0040723

Vilda a pidipiskove_001.qxp_Sestava 1 02.01.20 14:12 Strรกnka 1

ROALD DAHL

VILDA A PIDIPÍSKOVÉ Ilustroval Quentin Blake

Z anglického originálu Billy and the Minpins, vydaného nakladatelstvím Puffin Books v Londýně roku 2017, přeložila Lucie Šavlíková Obálku podle původního návrhu upravila Soňa Šedivá Redigovala Jana Kubínová Odpovědná redaktorka Jana Kotrlová Technický redaktor David Dvořák Vydala Euromedia Group, a. s., v edici Pikola, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2020 jako svou 11 145. publikaci Sazba Vladimír Fára Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Počet stran 104 Vydání první PRO DĚTI OD 6 LET www.euromedia.cz Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.booktook.cz. www.knihyzpikoly.cz

BILLY AND THE MINPINS © Roald Dahl Story Company, 1991, 2020 ROALD DAHL is a registered trademark of Roald Dahl Story Company Ltd. Illustrations copyright © Quentin Blake, 2017, 2020 Translation © Lucie Šavlíková, 2020 ISBN 978-80-242-6331-1

Roald Dahl – VILDA A PIDIPISKOVE.indd 6

7.1.2020 16:49:44

~ Věnováno Ophelii ~

Roald Dahl – VILDA A PIDIPISKOVE.indd 7

7.1.2020 16:49:44

Roald Dahl – VILDA A PIDIPISKOVE.indd 8

7.1.2020 16:49:44

1

Vilda je hodný

Maminka vždycky Vildovi přesně říkala, co smí dě­lat a co ne.

Všechno, co směl, bylo nezáživné. A všechno, co ne­směl, ho nesmírně lákalo.

Ze všech věcí, které NIKDY, ZA ŽÁDNÝCH OKOLNOSTÍ nesměl dělat, ho nejvíc lákalo vyjít zahradní brankou ven a porozhlédnout se po světě.

Jednoho letního slunečného odpoledne klečel Vilda na židli v obýváku a díval se na ten úžasný svět venku za oknem. Maminka v kuchyni žehlila, a přestože byly dveře otevřené, na synka ze svého místa neviděla.

Proto na něj každou chvíli zavolala: „Vildo, co tam děláš?“ A Vilda jí pokaždé odpověděl: „Nic, mami. Jsem hodný.“ Jenže Vildu už strašně nudilo být v jednom kuse hodný.

Z okna měl výhled na nedaleký les. Na tajemný, hluboký les, kterému se říkalo Hříšný hvozd. Vilda odjakživa toužil zjistit, co se v něm ukrývá.

9

Roald Dahl – VILDA A PIDIPISKOVE.indd 9

7.1.2020 16:49:44

Maminka mu tvrdila, že se tam bojí chodit dokonce i dospělí. A recitovala mu básničku, kterou znali všichni lidé z okolí. Zněla takhle: Dávej si bacha na Hříšný hvozd!

Tam jich šlo spousta, ven ani kost!

10

Roald Dahl – VILDA A PIDIPISKOVE.indd 10

7.1.2020 16:49:44

„Proč se nikdo nevrátil?“ ptal se Vilda. „Co se jim v tom lese stalo?“ „Ten les je totiž plný nejstrašnějších, nejkrvelačnějších příšer na světě,“ odpovídala maminka. „Myslíš jako tygry a lvy?“ ptal se Vilda. „Kdepak, tyhle jsou mnohem horší,“ říkala maminka.

11

Roald Dahl – VILDA A PIDIPISKOVE.indd 11

7.1.2020 16:49:44

„Co může být horšího než tygři a lvi, mami?“ nechápal Vilda.

12

Roald Dahl – VILDA A PIDIPISKOVE.indd 12

7.1.2020 16:49:45

Roald Dahl – VILDA A PIDIPISKOVE.indd 13

7.1.2020 16:49:45

„Tak třeba prskočmár je horší. Nebo krutiroh, smrkoškrt a červák hnidlobrk,“ vyjmenovávala maminka. „Ale ze všeho nejhorší je krvešmačný, skáložerný zubovrťák plivohryz. Ten tam taky žije.“ „Plivohryz?“ „Přesně tak. Když tě takový plivohryz honí, syčí mu z nozder horký kouř.“ „A sežral by mě?“ ptal se Vilda. „Slupl by tě jako malinu,“ prohlásila maminka.

Jenže Vilda jí nevěřil ani slovo. Byl přesvědčený, že si to všechno jen vymyslela a snaží se ho postrašit, aby se bál vytáhnout paty z domu.

14

Roald Dahl – VILDA A PIDIPISKOVE.indd 14

7.1.2020 16:49:47

A tak teď Vilda klečel na židli a toužebně zíral na nechvalně proslulý Hříšný hvozd.

15

Roald Dahl – VILDA A PIDIPISKOVE.indd 15

7.1.2020 16:49:48

„Vildo, co tam děláš?“ zavolala zase maminka z kuchyně. „Nic, mami. Jsem hodný,“ odpověděl.

A pak se stalo něco legračního. Vilda měl pocit, že mu někdo šeptá do ucha. Věděl přesně, o koho jde. Byl to Satanáš.

Vždycky když se Vilda obzvlášť nudil, přišel Satanáš a začal mu něco našeptávat. „Tím oknem bys vylezl jako nic,“ syčel. „Nikdo by si toho nevšiml. Byl bys cobydup na zahradě. Coby další dup před brankou. Ještě jeden dup, a byl bys úplně sám v Hříšném hvozdě a mohl ho pořádně prozkoumat. Je to naprosto parádní místo. Nevěř ani za mák tomu, co ti maminka navykládala o nějakých prskočmárech, krutirozích, smrkoškrtech, červácích hnidlobrcích nebo o krvešmačném,

16

Roald Dahl – VILDA A PIDIPISKOVE.indd 16

7.1.2020 16:49:48

skáložerném zubovrťáku plivohryzovi. Nic takového tam není.“ „A co tam teda je?“ špitl Vilda. „Lesní jahody,“ sykl Satanáš. „Spousta lesních jahod. Úplný koberec! A všechny šťavnaťoučké, červeňoučké, jen je na­ kousnout. Jdi a přesvědč se sám.“ Přesně tohle Satanáš nenápadně našeptával Vildovi to slunečné letní odpoledne.

Hned nato Vilda otevřel okno a vylezl ven.

17

Roald Dahl – VILDA A PIDIPISKOVE.indd 17

7.1.2020 16:49:48

Roald Dahl – VILDA A PIDIPISKOVE.indd 18

7.1.2020 16:49:49

2

Utíkej, Vildo, utíkej!

Cobydup stál tiše jako myška v záhonku pod oknem.

Coby další dup se ocitl za zahradní brankou.

Ještě jeden dup a už stál na okraji hlubokého, temného Hříšného hvozdu!

Dokázal to! Dostal se až sem! Teď má celý les jenom pro sebe a může ho pořádně prozkoumat! Že by z toho byl trochu nervózní?

Cože?

Kdo tady tvrdí, že je Vilda nervózní?

Ty řeči o smrkoškrtech a hnidlobrcích jsou přece povídačky pro mrňata!

Vilda zaváhal. „Vůbec nejsem nervózní,“ prohlásil. „Ani trošičku. Roz­ hodně ne.“ Pomaloučku polehoučku vstoupil do hlubokého lesa.

Všude kolem něj se tyčily do výšky obrovitánské stromy s větvemi tak hustými, že skrz ně nebylo vidět nebe. Jen tu a tam se škvírou v té zelené střeše prodral sluneč-

19

Roald Dahl – VILDA A PIDIPISKOVE.indd 19

7.1.2020 16:49:49

ní paprsek. Nikde ani hlásku. Vilda si připadal jako v obrovitánské prázdné katedrále plné nebožtíků.

Ušel ještě pár kroků do nitra lesa, pak se zastavil a zaposlouchal. Vůbec nic neslyšel. Ani sebemenší zvuk.

Vládlo tu naprosté ticho.

Roald Dahl – VILDA A PIDIPISKOVE.indd 20

7.1.2020 16:49:51

Roald Dahl – VILDA A PIDIPISKOVE.indd 21

7.1.2020 16:49:51

Nebo že by ne?

Momentíček.

Co to bylo?

Vilda prudce otočil hlavu a zadíval se do zlověstného lesního přítmí.

Zase se to ozvalo! Tentokrát si byl jistý, že se nepřeslechl.

Zdálky k němu doléhalo tlumené hvízdání a ševelení, jako kdyby se mezi stromy proháněl lehounký větřík.

22

Roald Dahl – VILDA A PIDIPISKOVE.indd 22

7.1.2020 16:49:53

Roald Dahl – VILDA A PIDIPISKOVE.indd 23

7.1.2020 16:49:54

Postupně sílil. Byl čím dál hlasitější, až bylo najednou jasné, že to není žádný lehký větřík. Místo něj se teď ozývalo příšerné funění, chrunění, hrkání a frkání, jako kdyby za ním běželo velikánské zvíře a ztěžka vyfukovalo vzduch nozdrami.

Vilda se otočil a vzal nohy na ramena.

Roald Dahl – VILDA A PIDIPISKOVE.indd 24

7.1.2020 16:49:56

Roald Dahl – VILDA A PIDIPISKOVE.indd 25

7.1.2020 16:49:56

Uháněl rychleji než kdy předtím. Jenže funění, chrunění, hrkání a frkání ne a ne přestat. Naopak, bylo stále hlasitější. To mohlo znamenat jenom jediné: ta věc, ta funící stvůra je mu v patách. Za chvíli ho má!

Utíkej, Vildo, utíkej! Seč ti síly stačí!

Vilda kličkoval mezi mohutnými kmeny. Přeskakoval kořeny a trnité ostružiny. Jako blesk se prosmýkával pod nízkými větvemi a houštím. Pelášil, jako by mu narostla

26

Roald Dahl – VILDA A PIDIPISKOVE.indd 26

7.1.2020 16:49:56

křídla. Jenže funění, chrunění, hrkání a frkání bylo čím dál hlasitější a ozývalo se blíž a blíž.

Roald Dahl – VILDA A PIDIPISKOVE.indd 27

7.1.2020 16:49:57