Issuu

KOČIČÍ PRŮVODC E NOČNÍ O BL OHOU Pozoruj hvězdy s kocourem Felixem!

The original edition was designed, produced and published in 2018 by Laurence King Publishing Ltd., London. Text © 2018 Stuart Atkinson Illustrations © 2018 Brendan Kearney Translation © 2019 Lucie Kellnerová Kalvachová Stuart Atkinson has asserted his right under the Copyright, Designs and Patents Act 1988 to be identified as the Author of this Work. Z anglického originálu Cat’s Guide to the Night Sky, vydaného nakladatelstvím Laurenc Kíng Publishing v roce 2018, přeložila Lucie Kellnerová Kalvachová Redigovala Ema Potužníková Odpovědná redaktorka Ivana Nováková Technická redaktorka Růžena Hedrichová Vydala Euromedia Group, a. s., v edici Pikola, Nádražní 30, 150 00 Praha 5, v roce 2019 jako svou 10 468. publikaci Sazbu zhotovilo TYPOSTUDIO, s. r. o., Praha Vytištěno v Číně Vydání první ISBN 978-80-7617-294-4 Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetových knihkupectvích www.booktook.cz a www.knizniklub.cz www.euromedia.cz www.knihyzpikoly.cz

napsal

Stuart Atkinson

KOČIČÍ PRŮVODC E NOČNÍ O BL OHOU

ilustroval

Brendan Kearney

Pozoruj hvězdy s kocourem Felixem!

či ke hvězdám dni o e v Z

OBSAH

vů Proč

zy ra Ob

i Světla na neb yt

vězd ách

lo h b cí o í č n Ta

16 bloha o í n Jar

Obloha od jara

28 ha á r d Mléčná

Let ní o bloha

my i z do

34 a oh

Podz imn ío

jso ut

d ěz v h

oblohu?

év

be cp ozo rova t

loha b o í n Zim

t j eš

Měsíc

o na c ě ěn

víc

Plane t

38 48

Ja kr oz ezn at p lanetu ? Ob je

A co

46 ice v a Lét

kty

hlub

okého vesmíru Pohyblivá

dál ?

svět la n

žství začíná! rodru b o D Slo vní ček pojmů 60

Věnování 64

Rejstřík 62

Po lár ní z áře ao

blo z

ZVEDNI OČI KE HVĚZDÁM Ahojky! Mé jméno je Felix a jsem kocour, který se rád dívá na noční oblohu. A co ty? Tebe taky zajímá, co je tam nahoře k vidění? Jestli chceš, můžeme se po hvězdách toulat společně.

PŘÍPRAVA NADE VŠE

CO BUDEŠ POTŘEBOVAT

Určitě už se nemůžeš dočkat a těšíš se, že začneme s hvězdným dobrodružstvím teď hned. Ale pokud to s pozorováním hvězd myslíš vážně, tak jednoduché to nebude.

trie pořádn se siln é boty ou podešv

Hvězdy se nejlépe pozorují v zimě, protože slunce vychází pozdě a zapadá brzy, den je krátký a tmavá noc dlouhá. Na zimním nebi také hvězdy svítí nejjasněji. Jenže v zimě umí být noci pořádně chladné. (Prochladnout ostatně můžeš i za letní noci.) Takže chceš-li strávit venku pod nebeskou klenbou několik hodin pozorováním bez pohybu, musíš se na to pořádně vybavit. Tady je pár věcí, bez kterých se hvězdný pozorovatel neobejde.

o neb ka) n i č čokoláda ( ty tická e g r e n třeba e

í la

šá

rez e

rvn í (kd yby ponožky ob byla zvl noc ášť chla dná)

bunda

bate rk

termoska s horkým čajem

KAM SE VYDAT

čepice

Ve městě a vůbec tam, kde v noci svítí hodně světel, se hvězdy pozorují špatně. Zkus proto v okolí vyhledat nějaké temné místo, například:

rukavice

KOHO VZÍT S SEBOU Kdykoli se vydáš pozorovat oblohu na nějaké osamělé a temné místo, nesmíš zapomenout na zásady bezpečnosti. Takže: vždycky s sebou vezmi někoho dospělého;

park se stromy, kam nepronikne moc světla;

mějte se u sebe mobilní telefon;

louku na kraji města;

i nformuj ještě dalšího dospělého, kam jdete, na jak dlouho a kdy se vrátíte.

kopec, který se tyčí nad úrovní veřejného osvětlení.

Pokud takové místo najdeš, bude se ti nebe odtud jevit temnější než třeba při pohledu z balkonu. Hvězdy tak budou jasnější a sytější, budou víc pomrkávat a bude jich mnohem větší množství.

vyrazit ď je čas ému te e v r p Te užn obrodr vstříc d návání! poz 7

SVĚTLA NA NEBI NOČNÍ OBLOHA VE MĚSTĚ

NOČNÍ OBLOHA NA VENKOVĚ

SVĚTELNÉ ZNEČIŠTĚNÍ Kdo žije na venkově, tomu stačí vyjít z domu a může začít s pozorováním. Ale patříš-li k té spoustě lidí, kteří bydlí ve městě, možná ani nevíš, jak vlastně hvězdná obloha doopravdy vypadá! Může za to veřejné osvětlení na ulicích, světelné reklamy a světla, která se večer rozsvěcují v našich domácnostech, v továrnách a obchodech. Přemíra světla dává obloze mlhavě oranžový nádech a bere 8

hvězdám jas. Astronomové dnes říkají tomuto jevu „světelné znečištění“. Proto potřebuješ tmavé místo, kde by tvému pozorování hvězd nebránilo přesvětlení. Až takové místo najdeš, chvíli potrvá, než si tvé oči na tmu zvyknou (říká se tomu adaptace). Ale když vytrváš, přibližně za půl hodiny spatříš na obloze takové množství hvězd, o jakém se ti nejspíš ani nesnilo.

CO JE NA OBLOZE K VIDĚNÍ A co tě čeká, až se pořádně rozkoukáš? Především si musíš uvědomit, že hvězdy, planety, a dokonce i Měsíc jsou od Země neuvěřitelně daleko. Nejblíže jsou satelity, což jsou objekty uměle vytvořené člověkem – a ty obíhají naši planetu ve vzdálenosti přibližně 400 km. A jak tedy Měsíc, planety, hvězdy a satelity na takovou vzdálenost vypadají?

M ěsíc

Měsíc je jediná přirozená družice Země. Dělá dojem, že mění tvar. Jednou je to kulatý úplněk a za pár týdnů je z něj jen tenký srpeček.

nety pla

Planety naší sluneční soustavy jsou od nás vzdálené miliony kilometrů. Proto je na noční obloze vidíme jen jako malé jasné body mezi miliony dalších svítících teček. Naštěstí existuje šikovný trik jak je rozpoznat. Prozradím ti ho později.

hvě

y zd

Na noční obloze září miliony malinkých teček – a to jsou hvězdy. Většinu z nich můžeš pořádně pozorovat teprve s pomocí dobrého dalekohledu. Ale i pouhým okem lze spatřit několik tisíc hvězd.

ty eli

sat

Některé světelné body se po obloze rychle pohybují. Jsou to satelity neboli družice vytvořené člověkem – tisíce malých vesmírných objektů obíhajících kolem planety Země. 9

PROČ VŮBEC POZOROVAT OBLOHU? Astronomové se zabývají zkoumáním noční oblohy již odpradávna. S pomocí velkých dalekohledů se snaží zjistit co nejvíc o naší sluneční soustavě, galaxii a o celém vesmíru. A ze stejného důvodu k obloze vzhlížejí i kočky jako já a lidi jako ty: protože nás zkrátka zajímá všechno, co se odehrává za hranicemi pozemského světa. Anebo se prostě jen tak kocháme tou vesmírnou krásou…

ČLOVĚK SE VŽDY ZAJÍMAL O DĚNÍ NA OBLOZE SHAKIRA Například vypozoroval, že různé fáze Měsíce a poloha některých hvězd a souhvězdí (tedy skupin hvězd) se pravidelně opakují v závislosti na roční době. Už od pradávna proto zemědělci podle hvězd určovali, kdy je čas zasít a kdy sklízet.

SHEERAN

MALÁLA

Neobvyklé nebeské úkazy, jako třeba zvláštní zbarvení Měsíce, komety nebo padající hvězdy, byly v minulosti považovány za nebeská znamení. Tehdejší astronomové měli za úkol rozpoznat, zda ohlašují příchod šťastné, či nešťastné události. (A běda, když se netrefili!)

Stejně tak lidé vypozorovali, že určité hvězdy lze spatřit pouze v určitou dobu a také vždy na stejném místě. Námořníci se naučili podle hvězd orientovat a navigovat svou loď, třebaže pevnina byla v nedohlednu.

Kde se vzala jména hvězd a souhvězdí? Mnoho hvězd dostalo svá jména před dávnými a dávnými časy – v dobách antického Řecka ve starověku. Řekové považovali oblohu za hájemství bohů, bájných hrdinů a mytických příšer. A pokud jim tvar souhvězdí nějakou bytost z mytologie připomínal, hned ho podle ní pojmenovali. Proto nám názvy hvězd a souhvězdí mohou dnes připadat nezvyklé, ale starověkým Řekům byly známé tak důvěrně, jako jsou nám známá jména současných celebrit. 11

CO JSOU TO HVĚZDY? Všechny hvězdy jsou koule tvořené žhavými plyny. A napadlo by tě, že ta nejbližší je nejlépe vidět za slunečného dne? Slunce je totiž také hvězda! Ze všech hvězd má k planetě Zemi nejblíž, a proto vypadá mnohem větší a jasnější než všechny ostatní objekty na obloze. Slunce je obrovské. Když si Zemi představíš jako hrášek, pak Slunce je velký plážový míč. Je také nepředstavitelně žhavé (teplota v jeho středu dosahuje kolem 15 000 000°C), proto dokáže tak mocně hřát, a dokonce nás může i spálit, přestože je od nás vzdálené 140 milionů kilometrů! Ve dne vypadá, jako by bylo rozpálené doběla, ale při západu může mít oranžovou, nebo dokonce červenou barvu. Změnu zbarvení způsobuje zemská atmosféra, jíž sluneční paprsky procházejí.

SLUNCE

ZEMĚ

bílý83ktrárt mpeanšíslík než Slunce trpmaslík ý n e v 20krát enší čer než Slunce

ní v a l h a hvězd G y d í posloupnosti tř n a š e Sl un ce

r oranžový ocbe Slun 27krát větší než

ný o červ47ekrát větší br než Slunce

HVĚZDY PODLE BAREV I když všechny hvězdy tvoří koule žhavých plynů, neznamená to, že jsou všechny stejné. Některé hvězdy jsou větší a jiné menší, některé mají vyšší teplotu a některé zase nižší. Kdybychom naše Slunce mohli poměřit s jinými vzdálenými hvězdami, které vidíme na obloze, ukázalo by se, že zdaleka není tím největším sluncem ve vesmíru, ba ani v naší galaxii. Na noční obloze najdeš hvězdy červené, oranžové, modré a bílé. Rozdíly způsobuje jejich různě vysoká teplota. Nejžhavější jsou bílé a modré hvězdy, nejchladnější ty oranžové a červené. Představ si, že zahříváš kus kovu nad ohněm. Nejprve by zčervenal, potom zoranžověl, zbělel a nakonec by žhnul modře. Hvězdy se chovají úplně stejně. Prohlédni si základní typy hvězd a poměr jejich velikostí.

el l ý v než S mod84rkrát větší

eo br

un ce

ený hyperob če2r00v r 0 až 3000krát větší než Slu nce

od rý 327 hyp erobr krá tv ětší n ež Slunce

REJSTŘÍK

adaptace na tmu 8, 28, 60 Aldebaran 35, 37 Altair 24, 26 Andromeda, princezna 30, 31, 32, 38 Antares 25, 27 aplikace 47, 51, 52, 57 Apollon, řecký bůh 23 Ariadna, dcera krétského krále Mínóa 39 Arktur 39 asterismus 15, 26, 31, 32, 60 viz též souhvězdí astronomové 8, 10, 11, 43, 48, 54, 60 Aurora Borealis viz severní polární záře

Beran (Aries) 38, 39 Betelgeuse 35, 36 bílý trpaslík 13 Blíženci (Gemini) 34, 35, 37 bolidy 49, 60 Býk (Taurus) 35, 36, 37

Capella 35, 37 Castor viz Blíženci Corona Borealis (Severní koruna) 39

časopisy 47, 56 červený hyperobr 13 červený obr 13 červený trpaslík 13

Deneb 24, 26 dvojitá hvězdokupa 31

galaxie 21, 23, 31, 55, 60 viz též Mléčná dráha

Hadonoš 25, 27 Havran (Corvus) 20, 22, 23 Héra, řecká bohyně 22 Herkules, hrdina 20, 22, 25, 26, 27, 39 hvězdářské atlasy 56, 57, 61 hvězdokupa v Labuti 26 hvězdokupy 22, 27, 31, 34, 35, 37, 55, 61 viz též otevřené hvězdokupy hvězdy 9, 12, 16, 46, 61 jako průvodci na cestách 11, 15, 17 jména 11 podle zbarvení 13, 23, 26, 29, 36, 37 viz též asterismus; souhvězdí; galaxie; létavice hvězda hlavní posloupnosti třídy G 13 Hyády 35, 37 Hydra, vodní saň 20, 21, 22

Cheirón, kentaur 26

Iásón, řecký hrdina 38

jarní obloha 18, 20–22 Jitřenka (Venuše) 44 jižní pól 17, 51 Jupiter 45, 47

kalendáře 41 Kasiopeia, královna 30, 31, 33 konjunkce 47, 60 kosmické smetí 53, 61 kosmický prach 48, 49, 60 krátery 40, 60 kulová hvězdokupa v Herkulovi (M13) 27 Kuřátka viz Plejády

Labuť (Cygnus) 23, 24, 25, 26 létavice 11, 25, 48, 53 letní obloha 19, 24–29, 38 Letní trojúhelník 25, 26 Lev (Leo) 20, 21, 22 Lyra, souhvězdí 24, 25, 26

M13 viz kulová hvězdokupa v Herkulovi M44 viz Včelí úl, hvězdokupa Malá medvědice (Ursa Minor) 30, 33 Malý pes (Canis Minor) 34, 36 Malý vůz 33 Mars 44, 45, 47 Medúza, řecká příšera 32 Merkur 44, 47 Měsíc 9, 40–43 a zemědělství 11, 41 fáze Měsíce 9, 41, 61 krátery 40, 61 měření času 41 měsíční moře 40 oběžná dráha kolem Země 41, 42, 43 původ 41–42 předvídání budoucnosti 11 zatmění Měsíce 42, 60 zatmění Slunce 43, 61 meteorický roj 34, 35, 48, 49, 60 meteority 40, 41, 49, 61 meteory 35, 41, 48, 49, 60 viz též meteorický roj; meteority; vesmírné kameny Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) 53, 60 Mléčná dráha 24, 25, 26, 27, 28–29, 61 mlhoviny 26, 34, 35, 55, 61 modrý hyperobr 13 modrý veleobr 13

Neptun 45 noční obloha na venkově 8 ve městě 7, 8 viz též jarní obloha; letní obloha; podzimní obloha; zimní obloha viz též světelné znečištění

oběžné dráhy 18, 38, 45, 48, 52, 53, 61 viz též Země; Měsíc objekty vzdáleného vesmíru 26, 54–55 oblaka plynu 26, 55, 61 oblaka prachu 26, 28, 55, 61 oranžový obr 13 Orel (Aquila) 23, 24, 25, 26 Orfeus, řecký básník 26 Orion, lovec 27, 35, 36 Orionův meč 35, 36 Orionův pás 35, 36

osa 17, 60 viz též zemská osa otevřené hvězdokupy 55, 61

Panna, souhvězdí 20, 21, 23 Pastýř (Bootes) 39 Pegas, okřídlený kůň 30, 31, 32 Pegasův čtverec 31, 32 Perseus, hrdina 30, 31, 32 planety 9, 18, 37, 38, 39, 43, 44–47, 61 Plejády (Kuřátka) 35, 37 Pluto 45 plyn 12, 13, 51, 60, 61 podzimní obloha 19, 30–33, 38, 39 Pohár 20, 21, 22, 23 Polaris viz Polárka Polárka (Severka) 17, 19, 30, 33 Pollux viz Blíženci pozorování hvězd bezpečnostní pravidla 7, 58 přípravy 7, 34, 58 užitečné zdroje 47, 51, 52, 56–57 v minulosti 8, 15 Prokyon 34, 36 Psí hvězda viz Sirius

Rak (Cancer) 20, 21, 22 Rasalhague 25, 27 Regulus 21, 22 Rigel 35, 36 roční doby 18–19, 47 viz též jarní obloha; letní obloha; podzimní obloha; zimní obloha roj Geminid 35 Rudá planeta viz Mars Ryby (Pisces) 38, 39

řecká mytologie 11, 20, 22–23, 26–27, 30, 32–33, 36–37, 38–39

satelity (družice) 9, 46, 51, 52–53, 61 viz též Mezinárodní vesmírná stanice Saturn 43, 45, 47 Severka viz Polárka Severní kříž 26 severní pól 17, 51 severní polární záře (Aurora Borealis) 50–51, 61 Sirius (Psí hvězda) 34, 36 Slunce 12, 13, 16, 18–19, 28, 29, 41, 44, 61 a oběžná dráha Země 18, 19, 28, 41, 42, 61 sluneční vítr a bouře 51, 60 zatmění 42, 43, 60, 61 souhvězdí 11, 15, 19, 20–27, 30–39, 58, 60 Spica 20, 21, 23 Srp, asterismus 21, 22 Střelec, souhvězdí 24, 26 světelné znečištění 7, 8, 29, 60

Štír, souhvězdí 25, 27

terminátor 40, 61 Trojúhelník, souhvězdí 30, 31, 33

Uran 45, 47

Váhy (Libra) 20, 23 Včelí úl, hvězdokupa (M44) 22 Večernice (Venuše) 44 Vega 24, 26 Velká medvědice (Ursa Major) 15, 30, 33

Velký pes (Canis Major) 34, 36 Velký vůz 15, 17, 19, 30, 33, 36, 39 Venuše 44, 45, 46, 47 vesmírné kameny 49, 60, 61 Vodnář (Aquarius) 38, 39 Vozka (Auriga) 35, 37

webové stránky 47, 51, 52

zatmění Měsíce 42, 60 zatmění Slunce 43, 61 Země oběžná dráha 18, 19, 28, 41, 42, 48, 60, 61 otáčení 16, 17, 60, 61 původ 41–42 zatmění 42, 43, 60, 61 zemská osa 17, 61 zimní obloha 18, 34–37

Věnování Tuto knihu věnuji svým třem múzám. Zaprvé památce kočky jménem Félicette, která se v roce 1963 stala z toulavé pařížské micky první kočkou vyslanou do vesmíru. Z nějakého důvodu není Félicettin příběh zdaleka tak známý jako příběh prvního psího astronauta Lajky. V poslední době je však vedena kampaň za vytvoření sochy na její památku a já bych si přál, aby si čtenáři této knihy našli chvilku času a zjistili si o ní víc. Podobnost jména Felix se jménem této kočičí kosmonautky ovšemže není náhodná... Dále tuto knihu věnuji Peggy, úžasné kočce, která nás loni opustila. Peggyin život začal velmi krušně, nějaký čas prožila v útulku, ale když jsme si ji vzali k sobě, stala se z ní šťastná kočka obklopená velkou spoustou lásky. Peggy mě inspirovala k napsání této knihy, když jsme jednou tábořili v místě zvaném Kielder Star Camp a ona zvedla hlavu k hvězdné obloze a dívala se na ni s takovým zaujetím, že mě napadlo, kolik koček asi takto tráví noci –pozorováním nebe a zkoumáním jeho krás… A konečně věnuji tuto knihu Stelle, která v mých očích září jasněji než všechny hvězdy dohromady. Mnoho díků patří Donaldovi, Chloë, Brendanovi, Claire a všem v nakladatelství Laurence King za vynaložené úsilí, bez něhož by naše knížka nikdy nespatřila světlo světa – a v neposlední řadě neskonale úžasné „L“, která na tom všem nese největší zásluhy.

Stuart Atkinson