Issuu

Originální vydání

MIDNIGHT IS A LONELY PLACE

Přeložila Eva Křístková

Pro A. J. za vymy lení názvu

Kdekoliv lapeme po tìchto posvátných místech, kde pøebývají duchové Byron

C était pendant l horreur d une profonde nuit

Racine

Prolog

Její vlasy mìly barvu èerstvì ojínìného bukového listí. Byly bohaté a záøivé, a kdy ji k sobì pøitiskl a jeho rty laènì hledaly její, uvolòovaly se jí z kostìných høebenù. On mìl kù i dobronzova opálenou a o lehanou vìtrem, zatímco její nahé tìlo bylo bílé jako nejèist í mramor. Tì ký støíbrný náramek, který nosil na pa i, se jí zarýval do kù e. Nevnímala to. Cítila jen, jak se k ní její milenec mocnì tiskne, jak jsou jeho svalnatá stehna silná a jak se jí jazykem dobývá do úst, jako kdyby ji chtìl celou pozøít. Claudio Vydechl její jméno a znìlo to jako pohlazení, prosba i úzkostný vzlyk, a pak u jen zasténal rozko í a celý rozechvìlý zùstal le et v jejím objetí. Pøes rty jí pøebìhl letmý úsmìv. Clonou umícího dubového listí pohlédla k nebesùm, astná a naplnìná. Celý svìt se scvrkl na jedinou mýtinu v pustém lese. Na dítì i man ela zapomnìla. Pro mu e, kterého svírala v náruèi, byla hotova obìtovat oba, riskovat ztrátu domova, postavení i ivota. Pohnul se, nadzvedl se na loktech a pohlédl na ni. Jeho tváø byla podivnì prázdná a jeho støíbøitì edé oèi jako by hledìly do prázdna. Claudio , za eptal znovu a zaboøil jí tváø mezi prsy. Bylo to jako smrt, o jaké mu i snívají: smrt ve chvíli vyvrcholení. Usmál se, zabloudil jí rukou do vlasù a sevøel je v dlani. Dr el ji takto v zajetí a její tváø, oèi i spánky pokrýval polibky. Co by tomu asi øekl man el této eny, Øíman a velitel legie, kdyby na to pøi el? Co by uèinil, kdyby se dozvìdìl, e jeho ena má milence a ten milenec je keltský kní e a druid?

Nenávidím slávu! postì ovala si Kate Kennedyová sestøe Annì, kdy spolu sedìly pohodlnì uvelebené na koberci v Anninì bytì. O jídlo z restaurace naproti se spravedlivì dìlily s obrovským dlouhosrstým kocourem jménem Carl Gustav Jung. Kdy Kate vydala svou biografii Jane Austenové, stala se pøes noc slavnou osobností. Zvali ji do televizních debat, tøi celostátní deníky a dva týdeníky ji po ádaly o interview, objí dìla knihovny i knihkupectví po celé Británii a seznámila se s Jonem Bevanem, kterého list Guardian oznaèil za nejbrilantnìj ího mladého anglického spisovatele a básníka. A dùvod v eho toho zájmu o její osobu? Podle Literární pøílohy sobotních Timesù údajné mistrné vysti ení Janiny skryté smyslnosti, její potlaèované sexuality i vá nì tryskající z onìch dokonale umìøených øádkù, Brity tolik milovaných. Tøi týdny poté, co se s Jonem seznámila, se k nìmu nastìhovala do jeho kensingtonského bytu a ivot se jí jednou prov dy zmìnil. Její star í sestra a dosavadní spolubydlící Anna vzala její odchod filozoficky. ( Má milá, døíve nebo pozdìji to jednu z nás muselo potkat. ) Jako autorka a zasvìcená obdivovatelka Jungova díla její knihovnu a zvlá tì pak Freudovy spisy Kate pøi psaní Janiny biografie hojnì vyu ívala u jen pobavenì sledovala, jak se Kate vyrovnává se slávou. Zdálo se jí, e nepøíli astnì. Kdy je ti to tak proti mysli, proè z toho nevycouvá ? Práskni za sebou dveømi. Pøestaò se ukazovat na veøejnosti. Zaèni se chovat jako hulvát. A zastøi se rou kou mlèení. Anna si slízla z prstù sójovou omáèku. Uvidí , e se ti pøes noc zdvojnásobí prodej. To je ale cynismus! Kate se na sestru láskyplnì usmála. Jon tvrdí, e jsem blázen. On slávu samozøejmì zbo òuje. Mám takový dojem, e Jon nakonec nechá psaní a stane se mediální hvìzdou, pronesla Anna zamy lenì, otøela si ruce do papírového ubrousku s èínskými motivy, objala své pokrèené nohy a pomalu si polo ila bradu na kolena. Není to partner pro tebe, Kate. Je to du evní vampýr. U klíbla se. Vysává z tebe tvùrèí energii. Nesmysl. 7

Je to pravda. Ani sis to uvìdomila, vpravila ses do role eny v domácnosti a potlaèuje své vlastní já. Jako kdyby tì oèaroval! Øekni sama, jak je to dlouho, co ses vrátila z Itálie, a je tì jsi nezaèala psát svou novou knihu! Kate, zara ená nesmlouvavostí toho prohlá ení, si s ú asem uvìdomila, e se jí zmocòuje pocit viny. Je tì poøád studuju. Co? Lásku? zasmála se Anna. A co Jon? Je tì poøád si myslí, e ses zbláznila, kdy chce psát o Byronovi? Kate bezstarostnì pøikývla. Jo. Tvrdí, e jsem cvok. Podle nìho je Byron moc slavný. Jon je pøesvìdèen, e bych se mìla zamìøit na nìkoho ménì známého a ne tak atraktivního, dodala po chvíli. Ale já jsem ráda, e s ním moje vydavatelka nesouhlasí. U se té knihy nemù e doèkat. Lehce se pootoèila a hodila Carlu Gustavovi posledního garnáta, kterého mu s velkým sebezapøením schovala. V hloubi du e ji tì ilo a nemálo jí lichotilo, kdy zjistila, e Jon árlí. Ty sis Byrona vybrala, proto e je atraktivní? zajímala se Anna. Ano. A taky proto, e miluji jeho poezii. Zbo òuji Itálii a jen díky nìmu jsem mohla strávit nìkolik nádherných mìsícù cestováním po Evropì po v ech tìch úchvatných místech, kde il. Kate energicky posbírala papírové krabice od jídla. Navíc to musel být ú asný, fascinující èlovìk. Charizmatik. Pobavenì pozorovala Carla Gustava, jak slupl garnáta a s neobyèejnou péèí si olizuje bok i tlapky. Teï u koneènì budu moct zaèít psát. Poznámky mám kompletní alespoò k první èásti. Anna pokývala hlavou. Dovedu si pøedstavit i hor í zpùsob, jak si vydìlávat na ivobytí. Vstala, otevøela lednici a zaèala se v ní pøehrabovat. Hledala plechovku s kávou. Povìz, jste s Jonem astní? prohodila pøes rameno. Opravdu astní? Kate pøikývla. Tak astní, e byste se chtìli vzít? To ne, zarazila se Kate. Pak dodala o poznání odhodlanìji: Ne, myslím, e ani jeden z nás se do man elství nijak nehrne. Aspoò ne teï. Ale dovede si pøedstavit, e bys s ním dlouhodobì ila, nebo ne? V místnosti se na chvíli rozhostilo ticho. Kate vrhla na sestru zamy lený, soustøedìný pohled. Proè to chce vìdìt? Dostala jsem nabídku pracovat v Edinburghu. Kdy to zamìstnání pøijmu, budu muset pustit tenhle byt. Aha. Kate chvíli mlèela. Pøichází tedy èas strhnout mosty. A co Carl Gustav? Ten pùjde se mnou. U jsem to s ním dùkladnì probrala. Anna se sehnula a láskyplnì kocoura pohladila. V dycky patøil spí jí ne Kate. U se do Edinburghu docela tì í, viï, Carle Gustave? A tu práci ti také schválil? 8

Je to skvìlé místo. Na univerzitì. Podstatný krok vzhùru na onom pomyslném ebøíèku, po nìm bychom mìli v ichni neúnavnì stoupat. Kate se odvrátila, zaskoèená náhlou lítostí, která se jí zmocnila pøi pomy lení, e Annu ztratí. U jsi o tom øekla mamince a tátovi? zeptala se po chvíli. Anna pøikývla. Souhlasí s tím. Z Edinburghu za nimi budu moct jezdit stejnì èasto jako teï. Není to ádný konec svìta, Kate. V dy je to jen ètyøi sta mil. Kate se usmála. No, kdy ti to schválil Carl Gustav a rodièe proti tomu nic nenamítají, tak je v echno v naprostém poøádku. S mým po ehnáním ten byt pus a já se nìjaký èas pokusím vydr et u Jona. Ale v echno dopadlo úplnì jinak. Musel to být zákon schválnosti, napadlo ji, kdy se hned den poté, co se Anna pøestìhovala do nového bytu na Royal Circus v Edinburghu, s Jonem poprvé vá nì pohádala. Kvùli penìzùm. Jejím penìzùm. Kolik e ti zaplatí? Ohromenì na ni zíral. Postrèila dopis po desce stolu k nìmu. Pomalu si ho pøeèetl. To je smlouva s americkým vydavatelstvím! Musela jsi o ní vìdìt pøinejmen ím nìkolik mìsícù. Dotklo se ho to. Tváøil se vyèítavì. Nechtìla jsem nic øíkat, dokud nebyla ruka v rukávì. Sám ví , jak dlouho to trvá, ne je taková vìc jistá Schovávala si tu novinku jako pøekvapení. Myslela, e z ní bude mít radost. Panebo e! To je ale nespravedlnost! vybuchl. Náhle stál na nohou. Mnì vyplatí jako zálohu na mou poslední knihu básní mizerných pár set dolarù a tobì , vztekal se rozhoøèenì, tobì dají takové peníze! Odhodil dopis na stùl. Zara enì na nìho hledìla. Jone Buï pøece realistka, Kate. Pí e po èertech dobøe, ale to pøece není ádná literatura! Zatímco tvé knihy ano. O tom, myslím, nikdo nepochybuje. Ne. To jistì ne. Zhluboka se nadechla. Ale no tak, Kate. Náhle si uvìdomil, jak se jí musel dotknout. V duchu se proklínal za svùj vznìtlivý temperament. Vzal ji kolem ramen. Kate, pøece mì zná . Já to jen tak øíkám, ale nemyslím to tak. Jsi zatracenì dobrá. A musí zji ovat takovou záplavu faktù! Neber mì vá nì. Jsem na tvaný. Ne, budu upøímný. árlím. Letmo ji objal. Asi zajdu tak daleko, e spolknu svou hrdost a trochu tìch penìz si od tebe vypùjèím. To bylo poprvé, co se jí zmínil by náznakem o svých finanèních potí ích. *** 9

Získal nad ní vrch tím, e v ní vyvolal pocit viny. Uvìdomila si to a mnohem pozdìji. Byla to rafinovaná manipulace, mistrná intrika. Podstrkovala mu ty peníze, házela mu je, dávala i pùjèovala a s ka dým ekem jako by se pokornì omlouvala, e ona vydìlává, zatímco on ne. Kdy nastal konec, mìla v bance necelých tisíc dolarù, a aè se Jon du oval, e jí dluh poctivì splatí, nemohla a do léta, kdy jí mìly pøijít tantiémy, doufat v ádný dal í pøíjem. Pøesto to nakonec nebyla tí ivá finanèní situace, která je rozdìlila. Pøi lo to náhle a zcela neèekanì. Jednoho chladného, de tivého dne na poèátku prosince ji Jon vyhledal v sále rukopisù Britského muzea. Stála tam nad plochou, sklenìnou vitrínou, z ní na ni hledìla otevøená kniha popsaná Byronovým sklonìným, kostrbatým rukopisem plným krtù, a studovala klikyháky na stránce vìnované Donu Juanovi . Z tì kého vzduchu v sále, klimatizace, nepøirozenì kalného svìtla i tichého bzukotu záøivek ji rozbolela hlava. Pøíli dlouho se plnì soustøedila, a kdy jí Jon neèekanì poklepal na rameno, vylekala se tak, a málem vykøikla. Rychle se otoèila, a teprve tehdy si vzpomnìla na Jonùv slib, e se pro ni staví a zajdou si v rychlosti nìkam na kávu. V restauraci bylo jako obvykle plno, a kdy si sedali k malému stolku u zdi, je tì netu ila, jaký boj se mezi nimi za chvíli rozpoutá. Na dvì volná místa proti nim se s mnohými úklonami a omluvnými úsmìvy vmìstnal pár japonských turistù ovì ených kamerami a fotoaparáty. Jonovi vy plíchla káva do talíøku. Byl velmi vysoký, a kdy si sedal do rohu naproti Kate, jen stì í skládal dlouhé nohy pod stùl. S talíøkem v jedné ruce a dopisem v druhé mu jeho tíhlé tìlo a rovné vlasy dodávaly zdání unylé elegance, av ak jediný pohled do jeho bystrých, dychtivých oèí, jimi se rozhlí el po lokále, musel ka dého okam itì vyvést z omylu. Kate, stále je tì v my lenkách u Byrona, ihned nepostøehla jeho vzru ení. Pojede se mnou, Kate! Zvedl dopis, který pøed okam ikem polo il na stùl, a py nì jím zamával. V oèích mu vítìzoslavnì zablýsklo. S tebou? Do Státù? Koneènì se zkoncentrovala na to, co jí øíká, a zara enì na nìho pohlédla. To nemohu. Hnìvivý a u aslý výraz, který se mu mihl tváøí, ji utvrdil v neblahém tu ení, e ji nepochopí. Ale proè? Její reakce se ho dotkla a pøekvapila ho. Myslel, e bude nad ená tak jako on. Zamraèil se. Jak to, e se nikdy nechová podle jeho oèekávání? Tohle je nejdùle itìj í chvíle mého ivota, Kate. Ve Spojených státech mi vychází román. Budu mít pøedná kové turné. Publicitu. A mo ná koneènì dostanu i nìjaké peníze. Copak mi to nepøeje ? To ví , e pøeju. Z jejího hlasu se vytratil obranný tón. Láskyplnì na 10

nìho pohlédla. Mám z toho obrovskou radost. Je to bájeèné. Potí je jen v tom, e i já pí u knihu, jestli si vzpomíná . Nemohu si teï dovolit jen tak nìkam odjet. Právì jsem dokonèila pøípravy, ve keré poznámky mám hotové a musím zaèít okam itì psát. Nemohu s tebou jet. To je vylouèená vìc. Proboha, Kate, v dy tu knihu mù e zaèít psát potom. Jon odhodil dopis na stùl. Poèítal s ní. Nedokázal si sám sebe bez ní pøedstavit. Nechci po tobì, aby ses vzdala psaní. A nechci tì ani pøipravit o v echen tvùj èas. Ve Státech budeme jen pár týdnù. Kate pohlédla na Japonku sedící naproti ní. ena taktnì sklopila oèi a rozbalila obrovský oblo ený sendviè, ze kterého visely jako girlandy kousky unky, sýra a barevných salátových listù. Vzduchem se rozlila lákavá vùnì uzeného masa. Ví stejnì dobøe jako já, e kdy pí e , je pár týdnù zatracenì dlouhá doba, ohradila se rozhodnì. Bolest hlavy zesílila. Cítila, jak na ni doléhá únava a sklièující smutek. Èas od èasu dovedla být stejnì umínìná jako on. Nebuï blázen, Jone. Uvidí , e beze mì to zvládne mnohem líp. Opìt se mu povedlo vyvolat v ní pocit viny. Ale já tì potøebuju. Derek mi pøipravil ú asný program. Jon poklepal ukazováèkem na dopis. Televizní poøad v New Yorku. Bájeèné veèírky. Interview pro New York Magazine a Publishers Weekly. Se v emi tìmi lidmi by ses seznámila. On èeká, e se mnou pøijede , Kate! Bude se o nás mluvit v literárních kruzích Cítila, jak v ní roste netrpìlivost. To, jestli mì tvùj vydavatel èeká nebo ne, mì vùbec nezajímá, Jone. Bylo by mi jedno, i kdyby na mì èekal sám prezident Spojených státù. O tobì a se mluví, jak chce, ale já o takový rozruch nestojím. A nestojím ani o to, abych ti vylep ovala image. Pokud nìkdy pojedu do New Yorku, tak jen proto, abych propagovala Pána temnot, a ne abych se dávala fotografovat po tvém boku. Promiò, ale zùstanu tady a budu pracovat. Jon zavrtìl hlavou. Tón jeho hlasu byl náhle chmurný. V mém bytì ale zùstat nemù e , Kate. Jak to? Proè by ne? Ani tehdy je tì nevzala na vìdomí varovný signál ozývající se jí kdesi vzadu v hlavì. Zalo il ruce na prsou a v tváøi se mu zaèínal usazovat onen dùvìrnì známý, zatvrzelý výraz, mírnìný pouze náznakem napìtí. Derek mì po ádal, abych na dobu, kdy tu nebudu, pùjèil byt Cyrusovi Grandinimu. Kate se v první chvíli nezmohla na slovo. A smím se tì zeptat, kdo je ten Cyrus Grandini? vybuchla koneènì. Proboha, Kate. Ztrácel trpìlivost. To je básník. Pøece jsi u o nìm musela sly et! 11

Ne. A nerada bych se s ním dìlila o byt. Tady o ádné dìlení nejde, øekl jakoby na omluvu. Promiò, Kate, ale slíbil jsem, e ho na ètrnáct dní bude mít k dispozici celý sám. A co já? Myslela jsem, e je to i mùj domov. Ze v ech sil se sna ila, aby její hlas neprozradil zdì ení, jaké se jí zmocnilo. Je to tvùj domov, opáèil spí popuzenì ne konej ivì. To ví , e je to tvùj domov. Derek ale èekal, e se mnou pojede do New Yorku. A já taky. Myslel jsem, e po té pøíle itosti skoèí . Ne, neskoèím. V tom pøípadì si bude muset na pár týdnù nìco najít. Je mi líto. A bylo to. Teï tedy koneènì vìdìla, èím pro nìho je. Nájemnice. Milenka. ádná partnerka. Kdy vstávala, odstrèila idli tak prudce, a Japonec vedle ní málem upustil sendviè. Honem vyskoèil a vysoukal se zpoza stolku, aby kolem nìho mohla elegantnì projít. Zaplavila ji vlna lítosti, vzteku a zklamání. Pokud odtamtud odejdu, bude to jednou prov dy, prohlásila rezolutnì, zatímco její soused opìt usedl na idli a odhodlanì se zakousl do rozjedeného sendvièe. Dobøe. Jestli to tak chce Odvrátil se od ní a zùstal sedìt s bradou v dlaních a pohledem upøeným na reliéf s parthským jezdcem na zdi nad jeho hlavou. Znièehonic mìl nebezpeènì blízko k slzám. Japonka, která se chystala vstát a umo nit volný odchod pro zmìnu zase jemu, si jeho zatvrzelé gesto vylo ila správnì, uvolnila se a klidnì se pustila do svého sendvièe. *** Kdy se ten veèer vrátil domù, bylo u po jedenácté. Dveøe bytu vedly rovnou do malého obývacího pokoje, kde v pøíjemném svìtle stolní lampy sedìla Kate a èetla. Sly ela, jak na okna bubnuje namrzlý dé . Na ramenou Jonova plá tì se dosud tøpytily drobounké krystalky ledu. Tak co, nerozmyslela sis to? V první chvíli ji to zaskoèilo je tì stále byla my lenkami ve svìtì lorda Byrona a jeho pøátel. Jen s krajní nechutí se vrátila do pøítomnosti. Ne. Nerozmyslela. Tak e to nefunguje? Stál pøed elektrickým krbem a pomalu si rozmotával dlouhou álu, kterou mìl ovinutou kolem krku. Co nefunguje? Upøenì hledìla do knihy pøed sebou. Pøi zvuku jeho hlasu se jí nepøíjemnì sevøel aludek a písmena se promìnila v neèitelnou èernou mlhu. Ná vztah. Koneènì vzhlédla. Jenom proto, e s tebou nechci jet do Ameriky? 12

Proto i kvùli spoustì dal ích vìcí. Pøiznejme si to koneènì, Kate. Ty jsi pøímo posedlá tím svým zatraceným básníkem a na mì nemá vùbec èas. Jen se na sebe podívej. Dokonce ani teï se nedoká e odpoutat od tìch textù. Pøiskoèil k ní a vytrhl jí knihu z ruky. Vidí ? Triumfálnì jí s ní zamával pøed oèima. Viktorián tí básníci! Odhodil knihu na køeslo. To on , Kate si ihned domyslela, e tím myslí Byrona, stojí poøád mezi námi. A na nás, na ná vztah, na ten nemá èas, Kate! Jone Ta nespravedlivá výtka ji ranila, ale on u se nedal nièím zarazit. Ne, poslouchej mì. Jsi tím svým Byronem úplnì posedlá a na mì prostì u nemyslí . Vyskoèila. Zabralo jí valnou èást odpoledne, ne se po jejich hádce v Britském muzeu opìt uklidnila. Doufala, e si Jon najde dostatek èasu k úvahám o oprávnìnosti v eho, co øekla, a a se vrátí domù, v klidu a po dobrém to spolu proberou. To øíká ty ty, který nemluví o nièem jiném ne o vlastní práci? Ty, kterého zajímají jen tví pøátelé, tvé veèírky, tvá sláva a tvá televizní interview? Pøipustil jsi, e mì v Americe chce jen proto, abych ti dìlala doprovod! Literární cirkus Jona Bevana! Krásný, inteligentní a brilantní spisovatel a básník Jon Bevan a jeho atraktivní pøítelkynì, která pí e takové ty populární biografie i kdy chraò Bùh, aby je nìkdo bral stejnì vá nì jako Bevanova mistrovská díla! Ruce se jí roztøásly, kdy si uvìdomila dùsledky toho, co øekla. V dy právì nenávratnì odsoudila jejich vztah k smrti. Po tom, co vypustila z úst, u nebude návratu, u nebude usmíøení. Unáhlené urá ky nelze vzít zpìt. Má pravdu, Jone. Tenhle vztah nikdy nebude fungovat. Je po v em. Skonèili jsme! Probìhla kolem nìj a vyøítila se z místnosti. Jejich lo nice byla malièká. Dvojlù ko pøistrèené ke zdi, aby vy etøili místo pro psací stùl její psací stùl se tosy knih a papírù. Jon mìl psací stùl v obývacím pokoji, odkud právì vybìhla. Zoufale se rozhlédla. Pak chytila kabát, pøehodila si ho pøes ramena, otoèila se a rozbìhla se ke dveøím. Kate! Nebuï jako malé dítì! V dy se domluvíme. Jon vybìhl za ní. Znièehonic ho pøepadla hrùza z toho, co udìlal. Prokristapána, kam jde ? Ven. Chvíli zápasila se zámkem. Tam nemù e . V dy je skoro pùlnoc a snì í. V echen vztek ho pøe el. Najednou vidìl sám sebe takového, jakého ho musela vidìt ona sobeckého, arogantního, bezohledného a krutého. Kate, prosím tì! Vztáhl k ní ruku. Neodpovìdìla. Otevøela, práskla za sebou dveømi, sebìhla ze schodù a vyøítila se na ulici.

II Chybìl jí. Byt byl uklizený a prázdný, i kdy ona v nìm stále je tì bydlela. A dny míjely. Pro ívala je s vìdomím, e si musí najít nìjaký podnájem, který by si mohla dovolit, kde by si mohla lízat rány a psát. Sna ila se ospravedlnit, co se stalo; nìjak si to vysvìtlit. Mìl pravdu. Jejich vztah nebyl harmonický. Existovalo v nìm pøíli mnoho tøecích ploch, pøíli mnoho soupeøení. A v echny obìti pøiná ela ona: svùj èas, své soustøedìní, své peníze i svou energii. No, a teï bylo po v em. V echen ten èas, koncentraci i energii teï zamìøí na jedno. Na jediného mu e. Na Byrona. Zamy lenì stála, mazala si chléb medem a pozorovala, jak se celozrnné peèivo drolí. Zachmuøenì se pokou ela drobky stlaèit, aby dr ely pohromadì. V Londýnì zùstat nemù e, to je jasné. Jediným zdrojem jejích pøíjmù jsou momentálnì peníze, které mu pùjèila. Celé dopoledne strávila tím, e s kalkulaèkou v ruce procházela výpisy z bankovního úètu a porovnávala je s nabídkami realitních kanceláøí, aby zjistila, jak dlouho je tì vystaèí s posledními pár stovkami liber. Díkybohu mìla tolik zdravého rozumu, aby si èást tìch penìz odlo ila stranou na danì a nesáhla na nì ani kvùli Jonovi. Bez penìz by teï byla úplnì na dnì. Za v echno si ale mù e sama. Chovala se jako hloupá, naivní, zamilovaná holka. V echno je jen její vina. A co Jon? Zkou ela mu v duchu spílat. Trochu to pomáhalo, ale nakonec se v dycky dostavilo vìdomí prázdnoty a fakt, e jí chybí. Av ak ivot el dál, a tak se o dva dny pozdìji objevila v budovì rozhlasu, kde její starý pøítel Bill Norcross vedl jednu z produkèních skupin. Tak co, je pravda, co jsem se doslechl? e u spolu s Jonem ne ijete? Krásná Kate Kennedyová, trpící pocitem zvíøete zahnaného do kouta, se zakousla do ruky, která ji ivila? Bill se pohodlnì opøel o opìradlo idle a pokynul Kate, aby usedla k psacímu stolu proti nìmu. Spolkla øíznou odpovìï, kterou mìla na jazyku, a posadila se. Neu lo jí, jak zrakem zabloudil k jejím nohám a jediným pohledem po nich pøejel od èerných ko ených holínek a po okraj krátké suknì. S úlevným pocitem, e je má zcela neromanticky schované do èerných vlnìných punèocháèù, si provokativnì pøehodila nohu pøes nohu. Nikdy mì ne ivil, Bille. V echno jsem si platila sama, odtu ila klidnì. Bill se pøátelsky usmál. Byla stejnì vysoká jako Jon a podobnì rostlá, co mnoho lidí svádìlo k domnìnce, e jsou sourozenci. Tam, kde Jonovi dodávala vý ka na le érnosti a uvolnìnosti, pùsobila ona pùvabnì a elegantnì, co byl dojem, který je tì podtrhovaly dlouhé hnìdé vlasy, nedba14

le sta ené v týle èerveným hedvábným átkem, a krásné tíhlé prsty, v nich teï pohupovala brýlemi, je si pøed chvílí nasadila, aby Billovi lépe vidìla do tváøe, av ak hned je zase sundala, jako kdyby jí tìch deset vteøin bohatì staèilo. Potøebuju pomoct, Bille. Sháním na chvíli nìjaké bydlení. Zmlkla a pomalu, váhavì se na nìho usmála. Nemohla bych se naèas usídlit u tebe na chalupì? Bill se zachmuøil. Proboha! Ty ale musí být v pìkné bryndì! Ví , kde ta chalupa je? Zasmála se. V severním Essexu, ne? Je v tom nejkrásnìj ím koutì Essexu, co je podle mì nejhezèí kus Anglie. Ale v tomhle roèním období je nepøístupná a je v ní zima jako v mornì. Mám tam jen minimum takových tìch moderních vymo eností, v lo nici se válí spousta harampádí, støechou zatéká a je tam vlhko a nepohoda. Tì ko bys to tam sná ela. Copak tì vyhodil? Dalo by se to tak øíct. Stiskla rty. Myslela jsem, e ten byt patøí nám obìma, ale zøejmì to tak nebylo. Tak e jste se roze li? Pøikývla. Patetická gesta jsme ponechali stranou. Jsme oba hroznì civilizovaní. Tì ko se jí o tom mluvilo. Znala se s Billem øadu let, u od prvního roèníku na univerzitì. Byl jedním z jejích nejlep ích pøátel, ale o penìzích s ním mluvit nehodlala. Nechtìla se íøit o tom, jak lehková nì nalo ila se svými úsporami, tak e teï nemá ani na slu ný podnájem do toho nikomu nic není. Ostatnì, Jon slíbil, e jí ty peníze vrátí, jakmile dostane zálohu. Anebo tu dal í Ach, ten veselý, rozevlátý, nepraktický, egocentrický Jon! A ona byla ta hloupá, která se do nìho zamilovala! Bill se pohodlnì opøel a zalo il ruce na prsou. Tenhle statný, lehce ple atící chlapík kolem pìtatøicítky mìl veselou, pøátelskou tváø, z ní k jeho zklamání nevyzaøovalo nikdy nic jiného ne neutuchající bodrost. Pøedpokládám, e ti Jon pomohl od vìt iny honoráøù, které jsi dostala za Jane Austenovou? Pozvedla oboèí. To ti øekl on? Moc to nerozvádìl, ale uhodl jsem. Ostatnì, znám vás oba u pìknou øádku let, vlastnì je tì z dob, ne jste se poznali. Jsi kompletnì vorc, anebo si mù e dovolit alespoò nìjaký podnájem? Nìco ano, pravila obezøetnì. Ne ov em londýnské ceny. Hm. Blízko mì, u Redallského zálivu, mají jedni mí sousedé domek, který by rádi asi tak na est mìsícù pronajali. Stojí pár mil ode mì a je mnohem civilizovanìj í. A je tam ticho. Náhle se vesele zasmál. Ticho jako v hrobì. 15

Z anglického originálu Midnight is a Lonely Place, vydaného nakladatelstvím HarperCollins Publishers v Londýně roku 1994, přeložila Eva Křístková Obálku zhotovila Lucie Vávrová Redigovala Marie Bělíková Odpovědný redaktor Jakub Hladík Technická redaktorka Simona Ullspergerová Počet stran 320 Vydala Euromedia Group, a. s. v edici Brána, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2019 jako svou 10 733. publikaci Sazba Miloš Jirsa Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání čtvrté, v tomto překladu třetí, v Euromedii první www.euromedia.cz Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetových knihkupectvích www.booktook.cz a www.knizniklub.cz.