0040793

na špatném místě.qxp_Sestava 1 08.06.20 18:40 Stránka 1

Joy Fieldingová Na špatném místě

na špatném místě.qxp_Sestava 1 08.06.20 18:40 Stránka 5

Warrenovi vždy s láskou

na špatném místě.qxp_Sestava 1 08.06.20 18:40 Stránka 7

Kapitola 1

„No tak, povězte mi něco o sobě,“ řekne. Nasadí, jak doufá, roztomilý usměv – ani příliš široký, ani příliš drobný – takový, který naznačuje sarkastický, možná až nekonvenční smysl pro humor, o němž se domnívá, že na ni zapůsobí. Touží ji okouzlit. Chce se jí zalíbit.

Mladá žena, která sedí naproti němu u vzorně prostřeného stolu, zaváhá. Když promluví, hlas jí zní tiše a rozechvěle. „Co chcete vědět?“ Je krásná: věk kolem osmadvaceti, porcelánová pleť, tmavomodré oči, dlouhé hnědé vlasy, přiměřeně viditelná prsa ve výstřihu. Přesně jak bylo inzerováno, což pokaždé nebývá. Fotky, které postují, jsou většinou staré a ženy samotné ještě starší. „Tak zaprvé, proč ta seznamka?

Vždyť jste nádherná. Nedovedu si představit, že byste měla problém s někým se seznámit, obzvlášť ve městě jako Boston.“ Znovu zaváhá. Je stydlivá, spíš přemýšlivá než zahleděná do sebe. Další věc, co se mu líbí. „Jen jsem myslela, že se pobavím,“ přiznává. „Jsou tam všechny moje kamarádky. A já už nějakou dobu s nikým nechodím…“ „Měla jste přítele?“ Přikývne. „Asi před čtyřmi měsíci jsme se rozešli.“ „Vy s ním?“ „Vlastně ne. On se rozešel se mnou.“ Zasměje se. „Tomu se dá jen těžko uvěřit.“ „Říkal, že ještě není připravený se vázat,“ pokračuje bez pobízení. Oči se jí zalijí slzami. Několik jich bezděky unikne a ulpí na spodních řasách.

7

na špatném místě.qxp_Sestava 1 08.06.20 18:40 Stránka 8

Joy Fieldingová

Instinktivně se natáhne přes stůl, aby je setřel, a dbá, aby jí nerozmazal řasenku. „Chybí vám,“ dodá. „Ne,“ vyhrkne. „Ani ne. Jen je to občas těžké. Spíš mi chybí, že už nejsme pár, a naši společní přátelé…“ „Byli jste spolu dlouho?“ „Něco přes rok. A co vy?“ Usměje se. Zkouší to, pomyslí si. Přesto pozná, že ji to nezajímá. Nicméně některé ženy dokonce ani nenapadne se na to zeptat. „Já? Kdepak. Už delší dobu nemám vážný vztah. Ale mluvili jsme o vás.“ Žena pohlédne na svůj talíř. Jídla se ani nedotkla a on se s jeho přípravou piplal tolik hodin, celé odpoledne nechal marinovat drahé steaky, velké idažské brambory zabalil do alobalu a upekl v troubě a ve snaze udělat na ni dobrý dojem pečlivě naaranžoval melounový salát se sýrem feta na jemný porcelán s květinovým vzorem. Možná je vegetariánka, pomyslí si, ačkoliv na jejím profilu nebylo nic, co by tomu napovídalo.

Měl se jí zeptat, když jí zval na večeři. „Vyprávějte mi o svém dětství,“ vybídne ji.

Zatváří se udiveně. „O mém dětství?“ „Přepokládám, že jste nějaké prožila.“ Opět nasadí roztomilý úsměv, tentokrát procítěnější. „Bylo dost obyčejné. Nic moc na povídání.“ „Odhaduji vás na vyšší střední třídu,“ nadhodí v naději, že ji trochu rozmluví. „Pohodlný životní styl, snad chůva nebo hospodyně, rodiče, kteří vás milovali a dbali, abyste měla všechno, po čem vaše srdíčko zatoužilo.“ „To ani ne. No, ze začátku možná,“ souhlasí váhavě. „Až do mých asi tak šesti let, dokud se rodiče nerozvedli.

Pak se všechno změnilo.“ „Jak to?“ „Museli jsme se odstěhovat. Máma se vrátila do práce.

Táta se znovu oženil s paní, kterou jsme nesnášeli. Neustále si nás mezi sebou přehazovali.“ „Nás?“ 8

na špatném místě.qxp_Sestava 1 08.06.20 18:40 Stránka 9

na špatném místě

„Mě s bratry...“ „Líbí se mi, že říkáte s bratry,“ přeruší ji. „Většina lidí by řekla s bráchama. Nemají úctu k jazyku. Mluví nespisovně. Já to nechápu.“ Pokrčí rameny, když vycítí její vzrůstající neklid. Každému na gramatice tolik nezáleží jako jemu. „Kolik bratrů máte?“ zeptá se, čímž zamíří na bezpečnější půdu. „Dva. Jeden je v New Yorku. Druhý v L. A.“ „A vaše máma? Ta je kde?“ „Tady v Bostonu.“ „Ví, kde jste dneska večer? Vlastně jak by mohla?“ odpoví si na otázku otázkou. „Podle všeho by neschvalovala, že jste šla na večeři k někomu cizímu do bytu, viďte? To takhle riskujete pokaždé?“ Nakloní hlavu na stranu, což je gesto, které kdosi nazval okouzlující, a vyčkává, co mu odpoví.

Další zaváhání. „Ne.“ „Má mi to lichotit? Protože se tak trochu polichocený cítím, to přiznávám.“ Žena se začervená, ale není si jistý, zda náhlý ruměnec na jejích tvářích vyvolal stud, či rozrušení. „Je to proto, že jsem tak hezký?“ Pronese to žertovně a doprovodí otázku dalším úsměvem, doposud tím nejroztomilejším, a přestože na to žena nereaguje, ví, že má pravdu. Je vážně hezký. (Hezounek, vysmíval se mu kdysi jeho otec.) Daleko hezčí než na snímku, který uveřejnil na té seznamce a na němž ve skutečnosti vůbec není on, ale jen nějaký do půl těla svlečený model s atraktivní tuctovou tváří a vyrýsovanými břišními svaly, jehož fotografii viděl v časopise Men’s Health.

Dost pohledný na to, aby v ženě umlčel neodbytný vnitřní hlas, který ji varuje, ať si dá pozor a nejde s ním ven z nabitého baru, kde si dali schůzku, a nenásleduje ho do jeho bytu poblíž Sargent’s Wharf, kde jí přislíbil labužnickou hostinu. „Ale vy nejíte,“ poznamená. „Je na vás ten steak příliš rare?“ 9

na špatném místě.qxp_Sestava 1 08.06.20 18:40 Stránka 10

Joy Fieldingová

„Ne. Jen nemám…“ „Prosím vás. Musíte ho alespoň ochutnat.“ Ze svého talíře ukrojí kousek masa a natáhne přes stůl vidličku k jejím ústům. „Prosím vás,“ zopakuje, zatímco ze steaku ukapává na bílý ubrus krev.

Otevře pusu, aby přijala téměř syrové sousto masa. „Opatrně to rozkousejte,“ doporučí jí. „Abyste se neudusili.“ „Prosím vás…,“ vysouká ze sebe, když vtom mu zazvoní telefon. „Omlouvám se.“ Vyndá mobil z kapsy, přejede po tenkém displeji zleva doprava a pak ho zvedne k uchu. „No, dobrý večer,“ řekne, svůdně ztiší hlas a rty otře o hladký povrch telefonu. Konečně, pomyslí si. „Dobrý večer,“ odpoví žena na druhém konci linky. „To je… Pan Nezávazný?“ Zachichotá se a on se zasměje.

Pan Nezávazný je jméno, pod nímž je přihlášený na nejrůznějších seznamkách. „Jsem to já. A vy jste… Sedmikráska?“ „Ano,“ potvrdí s mírnými rozpaky, asi že na přezdívky není tak zvyklá jako on. „Tak tedy, Sedmikrásko,“ pronese. „Jsem moc rád, že jste se konečně ozvala.“ Na tento okamžik se těšil snad celou věčnost. „Jste ještě na Floridě?“ zeptá se. „Nevolám nevhod?“ „Ne. Naopak. Asi před hodinou jsem se zrovna vrátil do Bostonu.“ „Jak se daří vaší matce?“ „Mnohem lépe. Děkuji za optání. Jak se máte vy?“ „Já? Docela dobře.“ Zaváhá. „Napadlo mě, že jste měl možná pravdu, že je načase, abychom to zkusili znovu.“ „Žádné možná,“ chce z ní vydolovat rozhodnutí. „Alespoň z mé strany. Co třeba hned ve středu?“ „Středa se mi hodí.“ „Výborně. Znáte bar U Anthonyho na Boylston Street?

Vím, že je obvykle nabitý a je tam docela rušno, ale…“ 10

na špatném místě.qxp_Sestava 1 08.06.20 18:40 Stránka 11

na špatném místě

„To je ideální,“ souhlasí, což předpokládal. Nabité, rušné bary jsou místa, která ženy pro setkání preferují.

Usměje se na ženu sedící u stolu naproti němu a všimne si, že teď jí slzy volně kloužou po tvářích. Podívá se na hodinky a ani se nepohne, aby jí slzy setřel. Právě v baru U Anthonyho se s ní před dvěma hodinami sešel.

Teď se chová neslušně a bezohledně. „Třeba v šest?“ „To se mi hodí.“ „Nezrušíte to zase na poslední chvíli?“ „Budu tam úderem šesté.“ „Ne!“ vykřikne nečekaně jeho společnice pozvaná na večeři. „To ne…“ Okamžitě vyskočí, napřáhne se přes stůl a uhodí ji do tváře. Jeho ruka dopadne s takovou prudkostí, až židle, k níž je žena pevně přivázaná se spoutanýma rukama za zády, se zakymácí na zadních nohách a málem spadne, takže se smyčka kolem jejího hrdla utáhne. Sleduje ji, jak lapá po dechu. Během další minuty sebou bezmocně škube a velmi pravděpodobně ztratí vědomí.

Tohle se mu nehodí. Ještě s ní neskoncoval. „Co to bylo?“ zeptá se žena, která si říká Sedmikráska. „Co jako?“ opáčí nevzrušeně, obejde přitom stůl, aby židli stabilizoval, a volnou rukou zakryje zoufalé ženě ústa. „Aha. Nejspíš televize. Nějakej chlápek dostává do držky. Promiňte mi ten výraz.“ Krátká odmlka. Skoro cítí, jak se Sedmikráska usmívá. „Prozradíte mi své pravé jméno?“ osmělí se žena. „Povím, až mi řeknete to vaše,“ odpoví laškovně. Což je lež. Žádné z těch žen své skutečné jméno nikdy nesděluje. „Ačkoliv musím přiznat, že se mi Sedmikráska docela líbí.“ „Asi to prozatím necháme být, jak to je.“ „Tak na shledanou ve středu.“ „Tak ve středu.“ „Těším se.“ Vrátí telefon do kapsy a ruku z ženiných úst dá pryč.

11

na špatném místě.qxp_Sestava 1 08.06.20 18:40 Stránka 12

Joy Fieldingová

„Jestli zakřičíš, vrazím ti tenhle nůž do oka,“ prohlásí klidně a jeho zoubkovaným ostřím jí máchne před obličejem.

Smyčka kolem jejího krku je nyní zaříznutá do masa. Pochybuje, že má dost vzduchu, aby křičela, i kdyby to nakrásně měla v úmyslu. Nicméně prve ji podcenil. Šlo to s ní tak snadno. Skoro až příliš snadno. Přistoupila na každý jeho návrh fascinovaná jeho krásným zevnějškem, souhlasila s odchodem z potemnělého baru plného lidí, aby si pochutnala na domácí večeři v jeho bytě, pak se nedočkavě usadila k malému kulatému stolu s předem prostřeným bílým lněným ubrusem, aniž tušila, v jakém se ocitla nebezpečí, dokud neměla ruce spoutané za zády a smyčku kolem krku.

Tolik se snažila, byla tak svolná, když se přizpůsobila jeho hloupé hře, při níž předstíral, že mají skutečné rande, a odpovídala na jeho nejapné otázky, dokonce přispěla několika vlastními, bezpochyby v naději, že si tím zachrání život. A přestože jí potom došlo, že si stavěla vzdušné zámky, když ji jeho telefonní hovor utvrdil, že je prostě jednou z mnoha, že není ničím výjimečná a nic už ho nezastaví, koho by napadlo, že bude mít kuráž varovat jeho další oběť? Tohle on obdivuje.

Ne že na tom záleží.

Znovu zaujme místo u stolu a v poklidu dojí svou večeři, pečlivě třicetkrát rozžvýká každé sousto, jak na tom jeho otec vždy trval. Věří, že ona neprovede nějakou hloupost, která ho přiměje, aby to s ní rychle skoncoval.

Nechce to s ní uspěchat, touží jí ukázat, že je něco víc než pouhý hezounek.

Usměje se a doufá, že jí tím dá na srozuměnou, že se jí plně věnuje. To si zaslouží. Ale sotva zvedne vidličku s posledním soustem steaku ke rtům, jeho představivost uhání dopředu.

Ke středě.

A k ženě, která bude jeho vrcholným dílem: k Sedmikrásce.

12

na špatném místě.qxp_Sestava 1 08.06.20 18:40 Stránka 13

Kapitola 2

O TŘI TÝDNY DŘÍVE Když se Paige Hamiltonová těsně po sedmé ráno probudila, zjistila, že na kraji postele sedí matka v pyžamu, jejíž obvykle mladistvé rysy zradila řada ustaraných vrásek, takže vypadala přesně na svých sedmdesát. „Mami?“ „Jak včera dopadlo to tvé rande?“ „Kvůli tomu mě budíš?“ „Jak to dopadlo?“ „Blbě.“ Paige se nadzvedla na loktech, z očí si setřásla polodlouhé hnědé vlasy a rozpomínala se na včerejší nešťastnou schůzku. Ten muž byl nejméně o deset kilo těžší a třináct centimetrů menší, než jak napovídal jeho profil na seznamce Match Sticks. Jsou ti chlapi normální?

To si myslí, že ženy nemají oči, že si těch rozdílů nevšimnou? „To je škoda,“ pronesla matka. „Podle tebe vypadal docela nadějně.“ „Mami… co ti je?“ „Nechci tě strašit.“ „Na to už je pozdě.“ „Promiň.“ „Neomlouvej se. Pověz mi, co se děje?“ Dvojlůžkem zatřásl matčin povzdech. „Mám pocit, že se o mě pokouší mrtvice.“ Paige okamžitě vyskočila a nohy se jí na podlaze z masivu roztančily v abstraktních kruzích. „Co tě to napadá?

13

na špatném místě.qxp_Sestava 1 08.06.20 18:40 Stránka 14

Joy Fieldingová

Proč si myslíš, že máš mrtvici?“ Pátrala v matčině obličeji po náznacích čehokoliv neobvyklého. Pokleslém víčku, cukání rtu. „V řeči nezadrháváš. Motá se ti hlava? Bolí tě něco?“ „Nic mě nebolí. Hlava se mi nemotá,“ odpověděla matka. „Máš tak pěknou postavu,“ dodala, jako by taková poznámka byla za těchto okolností něco naprosto normálního.

Paige sebrala z nohou postele růžový hedvábný župan, zahalila do něj své obnažené tělo a přitom se snažila pochopit, co se děje. „Netušila jsem, že spíš nahá,“ prohodila matka. „Odjakživa jsem toužila tohle udělat, ale tvůj otec měl radši pyžamo, tak jsem se podřídila.“ „Mami! Soustřeď se! Proč si myslíš, že máš mrtvici?“ „Nějak divně vidím,“ přiznala. „Co myslíš tím ,nějak divně‘? Jak divně?“ „Dělají se mi mžitky před očima a takové klikaté čáry.

Pamatuju se, jak jsem někde četla, že porucha vidění je často první známkou toho, že člověka postihla mrtvice.

Nebo to může být odchlípená sítnice. Co myslíš?“ „Myslím, že zavolám záchranku.“ „Vážně? Je to nutné, zlatíčko?“ „Ano, mami, vážně, je to opravdu nutné.“ Paige vzala z nočního stolku mobil a vymačkala číslo záchranné služby. „Zůstaň v klidu,“ doporučila matce, ačkoliv ona sama byla na pokraji hysterie. Před dvěma lety přišla kvůli rakovině o tatínka. Na to, aby ztratila i maminku, není připravená. Ve svých třiatřiceti je příliš mladá na to, aby z ní byl sirotek. „Co to děláš?“ zeptala se, když se matka zvedla z postele. „Asi bych se měla obléct.“ „Hned se posaď,“ nařídila jí Paige, zatímco jí do ucha vytrvale vyzváněl telefon. „Ani se nehni.“ Volnou rukou zoufale máchla do vzduchu. „Co tam ty lidi dělají? Proč to neberou? To prý má být záchr…“ 14

na špatném místě.qxp_Sestava 1 08.06.20 18:40 Stránka 15

na špatném místě

„Devět set jedenáct,“ přerušil ženský hlas Paigeino lamentování. „Co máte za problém?“ „Moje matka má mrtvici.“ „Nebo to může být odchlípení sítnice,“ upřesnila matka. „Potřebujeme okamžitě sanitku.“ Paige rychle udala dispečerce adresu matčina luxusního bytu ve čtvrti Back Bay. „Za pět minut jsou tady,“ oznámila, přešla do přilehlé koupelny, opláchla si studenou vodou obličej, stříkla na sebe deodorant, pak popadla první věc, kterou uviděla v šatníku, a natáhla si ji přes hlavu. „To jsou pěkné šaty,“ prohodila matka. „Jsou nové?“ Paige se letmo podívala na volné kytičkované letní šaty, které Noah odjakživa nesnášel. Vzápětí si připomněla, že už ji nemusí zajímat, co se mu líbí nebo nelíbí. „Ne. Ty už mám delší dobu.“ Z horní zásuvky prádelníku vyndala krajkové kalhotky, vklouzla do nich a vytáhla si je přes štíhlé boky. „Ty nenosíš podprsenku?“ podivila se matka. „No, vlastně ani žádnou nepotřebuju,“ odpověděla odevzdaně Paige, když usoudila, že snaha o normální konverzaci je matčin způsob, jak ji přesvědčit, že to nic nebude, že i kdyby šlo o odchlípení sítnice nebo, nedej bože, prodělala mrtvici, dopadne to dobře.

Až na to, že to není dobré. A to už nějakou dobu. „Dřív jsem taky žádnou nepotřebovala,“ povzdechla si její matka téměř nostalgicky. Sklopila pohled na svou víc než plnou hruď. „A pak mi najednou naroste tohle. Zrovna teď! Když už na mě nikdo nekouká. Ani to nikoho nezajímá.“ Za jiných okolností by se Paige možná zasmála. Teď jen potlačovala pláč. „Mě to zajímá.“ „Jsi hodná holka.“ Matka si opřela hlavu o dceřino rameno. „Mám tě ráda víc než cokoli na světě. Víš to, viď?“ „Vím.“ V Paige zahlodal pocit viny. Ne že by maminku neměla ráda. To měla. Jde o to, že vždycky byla spíš tatínkova holčička, protože příliš velká osobnost jejího 15

na špatném místě.qxp_Sestava 1 08.06.20 18:40 Stránka 16

Joy Fieldingová

otce měla tendenci zastínit všechno, co jí stálo v cestě, dokonce i když byl na smrtelné posteli. „Taky tě mám ráda.“ „Neboj se.“ Matka poplácala Paige po koleně. „Dostanu se z toho.“ „Slib mi to.“ „Slibuju.“ Paige se usmála s vědomím, že takové sliby jsou marné. Copak jí matka neslibovala totéž, když jejímu otci poprvé diagnostikovali rakovinu, která ho ani ne za rok zabila?

Nebojte. Táta se uzdraví, ujišťovala tehdy jak Paige, tak jejího bratra, ačkoliv bylo těžko uvěřitelné, že by Michael – skoro o čtyři roky starší než Paige a úspěšný kardiolog v Livingstonu v New Jersey – byl tak naivní.

Matka pohlédla ke dveřím ložnice. „Měla bych na sebe hodit aspoň župan.“ „Dojdu ti pro něj,“ nabídla se Paige. „Nevstávej.“ „Pak mi přines nějaké čisté oblečení, až mě budou propouštět!“ volala za ní matka, když Paige kráčela chodbou k hlavní ložnici. Červencové slunce se už prodíralo skrz automatické žaluzie v obývacím pokoji a po béžové mramorové podlaze vrhalo pruhy světla jako blesky.

Její rodiče se před pěti lety přestěhovali do bytu v osobním vlastnictví se dvěma ložnicemi, čímž zmenšili svůj domov o rozloze přes pět set metrů čtverečních na předměstí Westonu. K čemu nám je tolik místa? zeptala se tehdy matka. Vy děti jste už dávno pryč a pes pošel.

Měla matka vždycky tak cynický smysl pro humor? uvažovala teď Paige. Jak to, že si toho dřív nevšimla?

Byt, situovaný v jedné z nejprestižnějších čtvrtí v Bostonu, byl prostorný a moderní, s francouzskými okny v obývacím pokoji s jídelnou, stejně jako v knihovně, která současně sloužila jako otcova pracovna, a v malém rodinném pokoji vedle velké kuchyně.

Paige přeběhla po slonovinově bílém koberci z vlny 16

na špatném místě.qxp_Sestava 1 08.06.20 18:40 Stránka 17

na špatném místě

a hedvábí pokrývajícím podlahu hlavní ložnice, a jak spěchala do vestavěné šatny, uhodila se přitom do boku o jeden ze čtyř sloupků velké manželské postele. No, spíš do místnosti plné šatních skříní, pomyslela si Paige a zajímalo by ji, jestli se otcovo oblečení stále nachází v polovině, která mu patřila, nebo ho matka konečně odeslala charitě. Robert Hamilton byl vždy jako ze škatulky, ať už měl na sobě oblek a kravatu, nebo formálnější oděv. A ty ponožky, vzpomněla si Paige s úsměvem. Její otec se už dávno předtím, než to přišlo do módy, pyšnil ohromnou sbírkou pestrobarevných, odvážně vzorovaných ponožek, které byly dokonalým doplňkem jeho stejně velké a výrazné osobnosti.

Paige setřela slzy, které jí zamlžily oči.

Copak přijde i o matku? To ji mají všichni, které miluje, opustit? „Panebože, ty seš ale sobecká ženská,“ zamumlala, když sundávala z věšáku uvnitř šatny matčin modrý froté župan, pak vybrala růžové bavlněné šaty a z vestavěných zásuvek kupodivu sexy spodní prádélko – to máma vždycky nosila bikini kalhotky a push-upky? – a všechno odnesla k sobě do pokoje.

Ne že by druhá ložnice byla určena pro ni. Původně měla sloužit jako hostinský pokoj pro Michaela s rodinou, kdyby přijeli na návštěvu. Ale Michaelův nabitý program znemožňoval, aby k takovým návštěvám docházelo často, a jeho manželka dávala přednost ubytování v hotelu, takže pokoj většinou zůstával prázdný a nevyužitý. Ale potom tatínek zemřel a ona před půl rokem přišla o místo a za dva měsíce nato ji opustil kvůli jiné ženě její přítel, s nímž bydlela – teda vlastně byla to ona, kdo se musel odstěhovat – takže jí maminka navrhla, aby se nastěhovala k ní. Jen dočasně, zdůraznila. Dokud se zase nepostavíš na nohy.

Dojde k tomu vůbec někdy? napadlo Paige, když vešla do své ložnice a zastihla matku, jak stojí u okna a dívá 17

na špatném místě.qxp_Sestava 1 08.06.20 18:40 Stránka 18

Joy Fieldingová

se dolů na tříproudovou ulici o deset podlaží níž. „Mami, co to děláš? Řekla jsem ti přece, abys nevstávala.“ „Jen se kochám, jak je venku krásně. Na obloze není ani mráček.“ „Vidíš dobře?“ zeptala se Paige. „Co ty oči?“ „Pořád mám ty mžitky. Připomíná to takovou tu světelnou a zvukovou show, akorát bez zvuku.“ Rty zkroutila do chabého úsměvu. „Ty mě děsíš.“ „Promiň, holčičko. To je to poslední, co bych si přála.

Dám se dohromady. Věř mi.“ Právě když Paige pomáhala matce s oblékáním županu, zazvonil telefon. Paige naslouchala ustaranému hlasu recepčního, pak zavěsila, a než se pokusila o vlastní úsměv, zhluboka se nadechla. „Je tady sanitka.“

18

na špatném místě.qxp_Sestava 1 08.06.20 18:40 Stránka 19

Kapitola 3

„Joan Hamiltonová?“ zeptal se muž, který vešel do malé, ničím zajímavé ordinace, zavřel za sebou dveře a těkal pohledem z Paige na její matku. Byl mladý, sympatický s bohatou hřívou tmavých kudrnatých vlasů. Přes úzké kalhoty barvy khaki a modrobílou kostkovanou košili měl oblečený bílý plášť. „To jsem já,“ přihlásila se matka, zvedla ruku a zatřepala prsty. Převlékla se z pyžama do šatů, které s sebou Paige přinesla. „Jsem doktor Barelli.“ Lékař usedl za psací stůl a na obě ženy sedící naproti se usmál. „Jak se cítíte?“ „Dobře,“ odpověděla Joan Hamiltonová. „A trochu trapně. Připadá mi… prostě ty oči už mám zase docela v pořádku.“ Doktor Barelli otevřel složku, kterou držel v rukou, a zběžně prohlížel její obsah, zatímco ho Paige s matkou netrpělivě pozorovaly. Ne že by tu bylo něco jiného, na co se dalo dívat – světlezelené stěny vyjma běžné reprodukce fádní krajiny byly holé, zařízení minimalistické a vyloženě funkční, psací stůl postrádal osobní ráz i rodinné fotografie, z okna za ním byl výhled na cihlovou zeď. Patrně to byl jakýsi společný prostor sloužící pro rychlý pohovor a konzultaci. Místnost přesto byla vítaným odpočinkem od nekonečných chodeb a umělohmotných židlí, na nichž Paige posedávala od chvíle, co přijely do Massachussetské všeobecné nemocnice. Další prastaré číslo časopisu Star už nikdy v životě nechce vidět.

19

na špatném místě.qxp_Sestava 1 08.06.20 18:40 Stránka 20

Joy Fieldingová

Blížila se jedna odpoledne. V nemocnici už strávily bezmála pět hodin. Matka podstoupila množství testů, včetně magnetické rezonance a skenování sítnice stejně jako řadu vyšetření, která měla určit, zda její srdce funguje tak, jak má. Laboranti nabrali tolik krve, až se Paige divila, že matce ještě zůstala vůbec nějaká barva. „Takže,“ začal doktor, vzhlédl od složky a znovu se usmál. Při úsměvu se mu zvrásnily tváře až k očím. „Podle toho, co tu vidím, mám dobré zprávy.“ „Dobré zprávy?“ opáčila Paige současně s matkou. „Vaše krevní testy jsou až otravně normální, jestli mi prominete ten výraz. Máte trošku vyšší tlak, ale není to nic, kvůli čemu byste se musela příliš znepokojovat. Obě sítnice jsou přesně tam, kde mají být. Na ženu vašeho věku máte vynikající zrak. Podobně je na tom funkce mozku a skoro všechno ostatní, na co jsme vám prováděli vyšetření. Prakticky jste možná ta nejzdravější osoba v téhle budově.“ „No, to je úžasné,“ pronesla Joan Hamiltonová.

Paige si úlevou oddechla. „Ale… co ty oči?“ „Klasická oční migréna,“ vysvětlil lékař. „Migréna?“ zopakovala Joan. „Ale mě nebolela hlava.“ „To máte štěstí,“ podotkl doktor Barelli a v tmavých očích mu zajiskřilo. „Já to nechápu,“ divila se Paige. „Vaše matka prodělala auru, která často migrénu doprovází. Projevuje se jako množství klikatých čar a záblesků, zpočátku většinou slabších a pak se jejich intenzita stupňuje, až se nakonec vytratí, zhruba během dvaceti až třiceti minut.“ „Přesně tohle se stalo,“ souhlasila Joan. „Není to nic neobvyklého, zvlášť když je člověk starší.

A příznivá zpráva je, že to není nic vážného. Spíš je to nepříjemné. Může trvat pár let, než proděláte další,“ promluvil doktor přímo k matce, „nebo vás to možná postihne už zítra.“ Dál hovořil o tom, že ačkoliv existuje 20

na špatném místě.qxp_Sestava 1 08.06.20 18:40 Stránka 21

na špatném místě

mnoho teorií, co to způsobuje, nikdo to přesně neví, a že i když si lze vzít lék, aura obyčejně odezní dřív, než dotyčný medikament začne účinkovat, tudíž je vhodnější to prostě vydržet. „Samozřejmě pokud člověk řídí auto, doporučuji raději zastavit.“ „To je všechno?“ zeptala se Paige, zatímco matka vstala. „Ano, to je vše.“ Doktor Barelli napřáhl ruku přes stůl, aby se s oběma rozloučil. „Oční migréna,“ prohlásila Joan téměř pyšně, když čekaly na výtah. „Kdo by to byl řekl?“ „Musíš umírat hlady,“ promluvila za obě Paige, když po chvíli vyšly na ulici. Od okamžiku, kdy vystoupily ze sanitky, přežívala pouze o černé kávě, a pokud jí bylo známo, maminka od včerejšího večera vůbec nic nejedla ani nepila. „Mám hlad jako vlk,“ potvrdila matka. „Zajdeme si do nějakého pěkného podniku na oběd. Máš čas?“ Paige mrkla na hodinky. Ve tři má pohovor kvůli práci.

První po více než dvou týdnech, proto je důležité, aby se neopozdila. Většinou raději chodí dřív, ale trpce se poučila, že přijít dřív není vždy dobrý nápad. Zavřela oči a viděla se, jak jde po špičkách úzkou chodbou svého bývalého bytu k ložnici, kterou sdílela s Noahem, a za dveřmi slyší až příliš dobře známý smích. „V Charlesově ulici je útulná malá restaurace,“ řekla hlasitě, aby zvuk toho smíchu vytěsnila. „Proč křičíš?“ podivila se matka. „Promiň,“ omluvila se Paige a zastavila nejbližší taxi.

Malá restaurace byla bohužel nabitá turisty, které přilákala ulice proslulá výstředními butiky a kouzelnými obchůdky se starožitnostmi, a tak musely čekat na stůl. „Doktor Barelli byl moc roztomilý, nezdá se ti?“ prohodila Joan, když je konečně usadili a přijali jejich objednávku. „Dost mladý.“ „Všichni jsou mladí. I ty jsi mladá.“ 21

na špatném místě.qxp_Sestava 1 08.06.20 18:40 Stránka 22

Joy Fieldingová

Než Paige stačila vymyslet vhodnou odpověď, zazvonil jí mobil. Sáhla do béžové plátěné kabely a vyndala telefon. Za to vyrušení byla vděčná. Matka to myslí dobře, ale ona neměla náladu na její naučené povzbuzující řeči typu jsi chytrá, krásná a pro jedno kvítí slunce nesvítí. „Chloe, ahoj,“ řekla své nejdávnější a nejlepší přítelkyni. „Můžeš se zastavit?“ neztrácela čas zbytečnými zdvořilostmi Chloe. „Děje se něco?“ Paige v duchu viděla, jak si její kamarádka odhrnula rovné blond vlasy ze světlemodrých očí a kouše se do spodního plného rtu. „Všechno je špatně.“ Do háje, pomyslela si Paige, která chápala zdroj Chloeiných problémů bez dalšího vysvětlování. „Ve tři mám pohovor. Můžu se potom zastavit.“ „Bezva. Tak zatím.“ „Děje se něco?“ zopakovala matka dceřinu otázku, když Paige vracela mobil do kabely.

Paige pokrčila rameny. Všechno je špatně, slyšela, jak Chloe říká. „Ohledně toho doktora…,“ začala matka. „Jen jsem tím myslela, že…“ „Vím, cos tím myslela, mami,“ přerušila ji Paige. „Ale není to tak, že bych se zamkla v nějaké věži. Fakt dělám, co můžu. Jsem asi na deseti seznamkách. Během stejného počtu týdnů jsem šla na rande s šesti chlápky…“ „Možná jsi moc vybíravá.“ „Možná,“ souhlasila, příliš unavená a hladová na to, aby se s matkou dohadovala. Takže když od muže očekává, že bude upřímný, znamená to, že je vybíravá? To jsou všichni muži lháři? „A co ty?“ získala náhle převahu nad matkou. „Co já, co tím chceš naznačit?“ „Už je to dva roky, co táta umřel. Uvažovala jsi někdy o…?“ Jen stěží dokázala tu myšlenku dokončit, natož větu, protože představa, že by se maminka zajímala o jiné22

na špatném místě.qxp_Sestava 1 08.06.20 18:40 Stránka 23

na špatném místě

ho muže než o tatínka, byla příliš absurdní, aby ji vůbec připustila. „Nemluv hlouposti, zlatíčko. Jsem už stará.“ „Sedmdesát není žádné stáří. Dneska už ne. A vypadáš úžasně. Doktor Barelli navíc říkal, že jsi na tom skvěle.“ „Na ženu mého věku,“ upřesnila Joan Hamiltonová, ačkoliv cosi v jejím tónu napovídalo, že nápad opět se s někým seznámit, nemusí být nakonec zas tak nesmyslný. Po straně si uhladila módní blonďaté mikádo. „To ty by ses měla přihlásit na Match Sticks,“ ponoukla ji Paige, i když přitom měla čím dál horší pocit, a nechápala, proč v tom pokračuje. Jak to, že jim to s tím jídlem tak dlouho trvá, zajímalo ji a rozhlédla se malým tmavým interiérem restaurace po číšníkovi. „Proboha!“ přikrčila se náhle na svém místě a ze strany si zakryla obličej rukou. Co horšího se dneska může ještě stát? „Copak je?“ „Nekoukej se.“ Matka se okamžitě otočila na židli a podívala se za sebe. „Řekla jsem, aby ses ne…“ „Promiň, holčičko. Jakmile ti někdo poví, ať se nekoukáš, automaticky se koukneš,“ poznamenala matka provinile. „Viděla nás? Jde sem?“ „No jasně,“ potvrdila Paige, napřímila se a sledovala, jak se k nim blíží její sestřenice, a přitom se jí vybavilo úsloví „jako by se člověk díval do zrcadla“. Ačkoliv byla přesvědčená, že je ta průpovídka míněna ironicky, přesto jí při pohledu na sestřenici připadalo, jako by se skutečně viděla v zrcadle, tak nápadná byla jejich podoba. Což patrně není zas tak divné vzhledem k tomu, že jejich otcové byli jednovaječná dvojčata a obě dívky se narodily dva dny po sobě. „No ne, ahoj vy dvě,“ prohodila Heather, sklonila se, aby políbila tetu na tvář, a zřejmě si neuvědomovala, že Joan ztuhla v ramenou. „Co vy tady?!“ Paige přemýšlela, jestli ta fráze byla záměrná, nebo za 23

na špatném místě.qxp_Sestava 1 08.06.20 18:40 Stránka 24

Joy Fieldingová

to sestřenice nemůže, protože v životě nevyplodila jedinou originální myšlenku. Proklínala se, že zapomněla, že kancelář, kde Heather pracuje, je jen pár bloků odsud.

Nebo možná nezapomněla. Možná jen pokoušela osud, který tu výzvu přijal a na oplátku zvedl neviditelný prostředníček. „Ani nepozdravíte?“ nadhodila Heather. „No tak fajn.

Ať je po vašem. Jak ti jde hledání práce?“ Usmála se na Paige, jako kdyby opravdu očekávala odpověď.

Paige přemáhala touhu dát jí pěstí do nosu.

Heather přešlápla z nohy na nohu a zastrčila si polodlouhé vlasy za ucho. „Tak jo, fajn. Ráda jsem vás dvě potkala. Snad se uvidíme na té oslavě.“ A sakra, pomyslela si Paige, když sledovala, jak Heather na vysokých jehlách odchází houpavým krokem pryč. „Proč nemáš takovou sukni?“ nadhodila matka. „Já na tu pitomou párty nejdu,“ zlobila se Paige. „Ale zlatíčko. Tvůj strýc má osmdesáté narozeniny.

Vím, že to nebude lehké, ale proč bys nešla?“ „Protože nemůžu,“ řekla Paige. I v příznivější době bylo pro ni těžké být ve strýcově blízkosti, vídat tuhle živoucí kopii svého otce, která si stále užívá života, zatímco její tatínek je pohřbený. Co si to strýc dovoluje, že se dožil osmdesátky, ale v každém ohledu lepší bratr takové štěstí neměl! Jak se na něj matka dokáže vůbec podívat?

Samozřejmě že to není jediný důvod, proč tam Paige nechce jít. Možná ani ten hlavní. „Pořád si můžeš s sebou někoho přivést,“ navrhla jí matka, když jim číšník přinesl jídlo. „Dvakrát Cobbův salát,“ ohlásil mladík a na stůl položil talíře. „Třeba s někým z těch seznamek, na kterých jsi…,“ upřesnila matka.

Paige bodala vidličkou do salátu a mlčela.

24

na špatném místě.qxp_Sestava 1 08.06.20 18:40 Stránka 25

Kapitola 4

Přišla dřív domů.

To byla její druhá chyba.

Ta první byla, že Noahovi předem nezavolala, aby ho varovala.

Tehdy Paige pochopitelně netušila, že je nutné ho varovat. Nebo tušila? Ani trochu ho nepodezřívala? Nebyl právě tohle skutečný důvod, že mu nezavolala, aby mu oznámila, že se Chloe a Matt vrátili ze svého každotýdenního večerního rande o hodinu dřív, než měli – Chloe zjevně plakala a na tváři měla podezřele vypadající červený flek –, a že je na cestě domů?

Chloeina pravidelná babysitterka na poslední chvíli odřekla a Chloe narychlo volala, aby Paige požádala, jestli by nemohla přijít – Matt už čeká v restauraci a nesnáší jakékoliv náhlé změny v plánu. „Poprosila bych mámu, ale ona je… no, vždyť víš… znáš moji matku.“ Paige s radostí přikývla. Obě Chloeiny děti zbožňuje, jako by byly její vlastní, a čas trávený s nimi si užívá. Kromě toho by pro Chloe, jejíž matka je hotové neštěstí a nevidí si ani na špičku nosu, udělala všechno. Je zázrak, že je Chloe taková, jaká je, což jednoduše řečeno znamená, že patří k těm nejhodnějším lidem, jaké kdy poznala.

Možná příliš hodná.

Pro muže jako Matt až moc hodná, to je jasné jak facka.

Až moc hodná na úkor vlastního dobra, obávala se Paige.

Noah ani neprotestoval, že Paige jejich plány na poslední chvíli zrušila. Vlastně se zdálo, že se mu ulevilo, 25

na špatném místě.qxp_Sestava 1 08.06.20 18:40 Stránka 26

Joy Fieldingová

prý ho film, který Paige navrhla, zas tak moc nebere, a že ten čas využije k tomu, aby se připravil na kauzu, na které pracuje, pak si půjde brzy lehnout a doufá, že konečně dohoní spánkový dluh. Vypadá to na pořádně náročný týden, dodal.

Paige pochopila, že je to zašifrované heslo „dneska v noci žádný sex“, přestože je víkend a jejich milostný život nebyl poslední dobou zrovna vynikající. Jen mám hrozně moc práce, omlouval se, když posledně odmítl její romantické pokusy o sbližování a sváděl to na vyčerpání a přepracovanost. Paige se usmála a řekla, že to chápe.

Jenže to ve skutečnosti nechápala. Noah, který jako právník doufal, že se z něj jednoho dne stane partner veliké firmy v centru, jež ho zaměstnávala, byl vyčerpaný a přepracovaný od chvíle, co se poznali. Během těch tří let, co byli spolu, mu to ale nikdy nebránilo v tom, že byl nedočkavý a nenasytný milenec. V posledních měsících se však cosi změnilo, něco, na co nedokázala ukázat prstem.

Anebo možná věděla, kam ho přesně namířit.

A na koho ten prst nasměrovat.

V tom byl patrně ten problém.

Právě proto mu nezavolala, aby ho upozornila, že jede domů, proč se neobtěžovala jako obvykle křiknout ahoj, když vešla do předsíňky jejich malého bytu, proč ani nenakoukla do obýváku, jestli tam Noah je, a po špičkách našlapovala po chodbě k zavřeným dveřím ložnice. Stejně tak nezaváhala, když za nimi zaslechla chichotání, a dřív než otevřela dveře a spatřila nahé tělo sedící obkročmo na Noahovi, věděla, komu to tělo patří a čí polekaný obličej uvidí. „Děláte si srandu?“ zakřičela, zatímco její sestřenice neohrabaně vstala, zakopla a málem upadla, když se pokoušela nasoukat do spodního prádla. „To se mi snad jenom zdá!“ Až na to, že se jí to rozhodně nezdálo. Popravdě řečeno by ji udivilo, kdyby žena, kterou přistihla, jak rajtuje 26

na špatném místě.qxp_Sestava 1 08.06.20 18:40 Stránka 27

na špatném místě

na jejím partnerovi, byl někdo jiný než Heather. Její sestřenice vždycky prahla po čemkoli, co má ona, ať už po oblečení, účesu nebo mužích. Když se Paige jako teenager zapsala do kurzů modelingu, udělala to i Heather.

Když se Paige učila hrát na kytaru, Heather se do lekcí okamžitě přihlásila taky. Když si Paige pořídila nové tenisky se zirkony, Heather si ihned běžela koupit přesně ty samé.

Paige si později na tyhle věci stěžovala otci, ale on se jen usmál a připomněl jí, že „napodobování je nejupřímnější forma lichotky“. Jeho bratr mu prováděl totéž. Ale tak dobrý jako já nikdy nebyl, mrknul na ni. A všichni to věděli, dodal.

Tudíž nikoho nepřekvapilo, že když Paige po ukončení vysoké začala pracovat v reklamě, Heather následovala jejího příkladu a šla do větší, třebaže méně prestižní agentury, kde na několik let uvízla na začátečnické pozici, než ji konečně povýšili na jednu ze šesti juniorských account manažerů. Stejně tak nikoho nepřekvapilo, že se Paige rychle vypracovala v menší firmě až na ředitelku strategického plánování.

A pak jejich agenturu zčistajasna pohltila větší newyorská společnost. Přivedla si vlastní lidi a Paige najednou spolu s většinou původních vedoucích pracovníků bez jakýchkoli skrupulí vyrazili. „To je taková hrůza,“ litovala ji Heather a navzdory nepatrnému zajiskření v jejích očích to vyznělo skoro upřímně. „Po tolika letech. Musíš být úplně vyřízená.“ „Najdu si něco jiného.“ „Jasně že jo.“ Jenže se ukázalo, že zas tolik možností pro šéfy strategického plánování k dispozici není. Vlastně nejsou žádné. Těch pár pracovních míst, na něž Paige dělala pohovor, nebyly vedoucí pozice, a přestože by po nich hrábla všemi deseti, zvlášť když se jeden měsíc protáhl na šest, byla opakovaně odmítána jako „překvalifikovaná“.

27

na špatném místě.qxp_Sestava 1 08.06.20 18:40 Stránka 28

Joy Fieldingová

Mezitím Heather začala trávit stále více času u Paige v bytě, zastavovala se u ní s údajnými tipy na potenciální zaměstnání, nosila večeře přes ulici, které cestou z práce vyzvedávala v Eataly, napjatě poslouchala, jak Noah vypráví o prožitém dnu, smála se dokonce i těm jeho nejnepovedenějším vtípkům, a tak okatě se mu pokoušela vlichotit a udělat na něj dojem, že si Paige s Noahem z toho občas dělali legraci, když odešla.

Ukázalo se, že Noahovi se její okatost zamlouvá.

Ukázalo se, že už spolu spali přes měsíc, než je Paige přistihla. „Ani nemůžu říct, že mě opustil kvůli mladší,“ stěžovala si Paige kamarádce Chloe. „Je o dva dny starší než já. Vždyť jsme proboha skoro jako dvojčata, takže kvůli jejímu vzhledu to být nemůže.“ „No, rozhodně to není kvůli její osobnosti,“ podotkla Chloe. „Ach bože!“ naříkala Paige. „Copak?“ „Musí být dobrá v posteli.“ „Myslíš?“ „Co jiného by to mohlo být?“ „Tím to nebude. Nemá vůbec žádnou fantazii.“ „No tak má něco, co já nemám,“ namítla Paige. „Kdepak. Noah je prostě blbec.“ „To jo,“ souhlasila. „Na tom se shodneme.“ Heather s Noahem už spolu bydleli bezmála čtyři měsíce a ten vztah mezi jejich rodinami způsobil nepopiratelnou trhlinu. Navzdory vlažným pokusům Heather o smíření, Paige od toho večera, kdy je s Noahem nachytala, se sestřenicí nepromluvila. Její matka z loajality k dceři veškerá pozvání svého švagra a jeho ženy na večeře odmítala.

* * * 28

na špatném místě.qxp_Sestava 1 08.06.20 18:40 Stránka 29

na špatném místě

A nyní se blíží Tedova osmdesátka, na jeho počest se od soboty za týden pořádá v hotelu Ritz-Carlton obrovská oslava a matka považuje za svou povinnost se jí zúčastnit a chce, aby tam Paige šla s ní. Vždycky si tam můžeš přivést přítele, navrhla jí vědoma si toho, že tam Heather bude s Noahem. „Jo, jasně,“ zašeptala Paige, když vycházela z kancelářské budovy Prudential Tower na Boylston Street a vyndala mobil, aby se podívala na zprávy, ale žádné nenašla.

Stopla si taxík, usadila se vzadu a udala řidiči Chloeinu adresu v Cambridgi, zatímco si v duchu rekapitulovala pohovor, jenž právě skončila, procházela otázky, které jí kladli, a odpovědi, které jim poskytla, a zároveň si uvědomovala, že to neprobíhalo tak dobře, jak doufala, že její reakce byly přinejlepším váhavé, protože její sebevědomí se po půlroční nezaměstnanosti ocitlo v troskách.

Prostě nebyla tak energická, jaká chtěla být, jaká musela být, pokud chtěla získat nové místo. Navíc nepůsobila zrovna profesionálně v květovaných volných šatech, které na sebe ráno bezmyšlenkovitě hodila. Alespoň se měla zajet domů převléct. Panebože, vždyť na sobě nemá ani podprsenku. Dokonce i Heather by měla víc rozumu, aby si oblékla něco vhodnějšího.

Cože to říkal tatínek, když ji srovnával s její sestřenicí?

Tobě nechybí sebevědomí, ale nejsi arogantní. Heather je arogantní, ale chybí jí sebevědomí.

Paige teď chybí obojí.

A Heather má Noaha.

A určitě se s ním bude předvádět na oslavě svého otce. „Do háje,“ prohodila Paige hlasitěji, než zamýšlela. „Říkala jste něco?“ zeptal se taxikář, když se blížili k Harvardově mostu. „Ne, promiňte,“ omluvila se Paige a opět se věnovala svému mobilu. Klikla na Match Sticks a projížděla neustále se rozrůstajícím seznamem možných nápadníků.

Samec k nakousnutí, hlásal popisek vedle fotografie 29

na špatném místě.qxp_Sestava 1 08.06.20 18:40 Stránka 30

Joy Fieldingová

chlapa svlečeného k jeho smůle do půl těla, který byl zakousnutý do obřího muffinu s kousky čokolády. Paige přejela prstem vlevo a dívala se, jak fotka mizí. Romeo, přečetla jméno u muže středního věku s těstovitým obličejem, který tvrdil, že je milovníkem dlouhých procházek v dešti. „Nekecej?“ zašeptala Paige a opět dala svajp doleva. To skutečně existují lidi, kteří si užívají špacírování ve slejváku? Po Romeovi následoval Chaucer, Luther a Úplně obyčejný Alan. „Úplně obyčejného nebrat,“ zamumlala a pokaždé svajpla vlevo. „Maminka má asi pravdu. Zřejmě jsem moc vybíravá.“ Moment. Kdopak je tohle? zastavila se u muže s přezdívkou Pan Nezávazný. Paige se zasmála. Tenhle chlápek má aspoň smysl pro humor. A je neobyčejně hezký.

Za předpokladu, že aspoň trochu vypadá jako na fotce, kterou postnul, by byl ideálním nástrojem pomsty, který by si přivedla na strýcovu oslavu. Ne, rozhodla se, když jí v hlavě zazněly varovné signály při vzpomínce na včerejší fiasko. Na to, aby to byla pravda, je až moc dokonalý. Zavřela stránku a hodila mobil do kabelky.

Kam se podělo seznamování s eventuálním romantickým protějškem v práci nebo přes společné přátele, nebo dokonce sbalení někoho v baru? Copak pohodlí a účelnost dnešních technologií způsobily, že i takový základní lidský kontakt je zastaralý? „Ach jo, staré dobré časy,“ povzdechla si. „Říkala jste něco?“ znovu se zeptal taxikář. „Že je hustý provoz,“ odpověděla. „To je pořád.“ Paige přikývla a pozorovala dlouhou řadu aut, která se pomalu sunula přes řeku Charles ke Cambridgi. Možná že účelnost je toho jen součástí, pomyslela si. Možná je každý prostě osamělý. Opřela se o hnědé vinylové sedadlo, zavřela oči a udivilo ji, že na ni za zavřenými víčky číhá Pan Nezávazný. Příliš osamělý na to, aby čekal na náhodné seznámení v práci nebo spoléhal na doporučení 30

na špatném místě.qxp_Sestava 1 08.06.20 18:40 Stránka 31

na špatném místě

od kamaráda. Příliš líný na to, aby vyrazil do baru, příliš zbabělý na to, aby osobně riskoval odmítnutí.

A ona možná později půjde znovu na Match Sticks, třeba po fotce Pana Nezávazného přejede prstem doprava a vyčká, zda projeví zájem. Je vůbec možné, že je tak dokonalý, jak inzeroval? „No tak fajn,“ zašeptala. „Fantazíruj si dál.“

31

na špatném místě.qxp_Sestava 1 08.06.20 18:40 Stránka 32

Kapitola 5

Když taxík s Paige zastavil v Binney Street před úzkým jednopatrovým domem, Chloe už čekala u vchodových dveří. Měla na sobě bílé šortky a vintage tričko s motivem Rolling Stones, které se pyšnilo obřím jazykem zdobeném hvězdami a pruhy. Blonďaté vlasy měla stažené do vysokého ohonu, takže připomínala spíš náctiletou babysitterku než paní domu. Ale Paige už z ulice poznala, že se něco stalo. Chloeiny půvabné rysy byly zkroucené bolestí, pohled jejích krásných očí byl bezvýrazný a nesoustředěný, dokonalé rty zkřivené a roztřesené. „Pojď dál,“ vyzvala Chloe kamarádku, zavedla ji do malé předsíňky a zavřela dveře. „Co je to s tebou?“ Paige následovala přítelkyni do nevelké, čistě bílé kuchyně. „Jsi v pohodě?“ „Ani ne,“ odpověděla Chloe. „Teda ne že bych byla nemocná nebo tak.“ „Co děti?“ „Těm nic není.“ Ukázala ke schodišti v zadní části domu. „Jsou u mě v pokoji. Dovolila jsem jim koukat na animáky. Dáš si něco k pití?“ „Snad trochu vody.“ Chloe se okamžitě vrhla k dřezu a natočila jí sklenici. „Led?“ „Ne, to je dobrý. Chloe…“ „Jde o Matta,“ vysvětlila Chloe, podala Paige vodu a gestem ji vybídla, aby se posadila ke stolu. „On tě… uhodil?“ Paige zadržela dech a sedla si na 32

na špatném místě.qxp_Sestava 1 08.06.20 18:40 Stránka 33

na špatném místě

jednu ze čtyř bílých plastových židlí rozestavěných kolem malého kulatého stolu. „Ne. Kdepak.“ Chloe neustále popírala, že Matt ji fyzicky napadá, i přes občasné důkazy svědčící o opaku. Paige se napila a čekala, až kamarádka znovu promluví. „Ale neuvěříš, co provedl.“ Uvěřím, pomyslela si Paige. „Co udělal?“ „Tomu neuvěříš,“ zopakovala Chloe. „Povídej.“ „Ne. Ukážu ti to.“ Chloe přinesla z linky vedle sporáku notebook. „Mrkni se na tohle.“ Prsty jí obratně tančily po klávesnici. Za chviličku se objevila fotka rozesmátého páru – samé zářivě bílé zuby a rozjásané oči – a pod ní logo: PERFECT STRANGERS. Paige ihned poznala, že jde o seznamku. Všechny vypadají tak nějak stejně. Jiné názvy, totožný cíl. Zatím se sice neznáte, slibovala stránka, ale kdoví? Třeba se k sobě dokonale hodíte. „Na co mám koukat?“ zeptala se Paige. „Vydrž,“ řekla Chloe.

Pomůžeme vám zjistit, jestli se z úplně cizího člověka může stát TEN PRAVÝ. Neváhejte a zaregistrujte se, stačila Paige

přečíst, než dalších pár kliků ta slova vypustilo do kyberprostoru, a vystřídala je tabulka s průkazovými fotografiemi mužů doprovázených stručnými profily.

Chloe rychle skrolovala seznamem a z jejich zorného pole mizely a zase se objevovaly desítky mužů připadajících v úvahu. Zastavila se na profilu muže se světlehnědými vlasy, tmavýma zádumčivýma očima a hlubokými ďolíčky po obou stranách úst. „Vidíš někoho, koho znáš?“ „A sakra.“ „Přesně tak,“ potvrdila Chloe. „Třeba to není on.“ Paigein hlas nezněl moc přesvědčivě ani jejím uším.

33

na špatném místě.qxp_Sestava 1 08.06.20 18:40 Stránka 34

Joy Fieldingová

„S Mattem jsme už osm let. Vlastního manžela snad ještě poznám.“ „Možná je to někdo, kdo je mu jen podobný,“ namítla Paige. „Máš ten dojem? Tak počkej.“ Chloe rázně odešla z místnosti. „Do háje,“ utrousila Paige a naklonila se, aby si fotku lépe prohlédla, i když navzdory svému tvrzení věděla, že je to Matt. „Ty ubohej zmetku. Seš vůbec normální?“ „Koukni,“ řekla Chloe, když se vrátila do kuchyně a na stůl před Paige připlácla fotku. „Pořád ti připadá, že je mu jen podobnej?“ Paige zírala na zvětšeninu té samé tváře. „Je to vyfocený vloni v létě na chalupě u Petea a Sandi.

Mattovi se ta fotka tak líbila, že si ji vytiskl. Ten samolibej hajzl. Chceš vědět, jak jsem na to přišla?“ Než Paige stačila odpovědět, domem se rozlehl povyk obou Chloeiných dětí, které se hnaly dolů po schodech a vřítily se do kuchyně. Chloe okamžitě sklapla notebook. „Mami!“ zakřičel šestiletý Josh, jehož pusa byla přesnou kopií matčiných úst. „Já první!“ volala čtyřletá Sasha, která byla pyšnou dědičkou otcových velkých hnědých očí a hlubokých ďolíčků ve tváři.

Ty zatracené ďolíčky, pomyslela si Paige. Ty ho vždycky prozradí. „Uklidněte se,“ pronesla Chloe mírně, když se jí obě děti drápaly na klín. „Pozdravili jste Paige?“ „Čau,“ utrousil nedbale Josh přes rameno. „Ahoj,“ řekla Sasha, která byla z těch dvou vždy způsobnější. „Umíme kouzlo.“ „Zrovna to dávali v telce,“ přidal se Josh. „Chcete to vidět?“ „Já první,“ protestovala Sasha s pláčem na krajíčku. „Nemůžete to předvést společně?“ navrhla Chloe.

34

na špatném místě.qxp_Sestava 1 08.06.20 18:40 Stránka 35

na špatném místě

Josh se Sashou si vyměnili pohled a jako první přikývla Sasha. „Tak jo,“ přidal se Josh a podíval se z matky na Paige a pak zase na sestru. „Můžeme?“ Děti zvedly pravou ruku do vzduchu a rázně s ní mávaly nahoru a dolů, jako by to byla kouzelná hůlka. „Jste napravený,“ pronesly současně vážným hlasem. „Na kouzlo.“ „Cože?“ Na tvářích Chloe se pozvolna rozprostřel úsměv. „Jste napravený,“ prohlásili oba ještě pochmurněji. „Na kouzlo.“ „Jste napravený?“ nechápala Paige. „Asi jste chtěli říct připravený,“ napovídala jim Chloe. „Ne,“ trval na svém Josh. „Jste napravený.“ „Na kouzlo,“ doplnila Sasha. „Tak dobře,“ souhlasila Chloe. „Jsem napravená.“ „Já taky,“ přisvědčila Paige.

Děti spokojeně zařičely smíchy a úprkem se rozběhly ven z místnosti. „Pletu se, nebo nám zapomněli to kouzlo předvést?“ zeptala se Paige. „Myslím, že proměnit nás v napravené bohatě stačilo,“ mínila Chloe, zasmála se a vzápětí propukla v pláč. „Proboha. Co si počnu? Chudinky moje malinký…“ „Děti budou v pohodě,“ uklidňovala ji Paige. „Teď se strachuju o tebe.“ „Jak mi tohle mohl udělat?“ „Protože je to chlap,“ zdůvodnila Paige a představila si Noaha se sestřenicí v posteli, „a chlapi provádějí blbosti. Pověz mi, jak jsi tohle objevila?“ Chloe klesla do židle vedle Paige. „Potom, co Matt odešel dneska ráno do práce… uzavíral prodej té vily v Newtonu, kterou se pokoušel několik měsíců udat… každopádně to je teď jedno, kdoví, jestli je to vůbec pravda? Každopádně,“ zopakovala, když se zamotala do vlastních slov a odmlčela se, aby popadla dech, „zhruba deset minut nato, co odešel, zazvonil telefon, já ho zvedla a ně35