0041403

historie světa Od pravěku do 21. století jeremy black

History of the World_280x225mm_p001-004_CZ.indd 3

14.10.20 12:37

Úvod Předpokladem lidského života je souhra změny a kontinuity. Je stejně neodbytná jako plynutí let, rytmus ročních dob a střídání generací. Vedle kontinuity pramenící z předchozí adaptace, z osvojených zvyklostí a návyku vztahovat se k minulosti a chovat k ní úctu, podmíněného kulturně i psychologicky, nám dějiny člověka ukazují jeho trvalou schopnost přizpůsobit se životnímu prostředí. Projevují se v nich zákonitosti života i prostředí, v němž se život odehrává, odrážejí sílu a strukturu společnosti a způsob, jakým lidé myslí a jak se o životě dozvídají.

Nahoře: Památníky, jako kupříkladu tento v Charleroi, vyjadřují úctu člověka k minulosti.

6

Vpravo: Velká část Země je pro lidský život nevhodná. Člověk uspěl jen díky své vynalézavosti, kterou projevil při přizpůsobování se okolnímu prostředí.

Ú VO D

History of the World_280x225mm_p005-015_CZ.indd 6

14.10.20 10:20

History of the World_280x225mm_p005-015_CZ.indd 7

14.10.20 10:20

Nahoře: Pouště jako Sahara mají příliš malé srážkové úhrny, které by prospívaly životu.

Lidé si nicméně našli způsob, jak zde přežít.

8

Schopnost adaptace je pro člověka zcela klíčová. Lidé totiž nejsou vybaveni k tomu, aby bez podpory technologií obývali většinu planety. Bez pomoci člověk nedokáže létat, ani žít pod vodou, jež pokrývá valnou část povrchu Země. Na lodích může lovit ryby a shromažďovat dešťovou vodu, ale žít trvale na vodní hladině je i tak nesmírně obtížné. Část světových vod je uchovaná ve formě ledu a během zimy není možné procesu mrznutí vody jakkoli zabránit. To platí zejména o Severním ledovém oceánu.

Velká část zemského povrchu je neobyvatelná, protože je zde příliš chladno, horko, sucho, anebo je pro trvalé osídlení příliš hornatá.

Antarktida, velký a nesmírně chladný kontinent, zůstávala většinu času neobydlená, dokud na jejím území v nedávné době nebyly zřízeny vědeckovýzkumné stanice. Prvním člověkem, jenž dosáhl jižního pólu, se stal teprve v roce 1912 norský polárník Roald Amundsen. Bylo to tři roky poté, co se Američan Robert Peary jako první přiblížil k pólu severnímu.

Ú VO D

History of the World_280x225mm_p005-015_CZ.indd 8

14.10.20 10:20

Dole: Roald Amundsen byl první člověkem, který v roce 1912 dosáhl jižního pólu.

V rozsáhlých oblastech zeměkoule se příliš nedaří vegetaci ani živočichům, takže se v nich neuživí víc než malá populace lovců. V pouštích, z nichž nejrozsáhlejší je africká Sahara, je nedostatek dešťových srážek nebo půdy, aby se zde dařilo životu, rostlinám či zvířatům. Velké pouště nalezneme i v dalších částech Země, kupříkladu poušť Gobi v Asii, Atacamu v Jižní Americe, Gibsonovu a Simpsonovu poušť v Austrálii a pouště na jihozápadu Spojených států. Evropa je výjimečná tím, že pouště postrádá. Lidé však i přesto v pouštích žijí a přizpůsobili se jejich nehostinnému prostředí. Zde žijící populace jsou však malé a sužují je závažné problémy, zejména nedostupnost vody, i když třeba obrovské město Los Angeles vyrostlo díky vodě z Owensova údolí.

Schopnost člověka ovlivňovat a měnit životní prostředí ve větším měřítku byla – s výjimkou zásobování vodou formou zavlažovacích systémů a mýcení a klučení lesů – po většinu historie značně omezená. Teprve na konci

Ú VOD

History of the World_280x225mm_p005-015_CZ.indd 9

9

14.10.20 10:20

19. století s příchodem účinnějších výbušnin bylo možné vyhloubit tunely pod Alpami – to je jeden z prvních příkladů takového významného zásahu do životního prostředí vyvolaného člověkem. Projekty opravdu monumentálních rozměrů, jako byl Panamský průplav, ukázaly, že lidstvu dokonce i v moderní době stále ještě schází dostatečná sofistikovanost, nezbytná při organizaci takových projektů: Francouzi začali stavbu kanálu v osmdesátých letech 19. století, ale Američané ji dokončili až v roce 1914, poté, co v důsledku malárie a žluté zimnice přišlo o život mnoho dělníků. Až donedávna lidé jen pramálo rozuměli mechanismům změn klimatu a počasí, natož aby se je pokoušeli měnit.

Lidstvo se po dlouhé věky potýkalo s potížemi, jež vznikaly coby důsledek společenské organizace člověka jako živočišného druhu. Pro člověka je společenská ­organizace zcela zásadní. Jen díky ní může na svět ­bezpečně přivádět potomky a účinně je chránit během těch dlouhých let, kdy jsou nesamostatní a zranitelní. Člověk musel odjakživa soupeřit s dalšími, fyzicky zdatnějšími živočichy, kupříkladu se lvy. A aby si před

10

nimi vytvořil ochranu, musel být připraven ke vzájemné spolupráci. Pozdější fáze vývoje člověka, s příchodem zemědělství a válek, si vynutily ještě vyšší stupeň společenské organizace. Vznik společenských struktur s sebou nutně přinesl rivalitu jedné lidské skupiny vůči druhé. Už dávno je překonána představa, že by lidé byli v prvopočátcích svého vývoje mírumilovnými tvory a bojechtivost si osvojili až jako důsledek společenských poměrů.

Tento pohled ­mnohem spíše odpovídá biblické představě ­shrnuté v příběhu o rajské zahradě Eden, ale také konvenuje ­utopickým idejím šedesátých a sedmdesátých let 20. ­století. Vědecké důkazy však mluví jinou řečí.

Vzájemná soupeřivost a společenské struktury, které z ní plynou, zase utvářejí normy, jež řídí postoje i jednání člověka. Jaký je smysl života? Jak lze uspokojit bohy či Boha? Jak se má člověk chovat vůči cizím bohům i lidem?

Tyto normy, vyjádřené v náboženských představách a společenské praxi, pomáhají lidem pochopit prostředí, Dole: Panamský průplav byl dokončen v roce 1914 – příklad toho, jak výrazně člověk mění svět kolem sebe.

Ú VO D

History of the World_280x225mm_p005-015_CZ.indd 10

14.10.20 10:20

Vpravo: Občas jen těžko chápeme, proč člověk v minulosti vytvořil to, co vytvořil, natož jaké chápání světa za jeho dílem bylo.

Kupříkladu obrazce na planině Nazca v Peru tak pro nás nadále zůstávají záhadou.

v němž žijí, a zvláště pak stanovují, jak nejlépe reagovat na společenskou stránku života. Za celé dějiny člověk nedospěl k univerzální shodě, pokud jde o tyto normy, a ony zase vedly ke vzniku velice odlišných politických idejí i zvyklostí, které zpětně potvrzovaly jejich význam.

Když se vrátíme do „pravěku“ (což je sám o sobě do značné míry soudobý koncept), člověk se tuto svou adaptaci na životní prostředí rychle snažil přizpůsobit svým vlastním požadavkům a potřebám, a stejně tak požadavkům a potřebám rostlin a živočichů, jež člověk využíval. Šlo o proces, který byl naopak poháněn potřebou zdrojů a životního prostoru. Na přizpůsobování se člověka začaly mít formující vliv ideologie a urychloval je vývoj soustav sloužících k uchovávání a přenosu informací – jako bylo písmo. Přesuny prvotních lidských skupin tuto potřebu zdrojů a životního prostoru jasně ukazují, třeba při lovu zvěře na velké vzdálenosti nebo při sezonní migraci. Avšak nejenom lidé měnili své prostředí, i ono mělo na člověka tvárný vliv. Například u populací žijících v oblastech s poměrně nízkou mírou slunečního záření se vyvinuly geny způsobující světlejší pokožku, díky čemuž jsou schopni absorbovat větší dávky vitaminu D. To asi před 8000–7000 lety vedlo v Evropě ke změnám, které přinesly výskyt světlejších

pigmentů kůže. K této změně podle všeho došlo poprvé právě v severní Evropě. Člověk nebyl jediným živočišným druhem, jenž se přizpůsoboval a vyvíjel. Adaptace člověka však byla mimořádně úspěšná zásluhou intenzivnějšího rozvoje jeho sociálních dovedností, zejména v oblasti komunikace a společenské organizace. V určitém smyslu lze začátek moderní éry hledat v době, kdy se lidé stali nejúspěšnějšími savci vůbec. Ptáci sice měli větší prostorový dosah než člověk a mohli se snadno organizovat a jednat ve skupinách, ale lidé na sebe strhli moc vládnout. Stali se také živočišným druhem s největším podílem všežravců, kteří již nebyli svázáni s konkrétním zdrojem potravy jako většina ostatních šelem nebo býložravců. Rostoucí velikost lidských sídel, od pravěkých tlup až po moderní velkoměsta, a síla, kterou to našemu druhu propůjčilo, aby mohl utvářet vlastní osud, je jedním z nejvíce podceňovaných aspektů lidských dějin.

Cílem této knihy je přimět čtenáře se zamýšlet.

Zamýšlet nejenom nad tím, co zde stojí psáno, ale také o jeho vlastních zážitcích a zkušenostech a o světě kolem sebe. Pokud s představenými názory nesouhlasíte, zamyslete se nad tím proč a svůj postoj si formulujte – to vám napomůže k hlubšímu pochopení vašich postojů. Ú VOD

History of the World_280x225mm_p005-015_CZ.indd 11

11

14.10.20 10:20

Časová osa

Barevně odlišená políčka = 1000 let před 10 miliony lety

před 1 milionem let před 100 000 lety

před 7 miliony lety oddělení živočišných předků člověka od předků šimpanzů

před 50 000 lety

před 10 000 lety

2000 př. n. l.

před 315 000 lety

první doklady Homo Sapiens

před 6 miliony lety první hominidé chodí po dvou před 3,3 milionu let

důkazy používání nástrojů člověkem

před 2,4 milionu let

před asi 100 000 – 11 700 lety

objevení Homo habilis

AFRIKA

doba ledová

před 220 000 – 190 000 lety

3400 př. n. l.

V Egyptě se objevují první opevněná města

Člověk se začíná šířit z Afriky

5000 př. n. l.

Do údolí Nilu se šíří pěstování obilí

6500 př. n. l.

Domestikace hovězího dobytka v severní Africe

10 000 př. n. l.

AMERIKA

Lidé pronikli do Jižní Ameriky

2575–2134 př. n. l.

Egyptská Stará říše

2500 př. n. l.

V údolí Supe v Peru se objevují svatyně

Před 14 500 lety

V severním Peru začal člověk obývat oblast Huaca Prieta

5000 př. n. l.

Domestikace obilí ve Střední Americe

Před 16 000 lety

Lidé překračují suchozemský most přes Beringův průliv do Ameriky

2500 př. n. l.

Před 50 000 lety

ASIE A OCEÁNIE

V oblasti Harappa, Mohendžodaro a Kalibangan v údolí řeky Indus se objevily nejvýznamnější sídla

Lidé dorazili k břehům Austrálie

2800 př. n. l.

V Kalibanganu v Indii se používají první pluhy

Před 4500 lety

V údolí řeky Indus se objevují první města

STŘEDNÍ VÝCHOD

Před 23 000 lety

Sběr divokých odrůd obilovin na Středním východě

2300 př. n. l.

Sargon Veliký v jižní Mezopotámii zakládá sumerskou říši

3500 př. n. l.

Vznik městského státu Uruk

8000 př. n. l. Vznik zemědělství v Mezopotámii Před 65 000 lety

EVROPA

Do Evropy přicházejí moderní lidé

4000 př. n. l.

V ruských stepích dochází k domestikaci koní

3100 př. n. l.

Na Orknejích vzniká lokalita Ness of Brodgar

VĚDA A KULTURA

Před 150 000–50 000 lety Vývoj jazyka

2700 př. n. l.

Ve starověkém Egyptě se budují pyramidy

3100 př. n. l.

Vývoj klínového písma v sumerské říši v Mezopotámii

3500 př. n. l.

V Mezopotámii se vyrábějí první kola

12

Č A S OVÁ O S A

History of the World_280x225mm_p005-015_CZ.indd 12

14.10.20 10:20

Před 10 miliony let – 1000 n. l.

2000 př. n. l.

1500 př. n. l.

2040–1640 př. n. l.

Egyptská Střední říše

1000 př. n. l.

1550–1070 př. n. l.

500 př. n. l.

0 n. l.

500 n. l.

800 př. n. l. V subsaharské Africe se objevuje zpracování železa

Egyptská Nová říše

1000 n. l.

639 Arabové dobývají Egypt

30 př. n. l. Egypt se stává provincií Říma 100 př. n. l. – 600 n. l.

Aksumské království se stává předním obchodním státem na území dnešní Eritrei a Etiopie

2000 př. n. l. V Peru vzniká chavínská kultura

200 př. n. l. Obrazce na planině Nazca jsou vytesány na náhorní plošině peruánské pouště

986

Erik Rudý zakládá vikingské osady v Grónsku 400 V Teotihuacánu začíná intenzivní stavební činnost

1150 př. n. l. Vzestup olmecké civilizace 450 př. n. l.

V údolí Oaxaca v Mexiku vzniká město Monte Albán

1–600 př. n. l.

750 Chichen Itza

V Andách vzkvétá močická kultura

1800 př. n. l. Nástup dynastie Šang v Číně

200 př. n. l. Polynéští kolonisté začínají osídlovat tichomořské ostrovy

Čandragupta Maurja se vzbouří proti dynastii Nandovců

1600–1046 př. n. l.

500 př. n. l.

Období dynastie Šang v Číně

V Číně jdou do oběhu bronzové mince

1700 př. n. l. Postaven chrám v Ain Dará

950 př. n. l. Založení

262–260 př. n. l. Bitva o Kalingu 210–209 př. n. l.

970

Konfederace Xiongnu Kmenový svaz Siungnuů sjednocuje Mongolsko

vybudována velká zeď Gorgánu

622 Mohamed a jeho následovníci odcházejí do Mediny

Médové a Babyloňané

Říše Mittani

539 př. n. l. Kýros velký dobývá Babylon.

1600–1178 př. n. l.

750

Abbásovci svrhávají dynastii Umajjovců

550 př. n. l. Kýros Veliký

Chetitská říše

zakládá perskou říši

1100 př. n. l. Pád mykénského Řecka 753 př. n. l.

312 n. l.

Konstantin I. přestupuje na křesťanství

44 př. n. l.

Podle legendy založili bratři Romulus a Remus město Řím

Zavraždění Gaia Julia Caesara

9 n. l.

Bitva v Teutoburském lese

1600 př. n. l. Mykény se

900 př. n. l.

Vznik judaismu

732

V bitvě u Poitiers je zastaven arabský postup

476

Svržení posledního západořímského císaře

480 př. n. l. Bitva u Salamíny

stávají středomořskou velmocí

Čínská vláda zavádí papírové peníze

420–530 n. l. V Persii

612 př. n. l. Asyrské hlavní město Ninive zničili

1500–1300 př. n. l.

1700 př. n. l. Vznik hinduismu

se začínají budovat monolitické kamenné sochy moai 700 Osídlení Nového Zélandu

nastupuje k moci dynastie Chanů

331 př. n. l. Alexandr Veliký poráží perskou říši v bitvě u Gaugamél

novoasyrské říše

538 Buddhismus se dostává do Japonska 650 Na Velikonočním ostrově

206 př. n. l. V Číně

322 př. n. l.

se stává předním mayským městem

432 př. n. l. Dostavba Parthenonu v Athénách

793 Vikingští nájezdníci útočí na klášter v Lindisfarne

711

855 Německý císař Otto I. poráží Maďary při bitvě na Lechu

Islámská vojska napadají Španělsko 843 Říše Karla Velikého je na základě verdunské smlouvy rozdělena mezi jeho vnuky

322 n. l. Vznik třmenů v Číně

600 př. n. l. Zavádí se zoroastrianismus

900

Vynález střelného prachu v Číně

568 př. n. l. Vznik buddhismu emerges 530–400 př. n. l. V Řecku vzniká divadlo.

Mezi hlavní dramatiky tohoto období patří Aischylos, Eurípidés a Sofoklés

Č A S OVÁ O S A

History of the World_280x225mm_p005-015_CZ.indd 13

13

14.10.20 10:20

Časová osa 1000

1100

1200

1300

AFRIKA

1400

1000 Ve Velkém Zimbabwe se

začínají budovat „domy z kamene“

1200 Inkové se usazují

1532–1535

1536

Inka Manco Cápac II. vede povstání proti španělským jednotkám a ve Vilcabambě zakládá povstalecký stát

Založeno město Tenochtitlán

1050 Stavba velkých mohyl v údolí Mississippi

Černá smrt

1206

1227

STŘEDNÍ VÝCHOD

1756–1763

Sedmiletá válka

1757 Britské jednotky

zahajuje období Sengoku

Timur Lenk zakládá říši ve Střední Asii

Umírá Čingischán 1279 1044 Založení prvního Kublajchán završuje barmského státu dobytí Číny Mongoly v Paganu

1539–1542 Hernando de Soto vede výpravu do údolí Mississippi

1467–1477 Válka Ónin v Japonsku

1361

Vznik mongolské říše

1572 Umírá Tupac Amarú, poslední vládce Inků

1405–1433 Čeng Che vede čínskou flotilu na výpravách přes Indický oceán

1340–1351

ASIE A OCEÁNIE

Americká deklarace nezávislosti 1607 Angličané začínají trvale osídlovat Virginii

Španělé dobývají inckou říši

1325

1775

1519–1521 Španělé dobývají aztéckou říši

Kolumbus objevuje Západní Indii

1224 Chichén Itzá je opuštěno

malá vikingská osada

Songhajskou říši v bitvě u Tondibi

1492

v andském údolí nedaleko města Cusco

1800

1591 Marocké síly porážejí

1324 Malijský císař mansá Músa podstupuje pouť do Mekky

1100 Osídlování Timbuktu

1700

začínají obchodovat v Mosambiku 1578 Porážka Portugalců v Maroku 1517 1562 Sarsa Dengel se stává etiopským Osmanové dobývají panovníkem Egypt

ajjúbovskou dynastii v Egyptě

1000 V Newfoundlandu vzniká

1600

1498 Portugalci

1250 Mamlúkové svrhávají

AMERIKA

1500

1639 Vyhnání Portugalců

1598

ustavují vládu Východoindické společnosti nad Bengálskem v bitvě u Palásí

z Japonska

V Japonsku vzniká šógunát Tokugawa

1644 Mandžuové dobývají Čínu.

1526 Mughalové obsazují Dillí

1368

Vznik dynastie Ming

1498 Vasco da Gama podstupuje první námořní plavbu z Evropy do Indie

1739

1258 Mongolové dobývají Bagdád

Nádir Šáh z Persie vpadá do severní Indie.

1260 Mamlúčtí vojáci porážejí mongolské útočníky v Sýrii 1071 Byzantské jednotky porážejí seldžucké Turky v bitvě u Manzikertu 1401 Timur Lenk dobývá Bagdád

1099 Křižáci obsazují Jeruzalém

EVROPA

1453 Osmanští Turci dobývají

1095 Clermontský koncil svolává první křížovou výpravu 1241 Mongolské hordy napadají východní Evropu 1204 Křižáci dobývají Konstantinopol

1066 Vilém Dobyvatel napadá Anglii 1085 Kastilie dobývá město Toledo

1340–1351

Černá smrt

1086 Almorávidé napadají maurské Španělsko

knihtisk s pohyblivými literami

1618–1648 Třicetiletá válka 1756–1763 Sedmiletá válka

1492 Granada osvobozena křesťanskými jednotkami

1529 Obléhání Vídně 1571

Velká porážka osmanského námořnictva v bitvě u Lepanta

1683

Druhé osmanské obléhání Vídně

1789

Propuknutí Velké francouzské revoluce

1517 Martin Luther představuje

VĚDA A KULTURA 1045 V Číně je vynalezen

Konstantinopol

svých 95 tezí – začátek protestantské reformace

1250 Stavba kamenných mešit

ve svahilských městských státech východní Afriky

1519–1522 Fernão de Magalhães

1783

První let balonem s posádkou

podstupuje první cestu kolem světa

1543 Mikuláš Koperník zveřejňuje svou heliocentrickou teorii

1660 Založení

Královské společnosti

14

Č A S OVÁ O S A

History of the World_280x225mm_p005-015_CZ.indd 14

14.10.20 10:20

dické em

1000–2011

1800

1840

1880

1920

1960

po roce 2000 2011

1918–1919

Počet obyvatel Země dosahuje 7 miliard

Epidemie španělské chřipky

1929 Začátek Velké hospodářské krize 1954–1962

1980

Alžírská válka za nezávislost

1869 Otevření Suezského průplavu

V Zimbabwe je zavedena vláda černé většiny

1957

Ghana je první africká kolonie, která dosáhla nezávislosti

1885 Na berlínském kongresu začíná přetahovaná o Afriku

Konec apartheidu v Jihoafrické republice

1962 Karibská krize

1913 Propuká mexická revoluce.

1807 Británie zakazuje obchod s otroky

1994

1967

V Nigérii vypukla válka o Biafru

1888 Brazílie ruší otroctví

1941 Napadení Pearl Harboru

1821 Simón Bolívar dosahuje nezávislosti Venezuely na Španělsku 1861–1865 Americká občanská válka 1876 Porážka George Custera v bitvě u Little Big Hornu

1804 Haiti dosahuje nezávislosti na Francii

1788 První britská osada v Austrálii

1893 Nový Zéland je první zemí, která

1839–1842 První opiová válka

Povstání tchaj-pchingů

1911

1853 Americké válečné lodě donutí

invaze do Afghánistánu

1949

Vznik Čínské lidové republiky 1950–1953 Válka v Koreji 1919 V Číně vzniká hnutí čtvrtého května

Sinchajská Japonsko, aby se otevřelo západnímu revoluce svrhla obchodu Havaj dynastii Čching 1857–1859 v Číně Velké indické povstání 1868 Reformy Meidži – Japonsko 1796–1805 Povstání sekty Bílého lotosu zahajuje rychlou modernizaci

1795 Kamehameha I sjednocuje

1979 Sovětská

1947 Rozdělení Indie

dává ženám právo volit

1851–1866

1937–1945

1946–1949 Čínská občanská válka 1954–1973

Čínsko-japonská válka

Válka ve Vietnamu

1967 Šestidenní válka 1948 Vznik Izraele

1914–1918 První světová válka 1939–1945 Druhá světová válka 1989 1933 Adolf Hitler se stává

1833 Zrušení otroctví v britské říši 1815 Konečná

1848 Vlna povstání zachvátila Evropu

1991

1936

Rozpad Sovětského svazu

Propuká španělská občanská válka

1917 Ruská revoluce

1825 První parní železnice s pasažéry

1869 Dokončení první

transkontinentální železnice ve Spojených státech

1949 Založení NATO

1903 Bratři Wrightové:

první let letounu těžšího než vzduch

1876 Vynález telefonu 1844 První použití Morseova telegrafu

Pád Berlínské zdi

německým kancléřem

porážka Napoleona, na vídeňském kongresu vzniká nové mezinárodní uspořádání

1895 Vynález

bezdrátového telegrafu

1859 Charles Darwin publikuje O původu druhů 1922

1996

1961

První kosmický let s posádkou

První naklonovaný savec

1989

Vynález internetu

1928 Objev penicilinu 1978 1979 Vymýcení 1926 John Logie Baird První dítě ze zkumavky neštovic vynalézá televizi 1969 1971 Je vytvořen první První přistání člověka na Měsíci

mikroprocesor

James Joyce vydává román Odysseus

Č A S OVÁ O S A

History of the World_280x225mm_p005-015_CZ.indd 15

15

14.10.20 10:20

Prehistorický člověk Před 10 miliony let – 10 000 př. n. l.

Mezi stalaktity a stalagmity Kentovy jeskyně, působivého jeskynního systému v anglickém Torbay, žili dávní hominidé. Jeskyně jim poskytovaly úkryt před vlhkostí přinášenou větry od jihozápadu a otevíraly se světlu přicházejícímu z východu. Turisté dnes tento jeskynní systém navštěvují, protože zde chtějí zažít něco nevšedního, umělci zde čas od času hledají inspiraci k tvorbě. Po valnou většinu období, kdy se staly součástí příběhu člověka, však tyto jeskyně odrážely lidskou touhu přizpůsobit se životu na Zemi.

První lidé Velká část historie Země a života na Zemi skončila dlouho před tím, než se objevil člověk. Když vychládalo magma a utvářelo zemskou kůru, když se vyvíjeli obojživelníci a opouštěli vody pravěkých oceánů a když jeden geologický věk střídal druhý, po člověku na Zemi nebylo ani památky.

Stejně jako když Zemi vládli dinosauři a pak o svou vládu přišli, nepatřili Vpravo: První neandertálci a lidé doby kamenné se zabydleli v Kentově jeskyně v hrabství Devon.

16

K A P I TO L A 1

History of the World_280x225mm_p016-023_cz.indd 16

14.10.20 11:10

0

?

0,5

Homo sapiens

Homo Homo sapiens erectus neanderthalensis

1,0 1,5 Australopithecus rotustus Australopithecus Homo boisei habilis

před miliony let

2,0 2,5

Australopithecus africanus

3,0 Australopithecus afarensis

3,5 4,0 ?

4,5 Ardipithecus ramidus

Tempo objevů a jejich analýzy v oblasti archeologie a genetiky jsou takové, že teorie o původu člověka a jeho rozšíření se rychle mění a navzájem jsou často v rozporu. Například na Krétě (která tehdy nebyla ostrovem ve Středozemním moři, ale součástí pevniny) nedávno objevené otisky chodidel podobné lidským, jejichž analýza proběhla v roce 2010, zavedený narativ bourá. Jsou staré přibližně 5,7 milionu let, někdo je tedy vytvořil o 2 miliony let dříve než stopy objevené v Laetoli v africké Tanzanii. Jejich objev zpochybnil dřívější představu, že homininé pocházejí z východní Afriky a tam také žili do doby, než se nakonec rozšířili do Evropy a Asie, nebo alespoň vedly k nutnosti aktualizovat dataci jejich rozšíření.

Asi před 4 miliony let, kdy změna klimatu vedla k vymizení rozsáhlých lesů, se pro první lidi stala běžnou chůze po dvou. Kvůli vzpřímené chůzi bylo nevyhnutelné, aby nohy dokázaly vyvinout vyšší rychlost, aby uměly dojít dále, byly mobilnější a aby

ČASOVÁ OSA LIDSKÉ EVOLUCE

byly oporou tělesné hmotnosti. Ruce se namísto toho specializovaly na používání nástrojů, které se objevily asi před 3,3 miliony let a pro vývoj člověka byly klíčové.

Prvními nástroji byly předměty, které šlo snadno najít.

Teprve později se začaly dále rozvíjet a specializovaly se ke konkrétním účelům. Základními materiály byly kámen, dřevo a kosti. Po jednoduchých nástrojích následovaly nástroje složené, které rozšířily možnosti jejich používání a jsou také dokladem vyšší úrovně adaptace člověka, než tomu bylo v případě jiných živočišných druhů. Šlo zejména o „metanástroje“ – nástroje používané k výrobě jiných nástrojů. Například velmi tvrdý kámen používaný jako druh kladiva pro louskání ořechů (něco jako kladivo a kovadlina) a pro výrobu kamenných hrotů oštěpů a případně kovových nástrojů. Třeba šimpanzi umějí používat metanástroje kupříkladu pro loupání ořechů, ale dále už tuto schopnost nerozvíjejí. Zásluhou lidské vynalézavosti se značně rozvinul potenciál takových nástrojů.

P R E H I S TO R I C K Ý Č L OV Ě K

History of the World_280x225mm_p016-023_cz.indd 19

19

14.10.20 11:10

Teorie o původu člověka a jeho rozšíření Antropologové se tradičně domnívali, že moderní Homo sapiens – tedy živočišný druh, k němuž náležíme také my lidé – původně vznikl v Africe (před asi 315 000 lety), kde se také plně rozvinul. Poté se z Afriky stěhoval do všech koutů světa a tam nahradil jiné existující druhy, zejména Homo erectus a neandertálce, a to výhradně mezidruhovým křížením. Nevíme jistě, do jaké míry se mezi jednotlivými druhy vyskytovaly konkurence a střety, analýza DNA však naznačuje, že docházelo k určitému vzájemnému křížení, neboť u současného člověka bylo nalezeno DNA neandertálců.

Tato teorie původu „z Afriky“ byla zpochybněna nedávnými objevy.

V současnosti vedou učenci debatu o tom, zda evoluce člověka měla jediný zdroj, anebo šlo o komplexnější multiregionální proces, v němž se geny předávaly mezi regiony. V tomto chápání evoluce směřuje celkový vývoj rovněž k modernímu Homo sapiens, ovšem s výskytem značných regionálních rozdílů.

Raný Homo sapiens, jenž se vydal na cestu – ať už to bylo z Afriky, nebo z více regionálních center –, musel čelit krajinám a pobřežním oblastem, které se velice lišily od těch současných. Mezi jihovýchodní Asií a dnešní Indonésií se rozprostírala souš, která umožňovala pohyb mezi nimi, stejně jako mezi pevninskou Austrálií a Tasmánií. Existoval též suchozemský most přes Beringovu úžinu. V tomto období ještě lidem chyběly lodě, a když je začali stavět (asi před 50 000 lety), jejich schopnost čelit vodním proudům a větrům byla velice omezená.

Tyto první lodě pravděpodobně používali moderní lidé asi před 50 000 lety k dosažení australských břehů. Před 45 000 lety se Homo sapiens dostal do Evropy.

Podle všeho panují mnohé spory ohledně načasování osídlení obou Amerik člověkem. Obecně přijímaná teze říká, že poprvé se člověk z Asie do Ameriky dostal asi před 36 000 lety, když za doby ledové překročil suchozemský most přes Beringovu úžinu. Existuje však rovněž alternativní teze, že k rozšíření člověka na sever došlo od jihu a směřovalo naopak do Severní Ameriky. Obecný názor však je, že se lidé rozšířili převážně ze severu 20

před před 1 700 000 – 1 200 000 45 000 lety lety před 400 000 lety před 600 000 lety

před 1 100 000 lety

EVROPA

před 175 000 lety

AFRIKA

před 220 000 – 190 000 lety

před 1 800 000 lety

Vlevo: Objev úlomku kosti v jeskyni Misliya v Izraeli starého 175 000 let přepsal časovou osu šíření člověka z Afriky.

Nahoře: Přesnost každé mapy znázorňující rozšíření člověka je nutně zavádějící.

V neposlední řadě proto, že vnímání vzdálenosti bylo pro lidi, kteří museli cestovat pěšky, velice odlišné od toho současného.

K A P I TO L A 1

History of the World_280x225mm_p016-023_cz.indd 20

14.10.20 11:10

000

ASIE

před 16 000 lety

SEVERNÍ AMERIKA

před 1 600 000 – 500 000 lety před 60 000 lety před 50 000 lety

JIŽNÍ AMERIKA před 10 000 lety

AUSTRÁLIE

před 50 000 lety

Homo erectus Homo ergaster Homo neanderthalensis Homo sapiens

na jih a do Střední Ameriky dorazili asi 11 000 let př. n. l. a dále do Jižní okolo 10 000 př. n. l.

Stále narážíme na nové a nové důkazy, které posouvají údaje o rozšíření člověka hlouběji do minulosti. Svědčí to o tom, že svou úlohu sehrály měnící se klimatické podmínky, které lidi přiměly asi před 220 000 – 190 000 lety opouštět Afriku. V roce 2017 paleontologové v jedné

skále v Maroku objevili pozůstatky Homo sapiens. Ty datovali do doby asi před 300 000 lety – tedy o 100 000 let dříve, než se všeobecně má za to, že se tento druh vyvinul z Homo erectus. V jeskyni Misliya v Izraeli byl objeven 175 000 let starý úlomek kosti Homo sapiens a spolu s ním i důkazy, že tento jedinec uměl udržovat oheň a používal technologie zpracování kamene.

P R E H I S TO R I C K Ý Č L OV Ě K

History of the World_280x225mm_p016-023_cz.indd 21

21

14.10.20 11:10

Život lovců a sběračů První lidé byli všežravci. Živili se jako lovci a sběrači a díky pestré stravě a zručnosti se dokázali rozšířit do celého světa. Rozvoj zbraní a zdokonalování loveckých technik jim umožnily lovit velké savce, jako byli mastodonti a mamuti – a možná dokonce stojí za

jejich vyhlazením. V období 10–9 000 př. n. l. byli první osadníci Severní Ameriky, vyzbrojení velkými kamennými hroty, schopni zabíjet mamuty tím, že jim propichovali pokožku, poté ukrajovali kusy masa z jejich těl a tak je konzumovali. Stravu těchto dávných

Lov velkých savců, jako byli mamuti, byl pro pravěkého člověka hlavním zdrojem potravy.

22

K A P I TO L A 1

History of the World_280x225mm_p016-023_cz.indd 22

14.10.20 11:10

lidí doplňoval lov další zvěře a také rybolov. Pohřební jáma nalezená na Aljašce v roce 2010 odhalila kosti děvčátka v kojeneckém věku a dalšího dítěte, které zemřely asi 9500 př. n. l., ležely na lůžku z hrotů paroží a různých zbraní a pokrýval je červený okr. Ve Střední Americe se lovili lenochodi, mastodonti a obří pásovci.

V Evropě ve stejném období vyhynuli velcí savci, jako byli mamuti, mastodonti, šavlozubí tygři, jeleni obrovští a nosorožci srstnatí.

Při lovu těchto a dalších zvířat hrála významnou úlohu schopnost domluvit se jazykem a sdružovat se do tlup. Byla součástí širšího modelu vzorce sociálního rozvoje. Pro pokrok člověka bylo důležité použití ohně, který mu, například v jeskyních, poskytoval ochranu před ostatními živočichy. Lidé si také pro budoucí použití uschovávali užitečné předměty a prováděli úkony, které jasně dokládají dělbu práce. Postupně se zlepšovala technologie výroby kamenných čepelí, až vyvrcholila mikrolitickými pazourky přidělanými k dřevěným či kostěným dříkům, jež se používaly jako nože nebo šípy.

Této lovecké zručnosti vděčí člověk za to, že se dokázal lépe než ostatní živočichové přizpůsobit možnostem, které se otevřely po ústupu ledovcových štítů na konci poslední doby ledové. Ta nastala v období přibližně 10 000 př. n. l. a šlo o poslední etapu několika fází rozšíření a ústupů, které byly pro dobu ledovou charakteristické. Lidé byli stále více schopni postavit se jiným šelmám a postupně z oblastí lidského osídlení do pustiny hor a lesů vytlačili medvědy, vlky a jiné konkurenční predátory.

Při rozšíření člověka napomohlo celkové globální oteplování na konci doby ledové. Pásma lesů a divočiny ustupovala směrem k pólům a břízy, borovice a lísky – tedy stromy typické pro chladnější klima – nahradily duby, jilmy, jasany a lípy. Listnaté lesy s mnohem hustším podrostem byly bohaté na rostlinstvo i živočichy. Jeleni, srnčí zvěř a divoká prasata se v Evropě přesunuli na sever a poskytli zdroje potravy, které umožnily další rozšíření tlup lovců a sběračů. Člověk ku svému prospěchu využíval též rozšíření mořských plodů, k čemuž dopomohl vývoj harpun a člunů. V pobřežních oblastech, například v Japonsku, došlo ke stále intenzivnějšímu sběru měkkýšů. Využíváním širší škály dostupných zdrojů potravy se lidský druh časem rozšířil do většiny koutů

JESKYNNÍ UMĚNÍ Klíčovou úlohu v dávné lidské společnosti hrál podle všeho lov. Na nejstarších nalezených jeskynních malbách, zejména ve Španělsku, je velice rozšířené vyobrazení lidí zápasících se zvířaty. Tato vyobrazení v Cueva de la Vieja ukazují muže s luky lovící jeleny. V Altamiře (z doby přibližně 34 000 př. n. l.) zase můžeme vidět bizona i divočáka.

Malby v Cueva de la Pileta zobrazují pantery, kozy a velké ryby. Skalní malby z náhorní plošiny Tassili na Sahaře, pocházející asi z doby 6000 př. n. l., znázorňují lov žiraf. V Kašmíru jsou v lokalitě Burzahama z doby přibližně 4300 př. n. l. zobrazeni lovci a býk. Kosti zvířat z dávných lidských sídel nám poskytují další důkazy o tom, že lidé používali zbraně a nástroje nejenom k zápasu se zvířaty, ale také k jejich zabíjení a porcování. světa, a dokonce kolonizoval i méně příznivé oblasti na okrajích pouští a polárních oblastí.

Maso, jež lidé získávali lovem, poskytovalo bílkoviny, které nevyžadovaly dlouhé zpracování potřebné k trávení syrové zeleniny a čerstvého ovoce.

Použití ohně – patrně rozšířené asi před 80 000 lety – k vaření dále zvýšilo lidskou schopnost účinně získávat energii. Navzdory těmto pokrokům a šíření člověka po celém světě zůstávala lidská populace nízká.

Lidé se sdružovali do malých tlup a k dispozici měli technologie, jejichž rozvoj se měřil na tisícovky let.

P R E H I S TO R I C K Ý Č L OV Ě K

History of the World_280x225mm_p016-023_cz.indd 23

23

14.10.20 11:10

VOJENSKÉ ALIANCE STUDENÉ VÁLKY

Island

zakládající členové Severoatlantické aliance (NATO) 1949 vstup: Řecko a Turecko 1952, západní Německo 1955, Španělsko 1982

Švédsko

Finsko

Norsko Sovětský svaz

Dánsko Nizozemsko

Irsko

zakládající členové Varšavského paktu 1955

Spojené království

vstup: východní Německo 1956

Belgie Lucembursko Francie

stažení: Albánie 1968

východní Německo

Polsko

západní Německo Československo Švýcarsko Rakousko Maďarsko Lichtenštejnsko

Rumunsko

Jugoslávie

Itálie

Portugalsko Andorra

Turecko

Španělsko Vpravo: V Evropě proti sobě stály dvě vojenské aliance – NATO na Západě a Varšavská smlouva na Východě.

Bulharsko

Řecko Albánie

Maroko

Tunisko

Alžírsko

Studená válka, která z těchto rozporů vzešla, nebyla konfliktem oficiálně vyhlášeným ani přímým. Šlo o období vzájemné animozity, jež trvalo až do roku 1989. Patřily k němu zdlouhavé závody ve zbrojení, stejně jako četné zástupné války, v nichž se přední velmoci zaplétaly do válek na cizím území.

Kypr

Poslední aspekt ještě přiživoval nepřátelské postoje, vyostřoval obavy a přispíval k vysoké úrovni vojenské připravenosti velmocí. Na obou stranách převládaly pocity nejistoty, křehkosti vojenské síly, mezinárodních vazeb, politických režimů a ideologických přesvědčení.

A z toho se rodil všeobecný dojem ohrožení, který

1970

1980

1979 začátek sovětské invaze do Afghánistánu

1991

1989 pád Berlínské zdi 1991 oficiální rozpad Sovětského svazu

MODERNÍ SVĚT

History of the World_280x225mm_p210-243_cz.indd 211

211

14.10.20 12:01

212

K A P I TO L A 8

History of the World_280x225mm_p210-243_cz.indd 212

14.10.20 12:01

poháněl nekončící a drahé závody ve zbrojení, jež se měly stát symbolem studené války. A studená válka skutečně byla jedním velkým závodem ve zbrojení. Obě strany konfliktu deklarovaly svou sílu, ale dodávaly, že pro sebe potřebují výhody navíc, jedině ty jim prý zaručí bezpečnost.

Teprve doktrína „vzájemně zaručeného zničení“ (Mutually Assured Destruction neboli MAD, což v angličtině znamená mimo jiné „šílený“, pozn. překl.), jež počítala s mohutnými zásobami jaderných zbraní, v konečném důsledku přinesla určitou míru stability.

Sovětskému svazu zpočátku chyběla atomová bomba. Jeho armáda však měla všechny předpoklady, aby dokázala ovládnout západní Evropu.

Jediný způsob, jak ji bylo možné zastavit, bylo použití jaderné zbraně. To však bylo strašlivé řešení. Americký Marshallův plán, program hospodářské pomoci na podporu zemí zotavujících se po druhé světové válce, byl přijat mnoha západoevropskými zeměmi. Sovětský svaz jej však odmítl coby formu hospodářského imperialismu. Tak se vytvořila nová hranice – mezi zeměmi západní Evropy, jež tuto pomoc obdržely, a zeměmi východní Evropy, které ji odmítly. Sovětský svaz se vzdal spolupráce v okupovaném Německu a v zemích střední a východní Evropy prosazoval komunistické vlády, jako např. v Československu. Tím vyvíjel tlak na západní země, aby zareagovaly. Jako by jednotlivé kroky Sovětů prokazovaly oprávněnost Churchillova tvrzení z roku 1946, že od Baltského moře až po Jadran se spouští „železná opona“. V roce 1949 vznikla Severoatlantická aliance (NATO), která dala západní Evropě bezpečnostní rámec. Spojené státy se vzdaly tradice izolacionismu a sehrály při formování nové aliance klíčovou úlohu – staly se pevným bodem obrany západní Evropy. Odpovědí Sovětského svazu bylo, že v roce 1955 EVROPSKÁ UNIE založil ve střední Zřízení Evropského hospodářského společenství a východní Evropě (EHS) v roce 1958 bylo součástí procesu, v jehož vlastní vojenskou rámci se po druhé světové válce transformovaly alianci – Varšavskou politické struktury západní Evropy. Pro evropskou smlouvu. integraci byla důležitá reakce na fanatický nacionalismus. Západoněmecká ochota přijímat ústupky, které požadovala Francie, napomohla Francouzům plán podpořit.

Postupem času se EHS geograficky rozšířilo a stalo se ambicióznějším, když na základě Smlouvy o Evropské unii podepsané v Maastrichtu v roce 1992 vznikla Evropská unie – nový pojem pro nový obsah.

Vlevo: V roce Navíc v roce 1999 byla zavedena společná měna euro 1968 vpadly jako obchodní měna a ta je platná ve většině zemí vojenské jednotky EU. Kromě toho se k EU připojily ještě další státy, což Varšavského paktu do Československa se ukázalo jako způsob konsolidace postkomunistické v reakci na hrozící východní Evropy v nových poměrech. uvolňování poměrů „pražského jara“.

MODERNÍ SVĚT

History of the World_280x225mm_p210-243_cz.indd 213

213

14.10.20 12:01

VÁLKA V KOREJI A VE VIETNAMU Naprosté vítězství komunistů nad nacionalisty v čínské občanské válce (1946–1949) zvýšilo americké obavy z dalšího šíření komunismu. V roce 1950 zasáhla aliance vedená Spojenými státy pod záštitou OSN, aby zabránila komunistické Severní Koreji v dobytí Jižní Koreje, což vyústilo v korejskou válku (1950–1953). Poté, co zahnali Severokorejce, vtrhli spojenci na sever, ale po zásahu Číny byli vytlačeni zpět. Konflikt ustrnul v patové situaci. O příměří se nakonec jednalo až poté, co Američané pohrozili, že v konfliktu nasadí jaderné zbraně.

Američané opět zasáhli na počátku šedesátých let, a to v jižním Vietnamu, aby zde zmařili vzpouru komunistů pod vedením Vietkongu, podporovaného ze strany komunistického severního

214

Vietnamu. Američané sice své protivníky dokázali zastavit, ale už ne je zcela porazit, k tomu čelili rostoucí domácí kritice. Proto se v roce 1973 z Vietnamu stáhli. Jižní Vietnam nakonec roku 1975 podlehl tlaku komunistů. Konflikt také destabilizoval sousední země Kambodžu a Laos, kde síly vedené Američany a proti nim komunistické jednotky soupeřily o moc. Všechny tyto konflikty rozdmýchávaly napětí studené války, přičemž Sovětský svaz i Čína podporovaly Severní Vietnam, zatímco Austrálie, Nový Zéland a Jižní Korea poslaly vojáky na pomoc Američanům.

Dole: Rostoucí ztráty ve vietnamské válce vedly k intenzivní kritice ze strany amerického lidu.

K A P I TO L A 8

History of the World_280x225mm_p210-243_cz.indd 214

14.10.20 12:01

Vpravo: Průzkumná fotografie ukazuje rozmístění sovětských raket středního doletu v námořním přístavu Mariel na Kubě, 8. listopad 1962.

KARIBSKÁ KRIZE, 1962 Závody v jaderném zbrojení mezi velmocemi se vyostřovaly v padesátých letech. Nejprve s vývojem a rozmístěním vodíkových pum, mnohem nebezpeč­ nějších, než byli jejich atomoví předchůdci, poté s příchodem mezikontinentální balistické rakety.

V roce 1957 Sovětský svaz vypustil na oběžnou dráhu první družici Sputnik I, což ukázalo, že Spojené státy jsou zranitelné proti raketovému útoku.

Na počátku šedesátých let vzájemné obavy z toho, že soupeř získá náskok ve stále dynamičtějším závodu v ja­ derném zbrojení, podnítily Johna F. Kennedyho (ame­ rický prezident v letech 1961–1963), aby se soustředil na dosažení strategické převahy nad Sovětským svazem, a Nikitu Chruščova (první tajemník sovětské komunistic­ ké strany, 1953–1964), aby v roce 1962 rozhodl o roz­ místění balistických raket středního doletu na Kubě. Na

ostrově se tehdy nedávno chopil moci vůdce Fidel Castro, jenž byl protiamericky naladěn. V roce 1961 přežil pokus o svržení při kontroverzní epizodě vylodění kubánských exulantů v Zátoce sviní, v jejímž pozadí stáli Američané.

Sovětské rakety tak blízko jejich břehů by představovaly vážné ohrožení bezpečnosti Spojených států.

V reakci na pokus o rozmístění raket Američané zvažovali útok na Kubu a uvalili na ostrov leteckou a námořní blokádu, aby zabránili přepravě dalšího sovětského zbraňového arzenálu. Kennedy také pohrozil odvetným jaderným útokem. V komplikovaném vyjednávání Sověti souhlasili s odstraněním raket, ale propast mezi rozhodnutím, nasazením a samotným útokem jadernými zbraněmi se ukázala jako nebezpečně malá. Poprvé se svět na chvíli potácel na hraně jaderného holocaustu.

MODERNÍ SVĚT

History of the World_280x225mm_p210-243_cz.indd 215

215

14.10.20 12:01

REAGAN Po určitém snižování mezinárodního napětí (tzv. politika détente) v polovině sedmdesátých let se studená válka na jejich konci opět rozproudila v důsledku ­konfliktů mezi americkými a sovětskými chráněnci v ­Angole a ­Somálsku/Etiopii a poté v reakci na sovětskou i­nvazi do Afghánistánu v roce 1979. Za vlády ­amerického ­prezidenta Ronalda Reagana (v úřadu v letech 1981–1989) Američané významně stvrdili svůj závazek aktivně se zapojovat do studené války. Spojené státy vyzbrojovaly protikomunistické síly v Afghánistánu, ve Střední Americe a subsaharské Africe a americká armáda značně nabývala na síle. Odolnost amerického hospodářství v kombinaci se schopností Reaganovy ­vlády v osmdesátých letech 20. století využívat kapacit státu k získávání peněz na trhu dluhopisů pomohla ­americké vládě mobilizovat americké zdroje pro navýše­ ní vojenského rozpočtu, kterému Sověti, jimž scházely peníze pro získání úvěru, nemohli konkurovat. Ameri­ čanům velmi pomohla vzájemná strategická spolupráce s Čínou namířená proti Sovětskému svazu. V ­důsledku toho klesly náklady na vedení studené války. Také

S­ ovětský svaz si uvědomoval nepřátelství Číny, jež přece bojovala proti Vietnamu, sovětskému chráněnci. Zatím­ co hospodářství Sovětského svazu stagnovalo, v USA do­ šlo k významnému hospodářskému růstu. Už se neopa­ kovala „stagflace“ sedmdesátých let, kombinace stagnace a inflace, jež vedla k pocitům nejistoty a apatie. Americ­ ké hospodářství, více zaměřené na dovednosti a investice potřebné pro stále složitější výrobní procesy, spíše než na suroviny potřebné pro fungování základních procesů, bylo lépe přizpůsobeno k růstu. Kapitál investovaný na pracovníka zůstal vysoký a otevřenost americké vnitřní ekonomiky a trhu, podtržená deregulací, povzbuzovala k rychlému šíření ­nejúčinnějších ekonomických postupů a toku kapitálu do všeho, co se zdálo být ziskové.

PÁD SOVĚTSKÉHO KOMUNISMU Zhroucení Sovětského svazu a sféry jeho vlivu ve střední a východní Evropě se zdál být nečekaný. Michail Gorbačov, jenž se stal sovětským vůdcem v roce 1985, nechtěl komunismus svrhnout, ale snažil se jej modernizovat zavedením reforem. Centrálně řízená Vlevo: Ronald Reagan zostřil soupeření Spojených států se Sovětským svazem.

216

K A P I TO L A 8

History of the World_280x225mm_p210-243_cz.indd 216

14.10.20 12:01