0041230

MONTESSORI B ATO L E J A K V Y C H O VAT Z D Í T Ě T E Z V Í D AV É H O A O D P O V Ě D N É H O Č L O V Ě K A

PR Ů VO D C E PRO RO D I Č E

S I M O N E DAV I E S OVÁ

Simone Davies Montessori batole First published in the United States as: THE MONTESSORI TODDLER: A Parent’s Guide to Raising a Curious and Responsible Human Being Copyright © 2019 by Jacaranda Tree Montessori Illustration copyright © 2019 by Hiyoko Imai Author photo by Rubianca Han Simmelsgaard Published by arrangement with Workman Publishing Co., Inc., New York Translation © 2019, Marta El Bournová All rights reserved ISBN 978-80-7617-881-6

Montessori Toddler 00_4P_1_CZ.indd 2

29.09.19 22:02

Tato kniha je pro Olivera a Emmu.

Je mi ctí být vaší matkou.

Jste mou každodenní inspirací.

Montessori Toddler 00_4P_1_CZ.indd 3

29.09.19 22:02

O B SAH K A P I TO L A 1 ÚVO D

10

Je čas změnit náš pohled na batolata

12

Proč miluji batolata

14

Co bychom o batolatech měli vědět

16

Montessori výchova batolete

18

Jak si odnést co nejvíce z této knihy

K A P I TO L A 2 ÚVO D K M O NTE S SO R I M ETO DÁM

20

Krátce z historie

21

Klasické vzdělávání versus montessori vzdělávání

22

Montessori Toddler 00_4P_1_CZ.indd 4

Některé montessori principy

29.09.19 22:02

84 Sdílení prostorů

K A P I TO L A 3

84 Malé prostory M O N T E S S O R I Č I N N O S T I P R O B A T O L A TA

33

Čím se odlišuje montessori činnost od

85

Důležitost domácího prostředí

87

Nahlédnutí do domova

běžných činností?

34

Jak dítěti ukázat činnost

36

Základní principy, které je třeba mít na paměti

39

Jak uspořádat činnost

42

Druhy činností 34 Koordinace očí a rukou

V Y C H O VÁVÁ M E Z V Í D AV É D Í T Ě , K T E R É C Í T Í , Ž E J E V I D Í M E A S LY Š Í M E

37 Hudba a pohyb

1. ČÁST

39 Praktický život

P O D N Ě C U J M E U D Í T Ě T E Z V Í D AV O S T

44 Umění a řemesla 46 Jazyk 68

K A P I TO L A 5

94

94

Dodatečné poznámky: venkovní prostředí a příroda

70

Jak je to s hračkami mimo montessori koncept

K A P I TO L A 4

96

75

Důvěra v dítě

95

Bohaté prostředí k učení

95

Čas

95

Bezpečí a jistota jako základ

96

Pěstování zvídavosti

Sedm hlavních zásad pro zvídavého človíčka 96 Postupujme podle dítěte 97

U S P O Ř Á D Á N Í D O M O VA

74

Pět složek pro zvídavost

Podporujme praktické učení

98 Zapojme je do běžného života

Uspořádání prostorů podle montessori

99 Postupujme pomalu

principů

100 Pomoz mi, abych to udělal sám

Pokoj po pokoji

102

Podporujme tvořivost

75 Vchod

104

Pozorujme

75 Obývací pokoj 76 Kuchyně

2. ČÁST

76 Ložnice

P Ř I J M O U T D Í T Ě TA K O V É ,

77 Koupelna

JAKÉ J E

77 Koutek pro umění a řemesla 78 Útulné místo na čtení 78 Venku 80

Poznámka navíc k montessori principům v kuchyni

82

Základní principy, které je třeba mít na paměti 82 Pomoc dětem při úklidu věcí po skončení činnosti

107

Ukažme batolatům jejich důležitost

108

Buďme jejich tlumočníkem

109

Dovolme jim projevit všechny pocity, ale ne

a sounáležitost a přijměme je taková, jaká jsou

jakékoliv chování 110

Dejme dítěti zpětnou vazbu místo chvály

112

Role a nálepky

82 Jak na přeplněný prostor 83 Jak si to zútulnit 83 Jak nám uspořádání domova může ušetřit práci

Montessori Toddler 00_4P_1_CZ.indd 5

29.09.19 22:02

K A P I TO L A 6

K A P I TO L A 7

P Ě S T O VÁ N Í S P O L U P R Á C E

UVEDENÍ DO PRAXE

A ZO D POVĚ D N O STI V NA Š E M D ÍTĚTI 1. ČÁST

P Ě S TO VÁ N Í S P O L U P R Á C E

1. ČÁST

K A ŽDODENNÍ PÉČE

144

Denní rytmus

116

Proč montessori přístup nepoužívá hrozby,

146

Rituály

úplatky ani tresty

147

Oblékání a odchod z domova

119

Řešení problémů společně s batolaty

151

Jídlo

121

Způsoby, jak zapojit naše dítě

155

Spánek

122

Jak mluvit, abychom jim pomohli poslouchat

157

Pomoc s čištěním zubů

124

Přiměřená očekávání

126

Ostatní

2. ČÁST

V YP O Ř ÁDÁN Í S E S E ZM ĚNAM I 2. ČÁST

S TA N O V E N Í H R A N I C

159

Chození na toaletu

161

Rozloučení s dudlíkem

162

Sourozenci

129

Stanovit hranice je v pořádku

129

Buďte srozumitelní, pokud jde o hranice – základní/domácí pravidla

3. ČÁST

130

Dotáhněte to do konce laskavým

UŽITEČ N É D OVED N O STI

a srozumitelným jednáním

P R O N A Š E B ATO L ATA

133

Vezměte na vědomí negativní pocity

134

Jak na záchvaty vzteku

136

Obnovení kontaktu, jakmile se uklidní

137

Pomoci jim v nápravě a udobření

137

Tipy pro stanovení hranic

141

Praktický seznam pro hranice

Montessori Toddler 00_4P_1_CZ.indd 6

169

Sdílení

169

Jak přerušit dospělého

170

Dovednosti pro introvertní batolata

171

Období bití, kousání, strkání, házení

174

Učení se soustředění

175

Vypořádání se s frustrací

176

Když na vás dítě lpí

178

Čas na obrazovku

179

Dvojjazyčnost

29.09.19 22:02

K A P I TO L A 8

S K U T EČ N É P Ř Í B Ě H Y

B Ý T D O S P Ě LÝ M

NAH LÉ D N UTÍ DO DO M OV Ů

185 Fyzická péče o sebe sama

A C I TÁ T Y Z M O N T E S S O R I R O D I N

186 Pěstujme učenlivou mysl

218 Austrálie

186 Začněme a skončeme den správně

Kylie, Aaron, Casper, Otis a Otto

188 Trénujme bdělou pozornost

Jak praktikujeme montessori

189 Pozorování

219 Mongolsko

189 Dobití emocionálních baterek – našich

Enerel, Bayanaa, Nimo a Odi

i našeho dítěte

Minimoo

190 Postupujme pomalu

220 Kanada

192 Buďme dítěti průvodcem

Beth, Anthony a Quentin

193 Nápomocný domov

Náš montessori život

194 Buďme poctiví

221 USA

194 Přijměme odpovědnost za život a rozhodování

Amy, James, Charlotte a Simon

195 Učení se z chyb

Montessori na Středozápadě

196 Oslavme úspěchy

222

Moje rodina

196 Sebeuvědomování

Simone, Oliver a Emma

197

Austrálie/Nizozemsko

Stálý trénink

223

Moje kurzy

Jacaranda Tree Montessori

K A P I TO L A 9

Amsterodam, Nizozemsko

S PO LU PR ÁC E

224 S OUVISEJÍCÍ LITERATURA

201

I rodiče jsou lidi

201

Upřednostňování jednoho z rodičů

202 Klíč ke spolupráci v rodině 203 Jak dostat rodinu do hry 205 Prarodiče a paní na hlídání 206 Spor v rodině 207 Rozvod nemusí být sprosté slovo

226 PODĚKOVÁNÍ P Ř Í LO H A

232 Co neříkat, a co naopak říkat 234 Kde se dají sehnat potřeby, materiály a nábytek odpovídající montessori koncepci 236 O montessori školách

K A P I TO L A 1 0 CO DÁL

210 Příprava na školku 211

Další roky

236 Po čem se dívat v montessori škole

237 Jak montessori škola funguje v praxi?

238 Je montessori přístup vhodný pro každé

239 Jak děti zvládají přechod na tradiční školu

dítě? poté, co navštěvovaly montessori?

215 Čas na změnu vzdělávacího systému

240 Pocity a potřeby

215

242 Recept na domácí modelínu

Čas míru

243 Seznam montessori činností pro batolata 254 Rejstřík

Montessori Toddler 00_4P_1_CZ.indd 7

29.09.19 22:02

P Ř E D M LU VA Tak! A je tady! Držíte v rukou své dítě a přemýšlíte, jaký osud ho čeká, jaké síly, temperament a nadání se v něm ukrývají. Jak se spolu sžijete? Budete mu podporujícími rodiči? Často nás rodiče a obecně soužijící s batolaty uchvacuje nadšení z maličkých pokroků našich děťátek a o chvíli později se trápíme pochybnostmi a strachy ze zodpovědnosti, kterou cítíme. Často střídáme smích a slzy. Ano. I to patří k životu s batolátky. Dítě v sobě skrývá tolik síly a hluboký potenciál tvořit. Tvořit sebe sama, vrůstat do rodiny, společnosti a své kultury obecně. Utvářet a měnit i nás samé a celý svět. Držíte v rukou budoucnost světa. A k takové chvíli emoce patří.

Kladete si otázky: jak na to batole? Jak ho zvládnout? Proč zase pláče? Co mu chybí? Co potřebuje?

Jak ho zabavit? Jak ho rozvíjet? Jak mu to vysvětlit? Mám mu ponechat svobodu? Nejsem moc přísný? Pokud ano, našli jste knihu, která vám na tyto otázky může odpovědět. Pomůže vám porozumět světu batolat ještě dříve, než ho budou moci sama popsat gesty či slovy, ještě dříve, než si ho jsou vůbec schopna sama uvědomit. Možná právě v tom je síla této knihy, světového bestselleru, který se obrací na prvorodiče stejně jako na zkušené rodiče a na všechny, kdo s batolaty žijí.

Kniha Montessori batole se věnuje převážně dětem přibližně od 1 roku do 3 let věku, kdy většinou děti nastupují do mateřské školy a v české terminologii se stávají předškoláky. Knížka je také vhodná pro rodiče, kteří rodinu teprve plánují a budou se se svou novou rolí teprve sžívat.

Nezáleží ani na tom, zda jste zkušení v montessori pedagogice, nebo jste se o ní dozvěděli právě nyní z nadpisu knihy. Montessori celostní přístup ke vzdělávání je v knize vysvětlen a tvoří východisko pro mnoho praktických doporučení a rad.

Dozvíte se, jak připravit svůj byt či dům na život s batoletem, jak je vhodné organizovat každodenní činnosti, jaké aktivity odpovídající věku dětem nabízet, co by bylo dobré, abyste se jako dospělí naučili, jak s batolaty komunikovat, jak je pozorovat, na co se nachystat při příchodu do mateřské školky, nahlédnete i do cílů vzdělávání ve věku 6–12 let a později v období adolescence a objevíte mnoho dalšího. Důležité jsou pasáže o potřebách maličkých, které jim dávají pocity bezpečí. Bez bezpečí a naplnění fyzických potřeb se děti nemohou učit a rozvíjet.

Oceňuji zvláště informace, jak vést děti k soustředění. Schopnost hluboce se soustředit se buduje právě v batolecím věku a má důsledky po celý budoucí život dítěte. Hluboké soustředění, plynutí neboli flow je v současnosti považováno za podmínku vedoucí ke štěstí.

Všechna témata v knize jsou podávána lehkým, snadno srozumitelným a řekla bych až přátelským a podporujícím jazykem. Najdete v ní přehledné tabulky, souhrny a strukturované body pro rychlou orientaci. Kniha po vás nechce, abyste byli dokonalými, nechybujícími. Naopak.

Autorka zdůrazňuje hlavně přirozenost, lidskost, láskyplný přístup, pravdivost a otevřenost dospělých, protože přesně takové chceme, aby jednou byly i naše děti.

Záleží jen na vás, do jaké hloubky se budete chtít tématu věnovat, zda budete knihu číst od začátku do konce, či si vyberete vždy jen aktuální témata. Možná vás kniha přivede na životní cestu montessori a budete hledat další, hlubší informace v knihách Marie Montessori nebo v kurzech pro rodiče či dokonce pro učitele, stejně jako se to stalo mnoha montessori učitelům včetně samotné autorky knihy Simone Daviesové.

Věřím, že vám kniha bude oporou a inspirací na cestě porozumění batolatům a snad i na cestě seberozvoje. Není nic krásnějšího, než se podívat na své dospívající dítě a říci si: „Tohle je ta budoucnost, kterou jsem si před mnoha lety vysnila a držela ji ve svém náručí!“ Mgr. Hana Slabá, Montessori Institut Praha

Montessori Toddler 00_4P_1_CZ.indd 8

29.09.19 22:02

Ú VO D

1

Montessori Toddler 01_4P_1_CZ.indd 9

10

Je čas změnit náš pohled na batolata

12

Proč miluji batolata

14

Co bychom o batolatech měli vědět

16

Montessori výchova batolete

18

Jak si odnést co nejvíce z této knihy

29.09.19 20:37

10

J E ČA S Z M Ě N IT N Á Š PO H LE D N A BATO L ATA

Batolata bývají často nepochopena. Lidem se zdají těžko zvládnutelná.

Kolem nás nebývá mnoho dobrých příkladů, jak žít s batoletem milujícím, trpělivým a podporujícím způsobem.

Začínají chodit, začínají zkoumat, teprve se učí užívat slova a jsou poměrně hodně impulzivní. V kavárně a restauraci nedokážou snadno klidně sedět, vidí volný prostor a rozběhnou se, mívají záchvaty vzteku (často v nejméně příhodnou dobu a na nejméně příhodném místě) a sahají na všechno, co vypadá aspoň trochu zajímavě.

A když jsou batolata dvě, dostávají označení „příšerná dvojka“. „Neposlouchají.“ „Pořád vším hází.“ „Nechtějí jíst/spát/chodit na záchod.“ Když moje děti byly ještě malé, nezdálo se mi správné získávat je ke spolupráci pomocí úplatků, trestů a vykazování z místnosti, ale najít alternativy bylo těžké.

Moje první dítě bylo ještě úplně malé, když jsem slyšela v rozhlase rozhovor. Host hovořil o některých negativních důsledcích vykazování z místnosti jako o trestu: dítě se odcizuje, právě když potřebuje podporu, poškozuje to vztah mezi dítětem a dospělým a výsledkem vykazování z místnosti je, že dítě se rozzlobí na dospělého, místo aby je to pomohlo napravit. Pozorně jsem poslouchala, abych se dozvěděla, co dělat jinak.

Jenže pak rozhovor skončil.

Montessori Toddler 01_4P_1_CZ.indd 10

29.09.19 20:37

11

Od té doby bylo mým posláním najít jiný způsob. V roce 2004 jsem se zúčastnila kurzů Mezinárodní asociace Montessori a nadále se moc ráda učím od asi tisíce batolat a rodičů, s nimiž se setkávám v průběhu devíti let, kdy vedu Jacaranda Tree Montessori. Mám dva teenagery, kteří samozřejmě také kdysi byli batolaty. Absolvovala jsem učitelské kurzy pozitivní disciplíny a workshopy nenásilné komunikace. I dále čtu bezpočet knih a článků, hovořím s učiteli a rodiči, poslouchám rozhlasové programy a rozhovory.

Ráda bych se s vámi podělila o to, čemu jsem se naučila. Chtěla bych vám přeložit montessori moudrost do jednoduchého jazyka, kterému je snadné porozumět a uplatnit jej. Když jste si vybrali tuto knihu, udělali jste první krok na vlastní cestě k nalezení jiného způsobu soužití se svým dítětem.

Dostane se vám nástrojů, jak společně s dítětem pracovat. Jak je můžete vést. Jak je můžete podpořit, zvláště když mají potíže. Naučíte se, jak zorganizovat svůj domov, abyste se zbavili chaosu, vnést do svého rodinného života trochu klidu a provádět doma montessori činnosti, které jsou pro batolata to pravé.

Doufám, že vám odpovím na vaše otázky. Ukážu vám, že existuje jiný, mírumilovnější způsob soužití s vaším batoletem. Pomůžu vám zasadit semínka a vychovat zvědavou, zodpovědnou lidskou bytost. Vybudovat s vaším batoletem vztah, na němž budete stavět celé roky. Uvést filozofii doktorky Montessori do každodenní praxe.

Je načase, abychom se naučili dívat se očima našich batolat a dozvědět se všechno o montessori batoleti.

Montessori Toddler 01_4P_1_CZ.indd 11

29.09.19 20:37

12

P ROČ M I LUJ I BATO L ATA Montessori učitelé obvykle rádi pracují s dětmi určitého věku. Já osobně nejraději pracuji s mými batolecími přáteli. Lidé bývají touto mou preferencí často zmateni, protože s batolaty může být těžké pořízení, jsou emocionální a ne vždy nás poslouchají.

Chtěla bych však vykreslit jiný obrázek batolete.

Batolata žijí současnou chvílí. Procházka ulicí s batoletem může být potěšením. Zatímco my si v hlavě děláme seznamy věcí, které máme udělat, nebo plánujeme, co uděláme k večeři, batolata vnímají přítomnost a pozorují plevel rostoucí mezi kostkami dlažby.

Když trávíme čas s batoletem, ukáže nám, co znamená žít současnou chvílí. Soustředí se na tady a teď.

Batolata věci pochytí bez úsilí. Doktorka Montessori mluvila o jejich absorbující mysli.

Všimla si, že děti mladší šesti let přijímají věci lehce, stejně jako houby nasávají vodu.

S jednoročním dítětem nemusíme vysedávat a učit ho gramatice nebo struktuře věty.

Kolem tří let už mají úžasnou slovní zásobu a učí se stavět jednoduché věty (a někdy i složité odstavce). Srovnejte to s učením se cizím jazykům u dospělých – stojí je to spoustu úsilí a práce.

Více to probereme v následujících kapitolách. V této chvíli můžeme jen ocenit, jak snadno se učí.

Batolata jsou nesmírně schopná. Až do doby, než máme vlastní dítě, si často neuvědomíme, jak schopná jsou už od útlého dětství. Kolem 1,5 roku už poznají, že se blížíme k domu babičky už dlouho předtím, než tam dorazíme, a to tím, že poznávají věci kolem cesty. Když v košíku najdou hračku slona, často se seberou a utíkají ke knížce, kde je vyobrazený slon.

Navíc jakmile upravíme svůj domov tak, aby byl přístupnější dětem, často se ujmou úkolů v domácnosti s dychtivostí, schopností a potěšením – utírají rozlitou vodu, donesou plenku pro miminko, odklízí po sobě odpadky do koše, pomáhají nám s přípravou jídla a rády se samy oblékají.

Montessori Toddler 01_4P_1_CZ.indd 12

29.09.19 20:37

13

Jednou k nám domů přišel opravář něco spravit. Nikdy nezapomenu, jak se tvářil, když moje dcera (které ještě nebyly ani dva roky) prošla kolem do ložnice, převlékla se, odložila ušpiněné šaty do koše na prádlo a vyšla si z domu hrát. Zřejmě byl překvapen tím, co všechno ve svém věku dokázala dělat úplně sama.

Batolata jsou nevinná. Doopravdy jsem přesvědčena, že batolata nemají ve svém těle ani jednu podlou kůstku. Když vidí někoho, jak si hraje s hračkou, možná si pomyslí: „Rád/a bych si zrovna teď hrál/a s touhle hračkou,“ a vezmou ji druhému dítěti z rukou. Možná něco udělají, aby zjistila reakci (upustím to a uvidím, jak rodiče zareagují), nebo mohou být naštvaná, že něco není po jejich.

Ale nikdy nejsou podlá ani zlomyslná, ani netouží po pomstě. Začneme-li vidět věci jejich očima a z jejich perspektivy, pochopíme, jak prostý jejich svět může být.

Batolata nejsou dlouho nevraživá. Představte si, že batole ještě chce zůstat v parku, ale je čas jít domů. Možná se tentokrát budou vzpouzet. Záchvat vzteku u nich může trvat dokonce i půl hodiny. Ale jakmile jsou schopna se uklidnit (někdy s trochou pomoci), vrátí se ke svému radostnému a zvědavému já, na rozdíl od dospělých, kteří mohou ráno vykročit levou nohou a pak být nevrlí celý den (o hněvu se toho dozvíte více později, žádný strach).

Jsou také úžasně odpouštějící. Občas se stane, že uděláme chybu – ztratíme trpělivost, zapomeneme na slib nebo se prostě jen cítíme trochu nesví. Když se našemu dítěti omluvíme, jdeme mu tím příkladem, jak to odčinit, ono nás často vřele obejme nebo nás překvapí zvláště milým slovem. Máme-li s dítětem pevný vztah, pečuje o nás právě tak, jako my pečujeme o něj.

Batolata jsou opravdová. Moc ráda trávím čas s batolaty, protože jsou přímočará a upřímná. Jejich bezprostřednost je nakažlivá. Co řeknou, to si i myslí. Jdou světem se srdcem na dlani.

Každý, kdo strávil nějakou dobu s batolaty, zná chvíle, kdy dítě ukáže na někoho v autobuse a řekne nahlas: „Ten pán nemá žádné vlasy.“ My se možná snažíme schovat pod sedadlo, ale dítě nedává najevo žádné rozpaky.

Ale stejná přímočarost je důvodem, proč je s nimi snadné vyjít. Nehrají žádné zákulisní hry, nemají postranní úmysly a neintrikaří.

Batole ví, jak být samo sebou. Samo o sobě nepochybuje. Nesoudí druhé. Měli bychom se od nich hodně učit.

Montessori Toddler 01_4P_1_CZ.indd 13

29.09.19 20:37

14

CO BYC H O M O BATO L ATEC H M Ě LI V Ě D ĚT Batolata potřebují říkat „ne“. Jednou z důležitých fází, kterou musejí projít, je „krize sebepotvrzení“. Mezi 18 měsíci a 2,5 až 3 roky si uvědomí, že mají vlastní identitu oddělenou od svých rodičů, a přejí si větší samostatnost. Ve stejné době, kdy začnou říkat „ne“, začnou také používat osobní zájmeno „já“.

Tento posun k nezávislosti neprobíhá snadno. V některé dny nás budou odstrkávat a chtít dělat všechno sama; jindy odmítnou dělat úplně všechno nebo na nás budou viset.

Batolata potřebují pohyb. Tak jako zvířata nemají ráda klec, naše batolata neposedí dlouho v klidu. Chtějí se učit zvládat stále nové pohyby. Už od narození jsou miminka v pohybu. Jakmile začnou lézt, hned zkouší vstát. Jakmile umí stát, snaží se lézt nahoru a chodit. Když začnou chodit, zkouší běhat a pohybovat těžkými předměty – čím těžšími, tím lépe. Tahle snaha vystavit se té největší výzvě, jako třeba nosit velké předměty nebo přenášet velké tašky a hýbat kusy nábytku, má dokonce název – maximální úsilí.

Batolata mají potřebu zkoumat a odhalovat svět kolem sebe. Všemi svými smysly.

Montessori přístup doporučuje, abychom to akceptovali, upravili prostoty pro dítě tak, aby mohlo bezpečně zkoumat, zapojili je do aktivit každodenního života všemi smysly a umožnili jim prozkoumat i okolí domu. Nechte je šťourat ve špíně, vyzout boty na trávě, cákat se ve vodě a běhat v dešti.

Batolata potřebují svobodu. Tato svoboda dětem umožní, aby z nich vyrostli zvídaví žáci, aby zažívaly věci na vlastní kůži, dělaly objevy a cítily, že mají kontrolu samy nad sebou.

Batolata potřebují hranice. Hranice jim pomohou být v bezpečí, naučí je respektovat jiný i svůj životní prostor a pomohou jim stát se zodpovědnými lidskými bytostmi.

Hranice pomáhají i dospělým zakročit dřív, než překročí naše hranice, a vyhnout se tak až příliš známému křiku, hněvu a obviňování. Montessori přístup neznamená ani ústupnost, ani panovačnost. Místo toho nás učí, jak být našim dětem klidným vůdcem.

Batolata potřebují důslednost a řád. Vím, že jsou to nudná slova. Dospělí často dávají přednost spontánnosti a flexibilitě. Ale je třeba vědět, že batolata dávají přednost tomu, aby se věci odehrávaly přesně stejným způsobem každý den. Stejný obvyklý postup, věci na stejném místě a stejná pravidla. To jim pomáhá porozumět a pochopit svůj svět a vědět, co mají očekávat.

Pokud hranice nejsou pevné, batolata je budou stále znovu testovat, aby zjistila, jak se ten den rozhodneme. Pokud občas uspějí s naříkáním nebo zlobením, budou to zkoušet znova – říká se tomu občasné posílení.

Montessori Toddler 01_4P_1_CZ.indd 14

29.09.19 20:37

15

Pochopíme-li tuto potřebu, budeme mít víc porozumění a trpělivosti, a nebudeme-li schopni zajistit stejné věci každý den, budeme aspoň předem vědět, že jim možná bude třeba více pomoci. Budeme schopni vidět věci z jejich perspektivy, že věci se neodehrávají tak, jak očekávala; nepomyslíme si tedy, že zlobí, nýbrž jim v případě potřeby nabídneme pomoc, aby se uklidnila, a jakmile se uklidní, pomůžeme jim najít řešení.

Batolata nám nedávají zabrat. To ona sama mají co dělat. Moc se mi líbí tato myšlenka připisovaná článku Jean Rosenbergové: „Vidět záchvaty vzteku jako utrpení, ne jako vzdor.“ Je v plném souladu s tím, jak na batolata nahlížela doktorka Montessori. Když pochopíme, že jejich těžko zvládnutelné chování je vlastně voláním o pomoc, asi se zeptáme sami sebe: „Jak mohu právě teď nejlépe pomoci?“ Místo toho, abychom se cítili atakováni, budeme se snažit vymyslet způsob, jak je podpořit.

Batolata jsou impulzivní. Kůra mozková (která má význam pro sebekontrolu a přijímání rozhodnutí) se vyvíjí až do věku těsně nad dvacet let. To znamená, že je musíme vést, když třeba zkoušejí stále znovu lézt na stůl nebo berou někomu něco z rukou, a mít trpělivost s jejich emocemi. Ráda říkám: „Zkusme být jejich kůrou mozkovou.“ Batolata potřebují čas, aby zpracovala, co jim říkáme. Místo toho, abychom dokola opakovali našemu dítěti, aby se obulo, můžeme zkusit počítat v duchu do deseti, abychom jim dopřáli čas na zpracování toho, oč jsme je požádali. Často uvidíme, že začínají reagovat dřív, než napočítáme do osmi.

Batolata potřebují komunikovat. Je mnoho způsobů, jak se s námi naše děti snaží komunikovat. Miminka nám broukají a my broukáme na ně; menší batolata budou žvatlat a my můžeme dát najevo, že nás zajímá, co se pokoušejí říci; větší batolata milují kladení otázek a odpovídání; a my jim můžeme poskytnout bohatou slovní zásobu, kterou nasají jako houba.

Batolata potřebují smysluplnou práci. Batolata velmi ráda zkoušejí a opakují dovednosti, dokud je úplně nezvládnou. Pozorujte je a pochopte, na čem pracují, aby se tomu naučila. Často přirovnávám montessori dítě k hraní videoher. U videoher to zkoušíme znovu a znovu, abychom se dostali na vyšší úroveň, protože je to natolik těžké, že je to pro nás výzva, ale zase ne tak těžké, abychom to vzdali. Když naše batolata pracují na tom, aby se naučila otevírat a zavírat krabičku, budou to stále opakovat, až to zvládnou a zdokonalí.

A jakmile to zvládnou, přejdou k něčemu jinému.

Batolata ráda přispějí svým dílem a jsou platnou součástí rodiny. Zdá se, jako by je víc zajímaly věci, které používáme, než jejich hračky. Ráda pracují po našem boku, když připravujeme večeři, myjeme nádobí, připravujeme se na příchod návštěvy a podobné záležitosti. Ovšemže to není vždycky možné, ale když jim dopřejeme čas, přizpůsobíme věci tak, aby mohla uspět, a snížíme naše očekávání ohledně výsledku, naučíme naše děti mnohému z toho, jak být platným členem rodiny. Právě na takových principech budou stavět, až se stanou školáky a teenagery.

Montessori Toddler 01_4P_1_CZ.indd 15

29.09.19 20:37

16

M O NTE S SO R I V ÝC H OVA BATO LETE Když jsem poprvé přišla do montessori školy, byl můj zájem trochu povrchní.

Přitahovalo mě montessori prostředí a činnosti a chtěla jsem svým dětem opatřit krásné a inspirující materiály a prostory. To není špatné. Je to to nejsnadnější místo, odkud začít (a proto i my tuto knihu začneme popisem materiálů, činností a fyzických prostor).

O léta později chápu, že jsem se naučila mnohem více. Větší měrou než činnosti a prostory, které jsem vytvořila, montessori přístup ovlivnil to, jak jsem se naučila soužití s mými dětmi, s dětmi, které přicházejí do mých kurzů, a s dětmi, s nimiž se setkávám v každodenním životě. Mnoho lidí, kteří navštívili montessori školu, to cítilo stejně: Montessori je způsob života.

Není příliš těžké aplikovat tyto principy doma, ale může to být dost odlišné od toho, jak jsme byli sami vychováváni, a od toho, jak vypadá výchova kolem nás.

Při montessori přístupu nahlížíme na dítě jako na svéprávného člověka na své jedinečné cestě. Podporujeme ho jako průvodce a něžný vůdce. Nenahlížíme na dítě jako na něco, co by mělo být formováno; ne jako objekt, u něhož chápeme jeho potenciál, ani jako něco, co je reakcí na naše vlastní zkušenosti z dětských let.

Jako zahradníci zasejeme semínka, zajistíme vhodné podmínky a dostatek potravy, vody a světla. Pozorujeme semínka a upravíme naši péči, je-li to třeba. A necháme je růst.

A právě tak můžeme vychovávat naše děti, montessoriovským způsobem – zasadíme semínka, kterými jsou naše batolata, zajistíme jim správné podmínky, upravíme je, když je potřeba, a přihlížíme tomu, jak naše děti rostou. Směr, kterým se jejich život bude ubírat, bude jejich vlastní věcí. „… vychovatelé, včetně rodičů, se chovají jako dobří zahradníci a pěstitelé ke svým rostlinám.“ — Maria Montessori, Tvoření člověka

Montessori Toddler 01_4P_1_CZ.indd 16

29.09.19 20:37

17

BATO L ATA

To, co vypadá jako nedostatek

J SO U

bez mé oblíbené lžíce“), je

SKVĚLÁ

přizpůsobivosti („nemohu snídat VE SKUTEČNOSTI výrazem silného

smyslu pro pořádek.

To, co vypadá jako opakování To, co vypadá jako souboj vůlí,

jedné otravné hry stále dokola, je

je VE SKUTEČNOSTI učením se,

VE SKUTEČNOSTI opakováním,

že ne vždycky může být po jejich.

kterým se dítě chce něco nového naučit.

To, co vypadá jako výbušný záchvat vzteku, je VE SKUTEČNOSTI

To, co vypadá jako záměrná

sdělením: „Miluji tě tolik, že se cítím

pomalost s cílem nás rozzlobit, je

dost bezpečně na to, abych dal/a

VE SKUTEČNOSTI průzkumem

průchod všemu, co jsem v sobě

všeho na jejich cestě.

zadržoval/a celý den.“

To, co nás může uvést do velkých

To, co vypadá jako další noc

rozpaků, když to uslyšíme své

s přerušovaným spánkem, jsou

batole pronést na veřejnosti, je VE

VE SKUTEČNOSTI buclaté malé

SKUTEČNOSTI důsledkem toho, že

ručky, které vás uprostřed noci

dítě není schopné lhát a je vzorem

silně tisknou, aby vyjádřily čistou

upřímnosti.

lásku k vám.

Montessori Toddler 01_4P_1_CZ.indd 17

29.09.19 20:37

18

JA K S I O D N É ST CO N E J VÍ C E Z TÉTO K N I H Y

Tuto knihu můžete číst od začátku do konce. Nebo prostě otevřete knihu na straně, která vás zajímá, a můžete se dozvědět něco praktického, co budete moci využít ještě dnes.

Někdy může být náročné přijít na to, odkud vlastně začít. Na konci každé kapitoly je pár otázek na přemýšlení, které by vás měly nasměrovat. V celé knize se nacházejí shrnutí k rychlému nahlédnutí.

Užitečné shrnutí najdete i v příloze „Co neříkat, a co naopak říkat“, které si možná okopírujete a někde vyvěsíte jako připomínku.

Navíc ke všemu, co pramení z montessoriovské moudrosti, čerpám také z mnoha zdrojů, které jsem objevila v průběhu let a které pomáhají uvést montessori principy do praxe. Abych byla laskavým a srozumitelným průvodcem dětem, které navštěvují mé kurzy, a mým vlastním dětem.

Využijte tuto knihu jako inspiraci. Nejdůležitější věcí nejsou prostory nebo činnosti ani snaha být dokonalým rodičem; je to naučit se chápat a podporovat naše děti. Užívat si soužití s nimi. Pomáhat jim, když procházejí obtížným obdobím. A nezapomenout se smát, když to všechno začneme brát příliš vážně. Je to cesta, ne konečný cíl.

To je práce, kterou můžeme jako rodiče vykonat, abychom uvedli montessori přístup do svých životů.

Montessori Toddler 01_4P_1_CZ.indd 18

29.09.19 20:37

Ú VO D K M O NTE S SO R I M ETO DÁM

2

20

Krátce z historie

21

Klasické vzdělávání versus montessori vzdělávání

22

Montessori Toddler 02_4P_MM_CZ.indd 19

Některé montessori principy

29.09.19 22:06

20

Ú VO D K M O NTE S SO R I M ETO DÁ M

Začneme tím, jaké jsou základní principy vzdělávání podle zásad montessori a jak je můžeme doma uplatňovat. Pokud je tato metoda pro vás nová, je dobré začít právě zde. Zopakovat si to nejdůležitější ze zásad montessori nebude na škodu ani těm, kdo tuto metodu již znají.

Principy se můžete řídit i v případě, že vaše dítko nebude chodit do montessori školky či školy.

K R ÁTC E Z H I STO R I E Principy této pedagogiky vypracovala Maria Montessori, jedna z prvních ženských lékařek v Itálii na sklonku 19. století. Velmi se zajímala o potřeby dětí, často mentálně či fyzicky postižených, které měly potíže s učením. Postupně se její zaměření odklonilo od medicíny k oblasti vzdělávání.

V jedné z chudých okrajových čtvrtí Říma zřídila místo, kde se starala o děti, jejichž rodiče byli zrovna v práci. To byl její první „Dům dětí“ – Casa dei Bambini –, který otevřela v lednu roku 1907. Doktorka Montessori nezačala uplatňovat tradiční vzdělávací metody, jak by se očekávalo, nýbrž použila metodologii vědeckého poznávání se stejným cílem jako při své lékařské praxi – chtěla vidět, co děti zaměstnává, jak se učí a jak by jim sama mohla proces učení usnadnit. Mělo to velký úspěch. Zanedlouho se její činnost stala předmětem velkého zájmu, a to i v mezinárodním měřítku.

Vzdělávání a rozvíjení svých myšlenek se věnovala i během pobytů v různých zemích – mimo jiné žila například během 2. světové války v exilu v Indii – až do své smrti v roce 1952 v Nizozemsku. Ve své činnosti se nezaměřovala pouze na malé děti, nýbrž na všechny dětské věkové kategorie, protože svůj přístup považovala za „celoživotní vzdělávání“ – a uplatňovat se měl jak ve školách, tak v každodenním praktickém životě.

Montessori Toddler 02_4P_MM_CZ.indd 20

29.09.19 22:06

21

KLASICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ versus MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V klasické školní třídě stojí učitel většinou před žáky, určuje, co se mají učit, a přednáší dětem, co je záhodno, aby věděly. Jedná se o tzv. přístup shora dolů (direktivní).

Učitel rozhodne, že se všechny děti budou učit například písmeno „A“ v tentýž den.

D O S P Ě LÝ

DÍTĚ

KL ASICKÝ PŘÍSTUP

DÍTĚ

PROSTŘEDÍ

D O S P Ě LÝ

MONTESSORI PŘÍSTUP

V montessori třídě mají děti k dispozici výukový materiál v poličkách seřazený podle obtížnosti. Každé dítě s učivem postupuje podle vlastního tempa a momentálního zájmu. Učitel dohlíží, co dítě zvládlo, a vede ho postupně k osvojení další dovednosti pomocí odpovídajících materiálů.

Oproti klasické škole panuje u montessori přístupu dynamický vztah mezi dítětem, dospělým a učebním prostředím. Na špičce hierarchie je dítě, které řídí svou výuku, a učitel i prostředí panující ve třídě při tom působí podpůrně.

Všimněte si, že na schématu výukového procesu v montessori vedou šipky oběma směry. Prostředí a žák spolu interagují – prostředí dítě přitahuje a dítě se prostřednictvím podnětů z prostředí učí. Stejně tak se navzájem ovlivňují učitel a prostředí – dospělý připravuje prostředí, pozoruje situaci a upravuje prostředí podle potřeb dítěte. Dynamický vztah panuje i mezi dospělým a dítětem – na základě vzájemného respektu; dospělý na dítě dohlíží a zasahuje pouze s nejnutnější pomocí, jinak nechává dítě, aby si poradilo samo.

Ve svých statích Montessori zdůrazňuje, že cílem jejího principu vzdělávání není zahrnout dítě fakty, nýbrž rozvíjet jeho přirozenou touhu učit se.

Stejné zásady se můžeme držet vedle školní výuky i v domácím prostředí, a to hned po narození dítěte, dokonce již in utero. Záleží na tom, jakým způsobem s dětmi zacházíme – podporujeme je v jejich objevování světa po svém, dáváme jim svobodu a zároveň vytyčíme meze, uspořádáme domov tak, aby se mohly podílet na našem každodenním životě, a tím jim umožňujeme být úspěšné.

Montessori Toddler 02_4P_MM_CZ.indd 21

29.09.19 22:06

22

N Ě K TE R É M O NTE S SO R I P R I N C I PY 1. Připravené prostředí Připravené prostředí je vlastně jakýkoliv námi vytvořený prostor – například školní třída, domov, prázdninová chata, nějaké místo venku apod.

Zde v Amsterodamu mám týdně 8 kurzů, do kterých docházejí děti s rodiči zkoumat montessori prostředí. Většinu „práce“ absolvuji před jejich příchodem. Prostředí připravuji s velkou péčí a pozorností: • Sleduji děti a provádím s nimi činnosti přiměřené jejich úrovni – poněkud náročné na zvládnutí, ale zároveň ne natolik těžké, aby je musely vzdát.

• Dbám na to, aby děti mohly uspět – sháním takové podnosy, aby je děti unesly, mám připravené čisticí rukavice na utírání skvrn, dost materiálu na opakované pokusy uměleckého tvoření, dětskou velikost náčiní např. na pečení sušenek, nejmenší pohárky na pití.

• Abych prostor viděla z jejich perspektivy, sedám si na zem – a dekorační předměty nebo květiny umísťuji do takové výše, aby je dobře viděly a mohly se z nich těšit.

• Chci, aby prostor byl jednoduše a pěkně upravený – odstraňuji přebytečné věci, pečlivě vybírám sice méně činností, ale zato takové, aby tvořily celek a děti se jimi po částech mohly zabývat nezávisle na sobě.

Není to žádný „úklid třídy“. Cílem těchto příprav je, aby děti mohly volně objevovat a učit se či vytvářet předměty a věci, které je co nejvíce osloví.

O přípravě prostředí pro naše batolata doma bude řeč podrobněji v kapitole 4.

2. Přirozená touha učit se Mnozí se domnívají, že když se každé dítě ve třídě zabývá jinou činností, musí tam vládnout chaos. Nebo že děti nedělají nic, když před tabulí nestojí nikdo, aby jim říkal, co mají dělat.

Montessori Toddler 02_4P_MM_CZ.indd 22

29.09.19 22:06

23

Je to naopak: zjistili jsme, že když připravíme poutavé prostředí a v něm takové činnosti, které je zaměstnají v touze je zvládnout, děti mají vnitřní motivaci učit se. Jako miminka se naučily sáhnout si pro určité předměty, naučily se stát, když to opakovaně zkoušely, pak zvládly první krůčky a samy se naučily chodit – to vše v rámci nápomocného prostředí. To samé bude platit, když se učí mluvit, když se budou učit číst a psát, až se budou učit matematiku a až se budou učit o okolním světě.

Objevování, které samy provádějí na předem připravených předmětech v připraveném prostředí, v dětech probouzí zvídavost a lásku k učení. Nepotřebují, aby jim někdo dával pokyny, že mají prozkoumávat své okolí.

V montessori třídách jsou spolu děti různého věku, což dává menším dětem příležitost odkoukat některé dovednosti od starších a ty zase mohou upevnit své znalosti tím, že pomáhají mladším.

Prací batolete je hra. Jsou ze své podstaty zvídavá a učenlivá. Pokud jim to dovolíme.

3. Učení manipulací s konkrétními pomůckami „Můžeme říci asi toto: inteligence dítěte se může do určité úrovně rozvíjet bez pomoci rukou. Když se ale rozvíjí s jejich pomocí, dosáhne vyšší úrovně a dítě má pak pevnější charakter.“ — Maria Montessori, Absorbující mysl

V montessori třídě jsou pomůcky připravené tak pěkně a přitažlivě, že dítě přímo přitahují, aby je samo prozkoumávalo pomocí rukou.

Ruce umí pojmout velké množství informací konkrétní povahy a ty jsou pak předány do mozku. Jedna věc je něco slyšet nebo sledovat očima, ale pokud zapojíme ruce, poznáváme předměty více do hloubky. Přesouváme se tím z pasivního učení na úroveň aktivní.

Když přeskočíme do třídy pro děti ve věku od 3 do 6 let, najdeme skvělý příklad v pomůckách pro matematiku. Máme zde zlatý korálek, který představuje číslo 1, tyčinka s 10 korálky představuje 10, destička s 10 řadami po 10 korálcích představuje 100 a kostka z 10 destiček značí 1000. Dítě tak názorně vidí a může si osahat všechny tyto hodnoty a vstřebat tak příslušné matematické principy.

S použitím těchto pomůcek může dítě procvičovat sčítání. Pro výpočet součtu čísel 1234 + 6432 si může vzít krychli s 1000 korálky, 2 destičky po 100 korálcích, 3 tyčinky představující 30 korálků a k tomu 4 jednotlivé korálky. Podobně si děti nashromáždí

Montessori Toddler 02_4P_MM_CZ.indd 23

29.09.19 22:06

24

pomůcky pro číslo 6432. Pak je zcela jasné, že když to dají dohromady, mají sedm tisícových krychlí, šest stovkových destiček atd. Porovnejte tuto metodu s abstraktním způsobem, kterým se většina děti učí sčítat na papíře.

Když pak dítě postoupí na první stupeň školy, bude schopno odvodit z tohoto základu i abstraktní početní operace. Názorné předměty pak už nebude potřebovat, i když se k nim v případě potřeby kdykoliv může vrátit.

Stejně jako u starších dětí pozorujeme i u batolat, že se učí pomocí rukou. Objevují tak svět konkrétním způsobem.

4. Senzitivní období Senzitivním obdobím nazýváme časový úsek, v němž dítě vykazuje specifický zájem o jednu oblast. Například senzitivní období pro pohyb, pro jazyk, pro matematiku nebo pro čtení.

Neznamená to, že by dítě bylo obzvláště vnímavé ve smyslu zranitelnosti nebo citlivosti.

Je to spíše období, kdy dítěti jde učení určité látky nebo dovednosti lehce a bez námahy.

Těchto senzitivních období můžeme využít k tomu, abychom dítěti nabídli vhodné činnosti. Dítě sledujeme a zjistíme, o co se zrovna zajímá.

Když nás batole začne napodobovat – opakovat po nás slova – víme, že má zrovna senzitivní období pro rozvoj jazyka, a můžeme se zaměřit na zprostředkování nových a běžných slov k obohacení jeho slovní zásoby.

Pokud je v centru pozornosti batolete vylézat na stoleček, vidíme, že se nachází v senzitivním období charakterizovaném vnímavostí k pohybu a potřebuje tuto dovednost a pohyby procvičovat. Místo toho, abychom mu dovolili lézt po nábytku, raději mu připravíme překážkovou dráhu sestavenou z polštářů, dek a dalších předmětů, na kterých si může cvičit rovnováhu nebo na ně lézt.

Poznámka: Někdo může mít obavy, že pokud propásne nějaké senzitivní období, např. ke čtení, bude pak dítě mít problém naučit se číst. Ono se číst naučí, ale bude na to muset vynaložit vědomější snahu, jako například já, když jsem se již dospělá učila holandsky.

5. Nevědomá absorbující mysl Od narození do ai šesti let dítě snadno přijímá informace. Doktorka Montessori to nazývá absorbující mysl, jde to snadno jako houba. Do tří let to děti dělají zcela nevědomky.

Montessori Toddler 02_4P_MM_CZ.indd 24

29.09.19 22:06

25

S E NZ ITIV N Í O B DO B Í U BATO L AT Přesné načasování těchto senzitivních období je u každého dítěte jedinečné.

JAZYK

Senzitivní období pro mluvenou řeč. Děti sledují naše rty, žvatlají a začínají opakovat, co říkáme. Brzy potom dojde k explozi řeči. Zájem o psaní se může objevit mezi 3–5 lety, o čtení od 4–5 let.

• Používejte bohatý jazyk.

• Pojmenujte všechno správným názvem.

• Čtěte knihy.

• Veďte s dítětem konverzaci – dělejte pauzy, aby mohlo reagovat.

• Nechte se vést zájmy dítěte.

POŘÁDEK

Batolata milují pořádek. Doktorka Montessori pozorovala jednou venku dítě na procházce s matkou. Dítě se velmi rozčílilo, když si matka sundala kabát.

Bylo rozčilené, protože „pořádek“ (to, jak věci byly), byl narušen, a uklidnilo se, až když si matka kabát zase oblékla.

• Dodržujte rutinní postupy, takže dítě ví, co má očekávat.

• Mějte „místo pro všechno a všechno na svém místě“.

• Buďte chápaví, když se dítě rozčílí, když se něco neděje každý den stejně.

DROBNÉ DETAILY

Od osmnácti měsíců do tří let děti přitahují malé předměty a drobné detaily.

• Upozorňujte dítě na jemné detaily uměleckých předmětů, květin, řemeslných výrobků.

• Posaďte se na zem, abyste byli s dítětem ve stejné výšce a dívali se tak z jejich perspektivy – dejte najevo, že je to lákavé.

• Nedokonalé předměty můžeme odstranit.

OSVOJENÍ POHYBU

Malá batolata si osvojují hrubou i jemnou motoriku – učí se chodit a používat ruce. Starši batolata zlepšují tyto dovednosti a začínají si osvojovat lepší koordinaci.

• Nabízejte dětem různé příležitosti pro procvičení jemné i hrubé motoriky.

• Dopřejte jim čas k pohybu.

SMYSLOVÉ ZKOUMÁNÍ

Batolata při zkoumání okolního prostředí fascinují barvy, chutě, pachy, doteky a zvuky. Starší batolata začínají tyto vjemy zařazovat a organizovat.

• Umožněte jim přístup k různému prostředí uvnitř budov i venku, aby ho mohly zkoumat všemi smysly.

• Poskytněte jim čas, aby ho mohly volně prozkoumat.

• Objevujte společně.

CHOVÁNÍ A SLUŠNÉ ZPŮSOBY

Senzitivní období pro slušné způsoby začíná kolem dvou a půl let. Do té doby ale musí dospělí slušné způsoby a zdvořilost u menších batolat modelovat svým příkladem.

• Důvěřujte dítěti, že si tyto způsoby postupně osvojí i bez vašeho ustavičného napomínání.

• Buďte dítěti příkladem slušného chování doma, v každodenním životě i vůči neznámým lidem.

Montessori Toddler 02_4P_MM_CZ.indd 25

29.09.19 22:06

26

Lehkost, s níž se batole učí, pro nás znamená jak dobrou příležitost, tak i odpovědnost.

Příležitosti pro to, že dítě absorbuje jazyk kolem sebe tak snadno (a vytváří si tak bohatou slovní zásobu a chápání řeči), jako my zacházíme s věcmi a předměty (doufejme, že s péčí), jak jednáme s ostatními (doufejme, že s respektem a zdvořile), kam dáváme věci (a udržujeme pořádek) a jak pojímáme krásu prostředí kolem nich.

Zodpovědnost proto, že – jak doktorka Montessori zdůrazňuje – dítě pochytí negativní projevy stejně lehce jako ty pozitivní, právě jako se do houby jednoduše vsákne nejen čistá, ale i špinavá voda. Děti registrují i naše pocity a postoje, například když se nám něco nepovede a jsme na sebe naštvaní (naproti tomu i když si dokážeme odpustit) nebo když máme pevné názory (nebo je naopak měníme podle okolností).

Je tedy na nás, abychom v co největší míře měli na mysli, že máme našim dětem zprostředkovávat krásu, být jim pozitivním příkladem a přistupovat k nim s vlídností, aby si ji mohly vštípit.

6. Svoboda a hranice Někdo může říci: „Není montessori o tom, že si tam dítě může dělat, co chce?“ Jiní naopak řeknou: „Není montessori přístup moc přísný, když dovoluje dětem používat předměty jen určitým daným způsobem?“ Ve skutečnosti znamená montessori něco uprostřed, něco mezi liberálností a autokracií.

Máme několik pravidel, jimiž se děti jak ve škole, tak doma mají řídit, aby se naučily respektu a zodpovědnosti k sobě, vůči ostatním i svému okolí. V rámci těchto mezí mají pak děti svobodu volby, pohybu a vlastní vůle.

Je to podobné jako se zákony ve společnosti, které jsou tu proto, abychom žili ve vzájemné harmonii. U nás v Nizozemí, kde více jak 10 let žiji, máme dost pravidel pro zajištění naší bezpečnosti, ale ne příliš mnoho pravidel, kterých bychom se chtěli vzdát pro svou svobodu a nezávislost. Kupříkladu existují určitá pravidla silničního provozu pro bezpečnost všech jeho účastníků, ale zároveň máme velkou svobodu v mnoha oblastech života, počínaje volbou vzdělávání přes sexuální orientaci až po svobodu vyznání.

V montessori školách si děti mohou svobodně vybrat, s čím chtějí pracovat (pokud je to k dispozici), mají svobodu volby, zda chtějí odpočívat a pozorovat ostatní děti (s tím, že ostatní neruší), a také svobodu pohybu po třídě (za předpokladu, že berou ohled na ostatní a že se pohybují v rámci učebny). V těchto mezích postupujeme podle dítěte a věříme, že se každé dítě bude vyvíjet v rámci jeho individuálního časového plánu.

Montessori Toddler 02_4P_MM_CZ.indd 26

29.09.19 22:06

27

Doma můžeme dítě nechat svobodně rozhodnout, co si vezme na sebe (oblečení musí být vhodné pro dané roční období), můžeme jim nechat svobodu v tom, co chtějí snídat (za předpokladu, že zasednou k jídlu), a mohou se svobodně vyjádřit (přičemž tím nesmí ublížit ostatním nebo poškodit předměty nacházející se doma).

Někteří lidé mají obavy, „jak se dítě vlastně naučí, že existují určité věci, které dělat musí“, nebo „nevyroste-li z něj sobec, když se naše pozornost po celou dobu upírá jen na ně“. Rodiče mají jasno v tom, co se od dítěte očekává, a v případě potřeby je v rámci láskyplných mezí usměrňují. Dítě se učí starat se o ostatní a o své okolí a ukazuje, že pečuje o druhé i o svět, který je obklopuje.

Dáváme dětem svobodu v rámci mezí.

V kapitolách 5 a 6 se podrobněji zaměříme na to, jak dát našemu dítěti svobodu při objevování a jak v případě potřeby určit meze.

7. Nezávislost a zodpovědnost U montessori se děti učí být svébytně nezávislými. „Pomoz mi, abych to dokázal sám.“ Neděláme to proto, aby děti co nejrychleji dospěly. Ať jsou děti dětmi.

Děláme to proto, že to děti samy rády dělají. Chtějí být schopné dělat více, přispívat, být součástí rodiny, třídy, společnosti. Jaké zadostiučinění vidíme na jejich tvářích, když si samy obují boty, zvládnou vrátit předmět na své místo nebo pomohou kamarádovi. Jak jsou spokojené, když si umí samy poradit, když nemusí s nikým bojovat při oblékání trika nebo je nikdo bez varování nepleskne do vany.

Někdy se mi zdá, že montessori přístup je známý jen tím, že vychovává děti k samostatnosti. Pro mě je ale mnohem důležitější, že se děti učí být zodpovědné.

Učí se, jak se ze samostatných stát zodpovědnými za péči o sebe, o ostatní a o své prostředí.

Dítě se učí, jak s péčí zacházet s křehkými věcmi. Učí se, jak nabídnout pomoc kamarádovi.

Učí se starat o své věci, dávat prát špinavé oblečení nebo uklízet hračky do police. Učí se, jak napravit, když někomu ublížilo. Učí se starat o rostlinky, o třídu a o prostředí, v němž žijí.

A to i batolata. I doma.

Montessori Toddler 02_4P_MM_CZ.indd 27

29.09.19 22:06

28

8. Individuální rozvoj Od dětí se v klasických školách očekává, že se budou rozvíjet ve všech oblastech současně. Jenže některé děti začínají mluvit dříve než ostatní, jiné se zase naučí dříve chodit, každé dítě má ve vývoji své individuální tempo.

Montessori nejen že respektuje individuální a jedinečnou časovou osu vývoje každého dítěte, ale navíc bere v potaz, že každé dítě je vybaveno jinou energií a je schopno se soustředit v jiném čase. Děti mají rozdílné smyslové vnímání pro učení –vizuální, audiální, hmatové, případně jejich kombinace.

Jsou děti, které k získání určité schopnosti potřebují časté opakování. Jiné to takzvaně odkoukají od ostatních a osvojí si dovednost hned napoprvé. Některé děti se potřebují více pohybovat než jiné – než sedět za stolem a poslouchat, mohou volně chodit po třídě a pozorovat ostatní. Mnohé činnosti zahrnují spoustu pohybu a zároveň učí pohyb kontrolovat.

Metody montessori uznávají odlišnosti způsobů, jakými se děti učí, a podporují jejich individuální rozvoj.

9. Respekt Správný montessori učitel dítě respektuje tak, že se k němu chová stejně, jak by se choval k dospělému. To můžeme vidět na způsobu, jakým děti žádá o dovolení v případě, že se jich nějakým způsobem potřebuje dotknout (např.: „Nevadí, když tě zvednu?“), a na tom, že nepotřebují dítě formovat, nýbrž mu umožní, aby se rozvíjelo po svém.

To ale neznamená, že je dospělý nevede. V případě potřeby je na dospělém, aby stanovil meze. Nikoliv pasivním způsobem a agresivně, nýbrž asertivně a s respektem.

10. Pozorování O síle pozorování toho nemůže být nikdy řečeno dost. Součástí mého školení v montessori je pozorování miminek a malých dětí po dobu nejméně 250 hodin. Sami se školíme v tom, abychom se odnaučili touze dítě nebo určitou situaci analyzovat, dělat ukvapené závěry, mít předsudky a formulovat předčasné úsudky.

Pozorovat znamená prostě monitorovat jako kamera na stěně. Věcně. A zaznamenávat pouze to, co vidíme.

Pohyb, mluvu, gesta, počínání.

Montessori Toddler 02_4P_MM_CZ.indd 28

29.09.19 22:06

29

Pozorování tvoří základ montessori přístupu. Přesně nám indikuje, v jaké fázi se dítě právě nachází, aniž bychom soudili. To nám pomáhá poznat, o co se zrovna zajímá, jakou dovednost se snaží si osvojit, kdy došlo k vývojové změně a – případně – kdy zasáhnout a stanovit meze nebo trochu pomoci předtím, než by bylo nutné se do věci opět vložit.

V kapitole 5 se podíváme podrobněji na to, jak můžeme své dítě pozorovat.

V následujících kapitolách poodkryjeme způsoby, jak do běžného života doma můžeme začlenit některé z těchto montessori principů: • Pozorujme naše děti, abychom zjistili, jaké mají zájmy, v jejichž rámci by samostatně mohly zkoumat a činit nové objevy.

• Poskytněme prostor na mluvení, pohyb a společné trávení času.

• Uspořádejme domov tak, aby dítě mohlo zažívat úspěchy.

• Začleňme dítě do běžného života.

• Povzbuzujme jeho zvídavost.

• Stanovme několik základních/domácích pravidel, aby dítě znalo meze.

• Buďme průvodci našich dětí – nepotřebují šéfa ani sluhu.

• Nepokoušejme se je formovat – nechme je rozkvést do jedinečné bytosti, kterou zosobňují.

Pojďme tyto zásady aplikovat na naše batolata.

K P R O C V I Č E N Í 1. Zjistili jsme, že se dítě nachází v některém ze senzitivních období?

2 Zjistili jsme u našeho dítěte projev • absorbující mysli?

• přirozené touhy učit se 3. Jsme schopni poskytnout • připravené domácí prostředí? (více podrobností se dozvíte v kapitole 4) • doma praktické příležitosti k učení? (více podrobností se dozvíte v kapitole 5) • svobodu v rámci daných mezí? (více podrobností se dozvíte v kapitole 5 a 6)

Montessori Toddler 02_4P_MM_CZ.indd 29

29.09.19 22:06

M O NTE S SO R I Č I N N O STI PRO BATO L ATA

3 33

Čím se odlišuje montessori činnost od běžných činností?

34

Jak dítěti ukázat činnost

36

Základní principy, které je třeba mít na paměti

39

Jak uspořádat činnost

42

Druhy činností 42 Koordinace očí a rukou 45 Hudba a pohyb 47 Praktický život 52 Umění a řemesla 54 Jazyk

68

Poznámka navíc k venkovnímu prostředí a přírodě

70

Jak je to s hračkami mimo montessori koncept

Montessori Toddler 03_4P_MM_CZ.indd 30

29.09.19 20:49

Montessori Toddler 03_4P_MM_CZ.indd 31

29.09.19 20:49

32

M O NTE S SO R I Č I N N O STI PRO BATO L ATA

S montessori se nejlépe začíná prostřednictvím činností.

Jejich základem je rozvoj dítěte v jeho celistvosti. Nejdříve se podíváme na dítě z hlediska jeho potřeb. Podle nich pak nastavíme činnosti.

Potřeby batolete spočívají v první řadě v používání rukou různými způsoby (úchop, křížení středové čáry, předávání předmětu z ruky do ruky, přenášení předmětů, používání obou rukou současně), v procvičování hrubých motorických dovedností, v sebevyjádření a v komunikaci.

Montessori činnosti pro batolata pokrývají pět hlavních oblastí: 1.

2.

3.

4.

5.

koordinaci očí a rukou, hudbu a pohyb, praktický život (činnosti každodenního života), umění a řemesla, jazyk.

Než se začneme zabývat jednotlivými oblastmi, krátce se podíváme na to, v čem spočívá podstata montessori činnosti, jak ji dítěti ukázat a jak ji zorganizovat, a přidáme několik principů k zapamatování. Poté se budeme každou oblastí zabývat podrobněji.

Montessori Toddler 03_4P_MM_CZ.indd 32

29.09.19 20:49

33

ČÍM SE ODLIŠUJE MONTESSORI ČINNOST OD OSTATNÍCH? Činnosti se většinou zaměřují na jednu dovednost, kterou se dítě právě zabývá.

Například činnost spočívající v umisťování kuličky, která dítěti umožní, aby si tuto dovednost osvojilo. To je odlišné od mnoha klasických plastových hraček, které se zaměřují na vícero dílčích dovedností, rozdělených na část, kde se kulička postrkuje, část, kde spadne, jinou část, která dělá zvuky atd.

Další věc je, že upřednostňujeme používání přírodních materiálů. Batole je bytost s převážně smyslovým vnímáním a přírodní materiály jako dřevo jsou příjemné na dotek, obecně bezpečné při strkání do pusy a váha předmětu nejspíše přímo odpovídá jejich velikosti. Někdy jsou možná dražší, ale zato většinou trvanlivější a můžete je získat i z druhé ruky po dítěti, které jim již odrostlo. Navíc když budete pomůcky uchovávat v nádobách z přírodních materiálů, např. v pletených koších, dodá to vašemu prostředí také krásu ručně vyrobených prvků.

Mnohé montessori činnosti mají počáteční, průběhovou a závěrečnou fázi. Dítě začíná v postupném sledu aktivit, jak rozvine své dovednosti, je schopno dokončit celý „pracovní cyklus“ včetně vrácení pomůcky do police. Pohodu při procvičování vystřídá pocit uspokojení po dokončení činnosti.

Při organizaci činností často používáme podnosy a košíky. Pomůcky, které dítě potřebuje k tomu, aby samostatně dokončilo úlohu, jsou tak stále pohromadě. Když se při některé činnosti například používá voda, připojujeme k pomůckám houbičku nebo čisticí rukavici na případné loužičky.

Montessori činnosti vyžadují kompletnost. Pokud se ztratí některá součást, dáme pryč celou pomůcku k činnosti. Když například chybí jeden dílek puzzle, může být dítě frustrované, protože se nedostaví pocit zvládnutí dovednosti, který při dokončení činnosti očekává.

Dalším charakteristickým rysem montessori činností je opakování. Děti si osvojují dovednosti opakováním úlohy odpovídající jejich úrovni – natolik náročné, aby nebyla příliš jednoduchá, a přitom složité jen do té míry, aby ji dítě nevzdalo. Zjišťujeme, že dítě ve snaze zvládnout určitou dovednost opakuje činnost k tomu vedoucí. Jsem ráda, když vidím řadu kolíčků podél horní hrany obrazu na sušicím stojanu, které značí, že se dítě snažilo procvičovat a pracovalo na zvládnutí úlohy pomocí kolíčku.

Podobně může jedna dílčí činnost být součástí komplexnější dovednosti, kterou se děti učí zvládnout. Mohou si například procvičovat vymačkávání houbičky nebo fázi, kdy do džbánku natáčejí vodu z kohoutku. Dohlížíme na ně a necháme je tuto část činnosti opakovat. Pak uvidíme, že se třeba přesunou k něčemu jinému nebo přidají k osvojování této dovednosti další krok.

Montessori Toddler 03_4P_MM_CZ.indd 33

29.09.19 20:49

34

Děti mají svobodu volby. V kapitole 4 se budeme zabývat tím, jak by měl být uspořádán prostor, aby tuto svobodu podporoval na základě určitého omezeného počtu činností k osvojení. „Náš úkol učit se zjednoduší, protože nemusíme rozhodovat, co budeme učit, nýbrž mu předložíme všechno potřebné pro uspokojení jeho duševních chutí. Musí mít absolutní svobodu volby a pak nepotřebuje nic jiného než opakovanou zkušenost, v níž se bude čím dál větší měrou promítat zájem a vážná pozornost při osvojování dané znalosti.“ — Maria Montessori, Vzdělávání lidského potenciálu

V Příloze neleznete seznam montessori činností pro batolata. Věk je uveden pouze jako orientační vodítko. Měli bychom u našich dětí vypozorovat, na kterou činnost zaměřují svou pozornost, a dát z dosahu příliš složité, nebo naopak příliš jednoduché aktivity.

JA K D ÍTĚTI U K Á Z AT Č I N N O ST Při montessori školení jsme se učili, jak ve třídě prezentovat jednotlivé činnosti. Každá činnost je rozdělená do dílčích kroků, od přinesení podnosu na stůl přes předvedení jednoho kroku po druhém až po vrácení podnosu do police. Prezentaci každé činnosti jsme si procvičovali stále dokola. Při samotné práci ve třídě pak můžeme improvizovat a podle potřeby pomoci dítěti v určité fázi.

Stejný přístup můžeme aplikovat i doma. Činnost můžeme rozdělit na dílčí kroky a procvičovat v závislosti na tom, jak to naše dítě zvládá.

Nechme ho vybrat si činnost, která jej zajímá, a procvičovat ji bez zasahování tak dlouho, jak samo chce. A když pak činnosti zanechá, vyčkejme, abychom zjistili, jestli se k ní třeba samo nevrátí.

Pokud si děti s něčím nevědí rady a zdá se, že je neúspěch otráví, můžeme jim do činnosti vstoupit a velmi pomalu konkrétní krok ukázat. Vybídneme je k pozornosti slovy „Dívej se“, a přitom jim činnost předvedeme – například jak se odšroubuje víko nádoby. Pak ustoupíme do pozadí a sledujeme, jak se jim to daří.

Montessori Toddler 03_4P_MM_CZ.indd 34

29.09.19 20:49

35

Tip •• Dělejte pomalé, přesné pohyby, aby dítě stačilo dobře pozorovat vaše ruce. Když jim budete kupříkladu ukazovat, jak se rozepíná knoflík, myslete na všechny drobné pohyby, které při tom musíme udělat, činnost rozdělte do dílčích kroků a ukazujte je pomalu.

•• Při předvádění činnosti nemluvte – děti by si pak nebyly jisté, zda nás mají poslouchat, nebo sledovat naše ruce.

•• Snažte se kroky předvádět stále stejným způsobem, aby děti mohly snáze vypozorovat pohyb, který jim předtím unikl.

•• S předměty zacházejte tak, aby i dítě mohlo například podnos nebo sklenici apod. nosit oběma rukama.

•• Když děti nestojí o naši pomoc, budou možná přístupné verbálním radám, například „Zatlač na to víc“. Můžeme je také nechat, ať se snaží samy, dokud to nezvládnou.

Někdy se stane, že činnosti zanechají a vrátí se k ní jindy.

S

LOW

H ANDS O M IT W ORDS

O akronymu „SHOW“ jsem poprvé slyšela od mé kamarádky z Montessori Jeanne-Marie Paynelové. Je to dobrá připomínka pro nás dospělé, abychom – když dítěti něco nového ukazujeme 1 – pohybovali rukama pomalu a zdrželi se slovního doprovodu.

Dítěti to pomůže snáze pochopit, co mu ukazujeme. Naše pomalé pohyby může snadno sledovat. Kdybychom zároveň použili slovní vysvětlování, batole by nevědělo, zda nás má poslouchat, nebo se dívat – když nebudeme mluvit, dítě se může soustředit na naše předvádění.

1o dtud v angličtině „show“, doslovný překlad slov z akronymu je: pomalé ruce, vynechat slovapozn. překl.

Montessori Toddler 03_4P_MM_CZ.indd 35

29.09.19 20:49