rudolf Ii. mecenáš
. mág . Král . Císař
Bohumil Vurm zuzana Foffová
euromedia group
Tato kniha ani žádná její část nesmí být kopírována, rozmnožována ani jinak šířena bez souhlasu autorů. Všechna práva vyhrazena / All rights reserved Text © Bohumil Vurm, Ing. Zuzana Foffová, 2019 Photo © Ing. Zuzana Foffová, Bohumil Vurm Obálka a grafický návrh © Ing. Zuzana Foffová
ISBN 978-80-7617-836-6
6
ZROZENÍ NOVÉHO VĚKU 1341 –1525
10
TÉma: Významná data ..................................................................................... náVraT K anTice ........................................................................................ aThÉnsKá šKola ....................................................................................... TÉma: Hermes Trismegistos .............................................................................. PraŽsKÉ renesanČní sKVosTY ............................................................. mecenáš renesance ................................................................................ TÉma: Alchymie peněz ..................................................................................... PoKlad nesenÝ Přes alPY .....................................................................
12 14 18 20 22 25 28 30
CÍSAŘSKÝ KULT HABSBURKŮ 1526 –1562
32
TÉma: Významná data ..................................................................................... haBsBurKoVÉ na ČesKÉm TrŮnu ......................................................... anTicKÝ chrám ........................................................................................... TÉma: Rodokmen Rudolfových předků ............................................................... císař maXmilián ii. ................................................................................... Ferdinand ii. TYrolsKÝ ........................................................................... TÉma: Smaragdová deska a Šalomounova pečeť .................................................. hermeTicKÝ chrám ...................................................................................
34 36 39 42 44 46 48 50
PRINC RUDOLF 1563 –1571
54
TÉma: Významná data ..................................................................................... rozmach a ÚPadeK ................................................................................... el escorial ................................................................................................. TÉma: Hieroglyf ická monáda ............................................................................ mládí na šPanĚlsKÉm dVoře ................................................................ VniTřní sVĚT FiliPa ii. .............................................................................. TÉma: Alchymie ............................................................................................... VYJednanÝ náVraT domŮ ........................................................................
56 58 61 64 66 69 72 74
obsah
KRÁLEM A CÍSAŘEM 1572 –1577
76
TÉma: Významná data ..................................................................................... uhersKÝm Králem ..................................................................................... ČesKÝm Králem a císařem ..................................................................... TÉma: Pražská koruna Rudolfa II. .................................................................... oKázalÝ PohřeB oTce ............................................................................. maXmiliánoVi umĚlci ............................................................................... TÉma: Císařova hvězda ................................................................................... osudoVÉ znamení .....................................................................................
78 80 83 86 88 90 94 96
SVĚTOVLÁDCE 1578 –1585
98
TÉma: Významná data ................................................................................... Vládce Všech říší .................................................................................. PrVní ProJeVY melancholie ............................................................... TÉma: Královská obora ................................................................................... Praha sídlem císaře ............................................................................. zrcadlo sVĚTa ......................................................................................... TÉma: Sály pro Rudolfovy sbírky ..................................................................... rudolF rYTířem .......................................................................................
100 102 105 108 110 112 114 116
RENESANČNÍ MÁGOVÉ 1586 –1593
118
TÉma: Významná data ................................................................................... císař hermeTiKŮ ..................................................................................... mág z milána ............................................................................................ TÉma: Vertumnus ........................................................................................... alŽBĚTinsKÝ mág ..................................................................................... dominiKánsKÝ mnich ............................................................................. TÉma: Kabala ................................................................................................ VálKa s TurKY ...........................................................................................
120 122 124 126 128 131 134 136
1341 –1618
7
8
ALCHYMIE NA RUDOLFOVĚ DVOŘE 1594 –1599
138
TÉma: Významná data ................................................................................... Tradice alchYmie na VladařsKÝch dVorech .............................. edWard KelleY ......................................................................................... TÉma: Westonia ............................................................................................. alchYmisTÉ s neValnou PoVĚsTí ....................................................... ČešTí alchYmisTÉ .................................................................................... TÉma: Opus magnum ..................................................................................... dVa hVĚzdoPraVci ..................................................................................
140 142 145 148 150 152 156 158
RUDOLFOVA MELANCHOLIE 1600 –1606
160
TÉma: Významná data ................................................................................... melancholicKÝ Vladař ........................................................................ lÉČBa umĚním ........................................................................................... TÉma: Anatomie melancholie .......................................................................... rudolFoVa archa ................................................................................... sedmihradsKÉ PoVsTání ....................................................................... TÉma: Léčení smíchem .................................................................................... mír s TurKY ................................................................................................
162 164 168 170 172 175 178 180
OSAMĚLÝ CÍSAŘ 1607 –1612
182
TÉma: Významná data ................................................................................... sPiKnuTí a inTriKY ................................................................................... rudolFŮV maJesTáT ............................................................................... TÉma: Skladatel a poutník .............................................................................. FalcKá KonsPirace ................................................................................ alchYmisTicKÝ BĚh o ŽiVoT ................................................................ TÉma: Růže a kříž ......................................................................................... císařŮV Poslední roK ..........................................................................
184 186 190 194 196 199 202 204
obsah
ROSIKRUCIÁNSKÝ SEN 1613 –1618
208
TÉma: Významná data ................................................................................... VzesTuP Fridricha FalcKÉho ............................................................. alchYmisTa maier a rosiKruciáni .................................................... TÉma: Rosikruciánské manifesty ..................................................................... rudolFoVa KleTBa ................................................................................. Konec rosiKruciánsKÉho snu .......................................................... TÉma: Komenského labyrint ........................................................................... moudrÝ PodiVín .......................................................................................
210 212 215 218 220 222 226 228
SEZNAM ILUSTRACÍ
234
POUŽITÁ LITERATURA
236
PODĚKOVÁNÍ
238
O AUTORECH
239
1341 –1618
9
ZROZENÍ NOVÉHO VĚKU
1341 –1525
V době vlády císaře Rudolfa II. vyvrcholila renesance, mimořádné období v historii Evropy, jehož základem bylo znovuoživení antických tradic. Obnovený zájem o myšlenky řeckých filozofů a jejich římských následovníků, především Platona a Plotina, byl popudem pro nebývalý rozmach vzdělanosti, architektury a umění. Z Florencie, kde vznikla novoplatonská akademie, a dalších italských městských států se nový pohled na svět šířil po celém kontinentu. Podstatu renesance mistrně vyjádřil malíř Rafael Santi. V jednom ze sálů Vatikánského paláce vytvořil nástěnnou malbu známou jako Athénská škola. V postavách antických filozofů a umělců ztvárnil sebe a své současníky, se kterými spoluvytvářel nastupující epochu. Počátky renesančního umění v Českém království spadají do období vlády Vladislava Jagellonského, který mimo jiné zaměstnával talentovaného architekta Benedikta Rieda. Symbolem příchodu nového uměleckého proudu se stala okna Vladislavského sálu na Pražském hradě, Riedem navržená již v renesančním stylu. Tehdejší císař Svaté říše římské Maxmilián I. se stal jedním z největších mecenášů umění. Mezi jeho oblíbené tvůrce patřil Albrecht Dürer, který podobně jako Rafael vtiskl do jednoho ze svých děl podstatu renesance. Dürerův obraz Růžencová slavnost vyzdvihuje hned několik donátorů renesančního umění: papeže Julia II., císaře Maxmiliána I. i bankéře Fuggera. Dílo vzniklo během pěti měsíců v Benátkách a stalo se jedním z nejobdivovanějších děl své doby. Maxmiliánův přímý potomek uměnímilovný císař Rudolf II. vynaložil značné úsilí, aby se tento výjimečný obraz stal součástí jeho věhlasných sbírek.
1341–1525
11
8. dubna 1341 Počátek roku 1355 9. července 1357
Francesco Petrarca byl v Římě korunován vavřínem na „poeta laureatus“. Petrarca se setkal v Pavii s císařem Karlem iV. a daroval mu sbírku antických mincí. Karel iV. položil základní kámen ke Karlovu mostu a Staroměstské mostecké věži koncipované jako římský vítězný oblouk po vzoru antických císařů.
Červenec 1415
upálení mistra Jana Husa v Kostnici.
22. dubna 1417
Kostnický koncil byl ukončen nově zvoleným papežem martinem V.
9. ledna 1432
Král Zikmund vyzval papeže evžena iV. ke svolání koncilu do Basileje.
31. května 1433
Král Zikmund byl v Římě korunován na císaře Svaté říše římské.
9. prosince 1437
Císař Zikmund zemřel ve Znojmě.
10. ledna 1439
Papež evžen iV. rozhodl přeložit koncil z Ferrary do Florencie.
6. července 1439
Papež vydal na koncilu ve Florencii bulu „Jásejte nebesa“ (Laetentur Caeli), sjednocující římskokatolickou a východní ortodoxní církev.
19. března 1452
Fridrich iii. byl jako poslední z císařů korunován v Římě.
28. října 1453 23. listopadu 1457 24. ledna 1458 1341–1525
Ladislav Pohrobek byl v Praze korunován na českého krále. V Praze zemřel český král Ladislav Pohrobek. V uhrách byl za krále zvolen patnáctiletý matyáš Korvín. 12
Jiří z Poděbrad byl korunován na českého krále.
7. května 1458
Zemřel Jiří z Poděbrad.
22. března 1471
Zemský sněm zvolil v Kutné Hoře Vladislava ii. českým králem.
27. května 1471
matyáš Korvín se v Jihlavě nechal korunovat na českého krále, vládl ale jen na moravě.
28. května 1471
V gentu se konala svatba maxmiliána i. Habsburského a marie Burgundské.
18. srpna 1477
rakouský arcivévoda a lucemburský vévoda maxmilián byl korunován na římského krále v Cáchách.
9. dubna 1486
Vladislav ii. Jagellonský se stal uherským králem.
6. dubna 1490
Narodil se syn Filipa i. Kastilského, budoucí císař Karel V. Zemřel syn císaře maxmiliána i. Filip i. Kastilský. anna Jagellonská a Ferdinand Habsburský se zasnoubili ve Vídni. Teolog a kazatel martin Luther zveřejnil seznam 95 tezí, ve kterých kritizoval církevní praktiky. Zemřel císař maxmilián i. Karel V., vnuk maxmiliána i., byl v Cáchách korunován na krále Svaté říše římské.
24. února 1500 25. září 1506 22. července 1515 31. října 1517 12. ledna 1519 26. října 1520
Karel V. na sněmu ve Wormsu uvalil na martina Luthera říšskou klatbu a zakázal šíření jeho učení.
26. května 1521
Ferdinand Habsburský a anna Jagellonská byli oddáni v Linci.
26. května 1521
13
1341–1525
NÁVRAT K ANTICE Za vlády českého krále a císaře Svaté říše římské rudolfa ii. vrcholil po tři staletí trvající rozkvět evropského umění. renesance neboli věk humanismu, který se zrodil v hlavách učenců a literátů hledajících inspiraci v dílech antických autorů, přinesl nový, radostnější pohled na svět. Pojem renesance pochází z francouzského slova pro znovuzrození (renaissance). Původní italský výraz rinascita poprvé použil ve své knize malíř, architekt a životopisec giorgio Vasari (1511 –1574), který pracoval ve službách vládců Florencie, bankéřské rodiny medicejských. Na dvoře rudolfa ii. vznikala díla vrcholné renesance, pro která se vžil další z Vasariho pojmů, manýrismus. Slovem odvozeným z italského maniera (styl, stylizace) charakterizoval Vasari pozdní tvorbu michelangela Buonarrotiho, která se výrazně odlišovala od klasických představ o harmonické kompozici. mezi okamžiky, od nichž lze vysledovat pozvolný nástup nového pohledu na svět spojeného s nebývalým rozkvětem umění, patří Velikonoční neděle 8. dubna 1341. Tehdy byl obdivovatel zašlé slávy Říše římské Francesco Petrarca korunován v Římě na básníka ověnčeného vavřínem (poeta laureatus). Stejně tak bývali za dob Říše římské ověnčováni a oslavováni tehdejší hrdinové. o sedm let později začal Petrarkův současník a přítel český král a římský císař Karel iV. v duchu antických ideálů budovat své sídelní město Prahu jako „nový Řím“. Založením Nového města pražského Karel ztrojnásobil velikost Prahy a nechal ji stavět jako nové centrum Svaté říše římské. do města chtěl přilákat i svého přítele Petrarku. Velký básník však naopak usiloval o přestěhování Karlova císařského dvora do Říma, aby tak obnovil dávnou slávu Věčného města. V Římě ovšem v té době nesídlil ani papež, a církev místo aby říši spojovala, ji rozdělovala. Neutěšenou situaci se císaři nepodařilo vyřešit. V závěru Karlovy vlády stáli v čele církve dokonce dva konkurenční papežové. Karlův syn a nástupce na říšském trůně Zikmund ve své snaze sjednotit a reformovat církev přiměl papeže svolat dva koncily, první do Kostnice a druhý do Basileje. Církev se mu podařilo sjednotit, ale nikoli reformovat. Basilejský koncil, který pokračoval i po císařově smrti, však přinesl nečekané ovoce ve zcela jiné podobě. Velkým úspěchem koncilu, přeloženého v letech 1439 –1443 do italské Florencie, bylo dočasné sjednocení církví římskokatolické a východní ortodoxní, kráčejících rozdílnými cestami od roku 1054. do Florencie přijela početná delegace v čele s byzantským císařem Janem Viii. mezi sedmi stovkami delegátů z Konstantinopole byli znalci děl antických filozofů, především georgios 14
Zrození nového věku
// Mojžíš na náhrobku Julia II., Michelangelo Buonarroti, Bazilika svatého Petra v okovech, Řím.
gemistos Plethon. Jeho přednášky konané v průběhu koncilu přiblížily místním posluchačům antické učení Platona a jeho následovníků, novoplatoniků Porfiria, iamblicha a Plotina. Přednášky byzantských znalců antické filozofie přinesly obnovený zájem o zapomenutá učení. Znovuobjevování antické filozofie a literatury vyžadovalo překlady z řečtiny do latiny. Klíčovou roli sehrál bankéř a skutečný vládce Florencie Cosimo medicejský (1389 –1464), který překladem antických spisů pověřil florentského lékaře a kněze Ficina. roku 1462 marsilio Ficino (1433 –1499) založil ve Florencii z Cosimovy vůle a po vzoru původní Platonovy athénské akademie novoplatonskou akademii. Florentinská akademie spíše než školou byla okruhem přátel stejného smýšlení. mezi nejdůležitější členy florentinské akademie patřili mimo jiné význačný básník a znalec antiky, profesor poezie 1341–1525
15
a řečnictví na univerzitě ve Florencii angelo Poliziano nebo filozofové Cristoforo Landino a gentile de’ Becchi. Nejvýraznější osobností skupiny byl bezesporu znalec kabaly a hebrejštiny Pico della mirandola (1463 –1494). V očích ortodoxních křesťanských učenců, kteří byli ochotni přijmout učení Platonova nadaného žáka aristotela, byly obzvláště problematické nově objevené spisy Herma Trismegista, pojednávající o takzvaných hermetických uměních: alchymii, astrologii a magii. Navíc Pico della mirandola do „přírodní magie“ marsilia Ficina včlenil židovskou kabalu. Pico, poněkud naivně, oslovil papeže inocence Viii. s myšlenkou na spoje// Francesco Petrarca, nástěnná malba, ní všech náboženství. inocenc, který Arqua Petrarca. v roce 1484 vydal nechvalně proslulou bulu Summis desiderantes affectibus proti čarodějnictví, obratem odsoudil Picovy myšlenky jako kacířské a florentinský mág byl nucen prchnout do Francie. Naštěstí pro něj byl v roce 1492 zvolen nový a renesančně smýšlející papež alexandr Vi., vlastním jménem rodrigo Borgia (1431–1503). alexandr záhy vydal bulu očisťující Pica i jeho dílo, a dokonce Picovi napsal osobní dopis, ve kterém jeho myšlenky přijal. díky nadaným a uznávaným italským básníkům, jakými byli dante alighieri (1265 –1321) a Francesco Petrarca (1304 –1374), nastal vzestup filozofie, umění a vědy. Následně byl renesanční duchovní proud obohacen o novoplatonské myšlenky a hermetickou filozofii. oslava radostného života po vzoru antického světa byla zároveň labutí písní středověké duchovnosti. Nastal odklon od Boha a měřítkem všech hodnot se postupně stával člověk. Sakrální, posvátná tradice sestoupila do profánní, světské sféry. Tajemství určená v minulosti pouze vzdělancům a zasvěcencům pronikla na povrch a šířila se díky umění, knihtisku, divadelním hrám i teatrálním procesím a oslavám. S rostoucím bohatstvím a vzdělaností sílila touha po pohodlí a přepychu. Nový pohled na svět spolu s rozvojem vědy byl umocněn šířením informací pomocí knihtisku a nově dostupného média, papíru. Na přelomu 15. a 16. století rostla i vzdělanost, která přestávala být monopolem církve. Zároveň se rozvíjelo bankovnictví a dálkový obchod. Námořní obchod byl rozšířen o dovoz přírodního bohatství „západní indie“, ameriky. díky tomu znovu ožil starý pytha16
Zrození nového věku
gorejský názor, že země není plocha, ale koule. Touha po nádheře bohatých italských měst se stala vzorem pro evropské vladařské dvory a způsobila, že kromě filozoficko-literární oblasti se renesance začala čím dál tím více projevovat v architektuře a umění. měnil se pohled na svět a vznikala obdivovaná a dodnes nepřekonaná díla. rozmach renesance posílily další dvě události s dalekosáhlým dopadem. Po dobytí Konstantinopole osmanskými Turky v roce 1453 našli v itálii útočiště další znalci antické filozofie. a po kapitulaci islámské granady v roce 1492 zde hledali tolerantnější prostředí židovští kabalisté, kteří odmítli konverzi ke křesťanství a chtěli uniknout španělské inkvizici. itálie se tak stala domovem pro mnohé renesanční myslitele a tvůrce. odtud také někteří z nich přicházeli ve druhé polovině 16. století na pražský dvůr rudolfa ii. Tím se opět obnovily tradiční kulturně-umělecké vztahy mezi itálií a českými zeměmi, které o dvě staletí dříve kultivoval Karel iV. // Athénská škola, nástěnná malba, Rafael Santi, 1511, sály Papežského paláce, Vatikán.
1341–1525
17
ATHÉNSKÁ ŠKOLA Kdysi mocné město Řím bylo ve 14. století pouhým stínem své antické slávy. V té době totiž byl na více než sto let sídlem papežů a vzdoropapežů francouzský avignon. Přičemž hlavním městem říše se za vlády Karla iV. a Václava iV. stala Praha. díky římskému císaři, uherskému a českému králi Zikmundovi, který sjednotil církev na kostnickém koncilu a následně se nechal v roce 1433 v Římě korunovat na císaře, se Řím opět proměnil v církevní mocenské centrum. dokladem rostoucí papežské moci je bula Inter caetera alexandra Vi. z května 1493 o rozdělení Nového světa mezi Španělsko a Portugalsko. alexandr Vi. byl prvním z papežů, který přinesl nádheru renesance do Říma. Vatikánský palác se v jeho době zaskvěl podmanivou a honosnou krásou, na hony vzdálenou původním křesťanským ideálům dobrovolné chudoby a pokory. V jednom ze čtyř sálů (stanza) Vatikánského paláce můžeme dodnes obdivovat stěžejní dílo renesance. Takzvané rafaelovy sály nechal vyzdobit alexandrův nástupce papež Julius ii. (1444 –1515), který byl, // V levém dolním rohu malby je umístěn i přes nesmiřitelné nepřátelství se Pythagoras sepisující jedno ze svých děl, svým předchůdcem, stejně okouzobklopený dychtivými diváky. len renesančním uměním. umožnil vznik uměleckého díla, jež dokonale vystihuje podstatu nastupující renesance. Hlavním motivem nástěnné malby známé pod názvem Athénská škola je láska k moudrosti, která povznáší lidstvo k vyššímu poznání. Filozofie je zde pojata jako poznání věcí prostřednictvím jejich vyšších, skrytých příčin a zároveň jako soulad mezi křesťanskou teologií a pohanskou filozofií. malba vytvořená rafaelem v letech 1509 až 1511 zobrazuje několik desítek postav, povětšinou antických filozofů, kterým autor dal podobu svých současníků. Tehdy pětadvacetiletý rafael Santi (1483 –1520) v geniální paralele zároveň 18
Zrození nového věku
zobrazil dvě zcela výjimečná období v historii lidstva. Jednak rozkvět antické filozofie v 6. a 5. století před naším letopočtem a jednak filozofickou a současně uměleckou renesanci 15. a 16. století. Ve své nástěnné malbě mistrovsky vyjádřil myšlenku znovuzrození antických ideálů o dva tisíce let později prostřednictvím osob renesančních umělců. malba je prodchnutá světským charakterem renesance a je oslavou svobody lidského ducha nezatíženého církevními dogmaty. dvě hlavní postavy uprostřed kompozice jsou filozofové Platon a jeho žák aristoteles. Bosému šedovlasému Platonovi, který drží v levé ruce svůj dialog Timáios (Timeo) a ukazováčkem pravé // Zády s korunou na hlavě drží pozemský ruky ukazuje vzhůru k vyšším glóbus egyptský geograf Klaudios Ptolemaios. příčinám bytí, dal umělec podoPostava v bílém je zřejmě perský mág bu Leonarda da Vinciho. mladší Zarathuštra či Hermes Trismegistos. a energičtější aristoteles, který V černé čapce je mladý Rafael jako stojí o krok blíže divákovi, se ke nejslavnější antický malíř Apeles. svému učiteli obrací. V levé ruce drží své stěžejní dílo Etiku a druhou ukazuje dolů. Filozofové znázorňují protichůdné filozofické proudy. Jedna zkoumá věčné, božské a obecné, zatímco druhá pozemské, lidské a konkrétní. První se zaobírá nadčasovým, druhá hmotným. Zatímco ostatní velikáni antiky se shlukují ve skupinkách, na schodech uprostřed jsou dvě osamocené postavy: napravo ležící diogenes a nalevo sedící Herakleitos. Filozof Herakleitos z efesu, přezdívaný „temný“ nebo „plačící“, proslulý výrokem, že nevstoupíš dvakrát do téže řeky, má podobu michelangela, který v té době pracoval o patro níže na nástropní malbě v Sixtinské kapli. Na Athénské škole ho rafael ztvárnil v typické melancholické póze. Je schoulený s lehce sklopenou hlavou, podepřenou levou rukou, a zadumaným výrazem. Neobvyklý je otesaný kvádr, o který se michelangelo opírá rukou. Perspektiva kompozice vychází z jednoho bodu ze středu malby, z takzvaného úběžného bodu. avšak kámen je zobrazen v úběžníkové perspektivě vycházející ze dvou bodů, tehdy ještě neznámé nebo nepoužívané konstrukci. Kámen se v rámci kompozice chová „divně“ a je nepřirozeně vklíněn do schodiště, neboť přední strana kvádru není rovnoběžná se schody. 1341–1525
19
Hermes Trismegistos egyptský mág Hermes Trismegistos (mercurius Tremaximus) byl zosobněním renesančního ideálu vzdělance. V legendární postavě jsou spojena tři antická božstva: egyptský Taut (Thoth, Thovt), řecký Hermes a římský merkur. Podle různých příběhů byl Trismegistos egyptským zákonodárcem, knězem a filozofem, synem biblického adama nebo prorokem enochem, praotcem Noemem či současníkem mojžíšovým. Pro renesanční učence byl mostem mezi dávno zaniklými světy a křesťanskou civilizací, nositelem prvotní moudrosti (pristina sapientia), z níž čerpali řečtí filozofové, především Platon a jeho následovníci. Podle legendy vlastnil dva symboly moci. Prvním byl smaragd či Smaragdová deska, na které byla zaznamenána veškerá moudrost s motem Jak nahoře, tak dole; jak dole, tak nahoře. druhým byl kaduceus, magická hůlka, symbol mystického osvícení. Trismegistos znamená Třikrát největší, neboť poznal tajemství všech tří přírodních říší: vody, země a vzduchu, a je také původcem alchymie, astrologie a magie. Spisy připisované Trismegistovi vznikly někdy v době počátku křesťanství, v prvních třech stoletích našeho letopočtu, kdy se šířily gnostické nauky, které se snažily vyvést člověka ze zajetí hmotného světa prostřednictvím poznání a víry v božskou podstatu lidí. Některé hermetické spisy byly známé ve středověku díky jeho obdivovateli a křesťanskému vychovateli císaře Konstantina Luciu Lactantiovi. Svatý augustin, který na Trismegista pohlížel s nedůvěrou kvůli uctívání démonů, ho považoval za vnuka boha Herma (merkura). další církevní učitel albert Veliký zavrhl Trismegistovy spisy pro ďábelskou magii. Nicméně filozof a vědec roger Bacon ho ve 13. století nazval otcem filozofů. renesanční filozofové a umělci považovali Trismegista za autora textu Smaragdová deska a antického souboru čtrnácti traktátů nazvaného Corpus Hermeticum, který z pověření florentinského bankéře Cosima medicejského objevil v roce 1460 v makedonii mnich Leonardo z Pistoi. Znovuobjevení hermetic20
Zrození nového věku
kých spisů bylo mocným impulzem pro nástup renesance. Základní myšlenka spisů byla shodná s Platonovou filozofií, která hovořila o nesmrtelnosti lidské duše a jejím návratu k božské podstatě, jinými slovy o cestě k nesmrtelnosti a o poznání podstaty vesmíru. dokonce i papežský dvůr odrážel způsob myšlení vycházející z hermetických spisů. V literatuře nechvalně proslulý papež alexandr Vi., vynikající diplomat a ekonom, byl jednou ze stěžejních postav italské renesance. Výzdoba papežských komnat ve Vatikánu vypovídá o jeho zaujetí Hermovým učením. Jedna ze scén, jejichž autorem je malíř Pinturicchio, zachycuje bohyni isis předávající tajné učení mojžíšovi a Hermovi Trismegistovi. Pozoruhodným znakem Trismegistovy filozofie, přesněji řečeno hermetismu, je náboženská neutralita, tolerance různých názorů. Zároveň v ní nenacházíme strnulá dogmata. Součástí renesančního hermetismu bylo i židovské učení kabala přizpůsobené křesťanským ideálům. díky takové inspirativní, tvůrčí směsi okořeněné touhou po poznání tajů přírody se v období renesance objevili „renesanční mágové“, kteří se stali předchůdci moderní vědy.
1341–1525
21
PRAŽSKÉ RENESANČNÍ SKVOSTY Ve druhé polovině 15. století se po celé evropě začalo šířit renesanční umění. Praha i celé království ožily po husitských bouřích hospodářskou prosperitou pod vládou Jiřího z Poděbrad. Čeští kacíři stmeleni symbolem svatého grálu ve formě husitského kalicha si vybojovali svébytné postavení v rámci křesťanství, které bylo potvrzeno basilejskými kompaktáty. Příznivý vývoj pokračoval za vlády Vladislava i Ludvíka Jagellonského. Praha se znovu stala křižovatkou evropy. Z období vlády Jagellonců pochází nejstarší vyobrazení Prahy (1493) i nejstarší mapa Čech (1518), která symbolicky ukazuje, jak v zemi „dvojího lidu“ žily vedle sebe poklidně dvě křesťanské církve, katolická i utrakvistická (podobojí). Husitský požadavek návratu k původnímu pojetí křesťanství, pospolitosti, prostoty, dobrovolné chudoby církve a spravedlnosti pro všechny šel v Čechách ruku v ruce s nástupem renesance. // Benedikt Ried byl zvěčněn ve Svatováclavské kapli katedrály svatého Víta se stavitelskými symboly: kružítkem a úhelníkem. Český stavitel německého původu Benedikt Ried byl za své mistrovské dílo Vladislavský sál povýšen do šlechtického stavu. Od roku 1502 byl uváděn jako „nobilis Benedictus, lapicida domini regis“. Podílel se na stavbě chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře i působivého kostela svatého Mikuláše s nepřehlédnutelnou stanovou střechou v Lounech (kde je také pohřben), a proto je také znám jako Beneš z Loun.
V pozdně gotickém jagellonském umění můžeme vystopovat nový pohled na svět, který je výrazně patrný v dílech dvou tehdejších umělců. Prvním je architekt, stavitel a mistr kamenického cechu Benedikt ried z Pístova (1454 –1536), počeštěle též rejt nebo Beneš z Loun. druhým je řezbář původem z Podunají (Salcburku, Řezna či Pasova) nazývaný monogramista iP (okolo roku 1490 – po roce 1530), neboť se podepisoval pouze svými iniciálami. Podunajský umělec, křestním jménem možná Jan (iohannes), působil v letech 1521 až 1525 v českých zemích. 22
Zrození nového věku
// Okna pozdně gotického Vladislavského sálu jsou dokladem nástupu renesance.
oba tyto mimořádně talentované umělce zaměstnával mecenáš české renesance Zdeněk Lev z rožmitála a na Blatné (1470 –1535). Jeho otec a přední šlechtic na dvoře Jiřího z Poděbrad Jaroslav Lev proslul cestou z Čech na „konec světa“. Nejvlivnější a nejbohatší šlechtic Českého království Zdeněk zadal Benediktu riedovi stavbu nového zámeckého paláce v Blatné, který byl dokončen roku 1523. Pro blatenskou zámeckou kapli vytvořil řezbář mistr iP skvostný Oltář svaté Anny a zřejmě i další díla. Benedikta rieda povolal do Prahy pro jeho věhlas český král Vladislav ii. Jagellonský ze Saska. ried byl odborníkem na pevnosti a opevnění, proto mu vděčíme za věž daliborku a obrannou zeď lemující Zlatou uličku. Zdaleka nejznámějším počinem geniálního stavitele a mistra pražského kamenického cechu rieda je Vladislavský sál, dodnes používaný pro nejslavnostnější příležitosti. Sál Pražského hradu, nazvaný podle krále Vladislava ii., i po staletích udivuje rozlohou, která byla zčásti daná rozměrem původního paláce Karla iV., a především dech beroucí klenbou. Pozoruhodně klenutý strop je inspirován síťovou klenbou Staroměstské mostecké věže ze stavební huti Petra Parléře. ried dal klenbě, připomínající dráhy nebeských těles, pohyb, který vychází z vlastní podstaty, ze skryté symetrie ve zdánlivém chaosu. Křivky vycházejí ze stěn a přirozeně spojují horizontální a vertikální linie. Jednotlivosti tu splývají v jeden 1341–1525
23
celek. Kroužená klenba stropu s rafinovanou symetrií naznačuje nový způsob uvažování, řád ve změti čar a původ jednotlivostí v Božské podstatě. Navíc jsou velká okna Vladislavského sálu inspirována antickou architekturou, a získávají tak renesanční tvary. Ne náhodou se říká, že těmito okny do Prahy doslova vstoupila renesance. Stavba ve své době největšího klenutého sálu bez použití středních opěr trvala devět let a byla dokončena v roce 1502. Třináct metrů vysoký sál je v jihozápadním rohu propojen s dalším dílem Benedikta rieda, které bylo od počátku budováno jako renesanční palác. Jižní Ludvíkovo křídlo, nazvané podle Vladislavova syna Ludvíka (1506 –1526), bylo vystavěno v rámci poslední velké přestavby Starého královského paláce na počátku 16. století. Tehdy se král Vladislav ii. přestěhoval na Pražský hrad ze staro// Votivní oltář ze Zlíchova, detail městského Králova dvora. dřevořezby, Monogramista IP, mistrovství mistra iP, považovaného Národní galerie Praha. za jednoho z nejvýznamnějších řezbářů takzvané podunajské školy, je zřejmé Nevíme, kde byl votivní oltář ze především na dvou dílech, takzvaném zlíchovského kostela svatého Filipa Zlíchovském oltáři a Oltáři Jana Křtitele. a Jakuba původně umístěn. Snad Zlíchovský oltář je vyřezán z lipového v kostele Nanebevzetí Panny Marie dřeva a všechny detaily nechává mistr v Blatné, nebo dokonce v katedrále svatého Víta, kde se nachází rodová vyznít v barvě dřeva bez barevných povrhrobka Rožmitálů. chových úprav. Ústřední motiv klečícího rytíře vyjadřuje myšlenku vítězství nad smrtí. Smrt drží levou rukou rytíře, zatímco v pravé má nad hlavou přesýpací hodiny neúprosně vyměřující čas, který neodvratně prchá. mezi rytířem a smrtí je však Kristus symbolizující věčný život ve „vyšším“ světě. ozývá se zde hermetická myšlenka, že smrt je pouhou iluzí. Vskutku mistrovským dílem v duchu renesance je Oltář svatého Jana Křtitele, nacházející se v městském chrámu Panny marie před Týnem. Hruškové dřevo, opět bez barevné povrchové úpravy, umožňuje vyniknout skvostné detailní řezbě, která na hlavní scéně ukazuje vítězství nad smrtí prostřednictvím křtu a na vedlejších detailech odolání pokušení hmotného světa ( Ježíš se Satanem). 24
Zrození nového věku
MECENÁŠ RENESANCE mezi mecenáše a klíčové postavy počátku renesance patřil rudolfův předek z otcovy strany uměnímilovný snílek císař maxmilián i. Habsburský (1459 –1519). maxmilián spřádal velkorysé plány o rozlehlé Svaté říši římské a snil o moci a velkoleposti svého císařského majestátu. dokonce pomýšlel na znovuoživení myšlenky křížové výpravy proti osmanským Turkům, kteří dlouhodobě ohrožovali křesťanskou evropu. Zatímco většina jeho válečných snů se neuskutečnila, na poli umění se stal vzorem pro své potomky. // Rodina císaře Maxmiliána I., Bernhard Strigel, po roce 1515, Uměleckohistorické muzeum, Vídeň. Císař Maxmilián I. se svou první manželkou Marií Burgundskou, za níž je jejich syn Filip Sličný. Pod nimi jsou Maxmiliánovi vnuci: vlevo Ferdinand I. a uprostřed pozdější císař Karel V. Vpravo dole je Filipův zeť Ludvík Jagellonský.
1341–1525
25
díky obratnému diplomatickému tahu svého otce, římského císaře Fridricha iii., získal maxmilián území Burgundska. Fridrich domluvil maxmiliánovi sňatek s dědičkou Burgundska marií. Zisk ve formě „burgundského dědictví“ přinesl Habsburkům nová území i příjem z bohatých nizozemských provincií, ale zároveň i dlouholeté a vyčerpávající války s francouzskými králi, kteří si na bohaté Burgundsko dělali nárok. Burgundští vévodové byli pověstní nádherou svých dvorů a vynikajícími uměleckými díly, která vlastnili. rovněž maxmiliánova druhá žena, dcera bohatého milánského vévody Bianca maria Sforza, vnesla do jeho života zálibu v umění a přepychu. oba dva dvory, burgundský i milánský, patřily mezi skvosty renesance. maxmilián ve svých manželstvích, ale i ve sňatcích svých dětí a vnoučat sledoval promyšlené dynastické plány. Svou dceru marii provdal roku 1496 za španělského dědice trůnu Jana, a navíc nárok na španělskou korunu pojistil svatbou syna Filipa s Janovou sestrou Johanou Kastilskou. dynastická spojení se ukázala jako prozíravý tah. maxmiliánův syn Filip Sličný (1478 –1506) sňatkem s Johanou Kastilskou, dcerou „katolických veličenstev“ isabely Kastilské a Ferdinanda // Albrecht Dürer, autoportrét, detail z obrazu Růžencová slavnost, Národní galerie Praha. aragonského, získal nárok na Španělské království. mladý habsburský princ Filip proslul po vzoru otce i matky marie Burgundské mecenášstvím umělců. Například od geniálního nizozemského malíře Hieronyma Bosche si objednal oltář s motivem Posledního soudu. malíř z Brabantska, jedné ze zemí Filipových burgundských dominií, později zaujal čelné místo ve sbírkách jeho potomků. Boschova díla vlastnili jak jeho vnuk španělský král Filip ii., tak i jeho pravnuk císař rudolf ii. 26
Zrození nového věku
maxmilián měl se synem velké plány a s rozmyslem připravoval rozšíření původních habsburských držav ve střední i jihovýchodní evropě. Filip však zemřel předčasně v pouhých osmadvaceti letech. maxmiliánovy smělé plány naplnili až jeho vnukové Karel a Ferdinand. díky jeho plánům Filipovi synové, pozdější císařové Karel V. a Ferdinand i., mohli dosáhnout vrcholu slávy habsburského rodu. maxmiliánův prvorozený vnuk Karel V. (1500 –1558) vládl rozsáhlému území od Pyrenejského poloostrova po střední evropu a Sicílii. Jako Carlos i. se stal španělským králem a v roce 1530 usedl na císařský trůn jako Karel V. Navíc si tvrdě podmaňoval americký kontinent s pomocí conquistadorů, jakými byli Hernán Cortés či Francisco Pizarro, odkud mu plynulo pohádkové bohatství v podobě stříbra a zlata. V roce 1515 učinil maxmilián další mistrovský diplomatický tah, když ve Vídni domluvil s českým králem Vladislavem Jagellonským a jeho bratrem, polským králem Zikmundem i., sňatky Vladislavových dětí se svojí vnučkou marií a vnukem Ferdinandem. Součástí dohody byla rovněž vzájemná nástupnická práva. Cesta k ovládnutí Českého a uherského království Habsburky tím byla otevřena. manželství vnučky marie zvané uherské (1505 –1558) s Ludvíkem Jagellonským (1506 –1526) bylo krátké a bezdětné, zato svazek Ferdinanda (1503 –1564) s annou Jagellonskou (1503 –1547) byl šťastný a královský pár se dočkal 15 dětí. maxmilián byl vzorem pro své potomky nejen svým mecenášstvím umění a okázalým císařským majestátem, ale i zájmem o alchymii a magii. Na jeho dvoře působil znalec řečtiny a hebrejštiny Johann reuchlin (1455 –1522) nebo kabalista Paul ricci (1480 –1541). V císařových službách byl též mág Cornelius agrippa (1486 –1535), který si vysloužil pověst čaroděje. agrippa se na čas stal císařským sekretářem a působil sedm let v itálii jako voják v jeho službách, za což byl pasován na rytíře. maxmiliánova dcera marie přijala agrippu na svém panství v Nizozemí, kde mohl vydávat své okultní spisy. Jeho De occulta philosophia je považována za renesanční encyklopedii magie. maxmiliánovy okultní i umělecké zájmy šly ruku v ruce. Z umělců si asi jeho největší obdiv a podporu získal albrecht dürer, který nakonec také nejvíce přispěl k důstojné oslavě maxmiliánova císařského majestátu. Vynikající norimberský malíř se již dříve těšil přízni bohaté bankéřské rodiny Fuggerů, kteří se díky mecenášství umění, stejně jako jejich největší klient maxmilián, stali šiřiteli renesance ve střední evropě. o tom svědčí i nejstarší příklad renesanční architektury v Německu: pohřební kaple Fuggerů z roku 1509 v kostele svaté anny v augsburgu. 1341–1525
27