0041319

Na zahrádce Erika Börnerová

ZAHRADNIČENÍ PO CELÝ ROK Krásná zahrada od jara do zimy

ZAHRADNIČENÍ PO CELÝ ROK

OBSAH

Obsah Přehledný kalendář . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Zahrada v únoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 Řez ovocných stromů pro začátečníky . . . .

Zahrada v dubnu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 Jednoduché odstranění škod způsobených zimou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Kupované sazenice zeleniny . . . . . . . . . . . . . . .

Dělení raně kvetoucích trva­lek . . . . . . . . . . . .

Portréty rostlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Rostliny – jak žijí a co potřebují . . . . 10 Fascinující rostliny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Nejdůležitější je stanoviště . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Zalévání a hnojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Péče o rostliny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Řez . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Dělení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

Množení rostlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Výsev . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Výsevní kalendář pro jednoletky a dvouletky . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 Výsevní kalendář pro zeleninu a byliny . . . . 23 Ochrana rostlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 24 26 27 28 30 31

Plánování zahrady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 Jak si navrhnout zahradu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 Pomocí rostlin vytvořte strukturu . . . . . . . . . 34

Nápady na zahradu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 Stále kvetoucí kalendář . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 Idyla na balkoně a terase . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 Zahrada v květináčích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 4

77

Zahrada v březnu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 Řez růží . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 Práce s fóliemi, sítěmi a zahradními textiliemi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80

6

ZÁKLADY ZAHRADNIČENÍ A DALŠÍ NÁPADY

Škůdci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Choroby rostlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Ochrana před horkem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Ochrana před mrazem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Ochrana před větrem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Ochrana před suchem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Nádherná kombinace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Ovocná zahrada . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Chutné bobulovité ovoce . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Bylinková spirála . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Zahrada pro včely . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Zelený plot . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Suchomilné rostliny nenáročné na údržbu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

42 44 44 46 48 50 52

Péče o půdu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54

83 84 86 88

Rané a vrcholné léto Zahrada v květnu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 Péče o cibulnaté květiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 Tipy a triky, jak si poradit s plevelem . . . . . . 99 Zahrada v červnu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 Péče o jednoleté letničky . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103 Pěstování zeleniny v intervalech . . . . . . . . . . 104

Zahrada v červenci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 Péče o růže . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 Zásady kompostování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 Péče o trva­l­ky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 Zahrada v srpnu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 Půdopokryvné rostliny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 Tipy, jak si poradit s horkem . . . . . . . . . . . . . . . . 111 Správné zalévání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 Portréty rostlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114

Podzim a zima Zahrada v září . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 Přezimování oleandru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129 Výsev kozlíčku polního . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129 Příprava trávníku na zimu . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 Zahrada v říjnu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132 Správná sklizeň ovoce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 Zimoviště pro ovoce a zeleninu . . . . . . . . . . . 134 Zásady správného sběru planě rostoucího ovoce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 Sázení dřevin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136 Sázení cibulnatých květin . . . . . . . . . . . . . . . . . 137

Půda jako základ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 Péče o trávník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 Kompost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

Zahrada v listopadu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138

Technika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

Zahrada v prosinci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142

Vhodné nářadí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 Nejdůležitější zahradní nářadí . . . . . . . . . . . . . 69

ZAHRADA PO CELÝ ROK Jaro Zahrada v lednu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 Zcela jednoduchý výsev . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75

Zelené hnojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139 Užitečné podzimní listí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139 Příprava zahrady na zimu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142 Kreativní způsoby ochrany . . . . . . . . . . . . . . . . 144 Portréty rostlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146 Rejstřík rostlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156 Slovníček nejdůležitějších zahradnických pojmů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158 Vysvětlení symbolů u portrétů rostlin . . . . . 160

5

ZAHRADNIČENÍ PO CELÝ ROK

OBSAH

Obsah Přehledný kalendář . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Zahrada v únoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 Řez ovocných stromů pro začátečníky . . . .

Zahrada v dubnu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 Jednoduché odstranění škod způsobených zimou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Kupované sazenice zeleniny . . . . . . . . . . . . . . .

Dělení raně kvetoucích trva­lek . . . . . . . . . . . .

Portréty rostlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Rostliny – jak žijí a co potřebují . . . . 10 Fascinující rostliny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Nejdůležitější je stanoviště . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Zalévání a hnojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Péče o rostliny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Řez . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Dělení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

Množení rostlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Výsev . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Výsevní kalendář pro jednoletky a dvouletky . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 Výsevní kalendář pro zeleninu a byliny . . . . 23 Ochrana rostlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 24 26 27 28 30 31

Plánování zahrady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 Jak si navrhnout zahradu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 Pomocí rostlin vytvořte strukturu . . . . . . . . . 34

Nápady na zahradu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 Stále kvetoucí kalendář . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 Idyla na balkoně a terase . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 Zahrada v květináčích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 4

77

Zahrada v březnu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 Řez růží . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 Práce s fóliemi, sítěmi a zahradními textiliemi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80

6

ZÁKLADY ZAHRADNIČENÍ A DALŠÍ NÁPADY

Škůdci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Choroby rostlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Ochrana před horkem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Ochrana před mrazem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Ochrana před větrem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Ochrana před suchem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Nádherná kombinace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Ovocná zahrada . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Chutné bobulovité ovoce . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Bylinková spirála . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Zahrada pro včely . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Zelený plot . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Suchomilné rostliny nenáročné na údržbu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

42 44 44 46 48 50 52

Péče o půdu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54

83 84 86 88

Rané a vrcholné léto Zahrada v květnu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 Péče o cibulnaté květiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 Tipy a triky, jak si poradit s plevelem . . . . . . 99 Zahrada v červnu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 Péče o jednoleté letničky . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103 Pěstování zeleniny v intervalech . . . . . . . . . . 104

Zahrada v červenci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 Péče o růže . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 Zásady kompostování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 Péče o trva­l­ky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 Zahrada v srpnu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 Půdopokryvné rostliny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 Tipy, jak si poradit s horkem . . . . . . . . . . . . . . . . 111 Správné zalévání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 Portréty rostlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114

Podzim a zima Zahrada v září . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 Přezimování oleandru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129 Výsev kozlíčku polního . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129 Příprava trávníku na zimu . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 Zahrada v říjnu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132 Správná sklizeň ovoce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 Zimoviště pro ovoce a zeleninu . . . . . . . . . . . 134 Zásady správného sběru planě rostoucího ovoce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 Sázení dřevin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136 Sázení cibulnatých květin . . . . . . . . . . . . . . . . . 137

Půda jako základ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 Péče o trávník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 Kompost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

Zahrada v listopadu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138

Technika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

Zahrada v prosinci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142

Vhodné nářadí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 Nejdůležitější zahradní nářadí . . . . . . . . . . . . . 69

ZAHRADA PO CELÝ ROK Jaro Zahrada v lednu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 Zcela jednoduchý výsev . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75

Zelené hnojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139 Užitečné podzimní listí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139 Příprava zahrady na zimu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142 Kreativní způsoby ochrany . . . . . . . . . . . . . . . . 144 Portréty rostlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146 Rejstřík rostlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156 Slovníček nejdůležitějších zahradnických pojmů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158 Vysvětlení symbolů u portrétů rostlin . . . . . 160

5

ZAHRADNIČENÍ PO CELÝ ROK

Přehledný kalendář

Přehledný kalendář Nejdůležitější činnosti v zahradě v průběhu roku Leden R ochrana rostlin citlivých na mráz R zelenina: od konce měsíce nechte první předkultury v místnosti

R růže: zpětný řez R trva­l­ky a traviny: zpětný řez

Únor

Květen

R když nemrzne, ořežte ovocné stromy a dřeviny

R zelenina: do poloviny měsíce ještě chraňte zeleninu citlivou na mráz

R květiny: sazenice, které přezimují, postavte na teplejší místo, urychlí se jejich růst

R květiny: od 15. května začněte letničky sázet do nádob a na záhony

Březen R zelenina: první venkovní výsev, chraňte ji před mrazem

R rostliny v nádobách: rozmístěte je, do poloviny měsíce je chraňte před mrazem R dřeviny: raně kvetoucí dřeviny po odkvětu ostříhejte

R živý plot a půdopokryvné rostliny: po 24. červnu je ostříhejte

Červenec R zelenina: následný výsev, zasejte zelené hnojení R květiny: ostříhejte první trva­l­ky R ovoce: množte jahody pomocí odnoží R kompost: přeházejte kompost z předcházejícího roku a založte nový

Srpen R zelenina: vysévejte první zimní zeleninu

Říjen R zelenina: zasaďte zeleninu pro zimní období a zasejte zelené hnojení R květiny: věnujte se podzimnímu osázení záhonů, nádob či truhlíků R ovoce: sbírejte spadané ovoce, použijte lepové pásy na stromy proti škůdcům R růže: odstraňujte odkvetlé květy R trva­l­ky: stříhejte pozdě kvetoucí trva­l­ky a dělte je

Listopad

R květiny: vysévejte dvouletky, pečujte o trva­l­ky

R zelenina: zasejte poslední zelené hnojení, okopejte záhony pro rané kultury

R květiny: osázejte jarními květinami nádoby včetně truhlíků

Červen

R ovoce: sklízejte raná jablka, pravidelně sbírejte spadané ovoce

R listí: pravidelně odklízejte listí, především z trávníku

R koncem měsíce zasaďte dřeviny a trva­l­ky

R růže: odkvetlé části záhonových nebo ušlechtilých velkokvětých růží zastřihněte

Září

R příprava na zimu: zavřete přívod vody, vyprázdněte nádoby s dešťovou vodou

R zelenina: zasaďte zimní zeleninu a poslední salát

Prosinec

R květiny: zasaďte jarní cibuloviny

R zelenina: pravidelně kontrolujte zásoby

Duben R zelenina: druhy, které nejsou citlivé na chlad, zasejte přímo na záhon R květiny: začněte dělit raně kvetoucí trva­l­ky a cibuloviny

6

R trávník: vertikutace, první sekání, nejlepší doba k založení trávníku

R zelenina: následný výsev, u salátů přejděte na letní druhy R ovoce: pravidelně protrhávejte jahody a rybíz R do svatého Jana 24. června se postarejte o sklizeň rebarbory a chřestu

R ovoce: pravidelně ho sbírejte, vybírejte spadané ovoce R doba sázení trva­lek a dřevin

R příprava na zimu: citlivé dřeviny a nově zasazené rostliny chraňte před mrazem

7

ZAHRADNIČENÍ PO CELÝ ROK

Přehledný kalendář

Přehledný kalendář Nejdůležitější činnosti v zahradě v průběhu roku Leden R ochrana rostlin citlivých na mráz R zelenina: od konce měsíce nechte první předkultury v místnosti

R růže: zpětný řez R trva­l­ky a traviny: zpětný řez

Únor

Květen

R když nemrzne, ořežte ovocné stromy a dřeviny

R zelenina: do poloviny měsíce ještě chraňte zeleninu citlivou na mráz

R květiny: sazenice, které přezimují, postavte na teplejší místo, urychlí se jejich růst

R květiny: od 15. května začněte letničky sázet do nádob a na záhony

Březen R zelenina: první venkovní výsev, chraňte ji před mrazem

R rostliny v nádobách: rozmístěte je, do poloviny měsíce je chraňte před mrazem R dřeviny: raně kvetoucí dřeviny po odkvětu ostříhejte

R živý plot a půdopokryvné rostliny: po 24. červnu je ostříhejte

Červenec R zelenina: následný výsev, zasejte zelené hnojení R květiny: ostříhejte první trva­l­ky R ovoce: množte jahody pomocí odnoží R kompost: přeházejte kompost z předcházejícího roku a založte nový

Srpen R zelenina: vysévejte první zimní zeleninu

Říjen R zelenina: zasaďte zeleninu pro zimní období a zasejte zelené hnojení R květiny: věnujte se podzimnímu osázení záhonů, nádob či truhlíků R ovoce: sbírejte spadané ovoce, použijte lepové pásy na stromy proti škůdcům R růže: odstraňujte odkvetlé květy R trva­l­ky: stříhejte pozdě kvetoucí trva­l­ky a dělte je

Listopad

R květiny: vysévejte dvouletky, pečujte o trva­l­ky

R zelenina: zasejte poslední zelené hnojení, okopejte záhony pro rané kultury

R květiny: osázejte jarními květinami nádoby včetně truhlíků

Červen

R ovoce: sklízejte raná jablka, pravidelně sbírejte spadané ovoce

R listí: pravidelně odklízejte listí, především z trávníku

R koncem měsíce zasaďte dřeviny a trva­l­ky

R růže: odkvetlé části záhonových nebo ušlechtilých velkokvětých růží zastřihněte

Září

R příprava na zimu: zavřete přívod vody, vyprázdněte nádoby s dešťovou vodou

R zelenina: zasaďte zimní zeleninu a poslední salát

Prosinec

R květiny: zasaďte jarní cibuloviny

R zelenina: pravidelně kontrolujte zásoby

Duben R zelenina: druhy, které nejsou citlivé na chlad, zasejte přímo na záhon R květiny: začněte dělit raně kvetoucí trva­l­ky a cibuloviny

6

R trávník: vertikutace, první sekání, nejlepší doba k založení trávníku

R zelenina: následný výsev, u salátů přejděte na letní druhy R ovoce: pravidelně protrhávejte jahody a rybíz R do svatého Jana 24. června se postarejte o sklizeň rebarbory a chřestu

R ovoce: pravidelně ho sbírejte, vybírejte spadané ovoce R doba sázení trva­lek a dřevin

R příprava na zimu: citlivé dřeviny a nově zasazené rostliny chraňte před mrazem

7

ZÁKLADY ZAHRADNIČENÍ

A DALŠÍ NÁPADY

ZÁKLADY ZAHRADNIČENÍ

A DALŠÍ NÁPADY

ZÁKLADY ZAHRADNIČENÍ A DALŠÍ NÁPADY

Rostliny – jak žijí a co potřebují

Fascinující rostliny Rostliny jsou živé organizmy, které se kolem nás vyskytují nejvíce. Dělají nám společnost v přírodě, na loukách a na polích, v zahradách či parcích i v našich obydlích. I když jsou to naši stálí společníci, často o nich víme jen málo. Základní znalost jejich způsobu života je však předpokladem úspěš­ ného zahradničení a mimo jiné také zárukou toho, že při plánování zahrady

nebo záhonu uděláte méně chyb.

Práce na zahradě vám bude připadat jednodušší a bude vás více bavit. Sa­ mozřejmě, že kaž­dá rostlina je jiná, mnohé z nich mají svůj vlastní životní rytmus. Právě tyto dřeviny, trva­lk­ y i jednoletky či dvouletky totiž formují naši krajinu a naše zahrady.

Dlouhověké dřeviny Pat­ří k nim stromy a keře, které mají pevné a zdřevnatělé výhonky. V za­ hradě dřeviny vytvářejí zelenou kulisu,

Rostliny – jak žijí a co potřebují

ale musíme je vybírat s rozvahou a dobře o ně pečovat.

Listnaté dřeviny jsou opadavé, což znamená, že jim na podzim opadá listí a během chladného ročního období zů­ stávají holé. Před opadáním listů ukládá rostlina všechny své důležité živiny do kmene a do kořenů. Dochází k tomu v určitém pořadí a výsledkem je ob­ zvlášť pěkné podzimní zbarvení, které nám přináší radost. Na rozdíl od listna­ tých si jehličnaté dřeviny svůj zelený šat nechávají stále. Jedinou výjimkou v na­ šich zeměpisných šířkách je modřín, který se chová jako listnatý strom a na podzim své měkké jehlice shazuje.

Mezi klasické dřeviny v zahradě pat­ří růže, živé ploty, ovocné stromy a do­ movní strom. Dřeviny se mohou dožít vysokého stáří a dosáhnout velkých roz­ měrů, proto musíme jejich umístění v zahradě vždy dobře naplánovat. Na­ příklad když dřeviny v živém plotě stár­ nou, potřebují stále více světla a místa.

Mnoho dřevin se však dá dobře stříhat.

Tady platí to, co věděl už kníže básníků Goethe: „Dobrý zahradník má ostré nůžky a tvrdé srdce.“

Rozmanité trva­l­ky

Nádherné květy rododendronů a polštářovité trva­l­ky v popředí vytvářejí v jarní zahradě nepřehlédnutelnou kulisu.

10

Trva­l­ky jsou rostliny, které žijí dlouho, ale mají nedřevnatý stonek. Jsou nejdů­ ležitější skupinou rostlin na našich za­ hradách. Většinou jsou opadavé, v zimě zatahují do země, kde jim sníh a mráz neublíží. Existují však i stálezelené trva­l­ ­ky, pat­ří k nim např. čemeřice černá

Dřeviny pro malou zahradu k I pro nejmenší zahradu, terasu či balkon můžeme najít vhodné dřeviny. Často jde o pomalu rostoucí druhy, např. cypřišek tupolistý (Chamaecyparis obtusa) 'Nana Gracilis'. Stromy, samozřejmě sem pat­ří i ovocné stromy, mohou být nízké polokmeny nebo vřetena, jež rostou spíše do výšky než do šířky. Pokud se vám při nákupu zdá, že je cena nějaké dřeviny velmi výhodná, buďte opatrní: některé stromy či keře rostou extrémně rychle a i velkou zahradu hned zaplní. Pomalu rostoucí dřeviny se v lesních školkách pěstují dlouho, a proto jsou dražší.

či čemeřice východní, které kvetou už v lednu nebo únoru, bergenie s velkými přízemními listy a některé kapradiny.

Z botanického hlediska tvoří kapradiny zvláštní skupinu, ale na zahradách bý­ vají pro zjednodušení přiřazovány k trva­l­kám. K trva­l­kám pat­ří také trávy, cibulnaté květiny jako tulipány, narcisy nebo jiřiny a begonie hlíznaté. I v tomto případě své živiny ukládají do kořenů, tedy do cibulí či hlíz, a přečkají tak zimu.

Během prvních teplých letních dnů pře­

11

ZÁKLADY ZAHRADNIČENÍ A DALŠÍ NÁPADY

Rostliny – jak žijí a co potřebují

Fascinující rostliny Rostliny jsou živé organizmy, které se kolem nás vyskytují nejvíce. Dělají nám společnost v přírodě, na loukách a na polích, v zahradách či parcích i v našich obydlích. I když jsou to naši stálí společníci, často o nich víme jen málo. Základní znalost jejich způsobu života je však předpokladem úspěš­ ného zahradničení a mimo jiné také zárukou toho, že při plánování zahrady

nebo záhonu uděláte méně chyb.

Práce na zahradě vám bude připadat jednodušší a bude vás více bavit. Sa­ mozřejmě, že kaž­dá rostlina je jiná, mnohé z nich mají svůj vlastní životní rytmus. Právě tyto dřeviny, trva­lk­ y i jednoletky či dvouletky totiž formují naši krajinu a naše zahrady.

Dlouhověké dřeviny Pat­ří k nim stromy a keře, které mají pevné a zdřevnatělé výhonky. V za­ hradě dřeviny vytvářejí zelenou kulisu,

Rostliny – jak žijí a co potřebují

ale musíme je vybírat s rozvahou a dobře o ně pečovat.

Listnaté dřeviny jsou opadavé, což znamená, že jim na podzim opadá listí a během chladného ročního období zů­ stávají holé. Před opadáním listů ukládá rostlina všechny své důležité živiny do kmene a do kořenů. Dochází k tomu v určitém pořadí a výsledkem je ob­ zvlášť pěkné podzimní zbarvení, které nám přináší radost. Na rozdíl od listna­ tých si jehličnaté dřeviny svůj zelený šat nechávají stále. Jedinou výjimkou v na­ šich zeměpisných šířkách je modřín, který se chová jako listnatý strom a na podzim své měkké jehlice shazuje.

Mezi klasické dřeviny v zahradě pat­ří růže, živé ploty, ovocné stromy a do­ movní strom. Dřeviny se mohou dožít vysokého stáří a dosáhnout velkých roz­ měrů, proto musíme jejich umístění v zahradě vždy dobře naplánovat. Na­ příklad když dřeviny v živém plotě stár­ nou, potřebují stále více světla a místa.

Mnoho dřevin se však dá dobře stříhat.

Tady platí to, co věděl už kníže básníků Goethe: „Dobrý zahradník má ostré nůžky a tvrdé srdce.“

Rozmanité trva­l­ky

Nádherné květy rododendronů a polštářovité trva­l­ky v popředí vytvářejí v jarní zahradě nepřehlédnutelnou kulisu.

10

Trva­l­ky jsou rostliny, které žijí dlouho, ale mají nedřevnatý stonek. Jsou nejdů­ ležitější skupinou rostlin na našich za­ hradách. Většinou jsou opadavé, v zimě zatahují do země, kde jim sníh a mráz neublíží. Existují však i stálezelené trva­l­ ­ky, pat­ří k nim např. čemeřice černá

Dřeviny pro malou zahradu k I pro nejmenší zahradu, terasu či balkon můžeme najít vhodné dřeviny. Často jde o pomalu rostoucí druhy, např. cypřišek tupolistý (Chamaecyparis obtusa) 'Nana Gracilis'. Stromy, samozřejmě sem pat­ří i ovocné stromy, mohou být nízké polokmeny nebo vřetena, jež rostou spíše do výšky než do šířky. Pokud se vám při nákupu zdá, že je cena nějaké dřeviny velmi výhodná, buďte opatrní: některé stromy či keře rostou extrémně rychle a i velkou zahradu hned zaplní. Pomalu rostoucí dřeviny se v lesních školkách pěstují dlouho, a proto jsou dražší.

či čemeřice východní, které kvetou už v lednu nebo únoru, bergenie s velkými přízemními listy a některé kapradiny.

Z botanického hlediska tvoří kapradiny zvláštní skupinu, ale na zahradách bý­ vají pro zjednodušení přiřazovány k trva­l­kám. K trva­l­kám pat­ří také trávy, cibulnaté květiny jako tulipány, narcisy nebo jiřiny a begonie hlíznaté. I v tomto případě své živiny ukládají do kořenů, tedy do cibulí či hlíz, a přečkají tak zimu.

Během prvních teplých letních dnů pře­

11

ZÁKLADY ZAHRADNIČENÍ A DALŠÍ NÁPADY

cházejí raně kvetoucí cibuloviny do fáze vegetačního klidu.

Při dobré péči mohou žít trva­l­ky v za­ hradě velmi dlouho. Mnohé z nich se dají dělením opět zmladit. Výjimkou jsou srd­ covka nádherná a orlíček s krásnými květy. Orlíček se však bez problémů vy­ sévá sám, takže bývá trva­lým hostem ­zahrad.

Jména rostlin Kaž­dá rostlina má botanický název, který je odvozen z latiny nebo řečtiny. Botanický název se vždy skládá ze dvou částí napsaných kurzívou: první část označuje rod, druhá druh. Po druhu může být uveden kultivar jako 'Nana Gracilis', který se vždy píše v jednoduchých uvozovkách.

Například hvozdík vousatý (Dianthus barbatus) nám jako dvouletka přináší na jaře radost díky pestrým barvám a intenzivní vůni. V některých oblastech Německa se hvozdíku vousatému říká „tisíc krás“. Na jihu země se jako tisíc krás zase označuje begonie stálekvetoucí (Begonia semperflorens). A na severu se stejně říká sedmikrásce zahradní (Bellis perennis). Aby nedošlo k omylu, používají odborníci botanické názvy.

12

Rostliny – jak žijí a co potřebují

Trva­lk­ y jsou tak mnohostranné, že té­ měř pro kaž­dé místo v zahradě se ně­ jaká najde, i když podmínky bývají ně­ kdy dost náročné. Například sedoulku japonskému (Ophiopogon japonicus) se daří i pod velkými stromy, kde nemá dostatek světla, a dobře snáší i tlak ko­ řenů. Tato malá trva­l­­ka připomínající trávu vytváří husté trsy, jejichž výška i šířka je asi 10 cm. Roste extrémně ­pomalu, což se samozřejmě o ­ dráží v jeho ceně.

Krásky na sezonu Příkladem jednoletek a dvouletek na jaře je violka, sedmikráska chu­ dobka či pomněnka, v létě je to astra čínská, aksamitník a hledík. Na jaře kvetoucí rostliny se označují jako dvouletky, protože se vysévají už v létě předešlého roku. Jejich sazenice zimu venku úspěšně přečkají. Violky a spol. by měly být na chladném místě – teprve potom se začnou tvořit květy, které nás během prvních jar­ ních dnů potěší. Letničky se chovají ji­ nak. Zpravidla jde o hosty z dalekých zemí. Mráz a chlad nesnášejí. Proto se často předpěstovávají v teplých míst­ nostech nebo se vysévají přímo na za­ hradu až koncem dubna nebo v polo­ vině května. Jednoletky se hodí k zaplnění mezer na trva­l­kových zá­ honech na jednu sezonu. Na mnoha místech vytvářejí kvetoucí akcenty a díky tomu jsou na našich zahradách nepostradatelné.

Aby dvouletky violky začaly kvést, potřebují chladné stanoviště.

Mezi letničky pěstované v nádobách a truhlících na balkonech a terasách často pat­ří trva­l­ky. Nesnášejí však mráz a sníh, proto s nimi zacházíme jako s jed­ noletkami. Např. pelargonie jsou trva­l­ky a fuchsie pat­ří k dřevinám. U obou se vy­ platí, když sazenice koncem sezony ostří­ háte a přes zimu je umístíte na chladné místo, kde nemrzne.

Nejdůležitější je stanoviště Nejčastější chybou při pěstování rostlin v zahradě je volba špatného stanoviště.

K tomu, abychom se my lidé dobře cítili,

potřebujeme byt a vhodné okolí. A to platí i pro rostliny. Jejich bytem je za­ hrada, okolí tvoří rostliny, v jejichž spo­ lečnosti se jim daří. Špatné stanoviště může způsobit spoustu nepříjemností: dřeviny, které rostou příliš rychle, silně zastiňují ostatní a zadržují jim živiny i vodu, jsou na mnoha zahradách klasic­ kým problémem. Pokud se v této oblasti navíc vyskytují i růže nebo trávník, pro­ blémy se projeví rychle. Růže jsou děti slunce. Jen na slunném místě se mohou trva­le vyvíjet tak, aby se mohly rázně postavit obávaným chorobám, jako je padlí nebo sněť. Trávníkové trávy potře­ bují také světlo, aby mohly vytvořit náš vysněný zelený koberec. Přebytek stínu vede k růstu mechu, který rád roste na kyselých půdách. Následkem růstu mechů se v trávníku vytvářejí mezery, takže pak ani při nejlepší péči nevypadá podle našich představ.

Kromě vhodného stanoviště mají ně­ které kvetoucí rostliny zvláštní nároky na půdu. Rododendrony mají rády po­ lostín a jako rostliny z čeledi vřesovcovi­ tých potřebují půdu, která odpovídá ky­ selé rašelinné půdě. Podobné podmínky vyhovují mnoha vřesovištním rostlinám, které však potřebují více slunce než ro­ dodendrony. Proto je dobré zasadit vře­ sovištní rostliny na slunná stanoviště před velké kvetoucí keře.

Mezi klasická zahradnická témata pat­ří obliba určitých stanovišť někte­ rými rostlinami. Skalkám vyhovuje teplé a slunné stanoviště a stinné za­

13

ZÁKLADY ZAHRADNIČENÍ A DALŠÍ NÁPADY

cházejí raně kvetoucí cibuloviny do fáze vegetačního klidu.

Při dobré péči mohou žít trva­l­ky v za­ hradě velmi dlouho. Mnohé z nich se dají dělením opět zmladit. Výjimkou jsou srd­ covka nádherná a orlíček s krásnými květy. Orlíček se však bez problémů vy­ sévá sám, takže bývá trva­lým hostem ­zahrad.

Jména rostlin Kaž­dá rostlina má botanický název, který je odvozen z latiny nebo řečtiny. Botanický název se vždy skládá ze dvou částí napsaných kurzívou: první část označuje rod, druhá druh. Po druhu může být uveden kultivar jako 'Nana Gracilis', který se vždy píše v jednoduchých uvozovkách.

Například hvozdík vousatý (Dianthus barbatus) nám jako dvouletka přináší na jaře radost díky pestrým barvám a intenzivní vůni. V některých oblastech Německa se hvozdíku vousatému říká „tisíc krás“. Na jihu země se jako tisíc krás zase označuje begonie stálekvetoucí (Begonia semperflorens). A na severu se stejně říká sedmikrásce zahradní (Bellis perennis). Aby nedošlo k omylu, používají odborníci botanické názvy.

12

Rostliny – jak žijí a co potřebují

Trva­lk­ y jsou tak mnohostranné, že té­ měř pro kaž­dé místo v zahradě se ně­ jaká najde, i když podmínky bývají ně­ kdy dost náročné. Například sedoulku japonskému (Ophiopogon japonicus) se daří i pod velkými stromy, kde nemá dostatek světla, a dobře snáší i tlak ko­ řenů. Tato malá trva­l­­ka připomínající trávu vytváří husté trsy, jejichž výška i šířka je asi 10 cm. Roste extrémně ­pomalu, což se samozřejmě o ­ dráží v jeho ceně.

Krásky na sezonu Příkladem jednoletek a dvouletek na jaře je violka, sedmikráska chu­ dobka či pomněnka, v létě je to astra čínská, aksamitník a hledík. Na jaře kvetoucí rostliny se označují jako dvouletky, protože se vysévají už v létě předešlého roku. Jejich sazenice zimu venku úspěšně přečkají. Violky a spol. by měly být na chladném místě – teprve potom se začnou tvořit květy, které nás během prvních jar­ ních dnů potěší. Letničky se chovají ji­ nak. Zpravidla jde o hosty z dalekých zemí. Mráz a chlad nesnášejí. Proto se často předpěstovávají v teplých míst­ nostech nebo se vysévají přímo na za­ hradu až koncem dubna nebo v polo­ vině května. Jednoletky se hodí k zaplnění mezer na trva­l­kových zá­ honech na jednu sezonu. Na mnoha místech vytvářejí kvetoucí akcenty a díky tomu jsou na našich zahradách nepostradatelné.

Aby dvouletky violky začaly kvést, potřebují chladné stanoviště.

Mezi letničky pěstované v nádobách a truhlících na balkonech a terasách často pat­ří trva­l­ky. Nesnášejí však mráz a sníh, proto s nimi zacházíme jako s jed­ noletkami. Např. pelargonie jsou trva­l­ky a fuchsie pat­ří k dřevinám. U obou se vy­ platí, když sazenice koncem sezony ostří­ háte a přes zimu je umístíte na chladné místo, kde nemrzne.

Nejdůležitější je stanoviště Nejčastější chybou při pěstování rostlin v zahradě je volba špatného stanoviště.

K tomu, abychom se my lidé dobře cítili,

potřebujeme byt a vhodné okolí. A to platí i pro rostliny. Jejich bytem je za­ hrada, okolí tvoří rostliny, v jejichž spo­ lečnosti se jim daří. Špatné stanoviště může způsobit spoustu nepříjemností: dřeviny, které rostou příliš rychle, silně zastiňují ostatní a zadržují jim živiny i vodu, jsou na mnoha zahradách klasic­ kým problémem. Pokud se v této oblasti navíc vyskytují i růže nebo trávník, pro­ blémy se projeví rychle. Růže jsou děti slunce. Jen na slunném místě se mohou trva­le vyvíjet tak, aby se mohly rázně postavit obávaným chorobám, jako je padlí nebo sněť. Trávníkové trávy potře­ bují také světlo, aby mohly vytvořit náš vysněný zelený koberec. Přebytek stínu vede k růstu mechu, který rád roste na kyselých půdách. Následkem růstu mechů se v trávníku vytvářejí mezery, takže pak ani při nejlepší péči nevypadá podle našich představ.

Kromě vhodného stanoviště mají ně­ které kvetoucí rostliny zvláštní nároky na půdu. Rododendrony mají rády po­ lostín a jako rostliny z čeledi vřesovcovi­ tých potřebují půdu, která odpovídá ky­ selé rašelinné půdě. Podobné podmínky vyhovují mnoha vřesovištním rostlinám, které však potřebují více slunce než ro­ dodendrony. Proto je dobré zasadit vře­ sovištní rostliny na slunná stanoviště před velké kvetoucí keře.

Mezi klasická zahradnická témata pat­ří obliba určitých stanovišť někte­ rými rostlinami. Skalkám vyhovuje teplé a slunné stanoviště a stinné za­

13

ZÁKLADY ZAHRADNIČENÍ A DALŠÍ NÁPADY

hradě zase slunce dodává teplo jen v brzkých ranních hodinách. V případě klasického trva­l­kového záhonu je nutné slunné stanoviště. Proto se také cítí růže na trva­l­kovém záhoně tak dobře.

T IP: Už během plánování zahrady

nebo záhonů a při nákupu rostlin vždy berte v úvahu stanoviště. Nejdůležitější údaje najdete na etiketách u rostlin.

Měli byste dbát i na jejich budoucí výšku a šířku, které jsou tam uvedeny také.

Záhonové růže s levandulí pěstované pod kvetoucími růžemi na kmínku na prosluněném místě v záhoně.

14

Rostliny – jak žijí a co potřebují

Zalévání a hnojení Zalévání rostlin pat­ří k nejdůležitějším pracím v zahradě. Trva­l­ky a jednoletky, k nimž pat­ří i většina rostlin zeleniny, se z velké části skládají z vody. Dřeviny však také potřebují chlad a ­vlhkost, aby mohly kvést a růst.

Pro zahradu je nejlepší dešťová voda, která je navíc zadarmo. Je měkká, protože obsahuje málo vápníku, který hodně rostlin nemá rádo. Můžeme ji prostě chytat do sudu postaveného u domu. Jen v suchých letech nebo na hodně velkých zahradách byste měli přidat i vodu z vodovodu.

Voda také přispívá k růstu rostlin, protože slouží k přenosu živin. Rostliny se půdou „neživí“, živiny přijímají z vody i ze vzduchu. Vodu a živiny při tom mo­ hou přijímat kořeny a listy.

Při kaž­dodenním zalévání zahrady se hnojivo nepoužívá. Ani to není nutné, protože v půdě je vždy k dispozici část živin, které mohou rostliny odebrat při dalším příjmu vody. Možná jste si už někdy všimli, že po bouřce vypadají často rostliny zelenější a svěžejší. Je to tím, že když se blýská, do vzduchu se uvolňuje dusík, který mohou rostliny přijímat listy. A to je druhý způsob, ja­ kým se rostliny vyživují.

Většina rostlin je při zavodňování docela tolerantní. Často přečkají lépe krátké období bez vody než přemok­ ření. Důvodem je kořen rostliny. I on

Měkká dešťová voda, kterou má většina rostlin nejraději, je zdarma.

musí dýchat, aby přežil. Pokud je půda neustále hodně vlhká, mohou nastat problémy, např. je kořen napaden hni­ lobou. Zahrádkáři označují kořen jako srdce rostliny. Jestliže trpí on, trpí celá rostlina. Při použití většího množství hnojiva může dojít ke škodám a ke spá­ lení kořenů rostliny, pro kterou už pak kořeny nemohou vykonávat důležité úkony.

T IP: Rostliny, které držíte zkrátka,

tzn. že jim dodáváte málo živin i zálivky, jsou robustnější a odolnější než rostliny, jež žijí v nadbytku.

Především při hnojení platí, že méně je více. Jestliže hnojíte příliš mnoho, část hnojiva se nevyužije, protože se spolu se zálivkou a dešťovou vodou dostane do podzemní vody.

15

ZÁKLADY ZAHRADNIČENÍ A DALŠÍ NÁPADY

hradě zase slunce dodává teplo jen v brzkých ranních hodinách. V případě klasického trva­l­kového záhonu je nutné slunné stanoviště. Proto se také cítí růže na trva­l­kovém záhoně tak dobře.

T IP: Už během plánování zahrady

nebo záhonů a při nákupu rostlin vždy berte v úvahu stanoviště. Nejdůležitější údaje najdete na etiketách u rostlin.

Měli byste dbát i na jejich budoucí výšku a šířku, které jsou tam uvedeny také.

Záhonové růže s levandulí pěstované pod kvetoucími růžemi na kmínku na prosluněném místě v záhoně.

14

Rostliny – jak žijí a co potřebují

Zalévání a hnojení Zalévání rostlin pat­ří k nejdůležitějším pracím v zahradě. Trva­l­ky a jednoletky, k nimž pat­ří i většina rostlin zeleniny, se z velké části skládají z vody. Dřeviny však také potřebují chlad a ­vlhkost, aby mohly kvést a růst.

Pro zahradu je nejlepší dešťová voda, která je navíc zadarmo. Je měkká, protože obsahuje málo vápníku, který hodně rostlin nemá rádo. Můžeme ji prostě chytat do sudu postaveného u domu. Jen v suchých letech nebo na hodně velkých zahradách byste měli přidat i vodu z vodovodu.

Voda také přispívá k růstu rostlin, protože slouží k přenosu živin. Rostliny se půdou „neživí“, živiny přijímají z vody i ze vzduchu. Vodu a živiny při tom mo­ hou přijímat kořeny a listy.

Při kaž­dodenním zalévání zahrady se hnojivo nepoužívá. Ani to není nutné, protože v půdě je vždy k dispozici část živin, které mohou rostliny odebrat při dalším příjmu vody. Možná jste si už někdy všimli, že po bouřce vypadají často rostliny zelenější a svěžejší. Je to tím, že když se blýská, do vzduchu se uvolňuje dusík, který mohou rostliny přijímat listy. A to je druhý způsob, ja­ kým se rostliny vyživují.

Většina rostlin je při zavodňování docela tolerantní. Často přečkají lépe krátké období bez vody než přemok­ ření. Důvodem je kořen rostliny. I on

Měkká dešťová voda, kterou má většina rostlin nejraději, je zdarma.

musí dýchat, aby přežil. Pokud je půda neustále hodně vlhká, mohou nastat problémy, např. je kořen napaden hni­ lobou. Zahrádkáři označují kořen jako srdce rostliny. Jestliže trpí on, trpí celá rostlina. Při použití většího množství hnojiva může dojít ke škodám a ke spá­ lení kořenů rostliny, pro kterou už pak kořeny nemohou vykonávat důležité úkony.

T IP: Rostliny, které držíte zkrátka,

tzn. že jim dodáváte málo živin i zálivky, jsou robustnější a odolnější než rostliny, jež žijí v nadbytku.

Především při hnojení platí, že méně je více. Jestliže hnojíte příliš mnoho, část hnojiva se nevyužije, protože se spolu se zálivkou a dešťovou vodou dostane do podzemní vody.

15