0041057

jsi fakt borec.qxp_Sestava 1 15.09.20 12:54 Stránka 3

Jen Sincero

JSI FAKT BOREC umíš vydělat prachy Nastavte si mysl na blahobyt

Euromedia

jsi fakt borec.qxp_Sestava 1 15.09.20 12:54 Stránka 4

Přeložila Šárka Kadlecová

YOU ARE A BADASS HOW TO STOP DOUBTING YOUR GREATNESS AND START LIVING AN AWESOME LIFE Copyright © 2018 by Good Witch LLC Translation © Šárka Kadlecová, 2020 ISBN 978-80-242-6491-2

jsi fakt borec.qxp_Sestava 1 15.09.20 12:54 Stránka 7

ÚVOD

Pokud jste připravení vydělávat víc peněz, můžete. Je mi fuk, kolikrát jste to zkusili a neuspěli, jestli jste tak na mizině, že prodáváte tělesné tekutiny, abyste měli na autobus, nebo jak často se stáváte středem pozornosti u pokladny, kde předstíráte šok a pobouření: „Jste si jistý? Karta odmítnuta?! To není možné. Můžete to zkusit ještě jednou?“ I kdyby se vám v tuhle chvíli zdálo, že to ve vašem případě nepřipadá v úvahu, peněz můžete vydělat mraky. Dokonce tolik, že budete mít pro každého, koho milujete, na barák a na zlaté zuby, pokud vás láká něco takového.

Navíc bych chtěla podotknout, že s vámi není nic v nějakém nepředstavitelně příšerném nepořádku, jestliže jste ještě neodhalili, jak na to. Peníze jsou jedním z nejchoulostivějších témat, jaká vůbec existují – peníze milujeme a nesnášíme, jsme jimi posedlí, ignorujeme je, pohrdáme jimi, hromadíme je, toužíme po nich, pomlouváme je; slovo peníze v sobě obsahuje tolik touhy, hanby a studu, že je div, když ho dokážeme vyřknout jinak než šeptem, natož abychom peníze vesele přehrabovali vidlemi. (Jestlipak máte dost kuráže na to, abyste tuhle knihu četli někde na veřejnosti? S titulní stranou všem na očích?)

Hodně mi to připomíná, jak jsme si zvykli přistupovat 7

jsi fakt borec.qxp_Sestava 1 15.09.20 12:54 Stránka 8

Jsi

fa k t b o r e c

k sexu, což je další zlatý medailista v soutěži o téma, které lidem nahání největší hrůzu. Pokud jde o provozování sexu a vydělávání peněz, očekává se od vás, že budete vědět, jak na to, a že vám to půjde naprosto skvěle, ale nikdo vás to nenaučí a neměli byste o tom v žádném případě s nikým mluvit, protože to je nevhodné, vulgární a v slušné společnosti se to nedělá. Peníze i sex můžou skýtat nevýslovné potěšení, stát za zrodem nového života, plodit násilí a být příčinou rozvodů. Stydíme se, když se nám jednoho či druhého nedostává, a ještě víc se stydíme přiznat, že jedno či druhé potřebujeme, abychom to měli, snášíme věci / lidi, z nichž nejsme zrovna na větvi, a určitě nejsem jediná, kdo se přistihl při spřádání fantazií o cizím člověku převlečeném za Batmana, který ke mně zčistajasna přistoupí a poskytne mi to na lavičce v Central Parku (nejsem, viďte?).

Dobrá zpráva je, že pokud máte tak jako většina lidí složitý či problematický vztah k penězům, jste schopni tenhle vztah uzdravit a od základu změnit a s penězi se natolik skamarádit, že se jednoho dne probudíte a zjistíte, že vedete přesně takový život, o jakém jste vždycky snili. A s tou změnou můžete začít hned. Stačí, když si uvědomíte, co vás drží zpátky, zaměříte se na jiné, mnohem prospěšnější věci, uděláte si ve svých financích jasno a obujete se do toho jako nikdy předtím. A právě s tím vám pomůže tahle kniha.

Sama jsem svou finanční situaci změnila tak rychle a od podlahy, že každý, kdo mě zná, pořád ještě nechápe, co se to sakra stalo. A když vám říkám, že jsem se z bídy vyhrabala já, můžete mi věřit, že to svedete taky, bez ohledu na to, jak nejistá či beznadějná vám vaše nynější situace připadá.

Vždyť já jsem o vydělávání peněz nevěděla zhola nic, dokud jsem nedosáhla čtyřicítky. Čtyřicítky! To je věk, v němž většina lidí vlastní věci jako dům, spoří dětem na studia a rozu8

jsi fakt borec.qxp_Sestava 1 15.09.20 12:54 Stránka 9

Úvod

mí tomu, jak funguje Dow Jonesův index. Kdežto já jsem měla ve čtyřicítce prázdný účet v bance a uprostřed čela hlubokou vrásku od stresu a tykala jsem si se Sheilou z agentury na vymáhání dluhů.

Po naprostou většinu svého dospělého života jsem byla spisovatelkou na volné noze a bez ustání jsem se doprošovala o práci, za kterou jsem dostávala urážlivé, zanedbatelné částky, když vezmu v úvahu, jak tahle práce byla náročná a kolik mi zabrala času. Kdybych si to propočítala, došlo by mi, jakou volnost mi taková práce na volné noze doopravdy skýtá, ale já jsem se raději rozhodla nic si nepřipouštět, pracovat usilovněji a víc si stěžovat, a znáte to, doufat, že se nějakým zázrakem začnu topit v penězích nebo že mě přejede někdo bohatý a do konce mého života se o mě postará. Můj neprůstřelný plán na vybřednutí z finanční tísně vycházel zpola ze šílené spousty mindráků (peníze jsou zlo, boháči jsou hnusní, nemám tušení, jak peníze vydělat, a i kdybych věděla, jak je vydělat, stejně bych nevěděla, jak s nimi naložit, atd.), zpola z mého setrvalého stavu mučivé nerozhodnosti.

Věděla jsem, že jsem spisovatelka, a taky jsem si uvědomovala, že bych chtěla dělat něco víc než jen vysedávat v županu zavřená v místnosti a ťukat celé dny do počítače, jenže jsem netušila, co to něco, co bych chtěla dělat, vůbec je.

A místo abych se prostě něčeho chopila a sledovala, k čemu to povede, okusovala jsem si nehty do krve a rochnila se v takovém tom „Když já sakra nevím, co si počít se svým životem“. A tak to šlo celé roky. Vlastně celá desetiletí. Bylo to utrpení. Ničilo mě to. A zcela ochromovalo. Takhle jsem na tom byla ve zralém věku čtyřiceti let, bydlela jsem v zapadlé uličce v přestavěné garáži, děsila se toho, že bych mohla potřebovat zubaře, a nad neuspokojivou finanční situací jsem vítězila těmito způsoby: 9

jsi fakt borec.qxp_Sestava 1 15.09.20 12:54 Stránka 10

Jsi

fa k t b o r e c

• Jedla jsem / pila / cpala si do kapes cokoli, co bylo zdarma, bez ohledu na to, jestli jsem to měla vůbec ráda nebo jestli jsem to potřebovala.

• Obcházela jsem v žabkách bezpočet bloků, abych ušetřila za parkovné.

• Místo profesionální pomoci jsem využívala lepicí pásku, kdykoli jsem potřebovala opravit věci jako kapající potrubí, prasklý pásek na střevících či zlomené kosti.

• Když jsem šla se známými na večeři do restaurace, objednala jsem si sklenici vody, stačí prosím z kohoutku, v tomhle městě je voda z kohoutku vynikající, osazenstvu stolu jsem oznámila, že ani nemám hlad, jsem vlastně přecpaná, a když pak na stůl donesli chléb zdarma, zmizel ve mně, než bys řekl švec.

• Volila jsem mezi placením telefonního tarifu a zdravotním pojištěním.

• Koupi čehokoli – od televize přes přehoz na postel po vařečku – jsem věnovala příšernou spoustu času, abych měla jistotu, že jsem důkladně prozkoumala všechny možnosti a že mi neunikla žádná levnější varianta, výprodej či slevový kupon, a přitom jsem zvažovala otázku: „Není to něco, co bych si nejspíš svedla vyrobit sama?“

Kdybych tolik času a úsilí, kolik mě stálo všechno to vyšilování z toho, že jsem bez peněz, přeposílání toho mála, co jsem měla, z účtu na účet, omezování výdajů, hledání výhodných koupí, handrkování se o každou korunu, vracení zboží, domáhání se peněz za vrácené zboží, dožadování se kompenzací a slev, věnovala skutečnému vydělávání peněz, mohla jsem jezdit autem s funkčními stěrači o hodně let dřív.

Vydělávat peníze přitom neznamená, že už nikdy v životě nebudete nakupovat moudře a s rozmyslem, že vás nemůže 10

jsi fakt borec.qxp_Sestava 1 15.09.20 12:54 Stránka 11

Úvod

těšit výhodná koupě nebo že se nesmíte ládovat obyčejným chlebem. Jde o to, že si umožníte a dovolíte být čímkoli, dělat a mít cokoli, z čeho se rozzáříte, místo abyste se chovali jako oběť daných okolností. Jde o to, netvářit se, že je všechno super, je přece úžasné mít tři spolubydlící, z nichž žádný neumí používat houbu na nádobí ani to pitomé koště, jen abyste nemuseli myslet na to, jak si vydělat víc peněz, a měli tak na vlastní bydlení, protože se bojíte, že vás za to bude někdo kritizovat, trnete hrůzou, že to poděláte, že to nebude žádná sranda, bude to velká dřina nebo to pro vás nebude dosažitelné. Jde o to, vytvořit si blahobyt, který vám umožní žít si tak, jak byste si rádi žili, místo abyste se spokojili s tím, co si podle svého mínění můžete dovolit.

Tahle lidská schopnost odůvodnit si, obhájit a snášet všechen ten balast, který si dobrovolně nakládáme na svoje bedra, je k zbláznění. Tím spíš, že každý z nás vládne mocí zvolit si a vytvořit realitu, která by byla úplný nářez. Vídáme to každou chvíli u někoho, kdo žije v nevyhovujícím nebo dokonce násilnickém vztahu: „Když on je tak smutný a tolik toho lituje, že mě podváděl. Láme mi to srdce. A navíc je potom usmiřovací sex extra žhavý.“ Vídáme to u těch, kdo paličatě zůstávají v práci, která je nebaví: „Je to takové utrpení, že o polední pauze brečím na schodišti. Ale je skvělé, že za mě platí zdravotní pojištění.“ A jejich duch zatím chřadne a pozemský čas se jim neúprosně krátí.

Čas promarněný obhajobou průměrnosti šlo strávit tvořením něčeho velkolepého.

11

jsi fakt borec.qxp_Sestava 1 15.09.20 12:54 Stránka 12

Jsi

fa k t b o r e c

Máte jedinou skvělou, leč časově omezenou šanci být na planetě Zemi tím, kým opravdu jste, a máte moc stvořit si realitu, po jaké toužíte. Tak proč nebýt tím nejlepším, nejšťastnějším, nejvelkorysejším a nejnaplněnějším lidským stvořením, jakým být můžete?

Po víc než čtyřiceti letech živoření jsem se už konečně nemohla poslouchat, jak si přeříkávám mantry, které jsem si sama vybrala: „Nemůžu si to dovolit“ a „Nevím, co chci dělat“, a přestalo mě bavit bydlet v takovém krcálku, že jsem mohla sedět na záchodě a přitom otevřít návštěvě nebo usmažit vajíčka. (Bylo to jako žít na lodi. Nebo v muchomůrce.) Už jsem nedokázala dál sedět se založenýma rukama a sledovat, jak to ostatní lidé válejí, vydělávají spoustu peněz děláním něčeho, co je baví, zvou svoje kámoše na luxusní večeře, charitám, na kterých jim záleží, posílají víc než pět babek a děkovný dopis, cestují si v přepychu po světě, nosí boty, které před nimi nenosil nikdo jiný – v podstatě žijí tak, jak jsem si přála žít sama. Přitom jsem byla stejně chytrá, nadaná, okouzlující, dobře upravená… Tak v čem byl sakra můj problém? Na co jsem čekala? I když jsem sebevíc kňourala a vyšilovala nebo se snažila sama sobě namluvit, že ten můj současný ubohý život je tak dobrý, jak jen být může, že takový být má a lepší už nebude, stejně jsem v hloubi duše věděla, že chci něco víc a že mi to je souzeno. Byla jsem pokaždé úplně nadšená, když jsem se doslechla o někom, kdo dělá novináře a má skvělou práci, při které cestuje po světě, nebo když jsem byla na návštěvě v nějakém domě kousek od pláže. Říkala jsem si: Takhle! Tak bych mohla žít já! Ale místo abych se tím nadšením nechala strhnout k činům, honem jsem si to začala vymlouvat. Vždyť jsem ještě nenapsala nic tak dobrého, abych si mohla myslet, že ze mě bude slušný novinář. A nejsem si tak úplně jistá, jestli chci novinařinu vůbec 12

jsi fakt borec.qxp_Sestava 1 15.09.20 12:54 Stránka 13

Úvod

dělat. Nemluvě o tom, že mám kočku. Přece nemůžu cestovat po světě a Pana Bigginse nechat doma. Nehýbat se z místa se zdálo snazší a bezpečnější, ale stejně to byla hrůza. Připadalo mi, že jsem samu sebe zklamala, že jsem srab, držím se zpátky, upírám si všechno to úžasné a životem se prodřímávám. A v podstatě to tak bylo.

Vědomí, že bych si mohla vést mnohem lépe, a přitom nevedu, bylo nakonec tak nesnesitelné, že jsem zvedla zadek ze židle a se vší slávou si svatosvatě slíbila, že překonám svůj strach a nenávist k penězům a přijdu na to, jak je vydělat.

A dovolím si to udělat tak, že to třeba nebude úplně dokonalé, ale bude mi to aspoň připadat jakžtakž správné, místo abych se držela toho, co je snazší, a zůstávala nerozhodná.

Nepředcházel tomu žádný okamžik prozření, neunikla jsem o vlásek smrti v ohni od spáleného omastku, nedostala jsem kvůli tomu, že jsem takový břídil, kopačky od své životní lásky, ani jsem neslyšela, že by na mě řval nějaký hlas: „Seber se!“ Jen jsem už prostě nemohla poslouchat to svoje kňourání. Prostě jsem konečně procitla. A takhle se touha po velkých změnách probouzí u většiny lidí.

Abych se katapultovala z bezpečí své skrovné reality, musela jsem se vrhat do věcí, které mě často děsily a byly mi strašně nepříjemné. Například jsem investovala děsivé finanční částky do rozjezdu svého internetového podnikání: chodila jsem do různých kurzů, platila si mentory, budovala si internetové stránky, nechávala si dělat portrétní fotografie, které už nezabírala moje pravá ruka, atd. Riskovala jsem, že budu vypadat jako hlupák a podvodník, protože v tomhle mém zbrusu novém podnikání nešlo o nic jiného než o školení dalších spisovatelů a já jsem nikdy předtím žádné spisovatele neškolila. Riskovala jsem, že v internetovém podnikání utopím ty výše zmíněné děsivé finanční částky, 13

jsi fakt borec.qxp_Sestava 1 15.09.20 12:54 Stránka 14

Jsi

fa k t b o r e c

protože jsem o tom, jak se na internetu podniká, neměla holé tušení. Ani kdekoli jinde, když na to přijde. Už jen říkat lidem, že mám ten pitomý podnik, mi přišlo absurdní. Připadalo mi, že ze sebe dělám něco, co nejsem, jako kdybych si hrála, že pracuju, dokud mě někdo neodhalí. To byl jen vtip! Promiňte! Ve skutečnosti nevím, co dělám!

Ale bez ohledu na to, jak byl každičký krok děsivý, nebylo to ani zdaleka tak frustrující jako si neustále říkat, jestli vůbec někdy splatím svoje studentské půjčky, nebo žít s pocitem, že ten svůj krátký život zbůhdarma marním, přestože vím, že bych si mohla vést mnohem líp. Dnes nejenže vydělávám sedmimístné sumy coby úspěšná koučka a spisovatelka, ale píšu knihu o tom, jak vydělat peníze. Já, Jen Sincero, která kdysi kradla v obchodech a lovila zapadlé mince v pohovkách (v pohovkách druhých lidí) – což je stejně nepředstavitelné, jako kdyby se můj devadesátiletý otec měl stát ze dne na den senzací pořadu Když hvězdy tančí. A pak by o tom napsal knihu. Je to zázrak. Fakt že jo.

Jednou z nejskvělejších věcí, které si z toho pamatuju, bylo, jak rychle se od chvíle, kdy jsem dospěla k jednoznačnému rozhodnutí, že se z toho finančního svrabu vyhrabu, začaly v mém životě objevovat nové příležitosti, nápady a možnosti příjmu. Byly tam samozřejmě po celou dobu, jen jsem si jich nikdy předtím nevšimla, protože mě příliš zaměstnávalo vystřihování slevových kuponů a zahánění nudy.

A proto bych chtěla, abyste si uvědomili, že už teď máte všechno, co potřebujete ke změně své finanční situace v něco, z čeho se nebudete uprostřed noci budit s křikem ze spaní. Jen musíte být svolní k tomu, co to obnáší. A já vám povím, co to obnáší: Dělání věci, které jsou vám hrozně, hrozně, hrozně, hrozně moc nepříjemné. A to zas a znovu.

Byli jsme vychováni ve víře, že musíme tvrdě pracovat, 14

jsi fakt borec.qxp_Sestava 1 15.09.20 12:54 Stránka 15

Úvod

abychom si vydělali peníze, a jistě se najdou chvíle, kdy tohle platí, ale skutečné tajemství úspěchu spočívá v podstupování obrovských a nepříjemných rizik. Budete muset dělat věci, jaké jste v životě nedělali, budete se muset zviditelnit, přiznat si, že jste skvělí, a riskovat, že budete vypadat jako hlupáci. Budete si muset připustit, že toužíte po blahobytu, a umínit si, že si ho vytvoříte, ale hlavně si budete muset dovolit to udělat. Pouštět se do nebezpečí je sice nepříjemné, ale je to takové to nepohodlí, které je stejnou měrou Brr! jako To je sakra ono!. Strach a vzrušení jsou dvě strany téže mince a přesně o takovém nepohodlí tady mluvím. Jinak známé jako horečka, je to ono nezbytné a vzrušující nepohodlí z toho, že žijete naplno a po svém.

Pevně doufám, že si tuhle knihu budete číst pořád dokola a uděláte všechno, co se v ní píše, že budete naslouchat křiku svého srdce, místo abyste dali na svoje pochybnosti a obavy, a že se budete bez ustání statečně vrhat do neznáma. Poznala jsem bezpočet klientů, přátel i známých z různých večírků, kteří měli tak hluboko do kapsy, že to bylo jako dívat se, jak lidé umírají hlady, ačkoli je hned za rohem bufet, kde si můžou dát, co hrdlo ráčí. Jsou tam pro vás peníze, po jakých toužíte. Příležitosti, klienti, učitelé, geniální nápady, jak peníze vydělat, to všechno už je přímo tady a jen to čeká, až procitnete, pustíte to dovnitř a zahájíte ten mejdan.

15

jsi fakt borec.qxp_Sestava 1 15.09.20 12:54 Stránka 16

kaPi toLa 1

SVOLENÍ

Mám kamarádku, která vlastní rozsáhlou sbírku sov. Začalo to všechno zcela nevinně, když si jednou odpoledne koupila před svou matkou dřevěnou vyřezávanou sovičku. „Hele, není roztomilá?“ Její matka vzápětí obvolala celou rodinu, ta zpráva se šířila jako lesní požár a moje kamarádka je teď ke své hrůze vlastníkem sovích podložek pod hrnce, sovích hodin, náušnic a pantoflů, triček s nápisem Já ti na to houkám!, polštářků s výšivkami sov, slánky a pepřenky ve tvaru soviček, plyšových sov a mýdel na šňůrce se sovičkami…

O každých narozeninách, svátcích a promocích se na ni snáší obávané soví hejno, usedá jí na poličkách, plácá sebou na stěnách, vykukuje jí ze skříní – jako v nějakém hororovém filmu. „Nechápu, jak se mi to mohlo takhle vymknout z rukou,“ zaúpěla jednoho dne, když vybalila křížovou výšivku od své švagrové, na které stálo: Sovička tě nikdy nezklame. Takhle to šlo několik let, než konečně sebrala odvahu učinit tomu přítrž, pěkně všem poděkovat a oznámit jim, že do jejího života mají sovy napříště vstup zakázán. Její příbuzné a známé to zaskočilo, ranilo a pobouřilo, a i když nápor sov nakonec ustal, jednali s ní, jako kdyby jí přeskočilo. „No dobrá, pokud na tom trváš, ale…“ 16

jsi fakt borec.qxp_Sestava 1 15.09.20 12:54 Stránka 17

svoLení

Lidé vám moc rádi říkají, co byste měli nebo neměli dělat, aniž berou ohled na to, co si o tom myslíte vy. A nejhorší na tom je, že jsme tak tvární, že stačí, když jim budeme dost dlouho naslouchat, a sami si namluvíme, co bychom měli nebo neměli chtít, bez ohledu na to, o čem jsme z hloubi duše přesvědčení. Když si nedáme pozor, můžeme na celé roky nebo dokonce na celý život uvíznout v situacích, které pro nás budou utrpením, protože budeme raději hájit holé nepravdy, než abychom kohokoli, včetně svých vnitřních kritiků, zklamali či naštvali. Raději budeme dělat, co se od nás očekává, než abychom si dali svolení být něčím nebo dělat a mít něco, co pokládáme za dobré, správné a úžasné.

Já jsem například při jednom ze svých prvních pokusů vyhrabat se ze své celoživotní finanční tísně okamžitě zase zalezla zpátky, i když jsem si tak zoufale přála se z ní dostat.

Ten pokus zahrnoval četbu knihy Jistou cestou k bohatství od člověka z dávných časů jménem Wallace Wattles. Už si ani nevzpomínám, co mě přimělo vzít ji konečně do rukou, mohlo to být cokoli – že by to, že můj kocour potřeboval stehy, za které jsem neměla čím zaplatit, a příčilo se mi zašít ho sama? To, že jsem ztratila schopnost otáčet hlavou doleva a usoudila, že je načase pořídit si na spaní pořádnou matraci místo futonu z vysoké? Nebo snad to, že jsem nedopatřením darovala pár svícnů stejné osobě, od níž jsem je jako dárek dostala, a tak jsem se zapřisáhla, že odteď už budu dárky výhradně kupovat? Ale každopádně si pamatuju, a to slovo od slova, úplně první větu té knihy. Protože když jsem se usadila ke čtení ve svém obývacím pokoji / kuchyni / jídelně / ložnici / pokoji pro hosty, ta první věta z ní na mě vyskočila, plivla mi do ksichtu a k smrti mě urazila. Stálo tam tohle: Ať už se řekne cokoliv na počest chudoby, skutečností zůstává, že člověk nemůže žít opravdu plnohodnotný nebo úspěšný život, ne17

jsi fakt borec.qxp_Sestava 1 15.09.20 12:54 Stránka 18

Jsi

fa k t b o r e c

ní-li bohatý. Propána, Wattlesi! Spousta lidí je chudá, a přitom šťastná a svůj život pokládá za plnohodnotný a úspěšný!

Skutečnost, že jsem byla sama chudá a můj život mi nepřipadal ani za mák plnohodnotný nebo úspěšný, byla zřejmě zcela nepodstatná. Podstatné bylo, že jsem mohla celý život nabubřele prohlašovat, že bohatství je přeceňované a nechutné, a ze své pozice jsem nehodlala jen tak ustoupit, i kdybych měla třít bídu s nouzí, jen abych si dokázala, že mám pravdu. Dovedla bych se smířit s představou, že vydělávám víc peněz, ale tvrdit, že člověk musí být bohatý? To bylo nepřijatelné. Byla jsem tak znechucená tím, jaký je ten Wattles povrchní ignorant, že jsem tu knihu zabouchla a znovu jsem ji otevřela až o spoustu let později (kdy mi, jak musím přiznat, zcela změnila život), a mezitím jsem žila dál z ruky do huby.

Raději jsem se nepřestávala lopotit, tu a tam jsem brala příležitostné, špatně placené práce, psala jsem články, obsluhovala, hlídala děti, pletla, pokoušela se prodat, co jsem upletla, atd. Veškeré moje plány byly k uzoufání, časově náročné a rozhodně nebyly rychlou cestou k bohatství (příklad: cena příze + čas, jaký zabere upletení kaftanu + účtování si za řečený kaftan o cokoli méně než pět tisíc dolarů = fakt se to nevyplatí), a přesto mi očividně stálo víc za to dělat věci dál, jak jsem je dělala, než zapracovat na svých negativních názorech na peníze a dělat věci jinak. Lpěla jsem víc na svém přesvědčení, že peníze jsou zlo, a na svých názorech na svou schopnost – a svoje právo – peníze vydělat než na své touze nemuset už nakupovat za babku nekvalitní potraviny.

Ze své vlastní zkušenosti ostříleného a nabručeného chudáka i ze všech těch let, kdy jsem bezpočtu lidí poskytovala koučink na téma blahobytu, dobře vím, že jen z máločeho mají lidé tak spolehlivě chuť se prát, zvracet nebo se doža18

jsi fakt borec.qxp_Sestava 1 15.09.20 12:54 Stránka 19

svoLení

dovat vrácení peněz jako z toho, když jim řeknete, že člověk musí být bohatý, aby mohl být úspěšný a naplněný.

Jednou z největších překážek vydělávání spousty peněz není nedostatek dobrých nápadů, příležitostí a času nebo to, že jsme moc velcí lajdáci či hlupáci, ale skutečnost, že si nedovolíme zbohatnout.

Setkávám se s tím zas a znovu, s tímhle kopáním kolem sebe a vřískáním, že to, na čem záleží ze všeho nejvíc, je trávení času s těmi, které milujeme, kochání se západem slunce, radost ze smíchu dovádějících dětí, pomoc stařenkám přejít silnici a další věci, které se za peníze koupit nedají, a já to nevyvracím, jen se ptám: Proč se to sakra vytahuje, kdykoli přijde řeč na vydělávání peněz? Kdy se z toho stala situace buď / anebo? Když se pustíte do honby za majetkem, neznamená to, že se už nikdy v životě nezúčastníte rodinného grilování, nepomazlíte se se štěňátkem nebo nebudete našlapovat po špičkách mezi tulipány. Pokud na to půjdete správně, budete mít dokonce na podobná povyražení víc času. A budete si je dopřávat ve velkém stylu! Nemluvě o tom, že až pojedete na to rodinné grilování, budete mít na benzin do auta a na klobásy, budete mít co na sebe a budete moct obdivovat proslavené karetní triky strýčka Carla, aniž vás budou tížit myšlenky na drtivé dluhy nebo na to, že musíte ze strýčka vymámit půjčku na nájemné za poslední měsíc, jen co bude mít v sobě pár piv.

Každý z nás přichází na naši planetu s jedinečnými touhami, dary a nadáním a vaším úkolem na cestě životem je přijít na to, jaké jsou ty vaše, hýčkat si je a rozkvést v tu nej19

jsi fakt borec.qxp_Sestava 1 15.09.20 12:54 Stránka 20

Jsi

fa k t b o r e c

pravější, nejveselejší a nejborečtější verzi sebe sama. A na to musíte být na planetě Zemi, coby lidská bytost v moderní společnosti, bohatí. A dovolte mi vám vysvětlit, co mám tím „bohatí“ na mysli, abyste si nemysleli, že váš život nestojí za nic, pokud nemáte palác a jachtu.

BOHATÍ: Schopní dopřát si věci a zážitky, které potřebujete k tomu, abyste naplno prožili co nejautentičtější život.

I když se bude částka, jakou k tomu budete potřebovat, odvíjet od toho, kdo jste a po čem toužíte, nikdo se neveze zadarmo. Vůbec nikdo. Ať se vám to zamlouvá, nebo ne, žijeme ve světě, kde téměř všechno, co se týká vašeho vzestupu, vaší cesty za štěstím a vašeho sebevyjádření, stojí peníze.

Pokud jste například umělci, vaše bohatství půjde na věci, jako jsou barvy, plátna, štětce, ateliér, výlety do míst, které vám dodávají inspiraci a nápady, večeře s přáteli a jinými umělci, abyste si udrželi dobrou náladu a načerpali energii, na zaplacení agentury pro styk s veřejností, někoho, kdo vám bude venčit psa, abyste mohli pracovat, osobního trenéra a dýdžeje pro slavnostní zahájení výstavy, na vstupné do muzeí, nákup zdravého jídla a hudbu k poslouchání, na různé kurzy, brýle a baret.

Co kdo potřebuje, je téma velmi ošemetné, nesmírně zatížené pocity viny, nejistotou a obavami, a ten jediný, kdo vám může dát odpověď na to, co opravdu potřebujete, abyste mohli být tou nejradostnější verzí sebe sama, jste vy. Je důležité si v tomhle udělat jasno, i když se na vás z vašeho nitra i zvenčí valí nekonečný proud názorů. Jako příklad uvedu něco, co jste už nejspíš sami někdy zažili – vracíte se z návštěvy u někoho rozmařilého a říkáte si: To by se mi taky líbilo, mít v každé místnosti zapojené reproduktory! Jak jsem se mohla bez toho do dneška obejít? Jen abyste tam šli vzápětí znovu s kamarádkou, která je oblečená do šatů, jaké nosila 20

jsi fakt borec.qxp_Sestava 1 15.09.20 12:54 Stránka 21

svoLení

na vejšce před víc než dvaceti lety, řídí pořád to rozhrkané auto a poslouchá stejné rozladěné rádio, protože je přesvědčená, že všechny tyhle věci jsou ještě dost dobré, tak proč by měla vytvářet další odpad tím, že je vyhodí a vymění za nové? A vám rázem přijde hnusné přát si velký luxusní přehrávač a repráky do prádelny.

Ať se budete v životě rozhodovat o čemkoli, nikdy k tomu nebudete mít málo protichůdných názorů a informací, a to platí dvojnásob, pokud jde o něco tak kontroverzního, jako jsou peníze. Podle toho, kdo nás vychoval, v jaké jsme vyrůstali společnosti a jakými se obklopujeme lidmi, nás můžou myšlenky, které na nás dotírají, utvrzovat v přesvědčení o všem možném od toho, jak je životně důležité vydělat majlant, přes nutnost držet krok se sousedy po živoření o skývě chleba a přespávání na kempinkové matraci, protože jinak bychom nebyli dost dobří a ušlechtilí. Ale to jediné, na čem záleží, je to, v co věříte vy sami, a proto je zcela zásadní, abyste se naučili naslouchat své intuici a svému srdci a šli si za svým štěstím. A právě proto tu chci zdůraznit tohle: To, že si dovolíte vydělat tolik peněz, kolik jich potřebujete, abyste mohli rozkvést a ukojit svoje touhy, neznamená, že jste nebo že se z vás stane hamižný parchant ničící Zemi.

Zdravá touha po blahobytu není hamižnost, je to prostě touha žít.

Ať už věříte či nevěříte v Boha, vaše touhy spolu se vším, co vás odlišuje a co je pro vás typické, jako třeba váš obličej, vaše povaha nebo vaše záliba v šití a pletení, vám byly dány do vínku, když jste se stali svým pozemským já. Vaše touhy 21