0040384

francouzky neztraceji smrnc_2 vydani.qxp_Sestava 1 06.11.18 10:31 Stránka 3

Francouzky neztrácejí šmrnc Ta j emst v í , j a k se c í t i t k rá sn á k a ž d ý de n

Jamie Cat Callanová

francouzky neztraceji smrnc_2 vydani.qxp_Sestava 1 06.11.18 10:31 Stránka 4

Jamie Cat Callan Ooh la la! French Women’s Secrets to Feeling Beautiful Every day

Copyright © 2013 by Jamie Cat Callan All rights reserved.

Translation © 2014, 2019 by Blanka Brabcová

ISBN 978-80-7617-010-0

francouzky neztraceji smrnc_2 vydani.qxp_Sestava 1 06.11.18 10:31 Stránka 5

VĚNUJI MARCELINE Krásné ženy ponechme mužům bez fantazie.

Marcel Proust

francouzky neztraceji smrnc_2 vydani.qxp_Sestava 1 06.11.18 10:31 Strรกnka 6

francouzky neztraceji smrnc_2 vydani.qxp_Sestava 1 06.11.18 10:31 Stránka 7

OBSAH

Předmluva 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

9

Staňte se hvězdou 13 Buďte svá 25 S trablemi do bylinkářství 35 Smyslná dáma 45 Princip rozkoše 53 Večeře s Coco 63 Zaměřeno na módu 70 Boty vyrobené k chůzi 81 Francouzky nechodí na plastiku 91 Vůně ženy 100 Moudrost žen určitého věku 110 Tajuplná žena 124 Dokonalá chvíle 136 Audrey, nebo Marilyn? 145 Velká očekávání 153 Jste skutečná umělkyně 163 Kam teď, poutníku? 172

Vlastními slovy: Francouzky odpovídají na vaše nejnaléhavější dotazy Finále 187 Poděkování 189

7

177

francouzky neztraceji smrnc_2 vydani.qxp_Sestava 1 06.11.18 10:31 Strรกnka 8

francouzky neztraceji smrnc_2 vydani.qxp_Sestava 1 06.11.18 10:31 Stránka 9

PŘEDMLUVA

V době, kdy jsem psala tuto knihu, jsem zažila jednu komickou příhodu.

Tedy, upřímně řečeno, ne zrovna komickou, ale bezpochyby zajímavou.

Jednoho kouzelného podzimního večera jsem si v Toulouse vyšla s přáteli na večeři a cestou do restaurace se střetla s velkým dlažebním kamenem. Jak jsem zakopla o vystouplou hranu, špička mého střevíce vklouzla do škvíry vymleté pod kamenem, chodidlo se tam zaklínilo, nárt se vzpříčil a kotník se zvrtl. Jen tak na okraj – neměla jsem lodičky s vysokými podpatky. Celým tělem mi projela bolest tak ostrá, že jsem vmžiku omdlela. Když jsem přišla k sobě, skláněli se nade mnou přátelé a matně jsem slyšela kvílení sirény. Za pár vteřin se úzkou ulicí přihnala sanitka. Zdravotníci mě přenesli na pojízdné lůžko, naložili a spěšně dopravili do městské nemocnice. Tam jsem si pobyla devět dnů, než se dostavil můj manžel, jenž musel do Francie přicestovat z Austrálie, kam se vypravil na vědecký průzkum. Přijel jen na otočku, abychom se společně vydali domů. Jakmile jsem se po tomto karambolu dostala do rukou lékařů, ukázalo se, že mám kotník nikoli pouze vyvrtnutý, nýbrž zlomený na dvou místech a vyžadující neodkladnou operaci. Dnes jsem hrdou majitelkou kotníku smontovaného šesti šrouby a zpevněného dvěma kovovými destičkami.

Takže jak vidíte, nikdy nic nedělám polovičatě.

V hodinách proležených na posteli – většinou pod bolest tlumícími léky – jsem měla spoustu času přemítat o tajemstvích Francouzek.

Měsíc předcházející nehodě jsem strávila putováním po Francii a zpovídáním zdejších žen – jak blízkých přítelkyň a známých, tak cizích dam, s nimiž jsem se setkala kvůli specifickým věcem a čistě pro účely zpra9

francouzky neztraceji smrnc_2 vydani.qxp_Sestava 1 06.11.18 10:31 Stránka 10

FRANCOUZKY NEZTRÁCEJÍ ŠMRNC cování této knihy. Když jsem skončila v nemocnici, ještě zdaleka jsem neměla rozluštěný kód tajemného kouzla Francouzek. Ano, měla jsem posbírané různé střípky, avšak stále jsem nedokázala dát celou mozaiku dohromady. Něco tady chybělo.

Jak jsem ležela na nemocničním lůžku s levou nohou zavěšenou na kladce, zírala na jasně modré nebe a pozorovala obláčky, hlavou mi běžely vzpomínky na mou francouzskou babičku. V dětství jsem u ní často trávila léto.

Sedávaly jsme spolu na verandě, popíjely ledový čaj s citronem, který zásadně dělala sama, a dívaly se, jak dědeček pracuje na zahradě. Když přišlo pozdní odpoledne, povinně jsem si musela jít zdřímnout. Pamatuji si, jak jsem ležela na pohovce se dvěma polštáři pod hlavou, zatímco babička beze slova stáhla rolety, aby dovnitř nešlo slunce, a v obývacím pokoji se rozprostřel jemný stín. Potom zašeptala, že bych se měla pokusit usnout, a tiše odešla. Neměla jsem jinou možnost než spočinout v nehybnosti a civět na zarámovaný obrázek visící na protější stěně. Dodnes se ten obrázek zvětšený do obřích rozměrů vznáší na plátně mé paměti. Možná ho znáte. Je to tištěná reprodukce olejomalby Le Moulin Rouge, kterou vytvořil malíř Guy Dessapt. Zobrazuje večerní pařížské ulice zapadané sněhem a patří k suvenýrům prodávaným turistům procházejícím se po Levém nábřeží Seiny. Ale pro mě jako malou holku znamenal něco nesmírně zvláštního. Vzpomínám si, jak jsem tam ležela, snažila se neusnout a soustředila se na detaily. Tyčil se tam slavný červený větrný mlýn zdobený neonovým nápisem MOULIN ROUGE. Víčka mi pozvolna těžkla, ale dříve než jsem se odebrala do říše snů, představovala jsem si, co se asi dělo uvnitř. Určitě se tam tančilo, neboť už před více než dvěma stoletími se tam pro veřejnost otevřela proslulá tančírna a po nějakém čase kabaret.

A to samozřejmě znamená krásné ženy. Pštrosí pera. Šaty poseté flitry. Zářivá světla. Ach, a ta hudba! Každý večer efektní show. Na tomto místě bych měla zmínit, že moji prarodiče, matka a strýc byli za velké hospodářské krize členy kočovné herecké společnosti provozující vaudeville.

Možná proto mě ten obrázek Moulin Rouge tak uchvátil. A teď po měsíci ve Francii jsem dospěla k přesvědčení, že je významným klíčem k tomu, abych objevila vlastní ó la la.

10

francouzky neztraceji smrnc_2 vydani.qxp_Sestava 1 06.11.18 10:31 Stránka 11

PŘEDMLUVA Rozhodně netvrdím, že své ó la la vycucáte z každodenního civění na obrázek Moulin Rouge nebo dokonce z podstatně nákladnějšího výletu do Francie. Klidně ho můžete najít na farmě v Kansasu, při hře na klavír nebo tenisovém utkání. Může na vás čekat na lodi, s níž jste vypluly na moře, v samém centru Chicaga nebo v učebně v Japonsku. Možná že se náhle vynoří v zahradě nebo v knihovně.

Já jako osmapadesátiletá žena s dospělou dcerou a podruhé vdaná jsem své ó la la našla ve Francii, avšak musela jsem vynaložit značné úsilí a patrně si i zlomit kotník, abych prohlédla a zjistila, že po celou dobu jsem ho měla na dosah.

Potloukala jsem se po Paříži, putovala na sever Francie až k belgické hranici, probádala části Normandie, udělala delší zastávku v Rouenu, kde Jana z Arku prožila své poslední dny, pak jsem se vydala na jih do vesnice Auvillar a velkoměsta Toulouse – a vše jsem podnikla ve snaze odhalit, proč si Francouzky vydobyly pověst nejtajuplnějších, nejpřitažlivějších, nejkrásnějších a nejsebevědomějších žen světa.

Krok za krokem jsem pronikala do světa vůní, péče o pleť a líčení, módy, stylu a dámského spodního prádla.

Ale seznamovala jsem se i s tím, co prostě nelze vytáhnout z odborných příruček o kráse: kupříkladu každý večer si opláchněte obličej minerální vodou Evian (jak mi poradila jedna francouzská přítelkyně, která to stoprocentně dodržuje a má skutečně nádhernou pleť).

Po řadě schůzek a rozhovorů jsem si začala uvědomovat, že za krásou, elegancí a tajuplností Francouzek se skrývá něco hlubšího. To něco sahá dál, než kam mohou dojít módní poradny a vizážistické proměny. A tak zatímco jsem sbírala vynikající náměty, jak si udržet zářivou pleť, jak si vybrat osobitou vůni, jak vychytat barvy, které mě dokonale zvýrazní, jsem poznávala i něco hlubšího a těžko definovatelného. Stojícího mimo tělesnou krásu. S oblibou to nazývám ó la la.

Všechny jsme slyšely výraz ó la la! Zrodil se ve Francii ve 20. letech dvacátého století a dnes ho mnoho Američanů přebírá, aby vyjádřili, že něco má šmrnc, je to sexy, vtipné, zkrátka božské. Brzy poté, co jsem začala psát knihu o francouzské kráse, jsem pochopila, že pravý důvod, 11

francouzky neztraceji smrnc_2 vydani.qxp_Sestava 1 06.11.18 10:31 Stránka 12

FRANCOUZKY NEZTRÁCEJÍ ŠMRNC proč shledáváme Francouzky tak úchvatnými, nespočívá pouze v kráse, ale v čemsi hlubším.

Během průzkumů a pilného pořizování poznámek jsem dospěla k závěru, že pravé kouzlo Francouzky prýští z faktu, že si svobodně osobuje právo být vždy a ve všem sama sebou. Zjevně tedy nejde o ingredienci, která se dá koupit. Něco, co lze najít v lahvičce nebo v krému. Co může dodat injekce nebo dokonce lifting či jiný estetický zákrok. Je to něco, co pěstíte a rozvíjíte po celý život. Nesporně to vyžaduje trpělivost, odvahu, lásku a moře fantazie. Mám však jednu skvělou zprávu: ó la la je dostupné bez rozdílu každé ženě, ať žije v Bostonu nebo kdesi v Brazílii, ať je bohatá nebo chudá, ať scestovala svět nebo dosud nikdy nevytáhla paty z domova. Vždy záleží jen na chuti vystoupit z davu, pevně se chopit vlastních zbraní a stát se naprosto jedinečnou krásnou osobností.

Doufám, že až si přečtete tuto knihu, začnete pátrat po svém ó la la a že uvedené příběhy vám budou na této cestě pomáhat a dodávat inspiraci.

Stanovila jsem si za cíl, aby tajemství Francouzek, která zde odhaluji, otevřela dveře do vašich srdcí a duší. Přeji si, abyste našly odvahu být autentické – vytáhnout ze sebe to nejlepší a pak hrdě předvádět své nejšťastnější, nejmoudřejší, nejsvůdnější, nejkrásnější a nejštědřejší já.

12

francouzky neztraceji smrnc_2 vydani.qxp_Sestava 1 06.11.18 10:31 Stránka 13

KAPITOLA PRVNÍ

Staňte se hvězdou Ach, jak hrozně ztrácí člověk na zajímavosti, když se rozhodne nestát se osobností a nevymykat se davu.

Coco Chanelová

Je teplý zářijový den, jsem v Paříži a čekám v hale u recepce na svoji přítelkyni Isabelle. Té půvabné ženě teprve táhne na třicítku, ale moudrostí předčí mnohem starší ročníky.

Hovím si na polstrované sedačce, odkud mám dobrý výhled na výtahy a schodiště, a nenápadně pozoruji přicházející a odcházející. Dokonce i ledabylým pohledem neomylně zjišťuji, že národ francouzských pracujících – přinejmenším těch pařížských – se do zaměstnání obléká lépe než Američané. Nezdá se, že by byl ležérně laděný pátek, jenž za Velkou louží téměř hromadně přechází v ležérně laděný týden. Mohu říct, že i tady ženy nosí džínsy, avšak módní a bezvadně padnoucí, které doplní klasickým sakem, hedvábnou blůzou a vždy šátkem či šálou. Většinou vidím sukně spárované s vysokými kozačkami. Sukně sahají těsně pod kolena, a když se při chůzi malinko nadzvednou, zachytíte záblesk vzorovaných punčoch. Hezké, elegantní a intrikánské.

Konečně přichází Isabelle. Vstanu, abych ji pozdravila prostým potřesením rukou, ale ona se letmo dotkne mého ramene a rychle otočí hlavu doprava doleva, aby nastavila tváře pro bise. Polibek na každou tvář – tak vypadá 13

francouzky neztraceji smrnc_2 vydani.qxp_Sestava 1 06.11.18 10:31 Stránka 14

FRANCOUZKY NEZTRÁCEJÍ ŠMRNC francouzský pozdrav. „Hello, Jamie!“ zvolá radostně. Vyslovuje mé jméno Džíímíí, což přibarvené francouzským přízvukem zní tak roztomile, že nemám to srdce opravit ji. Ráda se procvičuje v angličtině a vítá, že má opět po ruce rodilou mluvčí, takže po určitou dobu ochotně zůstanu Džíímíí.

Už jak Isabelle kráčela od schodiště, všimla jsem si, že vypadá jinak, než když jsme se viděly naposledy. Nechala si kapku zkrátit a natónovat vlasy, aby házely světlejší odlesky, a přešla na zlatý make-up rozjasňující pleť a oči. Vydaly jsme se rovnou do Boulogne-Billancourt ležícího na okraji Paříže, kde Isabelle bydlí. Během jízdy metrem mi vyprávěla o madam Josie Mermetové, do jejíž vizážistické poradny nedaleko obchodního domu Printemps si přednedávnem zašla pro „nový image“, který – jak zdůraznila – jí změnil život!

Opravdu musím říct, že od mého posledního pobytu ve Francii prodělala Isabelle velkou proměnu. Ano, kratší účes a zářivější líčení jí přidaly na kráse, avšak stalo se více než jen to, protože se očividně cítí šťastnější. „Barevná analýza posloužila čistě k předělání povrchu,“ prohlásila, když jsme vešly do bytu.

Poté co jsem se usadila ke stolku, Isabelle přinesla konvičku s čerstvě připraveným bylinkovým čajem a tác se sušenkami a pokračovala: „Josie Mermetová umí číst v duši. Vyzná se v lidech a vyhmátne, k čemu jsou stvořeni a předurčeni. Je to velmi věrohodné! S takovým vodítkem člověk lépe pozná sám sebe a ujasní si své postavení v tomto světě.“ Podala mi šálek a talířek a pohlédla na mě. „Ach, Josie už není nejmladší, takže má spoustu zkušeností.“ Tento dodatek jsem shledala zvlášť pikantním, neboť jsem o pětadvacet let starší než Isabelle, a náhle jsem se cítila vysoce poctěna. Tahle milá Francouzka mě učí různé věci, nicméně myslím, že i já ji mohu něco naučit. I když jsem Američanka! Především mám také spoustu zkušeností!

Isabelle se napila, odložila šálek a pokračovala. „Řekla, že musím mísit styly tak, aby vykreslily a podtrhly moji osobnost. Že mám hezkou tvářičku, která potřebuje šikovně zvýraznit, aby se dostala do popředí. Dělá barevnou typologii neboli určí, k jakému barevnému typu patříš. Džíímíí – musíš se s ní setkat!“ 14

francouzky neztraceji smrnc_2 vydani.qxp_Sestava 1 06.11.18 10:31 Stránka 15

STAŇTE SE HVĚZDOU Isabelle vstala, poodešla k psacímu stolu a vytáhla z přihrádky tlustý šanon, z nějž vyndala závěsné desky. Zatímco letmo listovala stohem papírů, vzala jsem si jednu sušenku a opatrně do ní kousla. Zjistila jsem, že není tvrdá jako americké biskvity a keksy, ale úžasně křehoučká.

Zkrátka klasický krekr. Hm… ne sladký, ale ani slaný, vážně moc chutný. „Tady je moje typologie,“ řekla Isabelle, posadila se vedle mě a začala ukazovat kresby a vzorníky barev. „Vizážistka dospěla k závěru, že k sobě potřebuji zemitější tóny, a proto mám nosit paletu teplých hnědých, rezavých a zlatožlutých barev.“ Významně zvedla ruku a prsty si projela hedvábné kaštanové vlasy. „Vidíš?“ Skutečně jsem viděla, jak kouzelně dal ten odstín vyniknout jejím očím.

Když jsem se rozhlédla po bytě, musela jsem uznat, že všechno dává smysl. Isabelle má řadu plakátů zobrazujících vlky (jelikož vlky šíleně miluje), ale na jednu stěnu přišpendlila indický vzorovaný přehoz na postel, plakát s delfíny plovoucími v moři a nesoucí anglický nápis LIVE FREE a druhý plakát s fotografií pláže s palmami, zalité oranžovou září zapadajícího slunce. Pro výzdobu interiéru zvolila škálu hnědých, zlatavých a sytě zelených odstínů. Zjevně miluje přírodu a širé dálavy.

Podívala jsem se na kresby, které si z té schůzky odnesla. Každá zachycovala v obrysu ženský obličej srdcového tvaru a podrobně se zabývala jednotlivými rysy, navrhovala barvy pro líčení rtů, tváří a očí a po straně byla doplněna poznámkami s názvy barevných odstínů a kosmetických výrobků. Z první sady jsem usoudila, že nejde o nic jiného než o již dobře známou proměnu vizáže s užitím barevné analýzy, ale potom jsem shledala, že Josie Mermetová udělala mnohem více. Naskicovala rovněž účesy, oděvní styly a doplňky, které se nejen přesně hodí pro tvar klientčiny postavy, ale i vystihnou její osobnost. Vlastní doporučení založila na Isabellině zázemí, dětství, povolání, zájmech a plánech do budoucna. Na poradě se Isabelle dozvěděla, že existuje třicet ženských typů a ona je „žula“. Navíc prý nezapře, že ráda pomáhá druhým. Madam Mermetová má správný odhad, pomyslela jsem si, když Isabelle nalila nám oběma ještě trochu čaje. Venku pomalu zapadalo slunce.

15

francouzky neztraceji smrnc_2 vydani.qxp_Sestava 1 06.11.18 10:31 Stránka 16

FRANCOUZKY NEZTRÁCEJÍ ŠMRNC „Jsem Beran vzájemně se přitahující s Váhami, které ve zvěrokruhu leží přímo naproti,“ řekla Isabelle a vyložila na stůl seznamy líčidel, kabelek a tašek, šperků, opasků, obuvi, šátků a šálů, které jdou dokonale dohromady s její osobností. Pak vytáhla seznam „Základní desatero vaší garderoby“ obohacený o radu, že by se měla oblékat romantičtěji a kombinovat kůži s měkkými splývavými a jemnými vlajícími látkami. A znovu jsem shledala, že to nemá chybu.

Najednou se ke mně Isabelle otočila s obrovským nadšením v očích: „Džíímíí, musíš se s Josie Mermetovou seznámit. Určitě ti pomůže s novou knihou.“ Souhlasila jsem. Musím se s bájnou madam setkat a načerpat poznatky z oboru zvaného chromopsychologie!

Tak jsme bez otálení zatelefonovaly do vizážistické poradny a napevno dojednaly návštěvu. Už se těším na setkání s Josie, jejíž království se nachází na Pravém nábřeží, kousek od proslulého obchodního domu Printemps.

Jenže dostat se tam není zrovna jednoduché. Musím jet metrem a několikrát přestoupit – nejprve na Levém nábřeží z tmavožluté na světle purpurovou linku, jíž se dopravím na stanici Invalidovna, odkud budu pokračovat jasně zelenou linkou do stanice Haussman Saint-Lazare na Pravém nábřeží, kde konečně vystoupím. Barvy uvádím velmi přesně proto, že v plánu plus značení prostředků pařížského metra existují tři odstíny zelené, z nichž každý přináleží jiné trase, a když máte mlhu před očima, snadno se zmýlíte. Navíc mají trasy ještě čísla! Úspěch samozřejmě závisí i na šipkách označujících směr jízdy, na které se musíte pozorně soustředit, pokud se nechcete nechat zavléct na opačnou stranu.

Všechna francouzská metra mají kruhový systém a upřímně přiznávám, že pokaždé cítím, jak se mi kolečka v hlavě točí na plné pecky. Ale trénuji se a bez vyptávání statečně postupuji kupředu po trasách, které někde začínají a zakrátko se rozvětvují a znovu rozvětvují, a při přestupech si připadám jako kulička vířící v bubnu pračky, když bloudím dokola a dokola dlážděnými chodbami. A nesmím zapomenout na zdolávání bezpočtu schodů vedoucích nahoru a dolů a dokola a vroubených pestrými 16

francouzky neztraceji smrnc_2 vydani.qxp_Sestava 1 06.11.18 10:31 Stránka 17

STAŇTE SE HVĚZDOU reklamními tabulemi propagujícími parfémy a divadelní představení a nově otevřenou výstavu v Galleries Lafayette a tak dále. Nesmírně si oddechnu, když konečně dorazím k cíli. Přesto mohu čestně odpřisáhnout, že cestování metrem zbožňuji!

A teď jsem zde. V nádherný slunný den stojím před obřím oknem špičkového kadeřnictví Francis L. Rhod v ulici Taitbout a dívám se na vlastní obraz zrcadlící se ve vyleštěné skleněné tabuli. Dívky, které se pilně činily uvnitř, na mě pohlédly, jako by se ptaly, kdo je ta cizinka přešlapující venku a očumující nás? Pro kontrolu jsem nakoukla do diáře. Ano, adresa souhlasí. A pak jsem v rohu okna spatřila malý vývěsní štít, jenž potvrzoval, že Josie Mermetová provozuje vizážistickou poradnu pod střechou salonu. Naplněna jistotou, že po dlouhém putování jsem na správném místě, jsem vešla dovnitř a oznámila v recepci, že mám domluvenou schůzku s paní Mermetovou. Recepční mě požádala, abych se posadila na bílou koženou pohovku a chvíli počkala.

Nabídla mi sklenici minerální vody, kterou jsem s vděčností přijala.

Asi po deseti minutách přišla žena, která mluvila měkce anglicky s výrazným francouzským přízvukem. Představila se jako Celine, asistentka madam Mermetové, k níž mě nyní dovede. Celine je skutečně úžasná. Platinové vlasy s tmavými kořínky má ostříhané na kluka. Celá působí velmi chladně, ale zároveň velmi křehce. Na sobě ten den měla matně lesklé ocelově šedé šaty, které délkou sahaly ke kolenům a těsně obepínaly její útlou postavu. Zvlášť mě však zaujaly stříbrné šněrovací polobotky, které si k šatům vzala. Potom jsem zaznamenala, že nosí stříbrné šperky – nápadné visací náušnice, několik náramků a dlouhý řetěz s přívěskem –, které parádně doplňují platinovým přelivem postříbřeného ježečka na hlavě. A náhle jsem měla pocit, že to děvče má chuť chytit mě za ruku a spontánně donutit, abychom si spolu zatančily charleston.

Místo pro tanec jsem se raději bleskurychle vydala v patách šarmantní asistentky do suterénu. Samozřejmě že po točitém schodišti, na něž ve Francii narazíte všude. Bez ohledu na to, kam se vypravíte, v určitém bodu se budete zákonitě muset pustit nahoru nebo dolů po „spirále“. Ce17

francouzky neztraceji smrnc_2 vydani.qxp_Sestava 1 06.11.18 10:31 Stránka 18

FRANCOUZKY NEZTRÁCEJÍ ŠMRNC line se usmála a řekla něco francouzsky: ze všeho jsem pochytila pouze slovo attendez, takže jsem pochopila, že mám opět chvilku počkat. Potom zmizela za černými sametovými závěsy. Tak jsem se posadila na další bílou koženou pohovku a čekala.

Jak jsem přemýšlela, co se asi děje za temnými závěsy, rozevřely se, aby odhalily… madam Mermetovou. Spatřila jsem drobnou ženu oděnou od hlavy k patě do černé – černých džínsů s rovnými nohavicemi, tenkého černého pulovru a černého saka. Celek působil kapku mužsky, avšak velmi uhlazeně, a jako by vše bylo šité na míru. Vlasy měla uhlově černé a ostříhané na krátké módní mikádo. A co mě vážně dostalo, byly její rty – velké a opravdu plné, s odvážnou zářivě červenou rtěnkou a obtažené černou tužkou. V duchu jsem si řekla, že její vzhled je překvapivý, dokonce až poněkud děsivý, ale víte co? Přitom naprosto fantastický!

Nabrala jsem dech a vstala, abych zdejší šéfovou pozdravila. Políbila mě na obě tváře a promluvila tak jemně a sladce, že na okamžik připomínala Michaela Jacksona.

Tato myšlenka neměla čas proniknout do mého mozku, neboť Celine držela závěsy rozevřené a trpělivě čekala, až půjdeme dál. Následovala jsem obě ženy do malé komnaty, v níž jsem spatřila tři červené židle ve stylu Ludvíka XIV. sestavené do kroužku. Poté jsme se posadily. Snažila jsem se krotit a nezírat pořád na Josie, což vůbec nebylo snadné. Má vážně neuvěřitelně dramatický vzhled: nejenže si troufá černě orámovat červeně namalovanou pusu, ale i čarovné oříškově hnědé oči si obtahuje černým uhlem, jímž silně zvýrazňuje i obočí tvaru havraních křídel. Pod pravým okem má znaménko krásy. Prostě jsem z ní nemohla spustit oči.

Jak potom může mít taková křehotinka tak velitelské vzezření?

Nicméně dala jsem se do latě, vytáhla zápisník s deskami potaženými moleskinem a nalistovala prázdnou stranu. A začala jsem klást otázky, jichž jsem v rukávu měla hromadu.

Paní Mermetová mi sdělila, že se proměnami vizáže začala zabývat před třiceti lety. Nějakou dobu pracovala výhradně pro firmu L’Oréal, pod jejímž praporem cestovala po celém světě. Načerpala znalosti a zkušenosti z maskérského oboru, které spojovala s morfotypologií, jak se nazývá 18

francouzky neztraceji smrnc_2 vydani.qxp_Sestava 1 06.11.18 10:31 Stránka 19

STAŇTE SE HVĚZDOU studium osobnosti založené na typu postavy. Po čase si vytvořila vlastní specialitu, kterou pojmenovala chromopsychologie.

A jak celá procedura probíhá? Paní Mermetová se nejprve pouze dívá na ženu, která přišla do poradny kvůli proměně. Klientka nemá dovoleno mluvit a vyptávat se na cokoli. Musí na žádost chvilku stát, projít se, znovu postát, posadit se…, což se mnohokrát opakuje. Josie jednoduše pozoruje stavbu kostry, tvar těla, texturu vlasů a pleť – a rovněž jak se žena pohybuje, jak vstupuje do místnosti a vychází ven, jak se prezentuje. Zvědavě jsem se zeptala, proč zákaznice nesmějí dávat žádné otázky. Josie se zatvářila, jako by to bylo nad slunce jasné, odpověděla: „Pracuji intuitivně, abych vás prokoukla, zhodnotila a posléze přetvořila váš obraz k lepšímu.“ Potom vysvětlila, že při práci vychází z pravé osobnosti a věrného obrazu každého subjektu, které hrají zásadní roli v pochopení toho, jaké barvy, tvary a textury dodají dotyčné lesk. Nezahrnuje to pouze oblečení, účes a líčení, ale také šperky, dioptrické i sluneční brýle a také prostředí, v němž se každodenně pohybuje neboli domov plus například kancelář. „Dokonce i barva auta je důležitá, neboť správná barva vás dokáže povznést na duchu!“ prohlásila na závěr.

Zeptala jsem se, jaké měla dětství a odkud pramení její vášeň pomáhat ženám v nalezení svého pravého já. Vypověděla, že vyrůstala ve vesnici Chaumergy, která leží v kraji Franche-Comté. Už jako holčička si všimla, že se ani trochu nepodobá svým dvěma starším sestrám, které od sebe dělil pouze rok. Jedna měla nazrzlé a druhá čistě blonďaté vlasy a na první pohled se podobaly mamince, z níž vyzařovala jemnost. Jenom Josie byla tmavá a malá vzrůstem, a protože rodina neměla peněz nazbyt, dědila oblečení po o dost vyšších sestrách a ve věcech o pár čísel větších si připadala jako hastroš. Zmíněné rozdíly si začala více uvědomovat v citlivém věku dospívání. Jako velice vnímavá dívka si s obrovským zájmem prohlížela módní časopisy, z nichž vystřihovala fotografie, aby vytvářela papírové figurky, s kterými experimentovala. Postavám „modelek“ stříhala hlavy a nasazovala je jiným tělům a různě prohazovala, a stejné triky prováděla s oděvy, obuví, kabelkami a doplňky. Všechny prvky vždy 19

francouzky neztraceji smrnc_2 vydani.qxp_Sestava 1 06.11.18 10:31 Stránka 20

FRANCOUZKY NEZTRÁCEJÍ ŠMRNC několikrát přearanžovala, aby docílila co nejdokonalejšího, nejslušivějšího a nejpřirozenějšího vzhledu.

Pilně jsem si psala poznámky, jenže paní Mermetová mluvila moc rychle, a jelikož jsem s francouzštinou stále na štíru, Celine musela přispěchat na pomoc a překládat. Jako asistentka tady pracuje už osmnáct let a chová ke své úžasné nadřízené nejvyšší úctu. Musím přiznat, že rovněž já jsem podlehla jejímu kouzlu. Pravdou je, že jsem potají toužila dostat radu, co bych se sebou měla dělat – hořela bych nadšením, i kdybych dostala za úkol procházet se bez ceknutí sem a tam, abych pochopila, jaký jsem typ. Vím, že určitě nejsem „žula“ jako Isabelle. Od Isabelle jsem věděla, že madam Mermetová je „dramatická“, což nejspíš také nejsem. Tedy možná že jsem trochu dramatická, ale dozajista ne stylem, jakým se expresivně předvádí madam Mermetová. V danou chvíli jsem se cítila velmi americká a v duchu se ptala, jestli se ve třicítce různých typů najde nějaký pro mě. Pozvolna jsem klesala na mysli v obavách, že vyjdu naprázdno, protože bohužel nejsem žádný typ.

A pak znenadání madam Mermetová, jako by uhodla, co se mi honí hlavou, pronesla: „My respektujeme rozdílnost!“ A pohlédla mi přímo do očí. Jelikož podala jasný důkaz, že umí číst myšlenky, nezbylo mi než se zeptat na rovinu na tělesné problémy. Nemínila jsem zdravotní potíže, nýbrž ženy, které se neřadí do kategorie štíhlých. „Co byste takovým ženám poradila, pokud jde o redukční dietu a cvičení? Tvoří to součást chromopsychologie?“ Josie odpověděla, že chromopsychologie se nezabývá tělesnou hmotností, nicméně žena, která se potřebuje zbavit pár kilogramů, po proměně vizáže často zhubne bez velkého úsilí. Jakmile se vzhledově vylepší a dostane se do souladu se svým pravým já, sklízí řadu poklon, což ji mocně podněcuje být co nejzdravější a nejkrásnější. „Co když má žena nějakou zjevnou vadu?“ pokračovala jsem. „Nebo nesplňuje to, co současný svět považuje za idol krásy?“ Madam Mermetová se vášnivě rozohnila. Její oči se rozšířily a zaplály tak, že se zdálo, že změnily odstín ze zlatohněda do zelena. Vzpřímila záda, což nebylo zapotřebí, neboť i bez toho měla bezchybné držení těla, avšak jako by 20

francouzky neztraceji smrnc_2 vydani.qxp_Sestava 1 06.11.18 10:31 Stránka 21

STAŇTE SE HVĚZDOU rázem povyrostla. Mělo to tak úžasný efekt, že jsem si na zlomek vteřiny živě představila, jak jako holčička tam na venkově nosila hlavu vysoko, zatímco v nitru trpěla a horlila nad nespravedlností, že musí nosit růžové a pastelově vybarvené šatstvo, které její světlovlasé sestry odložily. „Proměníme zápor v klad! Vytřískáme z handikepu kapitál!“ zvolala. Pak zamávala drobnou ručkou ve vzduchu a dodala: „Bojujeme proti normám krásy! Vždyť zabíjejí originalitu a skutečný půvab!“ Přísahám, že jsem na okamžik upadla ve zmatek. Pro tohle jsem sem vážně nepřišla. Chci slyšet všechna tajemství pověstné krásy Francouzek. Chci seznam deseti kouzelných triků, které tvoří klíč k otevření dveří do kuloárů skrývajících francouzské je ne sais quoi neboli bůhvíco. Pak madam Mermetová pronesla: „Neexistuje jednotný standard krásy!“ A já cítila, že mi nahlíží přímo do srdce.

Nadešel čas, abych sbalila zápisník, sebrala kabelku a fotoaparát, rozloučila se a jako mnohokrát předtím vyšlapala nahoru točité schodiště.

Odcházela jsem s příznačným pocitem, že jsem právě zahájila velmi dlouhou, avšak úchvatnou cestu, na níž se navždy proměním k lepšímu.

Když se ocitnete v přítomnosti člověka, jenž v sobě má zcela jasno a přesně ví, kým je v tomto světě, ovládne vás nesmírné vzrušení. Tento pocit jsem často měla, když jsem se setkala s nějakou vynikající herečkou. Před lety jsem patřila mezi členy divadelní dílny, kde jsem měla za úkol psát scénáře. Jednou večer jsme se po skončení práce hromadně odebrali domů, a jak jsem šla chodbou, zastavila mě dosti známá režisérka. Jelikož si mě spletla s jistou herečkou, okamžitě mi bez servítků předestřela, do jakých rolí bych se ve vlastním zájmu měla pouštět. „Vy nejste žádná hvězda,“ řekla a zkoumavě si prohlédla moji tvář, postavu, vlasy, oblečení a dokonce i roztomilé červené baleríny, které jsem měla na nohou. „Ne, ne. Jste stavěná pro srandy plnou sousedku. Jste komička.“ Takové výroky by se daly vzít jako urážka, avšak v ten moment jsem uznala, že vyjadřují základní pravdu. Jsem srandy plná sousedka. Ani za mák nechci být dokonalou, čarovnou hvězdou. Když chcete znát pravdu, častokrát si musíte vyslechnout nepříjemné a nepříliš zábavné věci.

21

francouzky neztraceji smrnc_2 vydani.qxp_Sestava 1 06.11.18 10:31 Stránka 22

FRANCOUZKY NEZTRÁCEJÍ ŠMRNC Nemám v úmyslu ucházet se o džob v televizním sitcomu, ale začala jsem přemýšlet, jestli se režisérčin způsob utváření si obrazu o člověku neshoduje s metodami paní Josie Mermetové. Přemítala jsem, jestli by pomohlo, kdybychom se na sebe podívaly do zrcadla režisérčinýma očima a zeptaly se: Jakou roli by ta žena v zrcadle měla hrát? Je tmavá a zádumčivá? Nebo sladká a veselá? Či oslnivá a komplikovaná? Kam by se dala nejlépe zasadit? Do hor, které zdolává jako horolezkyně? Do plaveckého bazénu v Los Angeles? Na pustý ostrov? Do velkoměsta? A co bychom pro ni měly vybrat v kostymérně? A když už jsme u ohozu, musíme pečlivě zvážit, zda by ta žena sáhla všemi deseti po současném módním repertoáru, nebo by se raději přenesla do 20. let dvacátého století, jimž vévodily rovné šaty s třásněmi?

Vím, že tato řada otázek nemůže nahradit výlet do Paříže a seanci u brilantní madam Mermetové, ale myslím, že znamená začátek.

Francouzská lekce Najděte si rádkyni, což jde ve Francii snáze než v zemích, jejichž společnost dosud není tak široce orientovaná na služby, avšak v současnosti se podobné možnosti nabízejí už všude.

Pravdou je, že ve Spojených státech amerických máme sklony tvrdě setrvávat u individualismu, a proto tvoříme spíše samoobslužnou společnost. Sama vím, že ne vždy důvěřuji prodavačkám, a mám nemálo přítelkyň, které obchody navštěvují se stejnou nedůvěrou. (Nicméně výjimku činím u Nordstrom’s, kde jsou děvčata velmi nápomocna!) Přesto myslím, že jsme trochu zbytečně podezíravé k personálu, jenž projevuje ochotu a upřímně chce zákaznici pomoct s výběrem něčeho tak prostého, jako je nová rtěnka. Nejspíš se tak chováme z obav, že se ze všech sil snaží něco – prakticky cokoli – prodat a na kupujících jim vůbec nezáleží. Nejsou schopné vyhmátnout, co je

22

francouzky neztraceji smrnc_2 vydani.qxp_Sestava 1 06.11.18 10:31 Stránka 23

STAŇTE SE HVĚZDOU

pro nás to pravé ořechové (což je jeden ze způsobů, jak vyjádřit svoji výjimečnost), protože nemají potřebné znalosti. Proč by se také vzdělávaly v oboru, když na fleku prodavačky nebo kosmetické poradkyně nemíní ztvrdnout navěky. Zatímco popisují přednosti nového výrobku v sortimentu péče o pleť, myslí na to, jak v pět hodin odpoledne vypadnou z práce a poběží na konkurs každoroční soutěže America’s Next Top Model. A jakmile pro některou připluje hollywoodská loď, dá sbohem postávání za pultem parfumerie!

A tak si jako k soběstačnosti vedené Američanky většinou samy rozhodneme, co pro svoji krásu potřebujeme. Francouzky jdou na věc jinak. Najdou si správnou osobu – mentora, jenž je povede po spletité cestě k objevení vlastního jedinečného vzhledu a stylu. Chtěla bych zdůraznit, že Francouzky se od nás neliší: vášnivě rády čtou časopisy přinášející poslední módu a trendy v líčení, avšak za mnohem důležitější považují najít odborníka schopného pomoct jim dosáhnout osobitého vzhledu, jenž pro každou představuje to pravé ořechové.

Navíc všechny Francouzky, s nimiž jsem hovořila, velmi dbají na věci jako čištění aury, preventivní lékařské prohlídky, a dokonce i tarot. K vykládání karet se uchylují nejen proto, aby se dozvěděly něco o svém budoucím milostném životě, dráze nebo kariéře, ale i kvůli radám ohledně krásy a stylu. V žádném případě nehodlám navrhnout, abyste si honem běžely koupit balíček tarotu a vrhly se na okultismus, ale považuji to za zajímavé, a jak jsem slyšela od Josie Mermetové, francouzská představa krásy začíná u duše. Ano, z nitra ladí Francouzky svoji osobnost, originalitu, a dokonce čerpají i vodítko, co by měly v životě dělat a jakou roli by měly zastávat. Na tomto základě rozhodnou, jestli pro ně růžový lesk na rty znamená terno, jestli by se měly více odívat do mačkaného sametu, jestli by jim neprospělo dát si os-

23

francouzky neztraceji smrnc_2 vydani.qxp_Sestava 1 06.11.18 10:31 Stránka 24

FRANCOUZKY NEZTRÁCEJÍ ŠMRNC

tříhat vlasy na trávníček a obarvit načerno plus přidat do šatníku úzké černé džínsy a rudé, černě orámované rty.

V první francouzské lekci vřele doporučuji, abyste si našly mentora. Můžete začít v kruhu nejbližších a poprosit o pomoc důvěryhodnou přítelkyni, svoji sestru, maminku nebo babičku.

Potřebujete někoho, kdo vás „vážně dostal“ a chce pro vás pouze to nejlepší. Potřebujete ženu, jíž můžete plně důvěřovat.

Zadruhé: si najděte uměleckého maskéra nebo vizážistu, k němuž můžete zajít pro radu, jak se líčit, abyste vyzvedly svoji osobnost. Zatřetí si najděte kadeřníka, který rozumí typům vlasů a umí ženě spolehlivě vybrat správný účes. Ať jdete do kadeřnictví, kosmetického salonu nebo jen na nákup, parádně se oblečte. Snažte se co nejvíce přiblížit osobnosti, jíž se chcete stát. I když vše bude zpočátku působit jako hrané, prostě nepřirozené, vyšlete světu zprávu „tak vypadá mé pravé já“ a otevřete si dveře do vyšších sfér. Uvidíte, že brzy vyrostete v nádhernou ženu, již v sobě nosíte odjakživa.

A konečně: Podívejte se na sebe očima režisérky hledající herecké obsazení pro nový film. Poté zvažte, jakou roli byste ráda hrála na jevišti zvaném život. A pak se staňte hvězdou.

Nebo srandy plnou sousedkou, pokud se vám více zamlouvá!

24

francouzky neztraceji smrnc_2 vydani.qxp_Sestava 1 06.11.18 10:31 Stránka 192

Jamie Cat Callanová FRANCOUZKY NEZTRÁCEJÍ ŠMRNC Z anglického originálu Ooh La La! French Women’s Secrets to Feeling Beautiful Every Day, vydaného nakladatelstvím Citadel Press, Kensington Publishing Corp., v New Yorku v roce 2013, přeložila Blanka Brabcová Obálku navrhla Kateřina Stárková Redigovala Kamila Lexová Odpovědná redaktorka Dita Murinová Technická redaktorka Lenka Gregorová Počet stran 192 Vydala Euromedia Group, a. s., v edici Esence, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2019 jako svou 10 318. publikaci Sazba Kateřina Stárková Tisk FINIDR, s. r. o., Český Těšín Vydání druhé Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz