0040772

PĚVCI na zahradě a v parku

PTAČÍ HLASY pomocí QR kódu Hlasy našich pěvců – pomocí QR kódu V této bohatě ilustrované publikaci najdete na stranách 34 až 205 detailní charakteristiky celkem osmdesáti osmi nejběžnějších druhů zpěvných ptáků střední Evropy. Na začátku každého představovaného druhu se nachází QR kód, s jehož pomocí si můžete na svém smartphonu nebo tabletu poslechnout charakteristický zpěv nebo volání jeho jednotlivých zástupců. A takhle na to:

Ptačí zpěv Rozmanitost ptačího světa kolem nás si samozřejmě můžete v pohodlí užívat prostřednictvím audio záznamů. Díky nim se u jednotlivých zobrazených druhů naučíte poznávat i jejich zpěv či volání. Ať už to bude doma, nebo na cestách, přejeme vám hodně zábavy a radosti při této individuální exkurzi do světa ptáků.

> J estliže ve svém mobilu nebo tabletu ještě nemáte aplikaci na skenování QR kódů, lze ji bezplatně stáhnout v každém App Store.

V následujícím přehledu je sled jednotlivých zvukových záznamů a stránky s profily uvedených ptačích druhů.

> Z volte pak zobrazení této aplikace a naskenujte QR kód z knihy, potom si ptačí hlas můžete přehrát.

Ciferník na straně 33 představuje deset aktérů ranního ptačího chóru. Jednotlivé druhy se pravidelně v určitou hodinu budí a ozývají charakteristickými hlasy, které postupně splývají v jedinečný ptačí budíček.

>N askenujte si QR kód vpravo nahoře, abyste mohli zobrazit stránku s přehledem veškerých audiodat.

Přehled zvukových záznamů poř. č.

stránka

1 (1) 1 (2)

33 33

ranní chór v 4.00 hod. ranní chór v 4.10 hod.

rehek zahradní červenka obecná

ptačí druh

poř. č. stránka 2 3

36 38

skřivan polní chocholouš obecný

ptačí druh Alauda arvensis Galerida cristata

1 (3)

33

ranní chór v 4.15 hod.

kos černý

4

40

jiřička obecná

Delichon urbica

1 (4)

33

ranní chór v 4.20 hod.

střízlík obecný

5

44

vlaštovka obecná

Hirundo rustica

1 (5)

33

ranní chór v 4.30 hod.

kukačka obecná

6

48

břehule říční

Riparia riparia

1 (6)

33

ranní chór v 4.40 hod.

sýkora koňadra

7

49

budníček menší

Phylloscopus collybita

1 (7)

33

ranní chór v 4.50 hod.

budníček menší

8

50

budníček větší

Phylloscopus trochilus

1 (8)

33

ranní chór v 5.00 hod.

pěnkava obecná

9

52

mlynařík dlouhoocasý

Aeghithalos caudatus

1 (9)

33

ranní chór v 5.20 hod.

vrabec domácí

10

55

cvrčilka slavíková

Locustella luscinioides

1 (10)

33

ranní chór v 5.40 hod.

špaček obecný

11

56

cvrčilka zelená

Locustella naevia

poř. č. stránka

ptačí druh

poř. č. stránka

ptačí druh

12 13

57 58

rákosník velký rákosník obecný

Acrocephalus arundinaceus Acrocephalus scirpaceus

51 52

134 136

rehek zahradní bramborníček černohlavý

Phoenicurus phoenicurus Saxicola rubicola

14

60

sedmihlásek hajní

Hippolais icterina

53

137

pěvuška modrá

Prunella modularis

15

62

sedmihlásek šedý

Hippolais pallida

54

138

konipas bílý

Motacilla alba

16

63

pěnice černohlavá

Sylvia atricapilla

55

140

konipas horský

Motacilla cinerea

17

65

pěnice slavíková

Sylvia borin

56

141

konipas luční

Motacilla flava

18

66

pěnice pokřovní

Sylvia curruca

57

143

linduška luční

Anthus pratensis

19

67

pěnice vlašská

Sylvia nisoria

58

144

pěnkavák sněžný

Montifringilla nivalis

20

68

sýkořice vousatá

Panurus biarmicus

59

145

vrabec domácí

Passer domesticus

21

72

sýkora modřinka

Parus caeruleus

60

150

vrabec pokřovní

Passer hispaniolensis

22

76

sýkora parukářka

Lophophanes cristatus

61

151

vrabec polní

Passer montanus

23

78

sýkora koňadra

Parus major

62

153

čečetka zimní

Acanthis flammea

24

86

sýkora uhelníček

Parus ater

63

154

stehlík obecný

Carduelis carduelis

25

88

sýkora lužní

Parus montanus

64

158

zvonohlík citrónový

Serinus citrinella

26

89

sýkora babka

Parus palustris

65

159

zvonek zelený

Carduelis chloris

27

90

moudivláček lužní

Remiz pendulinus

66

162

dlask tlustozobý

Coccothraustes coccothraustes

28

92

králíček ohnivý

Regulus ignicapilla

67

164

pěnkava obecná

Fringilla coelebs

29

93

králíček obecný

Regulus regulus

68

166

pěnkava jikavec

Fringilla montifringilla

30

94

střízlík obecný

Troglodytes troglodytes

69

167

konopka obecná

Carduelis cannabina

31

96

brhlík lesní

Sitta europaea

70

169

křivka obecná

Loxia curvirostra

32

98

zedníček skalní

Tichodroma muraria

71

170

hýl obecný

Pyrrhula pyrrhula

33

99

šoupálek krátkoprstý

Certhia brachydactyla

72

172

zvonohlík zahradní

Serinus serinus

34

101

brkoslav severní

Bombycilla garrulus

73

173

čížek lesní

Carduelis spinus

35

105

špaček obecný

Sturnus vulgaris

74

174

strnad luční

Emberiza calandra

36

108

skorec vodní

Cinclus cinclus

75

175

strnad viničný

Emberiza cia

37

110

drozd cvrčala

Turdus iliacus

76

176

strnad obecný

Emberiza citrinella

38

111

kos černý

Turdus merula

77

177

strnad zahradní

Emberiza hortulana

39

114

drozd zpěvný

Turdus philomelos

78

178

strnad rákosní

Emberiza schoeniclus

40

115

drozd kvíčala

Turdus pilaris

79

179

sněhule severní

Plectrophenax nivalis

41

117

drozd brávník

Turdus viscivorus

80

180

ťuhýk obecný

Lanius collurio

42

118

červenka obecná

Erithacus rubecula

81

183

ťuhýk šedý

Lanius excubitor

43

122

lejsek černohlavý

Ficedula hypoleuca

82

184

žluva hajní

Oriolus oriolus

44

123

slavík tmavý

Luscinia luscinia

83

186

krkavec velký

Corvux corax

45

124

slavík obecný

Luscinia megarhynchos

84

190

vrána černá

Corvux corone

46

126

slavík modráček

Luscinia svecica

85

194

havran polní

Corvus frugilegus

47

128

skalník zpěvný

Monticola saxatilis

86

196

kavka obecná

Corvus monedula

48

129

lejsek šedý

Muscicapa striata

87

198

sojka obecná

Garrulus glandarius

49

130

bělořit šedý

Oenanthe oenanthe

88

202

ořešník kropenatý

Nucifraga caryocatactes

50

132

rehek domácí

Phoenicurus ochruros

89

204

straka obecná

Pica pica

OBSAH

Pěvci v nebezpečí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Cílená pomoc pro maličké . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Stolečku, prostři se . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Pomoc při budování hnízda . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 > Návod na výrobu kombi budky > Zvláštní podpory pro hnízdění

Zahrady přitažlivé pro ptáky . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Usedlíci a cestovatelé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Od země vysoko do korun . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Probouzení přírodou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 > Ciferník ranních ptačích hlasů

PORTRÉTY PĚVCŮ Skřivanovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

Brkoslavovití . . . . . . . . . . . . . . . . . 101

Vlaštovkovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

Špačkovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105

> Základ pro hnízdo jiřičky

Skorcovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 Drozdovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110

Budníčkovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

Lejskovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118

Mlynaříkovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52

Pěvuškovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137

Cvrčilkovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55

Konipasovití . . . . . . . . . . . . . . . . . 138

Rákosníkovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

Vrabcovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144

Pěnicovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 Sýkořicovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 Sýkorovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 > Výroba budky pro sýkorky

> Společná hnízdní budka pro vrabce Pěnkavovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153 Strnadovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 174 Calcariidae . . . . . . . . . . . . . . . . . . 179

Moudivláčkovití . . . . . . . . . . . . . . . . 90

Ťuhýkovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 180

Králíčkovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92

Žluvovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184

Střízlíkovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94

Krkavcovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186

Brhlíkovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 Zedníčkovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 Šoupálkovití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99

Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 206

PĚVCI V NEBEZPEČÍ Když se koná mistrovství světa ve fotbalu, všimne si této události nespočet lidí. Představuje sportovní vy­­vrcho­le­ní, které lidé horečně sledují a hodně o něm diskutují. Naproti tomu si málokdy povšimnou změn, které nastávají více nebo méně plíživě a každodenně, přestože jejich rozsah přináší z hlediska delšího časového období mnohem dramatičtější výsledky než zmiňované mistrovství světa ve fotbalu.

Z toho vyplývá, že si sotva někdo všiml, že v posledních dvaceti letech ve střední Evropě zaznamenáváme trvalý pokles počtu hnízdících ptačích párů. Přitom tato čísla nečiní pouhé stovky

nebo tisíce hnízdících párů, ale dokonce miliony. V posledním desetiletí klesá toto číslo každoročně o víc než milion – každý rok je sem zahrnuto několik set tisíc zpěvných ptáků. Kde dnes ještě spatříte obrovská hejna vrabců?

Kde je spousta těch špačků, kteří si dříve vykračovali po čerstvě pokosených loukách a hledali tam potravu? Kde je ještě možné, tak jako před nějakými padesáti lety, pozorovat všude nad zemědělskými plochami prozpěvující skřivany polní? Podobně to vypadá se stavem chocholoušů – ještě před pár desítkami let tito ptáci patřili k pravidelným navštěvovatelům krmítek v zimním období.

Tyto a mnohé další druhy pěvců

Špaček obecný patří celosvětově k nejběžnějším pěvcům.

V posledních desetiletích však u nás jeho stavy rapidně klesají.

H

jsou stále vzácnější. Některé dokonce natolik, že je spousta lidí ještě nikdy ani neviděla.

Pestře zbarvení exotičtí pěvci – odshora dolů: leskoptev nádherná (Lamprotornis superbus), snovač zlatý (Ploceus subaureus) a motýlek granátový (Uraeginthus granatina)

G

Příčina tohoto závažného úbytku tkví v tom, že lidé v posledních sto letech stále víc používají chemická hnojiva, přípravky na ochranu rostlin a insekticidy, aby na polních, lesních a zahradních plochách zvyšovali výnosy. Navíc se přidává neustále narůstající snižování podílu luk, pastvin a neobdělávané, ladem ležící půdy; tato půda je obdělávána, aby se na ní mohla pěstovat řepka a kukuřice. Sotva se přitom zohledňuje, jaké z toho plynou důsledky pro svět ptáků, hmyzu a dalších skupin zvířat. Těmito zásahy do přírody se navíc zmenšuje počet rostlin, které poskytují potravu pro hmyz. Značná část tohoto hmyzu je dál hlavním zdrojem potravy pro mnohé druhy zpěvného ptactva. A to ještě není všechno, poněvadž krajinou stále chudší na struktury ztrácí velká část zpěvného ptactva svá hnízdiště. Patří sem například druhy, které žijí a hnízdí v rákosinách u vodních ploch, nebo v křovinách a houští.

Co udělat pro všechny zpěvné ptáky V řádu pěvců (Passeriformes), zahrnujícím kolem 5700 druhů,

tvoří zpěvné druhy s přibližným počtem 4000 druhů zdaleka nejobsáhlejší podřád (zpěvní, Passeri). Jedná se převážně o menší ptáky, jejichž délka od špičky zobáku po konec ocásku je menší než 20 cm. Obrem v této společnosti drobečků je i v Evropě domácí krkavec velký, měřící výrazně víc než 60 cm.

Je pochopitelné, že většina lidí pomáhá v první řadě domácím (míněno místním, u nás žijícím) pěvcům a také se angažuje pro jejich zachování. Ovšem přesto by při veškeré angažovanosti nemělo převažovat hledisko pomoci pouze ve vlastní zahradě nebo krmítku.

Stejně důležitá jako místní ochranná opatření jsou i ochranné projekty s „rozšířenou působností“, uskutečňované v sousedních zemích nebo v jiných světadílech. To, že se lidé žijící třeba v Evropě zasadí o to, aby se omezovalo mýcení pozemků v Africe, pomáhá přímo mnohým našim tažným ptákům, kteří na tomto kontinentě tráví zimní měsíce, a zároveň pěvcům, kteří tam žijí stále. Patří k nim mezi jinými nádherně zbarvené druhy na snímcích dole: snovač zlatý, leskoptev nádherná nebo motýlek granátový.

PĚVCI V NEBEZPEČÍ

7

CÍLENÁ POMOC PRO MALIČKÉ Jak už jsme zmínili na začátku, existuje souvislost mezi trendem snižování stavu mnoha druhů ptactva a ničením hmyzu, ale i různých plžů (slimáků a hlemýžďů).

Nepochybně se u mnohých z nich jedná o škůdce, s nimiž se vypořádáváme biocidy. Ovšem mnoho těchto prostředků k ničení škůdců nefunguje selektivně, ba naopak zničí i užitečné druhy, například včely medonosné a slunéčka sedmitečná.

Nejsou to však jenom zemědělci a lesníci, kdo při ničení škůdců používají nechvalně proslulé chemické zbraně. K takovému radikálnímu zásahu bohužel sahají i leckteří majitelé zahrad, přestože existují kvalitní alternativy, z nichž některé hned představíme.

Zakrývání košťálové zeleniny Nikdo samozřejmě netouží po tom, aby se jeho pracně vypěstované košťáloviny staly hodovní tabulí pro zdánlivě nenasytné

8

CÍLENÁ POMOC PRO MALIČKÉ

housenky běláska zelného.

Stojí však za rozmyšlení, jestli je skutečně nutné preventivně ošetřovat rostliny proti housenkám běláska „chemií“. Stejného, ne-li lepšího, účinku lze dosáhnout zakrýváním rostlin jemnou sítí proti hmyzu.

Má totiž ještě další pozitiva – nehrozí, že pak budete konzumovat zeleninu se zbytky chemických látek na ochranu rostlin, které rostlina přijímá kořeny z půdy. Kromě toho se při použití takové ochranné sítě nezahubí užitečný hmyz a jiní drobní živočichové.

 Slunéčka sedmitečná

požírají různé škůdce, například mšice.

F Včely v roli opylovačů

jsou nenahraditelné.

H Zakrývání košťálovin

ochrannou sítí

G Aksamitníky se osvědčily jako dobré lákadlo plžů.

E Výluh z kopřiv se používá k boji proti mšicím.

Žraví plži

Obtížné mšice

Další možnost, jak ochránit rostlinky salátů a jiné zeleniny tentokrát před žravými plži, ať s ulitou (hlemýždi, páskovkami), nebo bez ní (plzáky, slimáky a slimáčky), spočívá v tom, že záhon obklopíte rostlinami, které je lákají. Výborně se například osvědčily aksamitníky (běžně zvané afrikány, Tagetes). Pro plže

Místo používání chemikálií se proti mšicím výborně osvědčil výluh z kopřiv. Tento prostředek je nejen naprosto neškodný pro jiné druhy hmyzu, ale kapky, které dopadnou na zem, jsou zároveň kvalitním hnojivem.

totiž představují neodolatelnou pochoutku, takže ostatní rostliny téměř ignorují. Stejně jako má mince dvě strany, má i boj pomocí zahradních rostlin nevýhodu, poněvadž těmito rostlinami plže vlastně vykrmujete.

Ovšem máte tak zároveň šance tyto nevítané hosty z aksamitníků sesbírat a zneškodnit.

K přípravě 30 litrů výluhu je potřeba asi 4–5 kg čerstvých kopřiv. Ty je potřeba nastřihat zahradnickými nůžkami a dát do větší nádoby, například prázdného sudu na dešťovou vodu nebo do čisté vaničky na maltu.

Pak přilít vodu a směs nechat stát tři až pět dní na slunečném, teplém místě. Během této doby se utvoří nepříjemně zapáchající zkvašený výluh (zákvas, jícha), z něhož před postřikem nebo pokropením je třeba ještě odstranit kousky kopřiv.

Nejjednodušší je napnout přes prázdné vědro kus jutoviny jako filtr a přes ni výluh přecedit.

K postřiku se pak hodí běžný tlakový postřikovač.

CÍLENÁ POMOC PRO MALIČKÉ

9

ZVLÁŠTNÍ PODPORY pro hnízdění Řadě druhů, které svá hnízda nestavějí v dutinách, můžete poskytnout pomoc jak v zahradě, tak ve volné přírodě. V takové „vychytávce“ si pak sami vybudují stabilní hnízdo, které také musí být dostatečně chráněné proti pohledům.

Podpěrka pro hnízdo Jednou takovou možností je podpěrka v podobě trojnožky.

Začátkem dubna svažte provázkem nebo drátem několik olistěných větví keře ve výši asi 1–2 m nad zemí, takže vznikne

> Nejprve přitáhněte několik větví k sobě, aby se navzájem překřížily.

jakýsi trychtýř. Při svazování je nutné dbát na to, aby úvazek větve neškrtil a mohla volně proudit míza, jinak by brzo odumřelo listí. A nechráněné hnízdo není pro žádné ptáky vhodné. Aby se větve mohly po opuštění hnízda znovu narovnat, je dobré v pozdním létě svázané větve opět uvolnit a před další sezonou hnízdění utvořit novou podpěru opodál.

Svazek větví Další pomoc pro stavbu hnízda představuje svazek

> Pak je v místě křížení svažte provázkem nebo drátem.

několika větví jehličnanů v délce 50–70 cm. Dobře se osvědčily větve borovice, protože z nich opadává jehličí mnohem pomaleji než například ze smrkových nebo jedlových. Větve vespod svažte jako kytici a pak je na horním a dolním konci upevněte pomocí měkkého drátu nebo rybářského vlasce na kmen stromu ve výšce asi 1,5–1,8 m nad zemí. Přitom je nutné dbát na to, aby mezi kmenem a větvemi vznikl volný prostor asi o velikosti dezertního talířku, kde si ptáci sami vybudují hnízdo.

> S vazek větví jehličnanu přidržte u kmene.

> Pak jej připevněte drátem nebo motouzem.

Kapsa pro hnízdo Další konstrukcí je kapsa pro hnízdění. Nejlépe se dá vytvořit z mladých, asi 1–1,5 m dlouhých prutů vrby nebo lísky.

Připravené pruty přivažte špičkami dolů na nějaký kmen ve výšce asi 1–1,2 m.

Potom je ohněte nahoru až do výše upevnění a znovu přivažte, takže vznikne jakási kapsa pro následnou stavbu hnízda. Mezi pruty ještě vpleťte nebo zasuňte několik větviček z borovice; tím bude hnízdo zamaskováno před pohledem z okolí.

Aby si hnízdní pomůcku brzo vybrali nějací zájemci, neměli

>O hebné mladé pruty připevněte na kmen silnějšími konci nahoru.

byste ji umísťovat na návětrnou stranu kmene. Kromě toho je také dobré, aby strom s kapsou nebo alespoň samotná kapsa byly kryté okolními keři, které poskytnou další ochranu proti nežádoucím pohledům.

Hromada roští Příroda si na jaře dává někdy načas, než se na stromech a keřích začne objevovat první listí. Za takových podmínek jsou někteří časně hnízdící ptáci vděčni, když se v zahradě nachází velká hromada roští, která ještě zbyla po podzimní nebo zimní prořezávce ovocných stromů, a rádi ji zvolí pro vybudo-

>V isící spodní konce ohněte směrem nahoru.

vání náhradního hnízdiště.

Je pochopitelné, že takovou hromadu bude možné odstranit, teprve až ptáčata budou schopná z hnízda vyletět.

Pozitivní vedlejší stránka takového náhradního hnízdiště je, že může také sloužit jako úkryt a útočiště pro malé ptáky. Přes veškerou změť větví a větviček se totiž dokážou pohybovat rychle a šikovně a jsou tak ve výhodě jak proti kočkám a kunám, tak větším dravým ptákům. Ti se buď do roští vůbec dostat nemohou, nebo se v něm pohybují velmi pomalu.

> Vzniklou kapsu důkladně přivažte ke kmeni.

> Nakonec ještě vpleťte nebo zasuňte několik větviček borovice.

CVRČILKA ZELENÁ Uvidět tohoto ptáka, který žije skrytě, je poměrně obtížné. Většinou OCHRANA jen vnímáte zpěv Cvrčilky zelené budují hnízda na zemi a hnízdí samečka. Pokud v období od května do pose ho přece jen čátku července. V této době podaří zahlédby se neměly žnout, spánout, nejlépe sat ani jinak obdělávat ­vlhké louky. ho identifikujete podle úzkého zobáku. Snažte se nesplést si ho podle opeření se samičkou vrabce a stejně velké cvrčilky říční (Locustella fluviatilis), která má na hrudi skvrny. Na podzim tito ptáci odlétají do severní Afriky nebo jihozápadní Asie.

H Sameček cvrčilky

zelené při zpěvu v období toku

56

CVRČILKOVITÍ

LATINSKÝ NÁZEV Locustella naevia ČELEĎ cvrčilkovití (Locustellidae) ROZŠÍŘENÍ západní a střední Evropa až po jihozápadní Sibiř ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ vlhké louky s vysokou travou a četnými skupinami keřů, bahnité zóny kolem stojatých vod DÉLKA 12,5–13 cm POTRAVA pavouci, hmyz a jeho larvy HNÍZDĚNÍ 1×, řidčeji 2× ročně SNŮŠKA 5–6 vajec

RÁKOSNÍK VELKÝ LATINSKÝ NÁZEV Acrocephalus arundinaceus ČELEĎ rákosníkovití (Acrocephalidae) ROZŠÍŘENÍ značné části Evropy, severozápadní Afrika a východní Asie

Rákosník velký je tažný pták, přezimuje daleko, až v tropické Africe. Je sice výrazně větší než rákosník obecný, ale jinak jsou oba druhy navzájem velice podobné. Týká se to i zpěvu, i když rákosník velký má silnější hlas.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ rákosnaté vodní tůně kolem stojatých vod DÉLKA 19 cm POTRAVA pavouci, hmyz, plži, malí obojživelníci, bobule HNÍZDĚNÍ 1× ročně SNŮŠKA 4–6 vajec

OCHRANA Stavy rákosníka velkého se už po desetiletí rapidně snižují. Příčinou je neustálá eutro­ fi­za­ce vod i narůstající zanášení rákosových porostů bahnem. Tito ptáci jsou navíc při hnízdění velice citliví na rušení při provozování vodních sportů i bezohlednost lidí na procházkách.

RÁKOSNÍKOVITÍ

57

RÁKOSNÍK OBECNÝ LATINSKÝ NÁZEV Acrocephalus scirpaceus ČELEĎ rákosníkovití (Acrocephalidae) ROZŠÍŘENÍ velké části Evropy po severní Afriku a Mongolsko ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ husté porosty rákosí a ostřic, pobřežní křoviny u stojatých vod, řek a bažin DÉLKA 12,5 cm POTRAVA pavouci, hmyz a jeho larvy, plži HNÍZDĚNÍ 1× ročně SNŮŠKA 4–5 vajec

Rákosník obecný je svým štíhlým tělem dobře uzpůsobený k životu mezi často hustými stébly rákosí.

Obejme stéblo prsty a šplhá nahoru a dolů. Vzdálenost k dalšímu stéblu obyčejně přehopká.

G Rákosník obecný

při krmení mláďat

HOSTITEL KUKAČKY Rákosník obecný je často uváděn jako typický příklad hostitele kukačky, tedy pták, do jehož hnízda klade kukačka svá vejce. Odpovídá to realitě, ovšem seznam potenciálních hostitelů kukaččího vejce zahrnuje ještě asi sto dalších pěvců, například pěnici vlašskou, rehka zahradního a konipasa bílého.

Na rozdíl od rákosníka zpěvného (Acrocephalus palustris), který výrazně větší kukaččí vejce ze svého hnízda skoro vždy vyhodí, rákosník obecný se takovým chováním téměř nikdy neprojevuje.

Místo toho oba rodiče o mládě kukačky obětavě pečují, a přitom zanedbávají vlastní mláďata.

Zimu tráví rákosníci obecní v tropické Africe, odkud se do svých hnízdišť vracejí koncem OCHRANA dubna. Ještě před sto lety V době hnízdění nehnízdili rákosníci velcí ve rákosníka obecného, Skandinávii, ale už několik tedy mezi počátkem května a polovinou června, by se na desítek let se stále častěji obhospodařovaných rybník hnízdění vracejí do Finska cích nemělo sklízet rákosí a Dánska. ani ptáky jinak rušit.

RÁKOSNÍKOVITÍ

59

SEDMIHLÁSEK HAJNÍ Sedmihlásci jsou výborní zpěváci a mistrně napodobují zpěv jiných ptačích druhů. Ani sedmihlásek hajní není výjimkou. Ke zpěvu si tento čiperný ptáček, který je zdánlivě neustále v letu, vybírá koruny vyšších stromů.

Vzhledem se podobá budníčkovi vět-

šímu. Je ovšem větší a jeho hlava vypadá mohutněji. Určení druhu často ztěžuje to, že během léta výrazně zesvětluje sedmihláskovo opeření na hrdle, hrudi i břichu.

Zimní měsíce tráví sedmihlásek v tropické a jižní Africe, odkud se pak vrací koncem dubna.

H Sedmihlásek

švitořivý

LATINSKÝ NÁZEV Hippolais icterina ČELEĎ rákosníkovití (Acrocephalidae) ROZŠÍŘENÍ střední Evropa a některé oblasti Skandinávie až po západní Sibiř ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ parky, houštiny mezi poli, zahrady, hřbitovy, lužní a listnaté lesy DÉLKA 13 cm POTRAVA hmyz a jeho larvy, pavouci, plži, bobule HNÍZDĚNÍ 1× ročně, zřídka 2× ročně SNŮŠKA 4–6 vajec

POZOROVÁNÍ Ještě obtížnější, než rozeznat sedmihláska hajního od budníčka, je odlišit ho od sedmihláska švitořivého (Hippolais polyglotta). Sedmihlásek švitořivý byl původně rozšířen v severní Africe a v západní a jižní Evropě, ale už po několik let toto území rozšiřuje východním a severním směrem. V některých místech proto dochází k překrývání pobytu obou druhů. Přesto je možné je s jistotou identifikovat, neboť sedmihlásek hajní má křídla lemovaná žlutě, ale sedmihlásek švitořivý nikoli.

SEDMIHLÁSEK ŠEDÝ K původní oblasti rozšíření sedmihláska šedého Evropa nepatří, ovšem v posledních letech se tam často objevuje jako zbloudilec nebo průkopník hnízdění. Tito středoevropští

pionýři v osídlování totiž téměř bez výjimky přezimují v tropické Africe.

OCHRANA Sedmihlásek šedý si rád staví hnízdo v trnitém křoví. Když se v zahradě usídlí párek sedmihlásků, neměly by se v červnu střihat keře ani živé ploty. Sedmihláska by to v hnízdění rušilo.

LATINSKÝ NÁZEV Hippolais pallida ČELEĎ rákosníkovití (Acrocephalidae) ROZŠÍŘENÍ jižní Evropa až po Afriku a centrální Asii ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ parky, ovocné sady, zahrady, skupiny stromů v suché krajině DÉLKA 13 cm POTRAVA malí pavouci, hmyz a jeho larvy HNÍZDĚNÍ ve střední Evropě 1× ročně, na jihu často 2× SNŮŠKA 3–4 vajec

PĚNICE ČERNOHLAVÁ

G Sameček pěnice černohlavé

má černou čepičku, samička (vpravo) zase červenohnědou.

Pohlaví se u pěnice černohlavé rozlišuje snadno. Samičky mají na hlavě červenohnědé peří, samečci zase černé, a protože tento znak připomíná mnišskou tonzuru, říká se mu v Německu pěnice mnišská (Mönchgrasmücke). Latinské označení Sylvia (silva = les) se naproti tomu vztahuje k nejběžnějšímu životnímu prostředí tohoto ptáka.

S lesem je spojeno i ženské křestní jméno Silvie (též Sylvie); v překladu znamená žena z lesa či lesní žínka. Druhové jméno atricapilla pak v latině znamená černá hlavička.

OCHRANA Pěnice černohlavá vede samotářský život. Ráda se zdržuje v biotopech se silným podrostem dřevin, který poskytuje dostatek možností pro úkryt a schovávačky. Obzvlášť se jí líbí podrosty s kobercovým porostem břečťanu. Chcete-li tedy zahradu uspořádat přirozeně, podobně jako v přírodě, je potřeba tento aspekt osázení respektovat. Pak se pro pěnici černohlavou zahrada může stát potenciálním hnízdištěm.

PĚNICOVITÍ

63

OŘEŠNÍK KROPENATÝ Také ořešník si na podzim vytváří zásobárny na zimu. Ukládá do nich hlavně semena borovice limby a lískové oříšky. Zobákem nejprve vyklove díru do země, pak do ní z volete vyvrhne nashromážděná semena a zase je přikryje zeminou.

Je až s podivem, že ořešníci své zásobárny ze 75–85 procent znovu

POZOROVÁNÍ Ořešníci se podobají špačkům, jsou však podstatně větší a výrazněji kropenatí.

Občas se objeví i v zimní zahradě, kde hledají potravu. Kdo by je chtěl pozorovat častěji, měl by jako lákadlo zavěsit na strom pár sáčků s oříšky.

najdou i pod sněhovou pokrývkou. Podle čeho se ořešníci orientují, je dosud záhada. Čas od času se v Česku objeví invaze ořešníků z východní Evropy a Sibiře, a ptáci zde přezimují. Ve většině případů se potom vracejí na svá domovská území.

LATINSKÝ NÁZEV Nucifraga caryocatactes ČELEĎ krkavcovití (Corvidae) ROZŠÍŘENÍ části střední Evropy, jižní Skandinávie, východ Evropy po Kamčatku a Japonsko ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ jehličnaté lesy s velkým podílem smrků a/nebo borovice limby DÉLKA 28–32 cm POTRAVA obojživelníci, plazi, hmyz a jeho larvy, semena, bobule, ovoce HNÍZDĚNÍ 1× ročně SNŮŠKA 3–4 vajec

STRAKA OBECNÁ

LATINSKÝ NÁZEV Pica pica ČELEĎ krkavcovití (Corvidae) ROZŠÍŘENÍ téměř celá Evropa, Malá Asie, velké části Asie po Kamčatku a Čínu ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ sídliště, parky, aleje, ovocné sady, ojedinělé skupiny stromů DÉLKA 45 cm POTRAVA ptačí vejce a holátka, kuřata, malí savci, hmyz, červi, ovoce, semena, odpadky (také z odpadkových košů na ulici) HNÍZDĚNÍ 1× ročně SNŮŠKA 4–8 vajec

204

KRKAVCOVITÍ

Straka je velice opatrný pták, ale také zlodějíček. Dokáže sebrat kořist dokonce sovám a dravým ptákům. Stračí párePOZOROVÁNÍ Kdo by chtěl straky naček většinou preferuje lákat například kousky masa týmovou práci. Jeden na vzdálenost kratší než 15 m, z nich sovu nebo drabude potřebovat velkou dávku trpělivosti. K pozorování se může vého ptáka odlákává, třeba posadit na lavičku a zbytečně zatímco ten druhý se dál nehýbat. Beztak může trvat krade. Při hrozícím dost dlouho, než se nedůvěřiví ptáci odváží přijít si pro nebezpečí, což potravu. může třeba být jestřáb v letu za kořistí, začnou straky pronikavě křičet.

Mimoto se nezřídka spojí s ostatními krkavcovitými ptáky a dravce atakují.

Kvůli zlodějským zvykům nemá straka u mnoha lidí nejlepší jméno.

Nebylo tomu tak vždy. Například v severské mytologii byla straka poslem bohů a oblíbenkyní vždy spravedlivé bohyně smrti Hel. Vysoce ji také oceňovaly některé indiánské kmeny, protože v ní spatřovali ducha přátelsky smýšlejícího s lidmi.

KRKAVCOVITÍ

205

REJSTŘÍK A Acanthis flammea 153 Acrocephalidae 57–62 Acrocephalus arundinaceus 57 Acrocephalus palustris 59 Acrocephalus scirpaceus 58 Aegithalidae 52–54 Aegithalos caudatus 52 Alauda arvensis 36 Alaudidae 36–39 Anthus pratensis 143 Anthus trivialis 143 B bělořit šedý 130 Bombycilla garrulus 101 Bombycillidae 101–104 bramborníček černohlavý 136 brávník 117 brhlík lesní 96 brhlíkovití 96–97 brkoslav severní 101 brkoslavovití 101–104 břehule říční 48 budníček menší 49 budníček větší 50 budníčkovití 49–51 C Calcariidae 179 Carduelis cannabina 167 Carduelis carduelis 154 Carduelis chloris 159 Carduelis spinus 173 Certhia brachydactyla 99 Certhia familiaris 100 Certhiidae 99–100 Cinclidae 108–109 Cinclus cinclus 108 Coccothraustes coccothraustes 162 Corvidae 186–205 Corvus corax 186 Corvus cornix 190 Corvus corone 190 Corvus frugilegus 194 Corvus monedula 196 cvrčilka říční 56 cvrčilka slavíková 55 cvrčilka zelená 56 cvrčilkovití 55–56

206

REJSTŘÍK

Č čečetka zimní 153 červenka obecná 118 čížek lesní 173 D Delichon urbica 40 dlask tlustozobý 162 drozd brávník 117 drozd cvrčala 110 drozd kvíčala 115 drozd zpěvný 114 drozdovití 110–117 E Emberiza calandra 174 Emberiza cia 175 Emberiza citrinella 176 Emberiza hortulana 177 Emberiza schoeniclus 178 Emberizidae 174–178 Erithacus rubecula 118 F Ficedula hypoleuca 122 Fringilla coelebs 164 Fringilla montifringilla 166 Fringillidae 153–173 G Galerida cristata 38 Garrulus glandarius 198 H havran polní 194 Hippolais icterina 60 Hippolais pallida 62 Hippolais polyglotta 61 Hirundo rustica 44 Hirundinidae 40–48 hýl obecný 170 CH chocholouš obecný 38 J jikavec 166 jiřička obecná 40 K kavka obecná 196 konipas bílý 138 konipas bílý anglický 138 konipas bílý evropský 138 konipas horský 140 konipas luční 141

konipasovití 138–143 konopka obecná 167 kos černý 111 králíček obecný 93 králíček ohnivý 92 králíčkovití 92–93 krkavcovití 186–205 krkavec velký 186 křivka obecná 169 křivka velká 169 kvíčala obecná 115 L Laniidae 180–183 Lanius collurio 180 Lanius excubitor 183 lejsek bělokrký 122 lejsek černohlavý 122 lejsek šedý 129 lejskovití 118–136 linduška lesní 143 linduška luční 143 Locustella fluviatilis 56 Locustella luscinioides 55 Locustella naevia 56 Locustellidae 55–56 Lophophanes cristatus 76 Loxia curvirostra 169 Loxia pytyopsittacus 169 Lullula arborea 36 Luscinia luscinia 123 Luscinia megarhynchos 124 Luscinia svecica 126 Luscinia svecica cyanecula 126 Luscinia svecica svecica 126 M mlynařík dlouhoocasý 52 mlynaříkovití 52–54 modráček středoevropský 126 modráček tundrový 126 Monticola saxatilis 128 Montifringilla nivalis 144 Motacilla alba 138 Motacilla cinerea 140 Motacilla flava 141 Motacillidae 138–143 moudivláček lužní 90 moudivláčkovití 90–91

Muscicapa striata 129 Muscicapidae 118–136 N Nucifraga caryocatactes 202 O Oenanthe oenanthe 130 Oriolidae 184–185 Oriolus oriolus 184 ořešník kropenatý 202 P Panuridae 68–69 Panurus biarmicus 68 Paridae 72–89 Parus ater 86 Parus caeruleus 72 Parus major 78 Parus montanus 88 Parus palustris 89 Passer domesticus 145 Passer hispaniolensis 150 Passer montanus 151 Passeridae 144–152 pěnice černohlavá 63 pěnice pokřovní 66 pěnice slavíková 65 pěnice vlašská 67 pěnicovití 63–67 pěnkava jikavec 166 pěnkava obecná 164 pěnkavák sněžný 144 pěnkavovití 153–173 pěvuška modrá 137 pěvuškovití 137 Phoenicurus ochruros 132 Phoenicurus phoenicurus 134 Phylloscopidae 49–51 Phylloscopus collybita 49 Phylloscopus trochilus 50 Pica pica 204 Plectrophenax nivalis 179 Prunella modularis 137 Prunellidae 137 Pyrrhula pyrrhula 170 R rákosník obecný 58 rákosník velký 57 rákosník zpěvný 59 rákosníkovití 57–62

Regulidae 92–93 Regulus ignicapilla 92 Regulus regulus 93 rehek domácí 132 rehek zahradní 134 Remiz pendulinus 90 Remizidae 90–91 Riparia riparia 48 S Saxicola rubicola 136 sedmihlásek hajní 60 sedmihlásek šedý 62 sedmihlásek švitořivý 61 Serinus citrinella 158 Serinus serinus 172 Sitta europaea 96 Sittidae 96–97 skalník zpěvný 128 skorcovití 108–109 skorec vodní 108 skřivan lesní 36 skřivan polní 36 skřivanovití 36–39 slavík modráček 126 slavík modráček středoevropský 126 slavík modráček tundrový 126 slavík obecný 124 slavík tmavý 123 sněhule severní 179 sojka obecná 198 stehlík obecný 154 straka obecná 204 strnad luční 174 strnad obecný 176 strnad rákosní 178 strnad viničný 175 strnad zahradní 177 strnadovití 174–178 střízlík obecný 94 střízlíkovití 94–95 Sturnidae 105–107 Sturnus vulgaris 105 sýkora babka 89 sýkora koňadra 78 sýkora lužní 88 sýkora modřinka 72 sýkora parukářka 76

sýkora uhelníček 86 sýkorovití 72–89 sýkořice vousatá 68 sýkořicovití 68–69 Sylvia atricapilla 63 Sylvia borin 65 Sylvia curruca 66 Sylvia nisoria 67 Sylviidae 63–67 Š šoupálek dlouhoprstý 100 šoupálek krátkoprstý 99 šoupálkovití 99–100 špaček obecný 105 špačkovití 105–107 T Tichodroma muraria 98 Tichodromadidae 98 Troglodytes troglodytes 94 Troglodytidae 94–95 ťuhýk obecný 180 ťuhýk šedý 183 ťuhýkovití 180–183 Turdidae 110–117 Turdus iliacus 110 Turdus merula 111 Turdus philomelos 114 Turdus pilaris 115 Turdus viscivorus 117 V vlaštovka obecná 44 vlaštovkovití 40–48 vrabcovití 144–152 vrabec domácí 145 vrabec pokřovní 150 vrabec polní 151 vrána černá 190 vrána obecná 190 vrána šedá 190 Z zedníček skalní 98 zedníčkovití 98 zvonek zelený 159 zvonohlík citrónový 158 zvonohlík zahradní 172 Ž žluva hajní 184 žluvovití 184–185

REJSTŘÍK

207

VYOBRAZENÍ FOTOGRAFIE Ellen Ababou, Artern: strany 17 (6), 18 (3), 43 (3 vpravo), 147 (4) Hans-Werner Bastian, Brühl: S. 84 (10), 85 Fotolia.com: strany 1 (© popovj2), 4 nahoře (© kart31), 4 dole (© Victor Tyakht), 5 nahoře (© Erni), 6 (©Alexander Ozerov), 8 nahoře vlevo (© Daniel Prudek), 8 nahoře vpravo (© Henrik Larsson), 9 nahoře (© roteruebe), 9 dole (© fotoliaanjak), 10 nahoře (© Björn Wylezich), 10 dole (© Floki), 11 nahoře (© Jürgen Hust), 11 dole (© Fotoschlick), 12 nahoře (© Stefanie), 12 uprostřed nahoře (© bennytrapp), 12 uprostřed dole (© nata777_7), 12 dole (© coco194), 13 nahoře (© kuhbohne15), 13 dole (© Pereginskaya), 14 nahoře (© Ingo Bartussek), 14 dole (© M. Schuppich), 15 nahoře (© Xaver Klaussner), 16 dole vpravo (© zmijak), 19 nahoře (© RioPa- tuca Images), 20 dole (© RioPatuca Images), 23 (© Christine Kuchem), 24 dole (©Kalle Kolodziej), 25 nahoře (© Pascale Gueret), 27 (© Phimak), 28 nahoře (© Gert Hilbink), 28 dole (© Sergey Ryzhkov), 29 (© Tatiana), 30 nahoře (© John Smith), 30 uprostřed nahoře (© Dzmitry), 30 M. dole (© LinieLux), 30 dole (© M. Schuppich), 31 nahoře (© Soru Epotok), 31 M. (© VOLODYMYR KUCHERENKO), 31 dole (© Wim), 32 vlevo (© fotomaster), 32 vpravo (© Joa- chim Neumann), 33 hlavní obrázek (© Erni), 33 a (© Morten), 33 b (© gerwbosma), 33 c (© die_maya), 33 d (© Erni), 33 e (© kwasny221), 33 f (© popovj2), 33 g (© JuergenL), 33 h (© drakuliren), 33 i (© AlekseyKarpenko), 33 k (© sid221), 34/35 (© Ingo Bartussek), 36 dole (© fotoparus), 36/37 (© markmedcalf ), 37 nahoře (© ASakoulis), 38 (© dule964), 39 (© dule964), 40/41 (© abiwarner), 41 vpravo (© Gar- mon), 42 (© PIXATERRA), 43 vlevo (© Erni), 44 (© mirkograul), 45 nahoře vlevo + nahoře vpravo (© sid221), 45 dole (© Eric Isselée), 46/47 (© regulus56), 48 (© gabisteffen), 49 nahoře (© imageBROKER), 49 dole (© JuergenL), 50 (© Jesus), 51 nahoře (© fotoparus), 51 dole (© Michael Schroeder), 52 (© Tatiana), 53 (© Ingo Bartussek), 54 (© YK), 55 nahoře (© VOLODYMYR KUCHERENKO), 55 dole (© fotoparus), 56 vlevo (© NickVorobey.com), 56 vpravo (© Erni), 57 nahoře (© Erni), 57 dole (© fotoparus), 58 (© sid221), 59 nahoře (© Erni), 59 dole (© imageBROKER), 60 vlevo (© sid221), 60 vpravo (© juancarlos1969), 61 nahoře (© fotoparus), 61 dole (© NickVorobey.com), 62 (© imageBROKER), 63 nahoře (© sid221), 63 dole (© fotomaster), 64 (© Bernd Wolter), 65 (© fotoparus), 66 nahoře (© dule964), 66 dole (© NickVorobey.com), 67 (© VOLODYMYR KUCHERENKO), 68 nahoře (© han- nurama), 68/69 (© motivjaegerin1), 70 (© hannurama), 71 (© hannurama), 72 (© Bernd Wolter), 73 nahoře (© stefan), 73 dole (©Ingo Bartus- sek), 74/75 (© Ingo Bartussek), 76 (© JuhaSa), 77 (© JuergenL), 78 (© Alexander Potapov), 79 (© Karlos Lomsky), 80/81 (© fotoparus), 82 nahoře (© Soru Epotok), 82 dole (© popovj2), 86 (© lucaar), 86/87 (© Sergey Ryzhkov), 87 dole (© Sergey Ryzhkov), 88 (© Karin Jähne), 89 (© gallas), 90 (© bereta), 91 vpravo (© VOLODYMYR KUCHERENKO), 91 dole vlevo (© riksons), 92 (© Alexander Erdbeer), 93 vlevo (© VOLODYMYR KUCHERENKO), 93 vpravo (© purplequeue), 94 (© Heinz Waldukat), 95 nahoře (© Erni), 95 dole (© Michal), 96 nahoře (© Sergey Ryzhkov), 96 dole (© YK), 97 (© OAPhotography), 98 (© bereta), 99 (© PIXATERRA), 100 (© Bernd Wolter), 101 (© hannurama), 102/103 (© NickVorobey.com), 104 (© creativenature.nl), 105 (© sid221), 106 (© hfox), 107 nahoře (© Klaus Brauner), 107 dole (© VOLODYMYR KUCHERENKO), 108 (© holg- man1), 109 (© ondrejprosicky), 110 nahoře + dole (© Erni), 111 nahoře (© YK), 111 dole (© fotomaster), 112 (© die_maya), 113 (© janny2), 114 nahoře (© Erni), 114 dole (© fotomaster), 115 (© drakuliren), 116 (© Erni), 117 (© Erni), 118/119 (© kart31), 119 (© gerwbosma), 120/121 (©motivjaegerin1), 122 vlevo (© bearacreative), 122 vpravo (© fotonaturali), 123 nahoře (© fotoparus), 123 dole (© AlekseyKarpenko), 124 (© bearacreative), 125 (© Aleksey Zakharov), 126 nahoře (© fotoparus), 126 dole (© Sergey Ryzhkov), 127 (© Vitaly Ilyasov), 128 nahoře + dole (© Jesus), 129 (© fotoparus), 130 (© Sergey Ryzhkov), 131 (© Sergey Ryzhkov), 132 (© losonsky), 133 nahoře (© Erni), 133 dole (© Sergey Ryzhkov), 134 (© Morten), 135 (© ihorhvozdetskiy), 136 nahoře (© Zacarias da Mata), 136 dole (© Jesus), 137 (© scooperdigi- tal), 138 (© Morten), 139 nahoře (© Polarpx), 139 dole (© fotomaster), 140 nahoře (© Karin Jähne), 140 dole (© markmedcalf ), 141 (© fotoparus), 142 nahoře (© Vitaly Ilyasov), 142 dole (© fotoparus), 143 nahoře (© abiwarner), 143 dole (© schaef ), 144 (© lucaar), 145 nahoře (© AlekseyKarpenko),145 dole (© VOLODYMYR KUCHERENKO), 146 nahoře (© AlekseyKarpenko), 146 dole vlevo (© Eric Isselée), 146 dole vpravo (© ihelg), 148/149 (© NickVorobey. com), 150 nahoře (© Fotoeventis), 150 dole (© Erni), 151 nahoře (© Narupon), 151 dole (© Pabkov), 152 vlevo (© Heiner Witthake), 152 vpravo (© PIXATERRA), 153 (© NickVorobey.com), 154 dole (© bearacreative), 155 (© Risto), 156/157 (© dejuna), 158 (© Parato), 159 (© manuel),160/161 (© dejuna), 161 nahoře (© Simonas), 162/163 (© Tatiana), 163 nahoře (© fsanchex), 164 (© drakuliren), 165 nahoře (© Heiner Witthake), 165 dole (© YK), 166 nahoře (© drakuliren), 166 dole (© fotomaster), 167 nahoře (© VOLODYMYR KUCHERENKO), 167 dole (© juancarlos1969), 168 nahoře (© Patryk Kosmider), 168 dole (© VOLODYMYR KUCHERENKO), 169 (© Alexander Erdbeer), 170 (© PIXATERRA), 171 nahoře (© PIXA- TERRA), 171 dole (© roblan), 172 nahoře (© PIXATERRA), 172 dole (© sid221), 173 nahoře (© Jesus), 173 dole (© fotomaster), 174 nahoře (© Tatiana), 174 dole (© Victor Tyakht), 175 (© etnonature), 176 nahoře (© sid221), 176 dole (© fotomaster), 177 nahoře (© Erni), 177 dole (© fotomaster), 178 vlevo (© PIXATERRA), 178 vpravo (© Erni), 179 (© Montipaiton), 180 vlevo (© VOLODYMYR KUCHERENKO), 180/181 (© fotoparus), 182 (© mirko- graul), 183 (© Geza Farkas), 184 nahoře (© YK), 184 dole (© Wim), 185 (© fotomaster), 186 (© Sergey Ryzhkov), 187 nahoře (© Sergey Ryzhkov), 187 dole (© BGSmith), 188/189 (© NickVorobey.com), 190 nahoře (© sid221), 190 dole (© tanyaden), 191 nahoře (© Maciej Olszewski), 191 dole (© Eric Isselée), 192/193 (© abiwarner), 194 nahoře+dole (© Eric Isselée), 195 (© Maciej Olszewski), 196 (© Maciej Olszewski), 197 nahoře (© Risto), 197 dole (© Eric Isselée), 198 (© Javier Castro), 199 nahoře (© Sergey Ryzhkov), 199 M. (© artworks-photo), 199 dole (© Tatiana), 200/201 (© Tatiana), 202 nahoře (© Fexel), 202 dole (© pisotckii), 203 (© Montipaiton), 204 (© abiwarner), 205 nahoře (© Sergio Martínez), 205 dole (© Eric Isselée) Axel Gutjahr, Stadtroda: strany 7 (3), 8 dole, 15 dole, 21 (4), 22 (4), 24 nahoře, 25 dole, 26 dole, 91 M. vlevo MEV Verlag GmbH, Augsburg: strana 33 j Ina Müller, Renthendorf: strana 26 nahoře vpravo + uprostřed

ILUSTRACE A USPOŘÁDÁNÍ Fotolia.com: Zettelabriss (© picsfive) / Sonja Heller, Menden: strana 16 nahoře / Benno Müller, Renthendorf: strany 16 uprostřed + dole vlevo, 19 dole, 20 nahoře, 26 nahoře vlevo, 100 dole vpravo / Malcolm Powell, Bergisch-Gladbach: strana 83 / Wikimedia Commons:strana 154 vpravo nahoře (Ursula Wulfert, Werbeteam Wulfert Coswig), vpravo dole (https://rekos.psp.cz/)

Alex Gutjahr SINGVÖGEL ERLEBEN UND SCHÜTZEN Copyright © Naumann & Göbel Verlagsgesellschaft mbH All rights reserved Translation © 2019 by Milada Burianová ISBN 978-80-7617-341-5 Z německého originálu Singvögel erleben und schützen, vydaného nakladatelstvím Naumann & Göbel Verlagsgesellschaft mbH Eugen, přeložila Milada Burianová Redigovala Jana Horáčková Obálku zhotovil Odpovědná redaktorka Leona Macháčková Technická redaktorka Růžena Hedrichová Počet stran 208

208

VYOBRAZENÍ

Vydala Euromedia Group, a. s. , v edici Esence, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2019 jako svou 10 454. publikaci Sazba TYPOSTUDIO, s. r. o., Praha Vytištěno v Polsku Vydání první Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetových knihkupectvích www.knizniklub.cz a www.booktook.cz