Issuu

100 ceskych knih_000-224.qxp_Sestava 1 21.09.18 9:54 Stránka 4

100 ceskych knih_000-224.qxp_Sestava 1 21.09.18 9:54 Stránka 5

Obsah

Předmluva: Sto českých knih… a tisíce k tomu! (Pavel Kohout) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8 Pár slov na úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10 1918 Eduard Štorch – Lovci mamutů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .12 1919 Ivan Olbracht – Podivné přátelství herce Jesenia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .14 1920 Karel Čapek – R.U.R. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .16 1921 Jaroslav Hašek – Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války . . . . . . . . . .18 1922 Fráňa Šrámek – Měsíc nad řekou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .20 1923 František Langer – Velbloud uchem jehly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .22 1924 Josef Váchal – Krvavý román . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .24 1925 Jaroslav Seifert – Na vlnách TSF . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .26 1926 Vladislav Vančura – Rozmarné léto . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .28 1927 Konstantin Biebl – S lodí jež dováží čaj a kávu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .30 1928 Karel Čapek – Hovory s T. G. Masarykem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .32 1929 Jaroslav Durych – Bloudění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .34 1930 Vladimír Holan – Triumf smrti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .36 1931 Vladislav Vančura – Markéta Lazarová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .38 1932 Ferdinand Peroutka – Budování státu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .40 1933 Ivan Olbracht – Nikola Šuhaj loupežník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .42 1934 Karel Čapek – Obyčejný život . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .44 1935 Jiří Voskovec, Jan Werich – Balada z hadrů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .46 1936 Karel Čapek – Válka s Mloky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .48 1937 Marie Pujmanová – Lidé na křižovatce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .50 1938 František Halas – Torzo naděje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .52 1939 František Kožík – Největší z Pierotů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .54

100 ceskych knih_000-224.qxp_Sestava 1 21.09.18 9:54 Stránka 6

1940 1941 1942 1943 1944 1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980

Vítězslav Nezval – Manon Lescaut . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .56 Jaroslav Foglar – Záhada hlavolamu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .58 Zdeněk Jirotka – Saturnin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .60 František Hrubín – Říkejte si se mnou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .62 Jaroslav Havlíček – Petrolejové lampy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .64 Julius Fučík – Reportáž, psaná na oprátce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .66 Karel Poláček – Bylo nás pět . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .68 Josef Kainar – Osudy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .70 Jan Hanč – Události . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .72 Jiří Weil – Život s hvězdou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .74 Jiří Kolář – Prométheova játra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .76 Egon Hostovský – Nezvěstný . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .78 Jiří Hanzelka, Miroslav Zikmund – Afrika snů a skutečnosti . . . . . . . . . . . . . . .80 Vladimír Neff – Srpnovští páni . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .82 Bohumil Říha – Honzíkova cesta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .84 Jan Otčenášek – Občan Brych . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .86 Norbert Frýd – Krabice živých . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .88 Jarmila Loukotková – Navzdory básník zpívá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .90 Josef Škvorecký – Zbabělci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .92 Josef Topol – Jejich den . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .94 Jan Werich – Fimfárum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .96 Ludvík Kundera – Totální kuropění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .98 František Hrubín – Romance pro křídlovku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .100 Ladislav Fuks – Pan Theodor Mundstock . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .102 Arnošt Lustig – Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou . . . . . . . . . . . . . . . . . . .104 Ivan Diviš – Umbriana . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .106 Josef Jedlička – Kde život náš je v půli se svou poutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .108 Milan Kundera – Žert . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .110 Jan Zahradníček – Znamení moci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .112 Jiří Šotola – Tovaryšstvo Ježíšovo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .114 Vladimír Körner – Písečná kosa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .116 Ota Pavel – Smrt krásných srnců . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .118 Josef Škvorecký – Mirákl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .120 Milan Kundera – Život je jinde . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .122 Karel Šiktanc – Český orloj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .124 Jiří Gruša – Dotazník aneb Modlitba za jedno město a přítele . . . . . . . . . . . .126 Václav Havel – Audience . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .128 Josef Škvorecký – Příběh inženýra lidských duší . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .130 Pavel Kohout – Katyně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .132 Milan Kundera – Kniha smíchu a zapomnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .134 Bohumil Hrabal – Příliš hlučná samota . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .136

100 ceskych knih_000-224.qxp_Sestava 1 21.09.18 9:54 Stránka 7

1981 Ludvík Vaculík – Český snář . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .138 1982 Bohumil Hrabal – Obsluhoval jsem anglického krále . . . . . . . . . . . . . . . . . . .140 1983 Ladislav Fuks – Vévodkyně a kuchařka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .142 1984 Milan Kundera – Nesnesitelná lehkost bytí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .144 1985 Ivan Martin Jirous – Magorovy labutí písně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .146 1986 Ivan Klíma – Soudce z milosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .148 1987 Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák – Divadlo Járy Cimrmana . . . . . . . . . . . . .150 1988 Jan Skácel – Kdo pije potmě víno . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .152 1989 Oldřich Mikulášek – Agogh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .154 1990 Václav Hrabě – Blues pro bláznivou holku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .156 1991 J. H. Krchovský – Noci, po nichž nepřichází ráno . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .158 1992 Jan Zábrana – Celý život . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .160 1993 Michal Ajvaz – Druhé město . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .162 1994 Jáchym Topol – Sestra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .164 1995 Vlastimil Třešňák – Klíč je pod rohožkou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .166 1996 Jiří Kratochvil – Siamský příběh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .168 1997 Pavel Šrut – Zlá milá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .170 1998 Irena Dousková – Hrdý Budžes . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .172 1999 Vladimír Macura – Ten, který bude . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .174 2000 Zuzana Brabcová – Rok perel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .176 2001 Patrik Ouředník – Europeana . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .178 2002 Petra Hůlová – Paměť mojí babičce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .180 2003 Miloš Urban – Stín katedrály . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .182 2004 Michal Viewegh – Vybíjená . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .184 2005 Jiří Hájíček – Selský baroko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .186 2006 Radka Denemarková – Peníze od Hitlera . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .188 2007 Ota Filip – Osmý čili nedokončený životopis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .190 2008 Tereza Boučková – Rok kohouta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .192 2009 Petra Soukupová – Zmizet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .194 2010 Jan Balabán – Zeptej se táty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .196 2011 Marek Šindelka – Zůstaňte s námi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .198 2012 Kateřina Tučková – Žítkovské bohyně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .200 2013 Emil Hakl – Skutečná událost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .202 2014 Martin Reiner – Básník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .204 2015 Anna Bolavá – Do tmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .206 2016 Marek Toman – Chvála oportunismu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .208 2017 Alena Mornštajnová – Hana . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .210 Na závěr: Další četba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .213 Použitá literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .215 Seznam knih podle autorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .217 Seznam knih podle názvů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .220

100 ceskych knih_000-224.qxp_Sestava 1 21.09.18 9:54 Stránka 8

Předmluva: Sto českých knih… a tisíce k tomu! Poctěn žádostí o tuto předmluvu otevřel jsem opět tři krabice zhotovené na míru pro mé diáře. Od roku 1955, tedy od svých dvaceti sedmi let, do nich z dávno zapomenutého popudu dodnes denně zaznamenávám, proč a s kým jsem kde byl, co jsem tam dělal i co jsem napsal, když se mně psaní právě v tom věku stalo profesí. Do diářů jsem zapisoval na poslední list i názvy přečtených knih, a rok co rok se jich tam tlačí víc než stovka – až do mé čtyřicítky v roce 1968, kdy se mi to účetnické sčítání uzdálo být ve vichru událostí, provázejících moje občanské zrání, nesmyslné, a tedy zbytečné. Tuším, že mezi rokem šestým, kdy jsem se číst naučil, a oním sedmadvacátým, kdy jsem četbu začal registrovat, jsem musel být zažraný knihomol, když neustále zjišťuji, že není téměř verneovka, mayovka, holmesovka, a pak ani žádný velký román domácí či světový, na který bych si nevzpomněl. V posledních letech začínám zas víc číst než psát. Smím proto tvrdit, že jsem knih přečetl za život několik tisíc – postupem času už jen dobrých a ještě lepších. Na rozdíl od jiných činností, které lze přesně zhodnotit podle gramů, milimetrů či setin vteřiny, je umění neměřitelné a každý, kdo se o to pokouší, vkládá do posuzování cizího díla nevědomky svou vlastní osobnost, své zážitky, svá traumata, své lásky i své nenávisti. Absolutním vykolejením se jeví být soudy politické, zavrhující nebo naopak vnucující vše, co se nehodí či naopak slouží té které ideologii. Příkladem prvního je nacistická teorie zvrhlého umění, příkladem opačného socialistický realismus. Obé naštěstí strhl proud času do minulosti, takže tato kniha vznikla bezpochyby jen z počestných úvah jejích tvůrců. Čtu tedy seznam vybraných autorů i titulů s plným respektem, ale chtě nechtě i s měřítky „vlastní osobnosti“, a tudíž s podobným myšlenkovým pochodem, s jakým jej teď zavnímá každý vášnivý čtenář, jenž v něm také začne v představě vyměňovat tvůrce i díla, jak mu to bude naléhavě diktovat jeho sečtělá duše. Když mohu začít: já v něm postrádám úplně dva skvělé autory a pak dvě díla dvou autorů, ač jsou tu jmenováni víckrát. Nade všemi skvělými pohádkami klasickými i moderními u mne zvítězila, jelikož si ji pořád čítám znovu a znovu, Vančurova medvědářská Kubula a Kuba Kubikula, rozkošný příběh okouzlující děti i dospělé autorovou nezaměnitelnou češtinou. A na mém psacím stole leží po léta Nezvalův básnický epos Edison; kdykoli jej někde otevřu, a to často, když mně mozek připomene vybitou baterii, čtu a čtu a vlastně ta písmena dávno nemusím vidět. Mezi spisovateli mi tu osobně schází autor úchvatného románu, jenž byl nebývale dobře přetaven i Českou televizí; Cirkus Humberto Eduarda Basse, ten zasvěcený pohled na „kulatou práci“, byl jednou z mých inspirací při psaní hry August August, august.

100 ceskych knih_000-224.qxp_Sestava 1 21.09.18 9:54 Stránka 9

Ale nejvíc je mi líto, že se do seznamu nevešel Alexandr Kliment, jeden z nejlepších prozaiků, jaké jsme kdy měli. Povídku Útlý host ze sbírky Hodinky s vodotryskem považuji přímo za skvost českého písemnictví a jsem šťasten, že to smím připomenout v této spanilé knize. Vznikla i proto, aby mobilizovala paměť. Sto českých knih v tomto svazku nikdo nechce vydávat za velehory vévodící nížinám. Má to být inspirující výběr z bohaté mozaiky, jakou se jeví být česká literatura za sto let nové existence státu, který se tři čtvrtiny století nazýval Československo a teď už čtvrt století nese název Česká republika. A literatura jim byla, je i zůstane barometrem. PAVEL KOHOUT (říjen 2018)

100 ceskych knih_000-224.qxp_Sestava 1 21.09.18 9:54 Stránka 10

Pár slov na úvod Sto let existence samostatného československého (českého) státu, to není jen sto let historického, společenského a politického vývoje, šťastného i tragického, ale také sto let kultury a umění. Zvláště literatura je obrazem doby a společnosti, ať už zobrazuje události aktuální s větším či menším odstupem, nebo události z historie, nebo využívá formu alegorie či jinotaje, aby upozornila na to, jak se historie opakuje a jak jsou lidé nepoučitelní, a vypověděla tak nepřímo i něco o současnosti. Především však literatura vypráví naše příběhy, často takové, v nichž hrdina naráží na tlak doby či politiky; „malá“ osobní historie zápasí s historií „velkou“ – ta do našich osudů zasahuje tu více, tu méně, tu pozitivně, tu – častěji – negativně. O tom, jak je literatura důležitá, jak je důležité číst, psali a promlouvali mnozí. Jeden ze zakladatelů samostatného Československa a první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk prohlásil: „Kdo čte, ten myslí. A kdo myslí, vzchopí se i k činům. Aspoň ten, kdo myslí dobře a silně.“ Masaryk (který je v této knize zastoupen nepřímo prostřednictvím Čapkových Hovorů s T. G. Masarykem) to věděl dobře, byl to člověk nesmírně sečtělý, sám toho také hodně napsal, vlastnil největší soukromou knihovnu v republice (zhruba 170 000 knih) a říkal, že „v dobře vybrané knihovně jsme jako ve věčnosti“. Není tedy čas připomenout si sto let naší samostatnosti, která se zrodila v roce 1918 po rozpadu Rakouska-Uherska, také prostřednictvím literárních děl? Literatura hrála v českém prostředí vždy důležitou roli; dříve, v době národního obrození v 19. století, v době po vzniku Československé republiky, v době druhé světové války, v temných letech po komunistickém převratu v roce 1948, v nadějných šedesátých letech, i po tragickém roce 1968 a v období tzv. normalizace to byla role ještě důležitější než dnes: literaturou velká část společnosti „žila“, spisovatelé byli „svědomím národa“, na knihy se stávaly fronty, diskutovalo a psalo se o nich mnohem víc než dnes. Milan Kundera dokonce tvrdí, že „český národ se nezrodil (během svých několika znovuzrození) díky svým vojenským vítězstvím, ale dík své literatuře“. O důležitosti básníků psal i Jaroslav Seifert ve své nobelovské přednášce: „Básníci, lyrikové, hnětli podobu národního vědomí a vyjadřovali národní aspirace v minulosti a hnětou toto vědomí i dnes. Národ si zvykl chápat věci tak, jak mu je podává jeho básník.“ Pojďme si tedy těch sto let od roku 1918 připomenout výběrem sta knih (od 89 autorů), z každého roku jedné (až do roku 2017), která něčím vyniká nad ostatní a patří do zlatého fondu české literatury. A nezůstane jen u té jedné knihy z každého roku: stručně si připomeneme i další výrazná díla vydaná v tom kterém roce, i to, kteří spisovatelé se toho roku narodili a kteří zemřeli, případně i jiné důležité události z české literatury (včetně některých literárních ocenění).

100 ceskych knih_000-224.qxp_Sestava 1 21.09.18 9:54 Stránka 11

Ve výběru převažují díla prozaická (romány, novely i povídky), básnická a dramatická, najdete tu ale i díla z oblasti publicistiky či cestopisů, i knihy pro děti a mládež. Zastoupeni jsou přední čeští autoři, díla zásadní a kanonická, i ta, jež čas ještě nemohl tak důkladně prověřit, protože vyšla teprve nedávno; díla opravdu slavná i méně známá, díla čtená i méně čtená; knihy nadčasové i knihy poplatné době vzniku či kontroverzní – i takové ale patří do dějin (nejen) české literatury. Každý takový výběr samozřejmě nemůže uspokojit všechny; na některých dílech se nejspíš shodne většina z nás (jistě zde nemohou chybět např. Haškův Švejk, Škvoreckého Zbabělci, Kunderův Žert či Hrabalova Příliš hlučná samota, jména jako Čapek, Vančura, Seifert, Halas, Holan, Nezval, Lustig, Škvorecký, Vaculík či Fuks), jiní by na místě autora vybrali knihy či spisovatele jiné. Pokud tu někdo zastoupen není, nijak to neumenšuje jeho význam – často je připomenut alespoň ve výběru událostí toho kterého roku. Ostatně některé roky byly tak bohaté na vydání skvělých a slavných knih, že vybrat z nich jen jednu bylo opravdu velmi obtížné. Inspirací k výběru sta knih byl nejen jejich obecně uznávaný význam v rámci české literatury (a nejednou i světové), ale také třeba literární ocenění či různé ankety, nebo čtenářská oblíbenost. Nejtěžší byl výběr knih z posledních patnácti dvaceti let: čas je ještě tolik neprověřil, a tak bylo cílem vybrat knihy, o kterých se mluví, které se čtou, či které byly oceněny významnými literárními cenami. A třeba se jednou některé z nich také stanou takovou (doufejme, že živou) klasikou jako mnohá díla starší. V naprosté většině případů byla díla vybírána podle roku prvního knižního (případně časopiseckého) vydání. V mnoha případech byly knihy poprvé zveřejněny v exilu, nebo v samizdatu, protože jejich autoři buď emigrovali (zejména po roce 1948 a po roce 1968), nebo doma nemohli oficiálně publikovat. V případě románů Milana Kundery kromě Žertu se bere jako rok prvního vydání jejich publikace ve francouzském překladu (česky vyšly až později, a to nejprve v exilu, doma pak až po roce 1989). V případě divadelních her se jako rok prvního uveřejnění bere buď rok premiéry v divadle, nebo rok prvního vydání knižního, resp. časopiseckého. V nemnoha případech dostal přednost rok vzniku či dokončení díla před prvním vydáním, nebo byla dána přednost prvnímu domácímu (nebo knižnímu) vydání před exilovým (nebo samizdatovým) apod. Budiž tato kniha nejen stručným průvodcem po historii české literatury posledních sta let, ale také pobídkou a inspirací k četbě! (Poznámka k ilustracím: reprodukované obálky knih se nevážou vždy k prvním vydáním.)

100 ceskych knih_000-224.qxp_Sestava 1 21.09.18 9:54 Stránka 12

1918 Narodili se:

Další významná díla:

Miroslav Horníček (1918–2003), herec, spisovatel, esejista, dramatik, režisér a výtvarník Sergej Machonin (1918–1995), kritik, dramaturg, publicista a překladatel

Josef a Karel Čapkové – Krakonošova zahrada (soubor próz) Jakub Deml – Šlépěje 2 (soubor vlastní tvorby, překladů a dokumentů) Viktor Dyk – Anebo (básnická sbírka) Z. M. Kuděj – Mezi dvěma oceány (román) Stanislav Lom – Faustina (drama) Marie Majerová – Dcery země (soubor próz) Vojtěch Martínek – Svatopluk (drama) S. K. Neumann – Horký van a jiné básně (básnická sbírka) S. K. Neumann – Nové zpěvy (básnická sbírka) S. K. Neumann – Třicet zpěvů z rozvratu (básnická sbírka) A. M. Tilschová – Synové (román) Karel Toman – Měsíce (básnická sbírka) Karel Toman – Verše rodinné a jiné (básnická sbírka) Emil Vachek – Řešeto (soubor povídek)

Zemřeli: Karel Adámek (1840–1918), spisovatel, národopisec a politik Bedřich Frida (1855–1918), spisovatel, překladatel, dramaturg a kritik Ervín Špindler (1843–1918), novinář, spisovatel a politik

100 ceskych knih_000-224.qxp_Sestava 1 21.09.18 9:54 Stránka 13

Eduard Štorch – Lovci mamutů (historický román pro děti a mládež) Eduard Štorch (1878–1956) působil jako učitel ve východních Čechách, pak v Mostě a později v Praze. Věnoval se publicistice či amatérskému archeologickému výzkumu a usiloval o reformu výuky dějepisu. V literární tvorbě přešel od beletrizovaných výkladů ke stále volněji fabulovaným příběhům, v nichž se snažil zachovávat faktografickou přesnost; odbornými kruhy však nikdy nebyl přijat. Dobrodružný, napínavý příběh má probudit přirozený zájem dětí a mládeže o dějiny. Jeho knihy se těšily značné popularitě po celá desetiletí. Ve svém uceleném souboru próz Štorch tematicky těží z jednotlivých fází dějin obyvatelstva našich zemí od starší a mladší doby kamenné (Lovci mamutů, 1918; Osada Havranů, 1930) přes dobu bronzovou a železnou (Bronzový poklad, 1932; Volání rodu, 1934; Junáckou stezkou, 1934), Sámovu říši (Hrdina Nik, 1947), období bojů proti Markomanům (Zlomený meč, 1932) a Germánům (Zastavený příval, 1940), až k Velkomoravské říši (O Děvín a Velehrad, 1939) a založení českého státu (Meč proti meči, 1946). Ilustrace k jeho knihám později vytvořil Zdeněk Burian. V roce 1977 vznikla podle Štorchových knih volná filmová trilogie Osada Havranů, Na veliké řece a Volání rodu režiséra Jana Schmidta. Zfilmování Lovců mamutů už několik let chystá režisér Karel Janák.

Nejznámější Štorchovou knihou jsou Lovci mamutů. Předcházel jim útlý svazek s názvem Člověk diluviální z roku 1907. Podstatně přepracovaná verze příběhu vyšla v roce 1918 pod názvem Lovci mamutů. Po dalším rozšíření byla kniha vydána znovu v roce 1937 s ilustracemi Zdeňka Buriana a získala tak současnou podobu. Odehrává se ve starší době kamenné na území českého státu, před dvaceti až třiceti tisíci lety, a popisuje putování pravěké lovecké tlupy od jejich sídla na břehu řeky Dyje u současných Dolních Věstonic až po Libeň na území dnešní Prahy. Do děje jsou zakomponovány skutečné nálezy historických předmětů z doby kamenné; autor tak dosahuje autentičnosti a zároveň nabízí čtenáři možnost vzdělání. Popisuje patriarchální společnost, která se často stěhuje a bojuje o své každodenní přežití. Během putování se spojí se zbytky jiné tlupy, trpí hladem, ale zažívá i doby hojnosti; ztrácí a znovu získává oheň, volí svého náčelníka, obchoduje s potulnými tlupami a čelí útokům cizích tlup. Hlavními postavami jsou zhruba desetiletý chlapec Kopčem („kopnutý srnčetem“) a jeho kamarád Veverčák, kteří se spolu učí být dobrými lovci, a dále statečný lovec Mamutík, který se stane dobrým náčelníkem. V závěru přijde bystrý Kopčem na nový způsob rozdělávání ohně.

100 ceskych knih_000-224.qxp_Sestava 1 21.09.18 9:54 Stránka 14

1919 Narodili se:

Další významná díla:

Věra Adlová (1919–1999), prozaička, překladatelka a novinářka Ivan Blatný (1919–1990), básník Pavel Bojar (1919–1999), básník, prozaik, publicista a překladatel Jiřina Hauková (1919–2005), básnířka a překladatelka Jaromíra Kolárová (1919–2006), prozaička, dramatička a scenáristka Květa Legátová (1919–2012), prozaička a autorka rozhlasových her Zdeněk Lorenc (1919–1999), básník a prozaik Heda Margoliová-Kovályová (1919– 2010), spisovatelka a překladatelka Jiří Orten (1919–1941), básník Alena Vrbová (1919–2004), spisovatelka a lékařka Vojtěch Zamarovský (1919–2006), prozaik, překladatel a historik

Božena Benešová – Člověk (román) Jakub Deml – Šlépěje 3–6 (soubor vlastní tvorby, překladů a dokumentů) Jaroslav Durych – Cestou domů (soubor povídek) Jaroslav Durych – Na horách (román) Jaroslav Durych – Tři dukáty (soubor povídek) František Gellner – Nové verše (básnická sbírka) Josef Kopta – Cestou k osvobození (básnická sbírka) Z. M. Kuděj – Zlá svoboda (soubor povídek) František Langer – Za cizí město (kronika) Stanislav Lom – Děvín (drama) Marie Majerová – Z luhů a hor (soubor povídek) Rudolf Medek – Lví srdce (básnická sbírka) Fráňa Šrámek – Tělo (román)

100 ceskych knih_000-224.qxp_Sestava 1 21.09.18 9:54 Stránka 15

Ivan Olbracht – Podivné přátelství herce Jesenia (román) Ivan Olbracht (1882–1952; vlastním jménem Kamil Zeman) byl synem spisovatele a advokáta Antala Staška (1843–1931; vlastním jménem Antonín Zeman); matka pocházela z české židovské rodiny. Olbracht nejprve studoval práva v Berlíně, pak historii a zeměpis na Univerzitě Karlově v Praze, ale studia nedokončil. Pracoval jako novinář (mj. byl redaktorem Rudého práva), byl komunistou, ale z KSČ byl v roce 1929 vyloučen za kritický postoj k novému Gottwaldovu vedení. Po válce pak zastával kulturní a politické funkce. Debutoval v roce 1913 souborem tří povídek O zlých samotářích o lidech vyvržených a stojících na okraji společnosti, k níž zaujímají anarchistický postoj. Nejznámější povídkou je Bratr Žak s titulní postavou silného individualisty, artisty-žongléra, který usiluje o profesionální dokonalost, ale přitom pohrdá vkusem a úrovní svého publika. Psychologický román Žalář nejtemnější (1916) je analýzou chorobné nedůvěry a žárlivosti ambiciózního komisaře Macha, které jej dovedou až k tomu, že zůstává slepý k psychickému ničení svých blízkých. Vyvrcholením Olbrachtova zájmu o psychologická témata je román Podivné přátelství herce Jesenia (1919). Hlavní postavou románu je uznávaný herec Národního divadla Jiří Jesenius, nezištně milující mladou zpěvačku Kláru Brožkovou. Ta se však od Jiřího vzdaluje touhou po kariéře, což jí známý herec rozmlouvá. Na dovolené na venkově se Jesenius seznámí s talentovaným, charismatickým hercem venkovské šmíry Janem Veselým, který má

pestrou minulost a každého hned zaujme impulzivním a záhadným chováním. Také Jesenia muž přitahuje. Charakterní, pracovitý a ukázněný Jesenius je v přímém protikladu ke svému alter egu Veselému, živelnému dobrodruhovi bez zábran, který se divadelních rolí zmocňuje intuitivně. Jesenius dopomůže bohémskému příteli až na prkna Národního divadla. Otřesen však je, když se dozví, že Klára milovala Veselého a že Veselý zabil v Itálii svoji milenku, tajemnou Gabrielu. Vypukne první světová válka. Klára odjela do Německa; Veselý, trápící se tím, že zradil přítele, se vrátil ke svým dobrodružstvím a stane se špionem a Jesenius propadá depresi, zaviněné i válkou. Na umění rezignuje, svůj život pokládá za zbytečný a odhodlává se k sebevraždě. Přesto se však situace změní v jisté osudové chvíli a herec má opět velké úspěchy. Klára se vrací s Janovým dítětem. Jan byl ubit na ruské frontě pro velezradu, protože v bitvě zastřelil svého hejtmana. Jesenius se rozhodne, že si Kláru vezme, aby společně vychovali Janova syna… Podle románu vznikl v roce 1977 televizní film s Jiřím Klemem a Janem Třískou v hlavních rolích (režie Evžen Němec).

100 ceskych knih_000-224.qxp_Sestava 1 21.09.18 9:54 Stránka 16

1920 Narodili se:

Další významná díla:

Václav Pavel Borovička (1920–2004), spisovatel a scenárista František Dvořák (1920–2015), historik umění, pedagog a spisovatel Ladislav Fikar (1920–1975), básník, kritik a překladatel Jiří Hanzelka (1920–2003), prozaik, publicista a cestovatel Josef Hiršal (1920–2003), básník a překladatel Karel Houba (1920–1999), prozaik, redaktor a překladatel Emil Juliš (1920–2006), básník a výtvarník Jiří Karen (1920–2000), básník Jiří Kárnet (1920–2011), dramatik, divadelní kritik a režisér, novinář, esejista, básník a překladatel Karel Kraus (1920–2014), esejista, literární teoretik, překladatel a dramaturg Ludvík Kundera (1920–2010), básník, dramatik, esejista, editor a překladatel Eugen Liška (1920–1997), dramatik a prozaik Zdeněk Rotrekl (1920–2013), básník, esejista, kritik, publicista a scenárista Ctibor Rybár (1920–2013), spisovatel a redaktor Ivan Slavík (1920–2002), básník, spisovatel, editor a překladatel Karel Zámečník (1920–2007), prozaik, redaktor a historik

Karel Čapek – Loupežník (drama) Jakub Deml – Šlépěje 7 (soubor vlastní tvorby, překladů a dokumentů) František Flos – Lovci orchidejí (próza) Josef Hora – Pracující den (básnická sbírka) Josef Hora – Strom v květu (básnická sbírka) Alois Jirásek – Husitský král (román) Marie Majerová – Ze Slovenska (soubor povídek) Marie Pujmanová – Povídky z městského sadu (soubor próz) Karel Václav Rais – O ztraceném ševci (román) Fráňa Šrámek – Hagenbek (drama) Rudolf Těsnohlídek – Liška Bystrouška (pohádka)

Události: Založen Umělecký svaz Devětsil (později Svaz moderní kultury Devětsil)

100 ceskych knih_000-224.qxp_Sestava 1 21.09.18 9:54 Stránka 17

Karel Čapek – R.U.R. (kolektivní drama o vstupní komedii a o třech dějstvích) Karel Čapek (1890–1938) se proslavil především jako dramatik. Psal ale i povídky a romány, cestopisy, eseje, úvahy a fejetony, byl novinářem, publicistou a kritikem, začínal jako básník a překládal (velký význam měla jeho antologie Francouzská poezie nové doby z roku 1920). Společně se svým starším bratrem Josefem Čapkem (1887 až 1945), který byl významným malířem, grafikem a kreslířem, ale i prozaikem, dramatikem, básníkem, výtvarným teoretikem a kritikem či divadelním scénografem, napsal vedle jiných knih tři hry: Lásky hra osudná (1910), Ze života hmyzu (1921) a Adam Stvořitel (1927). Samostatně napsal Karel Čapek pět her: Loupežník (1920), R.U.R. (1920), Věc Makropulos (1922), Bílá nemoc (1937) a Matka (1938). Tragikomedii o nesmrtelné Elině Makropulos, která v Praze pátrá po receptu na elixír nesmrtelnosti, vytvořeném jejím otcem (alchymistou na dvoře Rudolfa II.) a zaplete se do vleklého soudního sporu, adaptoval do úspěšné operní podoby skladatel Leoš Janáček (premiéra 1926 v Brně). Protiválečné drama Bílá nemoc je dobře známé ze skvělého filmu z roku 1937 (režie a hlavní role doktora Galéna: Hugo Haas). Nejúspěšnější Čapkovou hrou je drama R.U.R. Vzniklo v roce 1920 a premiéru mělo v Národním divadle v Praze 25. ledna 1921 v režii Vojty Nováka

(kostýmy navrhnul Josef Čapek). Zkratka znamená Rossum’s Universal Robots a hra pojednává o vynálezu umělých bytostí, Robotů, obdařených prakticky všemi lidskými dovednostmi; postrádají však city a chybí jim i systém morálních hodnot. Slovo robot, které zdomácnělo ve všech světových jazycích, vymyslel Josef Čapek a odvodil jej od výrazu robota – lopota, dřina, práce. V dramatickém ději utopické hry nenápadně roste moc Robotů: ti postupně přebírají kontrolu nad továrnou, kde jsou vyráběni, a posléze nad celým lidstvem, které je nakonec vyhubeno. („Svět patří silnějším,“ říká Robot Radius. „Kdo chce žít, musí vládnout. Jsme pány světa!“) Roboti ušetří pouze stavitele Alquista, protože on jediný zná tajemství jejich výroby. Čapkovo stále aktuální varování je jasné: obava o osud lidstva, proti němuž se postaví jeho vlastní výtvory a vynálezy. Podle hry složil v roce 1977 skladatel Zdeněk Blažek operu R.U.R. (premiéra se uskutečnila až v roce 2004). S tímto dramatem pronikl Čapek i na světová jeviště. Jako první český dramatik se dostal také na newyorskou Broadway (po něm se to podařilo už jen Pavlu Kohoutovi). R.U.R. se na Broadwayi hrálo v letech 1922–23 a pak ještě v roce 1942. A dále zde byly uvedeny hry Ze života hmyzu (1922–23 a 1948), Věc Makropulos (1926 a 1957) a Matka (1939).

100 ceskych knih_000-224.qxp_Sestava 1 21.09.18 9:54 Stránka 18

1921 Narodili se:

Další významná díla:

Ludvík Aškenazy (1921–1986), prozaik a dramatik Ivo Fleischmann (1921–1997), básník, prozaik, literární historik a překladatel Bohumila Grögerová (1921–2014), básnířka, prozaička a překladatelka Ladislav Grosman (1921–1981), prozaik a scenárista slovenského původu Mojmír Klánský (1921–1983), prozaik a publicista Jan Kozák (1921–1995), prozaik a esejista Radovan Krátký (1921–1973), prozaik, dramatik, editor a překladatel Arno Kraus ml. (1921–1982), básník a překladatel Jiří Svetozar Kupka (1921–2017), prozaik a scenárista František Listopad (1921–2017), spisovatel, básník, esejista, kritik, překladatel, novinář, divadelní a televizní scenárista a režisér Karel Ptáčník (1921–2002), prozaik Miloš Švácha (1921–2003), prozaik a novinář Vladimír Thiele (1921–1997), básník a prozaik Oldřich Vyhlídal (1921–1989), básník a překladatel Oldřich Wenzl (1921–1969), básník Hana Žantovská (1921–2004), spisovatelka, redaktorka a překladatelka

Karel Čapek – Trapné povídky (soubor povídek) Josef a Karel Čapkové – Ze života hmyzu (drama) Karel Matěj Čapek-Chod – Jindrové (román) Jakub Deml – Šlépěje 8 (soubor vlastní tvorby, překladů a dokumentů) Viktor Dyk – Okno (básnická sbírka) Jindřich Hořejší – Hudba na náměstí (básnická sbírka) Josef Svatopluk Machar – On (básnická sbírka) Josef Svatopluk Machar – Oni (básnická sbírka) Rudolf Medek – Ohnivý drak (román) Bohuslav Reynek – Žízně (básnická sbírka) Jaroslav Seifert – Město v slzách (básnická sbírka) F. X. Šalda – Zástupové (drama) Jiří Wolker – Host do domu (básnická sbírka)

100 ceskych knih_000-224.qxp_Sestava 1 21.09.18 9:54 Stránka 19

Jaroslav Hašek – Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (román) Román Jaroslava Haška (1883–1923) Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, který zcela zastínil ostatní díla svého autora (ovšem jeho četné povídky stojí za přečtení), patří nejen k vrcholům české literatury, ale je také ve světě nejznámějším a nejpřekládanějším českým románem – byl již přeložen do téměř šedesáti jazyků. Jednotlivé díly vycházely postupně: V zázemí v roce 1921, Na frontě a Slavný výprask v roce 1922 a bohužel již nedokončené Pokračování slavného výprasku v roce 1923, po Haškově předčasné smrti v pouhých 39 letech. Již první vydání Haškem nedokončeného 4. dílu vyšlo s devalvujícím, vulgárním a nepovedeným pokračováním humoristy Karla Vaňka (1887–1933), který v tom samém roce vydal ještě 5. a 6. díl; chybí mu však zcela Haškova genialita. Haškův Švejk ale dávno vychází už bez Vaňkova pokračování. Zato ke Švejkovi dnes již neodmyslitelně patří ilustrace Josefa Lady (1887–1957), který k němu nakreslil celkem 1 339 kreseb. Humoristické dílo je zároveň satirou na žalostné poměry v rozkládající se rakousko-uherské monarchii a na válečnou a vojenskou mašinérii, groteskou a fraškou s využitím všemožných karikatur a absurdních situací i pikareskním románem, jehož titulní hrdina prochází celou řadou více či méně napínavých příhod a snaží se za každou cenu přežít, přičemž není úplně jasné, zda je Švejk opravdu takový idiot, jak se tváří a chová, nebo to jen předstírá. O úspěchu a oblibě Švejka svědčí i početné filmové adaptace (němé filmy s Karlem Nol-

lem z roku 1926, Fričův přepis se Sašou Rašilovem z roku 1931, loutkový film Jiřího Trnky s vypravěčem Janem Werichem z roku 1954, dva filmy Karla Steklého s Rudolfem Hrušínským z let 1956 a 1957 a další), divadelní dramatizace (např. E. A. Longena z roku 1921 nebo Pavla Kohouta z roku 1964), opera The Good Soldier Schweik amerického skladatele s českými předky Roberta Kurky z roku 1958 či značně upravená a do jiné války přesunutá hra německého dramatika Bertolta Brechta Švejk v druhé světové válce (1943). A také audioknihy v podání Jana Wericha a později Oldřicha Kaisera. A samozřejmě nová a nová vydání včetně třeba verze s ilustracemi Petra Urbana. Švejka čtou hlavně muži. Někteří znalci a vášniví haškologové považují Švejka za jakýsi katalog i průvodce, v němž lze najít všechny představitelné situace, jak uvádí Jiří Trávníček. Jsou čtenáři, kteří dokážou recitovat zpaměti Švejkovy výroky nebo převyprávět kdejakou scénu. Mnohým ale není Haškův hrdina zrovna po chuti, protože prý vrhá na Čechy špatný obraz. „Švejk nám zkrátka dává šanci, abychom se o sobě dozvěděli, že jsme smějícími se bestiemi. Deblokátor našich kulturních tabu.“ (Jiří Trávníček)

100 ceskych knih_000-224.qxp_Sestava 1 21.09.18 9:54 Stránka 20

1922 Narodili se:

Další významná díla:

Zbyněk Havlíček (1922–1969), básník, literární teoretik, překladatel a psychoanalytik Ilja Hurník (1922–2013), hudební skladatel a pedagog, klavírista, dramatik a spisovatel Milan Jungmann (1922–2012), literární historik, kritik a překladatel Ivan Kříž, prozaik, novinář a scenárista Marie Kubátová (1922–2013), prozaička a dramatička Milena Lukešová (1922–2008), spisovatelka a básnířka Jaroslav Olšava (1922–2012), spisovatel a kněz Bohumil Pavlok (1922–2002), básník, prozaik, kritik, překladatel a pedagog Jiří Pistorius (1922–2014), literární historik a kritik, překladatel, editor a publicista Jan Skácel (1922–1989), básník Ivan Skála (1922–1997), básník a překladatel Vladimír Stuchl (1922–1990), básník, prozaik, redaktor a překladatel Valja Stýblová, prozaička Miloš Vacík (1922–1999), básník, publicista a redaktor

Eduard Bass – Klapzubova jedenáctka (próza) Karel Čapek – Továrna na absolutno (román) Karel Čapek – Věc Makropulos (drama) Josef a Karel Čapkové – Lásky hra osudná (drama) Viktor Dyk – Poslední rok (básnická sbírka) Josef Hora – Srdce a vřava světa (básnická sbírka) Ladislav Klíma – Traktáty a diktáty (soubor próz) Vítězslav Nezval – Most (básnická sbírka) Ferdinand Peroutka – Z deníku žurnalistova (fejetony) Karel Poláček – Povídky pana Kočkodana (soubor povídek) Bohuslav Reynek – Rybí šupiny (sbírka básní v próze) Jiří Wolker – Těžká hodina (básnická sbírka)

Události: Vyšel sborník Devětsil

100 ceskych knih_000-224.qxp_Sestava 1 21.09.18 9:54 Stránka 21

Fráňa Šrámek – Měsíc nad řekou (hra o třech dějstvích) Fráňa Šrámek (1877–1952) byl příslušníkem anarchistické generace. Nedokončil studia práv a věnoval se literatuře a publicistice. Debutoval básnickou sbírkou Života bído, přec tě mám rád (1905). Přelomovou sbírkou je Splav (1916). Z dalších děl jmenujme romány Křižovatky (1913), Tělo (1919) a Past (1931) a divadelní hry Léto (1915), Hagenbek (1920) a Plačící satyr (1923). Vrcholnými a nejznámějšími díly jsou román Stříbrný vítr (1910, přeprac. 1920) a hra Měsíc nad řekou (1922), které byly zfilmovány Václavem Krškou; jeho filmy Měsíc nad řekou (1953) a Stříbrný vítr (1954) patří k vrcholným dílům české kinematografie, tak jako tato díla Šrámkova patří k vrcholům české literatury. Lyrický Stříbrný vítr zachycuje citové dospívání gymnaziálního studenta Jana Ratkina, jeho přátelství, erotické a milostné touhy, vzpoury a deziluze. Podobnými tématy se zabývá i Měsíc nad řekou, který měl premiéru ve Vinohradském divadle v režii Jaroslava Kvapila (1868–1950), významného básníka, dramatika, překladatele, libretisty a divadelního režiséra, mj. autora libreta k Dvořákově opeře Rusalka. Hlavním Šrámkovým tématem v této lyrické, smutné komedii čechovovského ražení je však rezignované stáří a vyrovnání se s odešlým mládím. Ústřední postavou je sedmadvacetiletá, dosud neprovdaná Slávka Hlubinová, která tuto rezignaci také přijímá, ačkoli jí osud postaví do cesty o pár let mladšího naivního hocha, který k ní prudce vzplane mladickým citem a obdivem. Tento Villy

Roškot je synem bývalého spolužáka Slávčina otce Jana Hlubiny. Děj se odehrává v průběhu jednoho dne, kdy se v malém městě koná abiturientský sjezd absolventů gymnázia. Zestárlí „orlové se zlomenými křídly“ se sjíždějí na sjezd a Slávka s matkou se marně snaží sjezd utajit před otcem. Bojí se, že by se ho setkání s úspěšnějšími spolužáky dotklo. Hlubina měl kdysi ambice, dokonce napsal román (s titulem Měsíc nad řekou), ale nakonec se po sňatku ambicí vzdal a živí se jako majitel papírnictví. K setkání s bývalým přítelem a spolužákem Roškotem a jeho synem přesto nevyhnutelně dojde a nedopadne nakonec nijak špatně. Ovšem naděje přátel, že jejich děti by se mohly spojit, se nenaplní… Podle Pavla Fraenkla je Měsíc nad řekou „nejsmutnější kniha českého slovesného umění vedle Dykova Zmoudření Dona Quijota“, hra „o mládí, které kapituluje před životem, smiřuje se se vším a propadá šosáctví“. Kvapil hru považoval za báseň, zatímco Šrámek se domníval, že napsal veselohru. Dílo však umožňuje lecjaké jiné výklady, jak to dokládají četné inscenace i v nedávných letech. Je to hra stále živá, „Šrámek je mistr imprese, dojmového rozvlnění tajemného lomu nálad“, jak napsal A. M. Píša.