Issuu

modry kod_sazba 4.qxp_Sestava 1 15.11.18 15:55 Strรกnka 1

modry kod_sazba 4.qxp_Sestava 1 15.11.18 15:55 Stránka 2

modry kod_sazba 4.qxp_Sestava 1 15.11.18 15:55 Stránka 3

Vítejte zpátky v nemocnici Rubava, kterou tak dobře znáte ze svého oblíbeného televizního seriálu Modrý kód. Potkali jste v ní spoustu důležitých postav, doktorů, sestřiček, ale hlavně pacientů, jejichž příběhy ve vás určitě vyvolaly otázku: „A co bylo dál?“ Díky této knize můžete prožít jednotlivé případy celé od začátku a zjistit i to, co už se na obrazovku nevešlo – jak se pacientům vedlo dále, zda se uzdravili a co je potkalo v osobním životě. Na konci knihy na vás čeká velmi důležitá příručka první pomoci, která byla připravena společně s odborníky z Českého červeného kříže a s herci ze seriálu. Spousta z nás se domnívá, že by se uměli v kritických situacích zachovat správně, ale víte opravdu, co byste měli udělat? Díky této příručce už budete vždy vědět, jak pomoci někomu v bezvědomí, jak správně resuscitovat, jak provést Heimlichův manévr a jak pomoct lidem při různých zraněních – od zlomené nohy až po masivní krvácení. Připomenete si i pomoc při tepelných poraněních, tonutí nebo takzvaných neúrazových stavech, jako jsou mdloby, epileptické záchvaty, alergie či otrava. Doufáme, že příručku nebudete muset nikdy použít, ale pokud ano, bude nás těšit, že jste díky ní na všechny situace dobře připraveni.

modry kod_sazba 4.qxp_Sestava 1 15.11.18 15:55 Strรกnka 4

modry kod_sazba 4.qxp_Sestava 1 15.11.18 15:55 Strรกnka 5

Tร TA

modry kod_sazba 4.qxp_Sestava 1 15.11.18 15:55 Strรกnka 6

modry kod_sazba 4.qxp_Sestava 1 15.11.18 15:55 Stránka 7

Petr a Lukáš Pospíšilovi seděli vedle sebe po jedné dohrané paintballové bitvě. Oba byli udýchaní. Měli na sobě maskáče a každý jednu paintballovou pistoli. „Fakt jsem nečekal, že vás tu bude tolik,” vyprávěl Lukáš nadšeně. „Viděl jsem jen tebe, tati, ale nikoho jinýho.” Petr měl radost, že Lukáše hra baví. Lukášově mamince se nelíbilo, že ho Petr bere na takové akce. Ale Petr věděl, že je dobré mít jako otec se synem něco společného. Malou rebelii. I kdyby to mělo být trochu nebezpečné. A možná právě proto je to oba tak bavilo. „Ale málem jsi dostal headshot, nelízlo tě to?” zasmál se potom Lukáš. Petr si zkontroloval oblečení, ale nikde žádný zásah. Zavrtěl hlavou a na oko se zamračil. „Máš štěstí. Co jsi to za syna? Vlastního tátu bys střelil.” +

V dalším kole byli opět v týmech proti sobě. Netrvalo dlouho a oba týmy se dostaly do přestřelky. Byla to náročná bitva, kulky se tříštily o stromy a pokrývaly je všemi barvami. V jeden moment si Petr všiml, že se Lukáš utrhl od týmu a rozběhl se směrem k vlajce, kterou bylo potřeba ukrást. Petr se vydal za ním. Pronásledoval ho směrem do kopce, ale když vyběhl nahoru, zjistil, že stojí na okraji hlubokého srázu. A Lukáš ležel bezvládně dole pod ním! Petr se lekl. Rychle mu došlo, že tohle není žádný vtip. Sundal helmu a s námahou slezl dolů. „Luky! Lukáši!” volal po cestě. Začaly se mu dělat mžitky před očima. Vyndal rychle telefon z maskáčů a třesoucíma rukama vytočil číslo na záchranku. Snad není pozdě! +

Na urgentním příjmu seděla Mery s Vali a sestřičkou Libuškou. Dovnitř vjeli záchranáři s Lukášem na nosítkách. Petr běžel vedle nich, stále oblečený v maskáčích, které byly nyní celé potřísněné krví. Vali s Mery zamířily k nim.

modry kod_sazba 4.qxp_Sestava 1 15.11.18 15:55 Stránka 8

„Koho nám vezete?” zeptala se Vali bez zaváhání. Jeden ze záchranářů jim začal popisovat případ: „Mladej kluk, patnáct let, pád z několika metrů. Pohmožděniny, žádná zlomenina, ale pomlátil se o kmen stromu. Nevíme jak moc.” „Vali, box dva!” řekla Mery. Záchranáři zamířili s Lukášem na nosítkách směrem k boxům, Vali šla s nimi. +

Během vyšetření začaly alarmovat přístroje. Lukáš zřejmě kolaboval. „Co se to děje?” zamračila se Vali a rychle ho znovu poslechla. „Levá plíce nepracuje,” řekla rychle a začala mu poklepávat na hruď a poslouchat. „Poklep hypersonorní. Desaturace,” řekla potom. „Hromadí se mu vzduch kolem plic. Jestli je tenzní, tak mu ten vzduch utlačuje ostatní orgány i druhou plíci. Musíme udělat…“ Než to ale stihla doříct, začala už Libuška připravovat hrudní drén. Mrkla na Vali: „… hrudní drenáž?” Vali překvapeně přikývla. Tak rychlou reakci od Libušky nečekala. „Přesně tak.” Vali s pomocí Libušky Lukášovi zavedla drén. Přístroje přestaly alarmovat, situace se uklidnila. Vali si oddychla. „Děkuju. Ještě že jste byla tak rychlá,” řekla potom. „Dobrá práce.” Libuška se zatvářila potěšeně. Pochvala od Vali ji potěšila. +

Mezitím na příjem přispěchala Dana Pospíšilová – Lukášova matka. Potom, co jí Mery vysvětlila Lukášův stav, vyštěkla podezřívavě na Petra, který vstal a chtěl ji obejmout. „Jak se to stalo?” Obejmout se nenechala. Petr věděl, kam tohle povede, ale musel s pravdou ven. „Hráli jsme.”

modry kod_sazba 4.qxp_Sestava 1 15.11.18 15:55 Stránka 9

Dana se nadechla k odpovědi, ale dala si na čas, aby nevybuchla vzteky. Přesně kvůli tomu Petrovi zakazovala, aby Lukáše bral s sebou. Je to moc nebezpečné. „Tak vy jste ,hráli’! Co teď? Seš spokojenej?” Petr se snažil celou situaci vysvětlit, ale Dana ho neposlouchala. „Debilní střílení. Do hajzlu. Už s ním nikdy nebudeš sám, jasný?” Nechala Petra stát uprostřed chodby a šla si sednout. Snažila se potlačit slzy. +

V boxu 2 měly zatím jiné starosti. Na ultrazvuku břicha objevila Vali zvláštní věc. Ukázala na monitor. „Tady v hypogastriu… Vypadá to jako ledvina,” řekla Vali. „To je divný. A to není zdaleka všechno.” Vali začala zkoumat Lukášovo břicho důkladně.

modry kod_sazba 4.qxp_Sestava 1 15.11.18 15:55 Stránka 10

„Co?” zeptala se Libuška. „Nemůžu najít druhou ledvinu,” řekla Vali. V tu chvíli nakoukla do boxu doktorka Vlčková. Vali ji mávnutím přivolala k monitoru. „Našla jsem ledvinu podkovitého tvaru v hypogastriu. A vypadá to, že je to jeho jediná ledvina. Viděla jste někdy něco podobnýho?” Vlčková se zamyslela. „Jednou. Je to vrozená anomálie. U dětí se na to často nemusí přijít, dokud nedojde k vyšetření. On nevěděl, že má jen jednu ledvinu?” Vali zavrtěla hlavou. Vlčková se zamračila. „Tuhle ale musíte ihned vyndat, ta trhlina je moc velká.” Vali vykulila oči. „Je mu patnáct! Když mu tu ledvinu vezmem, odsoudíme ho k celoživotní dialýze!” „Co chcete dělat?” zeptala se Libuška zaraženě. Chvíli bylo ticho. Vali potom pokrčila rameny: „To je snad jasný. Musíme sehnat dárce!” +

Bohužel to nešlo udělat jinak než ledvinu vyoperovat co nejrychleji. Po operaci přišla Vali seznámit rodiče s výsledky. Ti nemohli pochopit, jak je možné, že to byla jeho jediná ledvina. Bylo potřeba co nejrychleji najít dárce. A samozřejmě ze všeho nejjednodušší by bylo, kdyby ji mohl darovat jeden z rodičů. Stačilo by na to jen pár testů. Dana se podívala na Petra a lehce sebou trhla. Pak rychle vyhrkla. „Já mu jí dám! Chci být dárce!” Vali pohlédla na Petra, ten jenom pokrčil rameny. +

Vali byla u toho, když sestra Daně odebírala krev. „Když ta transplantace vyjde – nebude mít žádné další následky?” zeptala se Dana starostlivě.

modry kod_sazba 4.qxp_Sestava 1 15.11.18 15:55 Stránka 11

„Nějaká omezení tam samozřejmě budou,” pokývala Vali hlavou. „S tím musíte počítat.” Dana si povzdechla. „On Petr je do toho paintballu úplnej blázen, víte? Já to tak nenávidím! Pořád je pryč, pořád nějaký turnaje, tréninky. A mladej chtěl samozřejmě taky.” „Jsou to kluci, vždycky si budou chtít hrát na vojáky,” řekla Vali. „Ale na tohle je přece náš Lukáš ještě moc malej!” rozzlobila se Dana. „Tolik jsem chtěla, aby dělal jinej sport. Třeba gymnastiku jako já.” „Děláte gymnastiku?” zeptala se Vali během práce, aby řeč nestála. „Už ne,” zavrtěla Dana hlavou. „Musela jsem přestat kvůli cukrovce, ale nebyla jsem marná.” „Vy máte cukrovku?” zeptala se Vali překvapeně. Dana přikývla. „V tom případě nemá vůbec smysl dělat testy,” řekla Vali a začala odběr sklízet. „Jak to?” „Pokud máte diabetes, nemůžete být vhodný dárce. Dojdu pro vašeho manžela. Uděláme rychle ty testy jemu.” Když to Dana slyšela, vyděsila se. „Ne! To ne! Nechoďte pro něj!” vykřikla na Vali. Vali se na ni podívala zaraženě. „Jak to myslíte? Vy nechcete, abychom zjistili, jestli může být dárcem váš manžel? Proč?” Než stačila Dana odpovědět, zapípala Vali SMS. Ta se koukla na mobil a omluvila se: „Promiňte, hned se vrátím,” řekla a zmizela z místnosti. Nechala Danu sedět na lůžku s hlavou v dlaních. Cítila, že se bude muset brzy k něčemu přiznat. Ale jak to říct? +

Zatímco Petr s Danou stáli na chodbě před JIP a sledovali přes okno spícího Lukáše, který ležel na přístrojích, přišla za nimi Vali.

modry kod_sazba 4.qxp_Sestava 1 15.11.18 15:55 Stránka 12

„Teď musí hodně odpočívat,” řekla a usmála se na ně. Potom dodala: „Brzy už budeme znát výsledky vašich testů.” Podívala se na Danu a zmizela ve vedlejší místnosti. Tohle si musí vyřešit oni mezi sebou. Dana se zarazila. „Tobě dělali ty testy taky?” Petr přikývl. „Poprosil jsem je o to, když jsi byla na odběru. Říkal jsem si, že to tak bude rychlejší, kdyby ty tvoje náhodou byly negativní.” „Zbláznil ses?” vykřikla Dana. Teď spíš ze zoufalství než ze strachu. Bylo jí totiž jasné, že její tajemství dřív nebo později vyplave na povrch. „Víš, jaká jsou s tím spojená rizika?” Petr se zamračil. „Co to říkáš? Jaký rizika? Vždyť mu sama chceš tu ledvinu dát!” „Petře! Musím ti něco říct…“ Petr nechápal její nesmyslné reakce. „Neblbni, prosím tě.”

modry kod_sazba 4.qxp_Sestava 1 15.11.18 15:55 Stránka 13

Dana ho chytila za ruku a nadechla se. Tohle bude hodně těžké. „Nejsi jeho otec.” Ticho. Petr se na ni dlouze zadíval. Tohle bylo to poslední, co by v téhle situaci čekal. „Cože?” +

Hádka byla slyšet až o několik chodeb dál. Petr chodil od jedné zdi k druhé a vrtěl hlavou. Dana seděla na židli a koukala do země. „Měla jsem ti to říct už dávno,” opakovala s pláčem. „To není možný!” křičel Petr. „Celý roky si to vyčítám,” řekla potom Dana tiše. Petr ale jen vrtěl hlavou. Nechtěl přijmout to, co slyšel. „Petře…“ Petr dál chodil ode zdi ke zdi. Zhluboka dýchal a snažil se uklidnit. Dana se na něj podívala. „Petře…,” řekla znovu. Petr se zastavil a pohled jí opětoval. „Promiň,” řekla potom. Petr to už nevydržel. „Promiň?!” vykřikl. „Co ode mě čekáš, že teď řeknu? ,V pořádku, Dano, nic se neděje?’” Dana se dala znovu do pláče. Petr byl vytočený do ruda. Jak je možné, že se po patnácti letech dozví něco takového? Znamená to, že mu celou dobu lhala? A v čem všem ještě? „Proč to děláš? Proč mi ho bereš? Jak můžeš takhle všechno zničit?” křičel přes celou chodbu, až se otáčeli kolemjdoucí. V tu chvíli přispěchala do chodby Vali s papíry v ruce: „Prosím vás! Co se to tady děje? Jste slyšet na celou nemocnici!” Petr ztichl a opřel se hlavou o zeď. Dana na Vali smutně pohlédla. Vali se na ně na oba podívala, a aby vyhrocenou situaci přerušila, zamávala před nimi papíry, které držela v ruce.

modry kod_sazba 4.qxp_Sestava 1 15.11.18 15:55 Stránka 14

„Pane Pospíšile, přišly výsledky vašich testů. Jste vhodný dárce!” Petr a Dana se na sebe překvapeně podívali. Petr si musel dát chvíli na čas, aby celou situaci zpracoval. Tlouklo se to v něm z jedné strany na druhou. I přes to, že nebyl jeho biologickým otcem, měl možnost Lukáše zachránit. Zároveň byl ale naštvaný na Danu a chtěl, aby si tuhle celou situaci vyřešila sama. Ať mu tedy ledvinu daruje jeho pravý otec, říkal si. Její dávná zrada ho bolela a nechtěl podstupovat tak velká zdravotní rizika kvůli (jak nyní zjistil) cizímu dítěti. Co ale dělá otce otcem? Výsledky krevních testů, nebo zkušenosti, které Lukášovi mohl dát? Pořád před sebou viděl jeho obdivný pohled, kterým po paintballové bitvě hltal každé jeho slovo. Vali je nechala na chodbě o samotě. Petr už stihl z celé té situace vychladnout a teď jen tiše přemýšlel. Po dlouhém mlčení se otočil na Danu. „Udělám to,” řekl a Dana se na něj překvapeně podívala. „Vážně, Petře?” „Toho skvělého kluka, kterým Lukáš je, jsme z něj vychovali my, ne? I když nejsem jeho pravý otec, já jsem s ním strávil patnáct let jeho života a ke mně on vzhlíží jako k pravému tátovi,” řekl potom a přisedl si k Daně. „Tu ledvinu mu daruju,” řekl potom rozhodně a Dana si s úlevou oddechla. Znovu jí vytryskly slzy. +

Petr s Danou si zvládli během jeho rekonvalescence po úspěšném zákroku všechno vyříkat. Dana se mu několikrát omluvila, ujistila ho, že se to stalo opravdu jen jednou. Petr chvíli trucoval, ale když si nakonec nechal všechno znovu rozležet v hlavě, bylo mu jasné, že Daně chce odpustit. Dal si ale jednu podmínku. „Chci, abys mě s Lukášem nechala jedno odpoledne v týdnu, které budeme trávit jen spolu,” řekl a Dana se vyděšeně nadechla. „To mi chceš říct, že ho začneš znovu tahat na ten tvůj…?” začala, ale Petr ji přerušil. „Uklidni se. Na paintball určitě ani jeden z nás nebude mít ještě nějakou dobu ani pomyšlení,” zasmál se Petr.

modry kod_sazba 4.qxp_Sestava 1 15.11.18 15:55 Stránka 15

„Podruhý Lukáše do takového maléru nedostanu. Chci s ním ale trávit čas a chci, abys mi věřila a dala nám v tom úplnou svobodu.” Dana se zamyslela a pak si povzdechla a kývla. „Dobře. Jedno odpoledne v týdnu vám nechat můžu.” Petr se na ni usmál. +

Po několika týdnech už mohli oba dva domů. Dana na ně čekala na chodbě v nemocnici a usmála se na ně. „Tak pojďte, vy dva válečníci,” řekla potom. „Jsem ráda, že to celé dobře dopadlo.” Lukáš se nadšeně zdravil s mámou a usmíval se. „Prej jsi tátovi dovolila, aby mě bral zase ven!” Dana přikývla. „Neměli byste spolu přestat trávit čas.” Lukáš se usmál. „Už se těším, až si zase obleču maskáče!” Dana se zarazila. „Jak to myslíš?” řekla potom opatrně a podívala se na Petra. Ten se jen usmíval. Lukáš pokrčil rameny. „Táta mě chce naučit chytat ryby. Prý teď ještě nějakou dobu určitě nebudu moct pořádně běhat. Tak nám taková odpočinková aktivita bude vyhovovat.” Dana si oddychla a pohladila Lukáše. „To měl táta dobrý nápad.” A všichni tři se vydali ven k autu. +

Petr s Lukášem tak dál trávili čas spolu jako otec a syn. Našli si něco nového, co je spojovalo. Petr si ověřil, že otce se synem nemusí k sobě vázat jenom krev, když mají společný zápal pro stejné věci. A když se na to pak díval s ještě větším odstupem, uvědomil si, že díky té transplantaci je spojuje ještě mnohem víc.

modry kod_sazba 4.qxp_Sestava 1 15.11.18 15:55 Strรกnka 16

modry kod_sazba 4.qxp_Sestava 1 15.11.18 15:55 Strรกnka 17

OMYL

modry kod_sazba 4.qxp_Sestava 1 15.11.18 15:55 Strรกnka 18

modry kod_sazba 4.qxp_Sestava 1 15.11.18 15:55 Stránka 19

Od vážné autonehody, při které zemřela Matyho žena a jejich nenarozené dítě, uplynul už nějaký čas. Maty se s rodinou svojí partnerky vídal poskrovnu. Proto ho překvapila dnešní návštěva jeho švagrové Leny. Maty zrovna stál na recepci s Bíbou, když se tam Lena zjevila. „Ahoj, dobrý den,” pozdravila oba Lena. Maty na ni překvapeně zíral. „Ahoj…,” pozdravil Lenu naráz Maty i Bíba. Oba si ji prohlíželi, Lena vypadala unaveně. „Maty, mohla bych s tebou někde mluvit?” „Jsi v pořádku? Vypadáš přešle,” řekla Bíba starostlivě. „Jo, v pořádku. Jen jsem trochu… unavená…” „Můžeme jít na lékařák. Nebo do bufetu. Dáme si kafe, jestli chceš.” „To není nutný. Opravdu jde jen o pár minut,” zavrtěla Lena hlavou. Maty se bezradně rozhlédl. „Tak dobře. Ale tady si v klidu moc nepromluvíme.” „Můžete jít na lůžko. Třeba dvojka nebo trojka je volná,” nabídla jim Mery, která seděla za pultem recepce. „Tak pojď,” řekl Maty, poděkoval Mery a nechal Bíbu s ní. +

Maty za oběma zatáhl závěs. Lena mluvila pomalu, působila velmi unaveně. „Kopii úmrtního listu jsem ti přece dával… Nebo se pletu?” ptal se Maty. „Potřebuju originál… promiň, že tě tím obtěžuju, ale naši zjistili, že jsme se ségrou napsaný jako oprávněný osoby na jejich životní pojistce. A bez originálu úmrtního listu to nemůžou změnit.” Maty přikývl. „Aha. Ale to jsi mi měla dát vědět předem. Já ho mám doma, samozřejmě… Můžu ti ho někam přinést?” „Ne, nelámej si s tím hlavu. Já se tady pro to zastavím. Jen mi zavolej, až ho budeš mít.” Maty přikývl. Lena chtěla odejít, ale pak náhle zavrávorala. Maty ji chytil. „Leno… Je ti něco? Fakt nevypadáš dobře.”

modry kod_sazba 4.qxp_Sestava 1 15.11.18 15:55 Stránka 20

Lena se usmála. „Díky za upřímnost.” řekla ironicky. „Taky nevypadáš zrovna nejlíp.” Maty si povzdechl. „Jsem unavenej, měl jsem noční.” „Já vlastně taky. Celou noc jsem koukala do stropu.” Maty nechápal, proč. „Poslední dobou mě bolí hlava a blbě spím,” postěžovala si Lena. Matymu to začalo dělat starosti. „To není dobře. Bolest hlavy může bejt příznak nějakýho většího problému.“ „No jo, doktor se pozná. To přejde. Vezmu si nějakej prášek.” „Nemá smysl to řešit ,nějakýma‘ práškama. Uděláme ti CT hlavy a neurologický vyšetření. A lehni si, zavolám sestru, aby ti vzala krev.” Lena se začala vykrucovat. „Ne, Maty, nechci žádný vyšetření. Fakt to přejde.” „Jak myslíš, nutit tě nemůžu, ale v tomhle stavu tě samotnou nikam nepustím. Jestli chceš, tak tě s mámou odvezeme,” naléhal. „V žádným případě.“ „Tak aspoň zavolám Edovi, aby si pro tebe přijel. Zatím si lehni.“ Lena tedy souhlasila a natáhla se na lůžko. „Jsem hrozně unavená. Kdybych usnula, tak mě vzbuď.” Lena zavřela oči. Maty ji jemně vzal za zápěstí, chtěl jí změřit pulz. „Slíbils mi, že to bude bez vyšetření,” zopakovala mu Lena. Maty se usmál a odešel. Lena chvíli počkala a pak vytáhla z kabelky platíčko s léky. Několik jich do sebe hodila a pak je zapila vodou. +

Co nevidět za Lenou dorazil její muž Eda. Lena ležela na lůžku. Eda ji držel za ruku. „Ty umíš vyděsit! Když mi Maty zavolal, že seš v nemocnici, tak se mi úplně roztřásly kolena…,” strachoval se. Pak pokračoval.

modry kod_sazba 4.qxp_Sestava 1 15.11.18 15:55 Stránka 21

„Hlavně mi neříkej, že sis zase vzala…,” začal Eda zničeně. Přišel Maty a skočil mu do řeči. „Můžu tě poprosit? Potřebuju ji vyšetřit.” Eda ustoupil. Maty provedl rychlou kontrolu. Podíval se Leně do očí, zkontroloval jí tep. Lena se mu pokusila vysmeknout. „Leno…, musím zjistit, co ti je!” snažil se jí Maty vysvětlit. Eda si povzdychl a pak se ironicky pousmál. „To ti můžu říct i bez vyšetření. Zase si vzala prášky.” Maty byl překvapený. Jaké prášky? „Ne. To není pravda,” zalhala Lena. „Nelži! Kolik sis toho vzala?!” zatlačil na ni její manžel. „Jen jeden prášek! Jeden!” „Kde máš kabelku?” ptal se Eda. Lena kabelku pevně sevřela a bránila ji před Edou. Ten se pro kabelku natáhl. „Ne! Ne!” „Dej mi ji! Jen se podívám, co v ní máš!” „Ne! Já nemám žádný prášky. Maty, prosím tě!” „Dej sem tu kabelku!” „Edo… počkej… nechte toho…,” vstoupil mezi ně Maty. Eda vytrhl Leně kabelku z rukou, otevřel ji a vysypal léky. „Podívej se! Podívej se na to! Chceš mi tvrdit, že tohle nejsou prášky?” Lena se cítila poníženě. „Edo, prosím tě…!” „Proč? Leno! Řekni mi jedinej důvod, proč to bereš?” „Neberu… přísahám… jen občas si nějakej vezmu… bolí mě hlava…,” vymlouvala se Lena. „Jíš prášky po kilech. Seš normálně závislá.” „Leno, kolik těch prášků denně sníš?” ptal se Maty. Informaci o tom, že by Lena mohla být závislá na prášcích, bral vážně. „Jeden… dva… maximálně tři,” mlžila.