freud ČLOVĚK, VĚDEC A ZROZENÍ PSYCHOANALÝZY
RUTH SHEPPARDOVÁ
Freud_komplet_cz.indd 1
15.06.20 22:15
FREUD Člověk, vědec a zrození psychoanalýzy Ruth Sheppardová Z anglického originálu Freud, the Man, the Scientist, and the Birth of Psychoanalysis, vydaného nakladatelstvím André Deutsch, an imprint of Carlton Books Limited, 20 Mortimer Street, London, ve Velké Británii v roce 2019, přeložila Ivana Rybecká Redigoval Jan Šindelka Odpovědný redaktor Filip Hladík Technická redaktorka Halina Kaslová Bechyňová Počet stran 176 Vydala Euromedia Group, a. s. v edici Universum, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2020 jako svou 11 556. publikaci Sazba TYPOSTUDIO, s. r. o., Praha Vytištěno v Dubaji Vydání první www.euromedia.cz Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetových knihkupectvích www.booktook a www.knizniklub.cz
Text and Design © Carlton Books Ltd., 2012, 2019 Translation © Ivana Rybecká, 2020 Toto vydání vydalo ve Velké Británii v roce 2019 nakladatelství André Deutsch Otisk Carlton Publishing Group, 20 Mortimer Street, London, W1T 3JW První vydání v roce 2012 pod názvem Explorer of the Mind: The Illustrated Biography of Sigmund Freud Všechna práva vyhrazena. Tato kniha ani její části nesmějí být reprodukovány tiskem, fotokopiemi, elektronickými datovými soubory ani jiným způsobem, např. použitím na webových stránkách, bez předchozího písemného souhlasu vydavatele. All rights reserved ISBN 978-80-242-6779-1
Freud_komplet_cz.indd 2
15.06.20 22:15
Obsah
Předmluva.................................................. 4
12 | Přerušení v době války......................... 92
Úvod............................................................ 6
13 | Úmrtí dcery.......................................... 104
1 | Svět před Freudem.................................... 8
14 | Ego, superego a id.............................. 114
2 | Freudovo dětství...................................... 14
15 | Pud života a pud smrti........................ 122
3 | Studium medicíny.................................... 24
16 | Útěk před nacismem........................... 128
4 | Freud v Paříži........................................... 30
17 |Exil v Londýně...................................... 140
5 | Epizoda s kokainem................................ 36
18 | Freud a náboženství............................ 148
6 | Svatba a rodinný život............................. 42
19 | Nemoc a asistovaná sebevražda....... 156
7 | Počátky psychoanalýzy........................... 50
20 | Freudův odkaz..................................... 164
8 | Výklad snů................................................ 58
9 |Vytěsnění do nevědomí........................... 70 10 | Freudovy teorie sexuality..................... 76 11 | Lékař se stává pacientem..................... 82
Freud_komplet_cz.indd 3
Překlady.................................................. 170 Zdroje...................................................... 170 Rejstřík.................................................... 174 Poděkování............................................. 176
15.06.20 22:15
Předmluva P
o nich), strachuje se o své zdraví, finance a přátelství, člověka, jehož dospělý život svírá vášnivá touha objevit „tajemství“ duše a jenž zanechal odkaz, který nám dodnes má co říci. Struktura knihy podporuje tento vícerozměrný a vícevrstvenýpřístup. Hlavní text doplňují ilustrace a doprovodné texty poskytující další rovinu informací; stručné životopisy jiných „klíčových hráčů“ (psychologů, kolegů, pacientů, přátel) jsou rozmístěny v samostatných „oknech“; faksimile klíčových archivních dokumentů se nacházejí ve zvláštních složkách. Jedním z nejpůsobivějších dokumentů je ručně psaný text Freudova projevu pro vysílání BBC v roce 1938, v němž méně než 120 slovy shrnuje svůj profesní život – text natolik stručný a výstižný, že by na něj mohl být hrdý každý současný tweeter. V posledních letech bývá Sigmund Freud hodně kritizován a jeho kritici často používají mnohoznačný výraz „Freud“ a opomíjejí přitom rozdíl mezi „člověkem“ a jeho „dílem“. Argumenty ad hominem jsou standardním repertoárem běžného Freudova kritika, jenž jeho myšlenky prezentuje jako pouhý výplod „neurotické osobnosti“. Svým populárním a přístupným pojetím tato kniha mnohým lidem předestře nový portrét Sigmunda Freuda, neboť představuje „člověka Freuda“ v kontextu jeho doby, práce, přátel, kolegů a rodiny. Je toho mnoho, co můžete objevovat a obdivovat v tomto názorném pojednání o Freudově životě.
ři čtení této jedinečné knihy získáte dojem, že se nacházíte ve Freudově pracovně a ordinaci přesně takových, jaké je v roce 1939 opustil. Na policích leží knihy, které četl, zabývající se vědou, uměním, literaturou, historií, archeologií a psychologií. Jeho milované starožitnosti vystavené na každé volné ploše a ve skleněných vitrínách svědčí nejen o důležitosti „minulosti“ v jeho díle, ale také o šíři jeho kulturních zájmů. Na stěnách jsou zavěšeny portréty lidí, jež obdivoval – bývalých učitelů a kolegů a žen, které s ním sdílely život. Podél zdi stojí kultovní pohovka, na které stovky pacientů líčily tisíce snů a vzpomínek v souladu s pravidlem volné asociace. Obrazové přílohy knihy toto uspořádání oživují a kladou otázku směřující do samé podstaty pátrání Freudova životopisce: „Odkud se vzaly Freudovy myšlenky?“ Abychom mohli pokročit ve zkoumání, získáváme výsadní právo přístupu do archivu dopisů, fotografií a dokumentů uchovávaných ve Freudově muzeu. Dokumenty a fotografie dodávají knize názornost a ta se stává skutečně „barvitou“ biografií, pomocí níž se daří Freuda v textu oživit. Není možná překvapením, že se autorka podílela na sepsání výstavního materiálu pro národní muzea. Freudův život je zasazen do kontextu politického vývoje v Evropě, dopadů antisemitismu, industrializace a objevů v biologii, medicíně a psychiatrii a my vnímáme Freuda jako vědce plného obav o svou kariéru, jako člověka, jenž se zamiluje, dělá chyby (a píše
Ivan Ward, ředitel pro vzdělání, a Carol Seigelová, ředitelka Freudova muzea v Londýně 4
Freud_komplet_cz.indd 4
15.06.20 22:15
Freud_komplet_cz.indd 5
15.06.20 22:15
Freud_komplet_cz.indd 6
15.06.20 22:15
Úvod P
Tato kniha představuje Sigmunda Freuda jako člověka a vědce, manžela a otce, průkopnického psychoanalytika a jako zakladatele a předního představitele mezinárodního společenství analytiků. Vydáme se na cestu jeho životem od dětství v rozvětvené rodině přes studium lékařství až po nezávislou kariérní dráhu, na niž se vydal a podnítil vznik psychoanalýzy, prozkoumáme jeho hlavní teorie a koncepce, na jejichž vývoji pracoval až do pozdního stáří, třebaže současně umíral na rakovinu. Výběr z poznámek o případech a teoriích, dopisů a zápisků v deníku, z nichž některé jsou psané vlastním rukopisem, nám umožní dostat se ještě blíže k samotné osobnosti Sigmunda Freuda, k čemuž přispěje i bohatý výběr ilustrací, zachycujících Freuda, jeho rodinu, kolegy a následovníky. Společně pak tyto prvky poskytují vhled do života a díla největšího „průzkumníka mysli“.
ojmy zavedené rakouským psychoanalytikem Sigmundem Freudem jsou kořením naší každodenní konverzace, ať už je používáme správně, nebo nikoli: „Jednalo se o freudovské přeřeknutí?“ „Potlačuješ své emoce.“ „Ten má tak velké ego.“ Jeho vliv nepopiratelně prostupuje západní kulturou a myšlením, třebaže jako člověk – tak jak tomu vždy bylo – bývá často nepochopen a zesměšňován, hrubě karikován jako zvrhlík posedlý sexem, s doutníkem v ruce, usazený na židli vedle důvěřivého či bezbranného pacienta ležícího na pohovce. Během více než sedmi desetiletí, které uplynuly od jeho smrti, ne všechny jeho teorie obstály ve zkoušce času, mnoho z nich prošlo revizí nebo byly zamítnuty a v současnosti jen velmi málo lidí chápe, jakého úžasného úspěchu dosáhl. Mladý lékař sám a navzdory silné kritice prosadil založení zcela nové disciplíny, zrozené z touhy zlepšit způsob léčby pacientů. Zatímco ti, kteří o Freudovi slyšeli, možná vědí něco málo o oidipovském komplexu nebo jeho dalších sexuálních teoriích – z nichž většina je nadále kontroverzní –, jen málokdo si je vědom úplného objemu a rozsahu práce, kterou tento významný myslitel vyprodukoval za více než šedesát let. Dokonce již v devadesátých letech 19. století neměl Freud o nic menší ambice, než vytvořit novou psychologii, zkoumat a zmapovat mysl nejen těch, kdo trpí neurotickými potížemi, ale každého člověka. Stal se jedním z největších intelektuálů 19. a 20. století a jeho práce zahrnují jak texty věnující se vědě a neurologii, jež vytvořil během svého mládí, tak stěžejní psychoanalytické knihy či spisy o náboženství, společnosti, umění a kultuře.
STRANA 5: Freud u svého pracovního stolu na přechodné adrese na Elsworthy Road. NA PROTĚJŠÍ STRANĚ: Po celodenní práci věnované analýzám, zapisování poznámek u každého pacienta a vyřizování korespondence se Freud v pozdních nočních hodinách obvykle ponořil do práce na svých nových teoriích nebo psal knihy, a to až do brzkých ranních hodin.
7
Freud_komplet_cz.indd 7
15.06.20 22:15
1 | SvĚTPředFReudem
Svět před Freudem igmund Freud se narodil 6. května 1856 na Moravě, tehdy součásti Rakouského císařství, do rychle se měnícího světa. Svatou říši římskou rozpustil Napoleon Bonaparte (1769–1821) v roce 1806, ale František II. (1768–1835) se v obavách ze ztráty moci prohlásil za císaře rakouského. Říše se po napoleonských válkách ukázala být jednou z dominantních mocností Evropy. Rakousko a Prusko byly hlavními mocnostmi Německého spolku vytvořeného
S
na Vídeňském kongresu v roce 1815. Navzdory úsilí hlavních hráčů o obnovu rovnováhy moci v Evropě se v období po skončení napoleonských válek začala Evropou šířit revoluční hnutí. V roce 1848 směřovaly revoluce uvnitř Německého spolku k vytvoření sjednoceného německého státu. Spolek byl krátce rozpuštěn a v roce 1850 opět obnoven. V době, kdy byl Freud stále ještě chlapcem, se Rakousko a Prusko dostaly do sporu o právo vládnout německým zemím.
NAHOře: Bitva u Hradce Králové v červnu 1866, v níž spojené
rozhodujícím okamžikem prusko-rakouské války. Příměří bylo
pruské armády porazily hlavní rakouskou armádu, byla
podepsáno o tři týdny později.
8
Freud_komplet_cz.indd 8
15.06.20 22:15
1 | SvĚTPředFReudem
pokrok v technice spojený s nástupem parní energie a parou poháněných strojů, zlepšení v silniční, železniční a vodní dopravě, byl převratný ve všech aspektech života. Ne všem však tento proces přinášel užitek; Freudova rodina v malém moravském městě v důsledku těchto změn finančně strádala a vzhledem k tomu, že patřila k městské židovské komunitě, stala se rovněž obětním beránkem za rány osudu dopadající na jiné lidi. Antisemitismus tak ovlivňoval Freudův život od samého začátku a pronásledoval ho po celý život, kdy byl nakonec jako starý nemocný muž nucen opustit svůj domov a uprchnout před nacisty. Medicína byla jednou z disciplín, které se během 19. století změnily k nepoznání, a to včetně kategorizace a léčby duševních chorob. Zájem o mysl a chování sahá až do starověku a existuje
NAHOře:Pouliční boje ve Frankfurtu v roce 1848 v souvislosti se založením ústavodárného sněmu. Březnová revoluce ve Vídni vyvolala povstání po celém Německu. V květnu 1848 bylo svoláno Frankfurtské shromáždění jako první svobodně zvolený sněm pro celé Německo. vPRAvO:František Josef I. (1830–1916) byl po dobu 68 let císařem rakouským, králem českým, králem chorvatským a králem uherským. Na trůn nastoupil poté, co jeho strýc odstoupil a jeho otec se vlády vzdal.
Výsledná prusko-rakouská válka skončila v roce 1866 vítězstvím Pruska. Po rozpadu Německého spolku vznikl Severoněmecký spolek, ke kterému se později připojily také jihoněmecké státy. V následujícím roce vedlo rakousko-uherské vyrovnání ke vzniku dualistické monarchie Rakouska-Uherska pod vládou císaře Františka Josefa I. (1830–1916). Souběžně s politickými změnami se v průběhu 19. století Evropou šířila vlna industrializace vycházející z průmyslové revoluce, která započala ve Velké Británii a měla dalekosáhlé sociálně-ekonomické a kulturní důsledky. Obrovský 9
Freud_komplet_cz.indd 9
15.06.20 22:15
1| Svět před Freudem důkaz o psychiatrické léčbě choromyslných osob v islámských blázincích z 8. století. Zatímco útulky pro duševně choré existovaly po celá staletí, hospitalizace osob s duševními chorobami byl jev, jenž se objevil až v 18. a 19. století. Během tohoto období stoupl počet lidí, u nichž byla diagnostikována duševní choroba, což lze přičítat mnoha faktorům, včetně zatížení rodin nástupem industrializace a také nižší tolerancí společnosti vůči neobvyklému chování, protože nyní existovala právoplatná možnost posílat nepřizpůsobivé lidi do ústavů pro duševně choré. Z mnoha ústavů se staly rozsáhlé neosobní instituce plné lidí trpících mentálními a sociálně-ekonomickými problémy. Třebaže existovaly výjimky, většina z nich byla špinavými, odpudivými a skličujícími místy, kde byli „pacienti“ zadržováni nebo předváděni veřejnosti. Na počátku 19. století se léčba v těchto ústavech začala zlepšovat. V devadesátých letech 18. století zavedl Philippe Pinel (1745–1826) rozsáhlé změny v mužské psychiatrické léčebně Bicêtre. Pacienti již nebyli upoutáváni, dostalo se jim slušného ubytování a byli
zaměstnáváni jednoduchými pracovními úkoly. Pinel svůj přístup nazýval morální terapií. S pacienty trávil dlouhé hodiny a na základě rozhovorů vytvářel pro všechny podrobné anamnézy. Ve své nemocnici nepovoloval pouštění žilou a projímadla. Až do poloviny 19. století se mnoho duševně nemocných podrobovalo obdobné „morální léčbě“, ale mnozí z lékařů začali argumentovat tím, že duševně nemocní mají rovněž tělesné potíže, a lékařské ošetření je proto nezbytné. Název „psychiatrie“ byl poprvé použit v roce 1808 a nahradil zastaralý termín „alienismus“. Lékařský obor se vyvíjel souběžně s narůstáním počtu léčeben pro duševně choré, což vedlo k významnému zlepšení v léčbě těchto pacientů. Během 19. století mělo v oblasti psychiatrie nejvýznamnější postavení Německo. Z univerzit vycházeli psychiatři, kteří se předháněli v pokrokových způsobech léčby a porozumění onemocněním duše. Ve snaze pomoci duševně nemocným rozvíjeli mnoho různých teorií a přístupů k léčbě, jako 10
Freud_komplet_cz.indd 10
15.06.20 22:15
NA PROTĚJŠÍ STRANĚ: Ústav pro choromyslné ve Španělsku (cca
NAHOŘE: Mesmer vyvinul skupinovou léčbu, během níž se pacienti
1812–1819) zachycený Franciscem de Goya. O psychiatrických
dotýkali postiženými částmi těla železných tyčí vyčnívajících ze
léčebnách se v té době ve Španělsku vedly debaty a obraz byl
„džberů“, zatímco on jim „předával léčivou sílu“ pomocí pohybů
zřejmě zamýšlen jako veřejné odsouzení tehdejších praktik.
rukou a očí.
Svět před Freudem
– SIGMUND FREUD
1|
„... hluboko v mém nitru… stále žije to šťastné dítě z Příboru “
11
Freud_komplet_cz.indd 11
15.06.20 22:15
1| SvĚTPředFReudem
byl mesmerismus, metoda předcházející hypnóze. Rakouský lékař Franz Anton Mesmer (1734–1815) zastával názor, že v živých bytostech se nachází léčebná síla. Prostupuje tělem a může být ovlivněna oběhem stejné síly v jiných tělech. Nazýval ji „živočišným magnetismem“. Příčinou nemoci je údajně nedostatek živočišného magnetismu v těle nebo překážky v proudění tajemného fluida. Léčba spočívá v působení zprostředkovatele „živočišného magnetismu“. Teorie si získala velkou popularitu a Mesmer ji s použitím tajných technik ve velké míře praktikoval. Mnozí lidé byli skeptičtí a považovali živočišný magnetismus za šarlatánství. Komise francouzské Akademie věd, jejíž svolání za účelem posouzení této léčby nařídil v roce 1784 král Ludvík XVI. (1754–1793), zjistila, že o existenci Mesmerova magnetického fluida neexistuje žádný důkaz a výsledky, jichž bylo dosaženo, byly důsledkem představivosti nebo podvodu. Jeden z jeho žáků, abbé Faria (1746–1819), v Mesmerově práci pokračoval a jeho pokusy ukázaly, že hypnotických stavů a dalších jevů vyvolaných mesmerickými technikami bylo dosaženo sugescí. Skotský chirurg James Braid (1795–1860), jenž v roce 1841 sledoval ukázku mesmerismu, vyšetřil osoby vystavené magnetismu a dospěl k závěru, že se nacházely v odlišném fyzickém stavu. Braid začal experimentovat s vlastní metodou, „racionálním
mesmerismem“, která vedla k rozvoji neuro-hypnózy (nervového spánku), založené na fyziologických a psychologických principech. Hypnotický stav se dal navodit déletrvajícím upřeným zíráním subjektu na objekt. Braid odmítl domněnku, že by hypnotický stav způsobila schopnost praktikujícího lékaře nebo představivost subjektu. Jeho práce ovlivnila několik významných francouzských lékařů, včetně neurologa Jeana-Martina Charcota (1825–1893). Vídeň, v níž Freud strávil většinu svého života a dospěl zde k řadě důležitých objevů při zkoumání mysli, již měla renomé města proslulého objevy v lékařství, obzvláště v psychiatrii. Narrenturm – Věž bláznů ve Vídni je nejstarší budovou, kam byli zavíráni duševně nemocní pacienti. Věž dal postavit v roce 1784 Josef II. na místě, kde kapucíni drželi v podzemních kobkách své choromyslné bratry. Věž Narrenturm sousedila se starou Vídeňskou všeobecnou nemocnicí a bylo v ní umístěno 200–250 duševně chorých pacientů. V každé komůrce byly kruhy pro připoutání nezvladatelných osob. Po deseti letech byl objekt zastaralý, neboť se rozvíjely nové metody léčby duševně chorých. Koncem 18. století bylo ve Vídni založeno mnoho specializovaných klinik a první psychiatrická klinika v Rakousku vznikla v roce 1870 ve Vídeňském ústavu pro
William James (1842–1910) James studoval medicínu na Harvardově univerzitě, ale nikdy ji nepraktikoval. V mládí mu byla diagnostikována neurastenie a on se vydal do Německa, kde se při hledání léčby zaměřil na psychologii a filozofii. Téměř celou akademickou kariéru strávil na Harvardově univerzitě, kde vyučoval fyziologii, anatomii, psychologii a filozofii. V roce 1889 byl jmenován profesorem psychologie. Seznámení s osobnostmi jako byli Hermann Helmholtz a Pierre Janet ho přivedlo ke studiu úvodních kurzů vědecké psychologie na Harvardu a v roce 1875 zde začal vyučovat experimentální psychologii. Mezi jeho studenty patřili Granville Stanley Hall a Theodore Roosevelt. Byl rozhodným zastáncem školy funkcionalismu v psychologii a napsal vlivné knihy o psychologii, psychologii učení a filozofii.
12
Freud_komplet_cz.indd 12
15.06.20 22:15
1|
vLevO: Narrenturm – Věž bláznů ve Vídni, postavená nemocnice města Vídně. Stavba oddělené budovy vypovídá o novém vývoji v přístupu k duševně nemocným.
choromyslné. Ve Vídni se nacházelo velké množství psychiatrických léčeben zabývajících se léčbou všech duševních nemocí. Psychiatrický přístup se ve Vídni soustředil na fyzické příznaky a rodinnou patologii. O zjištění základních příčin duševních nemocí velký zájem nebyl. Výraz „psychologie“ se začal používat v polovině 19. století. Termín dříve známý jako „nauka o duši“ se vyvinul s tím, jak se proměnil ze studia duše na lékařský obor. Psychologie jako oblast experimentálního studia se rozvinula v roce 1879, kdy Wilhelm Wundt (1832–1920)
SvĚTPředFReudem
v roce 1784 vedle Všeobecné
v Lipsku založil první laboratoř určenou k psychologickému výzkumu. Ve své laboratoři identifikoval duševní poruchy a neobvyklé chování a mapoval poškozené oblasti mozku. Freud vstoupil do tohoto rychle se rozvíjejícího a vzrušujícího světa objevů jako velmi pečlivý vědec a vyškolený lékař. Vytvořil nový vědecký obor, novou psychologii, která se nejen snažila vysvětlit a zmírnit duševní nemoci, ale podle jeho vlastních slov vytvořit „novou a důkladnější vědu o duši, která by byla… nepostradatelná pro pochopení normálního psychického stavu“.
Wilhelm Wundt (1832–1920) Wilhelm Wundt, německý lékař, fyziolog, psycholog a filozof je všeobecně považován za otce experimentální psychologie. Wundt byl asistentem Hermanna von Helmholtze, jehož smyslová fyziologie se stala základem Wundtovy práce. Ovlivnil ho také Gustav Theodor Fechner, první průkopník experimentální psychologie. V roce 1874 vydal Základy fyziologické psychologie (Grundzüge der physiologischen Psychologie), jež se staly jedním z nejdůležitějších děl v historii psychologie. Na univerzitě v Lipsku založil v roce 1879 první laboratoř pro psychologický výzkum. Díky své tamní práci dokázal ustanovit psychologii jako samostatnou vědu.
13
Freud_komplet_cz.indd 13
15.06.20 22:15
2| Freudovo dětství
Freudovo dětství S
igmund Freud si byl od mládí vědom, že je mu sláva předurčena. Narodil se jako nejstarší dítě Jákoba (1815–1896) a Amálie (1835–1830) Freudových a jeho rodina si od něho mnoho slibovala. Potřeby a přání nejstaršího syna byly mnohokrát otevřeně upřednostňovány před těmi, které měly další děti. Navíc ve vzrušujících dobách poloviny 19. století se zdálo, že existuje mnoho příležitostí, při kterých mohl bystrý mladý muž dosáhnout úspěchu, ať již ve vědě, či umění, a Freud proto očekávání své rodiny nadšeně sdílel. Narodil se s plodovou blánou, což se tehdy považovalo za záruku budoucího štěstí a slávy. Naděje matky v jeho slibnou budoucnost ještě více posílilo proroctví jakési staré dámy, kterou potkala v pekárně, že na svět přivedla vynikajícího muže. Když bylo Freudovi jedenáct nebo dvanáct let, básník v restauraci o něm pronesl improvizovaný verš, podle něhož se měl nejspíše stát ministrem
ve vládě, což Sigmund v té době považoval za docela možné, třebaže si později uvědomil, že antisemitismus ve společenských kruzích v Rakousku komplikoval budoucnost jakéhokoli Žida v prominentním postavení. Sigismund Šlomo Freud se narodil 6. května 1856 v Příboře (Freibergu) na Moravě (tehdy pod habsburskou nadvládou). Šlomo bylo jméno jeho dědečka z otcovy strany, který zemřel několik měsíců před jeho narozením. V rodině mu říkali „Sigi“ a Freud se v roce 1877 rozhodl zkrátit své rodné jméno na Sigmund. Jákobova rodina patřila k ortodoxním Židům. Před několika staletími musela před pogromy na Židy uprchnout na východ a v 19. století se vracela z Litvy přes Halič do Rakouska. Freudův otec byl obchodník, jenž obchodoval především s vlněnými látkami. Koncem padesátých let 19. století se město Příbor dostalo do strmého
VLEVO: Freudovo rodné město Příbor-Freiberg. Na dům, kde se narodil, byla v roce 1931 umístěna pamětní deska. Freud těm, kteří tuto poctu zajistili, písemně poděkoval.
14
Freud_komplet_cz.indd 14
15.06.20 22:15
2| FReudOvOdĚTSTvÍ
úpadku provázeného rozsáhlou nezaměstnaností. Zasaženo nebylo jen Jákobovo podnikání, ale vzestup českého nacionalismu po revoluci 1848–1849 vedl ke sklonu obviňovat z hospodářských potíží, v nichž se malé město ocitlo, židovské společenství ve městě, které bylo jazykem i vzděláním převážně německé. Jákob si uvědomil, že v Příboře nemá jeho rodina budoucnost. Odstěhovali se do Lipska, kde zůstali rok a poté se usadili ve Vídni. Freud se narodil do širší rodiny. Jeho otec byl o 20 let starší než matka. Byl vdovcem a jeho dva dospělí synové, Emanuel a Philipp, žili se svými rodinami v blízkosti Freudovy rodiny. Mladičká Amálie byla v době sňatku s Jákobem mladší než Emanuel. Sigmund se narodil jako strýc, protože
vPRAvONAHOře: Sedmiletý Freud sedící u stolu. Již v tomto věku
NAHOře: Vídeň z ptačí perspektivy v roce 1860. Freudova rodina se do
rodina upřednostňovala jeho studia a sourozenci věděli, že ho
židovské čtvrti ve Vídni přestěhovala roku 1859. Freud měl k tomuto
nesmí rušit.
městu vždy ambivalentní vztah. Podle všeho je stejnou měrou miloval i nenáviděl, v neposlední řadě kvůli všudypřítomnému antisemitismu.
15
Freud_komplet_cz.indd 15
15.06.20 22:15
2| FReudOvOdĚTSTvÍ
Emanuel měl již syna Johna, jenž byl o rok starší než Sigmund. Oba chlapci si spolu neustále hráli, než se Emanuel se svou rodinou přestěhoval do Anglie. V té době byly Sigmundovi tři roky. Jak už to u malých dětí bývá, v jejich vztahu se střídala náklonnost se záští, ačkoli mladší Sigmund si nenechal při vzájemných potyčkách nic líbit. Později v životě měl Sigmund za to, že jeho často bouřlivá přátelství, zejména s muži podobného věku, měla původ v jeho rozpolceném vztahu k synovci. Cítil, že blízký přítel a nenáviděný nepřítel byli pro jeho emocionální život vždy nepostradatelní, a je pravdou, že v několika případech existovali ve stejné osobě, byť ne současně. Svému příteli Wilhelmu Fließovi (1858–1928, viz kapitola 7) se zmínil, že jeho synovec a mladší bratr určili, „co [bylo] neurotické, ale co současně [bylo] intenzivní“ ve všech jeho přátelských vztazích. Pro malého Freuda muselo být matoucí, že starší a silnější John je jeho synovcem a že Freudova otce oslovuje „dědečku“. Jak se Emanuel Freudovi v době, kdy byl mladíkem, zmínil, v rodině ve skutečnosti žily tři generace. Freuda jeho sebeanalýza po čtyřicítce (viz kapitola 11) přivedla ke zjištění, že to pravděpodobně byla matoucí dynamika rodiny, která ho jako chlapce přivedla
dOLe:Philipp Freud (1835–1911). V době, kdy byl Freud malé dítě, bydlel v domě naproti přes ulici jeho nevlastní bratr Philipp a malý Sigmund byl ze vztahu mezi ním a svou matkou Amálií zřejmě zmatený. NAPROTĚJŠÍSTRANĚ:Emanuel Freud (1833–1914) s dcerou Bertou. Emanuelův nejstarší potomek John se narodil roku 1855 a než jeho rodina emigrovala do Manchesteru, byl Sigmundovým kamarádem.
„ Akt narození představuje první
zkušenost s úzkostí, a je proto zdrojem a prototypem úzkosti
“
– SIGMUND FREUD
16
Freud_komplet_cz.indd 16
15.06.20 22:15
2|
k představě, že jeho nevlastní bratr Philip měl poměr s jeho matkou a v důsledku toho se narodila jeho sestra Anna. Vzhledem k tomu, že Amálie a Philipp byli přibližně téhož věku, mohlo to malému chlapci připadat docela věrohodné a svědčí to o tom, jak zamotané bylo složení rodiny pro malé dítě, třebaže neexistují žádné náznaky, že by se jeho fantazie mohla zakládat na pravdě. Amálii bylo 21 let, když porodila Sigmunda. Narodila se v roce 1835 na severovýchodě Haliče jako Amálie Nathansohnová. Část svého dětství strávila v Oděse a ve Vídni, kde na vlastní oči sledovala revoluční povstání v roce 1848. Po Sigmundovi měli Amálie a Jákob v rychlém sledu dalších sedm dětí. Její druhé dítě, Julius, zemřelo
FReudOvOdĚTSTvÍ
ve věku osmi měsíců, když bylo Sigmundovi jen 19 měsíců. Ten později přiznával, že na mladšího bratra žárlil, neboť láska a pozornost matky se musela dělit mezi oba dva, a že Juliova smrt v něm pak vyvolávala výčitky svědomí. Když na svět přišla jejich první dcera Anna, Freudovi bylo dva a půl. Po Anně následovala Rosa, Marie (Mitzi), Adolfine (Dolfi) a Paula. Nejmladší dítě Freudů, Alexander, bylo přesně o 10 let mladší než Freud. V době narození sestry Anny propustila rodina Sigmundovu starší českou chůvu pro krádež. Starou paní, která s ním hovořila česky a pravidelně ho brala na římskokatolické bohoslužby, měl velmi rád. Zasvětila jej do představ o nebi a pekle. Po návratu z kostela míval doma svá kázání. Chůva, stejně jako jeho rodiče, poskytovala Freudovi podněty k tomu, aby si považoval svých schopností. Úzkostná vzpomínka na její propuštění se mu vybavila během sebeanalýzy vlastních snů o mnoho let později a matka mu ji potvrdila. Freudovi byly pouhé tři roky, když se rodina odstěhovala z Příboru. Odchod z domova u něj
NAHOře: Vídeňská synagoga v šedesátých letech 19. století. I přes svou „nevíru“ se Freud cítil být naplno Židem a byl citlivý vůči jakékoli formě antisemitismu, jenž byl ve Vídni 19. století běžným jevem.
17
Freud_komplet_cz.indd 17
15.06.20 22:15
2|
vLevO: Freud se svým otcem. Freud sám sebe popisoval jako
FReudOvOdĚTSTvÍ
duplikát svého otce po stránce fyzické a do určité míry i psychické. Jákobu Freudovi bylo 41 let, když se Sigmund narodil. Byl to však milující, vlídný a tolerantní otec. dOLe: Freudova rodina v roce 1878. V zadní řadě zleva Paula, Anna, Sigmund, Emanuel, Rosa, Marie, Simon Nathansohn. V přední řadě zleva Dolfi, ?, Amálie, Alexander, ?, Jákob.
podnítil počátek obav z cestování. Později naznačil, že jeho úzkost mohla souviset také s tím, že při jedné noční jízdě vlakem z Lipska do Vídně spatřil ještě jako malý chlapec svou matku nahou. Dokonce i když později tuto fobii překonal, trpěl vždy obavou, aby stihl vlak, a tak často na nádraží přicházel až o hodinu dříve. Odchod z domova jeho dětství, kde byl tolik šťastný, musel být pro malého chlapce obtížný. Na městečko i okolní krajinu po celý život s láskou vzpomínal. Přibližně ve stejné době, kdy Jákob se svou rodinou odcestoval východním
18
Freud_komplet_cz.indd 18
15.06.20 22:15
2| FReudOvOdĚTSTvÍ Leopoldstadt, kde v přeplněných bytech žilo mnoho vídeňských Židů. Je nepravděpodobné, že by rodina po přestěhování do Vídně udržovala své ortodoxní zvyky, zejména proto, že jejich stísněné ubytování neumožňovalo řádné dodržování určitých zvyklostí, například košer kuchyně. Rozrůstající se rodina brzy potřebovala více prostoru, a tak se přestěhovali do bytu v ulici Kaiser-Josef-Straße. V bytě byl obývací pokoj, jídelna, kuchyně, tři ložnice a „kabinet“, dlouhý úzký pokoj oddělený od zbytku bytu. Koupelna zde nebyla, a tak se koupele odehrávaly jednou za čtrnáct dní ve velké dřevěné vaně v kuchyni. Kabinet dostal k dispozici mladý Freud, který v něm bydlel po dobu svých studií a práce ve Všeobecné nemocnici ve Vídni. Na rozdíl od ostatních ložnic, které byly osvětleny svíčkami, měl Freud olejovou lampu, jež mu poskytovala více světla během dlouhých hodin studia. Jako dospívající mladík si bral večeře do svého
NAHOře: Rotunda v Prátru (parku) postavená pro Světovou výstavu ve Vídni v roce 1873. Jejím mottem bylo Kultur und Erziehung (Kultura a vzdělání).
směrem, oba Freudovi nevlastní bratři emigrovali do anglického Manchesteru, takže Freud přišel i o svého kamaráda Johna. V šestnácti letech se Freud vydal na jedinou návštěvu svého rodiště. Bydlel u rodinných přátel, rodiny Flussových, a okamžitě se zamiloval do jejich dcery Gisely, která byla o něco mladší než on. Jelikož byl příliš plachý, aby s ní promluvil, toulal se po lesích a přemýšlel, oč by byl jeho život radostnější, kdyby rodiče zůstali v Příboře, kde by vyrostl jako venkovský chlapec a oženil se s Giselou. První roky ve Vídni nebyly pro Jákoba a jeho mladou rodinu snadné. Nějakou dobu bydleli v malém bytě v ulici Pfeffergasse ve čtvrti 19
Freud_komplet_cz.indd 19
15.06.20 22:15
2|
vLevO: Sigmund Freud v 16 letech s matkou. O svém synovi
FReudOvOdĚTSTvÍ
mluvila i v jeho dospělosti s láskou jako o „svém zlatém Sigim“. Později se Freud zmínil, že skutečnost, že byl nejoblíbenějším dítětem své matky, mu poskytla sebedůvěru k dosažení úspěchu.
Po dvou letech studia byl až do jeho ukončení premiantem třídy. Ve škole měl natolik výsadní postavení, že ho jen zřídkakdy zkoušeli. Učivu a četbě věnoval většinu času. Byl nadaný na jazyky, ovládal latinu, řečtinu, francouzštinu, angličtinu, italštinu a španělštinu stejně jako hebrejštinu. Obzvláště rád měl angličtinu a obdivoval Shakespearova díla, která začal číst v osmi letech. Střídavě pomáhal se studiem svým sestrám. Podle všeho vystupoval jako docela autoritativní starší bratr, jenž rozhodoval o tom, co je vhodné, aby jeho sestry četly, a radil jim, jak by se měly chovat. Ve škole se Freudovým blízkým přítelem stal Eduard Silberstein (1856–1925), s nímž udržoval důvěrnou korespondenci po celou dobu jejich dospívání až do zhruba třiceti let. Sami se začali učit španělsky a založili Academii Castellana, „zvláštní vědeckou společnost“, jak ji Freud popsal. V dopisech psaných ve španělštině používali tajná jména a vtipy. Poté, co se Freud seznámil se svou budoucí ženou, se jejich cesty rozdělily. V roce 1873, ve svých 17 letech, složil Freud maturitu s vyznamenáním a otec mu jako odměnu za jeho úspěch slíbil výlet do Anglie. Bylo mu 19 let, když navštívil nevlastní bratry v zemi, pro kterou měl již dlouho slabost a ke které jeho náklonnost trvala po celý život. Oba Freudovi rodiče byli vychováni jako ortodoxní Židé. On sám byl jako dítě obřezán a znal všechny židovské zvyky a svátky. Rodina slavila sederovou večeři v předvečer Velikonoc stejně jako Vánoce a Velikonoce. Ve své autobiografii z roku 1924 se Freud vyjádřil, že zůstal Židem. Většina jeho přátel byli Židé a on byl citlivý na sebemenší náznak antisemitismu, s nímž se od svého dětství ve Vídni potýkal.
pokoje, aby, vzdálen od svých knih, neztrácel čas. Odhodlání rodičů podporovat svého syna bylo tak obrovské, že když měl Sigmund pocit, že ho při studiu ruší hraní mladší sestry na piano, na jeho žádost piano z bytu odstranili, přestože matka byla hudebně velmi nadaná. Freuda zpočátku vyučovala jeho matka a předtím, než byl poslán do soukromé školy, převzal dohled nad jeho vzděláním otec. Když mu bylo devět let, podstoupil zkoušku, kterou s úspěchem složil, a dostal povolení navštěvovat střední školu o rok dříve než jeho vrstevníci. V roce 1865 tedy Freud nastoupil na Leopoldstädter Kommunal-Realgymnasium. 20
Freud_komplet_cz.indd 20
15.06.20 22:15
FReudOvOdĚTSTvÍ
pro svou profesionální dráhu na výběr průmysl, obchod, práva nebo lékařství. Pod vlivem staršího spolužáka si přál studovat práva. Avšak těsně před ukončením školy svůj názor změnil. Tehdy byly aktuální Darwinovy spisy, které Freuda velmi zaujaly, zvláště když naznačovaly možnost lepšího porozumění světu. Jak sám říkal, neměl zvláštní zájem stát se lékařem, ale byl inspirován k tomu, aby uvažoval o studiu medicíny kvůli svému zájmu o lidské strachy. Nakonec se krátce před ukončením gymnázia po přečtení Goethova eseje věnovaném přírodě rozhodl studovat medicínu.
2|
Svému příteli, luteránskému pastorovi Oskaru Pfisterovi (1873–1956) se však svěřil, že je „bezbožný Žid“. Nicméně, k pětatřicátým narozeninám dostal Freud od otce Bibli s věnováním v hebrejštině. Freud četl Bibli jako dítě a později říkal, že ho velmi ovlivnila, třebaže není jasné, zda to bylo v náboženském smyslu, nebo v etickém a historickém kontextu. (Viz také kapitola 18.) Ani během Freudova dospívání rodina nebyla příliš zámožná, Jákob však přesto trval na tom, aby si Freud zvolil vlastní kariéru bez ohledu na finanční kritéria. Coby vídeňský Žid měl
NAHOře: Činžovní dům ve Vídni, v němž Freud bydlel.
21
Freud_komplet_cz.indd 21
15.06.20 22:15