0040796

posilovat pamet

ˆˆ

ˆ

jak

cvicebnice

posilovat pamet

ˆˆ

ˆ

jak

cvicebnice TIPY, TRIKY A TESTY PRO LEPŠÍ PAMĚŤ DR. HUW WILLIAMS A DR. JO IDDONOVÁ

Dr. Huw Williams, dr. Jo Iddonová JAK POSILOVAT PAMĚŤ Published originally under the title The Memory Booster Workbook. First published in Great Britain in 2005 as Memory Boosters by Hamlyn, a division of Octopus Publishing Group Ltd, Carmelite House, 50 Victoria Embankment, London EC4Y 0DZ Published in 2009 by Bounty, a division of Octopus Publishing Group Ltd Copyright © Octopus Publishing Group Ltd 2005, 2009, 2018 All rights reserved Translation © 2018 by Miroslava Lánská ISBN 978-80-7617-360-6

Dr. Huw Williams, dr. Jo Iddonová JAK POSILOVAT PAMĚŤ Z anglického originálu The Memory Booster Workbook, vydaného nakladatelstvím Octopus Publishing v Londýně v roce 2018, přeložila Miroslava Lánská Redigovala Lenka Pražáková Odpovědná redaktorka Marcela Nejedlá Technická redaktorka Simona Ullspergerová Počet stran 144 Vydala Euromedia Group, a. s., v edici Esence Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2019 jako svou 10 707. publikaci Sazba a úprava obálky TYPOSTUDIO, s. r. o., Praha Vytištěno v Číně Vydání první www.euromedia.cz Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetových knihkupectvích www.booktook.cz a www.knizniklub.cz

OBSAH ÚVOD

6

POCHOPENÍ PAMè´TI

8

CO Vs̀´ECHNO MÁ NA PAMè´t̀´ VLIV VLASTNÍ POSOUZENÍ

22

36

VÁs̀´ OSOBNÍ PAMè´t̀´OVý PROFIL

48

SCHOPNOSTI KRITICKÉHO MYs̀´LENÍ

62

´NÍ PAMè´TI ZLEPs̀´OVÁNÍ VNITr̀

76

ZLEPs̀´OVÁNÍ VNè´Js̀´Í PAMè´TI

92

STRUc̀´Ný PRuVODCE OBVYKLýMI SITUACEMI O

ZMè´NA z̀´IVOTNÍHO STYLU

114

UVEDENÍ PLÁNU DO z̀´IVOTA

130

SHRNUTÍ OBSAHU JEDNOTLIVýCH KAPITOL REJSTr̀ ´ÍK

140

ZDROJE A PODè´KOVÁNÍ

144

133

102

ÚVOD Stává se vám, že si nemůžete vzpomenout na něčí jméno nebo na to, pro co jste vlastně šli? Zdá se vám, že takové to „mám to na jazyku“, když si chcete vybavit jméno nebo věc, se opakuje až příliš často? Nebo vás občas mile překvapí rychlost a jasnost vaší paměti, a jindy si zoufáte nad její pomalou odezvou? Třeba se domníváte, že máte špatnou paměť odjakživa, ale možná máte pocit, že se vaše paměť s každým přibývajícím rokem zhoršuje.

Tak jako tak, prvním krokem na cestě ke zlepšování paměti je uvědomit si povahu paměti a to, jak funguje.

CO JE TO PAMè´t̀´?

Paměť je jakýsi sklad, do kterého náš mozek nepřetržitě ukládá informace o světě, abychom věděli, kdo a kde jsme. To, co je uloženo v naší paměti, je specifické a osobní – stejně tak, jako je jedinečný každý z nás.

JAK PAMè´t̀´ PRACUJE? Vědci s použitím různých metod detailně zkoumali paměťový proces a zjistili, že v něm lze vysledovat tři hlavní fáze: kódování – příjem informace, vštípení; ukládání –

Úvod

uchovávání informace; vybavování – vyvolání, nalezení uložené informace v případě potřeby.

Pro různé příležitosti jsme vybaveni různými druhy paměti. Patří k nim krátkodobá paměť, která vybírá informace relevantní danému účelu a uchovává je jen po krátkou dobu; příkladem může být vytáčení telefonního čísla. Dlouhodobá paměť je velmi odolný a velmi organizovaný sklad, v němž je ještě množství menších úložišť pro specifické „epizody“ našich životů a pro všeobecné faktické informace.

Naše paměť je velmi dobře uspořádaná, a pokud informacím, které přijímáme, přidáme význam a strukturu, můžeme zlepšit schopnost vybavit si je. Paměť nepracuje izolovaně a koncentrace, plánování a organizace hrají v jejím fungování nezastupitelnou roli.

Paměť je ovšem také zranitelná a působí na ni řada vlivů, například věk, pohlaví a třeba i to, zda jsme šťastní či nikoli. V zásadě platí, že cokoli ovlivňuje náš mozek, ovlivní i naši paměť. Co jíme, zda pijeme alkohol a v jaké míře, jak často cestujeme letadlem i počet těhotenství, to vše různými způsoby na paměť působí.

JAK TUTO KNIHU POUz̀´ÍVAT Tato cvičebnice, jejímž posláním je zlepšit vaši paměť, je rozvržena do deseti kapitol. Nejlepšího výsledku dosáhnete, začnete-li skutečně první kapitolou a budete systematicky procházet kapitolu za kapitolou, až dojdete k té poslední; důležité je, abyste dřív, než pokročíte k další, měli jistotu, že příslušné kapitole skutečně rozumíte. V první polovině knihy se dozvíte, co vlastně paměť je a jaké faktory ji ovlivňují, a poté se prostřednictvím cvičení a paměťových úloh detailně seznámíte se svou vlastní pamětí. Druhá polovina knihy, která se zaměřuje na možné způsoby, jimiž můžete svou paměť zlepšit a posílit, vás mimo jiné seznámí s užitím různých strategií a poradí vám, jak je uplatnit v konkrétních situacích.

c̀´EHO Muz̀´ETE S POMOCÍ KNIHY DOSÁHNOUT O

• Pochopíte základní procesy paměti a to, jak citlivá je vůči různým faktorům.

• Porozumíte profilu své vlastní paměti a jejím silným i slabým stránkám.

• Poznáte různé strategie vedoucí ke zlepšení paměti v rozmanitých situacích.

• Dozvíte se, jaký vliv mohou mít různé aspekty životního stylu na vaši paměť, a jak ji jeho úpra-

vou můžete zlepšit.

Desátá kapitola vám nabídne užitečné shrnutí předchozího obsahu, které vám kdykoli v budoucnu pomůže si získané poznatky osvěžit. Pamatujte ale na to, že se zlepšováním paměti se to má podobně jako se zlepšováním fyzického zdraví: vyžaduje to čas, disciplínu a snahu.

Hodně štěstí!

7

POCHOPENÍ PAMè´TI

Pochopení paměti

Paměť je fyzické úložiště záznamů v našem mozku.

Je osobní a zachycuje naši historii. Říká nám, co jsme dělali včera nebo před deseti lety, a ví, co nejspíš budeme dělat zítra. Reaguje na různé podněty: například dětská říkanka může vyvolat vzpomínky na dětství a při závanu vůně konkrétní květiny se nám může vybavit romantická vzpomínka. Paměť obsahuje klíče k uvědomování si toho, kým jsme. Zkoumání paměti má dlouhou historii. Dnes nám při něm pomáhají ty nejpokročilejší a nejsofistikovanější technologie, ale ukončeno není – jakmile zodpovíme jednu otázku, přirozeně se vynořují další. V této knize bychom vám chtěli sdělit, co je o paměti známo a jaké jsou možnosti její schopnosti se zlepšit. Začneme tím, jakými prostředky paměť poznáváme a co slovo paměť znamená.

JAK SE DOZVÍDÁME O PAMè´TI? Psychologické testy Vědci, zejména neuropsychologové, vyvinuli řadu nástrojů ke studiu paměti. Jednou z metod je užití různých testů, vyhodnocování reakcí respondentů a zvažování, co se může do jejich projevů promítat. Například testující může lidem ukázat několik obrázků a pak sledovat, zda dokážou odlišit právě tyto obrázky od jiných, které jim předtím předloženy nebyly. Tomu se říká rozpoznávací vizuální paměť. Mohou také přečíst seznam slov a požádat respondenty, aby je zopakovali – pak hovoříme o verbálním vybavování.

Prostřednictvím podobných testů se zjistilo, že lidé jsou schopni si vybavit v průměru zhruba sedm slov (nebo čísel), která zaslechnou, a že je pro ně snazší vzpomenout si na první a poslední z nich. Lidé si také pamatují po delší dobu mnohem víc informací, když jsou nějak uspořádány, například podle kategorií. Psychologové užívají tyto testy k modelování představ o tom, jak systém paměti funguje.

9

Poruchy mozku a paměti Mnoho z našich znalostí o paměti pochází ze studia lidí s mozkovými poruchami. Tyto znalosti pak pomáhají lékařům při zlepšování diagnostických metod a rehabilitačních postupů v případech mozkových postižení.

Také případy amnézie (ztráty paměti) vědě hodně napomáhají. Dochází k ní při poškození jedné nebo více oblastí mozku, které podporují paměťový systém. Postižení pak mohou popsat, jak se liší jejich vnímání světa oproti dřívějšku. O mozkových funkcích mohou rovněž vypovídat testy měřící různé druhy paměti.

ZOBRAZOVÁNÍ MOZKU (NEURORADIOLOGIE) Zobrazování mozku je při studiu paměti velmi účinným pomocníkem, neboť díky němu získáváme skutečnou představu o tom, kde v mozku paměť sídlí.

Základní zobrazovací metody, například výpočetní tomografie (nepřesně označovaná jako počítačová tomografie) neboli CT, zobrazují struktury mozku vysíláním rentgenového záření do mozkových tkání. Obraz poškozeného mozku pak v kombinaci s výsledky paměťového testu vypovídá více o tom, kde paměť probíhá.

• Funkční magnetická rezonance (fMRI) může být využita k mapování změn, k nimž v mozku dochází v důsledku určité činnosti, o kterou byl zkoumaný požádán. Při této rezonanci jsou zaznamenány magnetické projevy mozkové aktivity, například příjem kyslíku, takže vědci „vidí“, jak paměť pracuje.

• Jiným typem záznamu aktivity je pozitronová emisní tomografie (PET), která ukazuje změny v krevním toku a chemických látkách v mozku během paměťových úkolů. To pomáhá vědcům poznat souvislosti mezi chemickými systémy v mozku a fyzickými strukturami.

•

10

Pochopení paměti

JAK PAMè´t̀´ PRACUJE Tato kniha se zaměřuje na pochopení paměti pro účely každodenního života.

Existují tři základní paměťové procesy: kódování (příjem vzpomínek); ukládání (uchovávání) a vybavování (opětovné vyvolání vzpomínek).

Zatím jsou ovšem naše úvahy a formulace teorií o tom, jak složit paměťovou skládačku dohromady, teprve v počátcích.

Paměť je aktivní

Zatímco se paměť věnuje jedné věci, o které víte, dělá současně i mnoho dalšího. Pracuje na mnoha úrovních.

Paměť je komplexní

Paměť zahrnuje mnoho prvků, díky jejichž součinnosti si uvědomujeme minulost, vnímáme přítomnost a můžeme plánovat budoucnost.

MOZEK A PAMè´t̀´ Paměťové procesy se odehrávají v mozku.

Různé druhy informací jsou přijímány a ukládány v jeho různých oblastech.

Většina našich vzpomínek je uložena v mozkové kůře, kortexu.

Levá strana mozku se více zapojuje do verbální paměti, pravá strana do vizuální.

• Procesy krátkodobé paměti se odehrávají v čelním laloku.

• Proces zaznamenání nových informací probíhá ve spánkových lalocích.

• Vizuální informace vstupují do mozku očima a zpracovávají se v zadní části mozku, nazývané týlní lalok.

• Zvukové informace vstupují přes uši a jsou zpracovány spánkovými laloky.

• Prostorové informace jsou rovněž zpracovány ve vrcholové části mozku, temenním laloku.

• V mozku jsou také oblasti spojené s řečí, zpracovávající emoční vzpomínky a formující zvyky.

•

11

EXPLICITNÍ (Vè´DOMÁ) A IMPLICITNÍ (NEVè´DOMÁ) PAMè´t̀´ Dítě se dozví, že zvíře se čtyřma nohama a ocasem je kočka. Když pak při pohledu na osla řekne „kočka“, uslyší: „Ne, tohle zvíře s velkýma ušima, které jí mrkev, se jmenuje osel.“ Rodiče opraví špatnou odpověď a podpoří tu správnou. Dítě uvidí králíka chroupajícího mrkev a řekne „osel“ – a rodiče reagují: „Tohle je králík… a ten hopsá.“ Tak to pokračuje přidáváním dalších rozlišovacích detailů, které vytvoří skupinu: malý hopsající jedlík mrkve je králík, velký hýkající jedlík mrkve je osel a malé čtyřnohé zvíře s ocasem je kočka.

Třebaže na počátku řečového vývoje je explicitní, vědomé učení, proměňuje se v implicitní slovní zásobu. Mnohé z našich znalostí začínají explicitní výukou – učíme se mluvit, jezdit na kole a podobně. Časem se ale to, co jsme se naučili, stává implicitním, nevědomým; proto je těžké přesně popsat, jak se učíme různým dovednostem, neboť implicitní paměť funguje automaticky.

ZÁLUDNOSTI PAMè´TI Paměť nás dokáže pozlobit řadou matoucích triků – třeba tím, že si v klíčových momentech nevybavíme důležité věci nebo se nám naopak stále vnucují vzpomínky na trapné chvíle.

Například když spěcháte na důležitý oběd. Cestou si chcete vybrat z bankomatu peníze, ale ne a ne si vzpomenout na správný PIN. Po třetím neúspěšném pokusu bankomat vaši kartu „spolkne“. Jak tohle budete vysvětlovat bance? Co to se mnou je? běží vám hlavou a váš stres ještě sílí.

Samozřejmě za pár minut si ten správný PIN, který už vám k ničemu není, vybavíte.

Faktem je, že podobné věci se čas od času stávají každému z nás, a je velmi pravděpodobné, že je to právě okamžitý stres, který potlačuje naši schopnost si na potřebné informace vzpomenout.

12

Pochopení paměti

KRÁTKODOBÁ PAMè´t̀´ Zjednodušeně je krátkodobá paměť soubor informací, které jsou aktivní a vědomé teď, v daném okamžiku; shromažďuje vjemy, věci a události prožité nedávno. Krátkodobá paměť je nástroj, který užíváme při řešení aktuálních problémů – například nám pomáhá zapamatovat si telefonní číslo právě jen na dobu potřebnou k jeho vytočení nebo směr k neznámému cíli na dobu cesty.

Paměťový filtr Informace se do našeho mozku dostávají prostřednictvím našich smyslů. Ne všechny, naše vědomí „povoluje vstup“ jen těm potřebným, zbytek odfiltruje. Právě teď nejspíš sedíte v křesle a vnímáte jen slova, která čtete. Na chvíli přestaňte a uvědomte si, co se skutečně děje kolem vás. Možná váš partner obrací stránky své knihy, možná se ze sousedství line vůně připravovaného jídla nebo je slyšet dětské rámusení z bytu odvedle, možná v pozadí rozeznáte nepřetržitý šum svého počítače.

Když se znovu vrátíte ke knize, postupně se všechny zvuky a vůně stáhnou do pozadí, ztratí na významu a nebudou vás rozptylovat. Vaše krátkodobá paměť se opět koncentruje na to, co čtete. Role tohoto filtru je v systému paměti zcela zásadní, neboť zabraňuje přetížení naší mysli zbytečnými informacemi.

Kapacita krátkodobé paměti Krátkodobá paměť má jen omezenou kapacitu, zpravidla se hovoří o zhruba sedmi položkách, které jsme schopni si pamatovat současně – ty ukládáme do „přihrádek“ paměti. Můžete si tak zapamatovat jména sedmi lidí, kteří jsou vám představováni, ale přibydou-li další, začnete zapomínat. Pokud chcete informaci v krátkodobé paměti udržet aktivní, je třeba s ní pracovat (někdy se hovoří o pracovní paměti). Například když si vyhledáte neznámé telefonní číslo, na které chcete volat, musíte si ho opakovat, abyste ho uprostřed vytáčení nezapomněli. Tato technika je známá jako procvičování. Už za chvíli bude číslo ve vašem vědomí nahrazeno novou informací. Předpokládá se, že v krátkodobé paměti se informace uchovává jen asi dvacet vteřin.

13

CVIc̀´ENÍ 5 KRISTINA 4 GUSTAV

6 ALENA 7 KAREL

3 JANA 8 TEREZA

2 ŠARLOTA

1 TOMÁŠ

Sára se seznamuje se skupinou osmi lidí. Tvoří ji Tomáš, Šarlota, Jana, Gustav, Kristina, Alena, Karel a Tereza. Každé z jejich jmen zaregistruje Sára do volné přihrádky své krátkodobé paměti. Po představení Karla je všech sedm přihrádek Sářiny krátkodobé paměti plných.

Když dojde na osmou osobu, Terezu, a Sára zpracuje její jméno, je první, tedy Tomáš, zapomenut nebo vytěsněn.

Zakódování informací Informace mohou být do krátkodobé paměti zakódovány různými způsoby.

Vizuální zakódování: Vizualizujeme si jména jako obrázky nebo si osoby představujeme třeba s kloboukem na hlavě. Pokud svou představu neudržujeme aktivní, po chvíli vybledne.

Akustické zakódování: Tato technika se užívá k udržení informací v krátkodobé paměti aktivních nejčastěji. Patří sem také opakování informací, například jmen nebo čísel.

Sémantické zakódování: Tady užíváme slovní významové asociace, například si připomínáme známého člověka téhož jména apod.

14

Pochopení paměti

Koncentrace Krátkodobá paměť je pomíjivá a snadno se přeruší. Má-li to, co máme na mysli, zůstat aktivní, je důležité se na to soustředit. Při roztržitosti či rozptýlení pak většinou zjistíme, že musíme v paměti „lovit“. Tady jsou dva běžné příklady.

Telefonní čísla: Vyhledáte si telefonní číslo, a právě když se ho chystáte vytočit, uslyšíte někoho přicházet. Je víc než pravděpodobné, že se budete muset na vyhledané číslo podívat znovu.

To proto, že vaše krátkodobá paměť byla přerušena a vy jste na okamžik ztratili koncentraci.

Pro co si jdu? Jste v obývacím pokoji a v televizi slibují zajímavý recept. Chcete si ho poznamenat, ale nemáte po ruce tužku. Jak pro ni jdete do pracovny, začnete myslet na to, co byste mohli uvařit k dnešní večeři. Když pak stojíte v pracovně, nemůžete si vzpomenout, pro co jste tam šli.

A je to tu zase: vaše pozornost byla rozptýlena.

Podprahová paměť Informace mohou projít paměťovým filtrem dovnitř, aniž bychom o tom věděli. Například v šedesátých letech minulého století přišli marketingoví pracovníci s konceptem podprahové reklamy. Byla založena na tom, že se na obrazovce kdykoli, třeba i uprostřed filmu, mohl v krátkém záblesku objevit pohled na nějaký výrobek, například prací prášek konkrétní značky. Bylo to tak rychlé, že si člověk neuvědomil, co viděl, ale podvědomě jeho paměť obrázek zaznamenala.

Při další cestě do supermarketu si ovšem podvědomí vybavilo značku prášku jako něco známého, odlišilo ji od ostatních, a to pak mohlo sehrát roli v rozhodnutí koupit právě tento, a ne jiný prášek na praní. Nicméně v souvislosti s tím silně vzrostly obavy společnosti, že by podobná technika mohla být užívána (a možná skutečně užita byla) k vymývání mozků, a byla zákonem zakázána.

15

DLOUHODOBÁ PAMè´t̀´ Pokud je informace v krátkodobé paměti důležitá, ukládá se do paměti dlouhodobé. Můžete si paměť představit jako dům, kterým informace procházejí. Vstupními dveřmi vejdou do předsíně, tedy krátkodobé paměti, a z ní do místnosti, kde se třídí a posléze ukládají. Dům s množstvím vzájemně propojených místností tvoří obrovský paměťový „sklad“ s téměř neomezenou kapacitou.

Vyhledávání v paměti Paměťový sklad je sice organizovaný, ale ne tak přehledně jako třeba knihovna. Když z něj potřebujeme nějakou informaci získat, musíme ji hledat. Někdy hledané najdeme rychle a bez problému, jindy hledání vyžaduje víc času a úsilí.

Občas ovšem nedokážete hledané najít vůbec. Může to být částečně způsobené i tím, že čím víc se učíte, tím větším množstvím soupeřících informací při hledání procházíte. Představte si pytlík kuliček. Když je kuliček jen několik, je snadné je rozlišit a vybrat si tu pravou. Jak ale kuličky v pytlíku přibývají, je stále těžší rozeznat jednu od druhé.

Neúspěšné vyhledávání: Občas se stane, že se informaci, o níž s jistotou víte, že ji v paměti

máte, vyhledat nedaří.

Fenomén „mám to na jazyku“: Jste si jisti, že odpověď na nějakou otázku znáte, ale s obtížemi se ji snažíte vylovit z paměti a zformulovat.

Chybné kódování: Někdy si informaci, kterou chceme později vyhledat, nezakódujeme docela

přesně. Můžete si třeba myslet, že je vám něco jasné, ale když to chcete vysvětlit někomu jinému, ukáže se, že jste to nepochopili až tak dobře, jak jste se domnívali, a ve vašem vysvětlování jsou mezery. Je například běžné, že si svědci dopravní nehody vybavují událost rozdílně.

Každý ze svědků dopravní nehody si bude pamatovat něco jiného.

Prospektivní paměť Měli byste si být vědomi i specifického typu paměti, v němž se vzpomínky z krátko- a dlouhodobé paměti kombinují pro užití v budoucnu. Označuje se jako prospektivní paměť a jde o schopnost zapamatovat si, co máme v úmyslu udělat později, a ve správnou chvíli si na svůj záměr vzpomenout. Zahrnuje znalost toho, co budeme dělat příští den, týden či měsíc, stejně jako naše dlouhodobé plány, naděje a sny do budoucna.

16

Pochopení paměti

VýPOV´èDI Oc̀´ITýCH SVè´DKu O

Máme sklon některé vzpomínky přetvářet, doplňovat a překrucovat tak, aby odpovídaly situaci. Jak ilustrují výpovědi očitých svědků, už různá formulace dotazu otevírá různá paměťová úložiště.

… auto jelo rychlostí…

… auto uhánělo rychlostí…

• Nepatřičné ovlivňování: Když tazatel místo dotazu „Jakou rychlostí asi jelo auto kolem vás?“ zvolí formulaci „V jaké asi rychlosti se auto přehnalo kolem vás?“, bude mít svědek tendenci uvést vyšší rychlost. Neumíme moc dobře odhadnout rychlost jedoucího auta, ale užití napovídajícího výrazu „uhánět“ místo „jet“ vyvolává představu větší rychlosti.

• Zkreslení paměti: Když máme popsat automobilovou nehodu, pak je-li v dotazu označena coby „bouračka“ místo „srážka“ nebo „náraz“ aut, je pravděpodobnější, že se nám vybaví krev, a to i tehdy, kdy ke zranění nedošlo.

Paměťová úložiště Náš mozek užívá pro práci s informacemi, které přicházejí prostřednictvím různých smyslů, v různém čase či s různou mírou důležitosti, různé oblasti. Například kamarádovy narozeniny, cesta na obchodní setkání a nákupní seznam budou uloženy v rozdílných oblastech paměti.

Explicitní (vědomé) vzpomínky se ukládají ve dvou hlavních typech paměťových úložišť.

Sémantické: Tohle je sklad všeobecných informací, něco jako encyklopedie uvnitř mozku. Ja-

kýkoli typ faktických vědomostí je sémantický, ať jde o konkrétní skutečnost (že Paříž je hlavním městem Francie), nebo všeobecné vědomosti o světě a jeho fungování (že červenka je pták a ptáci patří mezi obratlovce apod.).

Epizodické: V tomto skladu jsou uloženy epizody a události, které jsou osobní: náš včerejší večer, oslava našich osmnáctých narozenin, loňská dovolená apod.

17

c̀´ASOVý PRuBè´H O

Vědomé vnímání zůstává zaměřeno na tady a teď. Každý váš vědomý zážitek se v čase přesouvá do jiné části paměťového systému, nebo je vyřazen. V tomto okamžiku je vaše krátkodobá paměť soustředěná na čtení.

Pamatujete si ovšem také, že jste včera byli v kině, a to je uloženo ve vaší paměti životních epizod, označované jako autobiografická paměť. Dobře si pamatujete hlavní hvězdu, ovšem za měsíc si nejspíš vybavíte už jen podstatu filmu. A za rok si možná film stáhnete a až při jeho sledování si uvědomíte, že už jste ho viděli.

NYNÍ

PO PŮLROCE

PO ROCE

Viděl jsem film Třetí muž Viděl jsem film Třetí Nejspíš jsem už film Třetí s Orsonem Wellsem. muž někdy viděl… muž. Hlavní roli hrál… ehm…?

DALs̀´Í TYPY PAMè´TI Uvnitř paměti jsou tři další šablony, které nám pomáhají úspěšně fungovat v každodenním životě. Jsou to paměťové scénáře, schémata a mentální mapy.

Paměťová schémata Paměťová schémata jsou soubory akcí, které se při odpovídajícím spouštěči automaticky aktivují. Například když při řízení auta uvidíte na semaforu před sebou červenou, automaticky začnete brzdit.

Paměťové scénáře Paměťové scénáře se vztahují k událostem odehrávajícím se ve specifickém společenském prostředí. Ovlivňují chování a jsou druhem obecné paměti potřebné k tomu, abychom se vypořádali s každodenními situacemi. Když například jdete do restaurace, už víte, že možná bude muset čekat na místo, že dostanete jídelní lístek, ze kterého budete vybírat, že svou objednávku sdělíte číšníkovi, že jednotlivé chody jsou podávány v určitém sledu a že nakonec budete platit účet.

18

Pochopení paměti

Mentální mapy Naše znalost okolního prostředí je mimo jiné uspořádána do mentálních map. Když se například přestěhujete do nového města, bude vám připadat cizí a nebudete vědět, kudy se dát. Po pár týdnech života v něm už se postupně – a stále lépe – orientujete v ulicích, víte, kam na nákup, kde je zastávka hromadné dopravy a jak se ze svého bydliště kam dostat (poznáváte spojení). Účinně si budujete obraz svého prostředí.

Událost

Akce

Paměťové schéma

Paměťový scénář

Mentální mapa

Na semaforu vpředu se rozsvítí červená

Jdete do restaurace na oběd

Přestěhování na nové místo

Automatické sešlápnutí brzdy

Víte, že si máte vybrat z jídelního lístku a objednat u číšníka

Postupně se seznamujete s ulicemi kolem svého bydliště

Při zazvonění zvonku u dveří jdete otevřít.

Po jídle v restauraci nepočítáte s mytím nádobí.

Cestu do zaměstnání najdete bez mapy.

19

PODOBA INFORMACÍ Informace mohou být slovní (verbální), zrakové (vizuální), zvukové (auditivní), hmatové, čichové nebo emocionální. Některé části mozku se zaměřují na zpracování těchto odlišných druhů informací a jiné na vzájemné asociace s cílem informace integrovat. Například vám do nosu zavane chemická substance, a když ji váš paměťový systém rozpozná, stane se z ní ve vašem čichovém centru vůně růže. Ta se pak může propojit s dalšími asociacemi a vy si vybavíte, jak jste na prázdninách u tety stříhali růže do vázy.

Jeden druh podnětu může spustit více druhů paměti či všechny najednou. Výzkumy potvrzují, že v souvislosti s věkem paměť více oživují některé druhy podnětů. Například když při zkoumání autobiografické paměti dostali mladí lidé podnět v podobě slova nebo vůně, uváděli zcela stejné oživení vzpomínek. Když ale dostali tyto dva různé podněty starší lidé, živější vzpomínky vyvolala vůně. Pokud chceme mít spojení podnětu s pamětí pod kontrolou, je třeba si podobné asociace uvědomovat; pak je dokonce můžeme využívat ke zlepšení schopnosti si věci vybavit.

OTESTUJTE SVOU AUTOBIOGRAFICKOU PAMè´t̀´ Připomeňte si epizodu ze své minulosti, která je spojena s některým z následujících slov: řeka • nemocnice • zahrada • zrada • Paříž

20

Pochopení paměti

Vzpomínání je osobní Sny, myšlenky, akce, jména, tváře, pachy, pocity, chutě a mnoho dalšího se do vědomí dostává prostřednictvím vzpomínání. Existují odlišné způsoby vzpomínání a občas se některé naše vzpomínky řadí k jednomu typu víc než k jiným; jindy jsou zase kaleidoskopem vůní, textur a zvuků. Svým způsobem je paměť něco jako síť utkaná ze všech našich smyslů.

Když se snažíte vybavit si nějakou informaci, hledá vaše paměť vytvářením asociací zkratku, která by jí práci ulehčila. Ze všech výzkumů ale vyplývá, že tím, co řídí vaši paměť, jsou vaše osobní vědomosti, motivace a význam, který věcem přikládáte. Právě to pomáhá dát vzpomínce smysl.

Vè´DOMÍ SEBE SAMA „Být či nebýt, toť otázka.“ Většina lidí ví, že jde o citát ze Shakespearova Hamleta. Pokud příběh znáte, víte také, že tato slova byla vyřčena ve vypjatém okamžiku zásadního rozhodování. A přesto pro vás zdaleka nebudou tak důležitá jako první slůvka vašeho dítěte nebo jako první vyznání lásky ze strany partnera. To můžete vidět jako scénu dramatičtější, než je ta Shakespearova, protože je to scéna, kterou jste si vykouzlili vy.

Na tom místě, s tou vůní, co jste tehdy cítili, s těmi pocity, které jste měli… a vaše vzpomínání může být provázeno nepřítomným, zasněným pohledem a vlnou emocí.

Naše paměť je tou nejosobnější věcí, kterou máme. Dává nám vědomí sebe sama. Vlastním jádrem vaší paměti jste vy. Paměť pracuje převážně na principu „Je to pro mne teď relevantní, nebo to pro mě někdy relevantní bude?“ Tento „vyšší“ typ zapamatování se někdy označuje jako vědomé vnímání.

Jste to, co si pamatujete.

21