LIANE MORIARTY Vesmírné mise Nikoly B.
ODPADKOVÁ POHROMA NA PLANETĚ ZEMI
001-256_Vesmirna mise NikolyB.indd 3
23.04.19 12:39
4
VESMÍRNÉ MISE NIKOLY B.: ODPADKOVÁ POHROMA NA PLANETĚ ZEMI Text copyright © by Liane Moriarty, 2009 Cover illustration copyright © by Rebecca Mock, 2018 All rights reserved Translation © Klára Kučerová, 2019 ISBN 978-80-7617-464-1
001-256_Vesmirna mise NikolyB.indd 4
23.04.19 12:39
5
Pro Nicolu L. M.
001-256_Vesmirna mise NikolyB.indd 5
23.04.19 12:39
001-256_Vesmirna mise NikolyB.indd 6
23.04.19 12:39
Prolog
V
E SVĚTLE DVOU TYRKYSOVÝCH MĚSÍCŮ a žhoucího, hvězdami posetého nebe rodinka poklidně odpočívala v zahradním bazénu. Synek spal schoulený na hladině, palec vražený do pusy. Dcera plula na břiše, četla knihu a rukou čeřila perlivou vodu. Rodiče se pohupovali ve vzpřímené poloze, usrkávali borůvkový čaj z obřích šálků a sledovali večerní zprávy na velké obrazovce umístěné na konci bazénu. Mračili se a nespokojeně pomlaskávali, když rusovlasá princezna oblečená do poněkud umolousaných šatů energicky kývla hlavou do kamery. „Ta si to nerozmyslí,“ prohlásila matka. „Je to rozmazlený fracek,“ přisadil si otec. „Doufám, že nemluvíte o mně.“ Dcera ani nezvedla oči od detektivky. „Samozřejmě že ne! Mluvíme o princezně,“ odpověděl otec. „Chce zničit celou planetu.“ „Kterou?“„ „Zemi,“ odpověděla matka.
001-256_Vesmirna mise NikolyB.indd 7
23.04.19 12:39
8
Dcera v tu chvíli zapomněla na knihu a zprudka se posadila. „Zemi! Tu rozkošnou planetku, kde jste byli na líbánkách? Ale tam jsme měli jet na dovolenou, oslavit vaše výročí. To přece nejde!“ „Bohužel jde,“ odpověděl otec zasmušile. „S tím musíme něco udělat!“ prohlásila dcera. „Nemůžeme,“ odpověděl otec. „Ale můžeme,“ řekla matka. „A musíme.“
001-256_Vesmirna mise NikolyB.indd 8
23.04.19 12:39
1
N
HONEYVILLSKÁ ZÁKLADNÍ ŠKOLA, HONEYVILLE, SYDNEY, AUSTRÁLIE, ZEMĚ
IKOLA BORŮVKOVÁ SEDĚLA BEZ HNUTÍ JAKO odlitá z betonu. I když se větrák u tabule natočil jejím směrem a všem ostatním vlály vlasy, jako kdyby vystrčili hlavu z okýnka jedoucího auta, ona ani nemrkla. Zkoušela něco nového. Mentální telepatii. Pokusnou osobou byla její učitelka, paní Cuketová, která právě něco zuřivě škrábala na tabuli a vykřikovala cosi o oceánech a mořích. Nikola neměla tušení, proč slečnu Cuketovou oceány a moře tak rozčílily. Měly by naopak navodit pocit chladivé svěžesti. Pravé jméno paní Cuketové byla paní Cukerová, ale všichni jí tajně říkali paní Cuketová. Hodilo se to k ní – obvykle totiž mívala ve tváři ten „blé“ výraz, který byste považovali za přiměřený ve chvíli, kdy vám někdo násilím strčí do pusy plnou lžíci cuketové kaše. Celý svůj život den za dnem byla v mizerném rozpoložení, jelikož nesnášela děti a trpěla silnou alergií na
001-256_Vesmirna mise NikolyB.indd 9
23.04.19 12:39
10
křídu. Taky nenáviděla horko a v parných, dusných dnech, jako byl tento, měla obzvlášť popudlivou náladu. Kdysi jí Nikola napsala anonymní vzkaz: VÁŽENÁ PANÍ CUKEROVÁ, ROZHODLA JSEM SE VÁM NAPSAT, ABYCH VÁM NAVRHLA JINÁ ZAMĚSTNÁNÍ, V NICHŽ BYSTE BYLA ŠŤASTNĚJŠÍ A MÉNĚ STRESOVANÁ. V ÚVAHU PŘICHÁZÍ TYTO ZAJÍMAVÉ POZICE: 1) BACHAŘKA (VE VĚZENÍ S KLIMATIZACÍ) 2) CVIČITELKA PSŮ (VELKÝCH, ZLÝCH PSŮ, NA KTERÉ JE TŘEBA KŘIČET) 3) JAKÁKOLIV PRÁCE TAM, KDE JE ZIMA A SNÍH, A NENÍ TAM ŽÁDNÁ KŘÍDA A DĚTI! S ÚCTOU VÁŠ NANEJVÝŠ ZNEPOKOJENÝ ŽÁK Nikolin táta prohlásil, že by ten dopis měla paní Cuketové poslat, a pak se smál tak moc, až mu zaskočila pizza se šunkou a ananasem a museli ho bouchat do zad. Nikolina máma řekla, že podle ní by se mohla paní Cuketová urazit a pomyslet si, že ji Nikola nepovažuje za dobrou učitelku. Nikola prohlásila, že přesně to měla v úmyslu. Pak jí máma vyprávěla nekonečnou historku o děsné učitelce, kterou měla ve škole ona, ale později se projevila jako žena s laskavým srdcem a dala jí recept na citronový koláč se zapečeným
001-256_Vesmirna mise NikolyB.indd 10
23.04.19 12:39
11
sněhem, nebo tak něco. Nikola věděla, že srdce paní Cuketová je zlé a temné, ale nechtěla se mámy dotknout, a tak ji pohladila po paži a řekla: „Díky, mami. To bylo opravdu zajímavé a moc mi to pomohlo.“ Starší bratr Šimon včera Nikole prozradil, že když si nepřeje, aby ho učitelka vyvolala, používá mentální telepatii. Prohlásil, že je to stoprocentní pravda a že podstoupí zkoušku na detektoru lži, pokud si to bude Nikola přát. Nikola konstatovala, že detektor lži nemá zrovna při ruce, a Šimon odvětil, že to je její problém, a skočil salto (byli právě na trampolíně na dvoře). Nikola si byla poměrně jistá, že si Šimon vymýšlí, ale za pokus to stálo. Doufala, že ovládne mentální telepatii ještě před svými narozeninami, které měla prvního prosince, za pouhé tři dny. Bude to opravdu působivé. Až jí zazpívají „hodně štěstí, zdraví“, předvede svou nově nabytou fascinující schopnost. Všichni užasnou. Její poslední narozeniny byly, upřímně řečeno, poněkud nudné a ona si přála, aby tyhle opravdu stály za to. Ostatně pokud mentální telepatii zvládl Šimon, ona ji zvládne taky. „JAK SE JMENUJE TOTO MOŘE?“ zařvala paní Cuketová, jako by byli miliony kilometrů daleko a neseděli přímo naproti ní. Bouchla křídou vedle pokroucené mapy, kterou předtím nakreslila na tabuli.
001-256_Vesmirna mise NikolyB.indd 11
23.04.19 12:39
12
Zvedlo se pár rukou, ale paní Cuketová si jich nevšímala. Neměla ráda, když někdo znal odpověď, jelikož to znamenalo, že by pak nemohla ječet. Její růžová prasečí očka zatěkala po třídě a hledala osobu, která by se mohla splést. Kvůli alergii na křídu měla zarudlou, šupinatou kůži, a když poklepala křídou o dlaň, šupinky kůže sněžily na podlahu. Nikola měla nutkání se škrábat, jen to viděla. „NÁZEV TOHO MOŘE MUSÍ ZNÁT KAŽDÝ Z VÁS!“ Nikole drnčely ušní bubínky. „ŘEKLA JSEM TO ANI NE PŘED PĚTI MINUTAMI. POKUD TO NEVÍTE, TAK JSTE NEPOSLOUCHALI!“ Nikola to nevěděla. Dokonce to ani neměla na jazyku. To jediné, co měla na jazyku, byla ledově jahodová chuť nanuku, který snědla v obědové pauze. Pokud někdy potřebovala mentální telepatii, bylo to právě teď. Ze všech sil se snažila vyslat své myšlenky do temných, vířících hlubin mozku paní Cuketové: Nevyvolávej mě. Nevyvolávej mě. Nevyvolávej mě. Vyber Sáru Slizákovou. Vyber Sáru Slizákovou. Vyber Sáru Slizákovou. Sára Slizáková byla Nikolina nejhorší nepřítelkyně. (Všichni věděli, že se Nikola se Sárou nesnesou,
001-256_Vesmirna mise NikolyB.indd 12
23.04.19 12:39
13
protože se před časem několikrát pohádaly před celou třídou. Nikola byla toho názoru, že Sára je jeden z nejpanovačnějších a nejprotivnějších lidí, co kdy potkala.) Naneštěstí Sára mávala rukou tak zuřivě, jako by se topila, a tak se paní Cuketová tvářila, že ji nevidí. Nikola viděla, že paní Cuketová vrhla podezřívavý pohled na Tylera Browna. Tyler byl jedním z nejlepších Nikoliných přátel a byl chytrý. Nikola hádala, že odpověď nejspíš zná, ale schválně nezvedá ruku. Zpoza svých kulatých brýlí upíral na paní Cuketovou nevinný pohled a krčil přitom čelo, jako by se snažil na název moře rozpomenout. Nic by paní Cuketové neudělalo větší radost než nachytat Tylera při nesprávné odpovědi, ale odváží se riskovat? Co když Tyler blafuje? Nevyvolávej mě, nevyvolávej mě. Vyvolej Tylera! Neříkej Nikola Borůvková. Neříkej Nikola Borůvková. Řekni Tyler Brown. Neříkej… „NIKOLA BORŮVKOVÁ!“ Nikola málem vyletěla z kůže. Nechápala to. Byla přesvědčená, že mentální telepatie funguje. Nakonec se ukázalo, že bratrovi nemůže věřit ani slovo. „K tabuli, mladá dámo!“ Z výrazu Nikoliny tváře paní Cuketová poznala, že má vítěze (jinými slovy oběť). Podala jí křídu. „Napiš název toho moře přímo sem. Pokud jsi poslouchala, máš to hned!“
001-256_Vesmirna mise NikolyB.indd 13
23.04.19 12:39
14
Nikola střelila pohledem na opačnou stranu třídy a uviděla svou druhou nejlepší kamarádu, Katku Hobbsovou. Tvář měla plnou zoufalství, jako by Nikola právě šla do nebezpečné bitvy. Katka měla srdce měkké jako koblihu. Nikola se podívala zpátky na Tylera, který seděl zhrouceně na židli, jako by si chtěl dát odpoledního šlofíka. Hm. Ten s ní moc soucitu neměl! Pomalu vstala z lavice. Ruce i nohy jí změkly jako prohnětená plastelína. „Ale ty naše malá chudinko. Vždyť je to taková strašná námaha dojít až sem k tabuli!“ posmívala se paní Cuketová. Nikola se znova podívala na Tylera a uviděla, že se na židli zhroutil ještě víc, zvrátil hlavu vzad a oběma rukama se drží pod krkem. Co to má znamenat? Dělá si z ní legraci? Nikola po něm střelila pohledem, který říkal „to si s tebou ještě vyřídím“, ale pak si všimla, že divoce koulí očima. Snažil se jí něco říct? Zavřel oči a z koutku úst vystrčil jazyk, jako by byl mrtvý. Mrtvý. MRTVÝ! Samozřejmě! Část jejího mozku musela přece jen poslouchat. Odpověď zní Mrtvé moře! V Mrtvém moři prý byla nejslanější voda na Zemi. Byla tak slaná, že v ní lidé pluli bez nejmenší námahy.
001-256_Vesmirna mise NikolyB.indd 14
23.04.19 12:39
15
Spokojeně se pohupovali ve vodě jako korkové špunty a položit se na hladinu bylo stejně snadné, jako se položit na nafukovací matraci. Nikola si vzpomněla, že jí to připadalo jako jedna z nejzajímavějších věcí, co kdy paní Cuketová řekla, a napadlo ji, že by si plavání v Mrtvém moři docela ráda zkusila. Nikola se usmála, čímž dala Tylerovi najevo, že pochopila, a vykročila vpřed, aby z natažené ruky paní Cuketové vzala křídu. Pak uviděla, že se tvář paní Cuketové zbarvila do vítězného rudofialového odstínu. „TYLERE BROWNE! TY JSI PRÁVĚ NIKOLE BORŮVKOVÉ NAPOVÍDAL! NEPŘISTIHLA JSEM PRÁVĚ VÁS DVA PŘI… PODVÁDĚNÍ?“ Nikola viděla, jak Tyler zamžikal, a Katka si přitiskla ruku na pusu. Jí samotné se začala třást kolena. A pak se to stalo. Ozvalo se hlasité, naléhavé klepání na dveře. ŤUKY-TUK! ŤUKY-ŤUK! Všichni se otočili a atmosféra ve třídě se okamžitě změnila – jako v onen kouzelný okamžik, kdy se na vánočním stromečku rozsvítí světla. Každou chvíli se mělo stát cosi fantastického a nečekaného. Nikola si tím byla jistá…
001-256_Vesmirna mise NikolyB.indd 15
23.04.19 12:39
N
2
A DVEŘE KLEPAL JAKÝSI MUŽ, ALE NEBYL to nikdo obyčejný, jako třeba ředitel pan Nicka s chlupatýma ušima, aby přišel udělat dlouhou přednášku o „odpovědnosti“ a „kolektivním duchu“ a sbírání pomerančových slupek na hřišti. Tenhle muž vypadal docela... zajímavě. Ne snad, že by byl zajímavě oblečený. Měl na sobě jen obyčejný oblek a kravatu. Ani jeho tvář nebyla nijak zvláštní. Měl naprosto všední obličej – vypadal jako něčí táta. (Ačkoli měl jeden z těch obrovských ježatých knírů, které občas vyvolají příšerný záchvat smíchu, kdy se na ně díváte příliš dlouho.) Opravdu zajímavé na něm však bylo to, že byl neuvěřitelně, neuvěřitelně vysoký. Byl tak vysoký, že se musel zlomit v pase, aby prostrčil hlavu dveřmi. „Posaď se, Nikolo!“ sykla paní Cuketová, jako by Nikola neměla u tabule co dělat. Nikola prakticky odtančila ke své lavici. Všimla si, že Tyler zpozorněl a sedí vzpřímeně, zatímco Katka scénu pozoruje rozšířenýma očima plnýma úžasu.
001-256_Vesmirna mise NikolyB.indd 16
23.04.19 12:39
17
„Mohu vám nějak pomoci?“ utrhla se na muže paní Cuketová. „Ach, o tom pochybuji.“ Hlas toho muže byl hladký jako zmrzlina s horkou karamelovou polevou. „Ale já o žádné návštěvě nejsem informována. Kdo jste? Co chcete?“ „Jmenuji se Georgio Gorgioskio a přiletěl jsem z opačného konce galaxie. Jsem na vysoce tajné misi, která se vás netýká. A teď si, pokud vám to nevadí, kleknu. Stropy na vaší planetě jsou hanebně nízké, není-liž pravda?“ S těmito slovy muž poklekl a dál se třídou docela ladně šoural po kolenou. Vlasy na vršku hlavy se zlehka otřel o žárovku. Uctivě se třídě uklonil. „Obávám se, madam, že vás musím se vší zdvořilostí požádat, abyste odešla,“ řekl Georgio Gorgioskio paní Cuketové. „Mé poslání se týká výlučně žáků. Prosím, opusťte místnost.“ Třídou proběhla tichá vlna nadšeného „uch!“ a nechápavého „ech?“. Tvář paní Cuketové Nikole připomínala hrnec, který má každou chvíli překypět. „Nevím, kdo jste a odkud jste přišel,“ vyprskla. Kapičky slin se rozlétly na všechny strany. „Já z téhle třídy rozhodně neodejdu! Tohle je moje třída. Nemáte právo mi něco nařizovat, vy, vy… tyčko!
001-256_Vesmirna mise NikolyB.indd 17
23.04.19 12:39
18
Až do této chvíle Georgio naslouchal se zdvořilým, mírně zaujatým výrazem, ale při slově „tyčko“ se jeho tvář proměnila. „Nikdy, nikdy mi neříkejte tyčko, vy příšerná ženská s ciferníkem jako cuketa!“ Natáhl jednu ze svých dlouhých paží, popadl paní Cuketovou a vystrčil ji ze třídy jako hadrovou panenku. Třída vybuchla. Zlobiví kluci vzadu bouchali pěstmi do lavic, dávali si placáka a řvali: „Bravo, Georgio!“ Dokonce i premianti vepředu tleskali a uměřeně jásali. „Děkuji vám! Opravdu, děkuji!“ Georgio se zdál být upřímně dojat a zlehka se uklonil. „A teď vás prosím o pozornost.“ Třída okamžitě ztichla. Bylo to ticho, o jakém si paní Cuketová mohla nechat jen zdát. Georgio se na okamžik odmlčel a pak zdvihl bradu. Jeho jasně modré oči zazářily a on doširoka rozpřáhl ruce. „Přišel jsem, abych našel velvyslance pozemšťanů.“ Všichni na něj zírali. Neměli tušení, o čem to mluví, ale rozhodně to znělo zajímavě. Georgio se zatvářil rozzlobeně. „NESLYŠELI JSTE? PŘIŠEL JSEM, ABYCH NAŠEL VELVYSLANCE POZEMŠŤANŮ!“ zaburácel. Ve třídě bylo ticho. Nikdo nevěděl, co říct.
001-256_Vesmirna mise NikolyB.indd 18
23.04.19 12:39
19
Georgio spustil paže. „Vidím, že nemáte tušení, o co běží. Dobře, budu stručný. Prověřuji všechny školáky po celém světě, abych se pokusil najít osobu schopnou ujmout se role velvyslance pozemšťanů. Velvyslanec či velvyslankyně, pokud ho či ji najdu, se pak připojí ke mně na mé vysoce tajné intergalaktické misi.“ Sára Slizáková vymrštila ruku do vzduchu a začala jí divoce mávat. Georgio se zatvářil zaskočeně, jako by něco takového ještě nikdy neviděl. „Jsi v pořádku?“ zeptal se jí starostlivě. „Trpíš nějakou nemocí? Obávám se, že takové potíže řešit neumím.“ „Jen jsem se chtěla na něco zeptat,“ řekla Sára. „Jakou kvalifikaci na post velvyslance pozemšťanů požadujete? Jsem předsedkyně třídy, tudíž mám výtečné vůdčí schopnosti.“ „Právě jsem se k tomu chtěl dostat, ty divné děvče!“ prohlásil Georgio. „Jsem předsedou dosti výjimečného výboru složeného z těch nejbystřejších a nejschopnějších myslitelů, jaké nejspíš kdy potkáte. Společně jsme stanovili ucelený a velmi důmyslný testovací proces umožňující určit tu správnou osobu pro tuto misi. Nebudu vysvětlovat dál – kdybyste se to snažili pochopit, vaše malé mozečky by mohly vybuchnout… a to by nebyl hezký pohled. Potřebujete vědět jediné: domníváme se, že na celé této planetě je jen jediné dítě
001-256_Vesmirna mise NikolyB.indd 19
23.04.19 12:39
20
s vlastnostmi potřebnými ke splnění této mise. Zatím jsme bezúspěšně otestovali dvě miliardy tři tisíce čtyřicet dva dětí. Což znamená, že zbývá ještě…“ rychle něco s mumláním spočítal na prstech, „… čtyři biliony pět set dvacet tři dětí.“ Na okamžik se zdál být sklíčen představou všech těch dětí, které je třeba ještě otestovat, ale pak se rozzářil. „Kdo ví!“ vykřikl. „Velvyslanec pozemšťanů může být právě v této třídě a sedět přímo naproti mně! Velvyslankyní pozemšťanů můžeš být například ty!“ Ukázal na Lizbeth-Ann Robertsovou, která byla neskutečně pěkná a hodně sebestředná. Všichni žárlivě zírali na Lizbeth-Ann, která pohazovala ohonem a třepotala řasami. Georgio přimhouřil oči a znova si Lizbeth-Ann přeměřil. Zamračil se. „Ačkoli o tom pochybuji,“ dodal a Lizbeth-Ann uraženě vyšpulila ret. „Dost otálení!“ vykřikl Georgio. „Nechť začne testování. Všichni vstaňte. Za pár minut se dozvíme, zda je v této třídě velvyslanec pozemšťanů!“
001-256_Vesmirna mise NikolyB.indd 20
23.04.19 12:39
LIANE MORIARTY Svůj první příběh publikovala v deseti letech. Její matka je stále toho názoru, že je to nejlepší věc, co kdy napsala. Od té doby vydala sedm románů pro dospělé zasazených do reálného světa a tři knihy pro děti odehrávající se ve vesmíru. Některé z jejích knih se staly bestsellery, a jedna dokonce posloužila jako námět pro televizní seriál. Když nepíše, pojídá čokoládu, čte si ve vaně nebo stojí na okraji fotbalového hřiště a pokřikuje rady na své děti, i když nemá nejmenší tušení, jak se fotbal hraje.
001-256_Vesmirna mise NikolyB.indd 263
23.04.19 12:39
Liane Moriarty VESMÍRNÉ MISE NIKOLY B. Odpadková pohroma na planetě Zemi Z anglického originálu Nicola Berry and the Petrifying Problem with Princess Petronella, vydaného nakladatelstvím Penguin Workshop, an imprint of Penguin Random House LLC v New Yorku roku 2018, přeložila Klára Kučerová Obálku podle původního vydání s použitím ilustrace Rebeccy Mock upravil David Dvořák Redigoval Michal Kolezsar Odpovědná redaktorka Jana Michalíková Technický redaktor David Dvořák Grafická úprava a sazba TYPOSTUDIO, s. r. o., Praha Počet stran 264 Vydala Euromedia Group, a. s., v edici Pikola, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2019 jako svou 10 619. publikaci Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první www.euromedia.cz Pro čtenáře od 9 let Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz
Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.booktook.cz. www.knihyzpikoly.cz
001-256_Vesmirna mise NikolyB.indd 264
23.04.19 12:39