahrnující mimo jiné i sarkastické citace z bezedné pokladnice českých novin a časopisů), a spatřil v přednáškové místnosti devatenáctiletou Nelu, svou bývalou žačku ze základní školy, která se mu líbila už tenkrát, ale jejíž tehdejší lásku samozřejmě nesměl opětovat, odpálil před nic netušícími studenty skutečný ohňostroj slovní imaginace a nápadně často se při tom pohledem obracel na svou zrudlou vyvolenou, jíž pomalu docházelo, čeho je svědkem: Ano, Leopold se v roce 1997 do své bývalé žačky

22

VIEWEGH_Leopold_zlom.QXD_Sestava 1 2/13/20 3:08 PM Stránka 23

zamiloval stejně jako kdysi ona do něj, a tentokrát už to nebyla láska ani nelegální, ani ryze platonická… Byl koneckonců ještě štíhlý, měl hustou kštici a Nele se zdál vzdělaný a vtipný. V té době ji jeho intelekt a osobitý humor ještě neiritovaly a neunavovaly. Čtyřiatřicetiletý Leopold byl tenkrát pro Nelu prostě „jenom“ chytrý a milý. Ani trochu nesmrděl, dokonce většinou příjemně voněl! Neměl ještě žádné sklony k bolestínství ani na Nelu nikdy nezvyšoval hlas. Očividně věděl spoustu věcí, ale jeho znalosti Nelu tehdy ještě nenudily, natož aby jí jako dnes připadalo, že ji neustále poučuje.

Mluvil tak akorát – ani málo, ani moc (teď už bohužel mluví až příliš). A taky nahlas rozesmíval jenom ji samotnou a nesnažil se okouzlovat její kamarádky.

Jako třeba v poslední době Sabinu.

23

VIEWEGH_Leopold_zlom.QXD_Sestava 1 2/13/20 3:08 PM Stránka 24

KAPITOLA DVĚ

Na besedy se studenty je Leopold zván dodnes, ale občas mu přijde, že se tak děje poněkud anachronicky: jeho novinářský elán s postupujícími léty klesá, nicméně nejrůznějších pozvánek bůhvíproč přibývá… Třeba pozítří musí předčasně odjet ze Sázavafestu ve Světlé nad Sázavou na nedaleké havlíčkobrodské gymnázium, kde má v rámci tamější Letní novinářské školy pronést svou tradiční přednášku o základních novinových útvarech (v níž studentům vysvětluje hlavní rozdíly mezi zprávou, glosou, sloupkem, fejetonem, komentářem a reportáží). Jako by snad ti mladí lidé k životu něco tak nepraktického a subtilního potřebovali, říká si zrovna skepticky Leopold, který v tomto okamžiku samozřejmě ještě nemůže tušit, že se onou havlíčkobrodskou přednáškou nadosmrti proslaví (a to dokonce v celosvětovém měřítku). Leč nepředbíhejme a vraťme se zhruba o čtvrt století zpět k mladému, sotva třicetiletému Leopoldovi, češtináři z nejmenované pražské základky… Jeho studentka Nela tenkrát byla – jak to shrnout do jediného výstižného slova? Milá? To ano.

Jedinečná? Ne. Kdyby byl býval tehdejší pedagog Leopold

24

VIEWEGH_Leopold_zlom.QXD_Sestava 1 2/13/20 3:08 PM Stránka 25

už tenkrát novinářem a musel pro sobotní přílohu nějakých novin odevzdat Nelin medailonek – budeme-li čistě hypoteticky předpokládat, že by v nějakém celostátním periodiku projevili zájem o portrét sice milé, ale ničím výjimečné patnáctileté dívky – použil by především slovo jiná… Ano, úplně jiná než dnes, ušklíbne se nyní v duchu Leopold.

Ostýchavá. Jemná. Nádherně nehotová. Ani v náznaku vulgární. A navíc jaksi ještě neměla matku – tedy samozřejmě, že ji měla, jenom se tenkrát ještě dokázala od Hildy dočasně odpoutat a bydlet sama. Žít svůj život, a nikoliv ten matčin.

Ach bože! posteskne si Leopold zvaný Polda, zatímco staví lahev výhodně zakoupeného zlevněného sektu na nejširší okraj bublající a svítící vířivky (a poté do tří speciálních výklenků ve stěně postupně vloží po jedné nerozbitné plastové sklenici). „Dík, Poldo,“ usměje se na něj nahá Sabina.

Leopold její úsměv opatrně opětuje, ale hned nato svůj pohled odvrátí. Dávno ví, že jisté vzpomínky není radno oživovat – zvláště pak ty úplně čerstvé a zvláště pak v přítomnosti manželky… Vymění dámám plný popelník za prázdný a vrací se do domu, který – jak si nyní v duchu bůhvíproč připomene – je snad de iure pořád jeho majetkem, ale de facto

25

VIEWEGH_Leopold_zlom.QXD_Sestava 1 2/13/20 3:08 PM Stránka 26

patří jeho ženě Nele, jejím přítelkyním Ditě a Sabině a poslední dobou jaksi stále více i manželčině matce Hildě (zvané Audrey). „Jsi zlatíčko!“ volá za ním Sabina. „Díky.“ „Je to zlatíčko!“ opakuje Sabina Hildě i oběma kamarádkám.

Nepřeháněj to, lásko, pomyslí si Leopold.

Poldova tchyně nesouhlasně zavrtí hlavou. Nela a nedávno rozvedená Dita si vymění krátký vědoucí pohled. Leopold si ho umí přeložit: jeho milenka Sabina před sedmi měsíci zcela nečekaně ovdověla (ještě o tom bude řeč: její manžel Standa, zvaný Stanley, se zabil na motorce, ale podle Leopolda i Ditina exmanžela Boba to svým způsobem byla sebevražda), takže Dita i Nela na to stále ještě musejí brát ohled a příslušně se přetvařují. To sám Leopold, který si právě na potemnělé terase domu nasazuje vodotěsnou a nárazuvzdornou čelovku Fenix HM51 Ruby (500 lumenů, dosvit 85 metrů, výdrž až 100 hodin), smutek předstírat nemusí: Standa s přezdívkou Stanley byl jeho dlouholetý přítel. Tohle úmrtí na rozdíl od pohřbů několika jiných, vzdálených známých hned několikrát oplakal. Nyní stojí k vířivce zády: uvědomuje si, že všechny

26

VIEWEGH_Leopold_zlom.QXD_Sestava 1 2/13/20 3:08 PM Stránka 27

čtyři nahé dámy vidí, jak kužel světla z jeho výkonné čelovky drkotavě olizuje průčelí domu. „Hustý!“ říká tiše Dita, ale myslí si: Strašný!

Sabina potáhne z jointa, předá cigaretu Nele a vrátí se pohledem k Leopoldovi. „Svatojánskej brouček!“ vyprskne smíchy.

Ten příměr rozesměje i obě její kamarádky. Leopoldova tchyně se ovšem jen pohrdavě ušklíbne. „Otoč se, broučku!“ volá na Poldu vesele Sabina.

Co když ji Stanley tam seshora slyší? přemítá Leopold.

Může to snad stoprocentně vyloučit? Nemůže. Peklo možná existuje. „Otoč se a poleť ke kmotřičce!“ směje se Dita. „Ne!“ chechtá se hlasitě Poldova manželka. „Poleť, ty vole, k Janince!“ „No dovol!“ zvolá její nahá matka Hilda, pohoršena dceřinou drobnou vulgaritou, ale nikdo jí nevěnuje pozornost.

Polda je vážně takovej hodnej vůl, říká si v duchu Nela. Ale chytrej, samozřejmě. Kolik ženských má doma zlý a hloupý voly? Neměla bych bejt nevděčná.

Všechny čtyři popíjejí prosecco, střídavě se noří až po krk do vody a zase se z ní vynořují, dotýkají se nahými chodidly

27

VIEWEGH_Leopold_zlom.QXD_Sestava 1 2/13/20 3:08 PM Stránka 28

trysek na dně a všechny také (Poldovu sedmdesátiletou tchyni nevyjímaje) si poposedávají tak, aby proud vyvěrající z trysek směřoval přímo k jejich klitorisům, a po chvíli před týmž proudem poněkud nerozhodně uhýbají, pohybují prsty u nohou a lehce znuděně (Nela a její matka dokonce pohrdavě) pozorují Leopoldovy nekončící předfestivalové přípravy: Nelin manžel si právě na terase stříká impregnací své vysoké černošedé goretexové boty Crossroad Dakota II s voděodolnou membránou a masivní, výrazně vzorovanou podrážkou.

Nelu napadne cosi vtipného. „Holky, koukejte: to nejsou ty vole boty, to sou –“ Nával smíchu jí znemožní větu dokončit. Cítí, jak ji teplý proud jedné z trysek doslova laská v klíně. Tři zbylé dámy trpělivě čekají. Sabina si pravačkou lehce pohrává s levým ňadrem. „Tak co to sou?“ zeptá se.

Vymění si pohled s Ditou. „Zimní pneumatiky!“ zahýká Nela a potáhne z cigarety.

Až na Hildu všechny řičí smíchy. Leopold se k nim zdálky otočí, ale protože samozřejmě neví, čemu se trojice nahých dam řehtá, poněkud nejistě se usmívá. Když se Nela konečně

28