Srdce_v_pisku.qxd
28.2.2019
16.38
Stránka 4
Copyright © Euromedia Group, a. s., 2010, 2019 © Klára Janeãková, 2010, 2019 Jacket illustration © Katefiina Brabcová, 2019 ISBN 978-80-249-3791-5
Srdce_v_pisku.qxd
28.2.2019
16.38
Stránka 5
/1/
Ostrov Hispaniola Záfií 1998 Airbus A310 se pod nepatrn˘mi turbulencemi mírnû naklonil. Na pfiední ãásti mohutného bílého stroje se skvûl tmavomodr˘ nápis letecké spoleãnosti Air France. Kfiídlo rámoval pruh rudé a nûkolik spl˘vajících pruhÛ modré barvy rÛzn˘ch odstínÛ. Letoun se odlepil z plochy leti‰tû Charles de Gaulle v PafiíÏi pfied nûkolika hodinami. Do Santo Dominga v Dominikánské republice mûl dorazit za ‰est hodin. Palubní personál v první tfiídû starostlivû peãoval o movité klienty. Po vydatném jídle, sestávajícím ze dvou chodÛ, servíroval jahody zalité bílou ãokoládou. KaÏd˘ z cestujících mûl v této ãásti letadla vlastní mohutné koÏené kfieslo kávové barvy, vypolstrovan˘ stolek u okna a vlastní DVD pfiehrávaã nabízející pût druhÛ filmÛ v‰ech ÏánrÛ. Petr Hartman se pohodlnû usadil a natáhl si nohy na polohovací podnoÏník, kter˘ byl umístûn pod jeho sedadlem. Od pÛvabné letu‰ky odûné do modré uniformy esteticky doplnûné rud˘m ‰átkem pfievzal mal˘ porcelánov˘ talífiek s dezertní vidliãkou a ovocem. Zaãal si pochutnávat na jahodách. Poruãil si dal‰í pohárek ‰ampaÀského a uÏíval si letu. ZboÏÀoval letadla, leti‰tû, uniformy, vÛni paliva i rachot startujících a pfiistávajících strojÛ. Dne‰ní let byl pro nûj v˘jimeãn˘, nemusel sám pilotovat, pouze si uÏíval pfiepych, kter˘ mu spoleãnost Air France nabízela. 5
Srdce_v_pisku.qxd
28.2.2019
16.38
Stránka 6
Petr létal jiÏ od sv˘ch pûti let. Zpoãátku jako spolupasaÏér svého otce, náruÏivého pilota Cessny 172. Poté sám. Dotáhl to ve své kariéfie mnohem dál neÏ otec. Ten létal pouze rekreaãnû. Petr jiÏ od dûtství snil o tom, Ïe se jednou stane pilotem. Cesta k vytouÏenému cíli nebyla snadná. Pfiedpisy a vyhlá‰ky t˘kající se v˘cviku mlad˘ch letcÛ byly pfiísné. Pilotem se v âeské republice mohl stát ten, kdo pro‰el lékafiskou prohlídkou v Ústavu leteckého zdravotnictví ULZ. Pro piloty klusákÛ platilo, Ïe musí dosáhnout minimálního vûku patnácti let. Pilot motorového letadla musel b˘t o tfii roky star‰í. Petr Hartman mûl za sebou dlouhé hodiny pfiípravy, kurzÛ, letÛ a také úspû‰nû absolvoval mnoho zkou‰ek. V‰e vykonal v Aeroklubu. Nyní byl pût let zamûstnán u âSA a fiídil ATR 72-202. Ov‰em nevelké turbovrtulové ATR 72-202 pro sedmdesát lidí i s posádkou se nedalo s Airbusem A 310, ve kterém právû sedûl, srovnat. Petr Hartman zatím létal jako druh˘ pilot krátké trasy. Destinací jeho doletu byly VídeÀ a Berlín. Jeho snem v‰ak byly zaoceánské lety. âSA pravidelnû létaly do New Yorku, Newarku a Toronta. Vytkl si tato mûsta za svÛj Ïivotní cíl. Pomalu se k nûmu ve sv˘ch jednatfiiceti letech blíÏil. Za pár t˘dnÛ se mûl po odlétání patnácti set hodin a sloÏení pfiíslu‰n˘ch zkou‰ek stát kapitánem letounu ATR 72. Poté se hodlal pfieorientovat na Boeing 737-400 nebo pfiímo na Airbus 310 létající dlouhé trasy. Stroj spoleãnosti Air France se opût mírnû naklonil. Petr se pousmál, záchvûv pohybu nejspí‰ pocítil pouze on sám, ostatních tfiicet pasaÏérÛ cestujících ve stejné tfiídû sledovalo film. Náhle se kolem Hartmanova sedadla pfiehnala mladá Ïena. Od vzlétnutí to byl jiÏ její pát˘ úprk na toaletu. Oãividnû cestovala v druhé tfiídy, jelikoÏ první byla plná. 6
Srdce_v_pisku.qxd
28.2.2019
16.38
Stránka 7
Dívka se kvapnû zamkla na toaletû, dlouhé minuty nevycházela. Procházející letu‰ka pokrãila rameny. Nestaãila mladé dámû oznámit, Ïe zdej‰í toaletu nesmí uÏívat. Byla urãena pouze pro pasaÏéry první tfiídy.
Sandra Koutná kriticky hodnotila svou tváfi v zrcadle. Velké hnûdé oãi, lesklé ãerné rovné vlasy sahající do pÛli zad, protáhl˘ jemn˘ nosík a nervózní ruce pohrávající si s m˘dlem pfied sebou. Nesná‰ela letadlo. PociÈovala návaly paniky a trpûla nevolností. Letûla v Ïivotû pouze tfiikrát a ani jednou to nestálo za nic. Plné rty mûla kfieãovitû sevfiené. Jako by odmítaly vypustit dal‰í obsah Ïaludku ven. Kolikrát uÏ si dnes vyãetla své rozhodnutí letût s rodiãi za sestrou do Dominikánské republiky? Bezpoãtukrát! Teì stála v kabinû velké jako krabice od sporáku a chvûla se nevolností. Letadlové toalety byly depresivní a ona na nich trávila vût‰inu cesty. Rozhlédla se. Potfiebovala papírov˘ ubrousek. âtvercová místnost s mal˘m umyvadlem a toaletou byla plná rÛzn˘ch páãek, ‰uplíkÛ a nápisÛ. Koneãnû jej uvidûla, byl v ocelovém pouzdru nad umyvadlem. Sandra vyÀala papír a otfiela si tváfi. âekaly ji dlouhé hodiny utrpení. Unavenû vydechla a sklíãenû opustila záchod. Letu‰ky, která na ni ãíhala pfiede dvefimi, si nev‰ímala. Vûdûla, co jí bude vyt˘kat. Cestuje v turistické tfiídû, zatímco na toaletu chodí do první. To je zakázané. Sandra odhrnula závûs separující prostor a vkroãila do turistické sekce. Znaãné mnoÏství lidí se tu tísnilo na malém prostoru. Jedni se bavili, druzí utû‰ovali dûti, dal‰í sledovali film, jiní se hádali. Hrozné. Sandra se posadila vedle sv˘ch rodiãÛ. Oba spali. Udivenû, se skrytou závistí, na nû pohlédla. 7
Srdce_v_pisku.qxd
28.2.2019
16.38
Stránka 8
Marta, její macecha, hlasitû oddechovala. Umûlé poprsí se v pravideln˘ch intervalech vzdouvalo a opût klesalo. Marta byla hezká Ïena, vysoká blond˘na s pohlednou tváfií a dokonal˘m tûlem. Za mûsíc mûla oslavit ãtyfiicátiny. Sandra nechápala, co na jejím otci vidí. Pavel Koutn˘ byl pomen‰í a tlust˘, i kdyÏ v obliãeji pÛsobil mladistvû. Bylo mu tfiiapadesát, byl lékafi a spolumajitel oãní kliniky v Plzni. Marta byla také lékafika a druhá majitelka. Kdo by se domníval, Ïe Marta vyuÏila svého ‰armu, aby získala bohatého manÏela, tak by se m˘lil. Byla to naopak ona, kdo pfii‰el s nápadem pofiídit si vlastní oãní centrum a provádût laserové operace. DÛm, ve kterém se klinika nacházela, byl její, i poãáteãní kapitál poskytla ona. Mûla v rodinû hlavní slovo. Pavel Koutn˘ byl ale nesmírnû schopn˘ ve svém oboru. Celé dny operoval a vûnoval se klientÛm. Marta se starala o pfiedoperaãní vy‰etfiení, fiídila personál a vedla úãetnictví. Neustále se snaÏila zvedat obrat, zvy‰ovala sazby za zákroky a pomocí inzerce a propagaãních ãlánkÛ, které si platila v nûmeck˘ch novinách, se snaÏila získat na kliniku zahraniãní klientelu. Dafiilo se jí. âtyfiicet procent zákazníkÛ tvofiili Nûmci a Raku‰ané. Vydûlávají balík a pfiitom cestují turistickou tfiídou, pomyslela si Sandra. To je práce Marty, odmítla dát více penûz za letenky. Pfiitom ubytování v Dominikánské republice mûli témûfi zadarmo. Eva Koutná, Sandfiina sestra, která pracovala jako delegátka cestovní kanceláfie Latinos na ostrovu Hispaniola, vyuÏila sv˘ch ãerstv˘ch známostí a pro svou rodinu vybavila kouzeln˘ ãtyfihvûzdiãkov˘ hotel v lokalitû Juan Dolio za symbolickou cenu. Sandra vyndala z látkové kapsy pfied sebou knihu Mot˘lek. Otevfiela ji. NeÏ se v‰ak staãila ponofiit do dûje, ozval se nad její hlavou chraptiv˘ hlas: 8
Srdce_v_pisku.qxd
28.2.2019
16.38
Stránka 9
„Proã radûji nespíte? Mûla byste si odpoãinout, uleví se vám.“ Sandra zvedla zrak a pohlédla do tváfie neznámého muÏe. „To mluvíte na mne?“ zeptala se pfiekvapená, Ïe sly‰í ãe‰tinu. V letadle totiÏ cestovali vût‰inou Francouzi. „Ano, nejdfiív jsem si myslel, Ïe jste cizinka, vypadáte jako Francouzka nebo spí‰ Jihoameriãanka. KdyÏ jsem ale vidûl ãesk˘ titulek, ulevilo se mi, Ïe vás neodradím svou chabou ‰panûl‰tinou,“ podotkl Ïertem. Sandra pohlédla na obal knihy. NeÏ staãila nûco fiíci, mlad˘ muÏ ji pfiedbûhl. „Mot˘lka jsem ãetl nûkolikrát. Henri Charriére to pojal skvûle, tûÏko uvûfiit, Ïe byl sám trestanec.“ „Ano, je to skvûl˘ román, jen se do nûj nemÛÏu pofiádnû zaãíst, protoÏe se mi dûlá neustále ‰patnû.“ Sandra se znovu chytila za bfiicho. Spalovaly ji kfieãe. Îaludek mûla jako na vodû. Toãila se jí hlava. „KdyÏ dovolíte, pozval bych vás na drink do první tfiídy.“ Sandra odmítla. „Tam já uÏ nesmím, letu‰ka mi to zakázala.“ „Jste m˘m hostem, zafiídím to.“ „Dûkuju, ale zÛstanu radûji tady. Budu doufat, Ïe spadneme dfiív, neÏ pobûÏím znovu na toaletu,“ zavtipkovala. Zadívala se do knihy a pfiedstírala, Ïe ãte. Dala tak neznámému jasnû najevo, Ïe si nepfieje b˘t obtûÏována. Petr pokrãil rameny. „No nic, zajdu je‰tû za pfiáteli. Mají místa kousek za vámi. NeÏ se budu vracet, mÛÏete si to je‰tû rozmyslet.“ Zamífiil dál do nitra letadla. Jeho známí sedûli vpravo, v poslední fiadû. David Novotn˘ a jeho Ïena 9
Srdce_v_pisku.qxd
28.2.2019
16.38
Stránka 10
Eva cestovali se dvûma dûtmi, pûtilet˘m Luká‰em a jedenáctiletou Natálkou. Dlouho na tuhle dovolenou ‰etfiili. David vlastnil obchod s hudebními nástroji a o víkendech koncertoval s rockovou kapelou. Eva uãila hru na housle v lidové ‰kole umûní. Petr s Davidem studovali na gymnáziu. I on byl v té dobû ãlenem hudební skupiny. Pozdûji dal pfiednost létání. Jejich kamarádství vydrÏelo dodnes. Hor‰í to bylo s Petrov˘mi vztahy. Ty vût‰inou konãily krachem. Na Hispaniolu nechtûl pÛvodnû cestovat sám, doprovázen pouze sv˘mi pfiáteli. Mûla s ním letût snoubenka Helena. Pfied ‰esti t˘dny se ale roze‰li a Helena místo do Dominikánské republiky odletûla fotit do New Yorku. Byla to krásná, éterická bytost, na kterou nebylo snadné zapomenout. První t˘dny chodil jako tûlo bez du‰e. Pfiem˘‰lel, kde se stala chyba. Brzy na‰el odpovûì. Kariéra. Dvoukariérové partnerství bylo obtíÏné. On potfiebuje Ïenu, která netouÏí po vlastní profesní dráze. Îenu, která bude sedût doma, peãovat o domácnost a tû‰it se na jeho návrat. Po dnech trápení musel uznat, Ïe jedno mûli s Helenou spoleãné: sobectví. Helena odmítla vzdát se pracovní pfiíleÏitosti v USA a on by zase kvÛli ní ani jiné Ïenû neopustil svou lásku k létání. Byl ochoten lhát a slibovat, Ïe v budoucnu pilotování omezí. Nikdy by to v‰ak neudûlal. Stesk po Helenû ho uÏ pomalu pfiecházel. Chtûl si najít novou pfiítelkyni. Otoãil se a pohlédl do prostoru zaplnûného lidmi. Napfiíklad tu pÛvabnou dívku pfiedstírající ãetbu Mot˘lka, bojující s nevolností. Sledoval ji, kdyÏ si povídal s Davidem a Evou. Byla roztomilá. Petra lákala její nazlátlá pleÈ, vût‰í poprsí, okat˘ pohled a v neposlední fiadû i plnûj‰í postava. Kfiehká, zelenooká Helena by o ní prohlásila, Ïe je oplácaná. Petrovi se v‰ak zdála ne10
Srdce_v_pisku.qxd
28.2.2019
16.38
Stránka 11
odolatelná. Vidûl v ní krásku, s níÏ by mohl strávit pfiíjemnou dovolenou. „Kdy uÏ tam budeme, strejdo?“ zeptala se rusovlasá Natálka. Vlasy podûdila po mamince, stejnû jako obliãejík poset˘ drobn˘mi pihami. Ustaviãnû se vrtûla. Byla neposedná a tak trochu svéhlavá. âasto ostatním skákala do fieãi a s radostí komandovala svého bratra. „Je‰tû chvíli si poãká‰, ale pak to bude stát za to,“ znûla odpovûì. „Doufám,“ zamumlala mrzutû a pfiimhoufiila jasnû modré oãi. „Strejdo, proã dneska nefiídí‰ letadlo ty?“ zeptal se Luká‰ek. „Mám dovolenou. Letadlo budu fiídit aÏ doma, za dva t˘dny.“ „A co kdyby pilot umfiel, zaskoãil bys za nûj?“ zajímalo Natálku. Petra dotaz pobavil, v úsmûvu odhalil dvû fiady dokonal˘ch zubÛ. Na svûtlé tváfii se mu udûlaly dolíãky. Koneãky prstÛ si vjel do plav˘ch, mírnû odrostl˘ch vlasÛ. Zeleno‰edé oãi se ‰ibalsky zaleskly, úzké oboãí nadzvedlo. „KdyÏ mám dovolenou, tak nelétám, aÈ je pilot mrtev nebo ne!“ Dûti na chvíli pfiekvapením onûmûly. Eva Novotná sedící pfies uliãku plácla Petra po stehnu. „Nestra‰ je!“ Pak se natoãila k dûtem. „To víte, Ïe by to strejda Petr odfiídil.“ Natálka si oddechla. „Já to vûdûla, jse‰ pfiece nበhrdina! Doufám, Ïe pilot zahyne a ty nás zachrání‰.“ Petr pohladil dûvãe po vláskách. „Nic jiného si nepfieju,“ pronesl sarkasticky. „Koupím vám maketu na‰eho letadla, chcete?“ Dûti radostnû pfiik˘vly. Petr za‰el za letu‰kou. Po chvíli se vrátil se tfiemi papírov˘mi krabiãkami. 11
Srdce_v_pisku.qxd
28.2.2019
16.38
Stránka 12
Uvnitfi se nacházela malá plastová letadla, pfiesné kopie Airbasu A 310. Dvû dal dûtem, jedno si nechal. Léta sbíral makety strojÛ. Dûti se na novou hraãku okamÏitû vrhly. Petr opustil zadní ãást letounu. Bûhem chÛze zrakem zabloudil na místo, kde sedûla dívka, s níÏ se pfiedtím bavil. Bylo prázdné.
V plánovaném ãase letoun spoleãnosti Air France pfiistál na ostrovû Hispaniola, jenÏ byl souãástí Velk˘ch Antil. Py‰nil se dvûma nejvy‰‰ími horami Karibiku s názvy Pico Duarte a La Pelona. Tfietina území na západû Hispanioly patfiila francouzskému Haiti. Zb˘vající ãást ‰panûlsky mluvící Dominikánské republice. Na západ od zemû se rozprostírala Kuba s Jamajkou, na v˘chod Portoriko, na severu se nacházely Bahamy a ostrovy Turks a Caicos. Typick˘m rysem zdej‰í krajiny byly vysoké královské a kokosové palmy rostoucí podél pobfieÏí. Zdej‰í ovocné stromy klesaly pod tíhou plodÛ manga, avokáda nebo papája. Ostrov hrál v‰emi barvami. Ov‰em nejkrásnûj‰í barvu si pro sebe uloupily pláÏe. Cestující ze sv˘ch palubních okének ohromenû sledovali prÛzraãné mofie lemované bûlostn˘m pobfieÏím. Po pfiistání se pomalu sunuli k v˘chodÛm z leti‰tû, kaÏd˘ znaãnû obtûÏkán sv˘mi zavazadly. Men‰í tmavovlasá delegátka tfiímající ceduli s logem cestovní kanceláfie Latinos ãeské turisty postupnû zastavovala, zji‰Èovala název jejich hotelu a posílala je do pfiistaven˘ch autobusÛ. Sandra sestru spatfiila jako první. Rozbûhla se k ní. Eva ji k sobû radostnû pfiivinula. „Pfií‰tû musí‰ makat v Maìarsku, tam doletím, sem uÏ nikdy. PÛlku letu jsem strávila na zácho12
Srdce_v_pisku.qxd
28.2.2019
16.38
Stránka 13
dû,“ postûÏovala si Sandra a vyãerpanû se do sestry zavûsila. „No tak, zase pfiehání‰!“ usmála se Eva. „Doveì rodiãe k autobusu tfiináct, pfiijdu tam, jakmile dokonãím práci. Cesta do Juan Dolio, kde budete bydlet, trvá pÛl hodinky, pak si odpoãine‰.“ „Tfiináctka? Lep‰í ãíslo nemá‰? Co takhle autobus ãíslo ‰est ‰est ‰est, Martû by se to jistû líbilo.“ „Nech Martu b˘t! Pofiád do ní reje‰. Îe tû to je‰tû baví,“ potfiásla Eva hlavou, odstrãila sestru stranou, opût nasadila úsmûv a pokraãovala v navigování turistÛ. Sandra ji chvíli sledovala. Její sestra byla jiná neÏ ona. Li‰ily se jak vzhledem, tak i povahou. Eva byla velmi citlivá, manipulovatelná, pfiizpÛsobivá, nikdy si na nic nestûÏovala. Studovala práva na Karlovû univerzitû v Praze, za rok mûla získat titul. Jezdívala domÛ do Plznû kaÏd˘ víkend a pomáhala mace‰e s administrativou. Pfies t˘den pracovala jako recepãní u âeské spofiitelny. Byla neuvûfiitelnû pofiádná, stále nûco le‰tila, prala, Ïehlila, um˘vala. Sandra vûdûla, Ïe je otcovou chloubou. To ona nebyla. KdyÏ jí macecha zakázala studium veteriny, odmítla jít na jakoukoliv jinou vysokou ‰kolu, aãkoli mûla v˘born˘ prospûch. Místo toho se zaãala uãit cizí jazyky. DÛvod byl prost˘, chtûla se stát pfiekladatelkou a studium jazykÛ jí ‰lo snadno. Z angliãtiny a nûmãiny mûla státní zkou‰ku a diplom. Z francouz‰tiny a ‰panûl‰tiny pouze osvûdãení o absolvování kurzu, na státnice se teprve chystala. Zatímco Eva byla finanãnû nezávislá, Sandra se tak trochu vezla. Bylo jí ãtyfiiadvacet let, o rok víc neÏ Evû. Bydlela s rodiãi v rozlehlém pûtipokojovém bytû nad ordinacemi. Dálkovû studovala a témûfi kaÏd˘ den pracovala na klinice. Dûlala v‰e, co Marta uznala za vhodné. Chvíli sekretáfiku, poté uklízela toale13
Srdce_v_pisku.qxd
28.2.2019
16.38
Stránka 14
ty a prala plá‰tû. Hlavní náplní její práce v‰ak bylo tlumoãení. Pfiekládala poÏadavky nûmeck˘ch a rakousk˘ch klientÛ, vysvûtlovala jim prÛbûh operace i pooperaãní péãi. Aãkoli dfiela padesát hodin t˘dnû, trpûla nedostatkem penûz, neboÈ macecha jí dávala minimální plat. Jazykov˘ kurz byl pomûrnû drah˘ a knihy také. Uãebnice spolykaly ve‰keré úspory. Sandra vûdûla, Ïe oproti sestfie pÛsobí jako lenoch, neschopn˘ najít si vlastní byt. Opak byl pravdou. Snila o dnu, kdy Martinu domácnost navÏdy opustí. Zatím ale nemûla prostfiedky na vlastní bydlení. U rodiãÛ neplatila za nájem ani v˘daje na domácnost. Na jafie Sandru ãekaly státnice z posledních dvou jazykÛ, pak chtûla opustit PlzeÀ. Sestra ji lákala k sobû do Prahy. Sandra nehodlala zakotvit v hlavním mûstû. TouÏila po domû na venkovû. Snila o koních, dvou mazliv˘ch koãkách neustále se pletoucích pod nohama, vonícím trávníku, spoustû ovocn˘ch stromÛ a nedalekém lese. TouÏila Ïít tak skromnû, jak to jen ‰lo. Práce pfiekladatelky ãi venkovské uãitelky jazykÛ ji pfiece musí uÏivit.
Petr Hartman vy‰el i s Davidem, Evou a jejich dûtmi pfied leti‰tû. Jejich autobus stál opodál. âekala je daleká cesta. Leti‰tû bylo od letoviska Punta Cana vzdáleno více jak dvû a pÛl hodiny jízdy. Petr spatfiil v dálce dívku z letadla, právû nasedala do autobusu ãíslo tfiináct. Doufal, Ïe neznámá kráska pojede také do Punta Cana. Chtûl si k ní za jízdy pfiisednout a zjistit, ve kterém hotelu bude bydlet. Rezignovanû pokrãil rameny. Vzápûtí pfied sebou zahlédl dvû mladé dívky, byly místní, jejich pleÈ byla ãokoládová. Zazubil se na nû a holky k nûmu okamÏitû zamífiily. David do nûho spiklenecky r˘pl. 14
Srdce_v_pisku.qxd
28.2.2019
16.38
Stránka 15
„Vidím, Ïe si hodlበuÏívat,“ pravil ti‰e, aby ho manÏelka nesly‰ela. „Nepochybnû,“ zachechtal se Petr. „Ne kaÏd˘ si veze své vlastní dfiíví.“ Loktem ukázal na Davidovu manÏelku okfiikující ratolesti. Nato se pustil s dívkami do fieãi.
Sandra po cestû do hotelu usnula. Let ji vyãerpal. Její sestra se mezitím chopila mikrofonu, vítala turisty a sdûlovala nezbytné informace. Jakmile autobus zastavil, Marta sedící pfies uliãku zabofiila do spící Sandry pûstûn˘ nehet. „Vstávat! Jsme tady.“ Dívka otevfiela oãi. Opravdu byli na místû. VjíÏdûli palmovou alejí k hlavní budovû hotelu Coral Costa Caribe. Moderní hotelov˘ komplex, skládající se z nûkolika ãtyfipatrov˘ch a ‰estipatrov˘ch budov, byl úchvatn˘. Budovy mûly lososovû zabarvenou omítku a sytû zelenou stfiechu. KaÏd˘ pokoj mûl balkon s ruãnû vyfiezávan˘m zábradlím. Hlavní budova stála pfiímo u mofie. Ze strany od pláÏe a hlavní cesty se kaskádovitû sváÏela níÏ, balkony z tûchto stran mûly drobné zelené stfií‰ky ladící s hlavní stfiechou. Vedlej‰í budovy byly men‰í, neménû v‰ak honosné. Byly rozmístûny po okolí kolem kasina. Kasino sídlilo v budovû, která nemûla okna ani klasické dvefie. Byl zde pouze jeden nenápadn˘ vstup z hlavní ulice a nouzov˘ v˘chod na opaãné stranû. Sandra si na chvíli pomyslela, Ïe se ocitla v ráji. Okolí bylo kouzelné. Pohlédla na sestru. Ta poãítala klienty, poté se bavila s fiidiãem. Sandra jí dluÏila podûkování. Od té doby, co maminka zemfiela a otec si na‰el Martu, nikam nejezdili. S maminkou podnikali rÛzné v˘lety. I kdyÏ nemûli moc penûz, pravidelnû vyráÏeli na Slovensko pod stan nebo do Maìarska 15
Srdce_v_pisku.qxd
28.2.2019
16.38
Stránka 16
k termálním pramenÛm. Maminka prohrála boj s rakovinou, kdyÏ bylo Sandfie deset a Evû devût let. Otec si rok nato pfiivedl Martu. Ta holkám vyãítala i kousek chleba, kter˘ si vzaly nad stanoven˘ pfiídûl. Mûly zakázáno se koupat v teplé vodû, svítit dlouho do noci nebo zbyteãnû pou‰tût televizi ãi rádio. Eva se pfiizpÛsobila, chovala se jako my‰ka. Celé hodiny si ãetla v pokoji a nic nepoÏadovala, ãekala, co dostane. Sandra byla rebel. Jako by ji bavilo macechu provokovat. Pfiitom touÏila po klidu. âím víc jí poÏadovan˘ klid Marta odpírala, tím víc se s ní vadila. Pou‰tûla nahlas rockovou hudbu, pÛjãovala si Martino obleãení a vyjídala celou lednici. Následovaly tresty, nûkdy byly tvrdé, jindy banální, ale v‰e se dalo snést. Sandru hfiál pocit, Ïe macechu vytoãila. KdyÏ odmaturovala, zaplatil jí otec poznávací pobyt v Anglii a rok nato studijní pobyt na Maltû. Byly to jediné dvû cesty, které absolvovala. Marta kvÛli tomu s otcem mûsíc nepromluvila. Nemohla mu odpustit zmafiené peníze, jak se vyjádfiila. Tím v˘rokem si Sandru znepfiátelila je‰tû víc.
Dny v Juan Dolio proÏívala Sandra jako ve snu. Sestra musela pracovat, ale po práci chodívaly na pláÏ a povídaly si. Sandra neztrácela ãas, bûhem prvních dvou dnÛ nav‰tívila pût barÛ, ãtyfii restaurace, dva bazény a absolvovala jízdu na koni. Pak se vrhla na potápûní, chodila na masáÏe. Pát˘ den pobytu opustila hotel a zaãala objevovat kontrasty této zemû. Na jedné stranû nejkrásnûj‰í pláÏe svûta, pfiepychové hotely a vily slavn˘ch osobností, na druhé nepfiedstavitelná chudoba v podobû barevn˘ch chatrn˘ch domkÛ postaven˘ch jen ze dfieva palem. V‰udypfiítomné Ïebrající dûti, z nichÏ jen nûkteré poznaly, jak 16
Srdce_v_pisku.qxd
28.2.2019
16.38
Stránka 17
vypadá ‰kola. Neustálé v˘padky elektfiiny, neexistující dopravní pfiedpisy, neúnosná míra korupce. Místní obyvatelé, ktefií se Sandfie snaÏili prodat své v˘robky, byli i pfies jistou neústupnost vstfiícní a dobfií. Nad Juan Dolio leÏela malá vesnice, kam Sandra chodívala v doprovodu místních dûtí a toulav˘ch psÛ. Sandra by se pro tyto osÛbky rozdala. Aby nikdo nevûdûl, brala pro dûti z bohat˘ch ‰védsk˘ch stolÛ sladkosti a pro psy vyprosila v kuchyni zbytky. Devát˘ den pobytu pozvala Eva Sandru do kasina. Sestry se posadily u velkého hranatého stolu a zaãaly hrát ruletu. Sázky kladly spí‰e symbolické. Kontrast v rozdílnosti jejich vzhledu bil to oãí. Eva byla spí‰e men‰í, silnûj‰í postavy, mûla hnûdé vlasy a bledûmodré oãi, bílou pleÈ. Podobala se otci. Zato Sandra byla vûrnou kopií své matky. „Mám známost,“ pfiiznala Eva, kdyÏ krupiér uzavfiel sázky a roztoãil ruletu. Sestry mûly vsazeno na ãernou tfiináctku. JiÏ jednou je potû‰ila. Mal˘ komínek ÏetonÛ stál úhlednû na svém místû. „Opravdu?“ Sandra pfiesunula pozornost z toãící se rulety na sestru. „Ano, pracuje v hotelu jako animátor.“ „Setkala jsem se s ním?“ vyzvídala Sandra. Eva se rozpl˘vala ‰tûstím, kdyÏ o pfiíteli hovofiila. Její blaÏen˘ v˘raz prozrazoval silné citové pouto, které ji k nûmu táhlo. „Nevím, jestli jste se setkali. Ale jistû se poznáte. Manuel tady bude zítra poslední den, pak má dva t˘dny dovolenou, pojede za rodiãi do vesnice Azur v horách. Pfiedstavím ti ho, chce‰?“ Sandra pfiitakala. Byla ráda, Ïe sestra nemyslí pouze na ‰kolu a práci. „Signoriny, vyhrály jste,“ oznámil jim krupiér a posunul k dívkám hromádku ÏetonÛ. „Gracias,“ odvûtily spoleãnû. 17
Srdce_v_pisku.qxd
28.2.2019
16.38
Stránka 18
„Signorina vypadá jako Norkys Batista,“ pravil krupiér a prsty ozdobené peãetními prsteny se dotkl Sandry. „Norkys... kdo?“ vyhrkla. „Je to venezuelská hereãka, moc krásná, sexy,“ vysvûtlil krupiér. „Vsadíte si je‰tû?“ Dívky odmítly. „La faktura, por favor,“ poÏádaly. âí‰ník jim okamÏitû pfiinesl úãet. „Cuanto es?“ zeptala se Sandra na sumu, kterou mûly zaplatit. Eva jí vytrhla z rukou penûÏenku, vyklopila v‰echny drobné. Opil˘m hlasem ráznû pronesla: „Está bien, to je dobré.“ Zmaten˘ ãí‰ník zaãal rychle pfiepoãítávat mince. KdyÏ zjistil, Ïe suma pfiedãila ãástku, kterou mûly dámy za ãtyfii rumy zaplatit, s díky se odporouãel. Sestry smûnily Ïetony a opustily kasino. „Tady ve vesnici Ïije duchovní vÛdce neboli gurú,“ sdûlila Eva, kdyÏ se usadily na lehátkách úhlednû sefiazen˘ch kolem ãlenitého bazénu. PrÛzraãnou vodou prostupovalo svûtlo záfiivky, hladina získala medov˘ ráz. „Mluví‰ o vúdú?“ zeptala se Sandra a se zájmem na sestru pohlédla. „Ano, zdej‰í obyvatelé sice vyznávají katolickou víru, ale jsou tu i silné kofieny vúdú.“ „Páni, nahání‰ mi strach, není to ãerná magie?“ „Ale kdeÏe! Moc se dívበna filmy, tam je vúdú spojováno se zlem. Není tomu tak.“ Sandra se zamraãila. „TakÏe nám tady hadrovou loutku nevyrobí. Nazvala bych ji Marta a zabodla do ní ostré pfiedmûty.“ Eva zavrtûla prudce hlavou. „To urãitû ne, i kdyÏ, duchovní vÛdce mÛÏe pomoct od nemoci, ale mÛÏe tû i uhranout.“ „Uf, s tím asi nejsou Ïerty. Já myslela, Ïe vúdú je 18
Srdce_v_pisku.qxd
28.2.2019
16.38
Stránka 19
pouze v Africe, nedávno jsem ãetla v Koktejlu ãlánek o Mali, tam je to pr˘ bûÏné.“ „Jo, to je pravda. Kofieny vúdú spoãívají v západní Africe, odkud pocházela vût‰ina ãern˘ch otrokÛ pfiiváÏen˘ch na tento ostrov k nucen˘m pracím. Ke vzniku vúdú do‰lo ale aÏ na Haity, které leÏí nedaleko odtud, tam je dodnes vyznává naprostá vût‰ina obyvatel.“ „,S ãím mi mÛÏe takov˘ gurú pomoct?“ lámala si Sandra hlavu. „Je toho hodnû. V kaÏdé vesnici je ‰aman, za tím se chodí s kaÏdodenními starostmi. Je ti manÏel nevûrn˘? Podvedl tû spoleãník? Mበv práci nesympatického ‰éfa? Není problém. Dá ti radu. Místo náv‰tûvy rozvodového právníka, psychoterapie u cvokafie nebo náv‰tûvy u kartáfiky zvolí‰ pár náv‰tûv u domácího ‰amana.“ „Máte doma mrchu macechu? Hup s tím k ‰amanovi,“ rozesmála se Sandra. „Ty jsi nemoÏná. Se svou averzí vÛãi Martû mi uÏ leze‰ na nervy,“ zlobila se sestra. Vyskoãila z lehátka, pfiistoupila k bazénu, do dlaní nabrala vodu. Cákla po Sandfie. Ta neme‰kala a nedoãkavû po Evû skoãila. Strhla ji s sebou, záhy se dotkly dna bazénu. Zaãaly se navzájem topit, prskaly a jeãely. „Cerveza, ron,“ hulákala Sandra. DoÏadovala se rumu nebo piva. Eva ji stáhla pod vodu. KdyÏ se vynofiily stála nad nimi Marta. Mûla na sobû kanárkov˘ letní kost˘m od Tuzzi, v ruce tfiímala zpola plnou skleniãku. „Myslela jsem si, Ïe jste to vy dvû!“ poznamenala. Za Martou postávala skupinka postar‰ích FrancouzÛ. Náhle byl areál pln˘. Lidé se vraceli do pokojÛ, bary nalévající alkohol zadarmo právû ukonãily provoz. Sandra se vy‰krábala z bazénu. Mûla chuÈ mace19
Srdce_v_pisku.qxd
28.2.2019
16.38
Stránka 20
chu provokovat. „Jéje, tak rum je opravdu tady,“ vytrhla mace‰e sklenici z ruky a vyprázdnila ji. Eva v oãekávání scény onûmûla. Sandra to pfiehnala. Marta se rozmáchla a vrazila nevlastní dcefii políãek. Nebylo to poprvé. Marta nemûla k ránû nikdy daleko. Teì v‰ak do úderu vloÏila znaãnou sílu. Sandra se zapotácela, spadla i s prázdnou skleniãkou zpût do bazénu. Macecha se otoãila a uraÏenû ode‰la. Francouzi se dali do smíchu a pomalu se roze‰li. Eva k Sandfie okamÏitû pfiiplula, zatahala ji za dlouhé mokré vlasy, které se sestfie lepily k tûlu. „Tos nemûla, bude zase zufiit.“ „AÈsi, nejsme doma a uÏ nejsme malé holky! Jako malou mû tloukla. Mûla jsem z ní hrÛzu. Teì uÏ se jí nebojím! A ty bys také nemûla. NezapomeÀ, Ïe tobû Marta vdûãí za to, Ïe jsme tady, v tomhle krásném ráji.“ Sandra pozvedla dlanû k obloze. „Sandro, mÛÏu mít prosbu?“ osmûlila se Eva. JiÏ dlouhé hodiny chtûla sestru o nûco poÏádat. „Jistû, pfiej si, co chce‰, mበto mít,“ zazubila se Sandra. Sestry opustily bazén. Ruku v ruce do‰ly na pláÏ, plácly sebou do písku. Byl neuvûfiitelnû jemn˘ a hebk˘, jeho bûlost zápasila s ãernou nocí. V dálce byly vidût obrysy urostl˘ch palem. „Manuel a já bychom se chtûli milovat.“ Sandra se zakfienila. „Pokud potfiebuje‰ mé poÏehnání, mበje mít. MÛÏu ti udûlit i rady ohlednû ochrany, polohy a orgasmu.“ Eva sestru ihned zasypala pfiívalem písku. „Ty hloupá, chtûla bych si pÛjãit tvÛj hotelov˘ pokoj.“ „Chcete to mít jako v pohádce, Ïádná odfiená kolena od písku, Ïádné palmové listy v intimních ãástech tûla?“ Eva se k ní dotãenû obrátila zády. „Jsi nechutná! 20
Srdce_v_pisku.qxd
28.2.2019
16.38
Stránka 21
Jsem zamûstnankyní cestovky, nemÛÏu si do pokoje vodit náv‰tûvy, je to zakázané. Navíc mám spolubydlící, ta se nehne z pokoje, pofiád ãuãí na televizi a cpe se. Ty jsi host, mÛÏe‰ si pfiivést, koho chce‰. KdyÏ mi pÛjãí‰ pokoj, budu ti za to do smrti vdûãná.“ Sandra sestru zezadu objala. „A bude‰ m˘m rozvodov˘m právníkem, aÏ mi krachne manÏelství?“ „Jse‰ cvok, Sandro,“ semkla Eva rty. „Mበtak zvlá‰tní humor.“ „Bude‰? Pokud ne, nepÛjãím!“ Eva sestfie pohlédla do hnûd˘ch hlubok˘ch oãí. „Moc mi na tom záleÏí, mám ho ráda. Za mûsíc odletím zpátky domÛ, uÏ ho nikdy neuvidím.“ Sklopila hlavu, neobratnû si otfiela slzy. „Nebul, kvÛli chlapovi je to pitomost! Pokud mi slíbí‰, Ïe mû rozvede‰, tak ti pokoj pÛjãím.“ „Ty snad nejsi moje sestra,“ zapochybovala Eva, ale potom dala Sandfie slib. „Jo, je‰tû nûco, rozvede‰ mû i podruhé.“ Eva sestru povalila na zem. Pevnû jí sevfiela ruce a zasypala obliãej pískem. Chvíli se rvaly, jejich smích se nesl podél bûlostného pobfieÏí aÏ do nedalekého hotelového komplexu.
21