0041087

Mistr stavitel

JULIAN GOUGH Ilustrace

J I M FI E L D

Brumla_a_Remcik_4.indd 3

08.03.20 11:17

Přeložila Anna Vrbová

Text copyright © Julian Gough 2019 Illustrations copyright © Jim Field 2019 All rights reserved.

Translation © Anna Vrbová, 2020 ISBN 978-80-242-6523-0

Brumla_a_Remcik_4.indd 4

08.03.20 11:17

Mému dobrému příteli Tonymu, kterého znám od pěti let.

Je to nejlepší kreslíř a stavitel lega.

J.F.

Asi největší štěstí, které mě potkalo, je to, že mám skvělého tátu (protože dobrého tátu každý nemá). Tuhle knihu tedy věnuji svému tátovi Richardu Goughovi. On sám tátu v podstatě neměl, takže začínal úplně od píky a musel sám přijít na to, jak se to vlastně dělá. Odvedl skvělou práci.

(A ve volném čase bojoval se spoustou požárů a zachránil spoustu životů.) Mám tě moc rád, tati. Díky za všechno.

J.G.

Brumla_a_Remcik_4.indd 5

08.03.20 11:17

PROJEKT „MŮJ HRAD“ – NOVĚJŠÍ, VĚTŠÍ, LEPŠÍ VYPRACOVAL CASTOR CANADENSIS – ÚSPĚŠNÝ BOBR

LÍNÉ ZVÍŘE STROMY

NOVĚJŠÍ, VĚTŠÍ, LEPŠÍ POTOK STROMY K ODSTRANĚNÍ

HLOUPÉ ZVÍŘE

OBŘÍ PÍSEČNÁ JÁMA

Brumla_a_Remcik_4.indd 6

KVĚTINOVÁ PASEKA

08.03.20 11:17

S

HROMOVÉ HORY

V

Z

DIVOUSOVY VODOPÁDY

J

VLČÍ LES

HRÁZ STROMY K ODSTRANĚNÍ

ODT

OK

MŮJ HRAD

OTRAVNÉ ŠUTRY

Brumla_a_Remcik_4.indd 7

08.03.20 11:17

Brumla_a_Remcik_4.indd 8

08.03.20 11:17

Do Brumliny jeskyně vrazil Remcík. „Brumlo, kam odcházejí stromy na zimu?“ vypálil králík. „Stromy zůstávají přesně tam, kde jsou,“ zívla medvědice. „Máš asi na mysli ptáky.

Ptáci na zimu odlétají na jih.“

Brumla_a_Remcik_4.indd 9

08.03.20 11:17

Brumla_a_Remcik_4.indd 10

08.03.20 11:17

„No, myslím, že letos na jih odletěly i některé stromy, Brumlo.“ „Ale vždyť stromy neumějí létat,“ řekla Brumla. „Aspoň myslím.“ Ze všech sil se natahovala, aby se jako vždy brzy po ránu podrbala na zádech. „Ufff…

Mohl bys mě poškrábat?

Svědí mě to tadyhle.“

Brumla_a_Remcik_4.indd 11

08.03.20 11:17

„Jasně!“ Remcík vyskočil, jak nejvýš dokázal. „Hmm. To je spíš lechtání, Remcíku.“ „Není jen tak tě přes tak hustou srst podrbat…“ „To je fakt,“ odpověděla Brumla. „Ale díky za snahu. Půjdu a podrbu se o svůj drbací strom.“ Mmmm…

Už jen při tom pomyšlení svrbění trochu polevilo.

12 Brumla_a_Remcik_4.indd 12

08.03.20 11:18

„Ehm, Brumlo…“ řekl Remcík.

Jenže Brumla už kráčela dolů k potoku.

Podívala se doleva. Podívala se doprava. „Kde…“ hlesla Brumla.

Brumla_a_Remcik_4.indd 13

08.03.20 11:18

„To jsem se ti právě snažil říct…“ řekl Remcík, když ji doběhl. „Kde je můj oblíbený drbací strom?“ „Odletěl na zimu na jih?“ zkusil to Remcík.

Brumla pro všechny případy vzhlédla k obloze. „Ne…“ Vtom Remcík cosi uviděl. Polkl a ukázal vedle sebe.

Brumla_a_Remcik_4.indd 14

08.03.20 11:18

Brumla shlédla.

A tam, kde stával její drbací strom, trčel pahýl. Brumla se k němu sklonila.

Pahýl byl posetý otisky zubů.

Obřími otisky zubů.

Brumla_a_Remcik_4.indd 15

08.03.20 11:18

Remcíkovi se rozklepala kolena. „Ja… ja… jaká krvelačná bestie dokáže SEŽRAT STROM?“ „To nevím,“ odpověděla Brumla. „Hladová? To mi připomíná: pojďme pro med na bobule k snídani.“ „JAK TO, ŽE TĚ TO VŮBEC NEZNEPOKOJUJE?“ vykřikl Remcík.

Brumla_a_Remcik_4.indd 16

08.03.20 11:18

Brumla_a_Remcik_4.indd 17

08.03.20 11:18

„Protože znepokojování nic nevyřeší,“ odpověděla Brumla. „Zato snídaně ano.“ A tak se Brumla s Remcíkem vydali k medovému stromu.

Brumla_a_Remcik_4.indd 18

08.03.20 11:18

Jenže medový strom byl pryč.

Zůstal po něm pahýl s obřími stopami po zubech. „Pořád tě to neznepokojuje?“ zeptal se Remcík.

Brumla_a_Remcik_4.indd 19

08.03.20 11:19

„Hmmm,“ řekla Brumla. „Na stromě žije i Klovína…“ „No nazdar,“ řekl Remcík.

Remcík utíkal a Brumla kráčela, dokud nezahlédli Klovínin strom. „Uf, pořád stojí!“ oddechl si Remcík.

Kolena a lokty se mu přestaly třást. „Haló, Klovíno!“

Brumla_a_Remcik_4.indd 20

08.03.20 11:19

Brumla_a_Remcik_4.indd 21

08.03.20 11:19