0041269

Du �� � dělá �e�ořád��

Napsl

Sh�l�ey Swa��onová Sate�enová

Dusty.indd 3

Ilustrla

De�o��h Me����o�á

06.12.19 13:48

Dusty.indd 4

06.12.19 13:48

OBSAH Kapitola 1

Alfa-nepořádník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Kapitola 2

Úklidové zaklínadlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Kapitola 3

Uslintaná příšera . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Kapitola 4

Kaluž slin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 Kapitola 5

Jezero Slinty-cáky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 Kapitola 6

Granulové bojiště . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 Kapitola 7

Bez kouzelné hůlky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 Kapitola 8

Skejtový král . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

Dusty.indd 5

06.12.19 13:48

dDoObrodružství v

psím hotelu

VYZKOUŠEJTE NÁŠ PSÍ HOTEL!

V našem psím hotelu se o pejsky báječně staráme. Jsme prvotřídní ubytovací zařízení pro psy. Když nám svého pejska svěříte, budeme ho krmit přesně podle vašich pokynů, chodit s ním na procházky a večer ho ukládat do pelíšku.

Jsme našim svěřencům vždycky na dosah – kotce se nacházejí ve vytápěné budově na konci naší příjezdové cesty. Každý pejsek má vlastní kóji s pelíškem, dekou a miskou s vodou.

Můžete být klidní… v našem psím hotelu bude váš pejsek jako na prázdninách.

Máme velkou zahradu, spoustu hraček a v létě nabízíme koupání v bazénu.

Navíc si váš pejsek bude moct hrát s ostatními hosty.

Dusty.indd 6

06.12.19 13:48

PSÍ HOTEL KDO JE KDO WINIFRED VLKOVÁ

Psí hotel vede milovnice psů Winifred Vlková.

Winifred zbožňuje všechny psy bez rozdílu. Ráda tráví čas s každou psí rasou. Když se nestará o psy, píše knížky – uhodli jste – o psech.

ALF A ALFRÉDA VLKOVI

Winifredina dvojčata v psím hotelu všemožně pomáhají. Ať váš pejsek potřebuje vlídné zacházení, nebo víc pohybu, Alfréda s Alfem mu poskytnou speciální péči, kterou nikde jinde nenajdete. S touhle dvojkou se váš pejsek nikdy nebude nudit.

WOLFGANG VLK

Winifredin manžel pomáhá v hotelu, kdykoli může, většinu času ale tráví na cestách a studuje vlčí smečky. Wolfgang je milovníkem vlků – dokonce své děti pojmenoval po vůdcích smečky, alfa-vlcích.

Každá vlčí smečka má dva: alfa-vlka a alfa-vlčici, stejně jako Vlkovic dvojčata.

Dusty.indd 7

Až vaše rodina pojede příště na dovolenou, přivezte svého psa do našeho psího hotelu.

Váš pejsek si to tady báječně užije!

06.12.19 13:48

Dusty.indd 8

06.12.19 13:48

Kapitola 1

Al��-n���řád�ík

Jsem Alf Vlk a nesnáším jednu věc: uklízení.

Je to nuda. Nejde mi to. A je to OBROVSKÁ ztráta času.

Jde o tohle… Zbožňuju binec. Zbožňuju, když se všude povalují moje věci. Nechci si každý večer uklízet skejt. Vždyť bych ho mohl ráno rychle potřebovat.

Ale tenhle příběh není o tom, jak se vyhýbám uklízení. No, ne úplně. Je o nepořádném psovi Dustym. Buldokovi, 9 Dusty.indd 9

06.12.19 13:48

abych byl přesný. O anglickém buldokovi, abych byl přesnější. Alfa-nepořádníkovi psího světa, abych byl nejpřesnější. („Alfa“ znamená „první“ nebo „nejlepší“.)

Myslím, že nás s Dustym spojuje umění dělat nepořádek. Nevytahuju se, ale dělat nepořádek je pro mě normální. Ani se nemusím snažit a prostě ho udělám.

Ale uklízet ho? To je těžké.

Nikdy se nenaučím pořádně vytírat.

Ani dávat věci na své místo. Na rozdíl od mojí sestry Alfrédy. Pokud jde o úklid, je ­­ alfa-dítě ona.

No, neva. Ať si to užije.

Ale zpátky k Dustymu. Máme toho spoustu společného. Hlavně tohle: Děláme nepořádek a předpokládáme, že ho za nás ostatní uklidí.

10 Dusty.indd 10

06.12.19 13:48

Všechno to začalo jedno šíleně horké dopoledne v srpnu. Nemohl jsem se dočkat, až se s Dustym seznámím. Ještě nikdy jsme v našem psím hotelu anglického buldoka neměli. Francouzského buldočka ano, ale tihle psi jsou menší a mají netopýří uši.

Seděl jsem na podlaze v obýváku, díval se na telku a jedl cereálie. Zabíjel jsem čas, než Dusty dorazí. Ten televizní pořad se jmenoval Kouzelná hodina pana Mumlíka. Je to animák pro malé děti o bláznivém teriérovi, který umí čarovat.

Najednou jsem uslyšel na schodech mámu s Alfrédou. Vyskočil jsem. Z misky vyšplíchlo mléko a pocintalo koberec. Rychle jsem se před flek postavil, aby si ho máma nevšimla.

Obě byly v pracovním oblečení, měly na sobě stejné džíny a tričko s nápisem Psí hotel.

11 Dusty.indd 11

06.12.19 13:48

Zastavily se uprostřed obýváku a podívaly se na zem. „Ach jo, Alfíku,“ povzdychla si máma. „Ty jsi pořád ještě neutřel ten džus, co jsi včera vylil. Zase mi lepí podrážky.“ „Mně taky,“ postěžovala si Alfréda.

12 Dusty.indd 12

06.12.19 13:48

„Promiň,“ zamumlal jsem a dál se díval na telku.

Máma se zastavila před televizí. „Alfe, není tu něco špatně?“ zeptala se. „Není,“ odpověděl jsem. „Obraz je jasný a ostrý. Ta nová anténa, kterou dal táta na střechu, skvěle funguje.“ „Ne s televizí,“ opáčila máma a mávla rukou kolem sebe. „S tímhle! S tímhle pokojem!

Koukni! Udělal jsi tady strašný nepořádek!“ „Já?“ vykřikl jsem. „A co ona?“ Ukázal jsem na ségru.

Alfréda se rozesmála a obrátila oči v sloup. „Jasně,“ utrousila. „Alfe,“ pronesla máma přísně, „úklidem po tobě jsem už strávila spoustu času. Včera večer jsem skoro utřela ten rozlitý džus, ale ovládla jsem se. Odteď, jestliže ty uděláš nepořádek, 13 Dusty.indd 13

06.12.19 13:48

tak si ho taky ty uklidíš. A nechoď ke kotcům, dokud nebude tenhle obývací pokoj jako ze škatulky!“ „Ale, mami!“ vyhrkl jsem a rozběhl se k ní. „Každou chvíli přivezou Dustyho!

Poprvé si budu moct hrát s anglickým buldokem.“ Máma ukázala na podlahu. „Co je to za mokrý flek na koberci?“ „Mléko,“ zamumlal jsem. „Utři ho,“ nařídila mi. „Alfrédo, jdeme.

Dneska nás čeká spousta práce.“ A vypochodovaly ze dveří.

Rozhlédl jsem se po pokoji a zaúpěl.

Potom jsem začal nahlas reptat. „Tohle mi zabere celý den. Nikdy si nebudu moct hrát s Dustym. POMOC!“

14 Dusty.indd 14

06.12.19 13:48

Nikdo mi neodpověděl. Nikdo na celém světě moje volání neslyšel. Dokonce ani táta, jediný člověk, který by mě možná dokázal pochopit. (Zase je daleko na severu a studuje vlky. To je jeho práce.)

Vlastně, táta by byl asi na mámině straně.

Líbí se mu, když jsou věci čisté… a ne ulepené.

Pravdou je, že jsem ve Vlkovic smečce osamělý. Jediný, kdo má rád binec. Někdy se cítím opuštěně.

Rozhlížel jsem se po obýváku. Páni, tentokrát jsem fakt udělal nepořádek. Viděl jsem: hromady fotek, které mi táta poslal ze země vlků; štos legračních obrázků, které jsem si vytiskl z internetu; rozsypaný popcorn; nakousaná jablka; slupky od banánů; špinavé ponožky a trička; použité talíře a skleničky…

Smutně jsem si povzdychl. Nevěděl jsem, kde začít.

15 Dusty.indd 15

06.12.19 13:48

Ale pak jsem dostal nápad. Skvělý nápad.

Vymyslím kouzelné zaklínadlo, blesklo mi hlavou. Takové, aby nepořádek okamžitě zmizel.

Když dokáže čarovat maličký pes jako Mumlík, tak to svedu taky!

Chvilku jsem přemýšlel a pak jsem hlubokým kouzelnickým hlasem pronesl: Pomocníčci cizí, ať ten binec zmizí.

Vynořte se z mlh, jste tu coby dup!

Zatajil jsem dech a rychle se zatočil dokola.

Nemohl jsem uvěřit, co se pak stalo.

16 Dusty.indd 16

06.12.19 13:48

Kapitola 2

Úk�i�ové ����ína��o

Zadní dveře se najednou prudce rozlétly.

Někdo proběhl kuchyní. Přišel mě zachránit kouzelný pomocníček?

Netušil jsem, jak bude kouzelný pomocníček, který se vynoří z mlh, vypadat. Ovšem bylo zvláštní, že to ráno jasně svítilo slunce. Po mlze nikde ani stopy. Ale čekal jsem! Potřeboval jsem pomoct!

17 Dusty.indd 17

06.12.19 13:48

Najednou do dveří mezi kuchyní a obývákem skočila Alfréda. „Ty ne,“ zasténal jsem. „Nějaké kouzlo.“ „Co?“ vyhrkla Alfréda a ušklíbla se. „Alfe Vlku, jsi fakt divný.“ „Ty jsi ještě divnější, Alfrédo Vlková,“ odsekl jsem. „Hele, máma ti vzkazuje, že máš okamžitě přijít do hotelu. Praská ve švech. Máme spoustu hostů. Potřebuje, abychom jí oba pomohli.

Hned, ne později.“ „Cože?“ vyjekl jsem. „Fakt?“ Alfréda přikývla. „Jo!“ radostí jsem udeřil pěstí naprázdno do vzduchu. „Už je tu Dusty?“ Alfréda znovu přikývla. „Máma chce, aby

18 Dusty.indd 18

06.12.19 13:48

ses o něj celý den staral. Prý můžeš obývák uklidit večer.“ „To se vsaď, že ho uklidím!“ prohlásil jsem. „Vsaď se, že ho neuklidíš,“ opáčila. „Uklidím.“ „Neuklidíš.“ „To je fuk,“ ukončil jsem hádku. „Je to super!“ Na podlaze jsem objevil špinavé ponožky a natáhl si je. Zpod gauče jsem vytáhl boty a obul si je. „S jakým psem si budeš hrát ty?“ zeptal jsem se. „S žádným. Musím vyluxovat kotce,“ odpověděla Alfréda. „Včera tu byla přes noc spousta línajících psů.“ Zíral jsem na ségru. Tady je něco špatně, pomyslel jsem si. Proč si nestěžuje? Proč vztekle nedupe? Tahle dohoda je totálně nefér.

19 Dusty.indd 19

06.12.19 13:48

Já si budu celý den hrát s Dustym a ona musí vyluxovat všechny psí kóje?

Přitiskl jsem si ruku na pusu, abych zakryl úsměv. Zřejmě zapůsobilo nějaké bláznivé kouzlo. Díky, pane Mumlíku!

No, to si pište, že jsem na tu nespravedlnost neupozornil. Držel jsem jazyk za zuby a zamířil ke dveřím.

Cestou mi ale něco došlo: Když se otočíte k nepořádku zády, okamžitě zmizí. Páni, čarování se mi líbilo.

Protáhl jsem se kolem Alfrédy a rozběhl se ke kotcům. Sestra utíkala za mnou.

Tentokrát jsem byl u dveří hotelu dřív než ona. Prudce jsem je otevřel a zavolal: „Ahoj, Dusty! To jsem já, Alf, a přišel jsem ti dělat společnost. Hned to rozjedeme! Co třeba házet si frisbíčko na zahradě? Určitě se ti tam bude 20 Dusty.indd 20

06.12.19 13:48

líbit! Uvidíš jezero, les a za plotem zvířata ze sousední farmy. Budeme celý den venku a užijeme si spoustu legrace! Jen ty a já tenhle nádherný letní den!“ Alfréda prošla kolem mě a smála se.

Byl to ten typ smíchu, který říkal: „To si jen myslíš.“ V tu chvíli mi došlo, že Alfréda ví něco, co já ne. Něco o buldoku Dustym.

A jé!

21 Dusty.indd 21

06.12.19 13:48

Kapitola 3

Us�i��a�á příšer�

Proběhl jsem kanceláří do chodby a pak kolem skladu. „Mami!“ hulákal jsem. „Mami! Kde jsi? Kde je Dusty?“ „Tady vzadu,“ zavolala.

Její hlas se ozýval ze zadní části budovy, kde jsou všechny psí kóje. (Nebo jim můžete říkat 22 Dusty.indd 22

06.12.19 13:48

kotce. Vyberte si. Jestli chcete, můžete dokonce použít označení „výběhy“. Každý výběh je natolik velký, aby v něm pes mohl běhat.

Chápete?)

Když jsem vešel do místnosti s kotci, to hlučné místo bylo okamžitě ještě hlučnější.

Smečka psů na mě začala zběsile štěkat. „Ahoj, kluci a holky!“ pozdravil jsem a zamával jim.

V každé z dvanácti kójí byl pes – teriéři, bíglové, zlatí retrívři, labradoři, nejrůznější voříšci.

Potom jsem uviděl Dustyho. Nedal se přehlédnout. Měl velkou hranatou hlavu a mohutné, zavalité tělo na krátkých, hubených nohách.

Taky měl spláclý čumák, volnou, zkrabacenou kůži na hlavě a malé uši.

23 Dusty.indd 23

06.12.19 13:48

A pořádný předkus. To znamená, že mu spodní čelist vyčnívala ven.

Rozběhl jsem se k jeho kóji a zamával na něj. „Ahoj, Dusty,“ pozdravil jsem ho. „Budeme si spolu hrát. Celý den se můžeme honit na zahradě!“ Zavrtěl pahýlem ocasu a zaštěkal. „Líbím se mu, mami,“ oznámil jsem. „Samozřejmě že se mu líbíš,“ prohlásila. Pak se usmála a přitiskla mu na krk vlhký hadřík. „Ale obávám se, že tenhle kamarádský chlapík si dneska venku hrát nemůže.“ „Cože?“ podivil jsem se. „Proč ne?“ „Je moc horko, Alfíku. Buldoci jsou psi do bytu. Kvůli krátkému, plochému nosu se jim špatně dýchá a ochlazuje. Nesnášejí vysoké 24 Dusty.indd 24

06.12.19 13:48

teploty. Jsou pro ně nebezpečné. Stačila krátká cesta z auta do kotce a málem zkolaboval. Teď se ho snažím trochu zchladit. Po západu slunce by možná mohl jít na chvilku ven.“ „Ach jo, mami,“ zaúpěl jsem. „Fakt?“ „Mrzí mě to, Alfe, ale musí zůstat uvnitř, v klimatizované budově. Až bude Alfréda luxovat kóje, můžeš si s ním hrát v kanceláři.

Jeho majitelé do dotazníku napsali, že ho hučení vysavače znervózňuje. A když je nervózní, ještě víc slintá. Já vím, je neuvěřitelné, že by mohl slintat ještě víc, ale…“ V tu chvíli jsem uviděl dlouhé, bílé provázky slin, které mu visely po stranách z tlamy. „Páni, to je ale uslintaná příšera,“ vyhrkl jsem. „Mm-hmm,“ přitakala máma. „U buldoků je to normální.“ 25 Dusty.indd 25

06.12.19 13:48

Vstoupil jsem do jeho kóje a pohladil ho po hladké srsti na zádech. Prudce zavrtěl hlavou ze strany na stranu. Z tlamy mu vyletěl vodopád slin a přistál mi na obličeji, krku a tričku. „Super! Celého mě poslintal, mami,“ postěžoval jsem si. „To je děs!“ Máma se rozesmála. „Oba kolem sebe děláte nepořádek, tak si určitě budete rozumět.“ 26 Dusty.indd 26

06.12.19 13:48

„To jo.“ Objal jsem Dustyho kolem širokých, silných ramen. „Když už mluvíme o nepořádku,“ dodala máma a ukázal do rohu kóje. „Vidíš to?“ „Co?“ Viděl jsem jen prázdnou misku na vodu a spoustu kapek vody na podlaze kolem. „To udělal Dusty,“ oznámila máma. „Buldoci při pití bryndají, protože mají kolem tlamy volnou kůži. Nedokážou dost pevně sevřít zuby, čelisti ani pysky, aby udrželi tekutinu uvnitř.“ „Nebo sliny,“ dodal jsem. „Přesně. Takže, Alfíku,“ pokračovala máma, „dneska máš dva důležité úkoly. Zaprvé, budeš Dustyho zásobovat spoustou čerstvé vody, aby mu nebylo horko.“ „Jasně. A ten druhý úkol?“ 27 Dusty.indd 27

06.12.19 13:48