0040606

001-144_berounka_Sestava 1 09/04/19 09:58 Stránka 1

Výlety podél Berounky

001-144_berounka_Sestava 1 09/04/19 09:58 Strรกnka 2

001-144_berounka_Sestava 1 09/04/19 09:59 Stránka 3

Výlety podél Berounky Ivan Klich

001-144_berounka_Sestava 1 09/04/19 09:59 Stránka 4

Text and photography © 2019 by Ivan Klich ISBN 978-80-7617-347-7

001-144_berounka_Sestava 1 09/04/19 09:59 Stránka 5

Úvod Každý zná alespoň některé z pojmů jako Mže, Plzeň, Zvíkovec, Skryje a Skryjská jezírka, hostinec U Rozvědčíka, hrad Křivoklát, Hamousův statek, zámek Nižbor, Stradonice, Beroun, Tetín, lom Alkazar, Srbsko, Koda, hrad Karlštejn, lomy Malá a Velká Amerika, Svatý Jan po Skalou, Řevnice, Černošice či Lahovický most. Jde o místa v nejbližším okolí řeky Berounky. A právě o těch nejzajímavějších, ale často také méně známých místech podél jejího toku pojednává tato knížka v podobě tipů na výlety se základními informacemi, popisem přístupu, výseky z turistické mapy a samozřejmě mnoha fotografiemi.

Berounka nikde nepramení. Vzniká soutokem řek Mže a Radbuzy v centru Plzně nedaleko pivovaru Prazdroj. Její délka od tohoto soutoku po ústí do Vltavy je 139,1 km, a je tak 11. nejdelší řekou České republiky s povodím o rozloze 8 855 km². Prvenství jí náleží jakožto nejdelšímu levostrannému přítoku Vltavy.

Berounka nenesla vždy toto jméno. Původně se celý tok jmenoval Mže. Název Berounka je doložen od 17. století, kdy byl úsek řeky na berounském panství nazýván tehdy obvyklým způsobem jako „řeka berounských“. Podle Ottova slovníku naučného se na konci 17. století začal užívat název Berounka pro dolní tok. Poprvé je uváděna plzeňským kronikářem J. Tanerem jako tok za městem Berounem. V 18. století používali někteří autoři název Berounka i pro střední tok od Plzně. Za počátek Berounky byl postupně považován soutok Mže a Rakovnického potoka, později se začátek Berounky posunul na soutok se Střelou a ještě později na soutok s Úslavou. Ottův slovník z roku 1908 přesto ještě uváděl Mži jako řeku ústící do Vltavy.

Po opuštění Plzně protéká Berounka v hlubokém zalesněném kaňonu venkovskou, spoře osídlenou krajinou přírodního parku Horní Berounka. Při řece se nachází řada tvrzišt’ a zřícenin (Libštejn, Krašov, Týřov aj.). Úsek pod Týřovem je spjat s dílem Oty Pavla, který zde rád pobýval a v domku u řeky při vsi Branov má památník a muzeum.

Počínaje Roztoky pod Křivoklátem, kde se k Berounce přimyká železniční trat’Beroun– Rakovník, je údolí osídlenější, přibývá chatových osad a kempů. Po obcích Zbečno, Nižbor a Hýskov následuje okresní město Beroun, kde řeka opouští Křivoklátskou vrchovinu a vstupuje do otevřenější krajiny Českého krasu. Podél tohoto posledního úseku vede frekventovaná železniční trat’Praha–Beroun a silnice II/115 a II/116 a jedná se (i díky blízkosti Prahy) o turisticky a rekreačně velmi vytíženou oblast (hrad Karlštejn, letoviska Srbsko, Hlásná Třebaň, Řevnice, Dobřichovice, Všenory, Černošice).

Na území Prahy protéká Berounka podél Radotína a je přemostěna estakádou Radotínského mostu a těsně před ústím do Vltavy ještě Lahovickým mostem. Na svém toku protéká Berounka městy Plzeň, Roztoky, Beroun, Řevnice, Dobřichovice, Černošice a díky Radotínu vlastně i Prahou.

5

001-144_berounka_Sestava 1 09/04/19 09:59 Stránka 6

Co se významných přítoků týká, pak po Úslavě přímo v Plzni se na území přírodního parku Horní Berounka do řeky vlévá Klabava (zprava) a vůbec největší přítok mimo zdrojnice Střela (zleva). Níže v Křivoklátské vrchovině přijímá Berounka zleva Rakovnický potok a dále v Berounské kotlině, přímo v Berouně, zprava Litavku. Pod Berounem v Českém krasu vytváří řeka ve vápencích Karlštejnské vrchoviny kaňon se skalními stěnami. U Lahovic na území Prahy se Berounka vlévá do Vltavy.

Berounka je řeka se silně kolísavými vodními stavy, ale téměř po celý rok je splavná i pro otevřené sportovní lodě a využívaná ke koupání. Nejnavštěvovanějšími úseky řeky jsou CHKO Křivoklátsko a část v Českém krasu, zejména Vodácká naučná stezka Berounka.

Závěrečný úsek před soutokem s Vltavou spadá do vzdutí Modřanského jezu a je v něm vybudován radotínský přístav. Tok řeky v nivě mezi Kazínem a Radotínem procházel mnohými proměnami. Původně řeka tekla přes dnešní Lipence a těsně pod Zbraslaví.

Někdy před 12. stoletím si našla cestu kolem Radotína a mezi 12. a 14. stoletím rozdělila dnešní Horní a Dolní Černošice. Za Radotínem však meandrovala směrem ke Zbraslavi (tzv. Šárovo kolo). Pobočné rameno ústící do Vltavy u Lahovic a vytvářející Lahovický ostrov je zaznamenáno již v Müllerově mapě z roku 1720. Toto koryto bylo dále prohloubeno zimní povodní roku 1797 (tzv. lahovická elevace, nakupenina sedimentů, vzniklá z tehdejších ledových zátaras). Při povodni v roce 1829 se k Lahovicím přemístil hlavní tok, ten byl roku 1830 uměle stavebně upraven.

Pravděpodobně po povodni roku 1845 Berounka rameno u Zbraslavi víceméně opustila.

Při povodni roku 1872 se staré koryto částečně zaneslo a vzniklo z něj slepé rameno Krňák. Roku 1873 byla Vltava v přilehlém úseku zregulována, čímž zanikl i Lahovický a Modřanský ostrov.

To by, myslím, na úvod o základních charakteristikách řeky Berounky stačilo. A nyní již dovolte doporučení k jednotlivým výletům. Jsou řazeny postupně od zdrojnice (Mže) až po ústí do Vltavy a vyrazit na ně můžete pěšky, autem, na motorce, na kole, vlakem a občas i autobusem. Pořadová čísla jednotlivých zajímavých míst v rámci každé z kapitol jsou náhodná a mají význam pouze pro vztah mezi textem kapitoly a označenými místy v mapkách a rozhodně neslouží k tomu, aby vám určovala pořadí návštěvy míst.

SEZNAM ZKRATEK NS = naučná stezka PP = přírodní památka

6

NPP = národní přírodní památka PR = přírodní rezervace

NPR = národní přírodní rezervace CHKO = chráněná krajinná oblast

001-144_berounka_Sestava 1 09/04/19 09:59 Stránka 7

Obsah 1. Mže – I. část (vodní nádrž Lučina, Tachov, Vysoká) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 2. Mže – II. část (Svojšín, vyhlídka Altán, Stříbro, vodní nádrž Hracholusky, PP Čertova kazatelna) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 3. Plzeň (město Plzeň, soutok Mže a Radbuzy, Sokolovna, stadion Viktoria Plzeň, Velká synagoga, Divadlo J. K. Tyla, františkánský klášter, náměstí Republiky, Pivovarské muzeum, pivovary Plzeňský Prazdroj a Gambrinus, ZOO a botanická zahrada Plzeň a DinoPark Plzeň, hlavní nádraží) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 4. Přírodní park Horní Berounka (PP Malochova skalka, vyhlídka Malochova skála, PR Háj, obec Druztová, zřícenina hradu Věžka, rozhledna Chlum, vyhlídky Holý vrch a Kozí bouda, PR Zábělá) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 5. Chrást (Dolanský most, vyhlídka Poradní skála, socha generála G. S. Pattona, Chrást u Plzně, pomník mistra Jana Husa, Veselý pomník Hurvínka, NS Chrást a ženijní znak) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 6. Liblín (zřícenina hradu Libštejn, vyhlídka Havlova skála, tábořiště Kobylka, vyhlídka nad soutokem se Střelou, zámek Liblín, PR a vyhlídka Třímanské skály, zřícenina hradu Krašov s vyhlídkou, vyhlídka Na Plazu) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 7. Skryje (CHKO Křivoklátsko, keltský poklad, vyhlídka Na Plazích, PR Jezírka, Skryje, NPR Týřov, vyhlídka Pod Týřovem, zřícenina hradu Týřov, vyhlídka Týřovické skály) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54

7

001-144_berounka_Sestava 1 09/04/19 09:59 Stránka 8

8. Křivoklát (PR Čertova skála s vyhlídkou, hostinec U Rozvědčíka, pamětní síň Oty Pavla, Nezabudice, PR Nezabudické skály s vyhlídkou, rozhledna Velká Buková, vyhlídka Na hřebínku, hrad Křivoklát, pomník knížete Karla Egona II. z Fürstenbergu, vyhlídka Paraplíčko, PR a NS Brdatka s vyhlídkou, Hamousův statek ve Zbečně, vyhlídka Pěnčina, Masarykova vyhlídka, Kouřimecká rybárna) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 19. Nižbor (vyhlídka Čerchov, zámek Nižbor, křížení poledníku a rovnoběžky, obec Nižbor, keltské oppidum Stradonice, cyklotrasa Po stopách českých králů, vyhlídkové místo Zdejčina) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 10. Beroun (Duslova vila, Talichova NS a NS Brdatka – Talichovo údolí, rozhledna Děd, kaple sv. Václava, rozhledna Městská hora, kostel Zvěstování Panny Marie, Plzeňská brána, Pražská brána, kostel sv. Jakuba, Husovo náměstí, Muzeum Českého krasu a Geopark Barrandien, městské hradby, Koněpruské jeskyně) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 11. Tetín (CHKO Český kras, Tetín, NS Tetínské vyhlídky, kopec Damil, zámek Tetín, Tetínské muzeum, kostel sv. Kateřiny, kostel sv. Ludmily, kostel sv. Jana Nepomuckého, zřícenina hradu Tetín, PR Tetínské skály, Tetínský vodopád) . . . . . . . . . . 84 12. Svatý Jan pod Skalou (NPR Karlštejn, kaple sv. Maxmiliána, Svatojánská skalní stěna, kaple Povýšení sv. Kříže, vyhlídkové místo Svatý Jan, NS Svatojánský okruh, Hornický skanzen Solvayovy lomy, Geologická expozice hornin Českého krasu, klášter benediktinů, kostel Narození sv. Jana Křtitele, jeskyně sv. Ivana, Mariánské sousoší, Obecní muzeum, potok Kačák) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 13. Srbsko (Srbsko, vyhlídka Šanův kout a lom Alkazar, NPR Koda, Kodské kaskády, Kodská jeskyně, Císařská rokle, Tomáškův lom, NS Karlštejn, Bubovické vodopády) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100

8

001-144_berounka_Sestava 1 09/04/19 09:59 Stránka 9

14. Karlštejn (obec Karlštejn, Budňanská skála, Muzeum lehkého opevnění, kostel sv. Palmácia, Muzeum uniforem, Dům hodin, Muzeum betlémů, socha sv. Šebestiána, Muzeum voskových figurín, hrad Karlštejn, Golf Resort Karlštejn, jez a Zoopark Karlštejn, lom Malá Amerika, lom Mexiko, lom Velká Amerika) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 15. Řevnice, Dobřichovice, Vonoklasy (Řevnice, kostel sv. Mauritia, Černá skála, Fabiánova NS, výhled a hradiště Pišt’ák, vyhlídky Řevnice, Babka a Hvíždinec, zámek Dobřichovice s kaplí sv. Judy Tadeáše, Cesta mramoru, kostel sv. Martina a Prokopa v Karlíku, NS Okolím Vonoklas, PP Krásná stráň) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116 16. Černošice (Černošice, jez Dolní Mokropsy, železniční most, Kadečkův mlýn, vyhlídky Montana a Hladká skála, zřícenina hradu a vyhlídka Kazín, vrch Kopanina a televizní vysílač Cukrák, přívoz Kazín, kostel Nanebevzetí Panny Marie, vyhlídka a PR Staňkovka) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122 17. Radotín (Radotín, kostel sv. Petra a Pavla, mlýn U Veselých, motokárový areál Kart centrum, přírodní park Radotínsko-Chuchelský háj) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132 18. Lahovice (památník středověkého pohřebiště, Lahovický most a jeho vyhlídkové věže, soutok Berounky s Vltavou, PP Komořanské a modřanské tůně) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137 19. Berounka vodácká (délka sjízdné trasy, neoblíbenější úseky, půjčovny lodí, tábořiště a kampy, jezy) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140

9

001-144_berounka_Sestava 1 09/04/19 09:59 Stránka 10

Tachov, chrám Nanebevzetí Panny Marie

001-144_berounka_Sestava 1 09/04/19 09:59 Stránka 11

1.

MŽE – I. ČÁST

Kniha, kterou držíte v rukou, se jmenuje Výlety podél Berounky.

Proč sem tedy pletu Mži? Protože Mže je hlavní zdrojnicí Berounky a celý její tok se od pramene až po soutok s Vltavou jmenoval do 17. století právě takto. Na jejím toku se navíc nacházejí významná vodní díla Lučina a Hracholusky a protéká atraktivními místy, jakými jsou města Tachov, Stříbro a nakonec i Plzeň. Právě v centru Plzně se Mže po soutoku s Radbuzou stává Berounkou, přičemž v plzeňské části Doubravka se k již Berounce z pravé strany přidává Úslava. Úhlava je pravostranným přítokem Radbuzy za vodní nádrží České údolí ještě před jejím soutokem se Mží. V této první kapitole vás tedy zvu ke Mži, konkrétně k vodní nádrži Lučina, do Tachova a k atraktivním místům v jeho okolí.

1. VODNÍ NÁDRŽ LUČINA Mže pramení v Německu v Griesbašském lese, částí toku tvoří státní hranici a asi po 3 km vtéká na území České republiky. Já se jí budu zabývat až od vodní nádrže Lučina.

Ta byla vybudována v letech 1971–1975.

Výstavbou hráze dlouhé 183,5 m a vysoké 23,5 m vzniklo jezero o rozloze 80 ha a hloubce až 22 m, které slouží jako zásobárna pitné vody pro Tachovsko. Přehrada je jedním z nejoblíbenějších turistických cílů tachovského regionu, čemuž napo-

máhá blahodárné klima vytvořené párami z nádrže a okolních lesů. Přehradou byla zatopena obec Lučina (německy Sorghof), ve které se nacházela sklárna, hamr a železárna a které se díky bohatým nerostným zásobárnám pod okolními stráněmi ekonomicky dařilo.

Podél pravého břehu vedou cyklotrasy 2171 a 2172, které spolu s možností pěších procházek vyrovnají fakt, že se v nádrži nesmí koupat. Přijet sem lze k levému břehu po silnici II/199 z Tachova

11

001-144_berounka_Sestava 1 09/04/19 09:59 Stránka 12

Tachov, městské opevnění

přes Světce, pěšky se sem dostanete po modré turistické značce, na kole po výše uvedené cyklotrase 2171. GPS hráze je 49.8062131N, 12.5824164E. 2. TACHOV Na řece Mži se 11 km východně od německé hranice rozkládá okresní město Tachov se 13 000 obyvatel. První zmínka o něm je z roku 1126, a patří tak mezi nejstarší sídla západních Čech. Bouřlivého

Tachov, náměstí Republiky

rozvoje dosáhl za vlády Přemysla Otakara II., jenž zde nechal vystavět nový hrad a v jeho podhradí založil patrně kolem roku 1275 nové královské město Tachov, které nechal obehnat hradbami. Ty se zachovaly ve velké míře dodnes a patří k nejhezčím středověkým hradbám na našem území. Na vzrůst počtu obyvatel měla největší vliv výstavba železnice na trati Planá–Tachov ke konci 19. století a naopak jeho rapidní pokles způsobilo vystěhování německého obyvatelstva po 2. světové válce, kdy počet obyvatel klesl na zhruba 4 000. Blahodárný vliv na rozvoj města pak mělo otevření hranice po roce 1989.

Do Tachova vede silnice I/199 z exitu 128 dálnice D5/E50 nebo I/198 z exitu 136 téže dálnice. Jede sem i vlak po trati č. 170 Plzeň – Planá – Mariánské Lázně.

Parkoviště v centru města na náměstí Republiky má GPS 49.7954703N, 12.6333772E.

001-144_berounka_Sestava 1 09/04/19 10:00 Stránka 13

Tachov, zámek

3. ZÁMEK TACHOV Předchůdcem zámku bylo hradisko vzniklé již v roce 1126, které bylo za vlády Přemysla Otakara II. přeměněno na hrad s válcovou věží. V roce 1310 byl hrad zastaven Janem Lucemburským Jindřichovi z Lipé a následně jej Karel IV. zastavil Janovi ze Švamberka. V letech 1664–1784 přeměnili hrad na zámek Loysové. Za Windischgrätzů doznal zámek v letech 1787 až 1809 přestavby v klasicistním stylu. Objekt je chráněn jako kulturní památka České republiky a od roku 2014 je zpřístupněn veřejnosti.

Pozor však, na rozdíl od většiny našich hradů a zámků je ten tachovský zavřený nejen v pondělí, ale i v úterý. V době od 10 do 17 hodin začínají prohlídky vždy v celou hodinu a zahrnují okruh Tachovský zámek za Windischgrätzů s průvod-

cem a expozici Historie Tachova bez průvodce. Otevírací doba zámku může být omezena svatebními obřady. (www.tachovskyzamek.cz) GPS 49.7949633N, 12.6313642E 4. MĚSTSKÉ OPEVNĚNÍ Tachovský hradební systém vznikl ve 14. století. Středověké město uzavírala okružní hradba vysoká 8–10 m a široká 140–150 cm. Po celém obvodu bylo 26 věží, vysokých zhruba 11–14 m, otevřených dovnitř města. Spojení mezi nimi zajišt’ovala úzká ulička (široká 2,5–4 m), vedená při hradbách po celém jejich obvodu. Opevnění doplňoval hluboký příkop, široký 43–45 m, a val. Na jihu protékal příkopem mlýnský náhon a opevnění zde posilovalo ještě koryto řeky Mže. Vstup do města 13

001-144_berounka_Sestava 1 09/04/19 10:00 Stránka 14

Tachov, starý židovský hřbitov

zajišt’ovaly tři brány. Na severu to byla tzv. Horní (Horská) v prostoru dnešní Husitské ulice. V jižní části pak Zámecká (Říšská) v Rokycanově ulici a Dolní (Nízká) v dnešní ulici Boženy Němcové.

Horní brána se skládala ze dvou objektů.

Hlavní část měla nad průjezdem ještě dvě patra. Na ni pak navazoval koridor dlouhý 40 až 50 m, ukončený menší branou se strážnicí a závorou. Tato brána byla zbořena jako poslední v roce 1871.

Dolní brána se skládala ze dvou nevysokých staveb spojených hradbou. Venkovní opevnění brány tvořily dvě oblé bašty vytvářející podobu barbakánu.

Brána byla zbořena v letech 1864 až 1865. Zámecká brána se také skládala ze dvou samostatných staveb spojených koridorem hradeb. V 19. století již tyto brány nestačily provozu města, a tak 14

v roce 1822 byla zbudována Nová brána z náměstí do prostoru ulice na Světce a v roce 1838 na konci dnešní Hradební ulice tzv. Psí brána směřující k Václavskému hřbitovu. Tyto brány měly však jen krátký život. V průběhu druhé poloviny 19. století byly odstraněny některé části hradeb a již zmíněné brány.

Od 70. let 20. století probíhá rekonstrukce zachovaných částí. Do dnešní doby se nejlépe dochovala západní část hradeb při Zámecké ulici a severovýchodní část v blízkosti Václavského parku. Zachovalo se na 21 dovnitř otevřených věží a v severozápadní části hradeb u bašty č. 3 a 4 spojovací komunikační hradební ulička včetně obranné chodby. Nejzachovalejší část opevnění má GPS 49.7962172N, 12.6313042E.

001-144_berounka_Sestava 1 09/04/19 10:00 Stránka 15

5. CHRÁM NANEBEVZETÍ PANNY MARIE Již od založení města se v Tachově nacházel kostel sv. Václava, který však rozrůstání města přestal stačit. Proto byl založen nový farní kostel, zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie, který byl v roce 1329 předán do správy křižovníků s červenou hvězdou. Bohužel o sto let později se kostel uvádí již jako zpustlý, patrně důsledkem husitských válek.

V následujících letech probíhaly opravy, ale k lítosti věřících se přidaly další pohromy – kostel dvakrát vyhořel a roku 1618 byl vyrabován protestanty. Obnova přišla s polovinou 17. století, kdy byl kostel opraven a nově zařízen. Dalších úprav se stavba dočkala na počátku 20. století, kdy byly realizovány návrhy Josefa Mockera. Kostel tak dostal novou střechu s gotizujícími vikýři a v novogotickém stylu byla upravena i věž. V dalších deseti-

letích proběhlo ještě několik oprav, z nichž jedna byla uskutečněna z důvodu poškození stavby během náletu v únoru 1945.

GPS 49.7965319N, 12.6334639E 6. MUZEUM ČESKÉHO LESA Kousek od kruhového objezdu mezi Panenskou ulicí a třídou Míru se nachází vlastivědné Muzeum Českého lesa, které bylo založeno v roce 1954 v prostorách bývalého františkánského kláštera. Klášter vznikl v roce 1466, když tamní mniši získali původní špitál zničený při obléhání města husity. Barokní stavbu kláštera tvoří čtyři křídla uzavírající rajský dvůr.

Klášterní kostel svaté Maří Magdalény byl postaven v roce 1868 na místě původního gotického špitálního kostela, který již byl ve špatném stavu. Jeho vnitřní vybavení je rokokové a hlavní oltář je dílem místního rodáka Franze Rumplera. Nejpůsobivější částí expozice je

Tachov, Muzeum Českého lesa

001-144_berounka_Sestava 1 09/04/19 10:01 Stránka 16

někdejší klášterní refektář s původní výmalbou a gotickými sbírkami. Zaujmou ale i další, jako Historie do roku 1945, Národopis Českého lesa, Příroda Českého lesa nebo interaktivní zelená stezka určená především dětem. (www.muzeum.tachov.cz) GPS 49.7946056N, 12.6365650E

Tachov, rozhledna Vysoká

Tachov, rozhledna Vysoká

7. STARÝ ŽIDOVSKÝ HŘBITOV Budete-li od muzea pokračovat třídou Míru a poté ulicemi Plzeňskou a Chodskou, dostanete se ke starému židovskému hřbitovu, který sloužil mezi léty 1615–1933. Byly tu velmi cenné náhrobky od 17. století, přičemž poutním místem býval hrob rabína Nachuma Sofera. Hřbitov byl zdevastován nacisty a zmenšen. Část nejcennějších náhrobků byla po roce 1986 převezena do Mariánských Lázní. GPS 49.7937731N, 12.6398086E

001-144_berounka_Sestava 1 09/04/19 10:01 Stránka 17

Památník bitvy u Tachova na Vysoké

8. ROZHLEDNA VYSOKÁ V roce 2014 byla na kopci Vysoká (563 m n. m.) otevřena 28,7 m vysoká ocelová rozhledna ve tvaru přesýpacích hodin. Po celý rok máte možnost vystoupat po 144 vřetenovitě uspořádaných schodech na vyhlídkovou plošinu ve výšce 25 m a pokochat se atraktivním výhledem na Tachov, Šumavu, Český les a Slavkovský les. Rozhledna je zapuštěna v 2,8 m vysoké železobetonové základně. K rozhledně vede modrá turistická značka z ulice Prokopa Velikého, ze které na kraji obce Světce odbočíte bud’na zelenou značku, nebo na naučnou stezku Vysoká–Světce. Pokud se vám nechce šlapat, můžete vlastním dopravním prostředkem přijet na parkoviště pod rozhlednou z ulice Petra Jilemnického. Po této silnici vede zároveň i zelená turistická značka. GPS rozhledny je 49.7963658N, 12.6122572E.

9. PAMÁTNÍK NA VYSOKÉ Dne 4. 8. 1427 se prý na vrchu Vysoká shromáždili velitelé křížové výpravy.

Nedokázali se však dohodnout, kdo bude velet, a následně se každý za sebe rozhodl odjet. Centrální velení, a především organizovaný odpor zbytku křižáckého vojska tak v podstatě zanikly. Bitvu u Tachova tedy můžeme omezit na toto velitelské selhání. Počtem ani kooperací dílčích jednotek nemohly křižácké síly konkurovat přibližující se husitské armádě. Koho z křižáků husité nezajali nebo nezmasakrovali, ten posílil posádku města Tachova. O husitských slavnostech v roce 1967 zde byl položen základní kámen pomníku bitvy u Tachova a v roce 1972 byl pomník otevřen. Památník se nachází těsně pod rozhlednou.

GPS je 49.7978011N, 12.6116503E. 17

001-144_berounka_Sestava 1 09/04/19 10:34 Stránka 144

Ivan Klich

Výlety podél Berounky Text a fotografie Ivan Klich Mapové podklady ShoCart Grafická úprava a obálka Veronika Lahodná Redigovala Jana Jůzlová Odpovědná redaktorka Petra Diestlerová Technický redaktor David Dvořák Počet stran 144 Vydala Euromedia Group, a. s. v edici Universum, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2019 jako svou 10 608. publikaci Sazba Veronika Lahodná Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první www.universum.cz www.euromedia.cz Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetových knihkupectvích www.knizniklub.cz a www.booktook.cz.