0041306

p aní m ds

dět i

ře

pr o

Řekni mi Jak chránit

PŘÍRODU

zvíd

a

?

S o ph i e d e M u l l e n h e i m o v á Proč je Země obyvatelná?

Který zdroj je na světě nejužívanější?

vé

Proč třídit odpad?

Čt e n í p

Dají se recyklovat konzervy?

Sophie de Mullenheimová COMMENT PROTÉGER LA NATURE? Ilustrace Naše planeta: Mauro Mazzari Fauna: Patrick Chenot Flóra: Marie Ligier de Lapradeová Ochrana přírody: Laurent Kling Copyright © Larousse 2019 Translation © 2019 Jana Žůrková Z francouzského originálu Comment protéger la nature?, vydaného nakladatelstvím Larousse v roce 2019, přeložila Mgr. Jana Žůrková Redigovala Jana Kubínová Odpovědná redaktorka Ivana Nováková Technická redaktorka Růžena Hedrichová Vydala Euromedia Group, a. s., v edici Pikola, Nádražní 30, 150 00 Praha 5, v roce 2019 jako svou 10 866. publikaci Obálku podle originální předlohy upravil a sazbu zhotovil TypoText, s. r. o.

Vytištěno v Číně Vydání první ISBN 978-80-7617-730-7 www.euromedia.cz

–

Naše knihy na trh dodává Euromedia knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetových knihkupectvích www.knizniklub.cz a www.booktook.cz www.knihyzpikoly.cz

Jak stará je planeta Země?

Vědci se na tom, jak stará je Země, dlouho nemohli dohodnout. Teprve roku 1956 se koneč­ně shodli a na narozeninový dort naší planety by dali 4,55 miliard svíček!

Proč je Země obyvatelná?

–

Země je obklopena atmosférou silnou vrstvou plynu, která umožňuje život na povrchu planety.

Atmosféra obsahuje kyslík, jenž živá stvoření potřebují k dýchání.

Kromě toho nás chrání před slunečními paprsky.

3

Jak vypadali první živočichové na Zemi?

Našimi „předky“ byly buňky tak jednoduché, že ani neměly jádro. Šlo o miniaturní bakte­rie žijící ve vodě.

Víš, že bakterie existují dodnes a jsou téměř všude?

A jak to bylo s prvními rostlinami?

Prvními rostlinami byly pravděpodobně modrozelené řasy.

Předpokládá se, že se postupně stávaly složitějšími a dále se vyvíjely na souši.

4

Jaký je podíl kyslíku v atmosféře?

O2

N2

O2

N2

N2 O2

O2

N 2

O2

N2

O2

N2

Bez kyslíku bychom nemohli dýchat, tedy ani žít na zemském povrchu. Přitom atmosféra obsahuje kyslíku jen asi 21 %.

Skládá se především z dusíku (78 %).

Kdy vyhasne Slunce?

Ten, kdo uvidí Slunce vyhasnout, se hned tak nenarodí. Dnes se odhaduje, že tato obrovská hvězda, která ohřívá Zemi, je přibližně v polovině svého života. Bude zářit ještě dalších 5,5 miliardy let!

5

K čemu je ozonová vrstva?

Silnou vrstvu atmosféry tvoří ozon.

Tento plyn filtruje ultrafialové sluneční paprsky a brání většině z nich atmosférou projít.

To je velké štěstí,, protože tyto paprsky jsou pro lidi, zvířata i rostliny nebezpečné.

Co je skleníkový efekt?

Atmosféra brání teplu z naší planety uniknout do vesmíru. Člověk ale vypouští do atmosféry příliš mnoho plynů, které přirozený skleníkový efekt zvyšují, a Země se tak otepluje až příliš.

Ajajaj!

6

Co je globální oteplování?

Vědci za posledních sto let zaznamenali, že se teplota oceánů i pevniny pomalu zvyšuje. Částečně je to způsobeno skleníkovým efektem, který je tím silnější, čím více průmyslu se na Zemi rozvíjí.

Co způsobuje tání ledovců?

Teplejší voda v oceánech způsobuje, že ledovce tají rychleji než při přirozeném tání (které mají na svě­ domí roční období).

To ohrožuje třeba ledního medvěda, jemuž ubývá jeho životní prostředí.

7

Jak vznikla ropa?

Živočichy a rostliny uhynulé před miliony let postupně překrylo mnoho vrstev půdy.

Ve velké hloubce má půda vysokou teplotu, a tak se tyto složky „uvařily“ a přeměnily v ropu!

Jaké jsou světové zásoby ropy?

Ropa se používá ve spoustě oblastí, například pohání auta v podobě pohonných hmot. Odhadnout její zásoby je obtížné.

Vědci se domnívají, že všechnu ropu vyčerpáme za nějakých 30 až 50 let.

Jedno je jisté, nesmíme jí plýtvat a měli bychom se poohlédnout i po jiných zdrojích energie.

8

Jak vzniká vítr?

Ohřátý vzduch je lehčí a stoupá do atmosféry.

Toho hned využije těžký studený vzduch a natlačí se dolů. Přemísťování takových mas vzduchu vytváří proudění… tedy vítr!

Které místo na Zemi je největrnější?

Existuje spousta míst, kde fouká vítr extrémně silně a hodně často. Třeba na vrcholku Mount Everestu nebo na jižním pólu.

Na australském ostrově Barrow foukal 10. dubna 1996 vítr o rych­ losti 408 km/h.

To je rekord!

9

Jsou všechny pouště pokryté pískem?

Rozhodně ne! Jen 20 % pouští na naší planetě je písečných.

Pouště mohou být kamenné, ledové nebo třeba solné… Na každý pád je poušť místo, kde je život velice obtížný, protože tam skoro nikdy neprší.

Co je to desertifikace?

Na některých velmi suchých místech světa klima a lidská činnost pomalu přetvářejí celé oblasti v nové pouště.

Přestávají tam růst rostliny a život se stává nesnadným, ba dokonce nemožným.

10

Proč se Zemi říká „modrá planeta”?

Země je z velké části pokryta vodou. Oceány a moře zabírají 71 % jejího povrchu skoro tři čtvrtiny! A díky takovému množství vody vypadá Země z vesmíru modrá.

–

Prozkoumali jsme už všechny oceány?

Zdaleka ne! Oceány jsou tak obrovské a hluboké, že jsme jich doposud prozkoumali jen malou část.

Podmořské bádání je natolik obtížné, že známe lépe povrch Měsíce než mořské dno!

11

Jaký je podíl sladké vody na povrchu Země?

Na celé zeměkouli představuje sladká voda jen 3 %. A to je jí ještě většina zmrzlá! Užitkové a pitné vody je méně než 1 % z celkového množství vody na naší planetě. Takže žádné plýtvání!

Doplňuje se voda na Zemi?

Vody na naší planetě je stále stejně! Nedoplňuje se, ale dochází k jejímu koloběhu mezi atmosférou, oceány, řekami, podzemními vodami a ledovci.

Nesmíme si ji znečistit, protože žádnou novou nedostaneme!

–

12

K čemu slouží čistírna odpadních vod?

Voda, kterou používáme, se čistí v čističce. Tam prochází čím dál jemnějšími filtry, na kterých se zachycují nečistoty. Potom voda zůstává v nádržích, dokud poslední zbytky nečistot neklesnou ke dnu a voda je opět připravena k použití.

–

Můžeme pít mořskou vodu?

Aby bylo pití mořské vody bezpečné, musela by se nejdřív odsolit. V některých zemích, kde mají omezené zásoby sladké vody, se mořská voda odsoluje, ale je to velmi nákladný proces, který vyžaduje velké množství energie.

13